Prach a zplodiny z aut v ovzduší trápí obyvatele metropole už léta. Vzrůstající počet automobilů a kamiónové dopravy situaci ještě zhoršuje. Na varovnou situaci upozorňují nejen lékaři, ale i experti na toxické látky.
Nejvíc znečištěním vzduchu trpí ti nejmenší, a proto také nejzranitelnější obyvatelé hlavního města. Dětští lékaři oslovení Právem se shodují, že je situace vážná a rok od roku se zhoršuje.
„Posouvá se například nemocnost do nižších věkových skupin a přibývá astmatiků. Výjimkou nejsou kojenci a děti do půl roku věku,“ říká dětská lékařka Ivana Nulíčková, která má ordinaci v centru města, v Palackého ulici.
„Už kolem půl roku začínají u dětí první infekce, je slyšet pískot na plicích. Miminka také déle stůňou – kašlou až tři týdny, než se všeho zbaví. Častěji se vyskytují ekzémy. Má je už každý druhý kojenec,“ dodala Nulíčková.
Zvýšené koncentrace prachu
Zima je také obdobím, kdy jsou horší rozptylové podmínky v ovzduší a lidé trpí onemocněním dýchacích cest. Ordinace jsou plné. Stoupá počet komplikací horních cest dýchacích, zánětů průdušek a zápalů plic. Zhoršil se i stav u mnohých astmatiků, shodují se lékaři oslovení Právem.
Velké i jemné prachové částice z výfukových plynů jsou dnes patrně největším problémem ovlivňujícím zdraví obyvatel metropole. „Jemné prachové částice lidé vdechují do hlubších částí dýchacích cest, odtud se mohou dostávat dále do krve. Nebezpečné jsou především proto, že se na ně váží pro lidské zdraví nebezpečné chemické látky, jako například těžké kovy, aromatické uhlovodíky a další pro organismus nebezpečné látky,“ říká Miroslav Šuta, lékař a odborník na toxické látky ze Společnosti pro trvale udržitelný život.
Zvýšené koncentrace prachových částic v ovzduší byly v letech 1999 až 2003 několikrát naměřeny na všech monitorovacích stanicích hlavního města v Libuši, na Smíchově, náměstí Republiky a Mlynářce. Zdrojem je především automobilová a kamiónová doprava. Zasažena je většina Prahy. Výjimkou jsou jen některé části na jejím okraji, kde převládá zeleň.
Předčasná smrt
„Problém znečištění ovzduší prachem je velice závažný proto, že má bezprostřední dopad na zdraví obyvatel. Evropské studie dokládají, že znečištění ovzduší způsobuje ročně předčasnou smrt u asi 370 tisíc Evropanů a 8 až 10 tisíc Čechů. V průměru každý obyvatel Evropské unie ztrácí asi deset měsíců života právě proto, že vdechuje znečištěný vzduch,“ uvedl Miroslav Šuta.
Čeští odborníci také kritizovali tento týden na setkání v prostorách pražské Vědeckotechnické společnosti program na snižování emisí, který vydal magistrát hlavního města Prahy. Podle něj se má kritická situace paradoxně vyřešit vybudováním dalších komunikací. Jejich výstavba přijde daňové poplatníky odhadem až na 100 miliard korun.
Bude víc automobilů?
„Je velice pravděpodobné, že masívní výstavba silnic a okruhů a spojujících radiál přivede díky lepším komunikacím do metropole další auta a kamióny. Prioritou se musí stát koncepční řešení. Například zavedení mýta v centru po vzoru Londýna, větší investice do rychlé, pohodlné a levné veřejné dopravy, nebo dobré a bezpečné cyklostezky,“ řekl Právu Vojtěch Kotecký z ekologického sdružení Hnutí Duha.
S ním souhlasí i Eva Tylová, zastupitelka hlavního města Prahy za Stranu zelených, která zároveň říká: „Růst koncentrace prašného aerosolu – polétavého prachu – v ovzduší se zatím nedaří zastavit.“ Podle Tylové i dalších odborníků je to důkaz, že současná opatření jsou neúčinná. V Praze a dalších velkých aglomeracích nese hlavní díl viny rapidně rostoucí automobilová doprava. Emise z průmyslových zdrojů, kam patří například teplárny, se podařilo omezit.
Mnohé domácnosti už také topí palivy příznivějšími pro ovzduší. Jedním z nejlepších řešení je vysadit v metropoli více zelených ploch, včetně listnatých stromů a křovin. Ty totiž prachové částice zadržují.
Zásadní rozpor
Zásadním sporem je to, jaké množství odpadu v budoucnu kraje a města vyprodukují. Šilar uvedl, že produkce odpadu stále stoupá a loni bylo v jen Pardubickém kraji po vytřídění 180 tisíc tun odpadu, určeného k likvidaci. Prohlásil zároveň, že projekt spalovny odmítají pouze tam, kde pro likvidaci odpadu používají skládkování, a spalovnu proto vnímají jako nepříjemnou konkurenci.
Náměstkyně královéhradeckého primátora Pavla Finfrlová (ODS) odmítla tvrzení o stoupajícím množství odpadků. S náměstkem pardubického primátora Jaroslavem Demlem (ODS) se shodla na tom, že například obě krajská města nyní ukládají 5 až 7 tisíc tun ročně.
„My jsme nyní rozběhli projekt komunitního kompostování a jednoznačně se ukazuje, že nám množství odpadků v popelnicích kleslo,“ řekla. Zdůraznila také, že Hradec rozhodně nehodlá vstoupit do společnosti EVO, a. s., která má být z 90 procent municipální a měla by spalovnu provozovat. Výsledek opatovického plebiscitu, jehož datum je určeno na 24. června, zřejmě ovlivní i rozhodování představitelů dalšího klíčového potenciálního partnera EVO, města Pardubic. Deml na přímý dotaz jednoho z přítomných prohlásil, že bude názor opatovických občanů respektovat. „Jako občan města Pardubic říkám, že pokud referendum dopadne tak, že si občané nepřejí stavbu, tak předpokládám, že ani územní ani stavební řízení by asi nedopadlo. Já budu respektovat váš přístup, váš názor a samozřejmě tomu přizpůsobím hlasování, pokud bude zastupitelstvo hlasovat o vlastním podnikatelském záměru,“ ujistil přítomné.
Dvě otázky
V referendu budou hlasující odpovídat na dva dotazy. První je, zda souhlasí, aby obec (Opatovice n. L.) vstoupila do společnosti EVO, a druhý se týká vyjádření souhlasu či nesouhlasu s umístěním stavby spalovny odpadů nebo zařízení na energetické využívání odpadů na opatovickém katastrálním území. Podle zákona bude zastupitelstvo výsledkem hlasování vázáno po dva roky.
Pořad Zeměžluč k problému mobilního delfinária v Praze s naší členkou Janou Hajduchovou si můžete poslechnout na tomto odkazu: http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2818182
Přestože přinejmenším příštích dvacet budou tuto část CHKO denně znečišťovat a naplňovat hlukem nákladní auta s odpady, orgány ochrany přírody to považují za přípustné. Proč? A proč se obcím vůbec vyplácí skládky budovat? Kde je chyba?
Pořad je možné si přehrát na internetových stránkách České televize ZDE: http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/1095913550-nedej-se/32428.html
Polsko je největším producentem potravin z nových členských států EU a v Polsku se stejné jako ve většině dalších zemí žádné GMO nepěstují. Polská vláda se obává že by budoucí pěstování GMO mohlo vést ke genetické kontaminaci ostatních plodin.
Vedoucí politická strana polské menšinové vlády již delší dobu naznačuje, že chce Polsko učinit zemí bez GMO (GMO-free) a poslanci parlamentu již údajně zpracovali několik návrhů zákona, který by pěstování GMO zakázal. "Když povolíme pěstování GMO, bude poškozena pověst Polska jako země podporující biozemědělství a produkující zdravé potraviny A stále se nedostatečným výzkumem koexistence nemůže nikdo garantovat, že se podaří zabránit (genetické) kontaminaci" , varoval Ardanowski.
Už počátkem února 2006 se vyjádřil polský premiér Kazimierz Marcinkiewicz pro polskou tiskovou agenturu PAP, že probíhají přípravy zákona o GMO, který by splňoval požadavky EU. Marcinkiewicz tehdy překvapil pozorovatele svým rezolutním prohlášením: "Nechceme GMO na polském území" ("We do not want GMO on the Polish territory"). Také náměstek ministra zemědělství Ardanowski uvedl nověji pro REUTERS, že se Polsko pokusí naformulovat zákaz pěstování GMO tak, aby nebyl v rozporu pravidly EU. Případně, že se pokusí změnit stávající unijní pravidla pro GMO.
Někteří analytici se domnívají, že jednou z možných cest, jak by Polsko mohlo de facto znemožnit pěstování GMO, by bylo schválení velice přísných pravidel koexistence v národní legislativě. Pravidla tzv. koexistence (současné pěstování geneticky manipulovaných a bio-plodin) jsou není v Evropské unii velmi kontroverzním tématem a nepodařilo se dosáhnou shody na jejich podobě.
Průmysl genetických manipulací tvrdí, že údajně není žádný problém, aby GMO byly pěstovány vedle konvenčních nebo bioplodin. GMO průmysl také varuje politiky, že by Polsko mohlo čelit silným námitkám Evropské komise proti jakémukoli pokusu zakázat pěstování GMO v zemi. Skupiny ochránců životního prostředí naopak namítají, že agrochemické firmy prý nechtějí nebo nedokážou zabránit nežádoucímu šíření GMO do prostředí. Argumentují stovkami případů genetické kontaminace po celém světě a žádají proto, aby nebylo dovoleno pěstovat GMO dříve než EU zavede jednotnou legislativu upravující koexistenci.
Podle Ardanowského zamýšlí Polsko kromě zákazu pěstování GMO také omezit dovoz krmné sojové moučky z geneticky modifikovaných bobů, která je součástí krmiva pro dobytek. Podle Ardanovského musí Polsko začít hledat alternativní zdroje krmných bílkovin.
Psáno pro STUŽ a Britské listy
MUDr. Miroslav Šuta, autor je konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik
Parma obecná, piskoř pruhovaný nebo třeba podoustev říční. Všechny tyto druhy mají stejný problém – v řekách ubývá jejich přirozených míst k rozmnožování. Příčina? Změny toků. Člověk stihl za několik posledních desítek let narovnat skoro všechny řeky. Slepá ramena, ideální místa pro rozmnožování mnohých druhů už v přírodě téměř nejsou k vidění. Nelze se divit, že živočišné druhy včetně ryb se tak rychlé změně nedokáží přizpůsobit. Na pomoc přicházejí hydrobiologové – kromě hospodářsky užitečných druhů ryb začínají uměle vytírat i ryby říční. Jak se jim to daří a které další projekty pro záchranu ryb rozbíhají se dozvíte v Planetě Věda, kterou si můžete přehrát na internetových stránkách České televize: http://www.ct24.cz/vysilani/?id=154335