Německá společnost Münchner Recycling GmbH podala 23. srpna 2004 oznámení o plánované přepravě 6 000 tun mechanicky upravených odpadů do spalovny komunálních odpadů, kterou provozuje společnost Termizo Liberec. Ministerstvo životního prostředí vzneslo proti plánované přeshraniční přepravě námitku, založenou zejména na skutečnosti, že libereckou spalovnu je nutno považovat za zařízení pro odstranění odpadů, nikoli tedy pro jeho využití, a přeprava odpadů do ČR za účelem odstranění je podle zákona o odpadech zakázána. Následně ministr zamítnul rozklad společnosti Münchner Recycling GmbH proti rozhodnutí o námitce.
Společnost Münchner Recycling GmbH podala 7. dubna 2005 u Městského soudu v Praze správní žalobu na přezkoumání rozhodnutí ministra. Městský soud v Praze dále projednává obdobnou žalobu, která se týká přepravy odpadu do spalovny komunálních odpadů Malešice.
Titul Ropák 2006 získal
1) Ing. Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu a poslanec PS P ČR - Ústecký kraj, Jihočeský kraj, Česká republika (ODS) (269 bodů)
- za klíčovou roli při přípravě Národního alokačního plánu na léta 2008-12, který by umožnil zvýšení současného množství českých emisí oxidu uhličitého o dalších 25 procent z 82 miliónů tun v roce 2005 na průměrných 102 miliónů tun ročně v letech 2008-12,
- za aktivní podporu plánů na prolomení územních limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách, čímž by se v tomto století zvýšily české emise oxidu uhličitého vzniklé spalováním hnědého uhlí na dvojnásobek, došlo by k vystěhování obyvatel Horního Jiřetína a umožnilo velkorypadlům přiblížit se na 500 metrů k Litvínovu a Lomu u Mostu,
- za podporu plánu na zvýšení čistého vývozu elektrické energie z ČR v letech 2008-12 na 20 terawatthodin, což odpovídá 60 procentům výkonu všech severočeských hnědouhelných elektráren ČEZ v roce 2006 (vůči roku 2006 by se tak čistý export elektřiny z ČR zvýšil o více než polovinu),
- za souhlas s výstavbou dalších dvou bloků jaderné elektrárny Temelín, čímž by tak byla konečně dostavěná.
Zelenou perlu 2006 získal
1) Jaroslav Kubera, primátor Teplic a senátor Senátu P ČR (ODS) (180 bodů)
„Navrhuji, abychom se peticemi příliš nezabývali, protože je stejně nevyřešíme, vzali je na vědomí a spíš nutili, aby nám je petičníci neposílali.“
z projevu na 14. schůzi Senátu k petici proti stavbě rychlostní komunikace R43 po trase tzv. německé dálnice na úseku Kuřim-Bystrc-Troubsko (senátní tisk č. 359 - šetření prováděl výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice) http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/hlasovani?action=steno&O=5&IS=3506&T=359#st359, 2. 11. 2006
V anketě Ropák 2006 se na dalších dvou místech umístili:
2) Ing. Václav Klaus, CSc., prezident České republiky - Česká republika (215 bodů)
- za bagatelizaci změny klimatu, která je vyvolaná antropogenními emisemi skleníkových plynů.
3) Ing. Rut Bízková, náměstkyně ministra životního prostředí - Česká republika (165 bodů)
- za klíčovou roli při přípravě Národního alokačního plánu na léta 2008-12, který by umožnil zvýšení současného množství českých emisí oxidu uhličitého o dalších 25 procent z 82 miliónů tun v roce 2005 na průměrných 102 miliónů tun ročně v letech 2008-12,
- za podporu plánu na zvýšení čistého vývozu elektrické energie z ČR v letech 2008-12 na 20 terawatthodin, což odpovídá 60 procentům výkonu všech severočeských hnědouhelných elektráren ČEZ v roce 2006 (vůči roku 2006 by se tak čistý export elektřiny z ČR zvýšil o více než polovinu).
V anketě Zelená perla 2006 jsou na dalších dvou místech tyto výroky:
2) Vlasta Kilianová, vedoucí stavebního úřadu ÚMČ města Brna, Brno-střed (160 bodů)
„Účastníkům územního řízení nepřísluší hodnotit umístění stavby a její začlenění do území.“
územní rozhodnutí č. 169 o umístění „Železničního uzlu Brno“ v odsunuté poloze, 27. 11. 2006
3) Vladimír Železný, český poslanec Evropského parlamentu (Nezávislí demokraté) (159 bodů)
„Jsou to anarchisté, teroristé, extrémní nesourodé hnutí. Komunisté jsou proti nim solidní. Za zelenými stojí průmyslové podniky, které je platí.“ z článku Zelení jsou teroristé, tvrdí Železný, Rovnost, 5. 6. 2006
* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *
Příloha k tiskové zprávě Dětí Země ze dne 27. 4. 2007:
Pořadí zbývajících kandidátů ankety Ropák 2006
4) Václav Etlík, podnikatel z Hradce Králové - Královéhradecký kraj (151 bodů)
- za hlavní podíl při způsobení mimořádného rizika poškození životního prostředí (podzemní voda, půda a ovzduší) a zdraví obyvatel obce Libčany nezákonným způsobem skladování kolem 600 tun tisícovky druhů vysoce jedovatých, mutagenních, hořlavých a výbušných látek v areálu firmy Vertex Libčany, přičemž bezpečná sanace této "černé skládky" stála daňové poplatníky kolem 30 miliónů korun a za tento čin mu hrozí až osm let odnětí svobody.
5) Ing. Petr Kolman, výkonný ředitel Mostecké uhelné, a. s. Most - Ústecký kraj (141 bodů)
- za snahu prosadit prolomení územních limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách, čímž by se v tomto století zvýšily české emise oxidu uhličitého vzniklé spalováním hnědého uhlí na dvojnásobek, což by vedlo k vystěhování obyvatel Horního Jiřetína a umožnilo velkorypadlům přiblížit se na 500 metrů k Litvínovu a Lomu u Mostu,
- za zodpovědnost při překračování závazných hygienických limitů pro hluk v nočních hodinách na území Horního Jiřetína v důsledku provozu velkolomu ČSA.
6) Ing. Jaroslava Honová, ředitelka odboru posuzování vlivů na životní prostředí a IPPC na MŽP - Jihomoravský kraj (127 bodů)
- za vydání souhlasného stanoviska pro rychlostní silnici R55 v úseku Moravský Písek - Rohatec, která prochází napříč evropsky chráněným územím soustavy NATURA 2000 ptačí oblastí Bzenecká Doubrava - Strážnické Pomoraví, takže má být z důvodu ochrany ptáků umístěna v délce 12 km do tubusu, aniž by využila českých zákonů a směrnice Rady č. 92/43/EEC a požadovala ekologické posouzení i trasy mimo tuto ptačí oblast, jak doporučoval jeden z odborů MŽP, Správa CHKO Bílé Karpaty, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Česká společnost ornitologická. Český a Slovenský dopravní klub a Děti Země, které navíc do příp. posuzování předložily její alternativní trasování,
- za vydání souhlasného stanoviska pro koncepci územního plánu velkého územního celku Břeclavska s variantou silničního spojení Brna s Vídní výstavbou rychlostní silnice R52 v úseku Pohořelice - Mikulov v dotyku s chráněným územím evropské soustavy NATURA 2000 podle zastaralého zákona z roku 1992 a nikoliv nového z roku 2001, aniž byly z ekologického hlediska posouzeny různé koridory tohoto silničního spojení mezi Brnem a Vídní, např. kolem Břeclavi se čtyřpruhovou silnicí R55 s využitím stopy plánovaného dvoupruhového obchvatu, a aniž byly posouzeny přeshraniční vlivy, přičemž podle výpočtů je navíc výstavba silnice R52 ekonomicky neefektivní.
7) JUDr. Ing. Roman Makarius, CSc., předseda Českého báňského úřadu - Středočeský kraj (118 bodů)
- za podporu vydaného povolení Obvodním báňským úřadem v Kladně v roce 2006, a potvrzeném ČBÚ, podle rozhodnutí Okresního národního výboru v Mělníku z roku 1978 o rekultivaci starého důlního díla, tj. jámy zatopené vodou po těžbě písku u obce Čečelice na Mělnicku, pro společnost H.Z.C.J., a. s. Jeneč, která ho chce zasypat přibližně dvěma milióny kubíky různého materiálu, ačkoliv nyní jde o jezero na ploše 8 hektarů s velmi čistou vodou uprostřed lesů, které je využíváno k rekreaci obyvatel okolních obcí, přitom před vydáním tohoto povolení nedošlo podle vyjádření MŽP k posouzení vlivů na životní prostředí a podle vyjádření KÚ Středočeského kraje nebyly povoleny výjimky ze zákona k zásahu do biotopů zvláště chráněných živočichů – obec Čečelice se již 13 let brání zasypání tohoto jezera.
8) Ing. Leoš Křenek, ředitel odboru odpadů na MŽP - Česká republika (97 bodů)
- za podíl při eliminaci snah měst a obcí a občanských sdružení usnadnit občanům nakládání s biologicky rozložitelným odpadem, např. jejich zpracováním v obecním kompostovišti podobně jako na Slovensku, přitom podle zákona o odpadech bylo MŽP povinno k 1. 4. 2007 vydat vyhlášku na podporu recyklace bioodpadů v kompostárnách, kterou měl připravit odbor odpadů,
- za zodpovědnost v řízení odboru odpadů, který nebyl schopen připravit potřebné nástroje na dosažení těchto hlavních cílů Plánu odpadového hospodářství ČR: a) do roku 2010 zvýšit míru recyklace komunálních odpadů na 50 %, v roce 2005 byla jen 16 %, a snížit množství skládkovaných biologicky rozložitelných odpadů na 75 %, b) do konce roku 2006 definovat podmínky pro označení zařízení spalujících komunální odpady jako způsob využívání odpadů R1 a jako způsob odstraňování odpadů D10 - označení má přímou souvislost s dovozy odpadů ke spálení ve spalovnách, c) do konce roku 2006 připravit návrh novely zákona o odpadech vedoucího ke zlepšení podmínek separovaného sběru odpadů, d) do konce roku 2006 připravit návrh opatření ke zkvalitnění systému vratných nápojových obalů s cílem prevence vzniku odpadů,
- za zodpovědnost při nepředložení příslušné legislativy, která by umožnila dávat investice do mechanicko-biologických úpraven odpadů, které jsou běžné např. v Německu a v Rakousku, namísto do spaloven komunálních odpadů.
9) Ing. Ivan Hlaváček, ředitel firmy InterCora, s. r. o. Plzeň - Plzeňský kraj (56 bodů)
- za prosazování výstavby obchodního centra v Plzni v ulici U Prazdroje, které by přitáhlo další automobilovou dopravu do místa, které již nyní trpí nadlimitním hlukem a vysokými dopravními intenzitami, a v jehož těsné blízkosti dvě velká obchodní centra již stojí,
- za prosazování výstavby obchodního centra v Klatovech na místě historicky cenných budov továrny Škoda z roku 1854 i přes odpor řady místních obyvatel, členů zastupitelstva i řady architektů, které by do blízkosti centra města přilákalo další automobily, čímž by mohlo dojít k nárůstu koncentrací výfukových plynů a k překročení limitů hluku,
- za prosazování výstavby Kauflandu v těsné blízkosti historického centra Domažlic s rizikem zvýšení počtu automobilů a tím i k vzrůstu emisí výfukových plynů a k překročení limitů hluku.
10) Ing. Karel Bláha, CSc., náměstek ministra životní prostředí - Česká republika (51 bodů)
- za hlavní podíl při formování postoje ČR k návrhu nové evropské chemické politiky REACH, který nebral v úvahu důslednou ochranu lidského zdraví a životního prostředí, neboť např. nezajistil zpracování studie o dopadech REACH na zdraví osob a životní prostředí, a současně vycházel vstříc chemickému průmyslu kritikou principu povinné náhrady nebezpečných látek dostupnými a bezpečnými alternativami.
10) Ing. Petr Šilar, radní Pardubického kraje (Koalice pro Pardubický kraj) a předseda Dozorčí rady
EVO Opatovice, a. s. - Pardubický kraj (51 bodů) - za propagaci výstavby ekonomicky i ekologicky rizikové velkokapacitní spalovny komunálních a průmyslových odpadů v Opatovicích nad Labem pro asi sto tisíc tun odpadů ročně (později i dvakrát více) za asi dvě a půl miliardy korun místo prosazování sběru, třídění a recyklace odpadů a navzdory nesouhlasu 11 obcí a měst v okolí, včetně Hradce Králové, čtyř tisíc signatářů protestní petice a výsledku referenda v Opatovicích nad Labem, kterým místní občané odmítli vstup obce do firmy EVO Opatovice, a. s. během následujících dvou let i výstavbu této spalovny pro odpad na území obce.
11) RNDr. Oldřich Vacek, CSc., autor posudku na dokumentaci o hodnocení vlivů silnice R55 Moravský Písek - Rohatec - Jihomoravský kraj (35 bodů)
- za vypracování posudku pro vedení rychlostní silnici R55 v úseku Moravský Písek - Rohatec, kterým podpořil její výstavbu ve variantě napříč ptačí oblastí Bzenecká Doubrava - Strážnické Pomoraví s tubusem délky 12 km, který má zabránit usmrcení a zranění jednotlivých ptáků, aniž podle českých zákonů a směrnice Rady č. 92/43/EEC vrátil dokumentaci k doplnění o posouzení varianty trasované mimo tuto ptačí oblast, která by zabránila zničení stanovišť těchto ptáků, zajistila by celistvost jejich biotopů a zamezila by jejich rušení i likvidaci; přitom posouzení této alternativní trasy doporučoval jeden z odborů MŽP, Správa CHKO Bílé Karpaty, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Česká společnost ornitologická, Český a Slovenský dopravní klub a Děti Země, které navíc do příp. posuzování předložily její trasu.
Zastupitelstvo k věci přijalo následují usnesení: „Zastupitelstvo města Lomu bere na vědomí projednání oznámení - plán otvírky přípravy a dobývání lomu Bílina na období 2008-2030 a přijalo usnesení, že nesouhlasí s předmětným záměrem týkajícím se otvírky přípravy a dobývání lomu Bílina. Zastupitelstvo ukládá místostarostovi města toto stanovisko předat Ministerstvu životního prostředí v Praze a zaslat žádost na Úřad vlády ČR ve věci výzvy k odepsání zásob hnědého uhlí v regionu.“
V oznámení záměru, které úřadům předložily Severočeské doly, se přímo uvádí, že dlouhodobě dochází k překračování hygienických limitů imisí prachu v zájmové oblasti. S dalším přiblížením velkolomu a výsypky Pokrok k Lomu a Mariánským Radčicím by se tato situace nepochybně nadále zhoršovala. Obavy mají místní obyvatelé i z hluku, který již dnes intenzivně pociťují. V důsledku těžby by také bylo zdevastováno či výrazně poznamenáno bezprostřední okolí města včetně významných regionálních biokoridorů a biocentra, které obývají ohrožené druhy živočichů. Několik set metrů hluboký důl by významně změnil vodní režim, mikroklima, a tím i rozptylové podmínky v oblasti.
Člen občanského sdružení Kořeny a občan Lomu Radek Zahradník rozhodnutí komentoval takto: „Velmi si cením toho, že naši zastupitelé na snahy těžařů prolomit územní limity, které nás chrání před postupujícím velkolomem, reagovali tak rychle a jednoznačně. Pěkné by bylo, kdyby se podobně dokázala zachovat i vláda. V souladu s platným usnesením č. 444/1991 by konečně měla zajistit odpis zásob uhlí pod naším městem, abychom se v budoucnu neocitli ve stejné situaci, v jaké je nyní Horní Jiřetín. K tomu se také těžba měla původně přiblížit jen na několik set metrů. Dokud ministři neodepíší zásoby za těžebními limity, nebudou mít obce na Mostecku nikdy podmínky pro další rozvoj bez věčného strachu z plánů těžařů.“
Obyvatelka Lomu Hana Nováková řekla: „Již dnes jsou zásahy do krajiny v důsledku těžby extrémní. Velkolom je zatím od Lomu vzdálen dva kilometry, ale přesto ho především v noci slyšíme. Co teprve až se bude na okraji města sypat výsypka. Je jasné, že snahy těžebních společností o prolomení limitů těžby v poslední době sílí. Pokud se okamžitě jejich záměrům nepostavíme, budeme v lepším případě žít do smrti na hraně velkolomu v prachu a špíně, v tom horším se budeme opět stěhovat kvůli uhlí.
Záměr Severočeských dolů na prolomení limitů ve velkolomu Bílina nyní v tzv. zjišťovacím řízení zkoumá ministerstvo životního prostředí. Ministerstvo v něm rozhoduje, zda a jak podrobně bude posuzován vliv záměru na životní prostředí. Připomínky k záměru mohou občané i právnické osoby zasílat do pondělí 19. února na adresu MŽP v Praze.
Kontakty:
v Jana Doležalová, členka výboru o.s. Kořeny, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
v Vratislav Krupka, místostarosta města Lomu, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
--------------------------------------------------
V Praze, 31. 8. 2006
Vážený pane primátore,
obracíme se na Vás v souvislosti s některými provozy Spolku pro chemickou a hutní výrobu, a. s. (Spolchemie), jež se nachází ve vzdálenosti necelého půl kilometru od samého centra stotisícového města Ústí nad Labem. Provozy Spolchemie (Elektrolýza a Žíravé louhy) jsou zdrojem emisí rtuti do životního prostředí a představují tak značné riziko pro zdraví obyvatel města i pro životní prostředí. To potvrzují i měření, která jsme provedli ve dnech 23.6.2006 (v okolí areálu Spolchemie) a 26.6.2006 (uvnitř areálu Spolchemie a v jeho okolí). Měření bylo provedeno přístrojem Lumex RA-915+.
Vzhledem k těmto okolnostem Vás žádáme, pane primátore, abyste se zasadil o přehodnocení umístění přístroje OPSIS, které se ukázalo jako nevyhovující, a zajištění fungujícího monitorovacího přístroje, což by zajistilo lepší sledování vlivu emisí rtuti ze Spolchemie na obyvatele města Ústí nad Labem a životní prostředí.
Provedená měření koncentrací rtuti v ovzduší odhalila, že Spolchemie je v některých případech, které závisí na počasí, proudění vzduchu a míře úniků rtuti z provozu, zodpovědná za zvýšené koncentrace rtuti ve svém okolí. Koncentrace v určitých oblastech mimo areál Spolchemie (především v ulici Solvayova) překročily v době měření hodnoty stovek ng/m3 rtuti. Koncentrace rtuti v ovzduší se v některých částech této ulice pohybovaly v rozmezí od detekčního limitu (2 ng/m3) až po maximální naměřenou hodnotu 412 ng/m3. Výsledky měření naleznete v přiložené publikaci – Měření rtuti v okolí a v areálu Spolku pro chemickou a hutní výrobu, a.s. Ústí nad Labem.
Imisní situace na území města je sledována několika stanicemi imisního monitoringu. Dvě nejblíže umístěné stanice jsou stanice č. 1012 - Ústí nad Labem - město (provozuje Český hydrometeoro-logický ústav), v současné době stanice UULMA, a stanice č. 1457 - Ústí nad Labem - KHS Pasteurova (provozuje Státní zdravotní ústav). Rovněž stanice Českého hydrometeorologického ústavu odhalily v letech 2000 - 2006 zvýšené koncentrace rtuti, které dosahovaly desítek či stovek ng/m3, v ústeckém ovzduší. Imisní situace je sledována i přístrojem OPSIS, který je majetkem Magistrátu města Ústí nad Labem. Bohužel podle nám sdělených informací, cituji z dopisu Magistrátu města Ústí nad Labem – Odbor mimořádných situací ze dne 3.8.2006: „Přístroj OPSIS nesplňuje požadavky kladené na základě zákona o ovzduší na způsob měření koncentrací škodlivin. Měří v Ústí nad Labem od roku 1993, je umístěn v centru města na budově Zdravotního ústavu, ale jeho detekční limit pro páry rtuti je 40 ng/m3.“
Pokud by bylo monitorovací místo situováno na správně vytipované lokalitě v okolí areálu Spolchemie, nebo zajištěn provoz jiného citlivějšího přístroje na vhodně zvoleném místě, měli by obyvatelé Ústí nad Labem mnohem objektivnější a přesnější informace o stavu kvality ovzduší a rtuti, která má negativní vliv na jejich zdraví a životní prostředí. V současné době ale žádné monitorovací místo v těsně přilehlých místech (např. v ulici Solvayova, kde byly zjištěny opakovaně vysoké koncentrace rtuti v ovzduší) není, a tak zvýšené koncentrace rtuti v ovzduší představují neodhalené riziko pro zdraví obyvatel města Ústí nad Labem, kteří žijí a pracují v blízkosti této chlorové chemičky.
V souvislosti s používáním rtuti ve Spolchemii – tj. s provozem Elektrolýza - Vás žádáme, abyste se zasadil o to, aby:
- byl nainstalován citlivější měřící přístroj na vhodně vybranou lokalitu a aby bylo přehodnoceno umístění přístroje OPSIS na místo, kde by bylo možné lépe sledovat imisní zátěž rtuti v těsném okolí Spolchemie - např. do ulice Solvayova;
- byla ukončena výroba chlóru a louhu pomocí amalgámové elektrolýzy nejpozději v roce 2009;
- Spolchemie každoročně informovala veřejnost o rtuti tj. jaké množství rtuti bylo dokoupeno a z jakého důvodu, jaké množství rtuti Spolchemie uvolní prostřednictvím emisí do ovzduší, vody, do produktů a do odpadů; zprávy s těmito údaji by měly být veřejně dostupné;
- byl prováděn monitoring lidí, kteří žijí a pracují v okolí Spolchemie, kde budou zjištěny zvýšené koncentrace rtuti. Veškeré výsledky monitoringů (zaměstnanců a obyvatel města Ústí nad Labem) by měly být veřejně dostupné;
- Spolchemie vyčistila svůj ústecký areál a jeho okolí (především Klíšský potok a řeku Bílinu) od rtuti, ale i od jiných nebezpečných látek jako např. hexachlorbenzenu, DDT atd.
TISKOVÁ ZPRÁVA SDRUŽENÍ ARNIKA z 27. července 2006
Měření Arniky odhalilo, že ze Spolchemie nekontrolovaně uniká rtuť
ÚSTÍ NAD LABEM – Z areálu úsecké Spolchemie nekontrolovaně unikají emise rtuti a nikdo systematicky nemapuje kudy. Lidé, kteří procházejí kolem továrny, jsou tak vystaveni působení této toxické látky, aniž by o tom věděli. Vyplývá to z výsledků měření, které Arnika provedla uvnitř i vně areálu Spolchemie ve dnech 23. a 26. června pomocí automatického analyzátoru rtuti (Lumex RA-915+), jenž pracuje na bázi atomové absorbční spektrofotometrie. Nejvyšší koncentrace rtuti v ovzduší byly naměřeny v ulici Solvayova - 412 ng/m3. Tato hodnota přesahuje o 112 ng/ m3 limit, který je platný v USA. V České republice však existuje pouze limit pro roční průměr koncentrací rtuti ve venkovním ovzduší. "Ovšem i limit stanovený v USA považují odborníci z National Resource Defense Council za příliš benevolentní," řekla Mgr. Hana Kuncová.
„Provedená měření koncentrací rtuti v ovzduší odhalila, že Spolchemie je v některých případech, které závisí na počasí, proudění vzduchu a míře úniků rtuti z provozu, zodpovědná za zvýšené koncentrace rtuti ve svém okolí. Pokud by se takto vysoké koncentrace vyskytovaly po větší část kalendářního roku, tak by došlo k překročení imisního limitu pro rtuť, který je českou legislativou stanoven na 50 ng/m3 jako průměrná hodnota za kalendářní rok,“ vysvětlila Mgr. Hana Kuncová ze sdružení Arnika, která měření prováděla.
Výsledky všech měření Arnika popsala ve studii „Měření rtuti v okolí a v areálu Spolku pro chemickou a hutní výrobu, a.s. Ústí nad Labem“, která patří mezi první studie svého druhu v České repubublice. „Po Spolaně Neratovice, kde měření prováděli odborníci z Vysoké školy chemicko - technologické v Praze, je naše měření u Spolchemie druhým měřením přítomnosti toxických látek v okolí chemiček. Ani v okolních zemích není zatím tato praxe příliš obvyklá, ačkoliv může odhalit velmi zajímavé informace týkající se kontaminace prostředí v těsné blízkosti velkých chemických podniků,“ uvedla Kuncová.
Ta v dnes zveřejněné studii navrhuje, aby byly úniky rtuti ze Spolchemie důsledněji monitorovány. „Například v Solvayově ulici žádný monitorovací bod není. Kdyby se však monitorovací body umístily na správně vytipovaná místa, je možné že by se přišlo i na překračování celoročního limitu pro rtuť. Ještě lépe by však bylo, kdyby Česká republika přehodnotila stávající limit a stanovila nějaký krátkodobější. Vždyť co se týče emisí rtuti na jednoho obyvatele patříme k nejhorším zemím v Evropě,“ řekla Kuncová.
Studie Arniky rovněž navrhuje, aby Spolchemie pečlivě sledovala zdravotní stav svých zaměstnanců a obyvatel a aby společně s příslušnými vědeckými pracovišti a místní samosprávou prováděla důsledný a dlouhodobý monitoring koncentrací rtuti v ovzduší v areálu Spolchemie a v jejím okolí. Výsledky monitoringu by měly být veřejně dostupné. Na konci každého kalendářního roku by měla být zpracována souhrnná hodnotící zpráva, která by měla být rovněž veřejně přístupná. Arnika ve studii rovněž doporučuje, aby Spolchemie do roku 2009 nahradila amalgámovou elektrolýzu jinou technologií výroby chlóru. Amalgámová elektrolýza je totiž hlavním zdrojem emisí rtuti ze Spolchemie.
----------------------------------------------------------------------------
Tisková zpráva NKÚ o ukončení kontrolní akce č. 05/28 – „Hospodaření s finančními prostředky státu při nakládání s nebezpečnými odpady“ Cílem kontroly bylo prověřit hospodaření s finančními prostředky státu, které byly účelově určeny na nakládání s nebezpečnými odpady při jejich likvidaci a prověřit zpoplatňování nebezpečných odpadů. Kontrolováno bylo období let 2002 až 2004 u 17 kontrolovaných osob. Kontrolní akci řídil člen NKÚ Ing. Zdeněk Brandt.
Z kontrolních zjištění vyplývá, že systém výběru a odvodu poplatků za ukládání nebezpečných odpadů je komplikovaný, způsob vymáhání dlužných poplatků nefunkční. Umožňuje totiž původcům a provozovatelům skládek nebezpečného odpadu poplatek za jeho ukládání neplatit vůbec nebo jen v minimální výši. Pokuty za porušení jednotlivých ustanovení zákona o odpadech byly ukládány na spodní hranici pásma možné výše pokut, přesto byly v odvolacích řízeních často snižovány.
Dovoz odpadů do České republiky je sice až na výjimky zakázán, přesto se vyskytuje velký počet subjektů, které využívají nejasnosti legislativy a odpad deklarovaný jako výrobek dovážejí. Proces potrestání nelegální přepravy odpadů přes ČR je z důvodu nedostatečné legislativní úpravy neúčinný.
Nejasnost právních předpisů pro odpadové hospodářství, nepřesné definice, časté změny, komplikovanost a opožděnost jejich úprav se projevují v nízké účinnosti současné právní úpravy.
GM kukuřice MON 810 je v několika okolních státech zakázana. V roce 1999 pěstování a dovoz osiva této GM kukuřice zakázalo Rakousko, v lednu 2005 Maďarsko a v březnu 2005 i Polsko. Její komerční pěstovní není dovoleno ani na Slovensku. Uvedené země zákaz odůvodňují neexistencí řádného monitorovacího plánu, jenž pro GM plodiny vyžaduje platná evropská legislativa.
Tisková zpráva Greenpeace z 13. 7.2006
Pěstitelé GMO odhaleni
Ekologická organizace Greenpeace dnes zveřejnila seznam letošních pěstitelů geneticky modifikované Bt kukuřice MON810 včetně údajů o rozloze ploch, na kterých je tato u nás jediná komerčně pěstovaná GM plodina pěstována.[1]
Z údajů vyplývá, že letos je Bt kukuřicí MON810 celkem v České republice osázeno 1070 ha (údaj ze 7.7.2006). Jedná se přibližně o 0,3% z celkové rozlohy 291501 ha kukuřice pěstované v ČR na zeleno, siláž a zrno. Původní odhady pro tento rok, vycházející od představitelů biotechnologické firmy Monsanto a prezidenta agrární komory Jana Veleby, hovořily až o desetinásobném nárůstu ploch oproti 270 ha osetých Bt kukuřicí v loňském roce.
Tyto předpovědi se nenaplnily a důvodů je jistě celá řada. Jak vyplývá ze společné hodnotící studie pracovníků Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze a Ministerstva zemědělství ČR, kteří oslovili loňské pěstitele geneticky modifikované kukuřice, má pěstování této plodiny mnoho záporných stránek. Mezi nejzásadnější patří, kromě zvýšené administrativy a dodržování pravidel koexistence daných zákonem, hlavně vysoká cena osiva, ale i omezené uplatnění produkce na trhu. Bylo dokonce zaznamenáno i zaorání plochy oseté Bt kukuřicí.[2] Řada odběratelů již dnes totiž požaduje, stejně jako jinde v Evropě, certifikát o tom, že mléko, maso a vejce pocházejí ze zvířat, která nebyla krmena GMO.
Většina zemědělců v ČR se tudíž staví vůči pěstování GM plodin odmítavě. A to navzdory proklamacím biotechnologických koncernů jako je Monsanto, které se stále snaží přesvědčit pěstitele, že se jim sázka na GMO vyplatí.
Zveřejněním seznamu Greenpeace supluje povinnost státu zveřejnit informace o místě pěstování GMO pro potřeby občanů na základě Evropské směrnice 2001/18/EC, čl.31(3)(b) o půdním registru. Tato směrnice nebyla dodnes do naší legislativy plně implementována, a tak jsou tyto zásadní informace pro mnohé občany nedostupné. Greenpeace o získání údajů o místech pěstování GM kukuřice usilovalo i minulý rok, první konkrétní lokalitu však bylo schopno zveřejnit až na konci září.
„Konspirace, která pěstování geneticky modifikované kukuřice obklopuje, není pouze směšná, ale i skutečně nebezpečná. Jak se mají např. sousední pěstitelé chránit a přijmout náležitá opatření proti kontaminaci, když třeba ani někdy přesně nevědí, kde se Bt kukuřice pěstuje? Zemědělci ani nevědí, co mohou udělat pro svou ochranu a jaká je vlastně právní situace ohledně GMO. Je také s podivem, že zastánci GMO se naopak nesnaží připoutat pozornost veřejnosti a ukázat ony údajně ‚skvělé‘ výsledky,“ uvedla konzultantka genetické kampaně Greenpeace ČR Magdalena Klimovičová.
Možné velkoplošné pěstování GM kukuřice v ČR by mohlo mít dalekosáhlé důsledky nejen pro biologickou rozmanitost, ale pro samotný zemědělský sektor, jemuž bude hrozit ztráta odbytišť. Pěstování GM plodin navíc ohrožuje samotnou existenci ekologického hospodaření v Evropě.
Další informace:
RNDr. Magdalena Klimovičová, konzultantka genetické kampaně GreenpeaceČR, tel.: 224 319 667, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Poznámky pro editory:
[1] Seznam letošních pěstitelů geneticky modifikované Bt kukuřice MON810
[2] Kučera, L., Čeřovská, M.: První české zkušenosti s GMO: Geneticky modifikované organismy: Sborník přednášek. Ministerstvo zemědělství České republiky, Praha, 2006
Greenpeace chtělo politickým stranám připomenout, že 70% občanů prolomení limitů odmítá. Tato výzva se týká i ODS a jejího předsedy Mirka Topolánka, který dnes navštíví Mostecko. Aktivisté Greenpeace zamýšlejí Topolánka v průběhu jeho návštěvy osobně oslovit a požádat ho, aby podpořil své kolegy z litvínovské organizace ODS. Ti před časem prolomení územních limitů odmítli.
Akce měla zároveň upozornit občany, že červnové volby budou patrně jejich poslední možností, jak ovlivnit složení politické reprezentace, která o zachování či prolomení limitů rozhodne. Jan Rovenský, vedoucí energetické a klimatické kampaně Greenpeace, k tomu uvedl: "Nepodporujeme žádnou politickou stranu, neříkáme nikomu, jak má volit. Pouze se snažíme ovlivnit postoje stran tak, aby jejich program zohlednil zájmy místních obyvatel, ochrany přírody i globálního klimatu. Pokud tak neučiní, měli by se to ale občané dozvědět a vzít to v potaz."
Právě velkolom ČSA, nad nímž se akce konala, je středem kontroverze o budoucnost limitů. V případě, že zůstanou zachovány, skončí těžba v dole v roce 2017. Pokud však jeho provozovatel, Mostecká uhelná, a.s., se svými plány na rozšíření těžby uspěje, bude důl obracet zdejší krajinu naruby minimálně do roku 2056 (v případě realizace tzv. třetí etapy těžby dokonce do roku 2122). Současná situace v nejpostiženější části ČR a závislost naší energetiky na fosilních palivech by tak zůstala zakonzervována na dalších 100 let.
Rozšíření dolu by mělo řadu negativních důsledků. V první řadě by vedlo k likvidaci obcí Horní Jiřetín a Černice s více než dvěma tisíci obyvateli. Spálením uhlí, které by zde chtěla Mostecká uhelná vytěžit, by Česká republika přispěla ke globálním změnám klimatu emisemi 1,3 miliard tun oxidu uhličitého . To je více než desetinásobek všech nynějších ročních emisí CO2, které Česká republika vypouští.
Upozorňuje přitom, že limity nejen přímo chrání obce. Zároveň jejich zanesení do územních plánů a vládního usnesení stanoví veřejný zájem na zachování osídlení. Brání tak případné argumentaci důlních společností nebo politiků, kteří by chtěli za veřejný zájem prohlásit těžbu uhlí, a otevřít tak cestu k vyvlastňování domů či pozemků v Horním Jiřetíně, Černicích nebo jinde.
Hnutí DUHA přivítalo postoj ODS, která za „klíčová“ prohlašuje „práva vlastníků půdy a nemovitostí“ s tím, že „není o čem diskutovat“, protože „vlastníci nesouhlasí s prodejem svých pozemků“ [2]. Ekologická organizace však varovala, že pokud ODS nepodpoří pojistku platných územních ekologických limitů, mohou se v budoucnu objevit pokusy o vyvlastnění.
Požadavky na stanovení veřejného zájmu se v minulosti ozývaly z ministerstva průmyslu a obchodu i důlních společností. Ministerstvo v roce 2004 doporučovalo „definovat veřejný zájem v energetice, vč .... způsobů respektování jeho výstupů“. V podrobnější analýze podrobněji popsalo, co má na mysli: „i zrušení dnešní blokace těžby hnědého uhlí...nemusí být dotažené do povolení jeho těžby, nebude-li existovat možnost, použít jako mezní případ institut veřejného zájmu“. Zaměstnavatelský stav důlního a naftového průmyslu – lobbyistická organizace těžebních společností – tehdy výslovně protestoval, že chybí „pojistný nástroj prosazení stěžejních priorit ... institut veřejného zájmu k případnému uplatnění např. proti spekulativnímu držení pozemků“.
Petr Holub z Hnutí DUHA řekl:
„Primátor Gandalovič i předseda Topolánek výslovně potvrdili, že pokud nebudou lidé v Horním Jiřetíně souhlasit s prodejem, budou to respektovat. Velmi si toho ceníme. Ovšem kromě A je potřeba říci také B. Limity těžby jsou totiž velmi důležité také jako dlouhodobá a pevná pojistka proti případným pokusům o vyvlastňování. Platnost limitů prakticky stanoví, že veřejným zájmem je zachování obcí, takže vyloučí jakékoli snahy prohlásit za veřejný zájem těžbu uhlí a vyvlastňovat. Pokud ODS chce chránit práva vlastníků domů a pozemků, měla by výslovně slíbit i zachování limitů těžby.“
Poznámky:
[1] Kompletní analýza ke stažení na
http://www.hnutiduha.cz/publikace/studie/limity_pravni.pdf
[2] Tisková zpráva na
http://www.gandalovic.cz/rs/udalose.php?id=000113&skip=16
Organická hmota z údržby zeleně ve městech a ze zahrad, zbytky jídel z domácností, z jídelen, restaurací apod., to vše jsou bioodpady, které tvoří více než 40 % z celkového množství odpadu vznikajícího v obcích a městech. Tříděný sběr a recyklace těchto bioodpadů je u nás narozdíl od Rakouska nebo Německa naprosto nedostatečná. Schválená novela zákona sice nestanovuje obcím a městům povinnost zavést tříděný sběr bioodpadů či povinnost výstavby obecní kompostárny, ale jejím cílem je pomoci ujasnit pravidla v oblasti nakládání s bioodpady a zároveň řešit a odstranit hlavní problémy v této oblasti a takto přispět k rozvoji recyklace této významné skupiny odpadů.
Novela zákona například zjednodušuje proces povolování provozu malých kompostáren s roční kapacitou do 150 tun bioodpadů, u nichž bude narozdíl od dosavadní praxe stačit jen kladné vyjádření obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Podstatným přínosem této novely je, že zmocňuje Ministerstvo životního prostředí, aby ve spolupráci s příslušnými ministerstvy vydalo vyhlášku, která stanoví jasná pravidla pro nakládání s bioodpady a dále podpoří rozvoj ekologicky šetrných zařízení, jako jsou kompostování, anaerobní digesce (výroba bioplynu), či mechanicko biologická úprava. Novela zákona a navazující vyhláška by tak měla zjednodušit současné příliš přísné požadavky na výstavbu a provoz zařízení na zpracování bioodpadů a stanovit tyto požadavky odlišně v závislosti na kapacitě těchto zařízení a na druzích zpracovávaných odpadů. Dalším z významných cílů je snaha pomoci řešit problémy s odbytem vyrobených kompostů a umožnit jejich lepší uplatnění na trhu.
Pokud novelu zákona podepíše i pan prezident, je možné v blízké době očekávat lepší kvalitu i množství recyklovaných bioodpadů a vyšší ochranu životního prostředí. Zásadní roli pro naplnění těchto společensky žádoucích přínosů bude mít další přístup Ministerstva životního prostředí při vytváření a schvalování uvedené vyhlášky o bioodpadech. Zejména na přístupu ministerstva bude záležet, kdy a jak se pozitivní přínosy projeví v praxi.
Podrobnější informace je možné nalézt na stránce: http://biom.cz/bro/
CZ Biom – České sdružení pro biomasu je nevládní nezisková a profesní organizace podporující rozvoj využívání biomasy jako obnovitelné suroviny, rozvoj fytoenergetiky, kompostárenství a využití bioplynu v České republice.
"Zemědělci a domorodí obyvatelé už nemohou Monsantu věřit. Porušený slib Monsanta je smrtelnou zradou, protože potravinová bezpečnost a právo na sebeurčení domorodých obyvatelů a farmářů jsou životně závislé na možnosti zachovat část své úrody pro příští setbu," uvedl Alejandro Argumedo z peruánské Asociación ANDES.
Doposud platí de facto moratorium na použití technologií pro genetickou sterilizaci osiva, známých také jako GURT (Genetic Use Restriction Technologies) na základě Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti (CBD - Convention on Biological Diversity), která byla přijata v roce 2000. Průmyslové firmy vydělávající na GMO však zvyšují svůj tlak na podkopání moratoria v souvislosti s blížícím se výročním zasedáním představitelů vlád, které úmluvu ratifikovaly. Jednání proběhne i za účasti delegace České republiky v brazilském městě Curitiba ve dnech 20. až 31. března 2006.
V lednu a únoru 2006 podnikli delegáti vlád USA, Kanady a Austrálie v rámci přípravných jednání k výročnímu zasedání signatářů úmluvy několik útoků na zatím platné moratorium na komerční použití "zabijácké technologie"(3). V reakci na tlak průmyslu a vlád několika nejbohatších zemí světa žádá nyní více než 350 organizací ze všech kontinentů celosvětový zákaz "zabijácké technologie" . Důvodem pro zákaz je možné ohrožení biologické rozmanitosti a zničující dopad na živobytí a kulturu nejméně 1,4 miliardy lidí, kteří jsou existenčně závislí na plodnosti semen ze své úrody.
"Zabijácká technologie" (terminator technology) byla vyvinuta americkým ministerstvem zemědělství (US Department of Agriculture) a osivářskou firmou Delta & Pine Land, aby znemožnila farmářům uschovávat si semena z vlastní úrody jako osivo a aby zvýšila zisky byznysu s GMO tím, že přinutí zemědělce každý rok znovu a znovu kupovat geneticky manipulované osivo.
Kontakty pro zájemce o další informace:
Kanada: Lucy Sharratt, Coordinator, Ban Terminator Campaign, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
USA: Hope Shand, ETC Group, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Peru: Alejandro Argumedo, Asociación ANDES, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Malajsie: Chee Yoke Ling, Third World Network, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Indie: Chukki Nanjundaswamy, La Via Campesina, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Německo: Benedict Haerlin, Greenpeace International, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Poznámky pro editory:
(1) Kampaň "Zakažte zabijáka" (Ban Terminator) zveřejnila jména více než 350 organizací z celého světa, které žádají zákaz "zabijácké technologie": http://www.banterminator.org/endorsements.
Další organizace se mohou přihlásit k podpoře zákazu ZDE.
(2) Nový závazek firmy MONSANTO týkající se GURT ZDE
Úplné znění starého i nového závazku firmy MONSANTO je k dispozici též ZDE
(3) Více v tiskové zprávě ETC Group z 27. ledna 2006 "Granada's Grim Sowers Plow up the moratorium on Terminator"