Vážený pan
Ing. arch. Martin Říha
Praha 3
Vážený pane
architekte,
Seznámil jsem s Vaším
dopisem předsedovi STUŽ ze 16.7.1999, ve kterém vyjadřujete nesouhlas se
stanoviskem STUŽ č. 85, zvláště s postojem k vedení trasy dálnice
D8, resp. silniční trasy E55, a se způsobem přijetí tohoto stanoviska. Ačkoli
osloven jsem nebyl já, pokládám za nutné na dopis reagovat. Jako člen
dopravní skupiny STUŽ zapojený do zmiňovaného případu cítím spoluodpovědnost
za to, že předseda stanovisko č. 85 podepsal.
Společnost pro trvale udržitelný život vydala 7. února 1995 stanovisko č.25 ke koncepci dopravního spojení Čechy – Sasko. Stanovisko bylo publikováno ve Zpravodaji STUŽ č. 2/95. V tomto stanovisku STUŽ vyzvala ministra dopravy a vládu ČR, aby přehodnotili svůj dosavadní postup ve prospěch alternativní koncepce Dětí Země, spočívající v modernizaci chomutovské silnice včetně nového čtyřpruhového úseku vedeného mimo sídla a v parametrech podle dohody AGR až ke státní hranici, s pokračováním za hranicí podle předchozích návrhů německé strany.
Požadavek na
přeložení trasy E55 byl odůvodněn nejen optimalizací trasy z hlediska
změny dopravních nároků po sjednocení Německa, ale také jednoznačným
odkazem na požadavky ochrany přírody. O přípravě výstavby dálnice
D8 přes CHKO České středohoří se ve stanovisku píše cit.: „Účel této
činnosti se dokonce dostal do rozporu se zákonem č.114/1992 Sb. o ochraně
přírody a krajiny, který na celém území CHKO výstavbu dálnic výslovně
zakazuje.“
Ministerstvo
dopravy a vláda ČR názory STUŽ, Dětí Země i dalších občanských sdružení
ignorovaly. Investor rozložením stavby do dílčích úseků bez koncepčního
posouzení celé trasy dovedl stavbu dálnice až ke hranici CHKO a za touto
hranicí naplánoval i další pokračování. Skutečnost, že výstavba dálnic
na území CHKO je v rozporu se zákonem buď ignoroval, nebo spoléhal na
automatické udělení výjimky ze strany Ministerstva životního prostředí,
což odpovídalo tehdejší politické situaci.
Ekologická veřejnost
proto uvítala rozhodnutí MŽP z listopadu loňského roku neudělit výjimku
ze zákona č. 114/1992 Sb. pro výstavbu úseku D8 0805 přes
CHKO České středohoří. Tento krok byl pochopen jako důkaz, že nový
ministr Miloš Kužvart hodlá zákony prosazené jeho předchůdci počátkem
90. let uplatňovat.
V lednu
letošního roku jsem na schůzce dopravní skupiny STUŽ předložil návrh
stanoviska koncipovaný v duchu výše uvedené rekapitulace a žádající
ministra, aby nevyhověl odvolání investora a výjimku s definitivní
platností neudělil. Návrh se mi nepodařilo prosadit, zejména proto, že
jste již tehdy vyhrožoval svou rezignací na funkce ve STUŽ v případě
jeho přijetí.
V úvodu
schůzky, na které nebyli přítomni jen členové STUŽ, ale dalších zhruba
pět zástupců jiných nevládních organizací, jste v reakci na úvodní
větu mého návrhu prohlásil, že stanovisko č. 25 bylo v roce 1995
sice projednáváno, ale nebylo přijato. Tímto Vaším výrokem jsem byl značně
udiven, a předpokládám, že nejen já. I Vaše další působení na téměř
tříhodinovém jednání, kde jste obhajoval výstavbu dálnice přes CHKO,
bylo dost svérázné a pochybuji, že prospělo vnitřnímu souladu ve STUŽi i
její autoritě navenek. Nejvíce mě však mrzelo zpochybnění autentičnosti
stanoviska, pod kterým je uvedeno jméno tehdejšího předsedy STUŽ Josefa
Vavrouška. O věc jsem se proto zajímal a ověřil jsem si, že stanovisko č. 25
bylo Josefem Vavrouškem vlastnoručně podepsáno. V souvislosti s Vaším
požadavkem na konsensuální přijímání stanovisek je navíc třeba zmínit,
že stanovisko nese datum 7.2.1995, kdy se konala valná hromada. Přímo si na
to nevzpomínám, ale je pravděpodobné, že o stanovisku hlasovalo
ne(jen) předsednictvo, ale účastníci valné hromady (tím netvrdím, že
jeho schválení je součástí usnesení valné hromady, hlasování mohlo proběhnout
např. v úvodním bloku).
Vzhledem k výše
uvedeným okolnostem mě překvapuje a mrzí, že se jména zakladatele STUŽ
dovoláváte ve svém nynějším dopise.
24.8.1999
Václav
Hála
člen
předsednictva STUŽ