Společnost pro trvale udržitelný život

Aktuality STUŽ

Aktuality STUŽ je emailový zpravodaj, který vychází přibližně jednou za 2 týdny a přináší aktuality pro členy a příznivce STUŽ. Přihlaste se k jeho odběru vyplněním jednoduchého formuláře zde.

Archiv doposud vydaných Aktualit STUŽ.

Starší Aktuality najdete zde

Staňte se členem STUŽ

Není nic jednoduššího, než se přihlásit.

Informace o podmánkách členství

On-line přihláška za člena STUŽ

 

STUŽ na sociálních sítích

Sledujte nás také na sociálních sítích - tam najdete aktuální informace a zajímavosti

Facebook

Twitter

Zasedání členských států Konvence OSN o biologické rozmanitosti v brazilském městě Curitiba odmítlo podle zprávy agentury REUTERS návrhy zástupců Austrálie, Kanady a Nového Zélandu na legalizaci tzv. sebevražedného geneticky modifikovaného (GM) osiva. Za zavedení GM rostlin, které byly změněny tak, aby jejich semena zůstala neplodná (sterilní) v posledních měsících systematicky lobbovala zejména firma Monsanto a průmysl vydělávající na GM osivu, a to s podporou vlády USA. Zavedením "sebevražedného" osiva by byli i nejchudší farmáři zbaveni možnosti ponechat si část své úrody jako osiva pro další sezónu. Firmy jako Monsanto by si naopak pojistily své zisky z prodeje GMO, neboť by zemědělci neměli jinou možnost než si od nich každý rok kupovat nové GM osivo.

Proti záměrům na legalizaci "sebevražedného" osiva se před jednáním v Brazílii postavila koalice stovek nevládních organizací z celého světa (Celosvětová koalice žádá zákaz "sebevražedného" osiva). Ty vyjádřily obavu z ohrožení biologické rozmanitosti a potravinové bezpečnosti pro téměř jeden a půl miliardu lidí v důsledku hrozby zavedení "sebevražedných" GM plodin.

Doposud na použití technologií pro genetickou sterilizaci osiva, známých také jako "terminator technology" (zabijácká technologie) nebo GURT (Genetic Use Restriction Technologies) platí de facto moratorium na základě Úmluvy OSN o biologické rozmanitost, která byla přijata v roce 2000. Průmyslové firmy však zvyšují svůj tlak na podkopání moratoria. V lednu a únoru 2006 se delegáti vlád USA, Kanady a Austrálie v rámci přípravných jednání k výročnímu zasedání signatářů úmluvy OSN několikrát pokusili podminovat moratorium na komerční použití "zabijácké technologie"(2).

Celosvětová koalice stovek nevládních organizací ze všech kontinentů podporovaná zejména vládami rozvojového světa však trvá na moratoriu pro "sebevražedné" osivo. Obávají se zejména zničujícího dopad zavedení GMO na živobytí a kulturu nejméně 1,4 miliardy lidí, kteří jsou existenčně závislí na plodnosti semen ze své úrody.

"Zabijácká technologie" byla vyvinuta americkým ministerstvem zemědělství (US Department of Agriculture) a osivářskou firmou Delta & Pine Land, aby znemožnila farmářům uschovávat si semena z vlastní úrody jako osivo a aby zvýšila zisky byznysu s GMO tím, že přinutí zemědělce každý rok znovu a znovu kupovat geneticky manipulované osivo.

(1) Kampaň Ban Terminator (Zakažte zabijáka) zveřejnila jména dnes již více než 500 organizací z celého světa, které žádají zákaz "sebevražedného" osiva ZDE: http://www.banterminator.org/endorsements.
Další organizace se mohou přihlásit k podpoře zákazu ZDE: http://www.banterminator.org/take_action/endorse_the_campaign_to_ban_terminator.

(2) Tiskové zprávě ETC Group z 27. ledna 2006 "Granada's Grim Sowers Plow up the moratorium on Terminator"

Více než 90 pěstitelů bavlny z Texasu zažalovalo u amerického federálního soudu v městě Marshall firmu MONSANTO a dvě přidružené firmy. Farmáři se podle zprávy agentury REUTERS cítí poškození rozsáhlými ztrátami úrody v důsledku toho, že je MONSANTO nevarovalo před defektem v nabízené geneticky modifikované (dále jen GM) bavlně. Do ní byla metodami genetické manipulace vložena DNA, která měla zaručit, aby rostlina byla odolná vůči chemickému herbicidu Roundup, který vyrábí právě MONSANTO.

Žaloba farmářů žádá soudní zákaz toho co nazývají "dlouholetou podvodnou kampaní" a dále se domáhá soudního rozhodnutí o náhradě škod. Společně s firmou MONSANTO jsou žalovány i společností Delta & Pine Land Co a Bayer CropScience LP, které byly distributorem GM bavlny. Tisková mluvčí firmy Delta & Pine Land uvedla pro REUTERS, že nebude žalobu komentovat a ve firmě Bayer nikdo neodpovídal na telefonní žádosti o vyjádření.

Farmáři obviňují Monsanto z toho, že ve skutečnosti GM bavlna nebyla vůči postřiku Roundup rezistentní. Farmáři si stěžují, že gen vložený do GM bavlny nefunguje tak, jak MONSANTO slibuje. Podle svědectví farmářů Roundup rozežíral v horkých a suchých obdobích tkáně rostlin, což vedlo k deformitám tobolek bavlníku, k jejich předčasnému odpadání a tím ke ztrátě výnosů.

Žalobci uvádějí, že MONSANTO o těchto problémech GM bavlny vědělo, ale že je záměrně před farmáři tajilo, aby si zachovalo zisk z prodeje herbicidu Roundup. "Cítíme, že nám MONSANTO celou tu dobu lhalo," uvedl pro REUTERS pan B.B.Krenek z Whartonu, který jako texaský konzultant v oblasti bavlny spolupracuje s mnohým z postižených farmářů. MONSANTO obvinění popírá a usiluje o to, aby žaloba byla soudním systémem předána k arbitrážnímu řízení. S tím doposud souhlasila asi polovina žalujících farmářů, ale ostatní to odmítají.

Mluvčí firmy MONSANTO Andrew Berchet tvrdí, že není důkazů, že by ztrátu úrody způsobovalo cokoli jiného než počasí. Farmář Alan Stasney ale rozhořčeně oponuje, že má jednoznačné důkazy na svém poli. Jeho pole, které bylo postříkáno herbicidem RoundUp vyneslo 675 liber bavlny na akr. ale uprostřed něj omylem nebyl ošetřen chemickým postřikem RoundUp pruh čtyř bavlníkových keřů vedle sebe v délce 3000 stop. Výnos z tohoto nepostříkaného kousku činil podle farmáře 1051 libry na akr, byl tedy o více než o polovinu větší než po použití RoundUpu.

Pan Stasney to považuje za selhání technologie firmy MONSANTO a smutně dodává, že ztráta úrody ho na tržbách připravila o více čtvrt milionu dolarů a přinutila ho zadlužil svou farmu: "To je opravdu skličující situace a je na světě mnoho lidí, kteří jsou takto poškozeni".

 

Problém nelegálního dovozu odpadů z Německa chce ministr životního prostředí Libor Ambozek (KDU-ČSL) otevřít na nejbližším zasedání kolegů ze zemí visegrádské čtyřky, kterou vedle Česka tvoří ještě Slovensko, Polsko a Maďarsko. ČTK to sdělila mluvčí ministerstva Karolína Šůlová. Případy, kdy německé firmy uloží odpad ve skladech sousedních zemí, se totiž množí a netýkají se zdaleka jen České republiky. Termín jednání zatím není znám.

Odpady v opuštěných budovách jsou ekologickým problémem, což se ukázalo v neděli, kdy vzplál nelegálně dovezený odpad v areálu bývalého velkokapacitního kravína v Libčevsi na Lounsku. Dnes v noci začala skládka hořet znovu. Podobná byla objevena i na Liberecku. Dvěma českým firmám ze Šluknova a z Frýdlantu, které ve třech obcích skladovaly obrovské množství odpadu z Německa, udělila inspekce pokuty 300 000 a 250 000 korun a nařídila skládky odstranit.

Jednat o problému se spolkovým ministrem doporučuje Ambrozkovi jeho předchůdce a šéf Strany zelených Martin Bursík. "Ministr to považuje za dobrý námět a domnívá se, že V4 by měla postupovat společně," tlumočila Ambrozkův názor Šůlová.

Česko má podle Ambrozka dobou odpadovou legislativu -- dovoz odpadů za účelem odstranění je zakázán, ministerstvo nepovolilo dovozy odpadů do spaloven a vyjednává s německou stranou, aby byly zachycené kamiony se odpadem vraceny zpět. Za důležitý považuje Ambrozek i aktivní přístup celníků a České inspekce životního prostředí, která může udělit citelné pokuty.

Strana zelených ale podle Bursíka požaduje razantnější opatření proti nelegálnímu dovozu odpadů. "Mají se likvidovat v zemi, kde vznikly. Dálkový transport odpadů z ekonomických důvodů je nepřijatelný a odporuje preambuli evropské směrnice. Navíc vytváří další zátěže kamionové dopravy," uvedl.

Situace je podle zelených o to vážnější, že Evropská komise připravuje normy otevírající cestu pro masivní dovozy odpadů ze zahraničí. Proti návrhu rámcové směrnice se ozvala i česká ekologická sdružení, například Arnika a Hnutí Duha. Ocenila, že má Česko k normě vážné výhrady. "Považujeme za správné, že se postavilo proti změně odpadové hierarchie a proti návrhu na změnu klasifikace spaloven odpadů na zařízení pro využití odpadů. České stanovisko je dobrou zprávou hlavně pro obyvatele Prahy, Liberce a Brna, které by nová legislativa EU ohrozila nekontrolovaným dovozem odpadu ze zahraničí," uvedli zástupci sdružení.

Vyjednávače v Bruselu by měli podle konzultanta Společnosti pro trvale udržitelný život Miroslava Šuty pečlivě sledovat také lidé z česko-německého a česko-rakouského pohraničí a obyvatelé Českých Budějovic, Opatovic u Pardubic, Plzně a Ostravy, které by mohly dovozy odpadů ohrožovat vzhledem k blízkosti hranic nebo plánům na výstavbu obřích spaloven.

 

Stovky lidí demonstrovaly v sobotu 28. ledna před maďarským parlamentem proti geneticky modifikovaným (GM) plodinám. Podle zprávy tiskové agentury MTI demonstranti vyzývali maďarskou vládu, aby zachovala zákaz komerčního pěstování GMO. Zástupce demonstrantů Petr Krajner se setkal s ministrem zemědělství Jozsefem Grafem a ministrem - šéfem úřadu vlády Petrem Kissem, kterým předal 12 tisíc podpisů pod petici proti pěstování GMO v Maďarsku.

Podle zástupce demonstrantů Petra Krajnera připravuje maďarský parlament v současné době návrh nové legislativy týkající se GMO a protestující se obávají, že případné uvolnění restrikcí pro GM plodiny by mohlo ohrozit maďarský zemědělský export, vzhledem k odporu ke GM plodinám u evropských spotřebitelů. "Chceme pro pěstování GM plodin nepřísnější možné zákony," dodal další z organizátorů demonstrace Andras Lanyi.

Maďarsko už se na vlastní kůži přesvědčilo o rizicích pěstování GM plodin. Při polních pokusech s GM řepkou patrně došlo k nežádoucímu opylení konvenční řepky, která byla určena na export. Posléze Německo import maďarské řepky zastavilo po zjištění genetické kontaminace v dovážené řepce. Maďarsko tak utrpělo ekonomickou ztrátu, která vedla k opatrnosti při povolování GM plodin.

19. ledna 2005 rozhodla maďarská vláda o vydání zákazu pěstování a dovozu osiva GM kukuřice MON 810 firmy Monsanto, kterou Evropská komise (EK) v září 2004 zapsala do Evropského katalogu osiv. Maďarsko se tak rozhodlo na základě tlaku místních pěstitelů. K podobnému kroku se rozhodla už v roce 1999 vláda Rakouska a v březnu 2005 také vláda Polska.

Důvodem pro zákaz byl neexistující řádný monitorovací plán, který je požadován legislativou EU. Podle konzultantky genetické kampaně českých Greenpeace RNDr. Magdaleny Klimovičové evropští úředníci tvrdili, že GM kukuřice MON 810 je dostatečně monitorována dle legislativy EU, ale předložený plán monitoringu byl ve skutečnosti 10 let starým monitoringem firmy Monsanto. Plán Monsanta z roku 1995 se však zabýval pouze možným vznikem rezistence na Bt-toxin u populací evropského zavíječe kukuřičného. Avšak řada vědeckých studií publikovaných později poukázala na mnohé další nežádoucí účinky, jako např. vliv na ostatní živočišné druhy nebo na akumulaci Bt-toxinu v půdě.

Rakouská vláda se rozhodla zakázat GM řepku GT73 americké firmy Monsanto. Zákaz je vzhledem k jeho načasování vnímán jako velmi silný politický signál, neboť Rakousko právě v lednu převzalo prezidentství Evropské unie.

Rakousko považuje GMO za jeden hlavních problému životního prostředí, které chce řešit v době svého prezidentství. Pořádá proto dokonce v rámci prezidentství dvě speciální konference. Ve dnech 4. až 6. dubna proběhne ve Vídni konference o GMO a ko-existenci, ve dnech 18.-19. dubna pak opět ve Vídni konference o roli principu předběžné opatrnosti v politice vůči GMO.

Rakouský zákaz GM řepky přichází krátce poté, co se 55 procent zúčastněných voličů ve švýcarském referendu vyslovilo pro pětiletý zákaz pěstování geneticky modifikovaných plodin. V zemích Evropské unie se už 172 regionů a 4500 obcí vyhlásilo jako oblasti bez GMO - tzv. GMO-free zóny. Nějakou formu zákazu GMO zavedla řada členských států EU:

Německo (zákaz GM kukuřice Bt176),
Francie (zákaz GM řepky Topas 19/2 a MS1xRf1),
Rakousko (zákaz GM kukuřic Bt176, T25 a MON810),
Maďarsko (zákaz GM kukuřice MON810),
Lucembursko (zákaz GM kukuřice Bt176),
Řecko (zákaz GM řepky Topas 19/2 a kukuřice MON810),
Polsko (zákaz GM kukuřice MON810).

Deníky The New York Times a The Washington Post přinesly 20. prosince zprávy o tom, že FBI špicluje americké nevládní organiazce zabývající se lidskými právy a životním prostředí. Oba deníky se odvolávají mimo jiné na sdělení Americké unie pro občanské svobody (American Civil Liberties Union - ACLU), která na svých internetových stránkách zveřejnila část z více než 2000 dokumentů o tom, jak FBI a další americké agentury špiclují organizace kriticky vystupující vůči administrativě prezidenta G. W. Bush.

Tyto zprávy přichází krátce poté co byl prezident Bush nucen pod tlakem médií přiznat, že v rámci údajného "boje proti terorismu" schválil tajné odposlechy, které v rozporu se zákonem nebyly odsouhlaseny soudem.

Více informací najdete ZDE:

The New York Times: F.B.I. Watched Activist Groups, New Files Show

The Washington Post: FBI Papers Show Terror Inquiries Into PETA; Other Groups Tracked

American Civil Liberties Union

Demokraté v americkém Senátu zablokovali návrh, jenž by umožnil těžit ropu v Arktické přírodní rezervaci. Legislativu předložili v Senátu republikáni, zákon počítá s umožněním těžby ropy v národním parku na Aljašce, kde jsou dosud největší nedotčené zásoby ropy v USA.

Zákon povolující těžbu ropy na Aljašce byl zahrnut do jednoho balíku spolu se zákonem o výdajích na obranu. Republikánský senátor Ted Stevens, který návrh předložil, se o prolomení těžby na Aljašce snaží už více než dvě desetiletí. Tvrdí, že ropa, které je podle odhadů na Aljašce až deset miliard barelů, je zásadní pro americkou národní bezpečnost.

Díky těžbě na Aljašce by podle něj Spojené státy nebyly tolik závislé na ropě ze zahraničí. Demokratičtí senátoři však zákon odmítli s tím, že by těžba zničila aljašskou přírodu, která je domovem vzácných druhů zvířat například sobů, ledních medvědů a miliónů stěhovavých ptáků.

Vánoční stromek

S odmítnutím zákona o těžbě na Aljašce senátoři zároveň zamítli i zákon o výdajích na obranu, který počítá s vyčleněním 150 miliard dolarů pro americké vojáky v Iráku, Afghánistánu a také pro oběti hurikánu Katrina, který na podzim zasáhl jižní pobřeží Spojených států. Američtí republikáni tedy podle komentátorů zjevně spoléhali na to, že demokraté pod tlakem schválí s důležitým zákonem o výdajích na obranu i normu, se kterou nesouhlasí.

Podle profesora historie a politologie na Bostonské univerzitě Igora Lukeše je podobná taktika v americkém Kongresu poměrně běžná. "Je to technika, které se v řeči Kongresu přezdívá 'vánoční stromek'. Jde v podstatě o manévr, kdy se připojí jeden návrh zákona k druhému, většinou zásadně důležitému. Kongresmani, kteří chtějí prosadit jeden návrh zákona, pak jsou nuceni hlasovat o pro druhý, byť s ním třeba zásadně nesouhlasí," vysvětluje politolog Lukeš.

Nepřijetí zákona, který počítá s výdaji na obranu, bylo podle Lukeše překvapivé. Očekává se, že o zákonu se ještě do konce roku bude hlasovat znovu, přičemž dodatek o těžbě na Aljašce bude z návrhu vyňat.

Vrtat se nebude!

Americké společnosti se snaží prosadit těžbu na Aljašce už pětadvacet let, zatím stále neúspěšně. Kromě obav o zničení aljašské přírody totiž někteří politici i ochránci životního prostředí varují, že uvolnění přístupu k tak velkému zdroji energie z ropy, by zásadně zpomalilo pokusy najít jakékoli alternativní zdroje. "Za druhé by takové opatření poskytlo také výmluvu 'kapitánům' automobilového průmyslu, že není třeba nic zásadního měnit na dosavadním trendu vyrábět stále větší a náročnější osobní vozy," vysvětluje politolog Igor Lukeš.

Konec Bushovy autority?

Americký senát hlasoval ve středu také o dalším zákonu, který má snížit vládní výdaje a který podle analytiků naznačil, že prezident Bush ztrácí podporu i mezi vlastními spolustraníky. "V zákonu jde zejména o omezení plateb zdravotního pojištění pro lidi, kteří nejsou schopni si ho financovat sami z vlastních prostředků a musí jim ho platit stát," podotýká politolog Igor Lukeš a dodává, že mnozí kritikové se obávají, že zákon vyvolá velké sociální problémy.

Zákon prošel o jediný hlas. Poté, co se na stranu opozičních demokratů postavili i někteří republikáni, musel ze zahraničí kvůli hlasování přicestovat vicepremiér Dick Cheney, díky němuž byla norma schválena.

Podle analytiků ztrácí prezident Bush podporu svých vlastních spolustraníků z mnoha důvodů, kromě domácích problémů zejména kvůli válce v Iráku a pomalé odpovědi úřadů na katastrofu způsobenou hurikánem Katrina.

 

Občané Švýcarska v referendu podpořili návrh na pětiletý zákaz pěstování geneticky modifikovaných plodin. Pro se vyslovilo 55 procent zúčastněných voličů. Je mezi nimi i mnoho švýcarských farmářů, podle nichž by zavedení modifikovaných plodin narušilo obchod s tradičními zemědělskými výrobky.

Zástupci vlivného biotechnologického průmyslu ve Švýcarsku vedli kampaň proti zákazu. Podle nich se země nesmí bát nových vývojových trendů. Jak uvádí zpravodajka BBC v Bernu, hlasování dokázalo, co už příznivci zákazu tvrdili předtím - že Švýcaři nechtějí modifikované plodiny ani na svých polích, ani na talíři. Na švýcarské půdě bylo dosud vypěstováno jen velmi malé množství geneticky modifikované pšenice, v rámci výzkumu na univerzitě v Curychu.
Geneticky modifikovaný hrách, vyvinutý Ústavem Australského svazu pro vědecký a průmyslový výzkum, který je odolný vůči napadení zrnokazem hrachovým vyvolává u myší alergické reakce podobné astmatickému záchvatu.

U geneticky modifikovaného hrachu, vyvinutého Ústavem Australského svazu pro vědecký a průmyslový výzkum (CSIRO), který je odolný vůči napadení zrnokazem hrachovým (Bruchus pisorum), způsobujícím každoročně až 30% ztráty sklizně, bylo zjištěno, že vyvolává u myší krmených tímto GM hrachem alergické reakce podobné astmatickému záchvatu. Výzkum byl prozatím pozastaven. Výzkumný tým, který se vývojem GM hrachu odolného vůči škůdcům zabýval deset let, nyní zahájí další výzkumy s přihlédnutím ke zjištěným skutečnostem.

Více o problému geneticky modifikovaného hrachu a jeho nežádoucích účinků najdete v tiskové zpráve CSIRO "GM pea study backs case-by-case risk assessment"

Přinášíme text usnesení dnešního Valného shromáždění STUŽ

  • VS rozhodnulo, že počet členů předsednictva zůstává 10
  • VS schválilo zprávu o činnosti STUŽ za rok 2004 po zapracování připomínek z pléna
  • VS schválilo zprávu o hospodaření STUŽ za rok 2004 a revizní zprávu STUŽ za rok 2004
  • VS schválilo návrh rozpočtu na rok 2005
  • VS schválilo návrh činnosti STUŽ na rok 2005
  • VS zvolilo
    • předsedou STUŽ Pavla Šremera
    • předsednictvo ve složení: Ivan Dejmal, Jiří Dlouhý, Eva Tylová, Miroslav Martiš, Ondřej Velek, Jiří Nečas, Jiří Kulich, Ivan Rynda, Jiří Roth, Marcela Křížová
    • náhradníky předsednictva STUŽ: Jan Piňos, Jiří Fencl, Zdeněk Joukl
    • revizní komisi STUŽ ve složení: Jaroslav Mejzr, Miroslav Punčochář, Jan Zeman
V sobotu dne 27. listopadu byla STUŽ spolu s Centrem pro otázky životního prostředí UK hostitelem desetičlenné delegace gruzínského ministerstva životního prostředí v čele s paní ministryní Tamar Lebanidze. Dopoledne byli hosté seznámeni se stavem životního prostředí v Česku. Diskuse se účastnil náš předseda Pavel Šremer spolu s Veronikou Hunt Šafránkovou z MŽP a Miroslavem Havránkem z Karlovy Univerzity.

Na pracovní oběd přijal pozvání také nově zvolený senátor Jaromír Štětina a tak se diskuse točila především kolem aktuálních problémů Gruzie, tamějších bezpečnostních problémů a možností pomoci České republiky. Za STUŽ se oběda účastnili Pavel Šremer a Jiří Dlouhý V odpoledních hodinách si hosté prohlédli Prahu a byli seznámeni s následky katastrofálních povodní.

Warning: Parameter 2 to modChrome_artnostyle() expected to be a reference, value given in /data/www/htdocs/stuz.cz/templates/stuz16/html/modules.php on line 39

Warning: Parameter 3 to modChrome_artnostyle() expected to be a reference, value given in /data/www/htdocs/stuz.cz/templates/stuz16/html/modules.php on line 39

Společnost pro trvale udržitelný život
Zpravodaj STUŽ
ISSN 1802-3053


Creative Commons License