Společnost pro trvale udržitelný život

Aktuality STUŽ

Aktuality STUŽ je emailový zpravodaj, který vychází přibližně jednou za 2 týdny a přináší aktuality pro členy a příznivce STUŽ. Přihlaste se k jeho odběru vyplněním jednoduchého formuláře zde.

Archiv doposud vydaných Aktualit STUŽ.

Staňte se členem STUŽ

Není nic jednoduššího, než se přihlásit.

Informace o podmínkách členství

On-line přihláška za člena STUŽ

 

STUŽ na sociálních sítích

Sledujte nás také na sociálních sítích - tam najdete aktuální informace a zajímavosti

Facebook

Twitter

Pražské zastupitelstvo, ve zjevné panice po proběhlých volbách přistupuje k partyzánským způsobům, kterým se snaží obejít přípravu nového řádného územního plánu Prahy, představovaného znovu zveřejňovaným konceptem, patrně jen na ukolébání veřejnosti! V případě schválení mnohých z těchto změn původního plánu by se mohl rozumný koncept nového územního plánu vyhodit, protože by bylo mnohé jinak (viz např. Trojmezí, které koncept chrání jako zeleň pro rekreaci, ale změny je zastavují!).

Podrobnosti najdete v tiskové zprávě Arniky.

Já v článku neupírám nikomu právo dál bojovat za svůj názor. Dokáže-li  v potřebném čase o své pravdě přesvědčit většinu nebo její reprezentaci, je to v pořádku. Co ale s většinovým rozhodnutím volené reprezentace města může nebo nemůže dělat pracovník veřejné správy, který se s ním a pokyny svých nadřízených nemusí ztotožňovat? Ten je musí respektovat nebo z takové "služby" odejít. Rozhodně  ale, pokud setrvává ve své funkci, je nemůže ignorovat nebo dokonce sabotovat. Je rozdíl mezi environmentalistou, který problém nazírá "zvenku" a tím, kdo působí ve veřejné správě. To mu ukládá nezbytnou elementární loajalitu k úřadu, který ho zaměstnává, což není "lokajstvím" . A v případě pražského silničního okruhu jsme nedokázali přesvědčit politická reprezentace ani exekutivu o "naší pravdě" už přes 10 let, jen co já pamatuji.  Mohu si např. stokrát myslet, že realizovaná varianta SUK obchvatu dálnice D5 kolem Plzně je vadná a námi kdysi hájená KU by byla lepší; ale nejhorší, co by Plzeň mohlo potkat, by byla žádný obchvat a trvající průjezd tranzitu městem. Chceme právě toto připravit Praze? Někteří možná ano. Hájí si své právo bránit se proti zhoršení životního prostředí proti stávajícímu stavu. Je ale v pořádku, že se tím brání zlepšení pro řádově větší území a počty obyvatel v jiných částech Prahy? Pokud lze ochránit Suchdol tunelem a dalšími ochrannými opatřeními proti hluku i emisím tak, aby nebyly překročeny přípustné hygienické limity, pak je odpor tamních obyvatel a jejich reprezentace sice legitimní, ale orgány veřejné správy celého města, které musejí na misku vah klást věcné i právní parametry v úvahu připadajících variant pro celé město Prahu neakceptovatelný. O tom to je.
S lecčíms je možno v tomto zamyšlení souhlasit, s některými věcmi ale ne. Určitě v demokracii neplatí, že menšina ustupuje většině. Demokracie je diskuse, menšiny a většiny jsou uskupení jen přechodné, kromě toho většina má málokdy pravdu. Proto v demokracii (ale ne v diktatuře) má menšina šanci svým zaujetím, vytrvalostí, ano i zdánlivě nesmyslným a neúčelným vzdorem, nakonec většinu udolat, přesvědčit o své pravdě. Kterou pak zase začne zpochybňovat jiná menšina.  To je mechanizmus pokroku, to je mechanizmus bránící stagnaci a úpadku společnosti.  Ve srovnání s tím se stává naprosto nepodstatným fakt, jestli se nějaký dopravní okruh postaví dříve nebo později, nebo zda se  od něj vůbec upustí. Život nakonec řešený dopravní problém i tak vyřeší. Demokratický deficit se řeší o hodně hůře, má totiž sklon dosti rychle se zvětšovat, jakmile demokracie vyklidí sebemenší prostor...
Dobrý den, dovolte, abych měla dotaz. Pod STUŽ jsme zřídili na základě dotací z ESF síť environmentálních poradenských center Cheb, Sokolov, Karlovy Var y. Po ukončení projektu jsme zažádali o dotaci z MŽP a rok jsme v Ekocentru ještě dále pracovali do konce července 2009. Naše činnost přinášela ovoce, náš koordinátor RNDr.P. Žlebek měl tým lidí, kteří připravovali různé akce,semináře, poradenství, spolupracovali s médii i v ostatních městech KK, s magistrátem města KV a krajským úřadem KK. Dnes bohužel vše zaniklo, na další dotace je těžké dosáhnout. Je to škoda, protože v době, kdy se Ekocentrum dostalo do povědomí veřejnosti, škol, organizací ap. muselo skončit. Jde samozřejmě o financování. Bylo by možné od vás zístkat nějakou podporu, aby STUŽ v Karlových Varech mohla alespoň v menším měřítku pracovat do doby než získá opět nějakou dotaci?   Děkuji za odpověď Jana Jandová, DiS. bývalý zaměstnanec STUŽ - Ekocentrum K. Vary Tel: 728358170
Můj původní text je na http://www.asb-portal.cz/2009/05/26/architektura/projekty/jaka-bude-mapa-prahy-za-deset-let.html Zásady přece mají být každé 2 roky aktualizované a nesmí setrvačně přejímat překonané názory.  
Váš příspěvek mi jen znovu potvrzuje nesvéprávnost ÚRMu, který je tím pádem neschopný vydávat odborně hodnověrné podklady.
Kůrovec tu byl odjakživa. Oslabený les vznikl "odbornou péčí" lidí. Nemocný les vykazuje řadu znaků - jedním z mnoha je náchylnost k epidemii kůrovce. Kácení lesa z tohoto důvodu je čin podobné povahy, jako úmyslné zabití nemocného nakažlivou nemocí ze strachu, aby se nenakazili další lidé (lidé by si měli uvědomit, že ten les zabíjejí již po dlouhá desetiletí sami- exhalacemi, chybným pěstováním lesa, nadměrným stavem vysoké zvěře, apod.). Nemocný les je živý organismus, ne mrtvá věc. Vyrostou stromky, které budou poněkud více odolnější proti kůrovci, neboť v genech budou mít již zakódovánu tuto zkušenost po svých rodičích. Do zdravého lesa budou mít ale ještě hodně hodně daleko. Chce to totiž úplně jiný přístup k lesu než jaký "lesníci" (rozuměj dřevaři) zkoušeli na naše lesy v uplynulých staletích (chce to více listnáčů, věkově různý les, ponechat některé staré stromy, vrátit dravce do přírody - vlky, rysy, žádné stromy v řadách a tomu podobné pitomosti - zase se tu projevuje ekonomická zrůda. Lidé pláčou, že společnost nebude v budoucnosti díky kůrovci mít užitek z lesa. Vždyť je to k smíchu. Užitek z lesa lidé nebudou mít díky sobě, ne kůrovci. Nejsme nic jiného než ignoranti, kteří máme tu drzost nazývat se pány tvorstva a neustále máme chuť poroučet větru dešti. Dokladem naší nadutosti je "vědecký" název homo sapiens sapiens, tj. "člověk rozumný rozumný" (jako by jednou rozumný nestačilo). Do svéprávnosti máme coby lidstvo pěkně daleko. Naučme se pokoře, učme se od přírody, především změňme sami sebe. PS: Přírodě blízký les je rozhodně krásnější než nudná smrková monokultura, kde neuslyšíte ptáčka, kde není pro živočichy nic k jídlu, neboť úživný potenciál lesa tzv. "ozdravnými zásahy" se drasticky snížil, kde ani  oko neuvidí nic hezkého. Karel Březina
Pane Říha náhodou jsem objevil tuto vaši reakci na moji anketu o mrakodrapech, co se odehrála v diskuzi na archiwebu a následně byla prezentovaná na konferenci Výškové budovy v historických centrech Evropy .  Na jednu stranu mám radost, že vzbudila vaši pozornost, na druhou stranu jsem vlastně nevyčetl, co si myslíte o výškových stavbách v Praze Vy, než že je vše relativní. Dle vašeho rozboru to vypadá, že jedinou nevýhodou mrakodrapu je zvýšená dopravní zátěž a že nějaké estetické, sociální, psychologické, bezpečnostní a kontexuální limity v Praze vlastně neexistují? že jsou nereálné?

Společnost pro trvale udržitelný život
Zpravodaj STUŽ
ISSN 1802-3053


Creative Commons License