Východočeská pobočka STUŽ

Kalendář akcí

září 2017
Po Út St Čt So Ne
28 29 30 31 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 1

pec1Postavit přehradu Pěčín nebo zachovat nedotčené kaňonovité údolí horské řeky Zdobnice?

Kdo se v tom má vyznat? – Řeč legislativy je zdánlivě jasná: Přednost má takové řešení, kde převažuje veřejný zájem. Kdo to však posoudí? Vláda? Parlament? Lid? Nebo snad vyšší moc?

Chceme-li si vytvořit na věc názor, musíme vyvinout určité úsilí. Sami být aktivní. Takhle by se dal shrnout postoj účastníků sobotní červnové přírodovědné exkurze do lokality, kterou by případná stavba vodního díla zcela a trvale proměnila. Inu není nad to přesvědčit se takzvaně na vlastní oči. Tím spíše pak v doprovodu odborníků z řad přírodovědců. Nejste tak pouhými turisty, jejichž pohled sklouzává po povrchu věcí a jevů. Zažíváte přírodu všemi smysly, atmosféru jedinečného prostředí koryta horské říčky, kterou nemůže nikdo a nic zprostředkovat. Ani televize, ani článek na internetu či v novinách. Zkrátka jsou místa a věci, které se musí prožít. A takové je i motto přírodovědných exkurzí pořádaných, jako v tomto případě, Východočeskou pobočkou Společnosti pro trvale udržitelný život (STUŽ).

Jaké jsou vlastně důvody a cíle vybudování mohutné přehrady nad soutokem Říčky a Zdobnice? - Vláda ČR se snaží odpovědně reagovat na klimatické změny a zvyšující se rizika sucha. Ministerstvo zemědělství jako hlavní důvod uvádí posílení zdrojů pitné vody pro zásobování Hradce Králové, dále pak zmiňuje i protipovodňovou ochranu osídlení podél řeky Zdobnice. Oprášilo tak silně kritizovaný projekt z konce komunistické éry, jenž počítal s „Pěčínem“ coby obřím exkluzivním vodojemem pro Hradecko a Pardubicko a se zrušením úpraven vody v Hradci Králové a v Hrobicích. Ovšem po více jak čtvrt století je situace ve vodárenství v tomto regionu úplně jiná. Obě zmíněné úpravny jsou zmodernizované a tvoří významné pilíře promyšleného systému zvaného Vodárenská soustava východních Čech. Ta propojuje jednotlivé skupinové vodovody a zajistila zásobování kvalitní vodou i deficitních oblastí, jako je Bydžovsko a Přeloučsko. Když k tomu připočteme radikální pokles spotřeby pitné vody v porovnání se socialistickým plýtváním a neexistenci vodárenské struktury nutné pro napojení zamyšlené přehrady, nepřekvapí zaskočené a nesouhlasné reakce ze strany vodáren. Tady ministerstvo zemědělství, potažmo vláda, šlápli vedle.

pec2Nesouhlas se záměrem výstavby pěčínské přehrady vyslovují i ti, kteří mají ze zákona chránit tamní přírodu, tedy správa CHKO Orlické hory. Přehrada by totiž zasáhla i do nejcennějšího území, do tzv. první zóny, kde je veškerá stavební činnost vyloučena. Je tomu tak proto, že přírodní hodnoty tohoto území jsou jedinečné, vzácné a potencionálně stále ohrožované naší lidskou rozpínavostí a domýšlivostí. Sem patří i technokratická představa, že nedokonalosti přírody dokážeme rychle a definitivně vyřešit třeba několika tisíci kubíky betonu. Naštěstí existují i šetrné alternativy pokud jde o zadržení vody v krajině.

A co k tomu mohou dodat účastníci naší přírodovědné exkurze? - Především to, že zdejší příroda je čarokrásná. Taková, kterou vyhledává k rekreaci, k načerpání nových sil stále více lidí, za kterou jezdíme často kus světa a za drahé peníze. Doložit to lze i zajímavými botanickými a zoologickými nálezy. Z kytiček zaujaly léčivky karbinec evropský, vrbovka horská, úročník bolhoj, z ostatních pak například věsenka nachová, kolotočník ozdobný, vrbina hajní či protěž lesní. O jejich identifikaci, stejně jako v případě hub, choroše zimního, hojného hřibu nachovýtrusého a muchomůrek, včetně té nebezpečné tygrované, se starala botanička dr. Věra Samková z Muzea východních Čech. Díky entomologovi Miroslavu Mikátovi, taktéž z hradeckého muzea, se mohli členové výpravy seznámit s tesaříky, vřetenuškou obecnou, samečkem skrytě žijícího roháčka bukového, a také se zajímavostmi ze života stěhovavého motýla-krasavce, babočky bodlákové. Ornitolog Ing. Ivan Tláskal z České společnosti ornitologické zase upozorňoval na nejrůznější ptačí hlásky. Kupříkladu strnada lučního a lejska černohlavého. Extra zážitkem bylo pozorování čápa černého. Naopak, představa, že výprava je ostře sledována žhnoucím okem výra velkého, byla zde v jeho království docela reálná.

Zbývá prozradit, kdo že to vlastně okolo řeky Zdobnice zájemce o přírodu z různých míst východních Čech provázel, a to doslova, stezkou nestezkou. Nuže, o přelézání skalních výchozů a bujnou vegetací zarostlých roklin se zasloužili pracovník správy CHKO, Mgr. Martin Čapek a bývalý dlouholetý pracovník této organizace, Ing. Josef Hájek. Dlužno podotknout, že nejen díky nejrůznějším škrábancům a puchýřům na končetinách na jejich originální průvodcovství účastníci jen tak nezapomenou.

Vč. pob. STUŽ

červen 2016

 

Společnost pro trvale udržitelný život
Zpravodaj STUŽ
ISSN 1802-3053


Creative Commons License