Quo vadis STUŽ ?

Akceschopnost STUŽ závisí na dobré organizaci aneb několik námětů pro příští předsednictvo

Zastupování Společnosti pro trvale udržitelný život navenek


Akceschopnost STUŽ závisí na dobré organizaci aneb několik námětů pro příští předsednictvo

S blížícím se koncem mého (prvního) funkčního období v předsednictvu STUŽ bych se s vámi ráda podělila o několik postřehů a námětů do budoucna ohledně stěžejní otázky – jak zlepšit fungování naší organizace. V některých bodech budu reagovat i na úvodník předsedy Pavla Šremera v tomto čísle.

1. Je potřeba zlepšit komunikaci mezi členy. Myslím, že krok tomu je nová podoba Zpravodaje, zejména rubrika Aktuální adresy a organizační informace. Ne všem v předsednictvu připadal tento krok smysluplný. Jsem ale přesvědčena, že nejsem sama, kdo si myslí, že máme – li společně pořádat akce, pracovat na projektech, dávat podněty předsednictvu, má-li STUŽ být pospolitostí, jak o ní pěkně píše Pavel Šremer ve svém úvodníku, pak je první a základní podmínkou vědět, kdo vůbec v této pospolitosti je a jak se s ním můžu spojit. S tím souvisí i existence, aktualizace a distribuce adresáře STUŽ. (viz též minulý Zpravodaj). Na to, zda prostí členové mají mít přístup k adresáři své organizace, se na předsednictvu vedlo několik delších diskusí. Já jsem od začátku zastávala stanovisko, že u sdružení, jako je STUŽ, by to mělo být samozřejmostí . Jsem ráda, že nyní je adresář členům k dispozici. Prosím, napište si o něj členu předsednictva Jiřímu Dlouhému. Dostupný adresář by měl mimo jiné usnadnit tvorbu nových poboček a pracovních skupin, po kterých Pavel Šremer volá. Jistě bude nejoperativnější, když si každý bude moci najít kontakt na členy STUŽ ve svém regionu sám. V oblasti komunikace mezi členy máme určitě ještě velké rezervy a to je důležitý úkol pro nové předsednictvo. Inspirací pro něj mohou být názory členů. Napište prosím, třeba do této rubriky nebo mně osobně, kde vidíte největší rezervy v oblasti vzájemné komunikace a informovanosti a jaké navrhujete řešení. Které informace o STUŽ vám osobně chybí ?

2. Mezi činovníky (zaměstnanci ) STUŽ by měla být zřetelnější dělba práce. V současné době není vždy jasné, kdo má co na starosti. Pokud se příštímu předsednictvu podaří tuto situaci vyřešit, zabije tím několik much jednou ranou. Jak se tyto mouchy jmenují?

A/ Nedostatečná aktivita členů předsednictva. Členové předsednictva nemusí být vždy pasívní jenom proto, že jsou příliš vytížení jinde. Důvodem může být i to, že nedostali v předsednictvu konkrétní roli, odpovědnost za něco, co je jim blízké. Podle mého názoru by se nové předsednictvo hned na začátku svého funkčního období mělo dohodnout, kdo si co vezme konkrétně na starosti. Například kontakt s pobočkami a facilitace vzniku nových poboček . Kontakt s pracovními skupinami. Evidence a sledování dalšího osudu stanovisek. Sledování ( v tisku, v došlé korespondenci apod. ) možností žádostí o granty a případné informování členů o konkrétních možnostech. Člen předsednictva, který má konkrétní úkol, přestává být pasívním členem předsednictva a – zvláště, jde-li o jeho první funkční období – snadněji se začlení do kolektivu předsednictva.

B/ Nedostatečná aktivita členů. Pro členy bude snadnější účastnit se aktivně života STUŽ, pokud budou vědět, na koho přesně se mají v té které věci obracet . Formulace “obraťte se na předsednictvo” je natolik obecná, že může leckoho odradit.

C/ Přetíženost úzkého jádra v předsednictvu. Pokud se nepodaří alespoň částečně uvedeným způsobem delegovat odpovědnost, bude předseda a dalších několik lidí, kteří jsou mu nejblíž, trvale přetíženi nadměrným množstvím úkolů. To je situace, která dlouhodobě neprospívá ani jim, ani organizaci.

3. Samozřejmým předznamenáním voleb do předsednictva by se měly stát stručné (!) písemné, případně ústní medailónky členů, kteří kandidují. V organizaci, která má stovky členů rozsetých po republice, se těžko můžeme znát všichni osobně. Při volbách pak dostávají hlasy především ti, kteří jsou známí svou veřejnou a odbornou činností. Korelace mezi těmito vlastnostmi a ochotou podílet se intenzívně na práci pro STUŽ nebývá, jak poznamenává Pavel Šremer, vždy stoprocentní. Proto je důležité vědět , kdo dotyčný je a jak si svou budoucí roli v předsednictvu představuje, případně, co už pro organizaci vykonal v minulosti. Pro svou stručnou písemnou charakteristiku (max. 10 – 15 řádek) dostanou kandidáti prostor v příštím Zpravodaji (uzávěrka 20. 1. 99).

4. Je třeba cíleně mazat myšlenou čáru mezi předsednictvem a řadovými členy. Tím chci říci, že aktivně na práci STUŽ se mohou a měli by se podílet jak členové, tak nečlenové předsednictva. Podobně informace, které jsou dostupné pro předsednictvo, by měly být v zásadě dostupné i pro členstvo. Na předsednictvo by měli běžně chodit a diskutovat i nečlenové předsednictva. Jednou z cest, jak toto docílit, je podle mého názoru zvýšená cirkulace mezi členy a nečleny předsednictva. Proč? Například proto, že i nejlepší a nejaktivnější člen předsednictva nutně po dvou či více funkčních obdobích ztrácí tak trošku přehled o tom, co potřebuje řadový člen. Ale i proto, že větším střídáním v předsednictvu nutně vznikne prostor pro nové nápady. Třeba i mladých lidí. A ti, kdo byli ve funkci předtím, a nyní jsou opět řadovými členy, mohou v mnoha případech fungovat jako jakýsi most mezi členy a předsednictvem. Budou jistě nadále alespoň trošku aktivní. A okruh těch aktivnějších se tak bude zvolna rozšiřovat. Také si myslím, že více lidí bude ochotných kandidovat do předsednictva, když se roznese, že je to opravdu jen na dva roky a pak se najde spousta ochotných lidí, kteří je vystřídají. Pokud se s takovýmto modelem ztotožníme, musíme vynaložit úsilí, aby se uskutečnil . Nejspíš to bude znamenat projít si podle adresáře členy a zjistit, koho znám a koho bych ve funkci rád (a) viděl(a). Toho pak oslovit a pokud bude souhlasit, požádat ho o medailónek do Zpravodaje. Kandidát do předsednictva se samozřejmě může přihlásit i sám. Totéž platí i pro revizní komisi, která je rovněž velmi důležitá. Připomínám, že uzávěrka příštího Zpravodaje je 20.1.1999!

 Naďa Johanisová

Zastupování Společnosti pro trvale udržitelný život navenek

Nad stanovami naší společnosti

Pro veškeré zastupování STUŽ navenek platí pravidlo obsažené v čl. 7 odst. 11 stanov STUŽ: "Jménem Společnosti jedná její předseda a tři místopředsedové, kteří mají právo vydávat stanoviska a prohlášení Společnosti, a to zpravidla na základě projednání věci na valném shromáždění nebo v předsednictvu společnosti. V hospodářských záležitostech jedná jménem společnosti také její ekonom".

To neznamená, že by předseda a místopředsedové museli jednat vždy navenek společně. Mohou vystupovat každý samostatně. Výjimkou je výjimečné vydávání stanovisek bez projednání v kolektivním orgánu - zde je zapotřebí společného jednání dvou: předsedy a jednoho místopředsedy.

Existují totiž "zásady tvorby stanovisek ve STUŽi", jež byly přílohou zápisu ze schůze předsednictva dne 5.11. 1996, které konkretizují stanovy, pokud jde o stanoviska společnosti. Zde se pro případ potřeby určuje, že výjimečně může stanovisko schválit předseda s jedním místopředsedou (rozumí se, že je tedy podepíší bez projednání v předsednictvu nebo valném shromáždění).

Vně společnosti tedy jednají naši místopředsedové a předseda, nikoli někdo třetí po třeba i jen telefonickém projednání s nimi.

Něco jiného je pak zmocnění dalších osob k jednáním za STUŽ v přesně uvedených záležitostech. Příkladem toho je písemná plná moc, na jejímž základě právní zástupce zastupuje ve správních řízeních STUŽ před orgány veřejné správy.

Tolik k vystupování jménem celé společnosti. Pokud jde o odborné sekce, ty nemají právní subjektivitu a jejich vystupování jménem STUŽ (patrně prostřednictvím jejich předsedů) musí v každém jednotlivém případě upravit vedení společnosti, např. písemným zmocněním.

Problematičtější je otázka vystupování předsedy nebo výboru regionální pobočky. Jménem celé společnosti mohou vystupovat pouze po náležitém zmocnění. Stanovy neřeší, jak je to s jejich jednáním jménem regionální pobočky. Lze dovodit, že mají právo vystupovat jménem pobočky, protože ta má právní subjektivitu, je tedy oprávněna jednat navenek svým jménem.

Postavení ekonoma společnosti není dořešeno, protože je stanovy blíže neupravují. Není ani jasné, zda jde o člena předsednictva či o najatou výkonnou sílu. Tato věc by se měla v budoucnu buď vyjasnit, nebo by měla být zmínka o ekonomovi ze stanov vypuštěna.

10. září 1998 Petr Kužvart