Evropská komise zaslala vládě České republiky varování, že řádně neuvedla do praxe evropskou direktivu zkráceně nazývanou Seveso II, která nařizuje zpracování havarijních plánů pro průmyslové podniky nakládající s nebezpečnými chemikáliemi. Varování Evropské komise kromě České republiky týká dalších 11 zemí, např. Francie, Německa, Španělska, Itálie nebo Nizozemska.
Podle vědeckých testů, které si nechala vypracovat organizace Greenpeace, obsahuje nový iPhone firmy Apple nebezpečné materiály a chemické látky. Jde o první test výrobku Apple od květnového závazku Steva Jobse, ředitele společnosti, že Apple zezelená a bude na trh uvádět výrobky šetrnější k životnímu prostředí.
Jedna z letošních nejdůležitějších bitev na bruselské půdě začala nenápadně: Nákupem v supermarketu Evropského parlamentu. Osm kousků ovoce, které tam nizozemští aktivisté za pár eur nakoupili, poslali do laboratoře a teď zveřejnili neveselé výsledky. Všech osm druhů ovoce obsahovalo stopy po pesticidech, jedovatých látkách používaných zemědělci k hubení škůdců. V pomerančích, hroznovém vínu a meruňkách konzumovaných obvykle s chutí evropskými poslanci bylo těchto jedů dokonce víc než povolují evropské limity, jejich prodej byl tedy nelegální. Pomeranče pěstované ve Španělsku obsahovaly podle zprávy ekologické organizace Milieudefensie toxický pesticid v koncentraci zásadně přesahující limit "denní dávky akceptovatelné" pro pětileté dítě.
Toxické ftaláty, kvůli kterým stáhla Česká obchodní inspekce z trhu již desítky dětských hraček a výrobků pro děti, se mohou vyskytovat i ve školních pomůckách vyrobených z PVC. Upozornilo na to sdružení Arnika v souvislosti s nedávno zveřejněnou studií dánské Agentury pro životní prostředí (1). Ta odhalila přítomnost rizikových ftalátů jako DEHP či DINP v rozmezí od 17 – 70 % ve všech devíti typech mazacích gum z PVC (2). Ve zbývajících 17 gumách vyrobených z jiného materiálu ftaláty nebyly.
„V České republice nevíme o žádné podobné studii, která se by se ftaláty ve školních pomůckách zabývala. Je však velmi pravděpodobné, že řada pomůcek z PVC bude tyto látky obsahovat. Tato pravděpodobnost je o to vyšší, že v Česku neexistuje žádná právní norma, která by ftaláty ve školních pomůckách zakazovala jako je tomu například u hraček a předmětů péče o děti (3),“ vysvětlila vedoucí kampaně Arniky „Nehrajme si s PVC“ Ing. Miroslava Jopková.
Podle Jopkové by se měl zákaz ftalátů na školní pomůcky rozšířit. „Ftaláty se běžně používají jako změkčovadlo PVC, ze kterého se mimo jiné vyrábí například penály, obaly na sešity, podložky, desky či mazací gumy. Jelikož jsou to předměty, s nimiž děti přicházejí do úzkého kontaktu, mohou se tyto látky snadno dostat do jejich těla a ohrozit tak zdraví dítěte. U školních pomůcek je velmi reálné riziko, že by je děti mohly vkládat do úst,“ uvedla Jopková.
Protože žádný takový zákaz v Česku neplatí, mají rodiče v podstatě jedinou možnost, jak se s jistotou vyhnout výrobkům s obsahem ftalátů a to koupit svým dětem školní pomůcky z jiného materiálu než z PVC. „Alternativ k PVC je celá řada, ať jde o jiné plasty jako polypropylen či polyethylen nebo jiné materiály. PVC lze poznat podle recyklačního trojúhelníku, ve kterém je buď číslice „3“ nebo písmeno „v“. Pod trojúhelníkem je pak nápis „PVC“, „V“ nebo „vinyl“. Někdy však výrobce neuvádí, z čeho je konkrétní produkt vyroben. Pak je dobré obrátit se na prodejce nebo kontaktovat přímo výrobce školní pomůcky,“ radí Jopková.
(1) Svendsen N., Bjarnov E., Poulsen P. B., Force Technology. Survey as well as health assesment of chemical substances in school bags, toy bags, pencil cases and erasers. 2007. EPA. Studie je ke stažení na tomto odkaze:
http://www2.mst.dk/common/Udgivramme/Frame.asp?pg=http://www2.mst.dk/Udgiv/publications/2007/978-87-7052-547-3/html/default_eng.htm
(2) Stručné shrnutí výsledků studie: Celkem bylo testováno 26 gum různých typů (tradiční bez potisku, s potiskem např. dinosaura či Batmana až po zábavné gumy různých tvarů a barev). Ftaláty byly nalezeny v 9 mazacích gumách (9 z 26 testovaných gum byly z PVC, všechny obsahovaly ftaláty). DEHP obsahovaly tři gumy v rozmezí od 17 - 44 % obsahu hmotnosti. Ftalát DINP obsahovalo 6 gum v rozmezí 32 - 70 % obsahu hmotnosti.
(3) Rostoucí obavy související s nebezpečím zvýšené expozice ftaláty vyústily až v přijetí direktivy Evropské unie 2005/84 o zákazu ftalátů v dětských hračkách a zboží. Na novou direktivu v České republice reaguje vyhláška 284/2006, která vyjmenovává zakázané estery kyseliny ftalové (DEHP, DBP, BBP, DINP, DIDP a DNOP) v hračkách a předmětech pro péči o děti. Vyhláška vešla v platnost 16. ledna 2007.
Spálené jehličnany a odumírající ovocné stromy. Fluor – tato chemická látka ničí zahrady obyvatelům Mělníka. Podle nich za to může společnost Mefrit – továrna na skleněnou drť potřebnou pro výrobu smaltů a glazur. Velké investice do zahrádek a každoroční vyhazování dřevin, tak komentují obyvatelé výsledek. Výskyt fluoru v rostlinách potvrzuje i laboratorní rozbor jehličí.
Místní se proto několikrát obrátili na odbor životního prostředí městského úřadu. Ten s Mefritem jednal a vyjednal. „Mefrit dlouhodobě zatěžuje prostředí této lokality. Dojde ke změně technologie především při výrobě bílých fritů tak, aby došlo ke snížení množství emisí vypouštěných do ovzduší,“ popisuje Ctirad Mikeš z Odboru životního prostředí mělnického Městského úřadu.
Odpadní látky vypouštěné z čističky společnosti Chemopetrol během mimořádného provozu způsobily v červenci tak silné znečištění řeky Bíliny, že ohrozily život ve vodním toku. K tomuto závěru došla oblastní pobočka České inspekce životního prostředí v Ústí nad Labem. Právu to v úterý potvrdila její ředitelka Jana Moravcová. Litvínovskému Chemopetrolu hrozí několikamiliónová pokuta.
DNES: Malá obec jde proti PKN Orlen
Malá severočeská obec Želenice se postavila petrolejářskému gigantu PKN Orlen, kterému patří litvínovský Chemopetrol. Znečištěním řeky Bíliny se tak budou zabývat policejní vyšetřovatelé.
Celkem 26 zdraví nebezpečných hraček a výrobků z měkčeného PVC pro děti do tří let objevilo ministerstvo zdravotnictví při kontrole na pultech českých obchodů. Obsahovaly toxické ftaláty, které mohou poškodit oběhový a reprodukční systém, játra a ledviny. Jejich seznam dnes zveřejnilo ministerstvo na svých webových stránkách.
Není špatné, když podniky mají strach z chemické legislativy REACH, říká Geert Dancet, prozatímní ředitel Evropské agentury pro chemické látky v Helsinkách, která bude mít na starosti registraci, hodnocení a povolování všech chemických látek používaných v evropském průmyslu. Podle Danceta totiž všechny firmy čeká obrovské množství práce, se kterou musejí začít už nyní.
K vytékající chemikálii, takzvanému dehtofenolu, vyjeli ústečtí hasiči do bývalé plynárny Úžín.
„Látka vytékala z potrubí na ploše asi 40x40m. Jednotka na místě kolem 11 hodiny dopoledne nezasahovala. Případ byl nahlášen odboru životního prostředí ústeckého magistrátu a České inspekci životního prostředí. Ti by měli rozhodnou o způsobu odstranění,“ řekl včera operační důstojník hasičů. „Zřejmě šlo o odpadní produkt, který tady kdysi vznikal při výrobě,“ dodal operační důstojník. Látka vytékala z válcových nádrží v jednom z areálů. Většina jí skončila v záchytných jímkách.
Na místo dorazila i pracovnice magistrátu. „Byla tam specialistka na vodu z odboru životního prostředí. Výsledky jejího šetření zatím nemáme. Ale varovné SMS zprávy rozesílat lidem nebudeme,“ řekl mluvčí magistrátu Milan Knotek. Vyvodit se z toho tedy dá, že magistrát zatím nepovažuje havárii za vážnou. V opačném případě lidem, které má v registru, varování na mobilní telefony posílá.
Dehtofenoly patří mezi aromatické uhlovodíky a jsou zdraví nebezpečné. Škodí hlavně vodě, rostlinám i člověku. „V úžínském areálu vznikaly jako zbytkový produkt při výrobě svítiplynu,“ řekla Hana Rathánová z České inspekce životního prostředí.
V celém opuštěném areálu je řada objektů s množstvím chemikálií. Nyní je vlastníkem Tlaková plynárna Úžín.
ANDREA ANGERMANNOVÁ
Mladá fronta DNES - severní Čechy
"Já si stojím za svými lidmi tam, kde je za nimi kvalitní práce. To jsem schopen jim krýt záda. Ale ohledně poskytování informací ve věci REACH to vidím velmi kriticky. Nemám důvod mlžit," říká Martin Bursík, ministr životního prostředí a předseda Strany Zelených.
Zodpovědná ministerstva se na zavedení REACH začínají chystat, přesto jen nalézt informace o novém nařízení EU na jejich internetových stránkách je přinejmenším složité.
Ekonomický magazín Českého rozhlasu 6, pořad „Dobrý hospodář“ se 21. prosince 2006 věnoval tématu schválené směrnice o registraci, evaluaci a autorizaci chemických látek (REACH).
Pořad si můžete poslechnout přímo na internetové stránky Českého rozhlasu.
Přehrát: http://www2.rozhlas.cz/stream/00483159.mp3
Stáhnout: http://www.rozhlas.cz/cro6/audio/_audio/00483159.mp3
Evropský parlament dnešním hlasováním de facto uvedl do života novou chemickou politiku Evropské unie v podobě směrnice o Registraci, Evaluaci a Autorizaci Chemických látek (REACH). Směrnice sice představuje zlepšení stávajícího stavu, ale její konečná podoba obsahuje i celou řadu záměrně vytvořených "děr", které budou v budoucnu ztěžovat snahu zajistit ochranu zdraví lidí a životního prostředí před nebezpečnými chemickými látkami. K radosti výrobců nejnebezpečnějších chemikálií, ale k žalosti lékařů, spotřebitelů, odborářů a ekologických organizací.
Plzeň/Brusel (1. prosince 2006) - Evropské zdravotnické, ekologické, ženské a spotřebitelské organizace kritizují výsledky zákulisního jednání za zavřenými dveřmi mezi zástupci Evropského parlamentu a Rady EU o podobě směrnice o chemických látkách (REACH) (1). Pokud by byl REACH v této podobě schválen na plenárním zasedání parlamentu, znamenal by "zelenou" pro další zbytečnou výrobu a používání velmi nebezpečných chemikálií, za které je dostupná bezpečnější náhrada a které způsobují rakovinu, vrozené vývojové vady i další vážná onemocnění.
Sdružení lékařských komor a asociací z 29 zemí Evropy (CPME - The Standing Committee of European Doctors) vyzvalo v otevřeném dopise Evropskou komisi, aby v rámci směrnice REACH podpořila 6 klíčových prvků pro lepší ochranu zdraví před průmyslovými chemikáliemi. Jedná se např. o povinnou náhradu nebezpečných chemikálií, právo na informace o chemických látkách nebo ochrana nejzranitelnějších skupin společnosti jako jsou děti a těhotné ženy. CPME reprezentuje asi 2 miliony lékařů sdružených v členských národních lékařských asociacích, včetně České lékařské komory.
Brusel/Plzeň (23. listopadu 2006) - Velké evropské firmy požadují lepší ochranu zdraví svých pracovníků a veřejnosti před nebezpečnými chemikáliemi než česká vláda pro své občany a voliče. Evropská federace vodohospodářských firem (EUREAU) a společnost Skanska, která patří k největším stavebním firmám v ČR i ve světě, vyzvaly ve společném otevřeném dopise europoslance a ministry hospodářství a životního prostředí členských států EU, aby podpořili novou směrnici o chemických látkách (REACH) v podobě odsouhlasené 10. října výborem pro životní prostředí Evropského parlamentu (EP).
9. října 2006 - Zítra bude mít Výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jedinečnou šanci svým hlasováním přispět k vyřazení nejškodlivějších chemických látek, za které existuje bezpečnější náhrada. Europoslanci budu v tzv. druhém čtení rozhodovat o podobě nové chemické politiky EU, pro kterou se vžila zkratka REACH - z názvu směrnice o registraci, evaluaci (zhodnoceni) a autorizaci (povolování) chemických látek.
Společnost pro trvale udržitelný život (STUŽ) a Zelený kruh si Vás dovolují pozvat na diskusní seminář "REACH - nová chemická politika EU", který se bude konat v úterý 7. listopadu 2006 od 16,00 hodin v Klubu techniků na Novotného lávce 5, Praha 1.
Přední evropské lékařské asociace ve středu 18. října vyzvaly podle deníku International Herald Tribune europoslance, aby se nedali zlomit tlakem chemického průmyslu a neoslabili návrh směrnice REACH, který by průmyslu uložil povinnou náhradu těch nejškodlivějších chemikálií, za které je dostupná bezpečnější alternativa. Evropský parlament má v závěrečném hlasování o podobě směrnice REACH rozhodovat 14 listopadu a Rada EU složená ze zástupců vlád členských zemí pak 4. prosince. Systém REACH - registrace, evaluace a autorizace chemických látek - by měl vstoupil v platnost počátkem roku 2007.
Brusel/Praha - 10. října 2006 - Drtivá většina členů parlamentního výboru pro životní prostředí (41:17) v dnešním hlasování podpořila povinnou náhradu nejškodlivějších chemických látek v případě, že za ně existuje bezpečnější náhrada. Výbor dále podpořil zavedení obecné garance bezpečnosti (Duty of Care) ze strany chemického průmyslu za bezpečnost i těch jeho produktů, na které by se nevztahovala registrace v rámci směrnice REACH. Do třetice europoslanci podpořili právo spotřebitelů na lepší informace o chemických látkách obsažených ve výrobcích denní potřeby.
V oddělení hraček koupíte svému dvouletému synkovi plovoucí kačenku a nafukovacího králíčka. Asi by vás ani ve snu nenapadlo, že jste právě pořídili nebezpečnou hračku. Ale může tomu tak být. Osm z dvaceti hraček, které MF DNES testovala, obsahovalo zdraví škodlivé ftaláty.
Celý článek naleznete na portálu IDNES.cz ZDE
Vyobrazení testovaných hraček naleznete ZDE
Tisková zpráva STUŽ - Plzeň/Brusel, 17. února 2006 - Nejnovější studie Evropské komise ukázala, že schválení návrhu nové chemické politiky EU může jen v přínosech pro životní prostředí a zdraví představovat úspory až 95 miliard euro v nejbližších 25 letech (1). Například jen přetížené systémy zdravotnictví EU by díky REACH mohly ušetřit v nejbližších 10 letech asi 2,5 miliardy euro (2).
"Doposud se většina studií zaměřovala na to, kolik průmysl za zavedení REACH zaplatí. Nyní se konečně mluví nahlas o přínosu REACH pro zdraví lidí, včetně stovek případů rakoviny, kterým každoročně může REACH předejít. Doufám, že nejnovější zjištění povzbudí i české europoslance a ministry Ambrozka a Ratha, aby se aktivně postavili proti zavádějící propagandě chemického průmyslu, který se systematicky pokouší návrh REACH zmrzačit," uvedl MUDr. Miroslav Šuta, odborný konzultant STUŽ pro ekologická a zdravotní rizika.
Studie nazvaná "Vliv REACH na životní prostředí a zdraví lidí" se zabývala třemi rozdílnými typy společenských nákladů, které jsou způsobovány chemickými látkami. Hodnotila známé zdravotní náklady spojené s vybranými čtyřmi nebezpečnými chemikáliemi, posuzovala úspory v nákladech na čistění zamořeného životní prostředí a dále možné úspory při čištění pitné vody od chemické kontaminace.
"Bylo již známo, že systém REACH je příslibem značných ekonomických přínosů, které převáží očekávané náklady na zavedení systému, ale nejnovější studie mnohé společenské přínosy konečně srozumitelně vyčíslila. Naprosto nepochybné dnes tedy je, že největší přínosy REACH by vyplynuly ze zavedení povinné náhrady (substituce) nebezpečných chemikálií jako jsou karcinogeny, mutageny a látky narušující reprodukci. Pro dobré fungování REACH v budoucnosti je klíčová též povinnost výrobců poskytnout co nejúplnější informace o ekologických a zdravotních vlivech jimi produkovaných chemikálií", uvedl MUDr. Šuta.
Poznámky pro editory:
(1) Nová studie Evropské komise "The impact of REACH on the environment and human health" je pro zájemce k dispozici v angličtině. "The impact of REACH on the environment and human health"
(2) Studie odhaduje úspory pro zdravotní systémy “minimálně na 150-500 milionů euro ročně do roku 2017 s potenciálními další dlouhodobými přínosy 2,8 až 9,0 mld euro ve výhledu 25-ti let”.
Vzniku až 90 tisíc nemocí z povolání ročně by mohlo zabránit zavedení efektivního systému regulace chemických látek (REACH) v Evropské unii. Experti University of Shefield a Evropské odborové konfederace (ETUC) spočítali, že jen v případě onemocnění kůže a dýchacího ústrojí a by mohla EU v nejbližších 10 letech ušetřit více než 100 miliard korun (asi 3,5 miliardy euro). Po úplném uvedení REACH do praxe by podle expertů měl být pozitivní přínos v oblasti respiračních a kožních nemocí z povolání ještě významnější - byl spočítán na 90 miliard euro (cca 2 700 miliard korun) během nejbližších 30 let.
Spotřebitelské, ekologické, ženské a zdravotnické organizace dnes ve společné prohlášení varovaly, že Evropský parlament může svým hlasováním ohrozit původní záměr reformy chemické politiky EU (REACH) na lepší ochranu zdraví lidí a životní prostředí. REACH by podle prohlášení NGO mohl být naopak vážným ohrožením pro zdraví i přírodu, pokud nebude přijata procedura autorizace (povolení) nebezpečných chemikálií v podobě navržené ekologickým výborem Evropského parlamentu a pokud by byla schválena registrace chemikálií v kompromisní podobě navržené poslanci Sacconim a Nassauerem.
Evropská komise předpokládá, že nová chemická politika (REACH) přinese tyto výsledky:
Nově navržený systém registrace, evaluace a autorizace chemických látek (REACH) by se měl týkat chemikálií vyráběných nebo dovážených do EU jedním subjektem v množství větším než 1 tuna ročně, tedy asi 30 tisíc látek. REACH stanovuje 4 kategorie dle roční produkce (do 10, do 100, do 1000 a nad 1000 tun), pro které jsou odstupňovány nároky na požadované informace i časový harmonogram. Látky dodávané v množství nad 1000 t/rok jedním podnikatelským subjektem bude nutno prověřit do 3 let od vstupu legislativy v platnost. Až 11 let budou mít na registraci subjekty vyrábějící do 1 tuny jednotlivé látky ročně.
Evropská unie je největším světovým trhem s chemickými látkami a jejich nejvýznamnější výrobce. Skandály spojené s chemickým průmyslem v posledních desetiletích (např. PCB, Bhópál, Seveso, ftaláty) vedly k zavádění dílčích právních regulací výroby chemických látek a nakládání s nimi. Tento historický vývoj vedl ke vzniku roztříštěného a nepřehledného právního propletence, který není efektivní ani z pohledu ochrany lidského zdraví (např. každý pátý zaměstnanec v EU přichází do kontaktu s karcinogeny).
Návrh nové chemické politiky (REACH) v hlasování Evropského parlamentu (EP) prošel jasnou většinou, v poměru 407 hlasů PRO a 155 hlasů PROTI. Spotřebitelské, ekologické, ženské a zdravotnické organizace dnes ve společném prohlášení ocenily, že se EP vyslovil pro náhradu nebezpečných chemikálií bezpečnějšími alternativami podporou seriózní procedury autorizace chemikálií. Nevládní organizace zároveň varují, že se parlament vyslovil pro velmi benevolentní podmínky pro registraci chemických látek, což by vedlo k tomu, že u tisíců látek nebudou zpracována jejich základní toxikologická hodnocení.
Evropský parlament bouřlivě debatuje o reformě chemické politiky EU (REACH), když se německým konzervativním politikům nepodařilo prosadit další odklad projedanávání. U této příležitosti se pro REACH v tiskové zprávě vyslovil i ministr LIbor Ambrozek.
REACH je zkratka pro nový návrh evropské právní úpravy regulace chemických látek, který se má týkat látek vyrobených nebo dovezených do EU jedním subjektem v množství větším než 1 t/rok, celkem asi 30 tisíc látek. REACH stanovuje čtyři kategorie dle tonáže roční produkce, pro které jsou odstupňovány nároky na požadované informace i časový harmonogram. Látky dodávané v množství nad 1000 t/rok bude nutno prověřit do 3 let od vstupu REACH v platnost. Až 11 let budou mít na registraci subjekty vyrábějící nad 1 t/rok.
Podle Evropské environmentální agentury je v EU evidováno asi 100 tisíc chemických látek uvedených na trh do roku 1981. Zjednodušeně se jim říká „staré“ látky na rozdíl od „nových“, jež byly na trh uvedeny a registrovány po roce 1981. U "nových" látek byla zavedena povinnost prověřit účinky na lidské zdraví i životní prostředí, která se vztahovala na každého, kdo vyrobí nebo doveze více než 10 kg „nové“ substance. REACH je zkratka pro novou směrnici Evropské unie, která má tento rozdil mezi "starými" a "novými" látkami změnit.
