TISKOVÁ ZPRÁVA SDRUŽENÍ ARNIKA z 27. července 2006
Měření Arniky odhalilo, že ze Spolchemie nekontrolovaně uniká rtuť
ÚSTÍ NAD LABEM – Z areálu úsecké Spolchemie nekontrolovaně unikají emise rtuti a nikdo systematicky nemapuje kudy. Lidé, kteří procházejí kolem továrny, jsou tak vystaveni působení této toxické látky, aniž by o tom věděli. Vyplývá to z výsledků měření, které Arnika provedla uvnitř i vně areálu Spolchemie ve dnech 23. a 26. června pomocí automatického analyzátoru rtuti (Lumex RA-915+), jenž pracuje na bázi atomové absorbční spektrofotometrie. Nejvyšší koncentrace rtuti v ovzduší byly naměřeny v ulici Solvayova - 412 ng/m3. Tato hodnota přesahuje o 112 ng/ m3 limit, který je platný v USA. V České republice však existuje pouze limit pro roční průměr koncentrací rtuti ve venkovním ovzduší. "Ovšem i limit stanovený v USA považují odborníci z National Resource Defense Council za příliš benevolentní," řekla Mgr. Hana Kuncová.
„Provedená měření koncentrací rtuti v ovzduší odhalila, že Spolchemie je v některých případech, které závisí na počasí, proudění vzduchu a míře úniků rtuti z provozu, zodpovědná za zvýšené koncentrace rtuti ve svém okolí. Pokud by se takto vysoké koncentrace vyskytovaly po větší část kalendářního roku, tak by došlo k překročení imisního limitu pro rtuť, který je českou legislativou stanoven na 50 ng/m3 jako průměrná hodnota za kalendářní rok,“ vysvětlila Mgr. Hana Kuncová ze sdružení Arnika, která měření prováděla.
Výsledky všech měření Arnika popsala ve studii „Měření rtuti v okolí a v areálu Spolku pro chemickou a hutní výrobu, a.s. Ústí nad Labem“, která patří mezi první studie svého druhu v České repubublice. „Po Spolaně Neratovice, kde měření prováděli odborníci z Vysoké školy chemicko - technologické v Praze, je naše měření u Spolchemie druhým měřením přítomnosti toxických látek v okolí chemiček. Ani v okolních zemích není zatím tato praxe příliš obvyklá, ačkoliv může odhalit velmi zajímavé informace týkající se kontaminace prostředí v těsné blízkosti velkých chemických podniků,“ uvedla Kuncová.
Ta v dnes zveřejněné studii navrhuje, aby byly úniky rtuti ze Spolchemie důsledněji monitorovány. „Například v Solvayově ulici žádný monitorovací bod není. Kdyby se však monitorovací body umístily na správně vytipovaná místa, je možné že by se přišlo i na překračování celoročního limitu pro rtuť. Ještě lépe by však bylo, kdyby Česká republika přehodnotila stávající limit a stanovila nějaký krátkodobější. Vždyť co se týče emisí rtuti na jednoho obyvatele patříme k nejhorším zemím v Evropě,“ řekla Kuncová.
Studie Arniky rovněž navrhuje, aby Spolchemie pečlivě sledovala zdravotní stav svých zaměstnanců a obyvatel a aby společně s příslušnými vědeckými pracovišti a místní samosprávou prováděla důsledný a dlouhodobý monitoring koncentrací rtuti v ovzduší v areálu Spolchemie a v jejím okolí. Výsledky monitoringu by měly být veřejně dostupné. Na konci každého kalendářního roku by měla být zpracována souhrnná hodnotící zpráva, která by měla být rovněž veřejně přístupná. Arnika ve studii rovněž doporučuje, aby Spolchemie do roku 2009 nahradila amalgámovou elektrolýzu jinou technologií výroby chlóru. Amalgámová elektrolýza je totiž hlavním zdrojem emisí rtuti ze Spolchemie.
----------------------------------------------------------------------------
Tisková zpráva NKÚ o ukončení kontrolní akce č. 05/28 – „Hospodaření s finančními prostředky státu při nakládání s nebezpečnými odpady“ Cílem kontroly bylo prověřit hospodaření s finančními prostředky státu, které byly účelově určeny na nakládání s nebezpečnými odpady při jejich likvidaci a prověřit zpoplatňování nebezpečných odpadů. Kontrolováno bylo období let 2002 až 2004 u 17 kontrolovaných osob. Kontrolní akci řídil člen NKÚ Ing. Zdeněk Brandt.
Z kontrolních zjištění vyplývá, že systém výběru a odvodu poplatků za ukládání nebezpečných odpadů je komplikovaný, způsob vymáhání dlužných poplatků nefunkční. Umožňuje totiž původcům a provozovatelům skládek nebezpečného odpadu poplatek za jeho ukládání neplatit vůbec nebo jen v minimální výši. Pokuty za porušení jednotlivých ustanovení zákona o odpadech byly ukládány na spodní hranici pásma možné výše pokut, přesto byly v odvolacích řízeních často snižovány.
Dovoz odpadů do České republiky je sice až na výjimky zakázán, přesto se vyskytuje velký počet subjektů, které využívají nejasnosti legislativy a odpad deklarovaný jako výrobek dovážejí. Proces potrestání nelegální přepravy odpadů přes ČR je z důvodu nedostatečné legislativní úpravy neúčinný.
Nejasnost právních předpisů pro odpadové hospodářství, nepřesné definice, časté změny, komplikovanost a opožděnost jejich úprav se projevují v nízké účinnosti současné právní úpravy.
GM kukuřice MON 810 je v několika okolních státech zakázana. V roce 1999 pěstování a dovoz osiva této GM kukuřice zakázalo Rakousko, v lednu 2005 Maďarsko a v březnu 2005 i Polsko. Její komerční pěstovní není dovoleno ani na Slovensku. Uvedené země zákaz odůvodňují neexistencí řádného monitorovacího plánu, jenž pro GM plodiny vyžaduje platná evropská legislativa.
Tisková zpráva Greenpeace z 13. 7.2006
Pěstitelé GMO odhaleni
Ekologická organizace Greenpeace dnes zveřejnila seznam letošních pěstitelů geneticky modifikované Bt kukuřice MON810 včetně údajů o rozloze ploch, na kterých je tato u nás jediná komerčně pěstovaná GM plodina pěstována.[1]
Z údajů vyplývá, že letos je Bt kukuřicí MON810 celkem v České republice osázeno 1070 ha (údaj ze 7.7.2006). Jedná se přibližně o 0,3% z celkové rozlohy 291501 ha kukuřice pěstované v ČR na zeleno, siláž a zrno. Původní odhady pro tento rok, vycházející od představitelů biotechnologické firmy Monsanto a prezidenta agrární komory Jana Veleby, hovořily až o desetinásobném nárůstu ploch oproti 270 ha osetých Bt kukuřicí v loňském roce.
Tyto předpovědi se nenaplnily a důvodů je jistě celá řada. Jak vyplývá ze společné hodnotící studie pracovníků Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze a Ministerstva zemědělství ČR, kteří oslovili loňské pěstitele geneticky modifikované kukuřice, má pěstování této plodiny mnoho záporných stránek. Mezi nejzásadnější patří, kromě zvýšené administrativy a dodržování pravidel koexistence daných zákonem, hlavně vysoká cena osiva, ale i omezené uplatnění produkce na trhu. Bylo dokonce zaznamenáno i zaorání plochy oseté Bt kukuřicí.[2] Řada odběratelů již dnes totiž požaduje, stejně jako jinde v Evropě, certifikát o tom, že mléko, maso a vejce pocházejí ze zvířat, která nebyla krmena GMO.
Většina zemědělců v ČR se tudíž staví vůči pěstování GM plodin odmítavě. A to navzdory proklamacím biotechnologických koncernů jako je Monsanto, které se stále snaží přesvědčit pěstitele, že se jim sázka na GMO vyplatí.
Zveřejněním seznamu Greenpeace supluje povinnost státu zveřejnit informace o místě pěstování GMO pro potřeby občanů na základě Evropské směrnice 2001/18/EC, čl.31(3)(b) o půdním registru. Tato směrnice nebyla dodnes do naší legislativy plně implementována, a tak jsou tyto zásadní informace pro mnohé občany nedostupné. Greenpeace o získání údajů o místech pěstování GM kukuřice usilovalo i minulý rok, první konkrétní lokalitu však bylo schopno zveřejnit až na konci září.
„Konspirace, která pěstování geneticky modifikované kukuřice obklopuje, není pouze směšná, ale i skutečně nebezpečná. Jak se mají např. sousední pěstitelé chránit a přijmout náležitá opatření proti kontaminaci, když třeba ani někdy přesně nevědí, kde se Bt kukuřice pěstuje? Zemědělci ani nevědí, co mohou udělat pro svou ochranu a jaká je vlastně právní situace ohledně GMO. Je také s podivem, že zastánci GMO se naopak nesnaží připoutat pozornost veřejnosti a ukázat ony údajně ‚skvělé‘ výsledky,“ uvedla konzultantka genetické kampaně Greenpeace ČR Magdalena Klimovičová.
Možné velkoplošné pěstování GM kukuřice v ČR by mohlo mít dalekosáhlé důsledky nejen pro biologickou rozmanitost, ale pro samotný zemědělský sektor, jemuž bude hrozit ztráta odbytišť. Pěstování GM plodin navíc ohrožuje samotnou existenci ekologického hospodaření v Evropě.
Další informace:
RNDr. Magdalena Klimovičová, konzultantka genetické kampaně GreenpeaceČR, tel.: 224 319 667, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Poznámky pro editory:
[1] Seznam letošních pěstitelů geneticky modifikované Bt kukuřice MON810
[2] Kučera, L., Čeřovská, M.: První české zkušenosti s GMO: Geneticky modifikované organismy: Sborník přednášek. Ministerstvo zemědělství České republiky, Praha, 2006
Greenpeace chtělo politickým stranám připomenout, že 70% občanů prolomení limitů odmítá. Tato výzva se týká i ODS a jejího předsedy Mirka Topolánka, který dnes navštíví Mostecko. Aktivisté Greenpeace zamýšlejí Topolánka v průběhu jeho návštěvy osobně oslovit a požádat ho, aby podpořil své kolegy z litvínovské organizace ODS. Ti před časem prolomení územních limitů odmítli.
Akce měla zároveň upozornit občany, že červnové volby budou patrně jejich poslední možností, jak ovlivnit složení politické reprezentace, která o zachování či prolomení limitů rozhodne. Jan Rovenský, vedoucí energetické a klimatické kampaně Greenpeace, k tomu uvedl: "Nepodporujeme žádnou politickou stranu, neříkáme nikomu, jak má volit. Pouze se snažíme ovlivnit postoje stran tak, aby jejich program zohlednil zájmy místních obyvatel, ochrany přírody i globálního klimatu. Pokud tak neučiní, měli by se to ale občané dozvědět a vzít to v potaz."
Právě velkolom ČSA, nad nímž se akce konala, je středem kontroverze o budoucnost limitů. V případě, že zůstanou zachovány, skončí těžba v dole v roce 2017. Pokud však jeho provozovatel, Mostecká uhelná, a.s., se svými plány na rozšíření těžby uspěje, bude důl obracet zdejší krajinu naruby minimálně do roku 2056 (v případě realizace tzv. třetí etapy těžby dokonce do roku 2122). Současná situace v nejpostiženější části ČR a závislost naší energetiky na fosilních palivech by tak zůstala zakonzervována na dalších 100 let.
Rozšíření dolu by mělo řadu negativních důsledků. V první řadě by vedlo k likvidaci obcí Horní Jiřetín a Černice s více než dvěma tisíci obyvateli. Spálením uhlí, které by zde chtěla Mostecká uhelná vytěžit, by Česká republika přispěla ke globálním změnám klimatu emisemi 1,3 miliard tun oxidu uhličitého . To je více než desetinásobek všech nynějších ročních emisí CO2, které Česká republika vypouští.
Upozorňuje přitom, že limity nejen přímo chrání obce. Zároveň jejich zanesení do územních plánů a vládního usnesení stanoví veřejný zájem na zachování osídlení. Brání tak případné argumentaci důlních společností nebo politiků, kteří by chtěli za veřejný zájem prohlásit těžbu uhlí, a otevřít tak cestu k vyvlastňování domů či pozemků v Horním Jiřetíně, Černicích nebo jinde.
Hnutí DUHA přivítalo postoj ODS, která za „klíčová“ prohlašuje „práva vlastníků půdy a nemovitostí“ s tím, že „není o čem diskutovat“, protože „vlastníci nesouhlasí s prodejem svých pozemků“ [2]. Ekologická organizace však varovala, že pokud ODS nepodpoří pojistku platných územních ekologických limitů, mohou se v budoucnu objevit pokusy o vyvlastnění.
Požadavky na stanovení veřejného zájmu se v minulosti ozývaly z ministerstva průmyslu a obchodu i důlních společností. Ministerstvo v roce 2004 doporučovalo „definovat veřejný zájem v energetice, vč .... způsobů respektování jeho výstupů“. V podrobnější analýze podrobněji popsalo, co má na mysli: „i zrušení dnešní blokace těžby hnědého uhlí...nemusí být dotažené do povolení jeho těžby, nebude-li existovat možnost, použít jako mezní případ institut veřejného zájmu“. Zaměstnavatelský stav důlního a naftového průmyslu – lobbyistická organizace těžebních společností – tehdy výslovně protestoval, že chybí „pojistný nástroj prosazení stěžejních priorit ... institut veřejného zájmu k případnému uplatnění např. proti spekulativnímu držení pozemků“.
Petr Holub z Hnutí DUHA řekl:
„Primátor Gandalovič i předseda Topolánek výslovně potvrdili, že pokud nebudou lidé v Horním Jiřetíně souhlasit s prodejem, budou to respektovat. Velmi si toho ceníme. Ovšem kromě A je potřeba říci také B. Limity těžby jsou totiž velmi důležité také jako dlouhodobá a pevná pojistka proti případným pokusům o vyvlastňování. Platnost limitů prakticky stanoví, že veřejným zájmem je zachování obcí, takže vyloučí jakékoli snahy prohlásit za veřejný zájem těžbu uhlí a vyvlastňovat. Pokud ODS chce chránit práva vlastníků domů a pozemků, měla by výslovně slíbit i zachování limitů těžby.“
Poznámky:
[1] Kompletní analýza ke stažení na
http://www.hnutiduha.cz/publikace/studie/limity_pravni.pdf
[2] Tisková zpráva na
http://www.gandalovic.cz/rs/udalose.php?id=000113&skip=16
Organická hmota z údržby zeleně ve městech a ze zahrad, zbytky jídel z domácností, z jídelen, restaurací apod., to vše jsou bioodpady, které tvoří více než 40 % z celkového množství odpadu vznikajícího v obcích a městech. Tříděný sběr a recyklace těchto bioodpadů je u nás narozdíl od Rakouska nebo Německa naprosto nedostatečná. Schválená novela zákona sice nestanovuje obcím a městům povinnost zavést tříděný sběr bioodpadů či povinnost výstavby obecní kompostárny, ale jejím cílem je pomoci ujasnit pravidla v oblasti nakládání s bioodpady a zároveň řešit a odstranit hlavní problémy v této oblasti a takto přispět k rozvoji recyklace této významné skupiny odpadů.
Novela zákona například zjednodušuje proces povolování provozu malých kompostáren s roční kapacitou do 150 tun bioodpadů, u nichž bude narozdíl od dosavadní praxe stačit jen kladné vyjádření obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Podstatným přínosem této novely je, že zmocňuje Ministerstvo životního prostředí, aby ve spolupráci s příslušnými ministerstvy vydalo vyhlášku, která stanoví jasná pravidla pro nakládání s bioodpady a dále podpoří rozvoj ekologicky šetrných zařízení, jako jsou kompostování, anaerobní digesce (výroba bioplynu), či mechanicko biologická úprava. Novela zákona a navazující vyhláška by tak měla zjednodušit současné příliš přísné požadavky na výstavbu a provoz zařízení na zpracování bioodpadů a stanovit tyto požadavky odlišně v závislosti na kapacitě těchto zařízení a na druzích zpracovávaných odpadů. Dalším z významných cílů je snaha pomoci řešit problémy s odbytem vyrobených kompostů a umožnit jejich lepší uplatnění na trhu.
Pokud novelu zákona podepíše i pan prezident, je možné v blízké době očekávat lepší kvalitu i množství recyklovaných bioodpadů a vyšší ochranu životního prostředí. Zásadní roli pro naplnění těchto společensky žádoucích přínosů bude mít další přístup Ministerstva životního prostředí při vytváření a schvalování uvedené vyhlášky o bioodpadech. Zejména na přístupu ministerstva bude záležet, kdy a jak se pozitivní přínosy projeví v praxi.
Podrobnější informace je možné nalézt na stránce: http://biom.cz/bro/
CZ Biom – České sdružení pro biomasu je nevládní nezisková a profesní organizace podporující rozvoj využívání biomasy jako obnovitelné suroviny, rozvoj fytoenergetiky, kompostárenství a využití bioplynu v České republice.
"Zemědělci a domorodí obyvatelé už nemohou Monsantu věřit. Porušený slib Monsanta je smrtelnou zradou, protože potravinová bezpečnost a právo na sebeurčení domorodých obyvatelů a farmářů jsou životně závislé na možnosti zachovat část své úrody pro příští setbu," uvedl Alejandro Argumedo z peruánské Asociación ANDES.
Doposud platí de facto moratorium na použití technologií pro genetickou sterilizaci osiva, známých také jako GURT (Genetic Use Restriction Technologies) na základě Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti (CBD - Convention on Biological Diversity), která byla přijata v roce 2000. Průmyslové firmy vydělávající na GMO však zvyšují svůj tlak na podkopání moratoria v souvislosti s blížícím se výročním zasedáním představitelů vlád, které úmluvu ratifikovaly. Jednání proběhne i za účasti delegace České republiky v brazilském městě Curitiba ve dnech 20. až 31. března 2006.
V lednu a únoru 2006 podnikli delegáti vlád USA, Kanady a Austrálie v rámci přípravných jednání k výročnímu zasedání signatářů úmluvy několik útoků na zatím platné moratorium na komerční použití "zabijácké technologie"(3). V reakci na tlak průmyslu a vlád několika nejbohatších zemí světa žádá nyní více než 350 organizací ze všech kontinentů celosvětový zákaz "zabijácké technologie" . Důvodem pro zákaz je možné ohrožení biologické rozmanitosti a zničující dopad na živobytí a kulturu nejméně 1,4 miliardy lidí, kteří jsou existenčně závislí na plodnosti semen ze své úrody.
"Zabijácká technologie" (terminator technology) byla vyvinuta americkým ministerstvem zemědělství (US Department of Agriculture) a osivářskou firmou Delta & Pine Land, aby znemožnila farmářům uschovávat si semena z vlastní úrody jako osivo a aby zvýšila zisky byznysu s GMO tím, že přinutí zemědělce každý rok znovu a znovu kupovat geneticky manipulované osivo.
Kontakty pro zájemce o další informace:
Kanada: Lucy Sharratt, Coordinator, Ban Terminator Campaign, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
USA: Hope Shand, ETC Group, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Peru: Alejandro Argumedo, Asociación ANDES, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Malajsie: Chee Yoke Ling, Third World Network, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Indie: Chukki Nanjundaswamy, La Via Campesina, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Německo: Benedict Haerlin, Greenpeace International, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Poznámky pro editory:
(1) Kampaň "Zakažte zabijáka" (Ban Terminator) zveřejnila jména více než 350 organizací z celého světa, které žádají zákaz "zabijácké technologie": http://www.banterminator.org/endorsements.
Další organizace se mohou přihlásit k podpoře zákazu ZDE.
(2) Nový závazek firmy MONSANTO týkající se GURT ZDE
Úplné znění starého i nového závazku firmy MONSANTO je k dispozici též ZDE
(3) Více v tiskové zprávě ETC Group z 27. ledna 2006 "Granada's Grim Sowers Plow up the moratorium on Terminator"
K Stockholmské úmluvě o persistentních organických polutantech včera přistoupila 50. země, což znamená, že tato smlouva se stala právně závaznou. Od nynějška bude povinností pro vlády zemí Stockholmské úmluvy chránit životní prostředí a lidské zdraví před toxickými chemikáliemi. (1)
„Tento akt není jen vítězstvím pro přírodu, ale také jasně demonstruje skutečnost, že mezinárodní společenství může, pokud existuje politická vůle, zajistit bezpečnější budoucnost pro další generace. Toho lze dosáhnout právě tím, že lidské zdraví bude mít přednost před krátkodobými zájmy průmyslu, který často bezohledně znečišťuje životní prostředí,“ řekla koordinátorka toxické kampaně Greenpeace Zeina Al-Haji.
Úmluva byla podepsána 23. května 2001 ve švédském Stockholmu po několika letech vyjednávání, které neustále podkopávaly USA vzhledem ke svým obchodním zájmům. Tato dohoda právně zavazuje všechny zúčastněné státy, aby přestaly vyrábět, používat a vypouštět do životního prostředí perzistentní organické látky. (2)
Mezi tyto látky patří jak záměrně vyráběné chemikálie jako pesticidy a PCB, tak i vedlejší produkty jako dioxiny, které vznikají např. při výrobě chloru či při spalování odpadu ve spalovnách.Cílem Stockholmské úmluvy je také zamezení výroby nových persistentních organických polutantů, jejich uvádění na trh či recyklace těchto látek. Tak bude přinucen průmysl, aby přijal tzv. princip náhrady. (3)
„V polovině roku 2002 začala příprava národního implementačního plánu úmluvy pro Českou republiku. Ten se signatářské země se zavázaly přijmout nejpozději do dvou let od vstupu úmluvy v platnost. V ČR se předpokládá, že plán předloží MŽP ke schválení vládě a měl by proto projít procedurou strategického posuzování vlivu na životní prostředí (SEA)," uvedl MUDr. Miroslav Šuta, konzultant Greenpeace pro oblast toxikcych látek (4).
Uvedení úmluvy do života se bude týkat celé řady rezortů a vyžádá si jisté náklady, neboť se týká např. likvidace zásob obsolentních pesticidů a polychlorovaných bifenylů (PCB), sanace starých ekologických zátěží (např. Spolana Neratovice). Dále se týká také redukce až eliminace vzniku nežádoucích polutantů (dioxinů, PCB, HCB) jejich hlavními zdroji jsou spalování odpadů, cementárny, metalurgické procesy, chemické výroby atd. Realizace úmluvy má také značný dopad na zlepšení kvality životního prostředí a snížení zdravotních rizik pro člověka (5).
Více informací:
MUDr. Miroslav Šuta, odborný konzultant Greenpeace ČR pro toxické látky, mobil:
Mgr. Tomáš Tetiva, mediální asistent Greenpeace ČR, tel.:
Zeina Al-Hajj, Greenpeace Toxics Campaigner
Internet: http://www.greenpeace.cz
Poznámky pro editory:
(1) Protokol vstoupí v platnost za 90 dní poté, kdy padesátá signatářská země světa oficiálně doručí ratifikační listiny sekretariátu úmluvy. Česká republika úmluvu jako jedna z doposud 151 zemí podepsala a i poté ratifikovala (5.2.2002 schválena parlamentem, 26.8.2002 oficiálně doručeny ratifikační listiny sekretariátu úmluvy). http://www.pops.int
(2) Stockholmská úmluva o persistentních organických polutantech je právně zavazující dohoda jejímž cílem je v konečném důsledku eliminace všech persistentních organických polutantů na bázi principu předběžné opatrnosti.
Úmluva se týká těchto 12 látek: aldrin, DDT, dieldrin, endrin, heptachlor, chlordan, mirex, tofaxen, hexachlorbenzen, polychlorované bifenyly (PCB), polychlorované dibenzodioxiny (PCDD) a dibenzofurany (PCDF).
Seznam signatářů: http://www.pops.int/documents/signature/signstatus.htm
(3) Existuje-li hrozba vážného či nezvratného poškození životního prostředí či zdraví aktivitou, praxí či produktem, je nutné přijmout a používat bezpečnou alternativu.
(4) Za přípravu implementačního plánu je na MŽP zodpovědný odbor ekologických rizik a monitoringu v čele s ing. Karlem Bláhou.
(5) Obyvatelé ČR jsou bohužel stále vystaveni větší dávce dioxinových látek než činí doporučení Světové zdravotní organizace (WHO). Podle expertizy Státního zdravotního ústavu (SZÚ) připadalo v roce 1999 na každého občana ČR v průměru 8,7 pg TEQ dioxinových látek na kg tělesné hmotnosti a den, v roce 1998 to bylo dokonce 12,3 pg TEQ/kg/den. Podle WHO by denní příjem těchto jedů neměl překročit 1 až 4 pg TEQ /kg/den. V roce 1999 tak spolykal každý Čech v průměru 555pg TEQ látek s dioxinovým účinkem, což je téměř 4x více v Holandsku a skoro 6x více než Kanadě. Podle analýzy rizika zpracované experty SZÚ může dávka PCB, kterou Češi zkonzumovali v roce 1998, vyvolat až 270 nových případů rakoviny ročně.
Odvysílání debaty s kandidáty na poslance do Evropského parlamentu v rámci včerejšího ekologicko-publicistického pořadu „Na větvi“ zamezila bývalá členka Rady České televize Jana Dědečková. Ta považuje za nepřípustné odvysílat debatu deset dní před volbami bez účasti ODS, jejíž je členkou. Generální ředitel veřejnoprávní ČT Jiří Janeček námitce Dědečkové vyhověl a přesunul vysílací čas „volební“ debaty do týdnu po evropských volbách.
Neodvysílaná debata je věnována diskusi českých zájmů a priorit souvisejících s životním prostředím a udržitelným rozvojem, které budou v budoucnu poslanci na půdě Evropského parlamentu hájit a prosazovat. K vyjádření stanovisek dostaly příležitost všechny parlamentní politické strany a dvě mimoparlamentní - Strana Zelených a Strana pro otevřenou společnost. ODS se přes pozvání a mnohé urgence autorů pořadu této besedy nezúčastnila.
K natočení debaty vyzvala ČT čtyři české nevládní ekologické organizace: Ústav pro ekopolitiku, o.p.s., Zelený kruh, Společnost pro trvale udržitelný život a Hnutí DUHA. Ty společně pořádaly kampaň před volbami do Evropského parlamentu s cílem vyzvednout důležitost problémů ochrany životního prostředí, udržitelného rozvoje a kompetencí, které v tomto směru evropští poslanci mají. Kampaň mimo jiné oslovovala kandidáty pro volby do Evropského parlamentu s dotazy k politice životního prostředí.
Neodvysílání debaty před evropskými volbami považují ekologické organizace za porušení veřejnoprávního postavení České televize. Ještě varovnější však je, že tento typ rozhodování v nejsilnějším veřejnoprávním médiu svým charakterem zřetelně připomíná dobu před listopadem 1989.
Mgr. Barbora Šafářová
tisková mluvčí
Ústav pro ekopolitiku, o.p.s.
Hradební 3, 110 00 Praha 1
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
www.ekopolitika.cz
Závěr prvního globálního vědeckého zhodnocení světového klimatu za posledních šest let zní, že oceány a ledovce vykazují nezpochybnitelné známky celkového oteplování klimatu na Zemi.
Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) dále konstatuje, že pokrok, jehož bylo dosaženo na poli modelování chování klimatu a analýzy měřených dat, poskytuje vědcům velmi vysokou míru jistoty (pravděpodobnost 9 z 10, že jejich závěry jsou správné) v chápání toho, jak činnost člověka ovlivňuje oteplování světa. Míra přesvědčení je tudíž mnohem vyšší než tomu bylo v roce 2001, kdy IPCC vydal svou první významnou zprávu o globálním oteplování.