Společnost pro trvale udržitelný život

Aktuality STUŽ

Aktuality STUŽ je emailový zpravodaj, který vychází přibližně jednou za 2 týdny a přináší aktuality pro členy a příznivce STUŽ. Přihlaste se k jeho odběru vyplněním jednoduchého formuláře zde.

Archiv doposud vydaných Aktualit STUŽ.

Staňte se členem STUŽ

Není nic jednoduššího, než se přihlásit.

Informace o podmínkách členství

On-line přihláška za člena STUŽ

 

STUŽ na sociálních sítích

Sledujte nás také na sociálních sítích - tam najdete aktuální informace a zajímavosti

Facebook

Twitter

Většina z 30.000 tun německého komunálního odpadu, který byl nelegálně dovezen do České republiky, zůstane podle České inspekce životního prostředí (ČIŽP) na českých skládkách.

České ministerstvo životního prostředí jedná s Němci o navrácení odpadů od loňského léta. Podle Práva není příliš úspěšné především proto, že každou tunu dovezeného odpadu musí Němcům složitě dokazovat. Němci si zatím z Česka odvezli přes 2500 tun odpadků, ministerstvo hodlá v budoucnu jednat o dalších 2000 až 3000 tun.

Odpad se do Česka dostal v období od léta 2005 do prvního čtvrtletí roku 2006. Zhruba polovina dovezeného německého odpadu skončila na běžných českých skládkách. Zbytek směřoval především do obcí Milovice, Lahovičky, Sosnová, Arnoltice a Libčeves.

ČIŽP uložila firmám, které se na nezákonném dovozu podílely, pokuty za více než 30 milionů korun. "Jejich vymahatelnost je složitá," řekla Právu mluvčí ČIŽP Ivana Awwadová. Firmy, které německé zakázky realizovaly, jsou totiž většinou v konkurzu.

Do atmosféry se v posledních letech dostalo nečekaně mnoho skleníkových plynů. Jejich produkce se přitom dramaticky nezvýšila. Někteří vědci se obávají, že Země ztrácí schopnost pohlcovat oxid uhličitý. Lidé podle nich mohou brzy pocítit změny klimatu, píše The Independent.

Observatoř na vrcholu havajské sopky Mauna Loa zaznamenává úroveň oxidu uhličitého v atmosféře nepřetržitě od roku 1958.


Tehdy dosahovalo jeho množství 315 ppm (tzv. jedna miliontina objemu), nyní vědci naměřili už 376 ppm. Pro srovnání, ještě na počátku 20. století to bylo jen 295 ppm. Vědce znepokojuje hlavně rychlý nárůst v posledních letech.


Zatímco v posledních desetiletích přibývalo oxidu uhličitého v průměru o 1,5 ppm ročně, předloni to bylo v meziročním srovnání už o 2,08 více, během následujícího roku stoupla koncentrace plynu dokonce o 2,54 ppm.

Zatímco předchozí výkyvy vědci vysvětlili extrémními projevy počasí (nárůst o 2,45 v roce 1988 a dokonce o 2,74 o deset let později podle nich souvisel s klimatickým jevem El Niño), tentokrát příčinu marně hledají.
"Možná je to opět jen následek přírodních jevů, ale také se může jednat o začátek bezprecedentního přírodního procesu," řekl listu Charles Keeling z Kalifornské univerzity v San Diegu, který stojí u měření CO2 od samého počátku.

Keeling se domnívá, že jedním z možných, třebaže zatím nepotvrzených vysvětlení, je oslabování takzvaných uhlíkových propadů. To jsou taková místa na Zemi, která rizikové plyny pohlcují, například oceány a lesy.
Podle Pierse Forstera z univerzity v Readingu by současné tempo růstu vzbuzovalo obavy. "Znamenalo by to, že se musí přepracovat předpovědi globálního oteplování na následujících sto let. Budou ještě katastrofičtější," prohlásil.

Zdvojnásobení současného množství oxidu uhličitého v atmosféře by podle vědců mohlo oteplit podnebí na Zemi až o 5 stupňů Celsia. Růst teploty by provázely další jevy, jako je tání ledovců a vzestup hladiny oceánů.
Oxid uhličitý zadržuje infračervené záření v atmosféře. Určité množství skleníkových plynů je tudíž nezbytné, planeta by jinak byla příliš chladná a nemohl by na ní existovat život v jeho současné podobě.
V atmosféře přibývá i dalších skleníkových plynů, jako je metan a oxid dusný. Těch je mnohem méně než oxidu uhličitého, jejich "skleníkové" účinky jsou ale silnější.

Územní ekologické limity těžby v Severočeské hnědouhelné pánvi a na Ostravsku-karvinsku se ukazují být v předvolebních politických turbulencích opět aktuálním tématem. Není na škodu si proto připomenout materiál, který k tomuto tématu pro Severočeskou hnědouhelnoupánev publikovala skupina odborníků - zčásti členů STUŽ, nazvaná "Územní ekologické limity těžby v SHP". Celý materiál ve formátu PDF si lze stáhnout zde.
Desítky lidí z Horního Jiřetína a Černic na Mostecku včera přijely do Ústí nad Labem znovu dokázat, jak jim záleží na tom, aby jejich obce nezlikvidovala postupující těžba hnědého uhlí. Ani to však nepřesvědčilo politiky KSČM a ČSSD v Ústeckém kraji, kteří i nadale zboření obou obcí podporují.

V Ústí se začal veřejně projednávat návrh krajského územního plánu, který může život lidí z Jiřetína a Černic převrátit na ruby - pokud by se krajští zastupitelé přiklonili k variantě, že bude těžba uhlí pokračovat i za limity stanovené Pithartovou vládou v roce 1991, obě vesnice zaniknou. Názory obyvatel, zastánců i odpůrců těžby uhlí budou hrát při stanovení konečné verze ústeckého územního plánu podstatnou roli.

Premiér Jiří Paroubek a ministr průmyslu Milan Urban totiž minulý týden uvedli, že vláda se o případné těžbě rozhodne právě podle územního plánu Ústeckého kraje. "Vláda bude toto stanovisko respektovat," sdělili ve společném prohlášení. Lidé, podnikatelé i firmy mají měsíc na to, aby se k územnímu plánu vyjádřili. Podle ústeckého hejtmana Jiřího Šulce (ODS) krajské zastupitelstvo schválí územní plán nejspíš až příští rok.

Klid a brzký odjezd "Neberte nám domovy, uhlí není vše...", "Zachování limitů = zachování naděje na život Podkrušnohoří", stálo na transparentech, s nimiž lidé ze severočeských vsí přišli do sálu. Další nesli kříže s názvy obcí, které v minulosti kvůli těžbě uhlí zmizely ze zemského povrchu: Kopisty, Albrechtice, Dolní Jiřetín, Souš... Jednání bylo klidné. Nejspíš i proto, že autoři územního plánu doporučili krajským zastupitelům, aby těžba hnědého uhlí nepřekročila na Mostecku hranice z roku 1991. Tím by byly Horní Jiřetín a Černice zachráněny. "Těžba by tak skončila v roce 2017 a pod zemí by zůstalo 255 miliónů tun uhlí," řekl hlavní projektant Karel Beránek.

 

Když po třech hodinách skončilo představování návrhu územního plánu a chystala se diskuse, obyvatelé Horního Jiřetína a Černic dokonce ze sálu odešli a odjeli dvěma autobusy domů. "Chtěli jsme hlavně ukázat, že dokážeme držet pohromadě," řekla jedna z obyvatelek Horního Jiřetína před tím, než nastoupila do autobusu.

(Ne)chceme další těžbu Už včerejší diskuse, která se točila především kolem územních těžebních limitů, ukázala, že mnohé názory budou velmi emotivní. "Když se zeptáte horníka, jestli chce uhlí, řekne ano. Zeptejte se ho ale, jestli chce přijít o svůj domov a o své vzpomínky," zněl jeden z písemných příspěvků. "Máme dost sil, abychom se ubránili tlaku Mostecké uhelné společnosti?" vyslovil v otázce velkou obavu starší muž. Pokračování těžby totiž naopak prosazují odboráři Mostecké uhelné, kteří na svou podporu sesbírali více než tři tisíce podpisů.

 

Miska komunistických vah Hejtman Šulc je zastáncem toho, aby těžba zůstala v hranicích z roku 1991. "Tuto variantu preferuji," řekl a dodal, že v tomto duchu se pokusí přesvědčovat i ostatní poslance ODS.

 

Ta by nejspíš zůstala se svým názorem udržet limity osamocena. Jaroslav Foldyna, krajský zastupitel za ČSSD, uvedl, že poslanci jeho strany dostali doporučení hlasovat pro variantu, která počítá s těžbou uhlí za limity. Podle Foldyny se tak mimo jiné získají peníze na rekultivaci území po povrchové těžbě v severních Čechách.

S prolomením těžebních limitů souhlasí i Vlastimil Balvín z KSČM. "Pokud se na jednu misku vah dají zájmy dvou tisíc obyvatel Jiřetína a Černic a na druhou zájmy všech obyvatel kraje a celé země, obávám se, že limity budou muset padnout a uhlí se bude těžit," poznamenal Balvín. Sám pochází ze severočeské obce Kopysty, která byla kvůli uhlí zlikvidována.

Pokud by se spojily ČSSD s KSČM, získaly by v krajském zastupitelstvu 27 hlasů, ale stále by neměly navrch nad ODS, která má 28 zastupitelů.

Přinášíme text usnesení dnešního Valného shromáždění STUŽ

  • VS rozhodnulo, že počet členů předsednictva zůstává 10
  • VS schválilo zprávu o činnosti STUŽ za rok 2004 po zapracování připomínek z pléna
  • VS schválilo zprávu o hospodaření STUŽ za rok 2004 a revizní zprávu STUŽ za rok 2004
  • VS schválilo návrh rozpočtu na rok 2005
  • VS schválilo návrh činnosti STUŽ na rok 2005
  • VS zvolilo
    • předsedou STUŽ Pavla Šremera
    • předsednictvo ve složení: Ivan Dejmal, Jiří Dlouhý, Eva Tylová, Miroslav Martiš, Ondřej Velek, Jiří Nečas, Jiří Kulich, Ivan Rynda, Jiří Roth, Marcela Křížová
    • náhradníky předsednictva STUŽ: Jan Piňos, Jiří Fencl, Zdeněk Joukl
    • revizní komisi STUŽ ve složení: Jaroslav Mejzr, Miroslav Punčochář, Jan Zeman

Valné shromáždění:

  • vzalo na vědomí zprávu o činnosti Východočeské pobočky, Bělokarpatské pobočky a Chomutovské pobočky,
  • schválilo zprávu o činnosti za rok 1997, ve znění uveřejněném ve Zpravodaji,
  • schválilo revizní zprávu za rok 1997 v předneseném znění,
  • vzalo na vědomí informaci, že pobočky Východočeská, Brněnská a Chomutovská dodaly předsednictvu po vypracování revizní zprávy přehled o stavu členské základny a placení příspěvků,
  • schválila koncepci činnosti STUŽ a plán činnosti na rok 1998 v upraveném znění,
  • schválilo návrh rozpočtu STUŽ na rok 1998,
  • pověřilo předsednictvo STUŽ projednáním možnosti finanční podpory malých poboček,
  • bere na vědomí seznam členů, kterým zaniká členství a ukládá předsednictvu upozornit všechny jmenované dopisem,
  • ukládá předsednictvu projednat způsob zpřístupnění adresáře STUŽ pro členy STUŽ,
  • ukládá předsednictvu věnovat trvalou pozornost vybudování jednotného centra STUŽ.

Návrhová komise: Dlouhý, Kulich, Říha

Obyvatelé Trojanovic u Frenštátu pod Radhoštěm a okolních obcí brzy ráno 1. září 2006 odjeli protestovat před Český báňský úřad v Praze. Tvrdí, že se úřad chystá povolit průzkumnou těžbu uhlí na dole Frenštát, ačkoli těžbu v Beskydech nedoporučilo Ministerstvo životního prostředí ČR kvůli možnému ohrožení krajiny. „Svoji akcí jsme chtěli apelovat na vedoucího ČBÚ Romana Makaria, aby se nezařadil mezi ty, kteří těžbu uhlí a plynu v Beskydech prosazují i za cenu ohrožení životního prostředí a porušování platného práva,“ uvedl předseda občanského sdružení Naše Beskydy Stanislav Uruba.

Už toho máme dost, je to stále dokola. Úřady těžbu v Beskydech střídavě zakazují a povolují, říkají rozhořčení občané. Proto se dnes asi 50 lidí vydalo do Prahy demonstrovat. „Neustále jsou porušovány zákony, Český báňský úřad nebo Obvodní báňský úřad vždy rozhoduje ve prospěch těžařů,“stěžuje si Stanislav Uruba. „Dělají si, co chtějí, nějaké naše požadavky neberou vážně,“ dodává obyvatelka Trojanovic Marie Musilová.

Ostravsko-karvinské doly (OKD) chtějí v areálu dolu Frenštát vyrazit průzkumnou štolu, aby si ověřily zásoby zemního plynu vázaného na uhlí. Obvodní báňský úřad v Ostravě průzkumnou ražbu v hloubce 900 metrů už třikrát povolil naposledy letos v květnu.

„Ta ražba je v tak velké hloubce, že se její vliv prakticky nemůže vůbec na povrchu projevit,“ argumentuje Libor Hroch, předseda Obvodního báňského úřadu v Ostravě. Beskydské obce se ale bojí, že jde jen o zastírací manévr k pozdější těžbě uhlí. Jakoukoli těžbu odmítají, jejich odvolání teď řeší Český báňský úřad v Praze.

„Pro OKD zůstává situace stejná, my čekáme na vyjádření Českého báňského úřadu a budeme ho respektovat,“ zastává opatrné stanovisko zástupce tiskové mluvčí OKD Markéta Collins.

Podle právního zástupce sdružení Naše Beskydy advokáta Tomáše Káni měl Český báňský úřad po obdržení zmíněného stanoviska MŽP řízení přerušit a vyzvat OKD k doplnění podkladů o posouzení vlivů na ŽP, případně po marném uplynutí přiměřené lhůty podaný návrh zamítnout. Namísto toho stanovil lhůtu k podání posledních připomínek účastníků řízení před vydáním rozhodnutí. „Procesní postup OBÚ naznačuje, že se chystá právní názor ministerstva ignorovat a zahájení hornické činnosti povolit,“ uvedl Mgr. Káňa.

Pokud Český báňský úřad průzkumnou ražbu povolí, budou se muset protestující občané, domáhat svých práv už jedině u soudu.

K akci sdružení Naše Beskydy se připojila i česká pobočka mezinárodní ekologické organizace Greenpeace, která sice zatím nezamýšlí v Beskydech zahájit vlastní kampaň proti dolu, ale chystá se prý podle svých možností i v budoucnu pomáhat beskydským občanským sdružením a obcím.

Greenpeace v současnosti vede kampaň proti prolomení územních ekologických limitů těžby hnědého uhlí v Severních Čechách a za záchranu obcí Horní Jiřetín a Černice. „Lidé a příroda v Severních Čechách i v Beskydech čelí stejné hrozbě: těžbě uhlí velkou korporací, která má velký vliv na regionální úředníky i politiky. Budeme se proto snažit zprostředkovat jejich užší spolupráci a výměnu zkušeností,“ uvádí vedoucí energetické a klimatické kampaně Greenpeace Jan Rovenský.

Maďarské pobočky zahraničních obchodních řetězců LIDL a TESCO se podle zprávy deníku The Budapest Times rozhodly ke stažení masových konzerv několika výrobců (např. Globus, Szegedi Paprika) s obsahem geneticky modifikované (GM) sóji v reakci na akce organizace Greenpeace. Tisková mluvčí maďarského Greenpeace Szabina Mózes pro další deník Magyar Hírlap uvedla, že tamní národní institut pro výživu a bezpečnost potravin prokázal v konzervách vysoký obsah bílkovin GM sóji.

Podle maďarského zákona o GMO musí být každá potravina obsahující více než 0,9 % GM ingrediencí zřetelně označena, aby si spotřebitelé mohli vybrat, zda si takovou potravinu chtějí koupit či nikoli. Aktivisté Greenpeace proto označili speciálními nálepkami přímo v supermarketu TESCO stovky GM konzerv.

Zástupci firmy Globus pro maďarskou tiskovou agenturu MTI přiznali, že jejich výroby de facto neprocházejí žádným testování a přislíbili, že okamžitě kontrolu GMO zavedou. Firma dále uvedla, že smlouvy odběratelům garantují možnost výrobky obsahující GMO přesahující zákonný limit odmítnout.

Podle The Budapest Times přislíbil německý řetězec LIDL, že zboží s nezákonným množstvím GMO stáhne z pultů a že tyto výrobky do prodeje nevrátí do té doby, dokud jejich výrobci nebudou mít certifikáty, že jsou GMO free. Totéž přislíbila i maďarská pobočka britského obchodního řetězce TESCO.

Problematika GMO je v Maďarsku velmi diskutovaná. 28. ledna stovky lidí demonstrovaly proti GMO před parlamentem a vyzývali maďarskou vládu, aby zachovala zákaz komerčního pěstování GMO.. Zástupci se setkali i s ministrem zemědělství Jozsefem Grafem a ministrem - šéfem úřadu vlády Petrem Kissem, kterým předali 12 tisíc podpisů pod petici proti pěstování GMO v Maďarsku.

Maďarsko je také jednou ze zemí EU, která se některou z GM plodin rozhodla zakázat. 19. ledna 2005 rozhodla vláda o zákazu pěstování a dovozu osiva GM kukuřice MON 810 firmy Monsanto, ačkoli tuto plodinu Evropská komise v září 2004 zapsala do Evropského katalogu osiv. Důvodem pro zákaz byla neexistence řádného monitorovacího plánu, který je legislativou EU požadován. Firma Monsanto totiž předložila 10 let starý plán monitoringu, který nereflektoval řadu novějších vědeckých studií, jež poukázaly na mnohé nežádoucí účinky, např. vliv GM kukuřice na některé živočišné druhy nebo akumulaci Bt-toxinu v půdě.

 

Dolejší Padrťský rybník2

Společnost pro trvale udržitelný život pořádá dne 21. 5. 2016 exkurzi do nově ustavené Chráněné krajinné oblasti Brdy.

Pod vedením průvodkyně ze Správy CHKO Brdy projdeme z Obecnice kolem vodní nádrže Obecnice, hodnotnou bučinou až na Tok, nejvyšší vrchol Brd a navštívíme také stejnojmennou dopadovou plochu...

Občané Švýcarska v referendu podpořili návrh na pětiletý zákaz pěstování geneticky modifikovaných plodin. Pro se vyslovilo 55 procent zúčastněných voličů. Je mezi nimi i mnoho švýcarských farmářů, podle nichž by zavedení modifikovaných plodin narušilo obchod s tradičními zemědělskými výrobky.

Zástupci vlivného biotechnologického průmyslu ve Švýcarsku vedli kampaň proti zákazu. Podle nich se země nesmí bát nových vývojových trendů. Jak uvádí zpravodajka BBC v Bernu, hlasování dokázalo, co už příznivci zákazu tvrdili předtím - že Švýcaři nechtějí modifikované plodiny ani na svých polích, ani na talíři. Na švýcarské půdě bylo dosud vypěstováno jen velmi malé množství geneticky modifikované pšenice, v rámci výzkumu na univerzitě v Curychu.
Pořadatelé Mistrovství světa v Liberci ukazují, že jsou opravdu schopni závody uspořádat, tedy spíše, že jsou schopni všeho - jak se dozvídáme přímo z Jizerky. Aktualizováno o ohlas MŽP, Jakuba Kašpara a další fotky

Během víkendu 8.-10.2. začaly bagry a těžké náklaďáky odvážet sníh z Jizerské lyžařské magistrály (od Smědavy po Soušské silnice směrem ke Kasárenské, během pátku a soboty byl zlikvidován asi 1km magistrály, práce dále pokračují) a dále z louky na Jizerce u záchytného parkoviště jakožto i z dalších míst v Jizerských horách. Těžká technika odváží sníh do Vesce u Liberce na dvoukilometrovou trať závodů pro několik desítek profesionálů. Přitom ničí magistrálu, kterou využívají tisíce rekreačních lyžařů a likvidují sníh na chráněných loukách v památkové rezervaci Jizerka. Mistrovství světa v lyžování v Liberci v nadmořské výšce 400m se ukazuje být tragickým omylem. Na něj doplácí zázemí pro rekreační lyžování využívané desítkami tisíc aktivních sportovců jakožto i příroda Jizerských hor. Tato megalomanská akce bude stát stovky milionů korun, přitom aktivním rekreačním lyžařům nic nepřinese. Za rozpočet mistrovství by bylo možno několik let upravovat běžecké tratě ve všech českých a moravských horách. Celá akce je příkladem trestuhodně špatné správy veřejných financí. Za mistrovstvím stojí špičky liberecké ODS. Světový pohár letošního roku je relativně malá akce proti mistrovství světa plánovanému na příští rok. Ještě hrozivější jsou ambice uspořádat v malém zadluženém Česku olympiádu. Politici podporující takovéto nesmyslné akce si nezaslouží Vaše hlasy v příštích volbách. Na základě pozvání rozhořčených lyžařů přijeli na místo reportéři České televize. Natočili záběry z likvidace magistrály doplněný kritickým komentářem trenéra českých olympijských medailistek Zdeňkem Cillerem. Cenzura však tyto záběry do televizního zpravodajství zřejmě nepustila.
Dejte, prosím, tuto zprávu dále těm, o nichž si myslíte, že je to osloví.


Ondřej Duda

Jizerka 20

Jizerské hory

Další ohlasy na akci:

Fotografie:

Odvážení sněhu z lyžařské magistrály u Smědavy

Odvážení sněhu z lyžařské magistrály u Smědavy

Odvážení sněhu v II zóně CHKO

 

Společnost pro trvale udržitelný život
Zpravodaj STUŽ
ISSN 1802-3053


Creative Commons License