Českolipská pobočka STUŽ

Aktuality STUŽ

Aktuality STUŽ je emailový zpravodaj, který vychází přibližně jednou za 2 týdny a přináší aktuality pro členy a příznivce STUŽ. Přihlaste se k jeho odběru vyplněním jednoduchého formuláře zde.

Archiv doposud vydaných Aktualit STUŽ.

Staňte se členem STUŽ

Není nic jednoduššího, než se přihlásit.

Informace o podmánkách členství

On-line přihláška za člena STUŽ

 

STUŽ na sociálních sítích

Sledujte nás také na sociálních sítích - tam najdete aktuální informace a zajímavosti

Facebook

Twitter

Aneb co dělala naše pobočka v severních Čechách

Počet členů pobočky se za uplynulý rok prakticky nezměnil, k 1. 1. 2007 je třináct registrovaných. Je to nejspíše dáno přetrvávající nechutí řady lidí, včetně těch, kterým není lhostejné, co se v jejich okolí děje, k jakékoliv organizovanosti. Proto má zdejší STUŽ daleko více sympatizantů a pří-ležitostných spolupracovníků, včetně některých (zejména mladších) pracovníků ofi ciální ochrany přírody, kteří upozorňují její členy na jednotlivé prohřešky proti životnímu prostředí, popřípadě pomáhají při jejich dokumentaci, při pořizování různých dokladů, při jednání s úřady v místě své-ho bydliště. STUŽ tak může přes nevelký počet členů významněji rozšiřovat svou činnost i mimo Českou Lípu, jak vyplyne z dalšího textu.

Ve Zpravodaji STUŽ 1/2006 jsme informovali o stavu  celorepublikově asi nejznámější ekologické kauzy, na níž se českolipská pobočka podílí, totiž o tom, že Český báňský úřad dal těžaři, fi rmě GO Point opět určitou naději na těžbu. Mezitím však došlo k dalšímu vývoji. Ministerstvo životního prostředí vydalo (ke dni 20. 6. 2006) dlouho očekávané (a dlouho nejisté) rozhodnutí, jímž se těžaři nařizuje provést novou EIA. Na základě toho Obvodní báňský úřad (OBÚ) v Liberci přerušil řízení o povolení těžby a vyzval těžaře, aby žádost do 30. 9. 2006 doplnil o příslušný dokument. Překvapivě, z důvodů nám neznámých těžař tuto povinnost v požadovaném termínu nesplnil, a tak OBÚ rozhodnutím ze dne 27. 10. 2006 řízení zastavil. Věřme, že má pravdu autor článku v regio-nálním tisku, který jej uvedl titulkem „Těžba na Tlustci na dlouhou dobu končí“.

Částečného úspěchu pobočka dosáhla v boji proti necitlivému rozšiřování těžby písku do pří-městské rekreační oblasti. Akciová společnost Provodínské písky (součást nadnárodní společnosti Quarzwerke) požádala odbor životního prostředí MěÚ v České Lípě (OŽP) o zásah do VKP odles-něním až 5 hektarů lesa v této oblasti za účelem získání nového těžebního prostoru. STUŽ jako účastník řízení upozornila, že těžař porušil minimálně dvě podmínky z platného, několik let starého rozhodnutí územní pobočky MŽP, totiž že může žádat o odlesnění vždy maximálně 3 hektarů a že tak může učinit nejdříve rok před dotěžením zásob v původním těžebním prostoru. Českolipský OŽP, jak jsme tušili na základě řady předchozích nepříjemných zkušeností, ve svém rozhodnutí tyto podmínky zcela opominul. Nezbylo než se odvolat a krajský úřad rozhodnutí OŽP alespoň částečně změnil, povolil odlesnit pouze 3 hektary lesa.

STUŽ se také podařilo prosadit do rozhodnutí MěÚ Doksy, aby byly zachovány všechny stromy, jejichž kácení jsme se obávali v souvislosti se stavbou druhého zdejšího supermarketu.

Ohradili jsme se proti záměru MěÚ Mimoň vykácet všechny javory kulovité formy kolem tamního Mariánského sloupu jen proto, že jeden z nich byl silně proschlý. Písemné vyjádření jsme doložili mimo jiné posudkem našeho dendrologa a také občanského sdružení Drobné památky severních Čech (s nímž spolupracujeme i v jiných případech a jehož někteří členové jsou i členy zdejší STUŽ), že stromy kolem sloupu jsou i na historických fotografiích a zjevně mu nijak neškodí. Doporučili jsme skácet a nahradit pouze ten jeden proschlý javor.

Z dalších větších kauz, které ale ještě nejsou uzavřené, jsme dávali vyjádření například k rekon-strukci parků v Kamenickém Šenově a ke stavbě přeložky silnice I/15 v Kravařích na Českolipsku. V prvém případě nám šlo hlavně o to, aby nedocházelo ke zbytečnému kácení a stávající zeleň byla v co největším možném množství zakomponována do projektu. Ve druhém jsme připomínkovali územní řízení a požadovali, aby budoucí přeložka byla doplněna o mimoúrovňová křížení i tradič-ních místních pěších tras, tedy nejen oficiálně značených turistických, o bezpečné podchody pro zvěř, o náhradu za remízky a refugia, která budou zničena stavbou, o doplnění další doprovodné zeleně, která by plnila i funkci protihlukové a hygienické bariéry, obecně o zakomponování (zapuš-tění) přeložky do okolního terénu tak, aby co nejméně narušovala krajinný ráz Českého středohoří.

Právě zde se nám podařilo získat účinnou pomoc místních, kteří nejsou členy STUŽ.

Jak jsme také uvedli v minulé výroční zprávě, pobočka se částečně angažovala v akci místních občanských sdružení proti stavbě megaparkoviště u Panské skály v Kamenickém Šenově. Šenovskému sdružení Sonow se podařilo prosadit v této věci místní referendum, v němž se drtivá většina účastní-ků (kolem 600) vyjádřila proti stavbě v tak velkém rozsahu. Bohužel, protože účast voličů nedosáhla zákonem požadovaných 50%, bylo referendum neplatné. Názor 600 občanů radnici nezajímal a tak bylo parkoviště v září loňského roku otevřeno. Jak jsme se obávali, zeje prázdnotou

V loňském roce se STUŽ stala spolu s místní pobočkou Hnutí Duha pořadatelem tradiční a velmi populární českolipské cyklojízdy na Den bez aut. Konala se 21. září a počtem 100–150 účastní-ků (účastníci se přidávali nebo odpojovali i během jízdy) ještě předčil naše očekávání. Cyklojízda tentokrát probíhala po trase budoucího městského sběrného okruhu, který bohužel má vést i přes jeden z místních parků. Alespoň dle schváleného regulačního plánu centrální zóny města, který se nám ani na jednání městského zastupitelstva prozatím nepodařilo změnit. Typicky pro dusnou atmosféru v regionech místní média nepřinesla o této předem jim oznámené a na Českolipsku bezkonkurenčně nejnavštívenější akci k tomuto svátku sebemenší zprávu. Autor této zprávy tedy poslal velmi stručných pár řádek s fotografiemi do „Týdne v Libereckém kraji“, o kterém, se hovoří jako o týdeníku občanů Liberecka a který dostává každý zdarma do schránky. Jak se však dalo čekat, zveřejněno nebylo nic, a to ani po osobní urgenci.

V říjnu loňského roku se zástupce STUŽ zúčastnil natáčení pořadu ČT „Nedej se“, na téma zálož-ního vrchního vedení 110 kV přes nekrásnější lesní partie Lužických hor. Tato kauza, o níž jsme již v minulosti informovali, zatím dopadla dobře, energetici pod tlakem obcí, občanských sdružení a nakonec i krajského úřadu záměr odvolali. Je to však spíše jedna vyhraná bitva než konečné vítěz-ství. Svou část trasy totiž zatím v územním plánu ponechal sousední Ústecký kraj a lze očekávat, že SČE nebude chtít přistoupit na variantu kabelového vedení, šetrnější k přírodě ale pro ni náklad-nější, a že ve vhodném okamžiku se k prosazování tohoto záměru vrátí.

Přese všechno však těžiště činnosti zdejší STUŽ (alespoň co do vynaloženého času a práce) i nadále spočívá v boji o mizející městskou zeleň. V roce 2006 jsme se účastnili více než šedesáti správních říze-ní o jejím kácení, dalších asi deset přechází do letošního roku. Odhadem to znamená, že jen v České Lípě bylo žádáno o pokácení zhruba dvou stovek stromů. Městský úřad (rovněž odhadem) vyhoví asi polovině žádostí, výjimečně se nám podaří některé z těchto kácení odvrátit úspěšným odvoláním ke krajskému úřadu. Například v kuriózním případě, kdy OŽP povolil pokácení plodící jabloně na městském pozemku u školy kvůli stížnosti majitelky sousední vilky, že „děti na strom lezou a hlučí“! Motivace žádostí je někdy hodně subjektivní, o kácení často žádají noví majitelé pozemků, kterým chybí citový vztah k zeleni, kterou sami nesázeli, a také lidé psychicky labilní, přestrašení například barvitými mediálními zprávami o polomech a škodách způsobených padlými stromy. V těchto pří-padech žadatelé nejsou schopni přijmout racionální argumentaci.

Značný problém působí dosti obecná formulace § 8 zákona 114/1192 Sb., že povolení ke kácení „lze vydat ze závažných důvodů“. Pro řadu žadatelů je tím důvodem třeba i padání listí nebo jeh-ličí do okapu, nebo že by do stromu případně mohl udeřit blesk (opakovaně u stromů v místní zahrádkářské kolonii nacházející se mimo obytnou zónu). Hodně by pomohlo upřesnění tohoto paragrafu, výklad, výčet příkladů, kdy nelze o závažném důvodu hovořit.

Dalším nebezpečím pro zeleň je oficiální ministerský výklad, jímž se společenství vlastníků bytových jednotek označuje za fyzickou osobu, která tudíž dle stejného paragrafu (odst. 3) citovaného zákona nepotřebuje povolení ke kácení stromů s obvodem kmene pod 80 cm. Byly tak již pokáceny stro-my, jejichž kácení podle původního výkladu nepovolil ani OŽP, ani odvolací orgán a proti jejichž odstranění se postavili i jednotliví vlastníci bytových jednotek. Dokonce ti, jimž rostly před oknem a jimž by tedy měly vadit nejvíce. Byli však na schůzi přehlasováni… To nebezpečí je ve zdejších podmínkách o to větší, že většina bytů v České Lípě je na velkých sídlištích s hojným množstvím cca před dvaceti, třiceti lety vysázené zeleně a že většina vlastníků privatizovaných bytů tvoří právě taková společenství, nikoliv bytová družstva, která jsou osobou právnickou.

Ukazuje se, že by bylo potřeba zvýšit účinnost Zákona č.114/1992 Sb. i navazujících předpisů a určitě nejen v ochraně stromů. Snad by vedení STUŽ mohlo vyvinout nějakou iniciativu v tomto směru vůči novému ministru životního prostředí.

PhDr. Miroslav Hudec, předseda českolipské regionální pobočky STUŽ

Společnost pro trvale udržitelný život
Zpravodaj STUŽ
ISSN 1802-3053


Creative Commons License