Společnost pro trvale udržitelný život

Aktuality STUŽ

Aktuality STUŽ je emailový zpravodaj, který vychází přibližně jednou za 2 týdny a přináší aktuality pro členy a příznivce STUŽ. Přihlaste se k jeho odběru vyplněním jednoduchého formuláře zde.

Archiv doposud vydaných Aktualit STUŽ.

Starší Aktuality najdete zde

Staňte se členem STUŽ

Není nic jednoduššího, než se přihlásit.

Informace o podmánkách členství

On-line přihláška za člena STUŽ

 

STUŽ na sociálních sítích

Sledujte nás také na sociálních sítích - tam najdete aktuální informace a zajímavosti

Facebook

Twitter

Jen několik týdnů po říjnovém otevření dokončeného dálničního obchvatu Plzně je na světě první stížnost na hluk z autostrády. S protestem přišly desítky lidí, kteří vlastní chaty, domy a pozemky v nejbližším okolí mostu přes řeku Úhlavu za dálničním tunelem ve vrchu Valík u Štěnovic.

Převážná část těchto stavení v rekreační oblasti je přibližně ve výšce mostu. Lidé upozorňují, že nárůst hluku je připravil o klidné bydlení. Požadují například, aby Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) nechalo most uzavřít do protihlukových tubusů.

 

Hluk vadí hlavně v noci

Zástupci ŘSD chtějí s lidmi jednat. Zdůrazňují, že nejprve bude nutné v okolí mostu změřit hlučnost. „Každý s nějakou hlučností z dálnice počítal. Ale skutečnost je dost hrozná. Největší problém je to v noci. Někteří lidé se budí, i když si předtím zavřou okna i okenice," argumentuje Petr Vavřík, který v oblasti bydlí. Vavřík se domnívá, že dosavadní protihluková opatření jsou nedostatečná.

„Na mostě stěny jsou. Ale nejsou z materiálu, který hluk pohlcuje. Jenom jej odráží. Navíc jsou ty stěny nízké a nejsou nahoře sklopené. Zvuk se tam jenom tříští, ale efekt zábrany velký nemají," argumentuje Petr Vavřík. Ten upozorňuje, že hluk z dálnice trápí i obyvatele některé domů až v Radobyčicích.

 

Už svolali jednání

Zástupci ŘSD už svolali jednání s nespokojenými lidmi. Náměstkyně ŘSD Marie Nádvorníková uvedla, že nejprve je nutné zmapovat, jak situace kolem mostu vypadá. „To znamená, že se musí provést měření," sdělila Nádvorníková. Ta připustila, že ŘSD udělá nějaké protihlukové opatření. „To, co bude technicky i finančně schůdné," vysvětlila. Koordinátor stavby obchvatu Petr Otásek, který do konce roku ještě pracuje pro ŘSD, už se zástupci protestujících jednal. Otásek si je jistý, že hluk nepřekračuje povolené limity. „Ale ti lidé bydleli v naprostém tichu a teď jim tam dálnice hučí. Hukot však není takový, aby přesáhl limity. Přesto budeme jednat a pokusíme se dohodnout," řekl Otásek.

 

JAROSLAV NEDVĚD (MF Dnes)
Navzdory některým tvrzením není Jaderná elektrárna Temelín (JETE) stále zkolaudována. V těchto dnech probíhá u Městkého úřadu v Týně n. Vlt. kolaudační řízení těch částí, které podléhají vodnímu zákonu. Ani kolaudační řízení stavebních objektů JETE, které proběhlo na podzim letošního roku, stále ještě není ukončeno.

Kolaudační rozhodnutí sice bylo vydáno, nebylo však řádně doručeno všem účastníkům řízení a není tedy pravomocné.

Dnešního vodoprávního kolaudačního řízení se zúčastnila občanská sdružení Jihočeské matky a Calla. MÚ v Týně n. Vlt., zároveň po vzoru krajských úředníků zahájil řízení o vyloučení všech občanských sdružení s tohoto řízení. Dosud však nebylo o vyloučení sdružení rozhodnuto. Zástupci občanských sdružení požádali stavební úřad, aby řízení přerušil, zajistil doplnění dokumentace a její následné další řádné projednání.

„Vodoprávní kolaudační řízení probíhá ve stejném duchu jako předchozí kolaudace stavebních objektů. Z původních několika desítek posuzovaných objektů se posuzují pouze dva – betonové základy nádrží kondenzátu. Provozovatel JETE navíc svou žádost o vydání kolaudačního rozhodnutí rozšířil i na 2. blok JETE“, řekla Monika Wittingerová ze Sdružení Jihočeské matky.

Hana Gabrielová ze sdružení Calla doplnila: „Znovu se bohužel ukazuje, jak úřady vycházejí firmě ČEZ vstříc. Tím, jak se snaží vyloučit nepohodlné kritiky z řízení a urychlit kolaudační řízení dávají jasně najevo, na čí straně stojí.“.

Kontakt: Bc Hana Gabrielová, Calla, tel.:  777 027 012 , e-mail: hana.gabrielova (at) calla.cz

V Litvínově proběhlo 1.12. 2006 referendum o postoji města k jeho ohrožení těžbou uhlí. Referenda se zúčastnilo asi 38% z 21 674 oprávněných voličů, kteří se vyjadřovali k otázce: "Má město Litvínov aktivně využít všech prostředků, aby zabránilo přiblížení povrchové těžby uhlí k Litvínovu, při kterém by došlo k překročení územních ekologických limitů vymezených usnesením vlády č. 444/1991?"Více než 95 % účastníků referenda hlasovalo ANO, tedy vyjádřilo svůj požadavek, aby radnice všemi dostupnými prostředky usilovala o zachování současně platné hranice těžby.

Proti těmto limitům vede agresivní kampaň Mostecká uhelná společnost (MUS) a.s., kterou ovládá firma Czech Coal spoluvlastněná kontroverzním miliardářem Pavlem Tykačem. Ten po mnoha měsících vyšel z anonymity a přiznal, že je jedním z investorů, kteří koupili 40 % akcií MUS. Tykač byl přitom v létě 2006 spolu s dalšími 5 muži obviněn policií z podvodu v souvislosti s případem vytunelovaných investiční CS Fondů.

Vytunelování CS Fondů

Veřejnosti je Pavel Tykač znám zejména podivnými aktivitami tzv. skupiny Motoinvest, která v 90. letech masivně odkupovala akcie drobných investorů z kupónové privatizace. Motoinvest ovládl např. Agrobanku a Plzeňskou banku, které obě za podivných okolností zkrachovaly. Motoinvest kontroloval i investiční CS Fondy, ze kterých se krátce po jeho odchodu ztratila víc než miliarda korun.

MF Dnes uvádí, že podle policie úmyslně zbavil fondy akcií a naplnil je 1,5 miliardou v hotovosti. Peníze byly složeny na účet u Plzeňské banky, kterou Motoinvest od roku 1994 majetkově ovládal a v představenstvu banky tehdy seděl právě Tykač. Za peníze uložené na účtech u Plzeňské banky byly koupeny bezcenné akcie podniku Drůbež Příšovice od holandské firmy, která v Česku obchodovala s další společností kolem Pavla Tykače. Jeho majetek se odhaduje na desítky miliard korun, ale Pavel Tykač v souvislosti se svým někdejším podnikáním nepřipouští žádnou vinu.

Litvínovské občanské sdružení Kořeny i ekologické organizace vítají, že lidé v Litvínově podpořili své sousedy a odmítli bourání Horního Jiřetína a Černic kvůli rozšiřování uhelných dolů. „Jsem strašně ráda, že pětadevadesát procent hlasujících spoluobčanů odmítá žít na hraně důlní jámy. Pro radnici z toho vyplývá velmi jasný mandát, aby aktivně vystupovala proti prolomení územních ekologických limitů," uvedla Jana Doležalová ze sdružení Kořeny.

V pátek 1. prosince budou obyvatelé Litvínova rozhodovat o tom, zda jejich město chce mít za souseda hnědouhelný lom. S argumenty pro účast v referendu a proti rozšiřování těžby se mohou nyní místní obyvatelé setkat i při cestě na hokej, návštěvě lékaře, čekání na tramvaj či ve své poštovní schránce. Kampaň proti rozšiřování těžby podporují významné místní osobnosti - hokejista Rober Reichl, fotograf Ibra Ibrahimovič, kreslíř Vladimír Jiránek nebo zpěvák Martin Maxa

Otázka v litvínovském referendu zní: Má město Litvínov aktivně využít všech prostředků, aby zabránilo přiblížení povrchové těžby uhlí k Litvínovu, při kterém by došlo k překročení územních ekologických limitů vymezených usnesením vlády č. 444/1991?

Iniciátoři referenda se rozhodli využít všech dostupných možností, jak lidem jeho význam přiblížit. „Zatímco ve volbách rozhodujeme o budoucnosti města na čtyři roky, případné prolomení ekologických limitů těžby zásadně ovlivní budoucnost Litvínova na dalších sto let. Jsme přesvědčeni, že většina lidí má jasný názor na přiblížení velkolomu k Litvínovu. Naše aktivity jsou občany přijímány velmi příznivě a mnoho lidí nás samo ujišťuje, že k referendu přijde, jelikož si uvědomují, že podobnou příležitost rozhodnout o osudu svého města již patrně nedostanou,“ vysvětluje členka přípravného výboru pro konání referenda Jana Doležalová.

Velkoplošné billboardy, dvě vydání speciálních referendových novin do všech schránek v Litvínově, transparenty na domech, webové stránky, stovky plakátů na sloupech veřejného osvětlení, v obchodech, lékařských ordinacích a na dalších místech, ale například i speciální cyklorikša fungující jako mobilní informační stánek a hlavně osobní kontakt s lidmi na ulicích. Tím vším chtějí iniciátoři referenda rozšířit potřebné informace mezi obyvatele. „Mnohdy se tak občané poprvé dozvídají, že by velkolom ČSA měl být pouhých 500 m od Litvínova a že těžit by se mělo do roku 2122,“ uvedl Roman Klecker, který bude celý příští týden jezdit s cykloriškou po Litvínově a rozdávat lidem informační materiály.

Proti dalšímu přibližování velkorypadel k hranici města se v posledních dnech vyjádřila řada známých osobností – zpěvák Martin Maxa, mistr světa a olympijský vítěz v ledním hokeji Robert Reichel, kreslíř Vladimír Jiránek, arciděkan a čestný občan města P. Oldřich Vinduška, malířka Sylvie Prchlíkova, fotograf severních Čech a vítěz Czech Press Photo Ibra Ibrahimovič či předsedkyně nadačního fondu Ivana Hlinky Liběna Hlinková. „Prvního prosince hrajeme, ale na to jít k referendu si čas určitě najdu. V litvínovském referendu se vyjádřím proto, že nechci, aby byla u Litvínova díra,“ uvedl pro druhé číslo Referendových novin Robert Reichel. „Jsem zásadně proti prolomení limitů těžby. Takové zásahy do krajiny jsou nesmazatelné. Svůj názor každopádně vyjádřím i v referendu,“ doplnil Martin Maxa.

Většinu prostředků potřebných na výrobu informačních materiálů poskytly místní firmy, které s perspektivou života a podnikání v těsném sousedství rypadel nesouhlasí. Zbytek prostředků poskytla Nadace Partnerství, NGO sekretariát pro kyselé deště, Hnutí Duha, Greenpeace a členové občanského sdružení Kořeny.

Další informace naleznete na webových stránkách www.koreny.cz.
O českém venkově si většina lidí myslí, že právě tam je čistého vzduchu dostatek. Ale ani na českých vesnicích, kde u nás žije 4,5 milionu lidí, nemusí být životní prostředí zdravé. S Bohumilem Kotlíkem ze Státního zdravotního ústavu se podíváme, jak je to ve skutečnosti se smogem. Znečištění vzduchu je totiž nenápadné, zato vliv na zdraví obyvatel je prokazatelný. Měřící stanice jsou především ve velkých městech a tisíce obcí sítem kontroly propadnou. Míra znečištění přitom může být i v těchto sídlech vysoká!

Počasí je vrtkavé. Jsou chvíle, kdy vítr rychle proudí a jedna fronta střídá duhou, jsou ale také chvíle, kdy se nad českým územím zabydlí tlaková výše. To je okamžik, kdy se může proudění vzduchu zastavit. V zimě pak v údolích může vytvořit studená poklička. Nad ní je hezky, pod ní je ale zima a těžko dýchatelný vzduch.

Spektrum škodlivin je široké. Lidé na malých obcích často hodí do kamen i věci, které by se tam neměly v žádném případě objevit. Stačí třeba jenom nalakované dřevo a do vzduchu látky, které můžou lidem v okolí ublížit.

Při spalování umělých hmot vznikají nebezpečné dioxiny. Existuje nějaký vztah mezi ovzduším a kvalitou půd v obcích? Je ta situace skutečně závislá jenom na tom, že lidé znovu topí uhlím a dřevem? Jaká je role dopravy? Řešení smogových situací na malých obcích je složité, cestu se pokusí nastínit Planeta Věda. Pořadem provází Vladimír Kořen.

Pořad si můžete přehrát na ZDE

Ekologické zemědělství je v tuzemsku po loňském poklesu opět na vzestupu. Vyplývá z aktuálních údajů ministerstva zemědělství ke konci října. Výměra ekologicky obhospodařované zemědělské půdy se rozrostla na 275.000 hektarů, což je proti konci loňského roku nárůst o osm procent. Počet ekofarem se zvedl na 912 proti loňským 829. Ekologické zemědělství zaujímá nyní zhruba 6,5 procenta zemědělské půdy, což je v rámci EU nadprůměrný podíl.

Ministerstvo zemědělství soudí, že k opětovnému růstu tohoto druhu farmaření přispěl vznik konkurenčního prostředí v kontrole a certifikaci. V tuzemsku nyní fungují již tři kontrolní organizace pověřené ministerstvem: KEZ, ABCERT a Biokont CZ. Podle úřadu se od počátku letošního roku také zjednodušily některé národní předpisy. Například zákon o ekologickém hospodaření byl zredukován o polovinu a současná prováděcí vyhláška má proti původním 15 stranám a 17 přílohám pouze dvě strany textu a dvě přílohy.

Ekologické zemědělství je rovněž proti konvenčnímu zvýhodněno vyššími sazbami v jednotlivých podpůrných programech. Pro rok 2006 se počítá s celkovou podporou kolem 300 milionů korun. Pro další roky jsou dotace na ekofarmaření zahrnuty v Programu rozvoje venkova a ročně by měly průměrně činit zhruba půl miliardy korun. v Zájem o biopotraviny v Česku roste. Tento trh by měl v příštích pěti letech podle odhadů stoupat o 25 až 30 procent ročně. V roce 2011 by tak za ně Češi mohli utratit zhruba 1,3 miliardy korun. Loni to bylo 350 milionů korun, meziročně o 30 procent více, vyplývá z údajů agentury Green marketing. Zatím biopotraviny představují méně než jedno procento z celkové spotřeby potravin.

Rostoucí poptávku však ze značné části uspokojovaly zvýšené dovozy. Na konci roku 2005 bylo na trhu 2000 biopotravin, z toho 1200 zahraničních. V tuzemském ekozemědělství převládají louky a pastviny zaujímající 226.000 hektarů. Výměra orné půdy se proti loňsku rozrostla na 23.162 hektarů, což je ale stále méně než desetina ploch. Zbytek představují trvalé kultury, jako sady, a ostatní plochy. Nabídku z domácí produkce také omezuje nedostatek zpracovatelských kapacit.

Biopotraviny jsou proti konvenčním potravinám v Česku dražší o 40 až 350 procent, což je podle odborníků způsobeno náročnějším způsobem produkce a zpracování s velkým podílem ruční práce. Roli hrají i vyšší náklady na balení a distribuci malých šarží.

V Ašském výběžku se objevila nepovolená skládka komunálního odpadu z Německa. Asi sto tun ho navezly v posledních čtrnácti dnech kamiony do zaniklé textilky Ohara. Tu má od správce konkurzní podstaty pronajatu česká firma TOP - Rapax. Krajský úřad v Karlových Varech oznámil případ Inspekci životního prostředí. Požádal policii a celníky aby zabránili dovozu dalšího odpad.

V továrně se v současné době nic nevyrábí. Přes plot jsou vidět hromady pneumatik, suti a průmyslového odpadu. Ke komunálnímu odpadu jsme se nedostali.

Nepovolený odpad i dovozní doklady s hlavičkou německé firmy ovšem zdokumentovali včera večer úředníci z ašské radnice. "Podle nás to byl špatně vytříděný plastový komunální odpad," říká Iva Kubíčková, která v Aši vede odbor životního prostředí. Starosta Hranic František Jurčák (KSČM) vzpomíná, jak se o skládce dozvěděl: "Občané nás upozornili, že je tam silný zápach a že se tam rozmnožily mouchy."

Správce konkurzní podstaty pro ČT do telefonu uvedl, že jeho vyjádření k odpadu i vyjádření firmy TOP - Rapax bude k dispozici nejdřív zítra. Zaměstnankyně firmy TOP - Rapax Marie Martincová České televizi řekla: "Nějaké plasty sem mají navážet a dál zpracovávat."

Tomu ale Iva Kubíčková z ašského odboru životního prostředí nevěří: "Dodneška tam žádná technologie není, neprobíhají žádná řízení, o kterých bych věděla, že tu technologii povolují." A starosta Hranic Jurčák dodává: "Zjistili jsme, že od 10. října je tato firma v konkurzu a že ještě během října vydrancovali veškerý železný materiál - co se dalo, odvezli do kovošrotu. Takže prakticky je to likvidační akce, a ne akce na podporu výroby."

Úředníci z odboru životního prostředí se mají se správcem konkurzní podstaty sejít přímo na místě během zítřka.

Během loňského roku přibylo ve vzduchu nad Českou republikou o tři procenta více částic prachu. Zdraví škodlivý vzduch už podle zprávy o stavu životního prostředí, kterou schválila vláda, nedýchají pouze obyvatelé měst, limit byl překračován i ve venkovských oblastech. Mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší patří třetina Česka.

Začneme v Ostravě: "Od roku 2000 nebo 2001 narůstá každoročně obrovské množství respiračních infektů, především horních cest dýchacích, a v naší lokalitě bohužel i plicních a astmatických potíží u dětí. Rozhodně nejde o banální dětská chřipková onemocnění, jsou to infekty, které, pokud postihují plíce a průdušky, velmi často končí dušností a hospitalizací dítěte,"popisuje svoje zkušenosti dětská a dorostová lékařka Eva Schalerová z Ostravy.

Shodou okolností právě Ostrava patří mezi ty lokality v republice, kde se v posledních letech nejvíce zhoršila kvalita ovzduší. Jaroslav Šantroch z úseku čistoty ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu říká: "Největší znečišťovatelé musí plnit limity, které jsou dané legislativou, avšak v kombinaci, když je potom znečišťovatelů více, například na ostravsku, se tito znečišťovatelé významně podílejí na zhopršení. Jedná se především o zpracování uhlí, popřípadě železárny, které zase na ostravsku významně zvedly produkci."

Jak je na tom Česká republika s emisemi skleníkových plynů? "Emise skleníkových plynů a především tedy oxidu uhličitého jsou dány zase spalovacími procesy, a bohužel ekonomika České republiky je postavena... byla postavena na spalovacích procesech, proto emise oxidu uhličitého jsou vysoké, avšak současné limity, které byly dány Evropskou unií, Česká republika nepřekračuje."

Přesto patří Češi s téměř 14 tunami skleníkových plynů na hlavu k největším znečišťovatelům Evropy. Karolina Šůlová z tiskového odddělení ministerstva životního prostředí shrnuje, že nejhorším znečištění představují malé prachové částice o velikosti do 10 mikrometrů, které vznikají při spalování. Jejich původcem je automobilová doprava a lokální topeniště domácností.

"Ukazuje se, že zhruba třetina území České republiky má nadlimitní koncentrace těchto malých prachových částic, a v této jedné třetině území žije asi 66 procent obyvatel. To je trend, který se objevuje v posledních několika letech a znepokojuje nejen ministerstvo životního prostředí, ale také například ministerstvo zdravotnictví."

Miroslav Šuta ze Společnosti pro trvale udržitelný rozvoj tvrdí, že státní orgány zatím nepodnikly žádné kroky, které by problém ovzduší řešily. "Doposud si podle mého názoru stát ani neuvědomoval, že se ta situace tak výrazně zhoršuje, proto téměř žádné kroky ke zlepšení situace podnikány nebyly, dokonce třeba Hlavní město Praha nedodrželo termín, do kdy mělo zpracovat akční plán pro zlepšení kvality ovzduší."

Hodlají tedy něco podniknout v blízké budoucnosti? Karolina Šůlová z ministerstva: "Co se týče dopravy, ministerstvo životního prostředí vytvořilo společnou pracovní skupinu s ministerstvem dopravy, která by se měla zaměřit na řešení těch nejpalčivějších problémů. jednou z cest je urychlení výstavby obchvatů měst, aby se doprava nedostávala tam, kde se lidé nejvíce pohybují, nejvíce žijí, další možností je také mýtné a s tím spojené omezování dopravy, pak sem samozřejmě taky patří ekologická daňová reforma, která by motivovala lidi, aby buď jezdili na nějaká ekologičtější paliva, nebo jezdili méně."

A proč je vlastně problém tak vážný? Odpovídá Miroslav Šuta:"Problém znečištění ovzduší prachem je velice závažný proto, že má bezprostřední dopad na zdraví obyvatel, a odborníci odhadují, že v České republice asi 8-10 tisíc lidí každý rok předčasně umírá na následky znečištěného ovzduší a v průměru každý obyvatel České republiky ztrácí asi 10 měsíců života právě proto, že vdechuje znečištěný vzduch." Autor: Vilém Faltýnek Poslech na internetové stránce Českého rozhlasu 7: http://www.radio.cz/cz/clanek/84767

 

V polovině listopadu se patrně na dlouhá léta rozhodne o tom, zda a jak budeme chráněni před negativním vlivem průmyslových chemikálií. Před pěti lety odstartovala Evropská komise (EK) přípravu jejich regulace s cílem najít rovnováhu mezi konkurenceschopností průmyslu a ochranou zdraví a životního prostředí. Výsledek mnohaletého procesu bude důležitým signálem o směřování EU a její průmyslové i ekologické politiky.

Dnes nemusí průmysl informovat o bezpečnosti asi 100 tisíc chemikálií (uvedených na trh před rokem 1980), z nichž mnohé vzbuzují obavy lékařů a přírodovědců. Komise navrhla tuto "díru" v zákonech odstranit zavedením povinnosti výrobců poskytovat životně důležitá zdravotní a bezpečnostní data o chemikáliích. Zároveň by se měla zavést procedura pro náhradu těch nejnebezpečnějších. Návrh komise, pro který se ze slov Registrace, Evaluace (zhodnocení) a Autorizace (povolování) CHemických látek vžila zkratka REACH, prošel během let řadou proměn a stále není jisté, v jaké podobě bude schválen. Po pěti letech politického vyjednávání nejsou dokonce jisté ani následující čtyři základní principy jeho efektivního fungování:

- Náhrada nejnebezpečnějších chemikálií - nebezpečné látky by nesměly být užívány bez získání speciálního povolení (autorizace). Cílem autorizace je povzbudit firmy k hledání bezpečnějších alternativ a zajistit, aby byly v co největší míře užívány méně škodlivé látky. Firmám by autorizace umožnila pokračovat ve výrobě a užívání nebezpečných látek pouze v případech, kdy by pro specifické použití látky dosud neexistovala bezpečnější alternativa nebo kdyby bylo používání dané látky přínosem pro společnost a zároveň by mohlo být riziko nebezpečné látky regulováno.

- Právo na informace - spotřebitelé by měli mít právo zjistit, jaké chemické látky jsou ve výrobcích obsaženy a které z nich jsou problematické, aby se mohli nebezpečným chemikáliím vyvarovat.

- Garance bezpečnosti - zavedením tzv. Duty of Care (povinnost péče) by se výrobci chemikálií stávali zodpovědnými za jejich bezpečnost i při výrobě pod 1 tunu ročně, která neukládá formální povinnost testování v rámci REACH.

- Dostatek dat o chemikáliích - výrobci a dovozci by museli poskytnout dostatek dat k identifikaci nebezpečných chemikálií a k rozhodnutí, zda jsou dostupné náhrady bezpečnější.

Spor o náhradu
I v základních principech může být REACH ještě vylepšen, nebo oslaben. Klíčovým bude tzv. druhé čtení v Evropském parlamentu, které musí proběhnout do konce roku. Bude-li názor EP odlišný od pozice Rady EU (ta je složena z ministrů členských států), proběhne vyjednávaní mezi těmito institucemi o společné kompromisní podobě REACH. Právě europoslanci teď mají v rukou podobu REACH - tedy i to, nakolik bude zdraví lidí a životní prostředí chráněno před nebezpečnými chemikáliemi.

Europoslanci v prvním hlasování o REACH podpořili vyřazení nejnebezpečnějších chemikálií, za které je dostupná bezpečnější náhrada. Naopak podle názoru Rady EU by průmysl měl mít možnost nadále používat chemikálie - které např. narušují hormonální systém nebo způsobují rakovinu -, i když za ně existuje bezpečnější náhrada. Pro prosazení náhrady je nyní nezbytné, aby europoslanci své stanovisko zopakovali.

EP se však rovněž shodl na tom, že omezí povinnost poskytovat informace o nebezpečnosti chemikálií, pokud jich firma vyrábí míň než 100 tun za rok. To by ovšem značně ztížilo možnost určení nebezpečných chemikálií i jejich potenciálních náhrad, a tím i podkopalo možnost náhrady nejnebezpečnějších látek.

Pošlete svůj názor!
Aby se k uším a očím poslanců dostal nejen názor placených lobbistů, ale i jejich voličů, připravily nevládní organizace internetovou stránku http://www.chemicalreaction.org. Na ní najdete v češtině základní informace o REACH a z ní můžete poslat každému z europoslanců e-mail se svým názorem.

Vysoce rizikové chemikálie - jsou ty, u nichž nemůže být zajištěno bezpečné zacházení a nevyhnutelně končí v životním prostředí. EU se je zavázala vyloučit z užívání do roku 2020. Podle REACH se jedná o chemické látky, které: - se velmi obtížně rozkládají v prostředí (jsou velmi persistentní) a zároveň se můžou hromadit v těle a v potravním řetězci (velmi bioakumulativní);
- jsou zároveň persistentní, bioakumulativní a toxické;
- můžou narušovat hormonální systém člověka a volně žijících zvířat (endokrinní disruptory);
- můžou způsobovat rakovinu (karcinogeny);
- můžou narušovat genetickou informaci (mutageny);
- jsou toxické pro reprodukční systém;
- představují srovnatelné ("ekvivalentní") ohrožení ve smyslu negativních vlivů, které dosud nebyly objeveny, ale kterými by se REACH musel v budoucnu zabývat.

Autor je členem Meziresortní komise pro chemickou bezpečnost.

Jde o aktualizovaný text článku tištěného v EkoListu 10/2006

Přední evropské lékařské asociace ve středu 18. října vyzvaly podle deníku International Herald Tribune europoslance, aby se nedali zlomit tlakem chemického průmyslu a neoslabili návrh směrnice REACH, který by průmyslu uložil povinnou náhradu těch nejškodlivějších chemikálií, za které je dostupná bezpečnější alternativa. Evropský parlament má v závěrečném hlasování o podobě směrnice REACH rozhodovat 14 listopadu a Rada EU složená ze zástupců vlád členských zemí pak 4. prosince. Systém REACH - registrace, evaluace a autorizace chemických látek - by měl vstoupil v platnost počátkem roku 2007.

Vědci a lékaři v Evropském parlamentu podle International Herald Tribune uvedli, že prostředí znečištěné nebezpečnými chemickými látkami je spojováno s rakovinou, vrozenými vývojovými vadami, astmatem a dalšími vážnými chorobami. Slabý REACH by podle nich mohl vést ke zvýšení incidence těchto chorob v Evropě. "Už kojenci jsou kontaminováni stovkami chemických látek. A to přináší riziko vzniku rakoviny. Způsobili jsme zamoření budoucích generací" uvedl přímo v Evropském parlamentu pro agenturu Associated Press významný francouzský onkolog prof. Dominique Belpomme, který je expertem pařížské Evropské nemocnice Georges Pompidou a prezidentem Asociace pro výzkum a léčbu rakoviny (ARTAC).

Prof. Belpomma v Bruselu podpořili např. prof. Andreas Lischka (přednosta pediatrické kliniky v rakouském Glanzingu, dr. Peter Oohnsorge (alergolog, prezident Evropské akademie pro environmentální medicínu), dr. John Newby (toxikolog z Liverpoolské univerzity) a další evropští experti, kteří se společně vyslovili pro zavedení přísnějších toxikologických standardů a pro povinnou náhradu nejnebezpečnějších chemikálií v rámci REACH.

Směrnice REACH má regulovat výrobu a dovoz chemických látek v množství větším než 1 t/rok. Celkem má jít asi 30 tisíc látek, které jsou rozděleny do 4 kategorií podle tonáže roční výroby s odstupňovanými nároky i časovým harmonogram. Až 11 let mají mít na registraci chemikálie výrobci malých tonáží (1-10 t/rok). Naopak nejnebezpečnější látky spolu s těmi užívanými v množství nad 1000 t/rok mají být prověřeny už do 3 let od vstupu REACH v platnost.

Podrobnější hodnocení (evaluace) má být povinné pro látky rakovinotvorné, způsobující mutace, přetrvávající dlouho v prostředí (persistentní), narušující rozmnožování (reprotoxické) nebo hromadící se v živých organismech. Na základě zhodnocení účinků bude (nebo nebude) látkám udělena autorizace, která může stanovit podmínky pro jejich co nejbezpečnější užívání. Hlavní spor mezi chemickým průmyslem na jedné straně a lékaři, ekology, spotřebiteli a zaměstnanci na straně druhé se vede o to, zda by měla být udělována autorizace i takovým nebezpečných chemikáliím, za které je dostupná bezpečnější alternativa.

V pondělí 9. října proběhlo v Praze veřejné projednávání tzv. Plánu hlavních povodí - strategického dokumentu, který navrhuje závazně definovat lokality pro dvě stovky nových přehrad v České republice. Tento dokument má ještě do konce roku schválit vláda, jeho obsah se pak stane závazným pro veškeré územní plány obcí a krajů.

Megalomanské návrhy, převzaté prakticky beze změny z komunistických plánů 70. let minulého století, nemají ve velké většině případů žádné opodstatnění. Vpřípadě schválení ale budou bezprostředně ohrožovat stovky obcí, které se celé nebo zčásti nacházejí na území plánovaných vodních nádrží.

Důležité je prosadit změnu koncepce již nyní. Plán hlavních povodí se totiž má stát po schválení vládou ještě do konce letošního roku závazným podkladem pro pořizování územních plánů i přípravu podrobnějších, tzv. plánů oblastí povodí.

Další informace najdete na portálu www.stopprehrade.cz

Po neschválení návrhu nového územního plánu bratislavským městským zastupitelstvem 28. 9. 2006 někteří veřejní činitelé obvinili občanská sdružení, že údajným odkladem jeho přijetí dali zelenou živelné výstavbě v Bratislavě. Představitelé vícerých občanských iniciativ a nově vzniklé platformy občanů Bratislava Otvorene tato tvrzení rozhodně odmítají jako demagogická.

„Svojimi podnetmi sme sa vždy snažili tento zásadný rozvojový dokument zlepšiť. Ryžovanie na úkor mesta a Bratislavčanov môžu totiž zastaviť len kvalitný ÚP a jeho dôsledné dodržiavanie,“ uviedla Ing. Ľubica Trubíniová z BROZ. „Nikdy sme netvrdili, že magistrát bránil občanom vyjadriť svoj názor či pripomienky k návrhu ÚP. Naopak, využili sme každú zákonnú možnosť a už roky sa aktívne zapájame do tohto komplikovaného procesu.“ Občianske organizácie predložili množstvo vecných pripomienok k návrhu, väčšina z nich bola systémového charakteru.

„Úradníci aj komunálni politici by mali byť radi, že aspoň časť občanov nie je ľahostajná a chce s nimi o návrhu ÚP vecne diskutovať. Žiaľ, magistrát túto možnosť v procese skoro vôbec nevyužil. Väčšinu z našich zásadných pripomienok neakceptoval a príčinu ani seriózne nezdôvodnil. Nezvládol korektne ani samotný proces, o čom svedčí napr. stanovisko krajského prokurátora. Odmietame preto snahy zvaliť vinu za súčasný stav na nás a stále trváme na dôslednom demokratickom postupe vypracovania ÚP s maximálnou účasťou verejnosti. Máme k tomu jediný motív – verejný záujem. Tým je kvalita mestského prostredia a života občanov, ktorá nesmie ustupovať tlaku peňazí,“ doplnila Ľubica Trubíniová.

„Za zlyhanie pri príprave nového územného plánu, ktoré nás, občanov, stálo nemálo peňazí z našich daní a je veľkou hrozbou pre budúci rozvoj hlavného mesta SR, sú osobne zodpovední konkrétni pracovníci magistrátu. Žiadame preto primátora Bratislavy p. Andreja Ďurkovského o vyvodenie osobnej zodpovednosti minimálne voči nim. Zároveň vyzývame kompetentných, aby sa akútne potrebné časti ÚPN (regulatívy, intaktné plochy zelene a pod.) urýchlene prijali formou všeobecne záväzného nariadenia,“ uviedol Mikuláš Huba, predseda STUŽ/SR.

Seriózne riešenie je podľa aktivistov ešte stále možné. Už na znovuprerokovaní neakceptovaných pripomienok občanov 16. 3. 2006 a potom aj pri prvom zasadnutí mestského zastupiteľstva 6. 7. žiadali, aby sa celý proces vrátil do obdobia pred začatím verejného prerokovania, t.j. do etapy schvaľovania súborného stanoviska k ÚP. Doterajšia práca množstva ľudí vynaložená na príprave nového ÚP by tým nevyšla nazmar. Opakovaný proces verejného prerokovania by taktiež mohol prebehnúť podstatne rýchlejšie. „Je k tomu nutná len jediná vec, ktorú po celý čas žiadame: ochota magistrátnych úradníkov a ich seriózny prístup k verejnosti. Nevidíme dôvod vzdať sa tejto základnej požiadavky, v demokratickej spoločnosti úplne samozrejmej. Naopak, vyzývame kompetentných, aby začali konať hneď a nečakali až na obdobie po voľbách,“ povedala Ing. Katarína Šimončičová, predsedníčka MV SZOPK.

Politické strany, které se chtějí ucházet v Kosmonosích o hlasy voličů v komunálních volbách, vystupují proti stavbě plazmové spalovny. ČTK to zjistila z článků v kosmonoských městských novinách a z vyjádření zástupce investora. Obec je přitom po odmítnutí v Mladé Boleslavi jedním z míst, kde investor o stavbě spalovny uvažuje, ačkoli o konkrétní lokalitě zatím rozhodnuto nebylo.

Podle investora jsou prohlášení proti stavbě předčasná. "Zatím to není vůbec na pořadu dne a nejsme dosud ve fázi, že bychom někam pokročili dále a mohli říci jasně, co bude. Zatím nepadlo žádné rozhodnutí," řekl ČTK Bohumil Bílek ze společnosti Solena, která na přípravě investice spolupracuje. Potvrdil dřívější informaci, že Kosmonosy patří spolu s několika dalšími lokalitami ve středních Čechách mezi nejvhodnější. O konečném výběru lokality by se mělo rozhodnout do konce roku.

ODS, ČSSD, KDU-ČSL v koalice se SZ v Kosmonosích řadí nesouhlas s umístěním plazmové spalovny na území města mezi svá hlavní předvolební hesla, která zveřejnily mimo jiné v posledním čísle městských novin Kosmonoský horizont.

Investor se ohrazuje proti pojmenovávání záměru plazmovou spalovnou. Jsou podle něho také zbytečné obavy, že by se do plánovaného zařízení měl svážet odpad z širokého okolí. Podle Bílka je hlavním cílem projektu výroba energie a ne zpracování či dovážení odpadu. "Pokud tam ten společenský zájem bude, technologie to (zpracování odpadu) umožňuje, ale už to není pro nás ten hlavní akcent," řekl ČTK. Odpady by podle něho měly tvořit méně než 50 procent zdrojů pro připravované zařízení.

Při plazmovém zplyňování při teplotě kolem 5000 stupňů Celsia vzniká plyn, který je podobný svítiplynu a který se využívá jako palivo pro výrobu elektrické energie. Zastánci projektu plazmového zplynování tvrdí, že při této formě likvidace odpadu údajně není ohroženo životní prostředí. Plánovaná kapacita zařízení je 100 až 150 tisíc tun ročně. Investorem projektu je společnost PDI.


Warning: Parameter 2 to modChrome_artnostyle() expected to be a reference, value given in /data/www/htdocs/stuz.cz/templates/stuz16/html/modules.php on line 39

Warning: Parameter 3 to modChrome_artnostyle() expected to be a reference, value given in /data/www/htdocs/stuz.cz/templates/stuz16/html/modules.php on line 39

Společnost pro trvale udržitelný život
Zpravodaj STUŽ
ISSN 1802-3053


Creative Commons License