Společnost pro trvale udržitelný život

Aktuality STUŽ

Aktuality STUŽ je emailový zpravodaj, který vychází přibližně jednou za 2 týdny a přináší aktuality pro členy a příznivce STUŽ. Přihlaste se k jeho odběru vyplněním jednoduchého formuláře zde.

Archiv doposud vydaných Aktualit STUŽ.

Staňte se členem STUŽ

Není nic jednoduššího, než se přihlásit.

Informace o podmínkách členství

On-line přihláška za člena STUŽ

 

STUŽ na sociálních sítích

Sledujte nás také na sociálních sítích - tam najdete aktuální informace a zajímavosti

Facebook

Twitter

Podle tiskové zprávy Sdružení pro Opatovice a Pohřebačku (SPOAP) proběhlo 24. června 2006 se v Opatovicích nad Labem místní referendum k problematice spalovny komunálního odpadu, kterého se zúčastnilo 55 % oprávněných voličů obce (966 z celkového počtu 1757).

V platném referendu 82 % obyvatel vyjádřilo svůj nesouhlas se vstupem obce Opatovice nad Labem do akciové společnosti EVO. Nesouhlas s umístěním stavby spalovny nebo zařízení na energetické využití odpadů na katastru obce Opatovice nad Labem vyjádřilo dokonce 90 % zúčastněných.

Výsledky místního referenda jsou platné a vedou ke zrušení usnesení obecního zastupitelstva z 13. října 2005 o vstupu obce do akciové společnosti na energetické využití odpadů EVO, a.s.

Oficiální zápis o výsledcích referenda je k dispozici na internetových stránkách Opatovic nad Labem http://vismo.obce.cz/opatovice%2Dnad%2Dlabem/

Aktuality STUŽ je emailový zpravodaj, který vychází přibližně jednou za 2 týdny a přináší aktuality pro členy a příznivce STUŽ. Přihlaste se k jeho odběru vyplněním jednoduchého formuláře zde.

Archiv doposud vydaných Aktualit STUŽ.

Za boj proti globálnímu oteplování získal letošní Nobelovu cenu za mír bývalý americký viceprezident Albert Gore společně s Mezivládním panelem pro změny klimatu (IPCC), který je vědeckým orgánem Organizace spojených národů. V norské metropoli Oslu to dnes oznámil Nobelův výbor.

Výbor ocenil podle agentury AP především jejich snahu šířit povědomí o změnách klimatu, na nichž se podílí i člověk, a položení základů pro opatření k boji proti těmto změnám.

Devětapadesátiletý Gore byl před letošní volbou považován za horkého favorita na zisk letošní Nobelovy ceny za mír.

Český ministr životního prostředí a šéf zelených Martin Bursík v první reakci uvedl, že "jako viceprezident Spojených států vložil veškerou autoritu do propagace ochrany klimatu a udělal pro prosazení tématu nejvíc ze všech politiků". Udělení ceny vnímá jako zdůraznění tématu.

"Je to skvělý, spolu s ním dostal cenu i mezivládní panel," doplnil ministra Vojtěch Kotecký z ekologického sdružení Hnutí Duha.

Hradecké noviny, 25.4.2006 - Chystaná spalovna odpadu v Opatovicích nad Labem je v tuto chvíli zbytečná. Nepřímo to při včerejší návštěvě Hradce Králové uvedl ministr životního prostředí Libor Ambrozek.

"U nás jsou tři velké spalovny komunálního odpadu, Praha, Brno a Liberec. Nevím jak je na tom přesně Praha, ale Brno ani Liberec nepracují na sto procent," prohlásil ministr Ambrozek, podle něhož jsou nyní jednoznačnou prioritou třídění a recyklace odpadů. "Preferujeme, a šly do toho velké peníze z evropských fondů, projekty odpadového hospodářství jako jsou sběrné dvory, recyklační linky nebo odpadové projekty mikroregionů," řekl Ambrozek. Potřeba další spalovny teď v České republice není aktuální," dodal.

Připustil, že pokud by Hradec opatovickou spalovnu odmítal, musel by pravděpodobně být vypracován nový posudek o vlivu stavby na životní prostředí. Původní totiž počítal se spalovnou pro oba východočeské kraje...

Demokraté v americkém Senátu zablokovali návrh, jenž by umožnil těžit ropu v Arktické přírodní rezervaci. Legislativu předložili v Senátu republikáni, zákon počítá s umožněním těžby ropy v národním parku na Aljašce, kde jsou dosud největší nedotčené zásoby ropy v USA.

Zákon povolující těžbu ropy na Aljašce byl zahrnut do jednoho balíku spolu se zákonem o výdajích na obranu. Republikánský senátor Ted Stevens, který návrh předložil, se o prolomení těžby na Aljašce snaží už více než dvě desetiletí. Tvrdí, že ropa, které je podle odhadů na Aljašce až deset miliard barelů, je zásadní pro americkou národní bezpečnost.

Díky těžbě na Aljašce by podle něj Spojené státy nebyly tolik závislé na ropě ze zahraničí. Demokratičtí senátoři však zákon odmítli s tím, že by těžba zničila aljašskou přírodu, která je domovem vzácných druhů zvířat například sobů, ledních medvědů a miliónů stěhovavých ptáků.

Vánoční stromek

S odmítnutím zákona o těžbě na Aljašce senátoři zároveň zamítli i zákon o výdajích na obranu, který počítá s vyčleněním 150 miliard dolarů pro americké vojáky v Iráku, Afghánistánu a také pro oběti hurikánu Katrina, který na podzim zasáhl jižní pobřeží Spojených států. Američtí republikáni tedy podle komentátorů zjevně spoléhali na to, že demokraté pod tlakem schválí s důležitým zákonem o výdajích na obranu i normu, se kterou nesouhlasí.

Podle profesora historie a politologie na Bostonské univerzitě Igora Lukeše je podobná taktika v americkém Kongresu poměrně běžná. "Je to technika, které se v řeči Kongresu přezdívá 'vánoční stromek'. Jde v podstatě o manévr, kdy se připojí jeden návrh zákona k druhému, většinou zásadně důležitému. Kongresmani, kteří chtějí prosadit jeden návrh zákona, pak jsou nuceni hlasovat o pro druhý, byť s ním třeba zásadně nesouhlasí," vysvětluje politolog Lukeš.

Nepřijetí zákona, který počítá s výdaji na obranu, bylo podle Lukeše překvapivé. Očekává se, že o zákonu se ještě do konce roku bude hlasovat znovu, přičemž dodatek o těžbě na Aljašce bude z návrhu vyňat.

Vrtat se nebude!

Americké společnosti se snaží prosadit těžbu na Aljašce už pětadvacet let, zatím stále neúspěšně. Kromě obav o zničení aljašské přírody totiž někteří politici i ochránci životního prostředí varují, že uvolnění přístupu k tak velkému zdroji energie z ropy, by zásadně zpomalilo pokusy najít jakékoli alternativní zdroje. "Za druhé by takové opatření poskytlo také výmluvu 'kapitánům' automobilového průmyslu, že není třeba nic zásadního měnit na dosavadním trendu vyrábět stále větší a náročnější osobní vozy," vysvětluje politolog Igor Lukeš.

Konec Bushovy autority?

Americký senát hlasoval ve středu také o dalším zákonu, který má snížit vládní výdaje a který podle analytiků naznačil, že prezident Bush ztrácí podporu i mezi vlastními spolustraníky. "V zákonu jde zejména o omezení plateb zdravotního pojištění pro lidi, kteří nejsou schopni si ho financovat sami z vlastních prostředků a musí jim ho platit stát," podotýká politolog Igor Lukeš a dodává, že mnozí kritikové se obávají, že zákon vyvolá velké sociální problémy.

Zákon prošel o jediný hlas. Poté, co se na stranu opozičních demokratů postavili i někteří republikáni, musel ze zahraničí kvůli hlasování přicestovat vicepremiér Dick Cheney, díky němuž byla norma schválena.

Podle analytiků ztrácí prezident Bush podporu svých vlastních spolustraníků z mnoha důvodů, kromě domácích problémů zejména kvůli válce v Iráku a pomalé odpovědi úřadů na katastrofu způsobenou hurikánem Katrina.

 

Doslova katastrofu představuje vládní návrh zákona pro Integrovaný registr znečišťování (IRZ), zatím nejlepší databázi informací o únicích a přenosech nebezpečných látek z konkrétních průmyslových podniků v České republice dostupnou volně na internetu. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR ho bude projednávat na své dnes začínající schůzi.

Pokud by byl zákon přijat v předložené podobě, přijde veřejnost o přístup k cenným informacím. Z loňského žebříčku deseti největších znečišťovatelů styrenem by například zůstali pouze dva: ACO Industries, k. s. Přibyslav, který se umístil na šestém místě, a devátý Kaučuk, a. s. Kralupy nad Vltavou. Podniky ze špičky nelichotivé tabulky by z registru zmizely úplně. Arnika navrhuje, aby byl zákon zamítnut anebo zásadně doplněn tak, aby zachoval současný rozsah veřejnosti poskytovaných informací.

Například v registru sestaveném podle nového zákona by za rok 2005 nebylo možné dohledat informace nejméně o 113 firmách (1). „Pokud k tomu připočteme i informace o látkách v odpadech, zmizela by podle posledního hlášení do IRZ data od 281 podniků. Ve Zlínském kraji by zmizely dvě třetiny hlášení. Přitom jde o kraj s nejvyšším množstvím ohlašovaných emisí prokázaných i potenciálních karcinogenních látek,“ shrnul smutný důsledek navrženého zákona Ing. Milan Havel ze sdružení Arnika, který analyzoval jeho dopad na registr. Ze současného IRZ tak zůstane jen troska a registr přestane plnit svoji funkci.

Ironií je, že zákon do Sněmovny předkládá ministerstvo životního prostředí (MŽP). To jej obhajuje potřebou přizpůsobení české legislativy novému nařízení Evropské komise a Evropského parlamentu o evropském registru úniků a přenosů znečišťujících látek. Vládě dalo MŽP na vybranou ze dvou verzí: jedna zachovávala alespoň informace o odpadech, ale neprošla. „Místo aby vláda změny využila k vylepšení registru, udělala pravý opak. Zmíněné nařízení totiž členským zemím EU nenařizuje, že by nemohly mít ohlašování obsahu chemických látek v odpadech. Omezení IRZ nenařizuje výslovně ani usnesení vlády přijaté na základě tzv. auditu ekologické legislativy,“ vysvětlil předseda Arniky RNDr. Jindřich Petrlík.

Jediným „kladem“ zákona je, že počítá s rozšířením registru o 21 nově ohlašovaných látek. U poloviny z nich ale nelze očekávat jediné hlášení, protože jde o pesticidy, které se u nás již nepoužívají a některé se ani nikdy nepoužívaly. Pokud někde jsou, tak to je právě v odpadech, ve kterých se nebudou muset paradoxně ohlašovat. Rozšíření o tyto látky bylo možné provést bez destruktivního zásahu do IRZ. Arnika to kritizovala na schůzce se zástupci MŽP již v červenci minulého roku. „Nechápeme, proč se ministerstvo zříká důležitého nástroje ke kontrole pohybu nebezpečných látek v odpadech navíc zrovna v době, kdy se jejich nová a nová skladiště objevují na různých místech ČR," řekl Petrlík.

Navržená úprava navíc zcela ignoruje vládou schválený Národní implementační plán Stockholmské úmluvy, a tudíž povede k neplnění mezinárodních závazků ČR. Do konce roku 2007 mělo MŽP naopak IRZ upravit tak, aby lépe vyhovoval potřebám Stockholmské úmluvy a poskytl více informací. Navržený zákon jde ale zcela opačným směrem. Ministerstvo se vypuštěním informací o odpadech zbavuje i důležitého zdroje informací o látkách, jež má za povinnost sledovat i v odpadech pro další mezinárodní úmluvy – jedná se například o rtuť.

S omezením dostupnosti informací nesouhlasí ani signatáři petice Budoucnost bez jedů II, kterou podepsalo více jak 17 tisíc lidí, včetně několika desítek významných osobností. „Mezi prvními petici podepsal také Martin Bursík. „Doufáme proto, že bude nyní z pozice ministra hájit dostupnost dat informací pro veřejnost v již fungujícím systému a nikoliv ústupky tlaku průmyslové lobby ve vládním návrhu zákona,“ dodal mluvčí Arniky Marek Jehlička.

Poznámky:

(1) Jaké informace mají zmizet z integrovaného registru znečišťování? (sestaveno na základě analýzy posledních ohlášených dat do IRZ za rok 2005 - viz http://www.irz.cz) Nový návrh počet podniků omezuje třemi způsoby:

1) nahlašováním podle vybraných činností
2) prahovou hodnotou pro kapacitu (přestože by provoz překročil práh pro sledovanou látku)
3) změnou nahlašováním emisí do odpadů (pouze množství)

Pokud se týká nahlašovaných činností, provedli jsme přibližné porovnání těchto činností se seznamem podniků, které své emise nahlásily za rok 2005. Z registru zmizí tyto činnosti:

1) firmy, vyrábějící různí díly a výrobky z plastů a laminátů (např. pro obuvnický průmysl, automobilový průmysl, elektrotechnický průmysl, stavební průmysl, ale i pro domácnosti)
2) elektrotechnický průmysl (motory, součástky, navigace ...)
3) automobilový průmysl (hydraulika, brzdy, klimatizace, další vybavení...)
4) strojní průmysl (nástroje, hydraulika)
5) letecký průmysl
6) služby (chemické čištění)

Díky nahlašování emisí podle činností se sníží počet podniků, které by nahlašovaly za stejných podmínek jako za rok 2005 přibližně o 113.

Pokud nebudou nahlašovány údaje v přenosech do odpadů, zmizí z IRZ asi 37% všech údajů.
Za rok 2005 bylo nahlášeno:

1) 1288 údajů o emisích do ovzduší (731 provozoven, 36 látek)
2) 154 údajů o emisích do vody (54 provozoven, 24 látek)
3) 18 údajů o emisích do půdy (7 provozoven, 6 látek)
4) 906 údajů o emisích jako přenos v odpadech (328 provozoven, 38 látek)
5) 72 údajů o emisích jako přenos ve vodě (22 provozoven, 22 látek)

Pokud by se nenahlašovaly emise v přenosech do odpadů, za rok 2005 by podalo informace pouze 766 podniků (místo 977). Sečteme-li obě navrhovaná omezení, objevila se za rok 2005 v registru hlášení pouze od 696 provozů namísto 977.

Evropští ekozemědělci odmítají návrh jednotného loga pro biopotraviny v EU, stejně jako snahu EU tolerovat obsah geneticky modifikovaných organismů (GMO) v biopotravinách. Právě tyto změny však navrhuje evropská směrnice pro ekologické zemědělství, kterou připravila Evropská komise a kterou má během podzimu projednávat Evropský parlament.

Předseda německého svazu ekozemědělců Bioland Thomas Dosch počínání Evropské komise otevřeně kritizoval: "Komise při projednávání návrhů nezohledňuje připomínky profesních svazů a naše kritika padá pod stůl."

Biozemědělci odmítají prosazování povinného loga EU pro označování biopotravin spolu se zákazem privátních svazových značek, protože ty často garantují lepší kvalitu pro spotřebitele než vyžadují kompromisní evropské normy. Návrh směrnice EU také předpokládá zvýšení možného obsahu GMO v biopotravinách a osivech až do výše 0,9 procenta.

"Stávající návrh je v současné době podrobován ostré kritice ze stran profesních svazů ekologických zemědělců i státních institucí," řekla pro ČTK Kateřina Čapounová z pobočky Svazu ekologických zemědělců PRO-BIO, který v těchto dnech organizuje mezinárodní konferenci Bioakademie 2006 v Lednici na Moravě.

Po neschválení návrhu nového územního plánu bratislavským městským zastupitelstvem 28. 9. 2006 někteří veřejní činitelé obvinili občanská sdružení, že údajným odkladem jeho přijetí dali zelenou živelné výstavbě v Bratislavě. Představitelé vícerých občanských iniciativ a nově vzniklé platformy občanů Bratislava Otvorene tato tvrzení rozhodně odmítají jako demagogická.

„Svojimi podnetmi sme sa vždy snažili tento zásadný rozvojový dokument zlepšiť. Ryžovanie na úkor mesta a Bratislavčanov môžu totiž zastaviť len kvalitný ÚP a jeho dôsledné dodržiavanie,“ uviedla Ing. Ľubica Trubíniová z BROZ. „Nikdy sme netvrdili, že magistrát bránil občanom vyjadriť svoj názor či pripomienky k návrhu ÚP. Naopak, využili sme každú zákonnú možnosť a už roky sa aktívne zapájame do tohto komplikovaného procesu.“ Občianske organizácie predložili množstvo vecných pripomienok k návrhu, väčšina z nich bola systémového charakteru.

„Úradníci aj komunálni politici by mali byť radi, že aspoň časť občanov nie je ľahostajná a chce s nimi o návrhu ÚP vecne diskutovať. Žiaľ, magistrát túto možnosť v procese skoro vôbec nevyužil. Väčšinu z našich zásadných pripomienok neakceptoval a príčinu ani seriózne nezdôvodnil. Nezvládol korektne ani samotný proces, o čom svedčí napr. stanovisko krajského prokurátora. Odmietame preto snahy zvaliť vinu za súčasný stav na nás a stále trváme na dôslednom demokratickom postupe vypracovania ÚP s maximálnou účasťou verejnosti. Máme k tomu jediný motív – verejný záujem. Tým je kvalita mestského prostredia a života občanov, ktorá nesmie ustupovať tlaku peňazí,“ doplnila Ľubica Trubíniová.

„Za zlyhanie pri príprave nového územného plánu, ktoré nás, občanov, stálo nemálo peňazí z našich daní a je veľkou hrozbou pre budúci rozvoj hlavného mesta SR, sú osobne zodpovední konkrétni pracovníci magistrátu. Žiadame preto primátora Bratislavy p. Andreja Ďurkovského o vyvodenie osobnej zodpovednosti minimálne voči nim. Zároveň vyzývame kompetentných, aby sa akútne potrebné časti ÚPN (regulatívy, intaktné plochy zelene a pod.) urýchlene prijali formou všeobecne záväzného nariadenia,“ uviedol Mikuláš Huba, predseda STUŽ/SR.

Seriózne riešenie je podľa aktivistov ešte stále možné. Už na znovuprerokovaní neakceptovaných pripomienok občanov 16. 3. 2006 a potom aj pri prvom zasadnutí mestského zastupiteľstva 6. 7. žiadali, aby sa celý proces vrátil do obdobia pred začatím verejného prerokovania, t.j. do etapy schvaľovania súborného stanoviska k ÚP. Doterajšia práca množstva ľudí vynaložená na príprave nového ÚP by tým nevyšla nazmar. Opakovaný proces verejného prerokovania by taktiež mohol prebehnúť podstatne rýchlejšie. „Je k tomu nutná len jediná vec, ktorú po celý čas žiadame: ochota magistrátnych úradníkov a ich seriózny prístup k verejnosti. Nevidíme dôvod vzdať sa tejto základnej požiadavky, v demokratickej spoločnosti úplne samozrejmej. Naopak, vyzývame kompetentných, aby začali konať hneď a nečakali až na obdobie po voľbách,“ povedala Ing. Katarína Šimončičová, predsedníčka MV SZOPK.

Bulharsko a Slovensko splnily své závazky ze smlouvy o přistoupení k Evropské unii a odstavily své zastaralé atomové reaktory typu VVER 440/230, které byly založeny na sovětských projektech ze 70. let. Evropská unie tyto reaktory na základě odborných analýz zařadila do kategorie vysoce rizikových a v rámci přístupových jednání požadovala jejich postupné odstavení ve všech nových členských státech. Šéfka českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová však tvrdí opak - prý není podstatných rozdílů v bezpečnosti starých sovětských reaktorů a ostatních v EU provozovaných atomových elektráren.



Zastavení Kozloduj 3 a 4 - konec bulharského exportu elektřiny

Bulharsko natrvalo zastavilo třetí a čtvrtý blok jaderné elektrárny Kozloduj až poslední den před vstupem do Evropské unie - 31. prosince 2006. Odstavení zastaralých reaktorů předcházelo oficiální rozhodnutí bulharské vlády (Rady ministrů) z 21. prosince 2006 a země tak splnila svůj závazek, který byl podmínkou vstupu Bulharska do EU.

Oba odstavené reaktory byly stavěny v průběhu 70. let v rámci rozsáhlého atomového programu komunistických zemí sdružených do RVHP (Rada vzájemné hospodářské pomoci) a byly uvedeny do provozu v prosinci 1980, respektive v dubnu 1982.

Jaderná elektrárna Kozloduj celkem zahrnovala 6 atomových reaktorů. Ty nejstarší (Kozloduj 1 a 2) však byly odstaveny na základě požadavků EU už v roce 2002. Provoz reaktorů 3 a 4 byl na jistou dobu povolen za podmínek podstatných investic alespoň do jistého zvýšení jejich bezpečnosti. Po odstavení reaktorů Kozloduj 3 a 4 tak zůstanou v provozu už jen dva novější tisícimegawattové reaktory Kozloduj 5 a 6.

Odstavení obou zastaralých sovětských reaktorů nebylo pro bulharskou vládu snadnou záležitostí, neboť mimo jiné znamená konce bulharského exportu elektřiny do sousedních zemí v hodnotě asi 20 miliónu euro měsíčně (140 milionů ročně).

EU i ekologové odstavení vítají, Dana Drábová bezpečnostní důvody nevidí

Ukončení provozu zastaralých sovětských reaktorů ocenila Evropská unie i nevládní ekologické organizace. Dana Drábová (SÚJB) však pro agenturu REUTERS uvedla: "Odstavení reaktorů v Kozloduj je politické rozhodnutí. Z pohledu bezpečnosti ... není podstatného rozdílu ve srovnaní s rodinou ostatních evropských reaktorů".

Naproti tomu koordinátor energetické kampaně Greenpeace Jan Beránek uvedl: "Podle našeho názoru je dobré, že nejstarší a nejrizikovější reaktory budou konečně vyřazené. Tento krok Greenpeace prosazovalo od začátku 90. let, protože je to jediné skutečně účinné opatření ke zvýšení jaderné bezpečnosti."

Velice pozitivně byla zprava o zastavení provozu zastaralých sovětských reaktorů přijata také v Rakousku, které věnuje problému jaderné energetiky značnou pozornost. Ačkoli v České republice je vytvářen dojem, že Rakousku je trnem v oku jen Temelín, rakouští Zelení považují odstavení prvního reaktoru v Jaslovských Bohunicích na Slovensku a obou bloků v Kozloduj za úspěch odpůrců jaderné energie. ČTK cituje mluvčí rakouských Zelených pro otázky životního prostředí Rupertu Lichteneckerovou: "Tvrdý boj domácích odpůrců jaderné energie přinesl výsledky ... příští rakouská vláda musí zasazovat o to, aby Evropa odstoupila od jaderné energie."

 

Miroslav Šuta

Překlad rozhovoru, který s ministrem Bursíkem otiskl 15. března 2007 rakouský deník Der Standard.

Temelín vnímáme jako realitu

 

STANDARD: Co soudíte jako první zelený ministr životního prostředí a vyhlášený odpůrce jaderné energie o rakouské kritice Temelína a o blokádách hranic?

Bursík: Umím si to jistým způsobem představit, když v Rakousku existuje vyšší sensibilita vůči otázkám životního prostředí i rizikům jaderných elektráren. Chápu tedy Rakušany, ale blokády hranic nejsou řešením. Navíc existuje nebezpečí, že kvůli blokádám začnou podporovat jadernou energii také lidé s původně neutrálním postojem, kterým bude občas zabráněno překročit hranici.

STANDARD: Budou se čeští zelení ve vládě snažit, aby prosadili odpojení této jaderné elektrárny?

Bursík: Vnímáme tuto jadernou elektrárnu jako realitu, jakkoliv z toho nemáme radost. Argumenty, jimiž bylo obhajováno dokončení Temelína, nebyly korektní. Jako protitah nebyl například ukončen provoz severočeských hnědouhelných elektráren. Nebylo to ani tak, že by zemi bez Temelína hrozil nedostatek elektrického proudu. Právě naopak, Česká republika dnes patří k evropským zemím, které elektrický proud exportují. Vzhledem ke stálým nedostatkům je však efektivnost Temelína krajně podprůměrná.

Při koaličních jednáních jsme prosadili, že vláda neplánuje nové jaderné elektrárny. Současně je však také pravda, že odstoupení od Temelína sjednáno nebylo.

STANDARD: Nová rakouská spolková vláda však přesto trvá na takzvané „nulové variantě“, tedy na odpojení Temelína. Jak to bylo v Praze přijato?

Bursík: Byli jsme překvapeni. Zdá se mi, že to nějak patří k rakouské politice; politikové vědí, že veřejné mínění je velmi kritické vůči jaderné energii a zvláště k Temelínu. Myslím však, že ze strany Rakouska to nyní nebude na pořadu jednání. Byl bych rád, kdybychom navázali mnohem užší spolupráci v souvislosti s jinými tématy v oblasti ochrany životního prostředí a získávání energie, kde je Rakousko velmi silné. Míra, v níž jsou v Rakousku využívány obnovitelné zdroje, například biomasa k topení, je enormní. Chceme se podílet na těchto zkušenostech a já mám velký zájem o spolupráci.

STANDARD: Nakolik se rozcházejí stanoviska expertů obou zemí, která hodnotí dosažené bezpečnostní standardy Temelína tak, jak byly dohodnuty v dohodě z Melku?

Bursík: Poskytl jsem českému ministerstvu zahraničních věcí expertní analýzu mého ministerstva, v níž se upozorňuje na to, že by ve dvou konkrétních případech mohly existovat určité námitky – mimo jiné u bezpečnostních ventilů. Dokud však není formulována oficiální výhrada ze strany Rakouska, nedá se o ničem jednat. Jakmile bude tato výhrada prezentována, budu se zasazovat o to, abychom svým povinnostem dostáli.

STANDARD: Nejen na jadernou energii, ale i na plánovaný systém protiraketové obrany USA mají čeští zelení názor, který se liší od obou partnerů ve vládě. Mohlo by se toto pro zelené stát otázkou koalice?

Bursík: Vyjádřili jsme podmínku, že vláda USA musí prohlásit, že chápe tento systém jako součást budoucího obranného systému NATO. Kromě toho musí souhlasit také naši partneři v Radě NATO a v EU. Potom by bylo radarové zařízení pro nás přijatelné. O systému protiraketové obrany není v koaliční smlouvě nic uvedeno, naše další setrvání ve vládě bychom tedy tímto nepodmiňovali.

Zelení České republiky, kteří jsou od ledna ve vládě, akceptují jadernou elektrárnu Temelín sice s nevolí, ale přece. Jejich šéf, ministr životního prostředí Martin Bursík, varuje v rozhovoru s Robertem Schusterem před nežádoucími následky blokád hranic.
Češi by podle představ ministerstva životního prostředí měli od poloviny roku 2009 platit zálohy za téměř všechny obaly, ve kterých se u nás prodávají nápoje.

Ale ministra Martina Bursíka čeká velký boj s výrobci nápojů a dalšími organizacemi, které jsou zásadně proti. Ty stupňují svůj tlak už ve chvíli, kdy na veřejnost pronikají jen kusé informace o tom, co ministerstvo chystá. „Je potřeba se ptát, komu tím ministerstvo vlastně prospěje. Třídění PET lahví je u nás na evropské špičce, zavedením záloh se objem recyklovaných obalů o mnoho nezvýší. Každopádně to bude dobrý profit pro výrobce automatů na výkup obalů,“ tvrdí Jan Bláha, tajemník Českého sdružení pro obaly a životní prostředí. Profesní organizace včetně například Potravinářské komory či Svazu výrobců nealkoholických nápojů chtějí, aby zůstalo vše tak, jak je nyní. Tedy na dobrovolnosti lidí třídit odpad.

Spor o náklady Ministerstvo zdůvodňuje zavedení záloh tím, že se u nás vytřídí zhruba jen polovina plastových lahví a zbytek končí na skládkách nebo ve spalovnách. „Každá vratná lahev, která se patnáctkrát otočí, umožní ušetřit 14 lahví nevratných. To je ohromná úspora energie a ropy,“ tvrdí Bursík. Podle ředitele Obalového institutu Vlada Volka se však každá vratná plastová lahev může použít zhruba pětkrát, navíc je k její výrobě potřeba více suroviny a také energie potřebná k opětovnému vymytí a dopravě. Zástupci ministerstva životního prostředí zatím cestují po Evropě a zkoumají výhody a nevýhody systémů vratných obalů v zemích, kde byly již zavedeny. „Do konce roku by měl být vládě předložen návrh novely zákona o odpadech, který se zálohami počítá,“ uvedl poradce ministra Bursíka David Vondrouš. Pokud návrh projde parlamentem, měl by platit od poloviny roku 2009.

 

Najít politickou podporu pro zavedení převratných změn však nebude snadné: proti takovým plánům se už vyjádřilo například ministerstvo průmyslu a obchodu. Se zástupci průmyslu se už úředníci sešli před měsícem, ale jednání bylo přerušeno. „Nebylo to nejvhodnější, ještě nebyly příliš dobře připravené materiály,“ uvedl Vondrouš. Se sdruženími bojujícími proti zavedení vratných lahví chce ministerstvo dál jednat.

První jeho návrhy počítají s tím, že zálohy se budou platit téměř za všechny nápojové lahve i plechovky. Zákazníci si budou moci vybrat ze dvou různých lahví: na jedno použití s vyšší zálohou a na více použití, která bude levnější. Tak to funguje například v Rakousku. O výši zálohy zatím ministerstvo jedná, mluví se o částce do deseti korun.

Výrobci: Recyklaci odpadů to nepomůže Obavy z nákladů v řádu desítek miliard korun, které si vyžádá přechod na vratné lahve, mají hlavně výrobci nápojů. Novela zatíží i obchodníky, kteří si budou muset koupit nápojové automaty za stovky tisíc. Podle Svazu výrobců nealkoholických nápojů si řada firem nebude moci dovolit investovat tolik peněz do nákupu nových výrobních linek.

 

Výrobci nevěří ani tomu, že se podaří zvýšit podíl recyklovaných obalů na sto procent, jak se domnívá ministerstvo. „Vzhledem k tomu, že zálohy ani v Německu nevedly ke zvýšení podílu opakovaně použitelných obalů, snad žádný soudný člověk nemůže spoléhat na to, že v Česku tomu bude jinak,“ podotkl Volek.

Ministerstvo si už loni nechalo vypracovat studii, která ukazuje, že by zavedení vratných lahví mohlo zdražit nápoje až o sedm procent. Studie, kterou včera úřad zveřejnil, navíc uvádí, že zálohová povinnost celkové množství odpadu k recyklaci zvýší jen nepatrně.

Samo ministerstvo však nyní s jejími závěry nesouhlasí. „Studie byla špatně zadaná předchozím vedením odboru odpadů. Je postavena na špatném zadání a výsledek nemůže být dostatečně relevantní,“ uvedl mluvčí ministerstva Jakub Kašpar.

Mladá fronta DNES, 20. června 2007

Navzdory některým tvrzením není Jaderná elektrárna Temelín (JETE) stále zkolaudována. V těchto dnech probíhá u Městkého úřadu v Týně n. Vlt. kolaudační řízení těch částí, které podléhají vodnímu zákonu. Ani kolaudační řízení stavebních objektů JETE, které proběhlo na podzim letošního roku, stále ještě není ukončeno.

Kolaudační rozhodnutí sice bylo vydáno, nebylo však řádně doručeno všem účastníkům řízení a není tedy pravomocné.

Dnešního vodoprávního kolaudačního řízení se zúčastnila občanská sdružení Jihočeské matky a Calla. MÚ v Týně n. Vlt., zároveň po vzoru krajských úředníků zahájil řízení o vyloučení všech občanských sdružení s tohoto řízení. Dosud však nebylo o vyloučení sdružení rozhodnuto. Zástupci občanských sdružení požádali stavební úřad, aby řízení přerušil, zajistil doplnění dokumentace a její následné další řádné projednání.

„Vodoprávní kolaudační řízení probíhá ve stejném duchu jako předchozí kolaudace stavebních objektů. Z původních několika desítek posuzovaných objektů se posuzují pouze dva – betonové základy nádrží kondenzátu. Provozovatel JETE navíc svou žádost o vydání kolaudačního rozhodnutí rozšířil i na 2. blok JETE“, řekla Monika Wittingerová ze Sdružení Jihočeské matky.

Hana Gabrielová ze sdružení Calla doplnila: „Znovu se bohužel ukazuje, jak úřady vycházejí firmě ČEZ vstříc. Tím, jak se snaží vyloučit nepohodlné kritiky z řízení a urychlit kolaudační řízení dávají jasně najevo, na čí straně stojí.“.

Kontakt: Bc Hana Gabrielová, Calla, tel.:  777 027 012 , e-mail: hana.gabrielova (at) calla.cz
Koncem roku 2006 vyšlo prví číslo odborného elektronického časopisu Envigogika. Toto recenzované periodikum bylo zřízeno pro podporu odborného dialogu v oblastech souvisejících s environmentálním vzděláváním – obsahově se zaměřuje především na jeho filozofické, psychologické a sociologické aspekty.

Na jeho stránkách se má otevírat interdisciplinární prostor, ve kterém by se dařilo rozvíjet důležitá témata a snad i vytvářet příležitosti pro vznik nových oborů. Podrobnější „programové prohlášení“ o náplni časopisu lze nalézt zde; v dalších rubrikách jsou informace o jeho struktuře a redakčních pravidlech.

Časopis vydává Centrum pro otázky životního prostředí UK, je volně přístupný na http://envigogika.cuni.cz/. Vychází 3krát ročně, a to v dubnu, srpnu a prosinci. Příspěvky jsou přijímány průběžně, pro zveřejnění v recenzované rubrice je však třeba počítat s několik týdnu trvajícím recenzním řízením.

 DSC4506aNa příjemném setkání v Era světě byla ve čtvrtek 4. 6. předána cena Josefa Vavrouška za rok 2014. Tuto cenu získal náš člen prof. Josef Fanta za svoji roli při založení nejstaršího národního parku, za zásadní roli při záchraně krkonošských lesů a především za zcela klíčovou pozici ve veřejné debatě o ochraně lesů v ČR. Podrobnou nominaci si můžete přečíst na stránkách Ceny Josefa Vavrouška, pár fotografií z udílení ceny si můžete prohlédnout zde.

 

Večer 26. června 2006 udělily Nadace Partnerství a Nadace Charty 77 v Lapidáriu Národního muzea jubilejní desátou Cenu Josefa Vavrouška, která se uděluje za aktivní prosazování udržitelného rozvoje, tedy řešení vzájemně spjatých ekologických, sociálních a ekonomických problémů. Letošními držiteli ceny se stal nedávno zesnulý propagátor pražské cyklistiky Jan Bouchal a ředitelka Ekologické poradny Veronica v Brně Yvonna Gaillyová.

"Josef Vavroušek byl jako federální ministr životního prostředí jedním z hlavních protagonistů konceptu trvale udržitelného rozvoje nejen u nás, ale i v rámci celé Evropy. Jako vůbec první například uspořádal setkání evropských ministrů jeho rezortu. Rádi bychom proto využili jeho odkaz k propagaci většího respektu vůči životnímu prostředí u širší veřejnosti," vysvětluje Miroslav Kundrata, ředitel Nadace Partnerství.

Osud Josefa Vavrouška, který tragicky zahynul i se svou dcerou ve Vysokých Tatrách, se bohužel podobá i životní pouti letošního držitele ceny. Jan Bouchal byl po dlouhou dobu ikonou pražských cyklistů a systematicky upozorňoval na nedostatečnou péči pražské radnice o bezpečnost a další rozvoj cyklistické dopravy. Je ironií osudu, že Jan Bouchal zahynul letos na jaře poté, co ho srazilo auto, když se vracel na kole domů. Čtenáři časopisu Ekolist si ho také pamatují jako schopného redaktora, mnozí pak jako člověka, který upozorňoval na střety zájmů pražských politiků.

Druhou Cenu Josefa Vavrouška si odnesla ředitelka ekologické poradny Veronica v Brně Yvonna Gaillyová zejména za své zásluhy při přenosu zkušeností ze západní Evropy a zavedení ekologického poradenství v ČR. Veronica mimo jiné buduje Centrum modelových projektů v obci Hostětín v Bílých Karpatech, kde byla realizována již řada ojedinělých projektů: výstavba kořenové čistírny odpadních vod, instalace solárních kolektorů, stavební izolace slámou, obnova tradiční moštárny apod. Hostětín se tak především její zásluhou stává unikátní obcí nejen v České republice, ale i v Evropě, o čemž svědčí četné zahraniční návštěvy a ocenění.

Nadace Partnerství je nejvýznamnější česká nadace podporující projekty udržitelného rozvoje ve všech regionech České republiky. Od svého vzniku v roce 1991 podpořila formou nadačních příspěvků ve výši přes 160 miliónů korun už na 1700 projektů nevládních neziskových organizací, škol, obecních úřadů i jednotlivců. Společně s pěti sesterskými nadacemi v Bulharsku, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a na Slovensku je součástí asociace Environmental Partnership for Sustainable Development.

Nadace Charty 77 byla založena v roce 1977 ve Švédsku a od roku 1990 působí v Praze. Z podpory nezávislé kultury a lidských práv se její činnost transformovala především na podporu sociálně a zdravotně zaměřených projektů. Šíře působnosti nadace je široká. Nejznámější je projekt Konto BARIÉRY, který od svého založení v roce 1993 rozdělil handicapovaným přes 132 milionů korun. Z dalších projektů nadace: Počítače proti bariérám, Vyrovnávání šancí, Konto MÍŠA, ASTRA 2000, Ostrovy života. V neposlední řadě nadace již od svého založení uděluje ceny: Cenu Toma Stopparda, Cenu Jaroslava Seiferta, Cenu Františka Kriegla a Cenu Josefa Vavrouška od roku 1996.

Doc. Ing. Josef Vavroušek, CSc. se narodil 15. září 1944 v Praze, kde vystudoval strojní fakultu ČVUT. V roce 1968 se zúčastnil expedice směřující do nemocnice A. Schweitzera v Lambarené (Gabon). Cílem expedice, která navštívila čtrnáct afrických zemí, byla jednak materiální pomoc nemocnici, jednak podpora Schweitzerových ideálů humanismu a úcty k životu.
Od roku 1975 pracoval v Ústavu pro ekonomiku a řízení v oblasti kybernetiky a teorie systémů, později se specializací na péči o životní prostředí. Aktivně se účastnil činnosti nevládního ekologického hnutí, zejména Ekologické sekce čs. biologické společnosti při ČSAV. Podílel se na zakládání a činnosti Kruhu nezávislé inteligence (1988) a Občanského fóra (1989).
V březnu 1990 byl jmenován náměstkem Státní komise pro vědeckotechnický rozvoj odpovědným za péči o životní prostředí, v červnu téhož roku ministrem vlády ČSFR, předsedou Federálního výboru pro životní prostředí. V červnu 1991 zorganizoval první celoevropskou konferenci ministrů životního prostředí. Byl vedoucím československé delegace na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiro (červen 1992).
Publikoval pět knih, 40 studií a asi 150 odborných článků, zejména z oblasti kybernetiky, teorie systémů, teorie rozhodování a péče o životní prostředí.
Zahynul pod lavinou ve věku 50 let 19. března 1995 spolu s dvacetiletou dcerou Petrou.

Ministerstvo životního prostředí hledá podporu pro návrh změny připravované unijní směrnice o odpadech. Chce, aby mohly členské státy EU nadále odmítat dovoz odpadů z ciziny na skládky a do spaloven. Dnes a ve čtvrtek budou jednat v Praze o kontroverzní normě členové česko-německé komise pro životní prostředí. Spojence bude hledat ministr životního prostředí Libor Ambrozek i na zasedání ministrů životního prostředí visegrádské čtyřky na Slovensku ve čtvrtek a v pátek.

"Bude informovat o problémech, které dovoz německých odpadů způsobil, a snažit získat podporu pro návrh, který umožní zakazovat dovoz odpadů na skládky a do spaloven," řekla k zasedání ministrů Česka, Slovenska, Maďarska a Polska mluvčí ministerstva Karolína Šůlová. Předběžně podle ní Ambrozkovi podporu slíbilo Slovensko. Jak se k návrhu staví Němci, bude zřejmě jasné až na konci dvoudenního zasedání.

Sporným se téma odpadů stalo v posledních měsících, kdy kvůli ceně začali Němci část svého odpadu ve spolupráci s českými podnikateli nelegálně dovážet ve velkém do Česka. Několik lidí už v souvislosti s nelegálním nakládáním s odpady obvinila policie. O legální likvidaci odpadu v českých spalovnách projevilo zájem několik německých firem, k tomu je ale podle současných norem třeba získat souhlas ministerstva. Úřad nechce povolení vydávat, mimo jiné kvůli tomu, že po spálení tuny odpadů zůstává 300 kilogramů nebezpečného odpadu.

Připravovaná unijní směrnice by právo jednotlivých zemí na zákaz dovozu odpadů omezila. Spalovny totiž v novém pojetí evropské legislativy mají zároveň plnit funkci zdrojů energií. Spalování odpadků místo uhlí přispěje ke snížení emisí skleníkových plynů, tvrdí tvůrci normy. V případě, že bude směrnice schválena v nezměněné podobě, bude odpad směřující do spaloven považovaný za palivo, tedy surovinu, jejíž převoz nebude podléhat zvláštnímu schvalovacímu procesu.

Proti návrhu jsou i české nevládní organizace. Tvrdí, že exhalace oxidu uhličitého z výroby energie ve spalovnách komunálního odpadu jsou srovnatelné s exhalacemi elektráren na zemní plyn. Ukázala to nezávislá studie, jež hodnotí znečištění z různých technologií nakládání s odpady a kterou dnes v Londýně prezentuje britská partnerská organizace Hnutí Duha, sdělil ČTK člen sdružení Ivo Kropáček.

Energetické využití odpadu ve spalovnách podle něj ve skutečnosti z velké části není nic jiného než spalování fosilních paliv s vysokými exhalacemi oxidu uhličitého. "Dokonce i když odpad obsahuje velké množství biomasy, exhalace fosilního oxidu uhličitého jsou srovnatelné s elektrárnou na zemní plyn. Výstavba spaloven je tedy vysloveně krokem proti snahám o snížení exhalací skleníkových plynů," uvedl.

Výsledky studie podle předsedy plzeňské regionální pobočky Společnosti pro trvale udržitelný život Miroslava Šuty potvrzují, že spalování odpadů představuje nejen mrhání cennými surovinami, ale také značný zdroj skleníkových plynů. "Pokud Evropská komise míní dostát svým závazkům v ochraně klimatu, měla by změnit návrh nové odpadové legislativy tak, aby upřednostnila materiálovou recyklaci odpadů před jejich spalováním," míní. Unie by podle něj měla také přestat podporovat výstavbu nových spaloven odpadů a finance přesměrovat na podporu recyklace a obnovitelných zdrojů energie.

Během loňského roku přibylo ve vzduchu nad Českou republikou o tři procenta více částic prachu. Zdraví škodlivý vzduch už podle zprávy o stavu životního prostředí, kterou schválila vláda, nedýchají pouze obyvatelé měst, limit byl překračován i ve venkovských oblastech. Mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší patří třetina Česka.

Začneme v Ostravě: "Od roku 2000 nebo 2001 narůstá každoročně obrovské množství respiračních infektů, především horních cest dýchacích, a v naší lokalitě bohužel i plicních a astmatických potíží u dětí. Rozhodně nejde o banální dětská chřipková onemocnění, jsou to infekty, které, pokud postihují plíce a průdušky, velmi často končí dušností a hospitalizací dítěte,"popisuje svoje zkušenosti dětská a dorostová lékařka Eva Schalerová z Ostravy.

Shodou okolností právě Ostrava patří mezi ty lokality v republice, kde se v posledních letech nejvíce zhoršila kvalita ovzduší. Jaroslav Šantroch z úseku čistoty ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu říká: "Největší znečišťovatelé musí plnit limity, které jsou dané legislativou, avšak v kombinaci, když je potom znečišťovatelů více, například na ostravsku, se tito znečišťovatelé významně podílejí na zhopršení. Jedná se především o zpracování uhlí, popřípadě železárny, které zase na ostravsku významně zvedly produkci."

Jak je na tom Česká republika s emisemi skleníkových plynů? "Emise skleníkových plynů a především tedy oxidu uhličitého jsou dány zase spalovacími procesy, a bohužel ekonomika České republiky je postavena... byla postavena na spalovacích procesech, proto emise oxidu uhličitého jsou vysoké, avšak současné limity, které byly dány Evropskou unií, Česká republika nepřekračuje."

Přesto patří Češi s téměř 14 tunami skleníkových plynů na hlavu k největším znečišťovatelům Evropy. Karolina Šůlová z tiskového odddělení ministerstva životního prostředí shrnuje, že nejhorším znečištění představují malé prachové částice o velikosti do 10 mikrometrů, které vznikají při spalování. Jejich původcem je automobilová doprava a lokální topeniště domácností.

"Ukazuje se, že zhruba třetina území České republiky má nadlimitní koncentrace těchto malých prachových částic, a v této jedné třetině území žije asi 66 procent obyvatel. To je trend, který se objevuje v posledních několika letech a znepokojuje nejen ministerstvo životního prostředí, ale také například ministerstvo zdravotnictví."

Miroslav Šuta ze Společnosti pro trvale udržitelný rozvoj tvrdí, že státní orgány zatím nepodnikly žádné kroky, které by problém ovzduší řešily. "Doposud si podle mého názoru stát ani neuvědomoval, že se ta situace tak výrazně zhoršuje, proto téměř žádné kroky ke zlepšení situace podnikány nebyly, dokonce třeba Hlavní město Praha nedodrželo termín, do kdy mělo zpracovat akční plán pro zlepšení kvality ovzduší."

Hodlají tedy něco podniknout v blízké budoucnosti? Karolina Šůlová z ministerstva: "Co se týče dopravy, ministerstvo životního prostředí vytvořilo společnou pracovní skupinu s ministerstvem dopravy, která by se měla zaměřit na řešení těch nejpalčivějších problémů. jednou z cest je urychlení výstavby obchvatů měst, aby se doprava nedostávala tam, kde se lidé nejvíce pohybují, nejvíce žijí, další možností je také mýtné a s tím spojené omezování dopravy, pak sem samozřejmě taky patří ekologická daňová reforma, která by motivovala lidi, aby buď jezdili na nějaká ekologičtější paliva, nebo jezdili méně."

A proč je vlastně problém tak vážný? Odpovídá Miroslav Šuta:"Problém znečištění ovzduší prachem je velice závažný proto, že má bezprostřední dopad na zdraví obyvatel, a odborníci odhadují, že v České republice asi 8-10 tisíc lidí každý rok předčasně umírá na následky znečištěného ovzduší a v průměru každý obyvatel České republiky ztrácí asi 10 měsíců života právě proto, že vdechuje znečištěný vzduch." Autor: Vilém Faltýnek Poslech na internetové stránce Českého rozhlasu 7: http://www.radio.cz/cz/clanek/84767

 

Klánovický les je poslední celistvou velkou lesní plochou na území Prahy a většina Klánovických si ho přeje zachovat v současné podobě.

Jinou představu má akciová společnost Forest Golf Resort Praha, která chce v Klánovickém lese obnovit golfový areál zaniklý zhruba před 60 lety. Mnoho věcí se ale za tu dobu změnilo. Je zde přírodní rezervace, území Natury 2000 a klánovická radnice je zásadně proti.

Pořad z cyklu Nedej se! České televize na toto téma si můžete přehrát na internetovém portálu ČT na této adrese: http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/1095913550-nedej-se/33959.html

Kácení starých porostů dubů v Biosférické rezervaci Soutok na jihovýchodní Moravě a kácení lesa v rezervaci Pouzdřanská step bez souhlasu státních orgánů vyprovokovalo řadu vědců i ochranářů k požadavku změnit lesnické hospodaření v biologicky nesmírně cenném území.

Lesní závod Židlochovice v oblasti Soutoku kácí každoročně desítky hektarů lužního lesa, pařezy jsou rozfrézovány a půda orbou připravena na strojovou výsadbu. Nenávratně mizí nejen staré stromy, které jsou domovem řady chráněných živočichů, ale i květena lužního lesa. Jednání vědců s vedením Lesů České republiky přinášejí naději na změnu managementu v celé oblasti Biosférické rezervace. Lesům, a to nejen lužním, také může prospět nová verze Národního lesnického programu, který by měla do konce roku schválit vláda.

Pořad je možné si přehrát na internetovém portálu České televize ZDE

Společnost pro trvale udržitelný život
Zpravodaj STUŽ
ISSN 1802-3053


Creative Commons License