Každý, kdo působí delší dobu ve státní správě, například na stavebním úřadu při územním nebo stavebním řízení, to dříve nebo později zažije na vlastní kůži: Má vydat jednoznačné rozhodnutí, harmonizující dílčí veřejné zájmy vyjádřené zákony o územním plánování a stavebním řádu, o památkové péči, o ochraně přírody a krajiny, o vodách, o ovzduší, o ochraně ZPF a dalšími speciálními předpisy...
Počet shlédnutí článku: {oshits}
Článek Pavlíny Wolfové Pekelné zóny (Reflex, 4. 11. 2010) o tom, jak se údajně chová Správa KRNAP vůči boudařům, je opravdu pekelný. Především proto, že je prakticky kompletně složen z nesmyslů. Je mi moc líto, že nemohu přes (nebo právě pro) svoji mnohaletou práci v médiích a s médii být pozitivnější.
Od ranného dětství se každému z nás rozšiřovalo území, které jsme poznávali. Nejdříve jen okolí kolébky, pak celý pokoj, byt, okolí pozorovatelné z kočárku, pak cesta do školky a do školy a čím dále širší okolí. Jiní lidé v jiných podmínkách to mají co do místopisu a zvyklostí jinak, ale ten postupný rozšiřující se okruh poznání je podobný
tak se jmenoval seminář, uspořádaný jako souběžná doprovodná akce konference Forum 2000 „Jaké jsou limity urbanizace?“ Společností pro trvale udržitelný život a Nadací Fora 2000 dne 12. 10. 2010 v budově Akademie věd České republiky na Národní třídě 3 v Praze.
tak se jmenoval seminář, uspořádaný jako souběžná doprovodná akce konference Forum 2000 „Jaké jsou limity urbanizace?“ Společností pro trvale udržitelný život a Nadací Fora 2000 dne 12. 10. 2010 v budově Akademie věd České republiky na Národní třídě 3 v Praze.
Je to už neuvěřitelných 15 a půl roků, co v březnu 1995 v dolině Parichvost v Západních Tatrách zahynuli pod lavinou první předseda Federálního výboru pro životní prostředí ČSFR doc. Ing. Josef Vavroušek, CSc. a jeho dcera Petra.
Naposled jsem byl na Jezeří a v Horním Jiřetíně před mnoha lety s Ing. Ivanem Dejmalem. Prohlédli jsme si tehdy aktuální stav před vystoupením v zastupitelstvu města Litvínova, kam nás pozvali Milan Šťovíček a další představitelé města, abychom přednesli důvody, proč ani po roce 2005 nepovažujeme za možné prolomit územní ekologické limity těžby v Severočeské hnědouhelné pánvi. Bylo to v době zvýšené aktivity MUS a mnohých politiků z Ústeckého kraje, kteří tvrdili, že limity platí jen do roku 2005.
- Fotogalerie z výletu.
- Natočený pořad "Nedej se".
- Stanovisko Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR k problematice tzv. „územních ekologických limitů těžby" v Severočeské hnědouhelné pánvi (SHP)
Dle článku MF Dnes prý šly za ministra Lišky „na vzdělávací projekty zelených miliony“. Protože patřím k třem konkrétně zmíněným „milionářům“, reaguji:
Ladislav Tajovský z VŠE Praha mívá v Lidových novinách výstižná, přímočará a tvrdá připomenutí elementárních ekonomických faktů a zákonitostí, která jsou zatím politiky, a podle průzkumů předvolebních preferencí bohužel i voličstvem, ignorována. V pátečních Lidových novinách z 22. ledna 2010 v článku „Pryč z nebezpečné skluzavky" předjímá, že by se naše společnost měla co nejrychleji zbavit iluze, že existují zázračné ekonomické recepty, jak se stát dokáže fiskálními opatřeními „postarat o všechno", jen je stačí najít a aplikovat v legislativě a ve veřejných rozpočtech.
V LN ze 2. 2. 2010 se na stránce Názory věnují hned dva články aféře, rozpoutané sporem mezi exministrem ŽP Martinem Bursíkem a premiérem Janem Fischerem o motivacích při odmítnutí novely horního zákona v souvislosti s ochranou územních ekologických limitů těžby uhlí v SHP.
Již jsme zvyklí na to, že když napíše nějký článek pan redaktor Brezina, jeho hlavním motivem je nenávist vůči ekologických nevládním organizacím a všem, kteří se jakkoliv zabývají ochranou přírody. Nejinak tomu je v článku Ekovyděračství. Běžné „podnikání", který vyšel v Lidových novinách 12. 10. 2010.
Podkategorie
Články členů Počet článků: 192
Články v této kategorii vyjadřují pouze osobní názory jednotlivých autorů a nemusí se shodovat s postojem Společnosti pro trvale udržitelný život.