Společnost pro trvale udržitelný život

Dne 14. 9. 2013 byl pro veřejnost otevřen Dům obnovy tradic, ekologie a kultury – DOTEK v Horním Maršově. Zchátralou barokní faru z 1. poloviny 18. století získalo Středisko ekologické výchovy Sever v Horním Maršově v roce 2002 a více než 10 let ji za zpočátku skrovných příspěvků Královéhradeckého kraje, Ministerstva kultury a některých dárců začalo postupně opravovat. Zásadní impulz k urychlení a dokončení prací bylo získání prostředků EU z Operačního programu Životní prostředí v roce 2009. Celkové náklady na opravu přesáhly 38 milionů korun, ale výsledek stojí za to.

Zásoby hnědého uhlí v Severočeské hnědouhelné pánvi (dále jen SHP), uzavřené mezi Krušnými horami, Doupovskými vrchy a Českým Středohořím, jsou bohatstvím i prokletím tohoto kraje. Dokud se jejich těžba odehrávala hlubinným dolováním, nebo sice povrchově, ale tak, aby nepoškozovala historické osídlení, krajinu a přírodu, dokud těžaři byli místní podnikatelé se vztahem ke svému kraji, kompenzující újmu působenou zdejším obyvatelům bohatými příspěvky místní samosprávě, kultuře, sportu, okrašlovacím a jiným občanským spolkům, dotud kraj na těžbě uhlí a energetice a s tím souvisejícím průmyslem a dopravě bohatl...

Letos je to už 18 let od nešťastné smrti Josefa a Petry Vavrouškových v dolině Parichvost v Západních Tatrách. Tradičně v měsíci Josefových narozenin si je připomněli účastníci Memoriálu Josefa a Petry Vavrouškových ve dnech 20. – 22. září, konaném netradičně zčásti v Nízkých, zčásti v Západních Tatrách...

Naposledy jsem byl v Horním Jiřetíně a pod zámkem Jezeří v roce 2011. Jednak s Českou televizí při natáčení pořadu Nedej se, podruhé při předávání Ceny Ivana Dejmala tamnímu místostarostovi Ing. Vladimíru Buřtovi. Letos mne přizvala Česká televize k natáčení pořadu o zkušenostech s plněním Programu ozdravění Severočeského kraje dle usnesení vlády ČR č. 287/1990 a o Územních ekologických limitech těžby uhlí v SHP podle usnesení č. 444/1991 s expremiérem české vlády z těch let a dnes už i exsenátorem JUDr. Petrem Pithartem, které proběhlo v úterý 28. 5. 2013. Přítomni byli i pánové poslanec a starosta Litvínova Mgr. Milan Šťovíček, tehdy ekologický aktivista, pamětník a ekologický aktivista Petr Pakosta, místostarosta Horního Jiřetína Ing. Vladimír Buřt, ale i lidé „z druhé strany barikády“ – zástupci dolů a Hospodářské komory, plédující za prolomení limitů těžby.

Vedra ve Skandinávii, bouře, přívalové deště a záplavy ve Střední Evropě, čím dál častější tornáda v USA. Nejdříve nechce přijít zima, pak nechce přijít jaro a topíme ještě v květnu. Naši zemědělci nemohou do polí nejen na sv. Řehoře, ale dokonce ještě asi ani na Medarda. Co se to s počasím ve světě i u nás děje? A musí to mít čím dál častěji katastrofální průběh vždy, když víc zaprší? Kdybychom všichni, včetně vlád, více naslouchali klimatologům a ekologům, nemuselo by to mít tak zlý průběh, jakého jsme čím dál častěji svědky.

Je dobře, že se fotovoltaickou kausou budou zabývat orgány činné v trestním řízení. Dokud se nevyjasní, kdo se na extrémně výhodně nastavených podmínkách provozování slunečních elektráren napakoval, nedojde k očištění jména obnovitelných zdrojů energie.

Poslední platné znění Politiky územního rozvoje ČR (dále jen „PÚR“) je z roku 2008 a schválené bylo v červenci roku 2009. K vyhodnocení účinnosti a k případné aktualizaci PÚR má docházet každé 4 roky. Podle stavebního zákona a navazující prováděcí vyhlášky by tedy už měla být pracovně hotová, projednávaná a brzy schvalována další aktualizace. Ani na webových stránkách MMR ČR, ani na webu Ústavu územního rozvoje, který je zpracováním aktualizace pověřen, není ovšem o nějaké další aktualizaci, natož o projednávání pracovního znění s kraji či resorty, ani zmínka. Najdeme tam stále jen tu námi (STUŽ) kritizovanou verzi z roku 2008.

Společnost pro trvale udržitelný život zakládali v 90. letech minulého století lidé nejrůznějších povolání, vzdělání a životních zkušeností - technici, přírodovědci, právníci, pedagogové i laičtí milovníci přírody, krajiny a další lidé se zájmem na kvalitním životním prostředí obecně. Podle názvu společnosti a jejích stanov měla spojovat a navenek reprezentovat lidi chápající dlouhodobou udržitelnost života na naší planetě a v naší zemi jako výsledek korektního, objektivního a od ideologických klišé oproštěného dialogu mezi reprezentanty zájmů ekonomických, sociálních a environmentálních.

Nesdílím nechuť části veřejnosti a politiků k navrácení části hmotného majetku ani k vyplacení finanční kompenzace za majetek zničený nebo zcizený, odebraného za vlád komunistů církvím. Jsem rád, že skončila jedna ostudná kapitola téměř čtvrtstoletí našich polistopadových dějin, kdy se alespoň na papíře restituovalo, co bylo možné, jen ne majetek církví.

Město je dynamický a složitý organizmus, který se stále vyvíjí. Složitost měst nespočívá jen v pestrosti funkcí a hmotově-prostorových poměrů, jejichž proměny nebo naopak ochrana jsou hlavním předmětem územního plánování. Ta složitost vyplývá i z množství různorodých zájmů obrovského množství vlastníků a uživatelů pozemků a staveb v nich, jejich občanského a technického vybavení, lidmi vytvořených i přírodních prvků jejich prostředí. Spočívá také v různé délce životnosti přírodních i lidmi vytvořených prvků, které město spoluvytváří, přičemž úlohou orgánů veřejné správy města i územních plánovačů je udržet celý tento dynamický systém přes jeho proměnlivost pokud možno v každém okamžiku v optimálním fungování.