Otravy olovem jsou spíše nárazové a často postihnou větší množství osob najednou, například celou rodinu nebo skupinu pracovníků,“ uvádí přednostka kliniky pracovního lékařství Fakultní nemocnice v Plzni Vendulka Machartová.
Mezi akutní příznaky patří zažívací potíže, dlouhodobé vystavení vlivům olova může způsobit bolesti svalů nebo zvýšenou únavu. „V krajních případech může dojít k poškození ledvin a k smrti,“ varuje přednostka kliniky.
Jednou z příčin otrav bývá nekvalitní keramika. „Někteří výrobci stále používají glazuru, která obsahuje olovo,“ upozorňuje Vendulka Machartová. Po nekvalitním vypálení nebo vlivem opotřebení se glazura může poškodit a olovo se začne uvolňovat. „Obzvlášť nebezpečné jsou kyselé roztoky, jež mohou glazuru nebo jinou hmotu obsahující olovo poškodit,“ dodává lékařka. Z tohoto hlediska je nebezpečný i čaj s citrónem. „Měli jsme zde muže, který si pravidelně ráno vařil do keramického hrnku čaj s citrónem a postupně ho celý den upíjel. Muž byl přijat do nemocnice s podezřením na žloutenku. Ta se neprokázala, pacient měl ale varovné výsledky jaterních testů. Nakonec jsme přišli na to, že hrnek, z kterého pil, měl uvnitř zcela porušenou glazuru,“ říká přednostka. Podobné potíže způsobila i keramická konvice na čaj. „Tehdy se ale otrávila celá rodina,“ připomíná Machartová další případ.
Komplikace může způsobit i olověné potrubí. „Pokud je voda nezávadná, neměly by nastat potíže. V některých případech se ale voda ze studně zdá být zcela v pořádku k pití, ale je kyselá. To může potrubí narušit,“ říká lékařka. Následky mohou být tragické. „V jednom případě byla postižena celá rodina a vzhledem k délce trvání otravy bylo postižení velmi vážné. Zasaženy byly především ledviny. Rodiče na jejich selhání zemřeli, syn musí pravidelně docházet na dialýzu,“ uvádí přednostka plzeňské kliniky.
Olovo je hrozba, ukrývající se v potrubí i hrnku
Riziko olověných rozvodů si uvědomuje také ministerstvo pro místní rozvoj. Třetím rokem nabízí dotaci do maximální výše dvacet tisíc korun na opravu domovních olověných rozvodů za zdravotně nezávadné. „Cílem projektu je motivovat obyvatele k výměně a snížit tím koncentraci olova v pitné vodě,“ vysvětluje ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek.
K otravám dochází často i v práci. Nejvíce jsou ohroženi slévači, automechanici, restaurátoři nebo pracovníci na střelnicích. Poměr otrav vzniklých v práci a mimo ni je zhruba vyrovnaný.
Pro léčbu je nejdůležitější co nejrychleji rozpoznat a odstranit zdroj olova. Pacientům se podávají léky, které olovo vážou a pomáhají je vyplavit z těla.
Regionální mutace Mf DNES - plzeňský kraj
BARBORA NĚMCOVÁ
„Výjimka skončila 31. prosince 2006 a neobnovili jsme ji z toho důvodu, že nová žádost neobsahovala všechny povinné podklady, které jsou pro její udělení nutné. Výjimka povoluje překročení hygienických limitů hluku na určitou dobu,“ uvedla Eva Zelenková z Krajské hygienické stanice.
V ulici, po které se valí veškerá tranzitní doprava městem, jsou hygienické limity mnohonásobně překročeny a obyvatelé ulice nemají ani protihluková okna. Podle Zelenkové silničáři například neuvedli, jak chtějí situaci řešit. „Plánují sice výstavbu oboustranné protihlukové bariéry, ale neměli zpracovaný projekt. Navíc vycházeli ze zastaralých hodnot. Hlukové limity tam jsou překročeny nejvíce v Hradci,“ řekla.
Ředitelství silnic a dálnic bude o výjimku žádat znovu. Hygienici s ním jednají o podmínkách, za jakých by ji mohli udělit. Zároveň zahájili řízení, na jehož základě mohou silničáři dostat až dvoumilionovou pokutu. „Teoreticky by tam měli zastavit provoz, ale to je nesmysl. Dopravu není kam odvézt,“ uvedla Zelenková.
Obyvatelům ulice došla trpělivost a chystají žalobu na stát. Neúnosná situace tam totiž trvá už několik let a zatím nikdo problém neřeší i přesto, že lidé před časem sepsali petici s konkrétními návrhy na zlepšení svých životních podmínek. Silničáři zatím nabídli výstavbu protihlukových stěn, ale s tím většina lidí nesouhlasí. „Navrhli jsme komplexní řešení, ale oni s námi nejednají. Chceme proto podat žalobu na stát, že nás obtěžuje nadměrným hlukem. Vadí nám i vibrace a prašnost, ale v ruce máme zatím jen výsledky oficiálního měření hluku,“ uvedl František Bláha z petičního výboru.
Než vznikne jižní obchvat města, který problém vyřeší jednou pro vždy, obyvatelé ulice navrhují obnovit mezi silnicí a domy pás keřů, častější kontroly rychlosti a hmotnosti projíždějících kamionů či obložení stěn domů protihlukovou izolací a výměnu stávajících oken za protihluková.
Ředitelství slíbilo, že protihluková okna zaplatí. „Obyvatele ulice naprosto chápu, ale je potřeba si uvědomit, že stejných míst v kraji je mnoho. Je to problém zastaralého vedení silniční dopravy. Zákon o ochraně zdraví obyvatel byl vydán v roce 2000 a domy podél problematických silnic stojí padesát i více let. Snažíme se problémy postupně řešit,“ uvedl ředitel krajského ředitelství silnic a dálnic Marek Novotný.
V Hradci Králové loni vznikla jednostranná protihluková stěna mezi činžovními domy u části silničního nadjezdu na Slezském Předměstí, který je součástí trantzitního Gočárova okruhu. Další úpravy se plánují, ale problém je v nedostatku peněz. „Silnici provozujeme, ale to je všechno. Ať příslušné úřady dopravu z okruhu vyloučí, ale nedovedu si představit kam. Stejně špatně jsou na tom i obyvatelé náchodské Pražské ulice. Letos jsme tam chtěli pokračovat s výměnou oken, ale místo toho uděláme ulici Rettigové. Vyměníme okna, provedeme kontrolní měření a pak uvidíme, co dál,“ řekl Novotný.
Podle odborníků je dopravní problémy třeba hledat v chybějících obchvatech měst, rychlostních silnic a dálnice. Dokud se to nezlepší, žádné výrazné změny se očekávat nedají.
Mladá fronta DNES - východní Čechy
Autor: TOMÁŠ KUČERA
Převážná část těchto stavení v rekreační oblasti je přibližně ve výšce mostu. Lidé upozorňují, že nárůst hluku je připravil o klidné bydlení. Požadují například, aby Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) nechalo most uzavřít do protihlukových tubusů.
Hluk vadí hlavně v noci
Zástupci ŘSD chtějí s lidmi jednat. Zdůrazňují, že nejprve bude nutné v okolí mostu změřit hlučnost. „Každý s nějakou hlučností z dálnice počítal. Ale skutečnost je dost hrozná. Největší problém je to v noci. Někteří lidé se budí, i když si předtím zavřou okna i okenice," argumentuje Petr Vavřík, který v oblasti bydlí. Vavřík se domnívá, že dosavadní protihluková opatření jsou nedostatečná.
„Na mostě stěny jsou. Ale nejsou z materiálu, který hluk pohlcuje. Jenom jej odráží. Navíc jsou ty stěny nízké a nejsou nahoře sklopené. Zvuk se tam jenom tříští, ale efekt zábrany velký nemají," argumentuje Petr Vavřík. Ten upozorňuje, že hluk z dálnice trápí i obyvatele některé domů až v Radobyčicích.
Už svolali jednání
Zástupci ŘSD už svolali jednání s nespokojenými lidmi. Náměstkyně ŘSD Marie Nádvorníková uvedla, že nejprve je nutné zmapovat, jak situace kolem mostu vypadá. „To znamená, že se musí provést měření," sdělila Nádvorníková. Ta připustila, že ŘSD udělá nějaké protihlukové opatření. „To, co bude technicky i finančně schůdné," vysvětlila. Koordinátor stavby obchvatu Petr Otásek, který do konce roku ještě pracuje pro ŘSD, už se zástupci protestujících jednal. Otásek si je jistý, že hluk nepřekračuje povolené limity. „Ale ti lidé bydleli v naprostém tichu a teď jim tam dálnice hučí. Hukot však není takový, aby přesáhl limity. Přesto budeme jednat a pokusíme se dohodnout," řekl Otásek.
JAROSLAV NEDVĚD (MF Dnes)
O více než miliardu korun se podle Nejvyššího kontrolního úřadu prodražila stavba dnes otevíraného 23,4 kilometru dlouhého úseku dálnice D8 z Ústí nad Labem do Drážďan. Jen hraniční most, na kterém dnes proběhne slavnostní ceremoniál za účasti zástupců české i německé vlády, se podle kontrolorů kvůli nejasnému zadání zakázky prodražil o dvě stě milionů.
Za prodražení stavby mohou podle NKÚ hlavně nedostatky v činnosti příslušných úřadů, které prodlužují územní řízení. „Při výstavbě úseku Trmice - státní hranice došlo ke zvýšení nákladů o více než miliardu korun i v důsledku nutnosti urychlení stavby, aby byl splněn termín zprovoznění,“ uvedl prezident NKÚ František Dohnal.
Kontrola navíc odhalila i systémové nedostatky při přípravě stavby. „Největší podíl na tom má ztráta letní stavební sezóny 2004 kvůli sporně provedenému zadání zakázky hraničního mostu. Náklady na samotný most díky tomu vzrostly o více než 200 milionů,“ komentoval závěry svých kontrolorů už v úterý Dohnal.
V případě hraničního mostu NKÚ zjistil, že Ředitelství silnic a dálnic jako investor stavby neuvedlo dílčí podmínky, podle kterých hodnotilo nabídky firem ucházejících se o zakázku. Jedna z firem, která neuspěla, proto soutěž o zakázku napadla u antimonopolního úřadu. Následovalo správní řízení, které skončilo až na podzim 2004. Stavba se tak výrazně zpozdila.
Mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Hoření s tím ale nesouhlasí. „Cena zakázky vyšla z výběrového řízení. Kontroloři most porovnávali s jinými stavbami, se kterými ale není možné tento most srovnávat,“ uvedl Hoření. K celé zprávě NKÚ se podle Hořeního vedení Ředitelství silnic a dálnic vyjádří později, až se se závěry kontrolorů podrobně seznámí. V úterý, kdy byla zpráva zveřejněna, to firma nestihla a vedení mělo včera po celý den poradu před dnešním otevřením trasy a prohlášení také nevydalo.
Co je za náklady?
Úsek dálnice z Trmic ke hranici s Německem je dlouhý 23,4 kilometru a stál zhruba 19 miliard korun. Jedná se o vůbec nejdražší úsek dálnice v Česku. Vysoké náklady jsou způsobeny především tím, že dálnice vede územím bývalého dolu s nestabilním podložím a pak musí překonat velké převýšení přes Krušné hory. Téměř třetina celého úseku tak vede buď po estakádách, nebo tunely.
Podobné nedostatky jako u dnes otevírané dálnice prodlužují podle NKÚ i přípravu výstavby úseku z Lovosic do Řehlovic, který má být dokončen do roku 2010. Kontrolorům se nelíbí pomalý postup správních orgánů, které prý pomalu rozhodovaly v územním řízení. Vedoucí stavebního úřadu v Lovosicích Petr Soldon to ale odmítá „My jsme rozhodnutí vydali hned, jak to bylo možné. Museli jsme počkat, dokud se jiné úřady a instituce nevypořádají s námitkami a odvoláními, které vznášeli především ekologové,“ uvedl Soldon.
O autorovi| ANTONÍN VIKTORA, s využitím ČTK
Od 3. září do 3. října 2007 probíhá celonárodní kampaň Měsíc ekologické výchovy. Kampaň organizují Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina a Český svaz ochránců přírody, záštitu nad ní převzalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvo životního prostředí, které poskytlo i finanční prostředky na její uspořádání.
Ekologická (environmentální) výchova vede děti, mládež i dospělé k převzetí odpovědnosti za současný i budoucí stav životního prostředí a společnosti. Rozvíjí citlivost k životnímu prostředí i vnímavost k nekonzumním kvalitám života. Kampaň Měsíc ekologické výchovy je proto zaměřena na širokou veřejnost bez rozdílu generací. Jejím cílem je objasnit veřejnosti mnohorozměrný obsah pojmu ekologická (environmentální) výchova a vysvětlit její význam pro udržitelný rozvoj i pro obohacení života každého z nás.
Do kampaně se zapojily čtyři desítky organizací a institucí z celé republiky, které se nejrůznější formou ekologickou výchovou zabývají. Základní a střední školy, ekocentra, střediska ekologické výchovy, mládežnické organizace a organizace pracující s dětmi, ekologické poradny atd. „Je to nepochybně dokladem toho, že ekologická výchova získala v posledních letech na vážnosti, má oporu v legislativě,
podporují ji instituce veřejné správy, zejména Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, kraje i některá města a obce,“ říká zástupce ředitele sdružení Pavučina Václav Broukal.
Různorodému zaměření institucí zapojených do kampaně odpovídá i rozmanitý charakter připravovaných akcí. Např. děti zažijí nečekaný začátek školního roku 3. září ve Středisku ekologické výchovy Toulcův dvůr v Praze 10, kde si vyzkouší práci ekologů v terénu. Na Veletrhu ekologických výukových programů ve Vernířovicích na Šumpersku se bude od 4. do 7. září stovka profesionálů z oblasti ekologického vzdělávání seznamovat s výukovými programy svých kolegů a vyměňovat si zkušenosti. Na 28. září připravují regionální ekologická střediska v celé republice akce Na Václava do přírody – nejen Václavové to potřebují. Akce nabízejí možnosti alternativního využití volného času v přírodě. Návštěvníci si mohou vybrat např. výlety nebo procházky s odborným výkladem, rodinné programy zaměřené na získání a ocenění příjemných zážitků z pobytu v přírodě, atd. Netradiční září čeká i na žáky a studenty více než dvaceti základních a středních škol z celé republiky, které se kampaně účastní. Školy připravily pro žáky a studenty programy podle svého zaměření a možností. Např. tématicky zacílenou výuku, nejrůznější soutěže a výlety do přírody, dny v terénu pro mladé ekology nebo praktické ukázky toho, co mohou děti pro přírodu udělat. Děti budou např. uklízet okolí škol a veřejných prostranství, kde se nejčastěji pohybují, pomáhat při stavbě učebny pro školu v přírodě, apod. Jak řekla ředitelka sdružení Pavučina Mgr. Lenka Daňková, „slavnostní tečkou za kampaní bude konference, která se koná 3. října v Paláci Charitas v Praze 2. Konferencí bude ukončena nejenom kampaň, ale i roční specializační studium pro školní koordinátory ekologické výchovy.“
Během Měsíce ekologické výchovy máme všichni příležitost vybrat si program podle svých představ, dozvědět se více o ekologické výchově a jejím významu pro náš život, zlepšit prostředí, ve kterém žijeme a užít si příjemné dny babího léta. Další informace najdete na http://narodnisit.cz/mesic_ev.
Otázka v litvínovském referendu zní: Má město Litvínov aktivně využít všech prostředků, aby zabránilo přiblížení povrchové těžby uhlí k Litvínovu, při kterém by došlo k překročení územních ekologických limitů vymezených usnesením vlády č. 444/1991?
Iniciátoři referenda se rozhodli využít všech dostupných možností, jak lidem jeho význam přiblížit. „Zatímco ve volbách rozhodujeme o budoucnosti města na čtyři roky, případné prolomení ekologických limitů těžby zásadně ovlivní budoucnost Litvínova na dalších sto let. Jsme přesvědčeni, že většina lidí má jasný názor na přiblížení velkolomu k Litvínovu. Naše aktivity jsou občany přijímány velmi příznivě a mnoho lidí nás samo ujišťuje, že k referendu přijde, jelikož si uvědomují, že podobnou příležitost rozhodnout o osudu svého města již patrně nedostanou,“ vysvětluje členka přípravného výboru pro konání referenda Jana Doležalová.
Velkoplošné billboardy, dvě vydání speciálních referendových novin do všech schránek v Litvínově, transparenty na domech, webové stránky, stovky plakátů na sloupech veřejného osvětlení, v obchodech, lékařských ordinacích a na dalších místech, ale například i speciální cyklorikša fungující jako mobilní informační stánek a hlavně osobní kontakt s lidmi na ulicích. Tím vším chtějí iniciátoři referenda rozšířit potřebné informace mezi obyvatele. „Mnohdy se tak občané poprvé dozvídají, že by velkolom ČSA měl být pouhých 500 m od Litvínova a že těžit by se mělo do roku 2122,“ uvedl Roman Klecker, který bude celý příští týden jezdit s cykloriškou po Litvínově a rozdávat lidem informační materiály.
Proti dalšímu přibližování velkorypadel k hranici města se v posledních dnech vyjádřila řada známých osobností – zpěvák Martin Maxa, mistr světa a olympijský vítěz v ledním hokeji Robert Reichel, kreslíř Vladimír Jiránek, arciděkan a čestný občan města P. Oldřich Vinduška, malířka Sylvie Prchlíkova, fotograf severních Čech a vítěz Czech Press Photo Ibra Ibrahimovič či předsedkyně nadačního fondu Ivana Hlinky Liběna Hlinková. „Prvního prosince hrajeme, ale na to jít k referendu si čas určitě najdu. V litvínovském referendu se vyjádřím proto, že nechci, aby byla u Litvínova díra,“ uvedl pro druhé číslo Referendových novin Robert Reichel. „Jsem zásadně proti prolomení limitů těžby. Takové zásahy do krajiny jsou nesmazatelné. Svůj názor každopádně vyjádřím i v referendu,“ doplnil Martin Maxa.
Většinu prostředků potřebných na výrobu informačních materiálů poskytly místní firmy, které s perspektivou života a podnikání v těsném sousedství rypadel nesouhlasí. Zbytek prostředků poskytla Nadace Partnerství, NGO sekretariát pro kyselé deště, Hnutí Duha, Greenpeace a členové občanského sdružení Kořeny.
Další informace naleznete na webových stránkách www.koreny.cz.
Dobrý deň,
v nadväznosti na výzvu, ktorú sme začiatkom tohto mesiaca doručili na Váš rektorát a dekanát, si Vám dovoľujeme oznámiť, že sme sa rozhodli vyhlásiť súťaž o najlepšiu esej na tému Udržateľný spôsob života. Súťaže sa môže zúčastniť každý poslucháč vysokoškolského štúdia na ktorejkoľvek univerzite na Slovensku i v Českej republike.
Dňom oficiálneho vyhlásenia súťaže je 22. apríl 2008. Dňom jej ukončenia je 31. august 2008 (posledný termín na odoslanie súťažných príspevkov).
Výsledky súťaže plánujeme vyhlásiť v októbri t.r., kedy si zároveň pripomenieme 65. výročie vzniku Geografického ústavu SAV, 15. výročie vzniku Spoločnosti pre trvalo udržateľný život v SR a 20. výročia vydania publikácie Historické štruktúry krajiny.
Podmienky súťaže a komentár k nej nájdete v prílohe tohto listu. Priebežné informácie budú dostupné na web-stránkach www.geography.sav.sk, www.stuz.sk a www.rec.sk.
Dovoľujeme si Vás v tejto súvislosti požiadať, aby ste súťaži zabezpečili na Vašej univerzite dostatočnú publicitu, za čo Vám vopred ďakujeme.
Zostávame so srdečným pozdravom a nádejou, že študenti Vašej školy budú v práve vyhlasovanej súťaži úspešní a obohatia diskusiu o hľadaní čistejšieho, zdravšieho a harmonickejšieho prostredia v kontexte vyššej kvality a udržateľnosti spôsobu života.
Bratislava 15.5. 2008
Mikuláš Huba
(za organizačný výbor súťaže)
Příčinou problémů je zejména drobný prach, který odborníci a po nich i politici nazývají termínem PM 10. Malá zrnka prachu o velikosti jedné setiny milimetru na sebe váží další škodliviny. Jejich vdechování může způsobovat rakovinu, kornatění tepen a další mnohdy smrtelné nemoci.
Podle připravované vyhlášky ministerstva budou moci při překročení koncentrací těchto látek státní orgány největším znečišťovatelům nařídit, aby omezili výrobu. To současné předpisy neumožňují. Vyhláška má začít platit už na podzim. „To jsou docela optimistické informace,“ hodnotí snahy ministerstva ostravský poslanec za ODS Radim Chytka.
Stav ovzduší v Ostravě: Jako na houpačce
Ovzduší na Ostravsku se od pádu komunistického režimu mění, ale ne vždy k lepšímu. V devadesátých letech, v době recese, se vše radikálně měnilo k lepšímu. Jak průmysl kolem roku 2000 začal pomalu nabírat nový dech, rostlo však i množství zdraví škodlivých látek vypouštěných z komínů továren.
Čísla, která nyní poskytují hydrometeorologové a hygienikové, jsou poměrně otřesná. Například denní limity pro prach zvaný PM 10 jsou v ostravských čtvrtích jako Přívoz nebo Radvanice a Bartovice překračovány až stodevadesátkrát. Nic podobného se neděje nikde jinde v republice a téměř ani v Evropě. Podobně srovnatelné zamoření PM 10 má v Evropě jen s Ostravskem sousedící Katovické vojvodství v Polsku. Kvůli hutím.
Podle ministra obchodu a průmyslu Martina Římana se v Moravskoslezském kraji vyrobí 94 procent veškeré oceli v republice. A osmdesát procent znečištění ovzduší pochází právě z velkých hutí, jakými jsou ostravský Mittal Steel nebo Třinecké železárny.
Velké firmy limity plní. Ale také stále zvyšují výrobu.
Velké podniky se však brání osočování. „Společnost Mittal Steel vypouští do ovzduší jen desetinu tuhých znečišťujících látek oproti roku 1990. Ještě letos a v následujících třech letech investuje pět a půl miliardy do modernizace a ekologických projektů,“ říká mluvčí firmy Jana Dronská. Doplňuje, že společnost dodržuje všechny limity ochrany ovzduší platné v České republice, a tím i v Evropské unii. Emise oxidů uhlíku na tunu vyrobené oceli má dokonce nižší než srovnatelné západoevropské firmy.
Fakt, že továrny zákonem předepsané limity v naprosté většině plní, nikdo nezpochybňuje. „Méně už se ví, že když firmy zvýší výrobu například dvakrát, mohou i dvakrát více vypouštět. Koncentrace vypouštěného je tak z hlediska legislativy sice v pořádku, do ovzduší se však dostává dvakrát více nečistot. A pokud žijeme v aglomeraci, kde je značná hustota těžkého průmyslu, je neštěstí hotovo,“ vysvětluje Chytka, jak je možné, že i když všichni dodržují předpisy, prachu přibývá. Nově chystaná vyhláška ministerstva proto řeší, ne v jaké koncentraci, ale kolik celkem prachu PM 10 a dalších nečistot se do ovzduší dostane.
Pravomoc rozhodnout dostanou krajské úřady
Podle ředitele odboru ochrany ovzduší ministerstva životního prostředí Jana Kužela se v připravované vyhlášce počítá s takzvaným akčním plánem. Když hodnoty naměřeného prachu převýší obvyklé limity, budou moci krajské úřady krátkodobě omezit zdroje znečištění, například výrobu v továrnách nebo i dopravu.
Jedovaté ovzduší může vést k odchodu lidí i zaměstnavatelů. „Lidé nebudou pracovat ve městech, která smrdí,“ prohlašuje i ostravský primátor Petr Kajnar.
Lidové noviny, Regionální mutace - Morava JAN KRÁL
STUŽ byla jednou z organizací, které se pod otevřený dopis primátoru Bémovi podepsaly - viz původní článek.
Popis současné situace najdete v článku v Lidových novinách a také na stránkách Arniky.