Společnost pro trvale udržitelný život

Aktuality STUŽ

Aktuality STUŽ je emailový zpravodaj, který vychází přibližně jednou za 2 týdny a přináší aktuality pro členy a příznivce STUŽ. Přihlaste se k jeho odběru vyplněním jednoduchého formuláře zde.

Archiv doposud vydaných Aktualit STUŽ.

Starší Aktuality najdete zde

Staňte se členem STUŽ

Není nic jednoduššího, než se přihlásit.

Informace o podmánkách členství

On-line přihláška za člena STUŽ

 

STUŽ na sociálních sítích

Sledujte nás také na sociálních sítích - tam najdete aktuální informace a zajímavosti

Facebook

Twitter

Včera (12. ledna) v časných ranních hodinách nás navždy opustil náš člen, přítel a kamarád Jaroslav Stoklasa

Není frází, když řeknu, že po něm bude prázdno. Ve STUŽi, kde byl jedním z prvních členů, na Ekofilmu, se kterým spojil na léta svůj život, při vínu i kávě, vlastně všude. Loni jsme oslavili jeho kulaté osmdesáté narozeniny. Nikdo by mu těch 80 ale nehádal. Do poslední chvíle byl v duševní kondici. Jen to tělo ho nakonec zradilo. Ještě v úterý nám posílal své komentáře k návrhu stanoviska STUŽ.

Víc o Jardovi najdete například na stránkách Sedmé generace

 Pohřeb bude mít 23. ledna ve 14. hod. ve velké obřadní síni ve Strašnicích.

Komunální odpad z Německa, který zamořil část obce Hůry na Českobudějovicku, musí zmizet. Krajský úřad zruší všechna povolení, která udělil firmě Profiakont k nakládání s odpady. Obec Hůry podá žalobu na vyklizení pozemku a trestní oznámení na tuto firmu a Česká inspekce životního prostředí okamžitě zahájí v místě skládky vyšetřování a určí opatření k nápravě i lhůtu pro jejich splnění. Novináře o dohodě zástupců ČIŽP, obce Hůry a krajského úřadu informoval jihočeský hejtman Jan Zahradník.



V Hůrách nedaleko Českých Budějovic leží stovky tun odpadu, převažují textilie, plasty a lepenky. Navezla je tam společnost s ručením omezeným Profiakont, která měla povolení na dovoz odpadu jako dále využitelné suroviny ke zpracování, a to na kapacitu 1000 tun ročně. V rozporu s tím však odpadky zamořila i okolí. Leží daleko za plotem areálu, na pozemcích obce i státu. "Obec bude také vyžadovat zvýšenou ostrahu tohoto území od policie České republiky," řekl hejtman.

Česká inspekce životního prostředí už společnosti loni v červnu uložila pokutu 295.000 korun. Firma ji zaplatila, balíky textilií a dalších odpadů však na místě zůstaly a přibyly další. Nyní inspektoři zahajují vyšetřování podle zákona o odpadech s cílem stanovit opatření k nápravě a termíny, kdy by měl odpad zmizet. "Bylo dohodnuto, že pokud se zjistí jakýkoliv pohyb vozidel, budeme kromě policie informováni i my. Máme čtyřiadvacetihodinovou výjezdovou službu," upozornil hlavní inspektor českobudějovické pobočky ČIŽP Ladislav Krátký.

Společnost Profiakont od roku 2003 provozovala mobilní zařízení ke sběru a výkupu ostatních odpadů. Krajský úřad jí v listopadu 2005 vydal souhlas k provozu zařízení v Hůrách, které mělo sloužit ke sběru, výkupu, předúpravě a využívání ostatních odpadů. Problémy nastaly počátkem loňského roku, kdy dovezla z Německa 300 balíků textilu, které nejdříve uložila v obci Vráto a poté nelegálně uskladnila mimo oplocený areál své provozovny v Hůrách.

"Dnešní jednání potvrdilo, že krajský úřad nepochybil, když vydal firmě Profiakont souhlas k provozu zařízení pro výkup a třídění odpadu určeného k dalšímu zpracování, neboť splňovala všechny podmínky, které ukládá zákon," zdůraznil hejtman. Míní však, že nelegální uložení odpadu mimo areál provozovny se mohlo už v samém počátku řešit daleko razantněji.

Nebezpečnou látku, která způsobuje rakovinu plic, našly italské úřady v devíti termoskách, které vyrábí česká firma Tescoma. Laboratorní testy ukázaly, že termosky obsahují azbest. „Víme o tom a právě zahajujeme kontrolu. Pokud se ukáže, že je to pravda, nařídíme stažení nebezpečných výrobků z trhu," říká mluvčí České obchodní inspekce Miloslava Fléglová.

Vlákna, která se z azbestu uvolňují, se totiž při vdechování usazují v plicích a způsobují vážné nemoci. „Například rakovinu," říká lékař Miroslav Šuta, konzultant pro ekologická a zdravotní rizika ze Společnosti pro trvale udržitelný život.

„Pokud se potvrdí, že se v Česku skutečně vyráběly termosky obsahující rakovinotvorný azbest, mohlo dojít k závažnému porušení české i evropské legislativy," dodává Šuta.
Vedení zlínského výrobce kuchyňského zboží Tescoma se dobrovolně rozhodlo termosky stáhnout z prodeje.

Termosky Tescoma obsahují azbest

Firma se brání, že termosky stáhne z trhu jen dočasně a dá je k posouzení na laboratorní testy. Pak se rozhodne, co dál. V Itálii i v Česku se však už prodaly tisíce takových termosek. Jednatel Tescomy Petr Chmela tvrdí, že barevné termosky se skleněnou vložkou jsou při běžném používání neškodné. Riziko podle něj hrozí jen v případě, že by se nádoba rozbila, člověk by si k ní přiklekl a z bezprostřední blízkosti delší dobu vdechoval azbestová vlákna.

„Takové riziko je jen teoretické, a proto s rozhodnutím italských úřadů nesouhlasíme," uvedl vedoucí řízení jakosti firmy Ladislav Vaculík.

„Stejně jako Tescoma, tedy s malým, asi půlgramovým množstvím azbestu vyrábí termosky i devadesát procent ostatních firem," tvrdí Chmela. „Proto to považujeme za příklad přehnané byrokracie a úzkostlivosti některých kontrolních orgánů Evropské unie," dodal s tím, že může jít i o konkurenční boj.

Azbest působí v termoskách jako tmelicí prvek vnější plastové a vnitřní skleněné vložky, v níž je vakuum. Tento vzduchoprázdný obal pak udržuje dlouhou dobu tekutinu ve stejné teplotě. Jenže směrnice Evropské unie zakazuje používat azbest a výrobky, do nichž byl záměrně přidán. V Česku se smí používat jen při výzkumu nebo s ním mohou přijít do styku pracovníci, kteří ho likvidují. „Azbest je natolik nebezpečný, že Evropská unie postupně zaváděla jeho regulaci již od 80. let minulého století. Kvůli nebezpečnému azbestu dokonce byla v roce 1991 na více než deset let uzavřena i budova Evropské komise - Berlaymont," říká lékař Miroslav Šuta.

 

LENKA PETRÁŠOVÁ, s přispěním Milana Libigera

Prach a zplodiny z aut v ovzduší trápí obyvatele metropole už léta. Vzrůstající počet automobilů a kamiónové dopravy situaci ještě zhoršuje. Na varovnou situaci upozorňují nejen lékaři, ale i experti na toxické látky.



Nejvíc znečištěním vzduchu trpí ti nejmenší, a proto také nejzranitelnější obyvatelé hlavního města. Dětští lékaři oslovení Právem se shodují, že je situace vážná a rok od roku se zhoršuje.

„Posouvá se například nemocnost do nižších věkových skupin a přibývá astmatiků. Výjimkou nejsou kojenci a děti do půl roku věku,“ říká dětská lékařka Ivana Nulíčková, která má ordinaci v centru města, v Palackého ulici.

„Už kolem půl roku začínají u dětí první infekce, je slyšet pískot na plicích. Miminka také déle stůňou – kašlou až tři týdny, než se všeho zbaví. Častěji se vyskytují ekzémy. Má je už každý druhý kojenec,“ dodala Nulíčková.

Zvýšené koncentrace prachu

Zima je také obdobím, kdy jsou horší rozptylové podmínky v ovzduší a lidé trpí onemocněním dýchacích cest. Ordinace jsou plné. Stoupá počet komplikací horních cest dýchacích, zánětů průdušek a zápalů plic. Zhoršil se i stav u mnohých astmatiků, shodují se lékaři oslovení Právem.

Velké i jemné prachové částice z výfukových plynů jsou dnes patrně největším problémem ovlivňujícím zdraví obyvatel metropole. „Jemné prachové částice lidé vdechují do hlubších částí dýchacích cest, odtud se mohou dostávat dále do krve. Nebezpečné jsou především proto, že se na ně váží pro lidské zdraví nebezpečné chemické látky, jako například těžké kovy, aromatické uhlovodíky a další pro organismus nebezpečné látky,“ říká Miroslav Šuta, lékař a odborník na toxické látky ze Společnosti pro trvale udržitelný život.

Zvýšené koncentrace prachových částic v ovzduší byly v letech 1999 až 2003 několikrát naměřeny na všech monitorovacích stanicích hlavního města v Libuši, na Smíchově, náměstí Republiky a Mlynářce. Zdrojem je především automobilová a kamiónová doprava. Zasažena je většina Prahy. Výjimkou jsou jen některé části na jejím okraji, kde převládá zeleň.

Předčasná smrt

„Problém znečištění ovzduší prachem je velice závažný proto, že má bezprostřední dopad na zdraví obyvatel. Evropské studie dokládají, že znečištění ovzduší způsobuje ročně předčasnou smrt u asi 370 tisíc Evropanů a 8 až 10 tisíc Čechů. V průměru každý obyvatel Evropské unie ztrácí asi deset měsíců života právě proto, že vdechuje znečištěný vzduch,“ uvedl Miroslav Šuta.

Čeští odborníci také kritizovali tento týden na setkání v prostorách pražské Vědeckotechnické společnosti program na snižování emisí, který vydal magistrát hlavního města Prahy. Podle něj se má kritická situace paradoxně vyřešit vybudováním dalších komunikací. Jejich výstavba přijde daňové poplatníky odhadem až na 100 miliard korun.

Bude víc automobilů?

„Je velice pravděpodobné, že masívní výstavba silnic a okruhů a spojujících radiál přivede díky lepším komunikacím do metropole další auta a kamióny. Prioritou se musí stát koncepční řešení. Například zavedení mýta v centru po vzoru Londýna, větší investice do rychlé, pohodlné a levné veřejné dopravy, nebo dobré a bezpečné cyklostezky,“ řekl Právu Vojtěch Kotecký z ekologického sdružení Hnutí Duha.

S ním souhlasí i Eva Tylová, zastupitelka hlavního města Prahy za Stranu zelených, která zároveň říká: „Růst koncentrace prašného aerosolu – polétavého prachu – v ovzduší se zatím nedaří zastavit.“ Podle Tylové i dalších odborníků je to důkaz, že současná opatření jsou neúčinná. V Praze a dalších velkých aglomeracích nese hlavní díl viny rapidně rostoucí automobilová doprava. Emise z průmyslových zdrojů, kam patří například teplárny, se podařilo omezit.

Mnohé domácnosti už také topí palivy příznivějšími pro ovzduší. Jedním z nejlepších řešení je vysadit v metropoli více zelených ploch, včetně listnatých stromů a křovin. Ty totiž prachové částice zadržují.

Karolina Kudynová

Česká obchodní inspekce varuje před nebezpečným dětským dalekohledem Bin Oculars. U citlivých dětí vyvolává alergické reakce. Důvodem je vysoký obsah nebezpečných látek, tzv. ftalátů. ČOI proto vyhodnotila výrobek jako nebezpečný. 5. ledna to uvedla TV Nova.



Jde o výrobek z Číny a mezi spotřebiteli je jich nyní asi tisícovka. ČOI nechala výrobek prošetřit ve Státním zdravotním ústavu. "Obsahuje vysoké množství ftalátů. Překračuje limitní hodnotu 24krát," řekl Nově Zdeněk Zavázal z ČOI.

Ftaláty se používají pro měkčení plastů z PVC. "Jsou klasifikovány jako toxické pro reprodukci," upozornil vedoucí toxické kampaně hnutí Greenpeace Jan Freidinger.

Inspekce nechápe, jak distributor výrobku, společnost Alltoys, mohl umístit na výrobek značku CE. Ta spotřebitele informuje, že výrobek neobsahuje nebezpečné chemikálie, tedy i ftaláty, uvedla Nova.

Firma Alltoys už dalekohledy stáhla z trhu a ti, co si je zakoupili, je mohou vrátit. Odmítá však, že by pochybila. "Na tento dalekohled máme všechny potřebné atesty pro prodej v České republice. Budeme se bránit proti pokutě," řekl Nově ředitel firmy Alltoys Jaroslav Novozámský. Ta se podle inspekce bude pohybovat v řádech statisíců korun, uvedla Nova.

Arktida bez ledu? Žádná fikce, ale pravděpodobná realita. Planeta Věda se podívá na výsledky výzkumného projektu Washingtonské univerzity, která tvrdí, že do 40 let může být Arktida bez ledového příkrovu. Průvodcem zemí "věčného" ledu bude tentokrát Josef Řehák, který dlouhodobě studuje ledovce na Špicberkách. Zapůjčil Planetě Věda exkluzivní záběry, které ukazují svět přímo pod ledovcem.



S úbytkem ledu se může změnit i citlivý arktický ekosystém. Když zmizí kry, zmizí i jejich bílí obyvatelé. Přísnější ochranu ledních medvědů už vyhlásila americká vláda a poprvé připustila, že globální oteplování představuje pro přírodu reálné a vážné ohrožení.

 

Globální oteplování je fakt, o kterém se už mezi vědci nediskutuje. Mluví se o tom, jestli mu jde zabránit. To, že teploty rychle rostou, jednoduše dokazuje statistika nejvyšších průměrných teplot za posledních 120 let? Příznačně roky 2005, 2003, 2002, 1998 a také 2006. Ve Velké Británii byla průměrná teplota loni nejvyšší od roku 1659. Jenže jak se změní polární oblasti? Pořad Planeta Věda si mužete přehrát na internerových stránkách České televize ZDE.

Ekologické zemědělství přijde podle svazu PRO-BIO za letošek zhruba o 300 milionů korun dotací kvůli rozhodnutí ministerstva zemědělství (MZe), podle nějž budou moci ekofarmáři žádat o vyšší podpory z nového programu rozvoje venkova až na podzim. Svaz chce, aby MZe dodrželo původně slibovaný termín a žádosti se přijímaly již na jaře, tedy ještě pro letošní rok. ČTK to řekli zástupci PRO-BIO. Podle mluvčí úřadu Táni Králové zemědělci o peníze nepřijdou.


"Evropská komise ale program rozvoje dosud neschválila a nejsou tak jasná definitivní pravidla," zdůvodnila Králová posun termínu.

Program rozvoje venkova na roky 2007 až 2013 bude sloužit k čerpání peněz z nového Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Ekofarmáři by z něj měli dostat výrazně vyšší sazby dotací než dosud. Pokud o ně budou moci žádat na podzim, dostanou tyto podpory až za rok 2008, tedy na jaře 2009. Za letošek jim budou vyplaceny dosavadní nižší sazby. Noví ekofarmáři z loňska, kteří se již nestihli přihlásit do předchozího programu podpor, ale pro letošek zůstanou proti původním příslibům zcela bez kompenzace za šetrné hospodaření, tvrdí svaz PRO-BIO.

Podle svazu loni přibylo asi 150 nových ekologických zemědělců. Zvýšené náklady plynoucí z jiného způsobu hospodaření přitom musí nést hned a vyšší ceny za bio produkty zatím nedostanou, protože musí dodržet dvouleté přechodné období při přechodu od konvenčního zemědělství, podotýká Kamil Toman z PRO-BIO. Důvodem k přechodu na ekofarmaření byl přitom často právě příslib vyšších podpor, které nahradí vyšší náklady. Svaz chce o problému ještě jednat s ministryní zemědělství Milenou Vicenovou, s níž se má sejít v pátek.

PRO-BIO upozorňuje na to, že problém se týká i dalších zemědělců, protože posun termínu pro podávání žádostí na podzim má platit pro veškerá tzv. agroenviromentální opatření, kam patří například zatravňování, vytváření biopásů v polích nebo integrovaná produkce vína a ovoce.

Králová ČTK řekla, že EU oficiálně zveřejnila ve svém věstníku prováděcí předpis k programu rozvoje venkova teprve těsně před Vánoci. Od této doby běží šestiměsíční lhůta pro posuzování programu. "Nelze vyloučit, že v něm na popud EU mohou nastat změny. Je proto logické vyčkat na jeho definitivní znění," uvedla.

MZe podle ní chce předejít tomu, že se předpisy k tzv. agroenviromentálním opatřením budou během krátké doby několikrát novelizovat. Tak tomu bylo po vstupu do EU, kdy se příslušné nařízení vlády měnilo celkem pětkrát. Zmatky v pravidlech pak vedly k odvoláním žadatelů, kteří v některých případech dostali peníze až za dva roky. "Sami zemědělci časté změny v legislativě již dříve právem kritizovali," podotkla Králová.

Ekologické zemědělství v tuzemsku zaujímá zhruba 6,5 procenta zemědělské půdy, což je v rámci EU nadprůměrný podíl.

Bulharsko a Slovensko splnily své závazky ze smlouvy o přistoupení k Evropské unii a odstavily své zastaralé atomové reaktory typu VVER 440/230, které byly založeny na sovětských projektech ze 70. let. Evropská unie tyto reaktory na základě odborných analýz zařadila do kategorie vysoce rizikových a v rámci přístupových jednání požadovala jejich postupné odstavení ve všech nových členských státech. Šéfka českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová však tvrdí opak - prý není podstatných rozdílů v bezpečnosti starých sovětských reaktorů a ostatních v EU provozovaných atomových elektráren.



Zastavení Kozloduj 3 a 4 - konec bulharského exportu elektřiny

Bulharsko natrvalo zastavilo třetí a čtvrtý blok jaderné elektrárny Kozloduj až poslední den před vstupem do Evropské unie - 31. prosince 2006. Odstavení zastaralých reaktorů předcházelo oficiální rozhodnutí bulharské vlády (Rady ministrů) z 21. prosince 2006 a země tak splnila svůj závazek, který byl podmínkou vstupu Bulharska do EU.

Oba odstavené reaktory byly stavěny v průběhu 70. let v rámci rozsáhlého atomového programu komunistických zemí sdružených do RVHP (Rada vzájemné hospodářské pomoci) a byly uvedeny do provozu v prosinci 1980, respektive v dubnu 1982.

Jaderná elektrárna Kozloduj celkem zahrnovala 6 atomových reaktorů. Ty nejstarší (Kozloduj 1 a 2) však byly odstaveny na základě požadavků EU už v roce 2002. Provoz reaktorů 3 a 4 byl na jistou dobu povolen za podmínek podstatných investic alespoň do jistého zvýšení jejich bezpečnosti. Po odstavení reaktorů Kozloduj 3 a 4 tak zůstanou v provozu už jen dva novější tisícimegawattové reaktory Kozloduj 5 a 6.

Odstavení obou zastaralých sovětských reaktorů nebylo pro bulharskou vládu snadnou záležitostí, neboť mimo jiné znamená konce bulharského exportu elektřiny do sousedních zemí v hodnotě asi 20 miliónu euro měsíčně (140 milionů ročně).

EU i ekologové odstavení vítají, Dana Drábová bezpečnostní důvody nevidí

Ukončení provozu zastaralých sovětských reaktorů ocenila Evropská unie i nevládní ekologické organizace. Dana Drábová (SÚJB) však pro agenturu REUTERS uvedla: "Odstavení reaktorů v Kozloduj je politické rozhodnutí. Z pohledu bezpečnosti ... není podstatného rozdílu ve srovnaní s rodinou ostatních evropských reaktorů".

Naproti tomu koordinátor energetické kampaně Greenpeace Jan Beránek uvedl: "Podle našeho názoru je dobré, že nejstarší a nejrizikovější reaktory budou konečně vyřazené. Tento krok Greenpeace prosazovalo od začátku 90. let, protože je to jediné skutečně účinné opatření ke zvýšení jaderné bezpečnosti."

Velice pozitivně byla zprava o zastavení provozu zastaralých sovětských reaktorů přijata také v Rakousku, které věnuje problému jaderné energetiky značnou pozornost. Ačkoli v České republice je vytvářen dojem, že Rakousku je trnem v oku jen Temelín, rakouští Zelení považují odstavení prvního reaktoru v Jaslovských Bohunicích na Slovensku a obou bloků v Kozloduj za úspěch odpůrců jaderné energie. ČTK cituje mluvčí rakouských Zelených pro otázky životního prostředí Rupertu Lichteneckerovou: "Tvrdý boj domácích odpůrců jaderné energie přinesl výsledky ... příští rakouská vláda musí zasazovat o to, aby Evropa odstoupila od jaderné energie."

 

Miroslav Šuta

Ústecká Spolchemie může při výrobě chloru používat dosavadní rtuťovou elektrolýzu pouze do konce roku 2012. Ústecký krajský úřad stanovil tento závazný termín na základě odvolání ekologického sdružení Arnika. ČTK to řekli pracovníci odboru životního prostředí krajského úřadu. Mluvčí Spolchemie Zdeněk Rytíř ČTK řekl, že chemička s tímto termínem počítá.



Spolchemie již dříve oznámila, že se rozhodla nahradit při výrobě chloru dosavadní amalgámovou elektrolýzu za moderní membránovou. Nová technologie nepotřebuje rtuť. Proto je šetrná k životnímu prostředí. Původně chemička informovala, že s uvedením této technologie do provozu počítá nejpozději do roku 2015. V tu dobu by měla v areálu Spolchemie skončit sanace podloží kontaminovaného rtutí právě z amalgámové elektrolýzy. Za odstranění této ekologické zátěže zaplatí stát 1,5 miliardy korun.

Arnika ale přišla s tím, že Spolchemie by mohla rtuťovou elektrolýzu nahradit membránovou již od roku 2009. Nová membránová elektrolýza by měla stát přes miliardu korun.

Krajský úřad vydal v říjnu integrované povolení pro Spolchemii, v němž se ale uvádí, že pokud nebudou včas vydána všechna potřebná povolení, prodlužuje se platnost integrovaného povolení pro rtuťovou elektrolýzu do doby získání potřebných dokumentů pro membránovou technologii.

Arnika se obávala, že by toto znění umožnilo Spolchemii prodlužovat provoz rtuťové elektrolýzy třeba i o několik let. Proto se proti touto rozhodnutí krajského úřadu odvolala. Úředníci Arnice vyhověli a tento bod z integrovaného povolení úplně vypustili. Amalgámová elektrolýza tak musí podle Arniky ve Spolchemie skončit s koncem roku 2012.

O více než miliardu korun se podle Nejvyššího kontrolního úřadu prodražila stavba dnes otevíraného 23,4 kilometru dlouhého úseku dálnice D8 z Ústí nad Labem do Drážďan. Jen hraniční most, na kterém dnes proběhne slavnostní ceremoniál za účasti zástupců české i německé vlády, se podle kontrolorů kvůli nejasnému zadání zakázky prodražil o dvě stě milionů.



Za prodražení stavby mohou podle NKÚ hlavně nedostatky v činnosti příslušných úřadů, které prodlužují územní řízení. „Při výstavbě úseku Trmice - státní hranice došlo ke zvýšení nákladů o více než miliardu korun i v důsledku nutnosti urychlení stavby, aby byl splněn termín zprovoznění,“ uvedl prezident NKÚ František Dohnal.

Kontrola navíc odhalila i systémové nedostatky při přípravě stavby. „Největší podíl na tom má ztráta letní stavební sezóny 2004 kvůli sporně provedenému zadání zakázky hraničního mostu. Náklady na samotný most díky tomu vzrostly o více než 200 milionů,“ komentoval závěry svých kontrolorů už v úterý Dohnal.

V případě hraničního mostu NKÚ zjistil, že Ředitelství silnic a dálnic jako investor stavby neuvedlo dílčí podmínky, podle kterých hodnotilo nabídky firem ucházejících se o zakázku. Jedna z firem, která neuspěla, proto soutěž o zakázku napadla u antimonopolního úřadu. Následovalo správní řízení, které skončilo až na podzim 2004. Stavba se tak výrazně zpozdila.

Mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Hoření s tím ale nesouhlasí. „Cena zakázky vyšla z výběrového řízení. Kontroloři most porovnávali s jinými stavbami, se kterými ale není možné tento most srovnávat,“ uvedl Hoření. K celé zprávě NKÚ se podle Hořeního vedení Ředitelství silnic a dálnic vyjádří později, až se se závěry kontrolorů podrobně seznámí. V úterý, kdy byla zpráva zveřejněna, to firma nestihla a vedení mělo včera po celý den poradu před dnešním otevřením trasy a prohlášení také nevydalo.

Co je za náklady?

Úsek dálnice z Trmic ke hranici s Německem je dlouhý 23,4 kilometru a stál zhruba 19 miliard korun. Jedná se o vůbec nejdražší úsek dálnice v Česku. Vysoké náklady jsou způsobeny především tím, že dálnice vede územím bývalého dolu s nestabilním podložím a pak musí překonat velké převýšení přes Krušné hory. Téměř třetina celého úseku tak vede buď po estakádách, nebo tunely.

Podobné nedostatky jako u dnes otevírané dálnice prodlužují podle NKÚ i přípravu výstavby úseku z Lovosic do Řehlovic, který má být dokončen do roku 2010. Kontrolorům se nelíbí pomalý postup správních orgánů, které prý pomalu rozhodovaly v územním řízení. Vedoucí stavebního úřadu v Lovosicích Petr Soldon to ale odmítá „My jsme rozhodnutí vydali hned, jak to bylo možné. Museli jsme počkat, dokud se jiné úřady a instituce nevypořádají s námitkami a odvoláními, které vznášeli především ekologové,“ uvedl Soldon.

 

O autorovi| ANTONÍN VIKTORA, s využitím ČTK

V úterý 19. prosince 2006 v 17.40 vysílala na programu ČT 2 Česká televize pořad Nedej se! věnovaný problematice znečištění ovzduší.

Po výrazném zlepšení v 90. letech se stav ovzduší rychle zhoršuje. Znečištění na většině území ČR překračuje povolené limity. Proč? Jsou-li příčiny známé, co pro zlepšení situace dělají kompetentní orgány? Existuje nějaká dlouhodobá strategie a jak je naplňována? Jak se na současném stavu podílí jednotlivá ministerstva? Jaká opatření by mohla zavést ke zlepšení stavu ovzduší? Může pomoci ekologická daň?

Pořad si můžete na internetových stránkách České televize přehrát ZDE
Báňský úřad rozhodl, že majitel čedičového lomu na kopci Tlustec na Českolipsku nesmí těžit. Ekologové považují pětiletý boj za vyhraný. Podle báňského úřadu je ale jenom otázkou času, kdy se majitel lomu znovu pokusí těžbu obnovit.

Čedičový lom na kopci Tlustec získala v roce 2002 firma Go Point a snažila se těžbu obnovit. Proti se ale postavila okolní města a nejrůznější ekologická sdružení. Téměř pětiletý spor plný zvratů nyní vyřešil báňský úřad, když těžaři nevydal povolení. Ten totiž nedodal studii vlivu těžby na životní prostředí.

Lom na Tlustci fungoval od šedesátých do devadesátých let. Za tu dobu se kopec hodně změnil. Podle odpůrců ale hrozilo, že by ho majitel lomu vytěžil úplně.

„Jsou to změny, které jsou velké, ale s plány, se kterými počítá těžař, že tu bude padesát, šedesát let těžit, je to opravdu malá míra poškození," říká předseda Sdružení na záchranu kopce Tlustec Miroslav Šimonek.

„Z jejich strany jsou jenom obstrukce a výmysly, které mají zdůvodnit to, proč se odvolávají a zdržují všechny legislativní procesy v celém lomu," namítá naopak předseda představenstva GO- Point Tomáš Štainbruch.

Proti těžbě vystupovala také okolní města. Například Jablonným v Podještědí dříve projížděly desítky kamionů denně.

„Jsme historické město, nechceme, aby přes nás jezdily kamiony a zvedla se prašnost a hluk," zlobí se starostka Jablonné v Podještědí Vlasta Dozorcová. Obyvatelé obce stojí pevně za ní.

Podle báňského úřadu ale odpůrci ještě nemají definitivně vyhráno. „Jestliže těžař splní podmínku, to je v této chvíli chybějící studie, tak samozřejmě může podat novou žádost o povolení horické činnosti, a to správní řízení bude zase zahájeno," upozorňuje předseda Báňského úřadu v Liberci Dalibor Hampejs.

Protesty proti těžbě čediče na Tlustci začaly už v roce 1994. V té době lom fungoval čtyři roky, těžbu pak zastavilo Ministerstvo životního prostředí.

Lucie Pokorná


Vážený pan
Petr Kolman, 
výkonný ředitel
Mostecká uhelná, a.s.
V. Řezáče 315

434 67 Most

Věc: Výzva k bezodkladnému zastavení hornické činnosti ve velkolomu ČSA v nočních hodinách v důsledku překračování platných hygienických limitů hluku v chráněném venkovním prostoru staveb ve městě Horním Jiřetíně – části Černice

Vážený pane řediteli,

jak jistě víte a jak vplývá z každoročních měření hluku prováděných VÚHU, a.s., jejichž výsledky máme k dispozici, je hornická činnost vykonávaná Vaší společností hlavním zdrojem hluku v našem městě, zejména pak jeho části Černice.

Z výsledků zmíněných měření přitom vyplývají následující závěry:

hluk vyvolaný provozem velkolomu ČSA v chráněném venkovním prostoru domu č.p. 107 v Černicích v 89 % případů překročil limit 35 decibelů LAeq,

uvedený hluk ve 44 % případů překročil limit 40 decibelů LAeq,

nejvyšší naměřená ekvivalentní hodnota hluku dosáhla LAeq 47,4 decibelů (č.p. 107, měření 16.-17.9.2004),

nejvyšší maximální hodnota hluku Lmax dosáhla úrovně 68,6 decibelů (č.p. 107, měření 26.-27.6.2001).

Ve „Zprávě o udržitelném rozvoji skupiny Czech Coal v roce 2006“, kterou lze nalézt na webových stránkách Vaší společnosti,  uvádíte „Místně však může dojít k časově omezenému zvýšení ekvivalentní hladiny hluku, a to zejména z důvodu používání signalizace při spouštění technologie.“ Tento závěr potvrzují i naši občané, pro které je pravidelný signalizační tón, často trvající desítky minut, zejména v nočních hodinách, zvlášť rušivý.

Podle v současnosti platného nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, je přitom stanoven limit pro nejhlučnější noční hodinu na 40 decibelů. Nařízení vlády navíc stanovuje zpřísňující pětidecibelovou korekci „obsahuje-li hluk tónové složky nebo má-li výrazně informační charakter. Hlukem s tónovou složkou je nepochybně i zmíněný signalizační tón.

Z výše uvedených skutečností a výsledků Vašich vlastních měření vyplývá, že v důsledku hornické činnosti ve velkolomu ČSA dochází po většinu roku k překračování hygienických limitů hluku v chráněném venkovním prostoru staveb ve městě Horním Jiřetíně – části Černice, a to až o 12,4 dB (po dobu používání zvukové signalizace, kdy se uplatní zpřísněný limit 35 decibelů), resp. 7,4 dB (po dobu ostatní). Dochází tak nejen k porušování oprávněných zájmů naší obce a jejích občanů, ale i platných právnících předpisů na úseku ochrany veřejného zdraví,<!--[if !supportFootnotes]-->[3]<!--[endif]--> horního a občanského práva<!--[if !supportFootnotes]-->[4]<!--[endif]-->. V případě, že byste snad chtěl uvedené překročení platných norem zpochybnit jako marginální, dovoluji si Vám připomenout, že decibel je logaritmická jednotka, takže zvýšení hluku z 35 na 47 decibelů znamená čtyřnásobné zvýšení hluku, tedy o 400 % (nikoliv o 20 %, jak by mohla znít nesprávná laická interpretace).

Nelze přehlédnout, že hornická činnosti v současnosti probíhá zhruba 600 metrů od nejbližších domů našich obyvatel a v následujících letech se jim má dále přiblížit. Jistě chápete, že nemůžeme dost dobře přijmout případné vysvětlení, že v současnosti porušujete platnou legislativu jen „mírně“ už proto, že s dalším přibližováním Vašich velkostrojů k našemu městu se bude popsaný stav nevyhnutelně zhoršovat. Tuto skutečnost potvrzují i reakce občanů, kteří si stěžují, že hluk v letošním roce je výrazně horší, než v letech předcházejících.

S potěšením a nadějí jsme proto zaznamenali Váš příslib, který jste dal ve vysílání regionální televize DAKR dne 16. listopadu obyvatelům Litvínova: „V případě, že nedokážeme dodržet všechny zákonné normy a limity, nemůžeme se přiblížit na vzdálenost pěti set metrů od města, kterou uvádíme jako maximální hranici přiblížení, ale skončíme třeba o kilometr dále“. Tato situace již v Horním Jiřetíně nastala a setrvale se zhoršuje. Pokud nepovažujete obyvatele Horního Jiřetína za občany druhé kategorie, doufám, že citovaný příslib se vztahuje i na ně.

<!--[if !supportEmptyParas]--> <!--[endif]-->

Vážený pane řediteli,

v souladu s pravomocí svěřenou mi zákonem o obcích<!--[if !supportFootnotes]-->[5]<!--[endif]--> Vás vyzývám, abyste bezodkladně, nejpozději však před 24. prosincem 2006, zastavil provoz Vašeho zdroje hluku, tedy hornickou činnost ve velkolomu ČSA v nočních hodinách (od 22.00 do 6.00 hodin<!--[if !supportFootnotes]-->[6]<!--[endif]-->). Zároveň Vás žádám, aby Vaše společnost zřídila kontinuální měření hluku v Černicích s tím, že výsledky měření budou on-line zpřístupněny našim občanům a překročení hygienických limitů povede k automatizovanému odstavení Vaší technologie.

V případě, že mé výzvě nevyhovíte, bude naše město nuceno přikročit k ochraně zájmů svých občanů prostředky správního, občanského a v krajním případě i trestního práva.

Považujte, prosím, tento dopis za otevřený.

    S pozdravem

 

 

                    Branko Glavica

             starosta města Horního Jiřetína

<!--[if !supportFootnotes]-->

<!--[endif]-->

<!--[if !supportFootnotes]-->[1]<!--[endif]--> § 11 a Příloha č. 3 nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací

<!--[if !supportFootnotes]-->[2]<!--[endif]--> § 11 odst. 4  uvedeného nařízení vlády

<!--[if !supportFootnotes]-->[3]<!--[endif]--> § 30 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění

<!--[if !supportFootnotes]-->[4]<!--[endif]-->  § 127 občanského zákoníku č 40/1964 Sb., v platném znění – v rovině občanského práva je Vaší činností naše město dotčeno zejména jako vlastník nemovitostí

<!--[if !supportFootnotes]-->[5]<!--[endif]--> § 99 odst. 2 a § 102 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění

<!--[if !supportFootnotes]-->[6]<!--[endif]--> § 34 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění


Warning: Parameter 2 to modChrome_artnostyle() expected to be a reference, value given in /data/www/htdocs/stuz.cz/templates/stuz16/html/modules.php on line 39

Warning: Parameter 3 to modChrome_artnostyle() expected to be a reference, value given in /data/www/htdocs/stuz.cz/templates/stuz16/html/modules.php on line 39

Společnost pro trvale udržitelný život
Zpravodaj STUŽ
ISSN 1802-3053


Creative Commons License