Společnost pro trvale udržitelný život

Kalendář akcí

říjen 2017
Po Út St Čt So Ne
25 26 27 28 29 30 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31 1 2 3 4 5

Název: Společnost pro trvale udržitelný život, Českolipská regionální pobočka

Místo působnosti: okresy Česká Lípa, Děčín, Liberec

Adresa sídla: náměstí T. G. Masaryka 194/27, Česká Lípa

Korespondenční adresa: Střelnice 2286, 470 01 Česká Lípa

IČ: 70936331

BorskyPobočka má stále 10 členů, část z nich jsou důchodci, kterým přece jen s věkem ubývá sil, část lidé tak zaměstnaní pracovně i další veřejnou činností, že to aktivity občanského sdružení nemůže neovlivnit. Na druhé straně ale třeba právě členství v místním zastupitelském sboru umožňuje  alespoň sporadicky získávat důležitou podporu ze strany samosprávy .

Částečně jsme činnost pobočky zmínili už ve Zpravodaji  STUŽ 1/2009, v příspěvku „Masarykovská drobná práce v boji o zeleň". Popsali jsme v něm na konkrétním případu, že i oficiální správní orgány, které leckdy (už zase!) nejsou mírně řečeno nadšeny, když  do záležitostí ochrany životního prostředí mluví občané, se z nezbytí s tímto faktem smiřují a nezřídka i jejich stanoviska a požadavky zahrnují do podmínek realizace záměrů, s nimiž přicházejí podnikatelské subjekty. 

Les u Mořiny - foto Jana DlouháDobrý den z České Lípy. Myslím, že za tento dopis by mohl dostat pan ministr Fuksa Ropáka, opravdu překrásné. Zřejmě viděl naše lesy na obrázku za první republiky. MY, co chodíme do lesa, víme jak to tam po zásahu lesáků vypadá. Mohli bychom poslat na ministerstvo celou galerii fotek, ale asi by to byla marná práce, nikdo to určitě nečte. Vloni jsem posílala pár fotek STUŽ, jak to vypadá v Lužických horách, mimochodem CHKO, některá místa i v první zóně. Mapovali jsme škody po vichřici v srpnu, některá místa byla k nepoznání i bez zásahu vichřice, jen po těžkých strojích při těžbě před vichřicí. Pod Malým Stožcem například vykáceli asi 200 leté buky, nádhernou kvalitní bučinu a půda byla rozrytá všude do hloubky více než metr. O trochu lépe se hospodaří snad v lesích, které patří obcím, ale jen díky tomu, že nejde o velké společnosti s drahou těžkou technikou a většinou menší území.

Alej v Heřmani, převzato z Wikimedia CommonsVlastivědné muzeum v České Lípě společně s regionální pobočkou Společnosti pro trvale udržitelný život se rozhodlo přispět k aktuální diskusi, týkající se péče o stromy v České republice. Na toto téma, které mnohdy vzbuzuje kontroverzní reakce, připravilo přednášku, která se konala v budově muzea ve čtvrtek 17. března 2011.

Riedlova jeskyneExkurze českolipské pobočky STUŽ do nejsevernější části ČR

V sobotu 26. března 2011 uspořádala českolipská regionální pobočka STUŽ exkurzi na Šluknovsko a Novoborsko se zaměřením na problematiku geologie, geomorfologie a historie této oblasti. Kromě Českolipských se exkurze zúčastnili též členové a příznivci STUŽ ze středních Čech a z Plzeňska.

Nedlouho po tom, co povodí Ploučnice navštívil mezinárodní mezioborový tým odborníků, který řeku charakterizoval jako jeden z mála toků se zachovaným přírodním rázem, což „vytváří předpoklady, aby se řeka Ploučnice i její povodí staly vzorovou ukázkou přírodního charakteru řeky a citlivého užívání krajiny“, a doporučil velmi citlivý přístup při případných úpravách, dochází v rozporu s doporučeními k poněkud překotnému zpracování projektu na zásah do tohoto významného krajinného prvku.


Dne 9. května 2005 uspořádala Chomutovská pobočka společně se Stranou zelených a Rotary Clubem v Chomutově veřejnou besedu o obnovitelných zdrojích energie. Besedy se zúčastnili jak studenti, tak i široká veřejnost, která se zajímá o energetické problémy zdejšího regionu. Na osmdesát posluchačů vyslechlo zasvěcený úvod od RNDr. Martina Bursíka a v druhé části besedy exministr odpovídal na zvídavé otázky o větrných elektrárnách, slunečních kolektorech i využívání biomasy k získávání energie. Z auditoria se ozvaly i zkušenosti s provozem větrné elektrárny v Loučné v Krušných horách.

Na 8. červen se připravovala další akce pořádaná stejnými organizacemi, beseda o Euroústavě. Besedu vedl dr. Jiří Roth a MUDr. Džamila Stehlíková, předsedkyně krajské rady SZ. Účast byla poznamenaná negativním přijetím ústavy ve Francii a v Holandsku. Ani po dvou hodinách debaty nedospěli její účastníci k jednotnému stanovisku. Na jedné straně se ozývaly hlasy, volající po pokračování ratifikačního procesu bez ohledu na „NE“ Francouzů a Nizozemců. Na straně druhé převládal názor, že návrh ústavy ve stávající podobě je nehlasovatelný, neboť nelze pominout stanovisko občanů dvou zemí. Všichni účastnici debaty by přivítali kroky vlády, která by nejen začala podrobněji informovat o Euroústavě, ale zároveň reflektovat stanoviska občanů jak kladná, tak odmítavá a tlumočit je dál, směrem k evropským institucím. Návrh Ústavy by měl vznikat nejen podle představ úředníků a politiků v Bruselu, ale především podle představ řadových obyvatel jednotlivých zemí. Pak by to byla nejen Ústava pro Evropu, ale Ústava pro občany Evropy.

Členové Chomutovské pobočky z Podkrušnohorského zooparku se podíleli na organizaci tradičního Dne Země a od počátku května hostili studenty umělecké školy z města Bulawayo v africké Zimbabwe. Soubor uspořádal řadu koncertů, na nichž předvedl zpěvy a tance na motivy tradičního afrického umění. Finanční výtěžek koncertu, doplněný o zisky z prodeje upomínkových předmětů a CD, bude věnován dětem v Zimbabwe. Jedná se o sirotky, kterým rodiče zemřeli na AIDS.

PaedDr. Jiří Roth, předseda pobočky v Chomutově
V roce 2003 naše pobočka opětovně podala žádost o podporu u Fondu malých projektů Phare na projekt „Mapování nelesních zemědělských pozemků“. Žádost byla bohužel vrácena pro formální nedostatky, ale žádost budeme opakovat na jaře 2004. Zatím však z dotace Severočeských dolů a. s. Chomutov byla zpracována metodika podle originálu německého partnera, jenž obdobný projekt realizuje v Sasku.

Pobočka přihlásila do Fordovy Nadace na podporu životního prostředí projekt „Budování příměstské rekreační oblasti Kamencové jezero – Podkrušnohorský zoopark“. Přestože projekt nedosáhl žádného předního umístění, byla účast oceněna upomínkovým dárkem.

Pro rok 2004 byly připraveny podklady k podání žádosti o dotaci na projekt „Příroda bez hranic“. Výstupem projektu bude obrazová publikace o přírodních zajímavostech Euroregionu Krušnohoří na obou stranách hraničních hor .

Začátek roku byl věnován kampani 30 dnů pro neziskový sektor. Naše pobočka byla pověřena Radou ANOÚK, aby organizovala síť NNO v regionu a tak prostřednictvím internetu předává informace zapojeným neziskovým organizacím, včetně dokumentů vhodných pro jejich činnost. Pobočka zorganizovala výstavku o činnosti NNO a uspořádala tiskovou besedu pro novináře.

Další aktivitou, na kterou se soustředili členové pobočky, byla kampaň k referendu o vstupu do Evropské unie. Podíleli jsme se na projektu koordinovaném Radou Asociace NNO Ústeckého kraje a v okrese zorganizovali několik besed s veřejností, především v klubech důchodců.

Tradičně se pobočka podílela na Dnu Země, pořádaném Podkrušnohorským zooparkem a na Dnu zvířat.

Letos jsme opětovně zahajovali Den vodohospodářského filmu a ekofilmu v Povodí Ohře. Pomohli jsme vybrat vhodné filmy a po oba dny konání jsme provedli vstupní besedu pro návštěvníky, především z řad školní mládeže.

Během celého roku jsme připravili řadu besed o životním prostředí a udržitelném rozvoji pro občany Chomutova. Besedy se většinou konaly v Podkrušnohorském zooparku v rámci Folkového klubu. Informace podávaná na počátku programu Klubu se setkávala se zájmem návštěvníků především z řad mládeže a střední generace. Kromě těchto besed se ve spolupráci s dalšími organizacemi (Rotary klub, Strana zelených aj.) uskutečnilo několik akcí pro starosty obcí a měst na podporu informovanosti o strukturálních fondech EU.

Pobočka spolupracuje i nadále s pobočkou ICN v městské knihovně, je členem Asociace neziskových organizací v Ústeckém kraji (ANOÚK), má zastoupení ve vedení asociace.

Spolupráci rovněž dobře pokračuje s Hospodářskou a sociální komorou Chomutovska.

Pobočka má podporu města, které finančně dotuje kromě naší pobočky i ostatní organizace ve městě.

Zprávu zpracoval Dr. Jiří Roth, předseda pobočky

Chomutovská regionální pobočka Společnosti pro trvale udržitelný život je velice překvapena návrhem Českého báňského úřadu na zrušení dosavadních limitů těžby v hnědouhelných lomech v naší oblasti.

Jednak tím, že s návrhem podaným k vládnímu projednání nebyly řádně seznámeny obce, jichž se zrušení limitů především týká a jednak tím, že se má rozhodovat o zrušení limitů v době, kdy není vůbec jasná koncepce energetického rozvoje naší republiky.

Závazné linie omezení těžby hnědého uhlí, stanovené usnesením vlády č. 444/91, umožnily dotčeným obcím prosperitu a podnítily mnohamiliónové investice do rozvoje regionu.

Přeložka železniční trati v Březně u Chomutova, výstavba rodinných domků, budování kanalizace, veřejného osvětlení, rekonstrukce komunikací a další stavby dávají občanům i podnikatelům v regionu jistotu, že zdejší krajina po skončené těžbě dostane i příjemnější tvář.

Zrušení linií nemůže být navrhováno bez komplexního posouzení situace při absenci státní energetické a surovinové politiky, bez respektování novely Horního zákona, bez územního plánu celé Podkrušnohorské hnědouhelné pánve, ani bez řešení revitalizace tohoto území. Návrh na zrušení limitů připomíná drancování národního nerostného bohatství a je v rozporu s trvale udržitelným rozvojem, jenž je zcela samozřejmý v západních zemích Evropy.

Domníváme se, že pro konečné rozhodnutí o limitech je nutné připravit podrobné podklady, v nichž bude mimo jiné zhodnocena energetická potřeba v příštích alespoň padesáti letech. Bude třeba porovnat finanční náklady na revitalizaci krajiny, náhradu škod vzniklých důlní činností, vybudování nových sídel a jejich infrastruktury s náklady potřebnými pro nákup energetických zdrojů či energie a odpisem uhelných zásob.

Především je třeba již konečně uplatňovat alternativní energetické zdroje, úsporná energetická opatření a využívat energeticky méně náročných technologií výroby včetně druhotných surovin.

Chomutovská pobočka STUŽ proto podporuje stanovisko starostů obcí severočeského regionu i SESO a obrací se na vládu, aby co nejdříve přijala taková opatření, která vrátí obyvatelům regionu jistotu z budoucna a podpoří trvale udržitelný život.

 Chomutov, 10.6. 1998

Za Chomutovskou regionální pobočku STUŽ: PaedDr. Jiří Roth, předseda

Společnost pro trvale udržitelný život
Zpravodaj STUŽ
ISSN 1802-3053


Creative Commons License