Bulharsko a Slovensko splnily své závazky ze smlouvy o přistoupení k Evropské unii a odstavily své zastaralé atomové reaktory typu VVER 440/230, které byly založeny na sovětských projektech ze 70. let. Evropská unie tyto reaktory na základě odborných analýz zařadila do kategorie vysoce rizikových a v rámci přístupových jednání požadovala jejich postupné odstavení ve všech nových členských státech. Šéfka českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová však tvrdí opak - prý není podstatných rozdílů v bezpečnosti starých sovětských reaktorů a ostatních v EU provozovaných atomových elektráren.
Zastavení Kozloduj 3 a 4 - konec bulharského exportu elektřiny
Bulharsko natrvalo zastavilo třetí a čtvrtý blok jaderné elektrárny Kozloduj až poslední den před vstupem do Evropské unie - 31. prosince 2006. Odstavení zastaralých reaktorů předcházelo oficiální rozhodnutí bulharské vlády (Rady ministrů) z 21. prosince 2006 a země tak splnila svůj závazek, který byl podmínkou vstupu Bulharska do EU.
Oba odstavené reaktory byly stavěny v průběhu 70. let v rámci rozsáhlého atomového programu komunistických zemí sdružených do RVHP (Rada vzájemné hospodářské pomoci) a byly uvedeny do provozu v prosinci 1980, respektive v dubnu 1982.
Jaderná elektrárna Kozloduj celkem zahrnovala 6 atomových reaktorů. Ty nejstarší (Kozloduj 1 a 2) však byly odstaveny na základě požadavků EU už v roce 2002. Provoz reaktorů 3 a 4 byl na jistou dobu povolen za podmínek podstatných investic alespoň do jistého zvýšení jejich bezpečnosti. Po odstavení reaktorů Kozloduj 3 a 4 tak zůstanou v provozu už jen dva novější tisícimegawattové reaktory Kozloduj 5 a 6.
Odstavení obou zastaralých sovětských reaktorů nebylo pro bulharskou vládu snadnou záležitostí, neboť mimo jiné znamená konce bulharského exportu elektřiny do sousedních zemí v hodnotě asi 20 miliónu euro měsíčně (140 milionů ročně).
EU i ekologové odstavení vítají, Dana Drábová bezpečnostní důvody nevidí
Ukončení provozu zastaralých sovětských reaktorů ocenila Evropská unie i nevládní ekologické organizace. Dana Drábová (SÚJB) však pro agenturu REUTERS uvedla: "Odstavení reaktorů v Kozloduj je politické rozhodnutí. Z pohledu bezpečnosti ... není podstatného rozdílu ve srovnaní s rodinou ostatních evropských reaktorů".
Naproti tomu koordinátor energetické kampaně Greenpeace Jan Beránek uvedl: "Podle našeho názoru je dobré, že nejstarší a nejrizikovější reaktory budou konečně vyřazené. Tento krok Greenpeace prosazovalo od začátku 90. let, protože je to jediné skutečně účinné opatření ke zvýšení jaderné bezpečnosti."
Velice pozitivně byla zprava o zastavení provozu zastaralých sovětských reaktorů přijata také v Rakousku, které věnuje problému jaderné energetiky značnou pozornost. Ačkoli v České republice je vytvářen dojem, že Rakousku je trnem v oku jen Temelín, rakouští Zelení považují odstavení prvního reaktoru v Jaslovských Bohunicích na Slovensku a obou bloků v Kozloduj za úspěch odpůrců jaderné energie. ČTK cituje mluvčí rakouských Zelených pro otázky životního prostředí Rupertu Lichteneckerovou: "Tvrdý boj domácích odpůrců jaderné energie přinesl výsledky ... příští rakouská vláda musí zasazovat o to, aby Evropa odstoupila od jaderné energie."
Miroslav Šuta
„Svojimi podnetmi sme sa vždy snažili tento zásadný rozvojový dokument zlepšiť. Ryžovanie na úkor mesta a Bratislavčanov môžu totiž zastaviť len kvalitný ÚP a jeho dôsledné dodržiavanie,“ uviedla Ing. Ľubica Trubíniová z BROZ. „Nikdy sme netvrdili, že magistrát bránil občanom vyjadriť svoj názor či pripomienky k návrhu ÚP. Naopak, využili sme každú zákonnú možnosť a už roky sa aktívne zapájame do tohto komplikovaného procesu.“ Občianske organizácie predložili množstvo vecných pripomienok k návrhu, väčšina z nich bola systémového charakteru.
„Úradníci aj komunálni politici by mali byť radi, že aspoň časť občanov nie je ľahostajná a chce s nimi o návrhu ÚP vecne diskutovať. Žiaľ, magistrát túto možnosť v procese skoro vôbec nevyužil. Väčšinu z našich zásadných pripomienok neakceptoval a príčinu ani seriózne nezdôvodnil. Nezvládol korektne ani samotný proces, o čom svedčí napr. stanovisko krajského prokurátora. Odmietame preto snahy zvaliť vinu za súčasný stav na nás a stále trváme na dôslednom demokratickom postupe vypracovania ÚP s maximálnou účasťou verejnosti. Máme k tomu jediný motív – verejný záujem. Tým je kvalita mestského prostredia a života občanov, ktorá nesmie ustupovať tlaku peňazí,“ doplnila Ľubica Trubíniová.
„Za zlyhanie pri príprave nového územného plánu, ktoré nás, občanov, stálo nemálo peňazí z našich daní a je veľkou hrozbou pre budúci rozvoj hlavného mesta SR, sú osobne zodpovední konkrétni pracovníci magistrátu. Žiadame preto primátora Bratislavy p. Andreja Ďurkovského o vyvodenie osobnej zodpovednosti minimálne voči nim. Zároveň vyzývame kompetentných, aby sa akútne potrebné časti ÚPN (regulatívy, intaktné plochy zelene a pod.) urýchlene prijali formou všeobecne záväzného nariadenia,“ uviedol Mikuláš Huba, predseda STUŽ/SR.
Seriózne riešenie je podľa aktivistov ešte stále možné. Už na znovuprerokovaní neakceptovaných pripomienok občanov 16. 3. 2006 a potom aj pri prvom zasadnutí mestského zastupiteľstva 6. 7. žiadali, aby sa celý proces vrátil do obdobia pred začatím verejného prerokovania, t.j. do etapy schvaľovania súborného stanoviska k ÚP. Doterajšia práca množstva ľudí vynaložená na príprave nového ÚP by tým nevyšla nazmar. Opakovaný proces verejného prerokovania by taktiež mohol prebehnúť podstatne rýchlejšie. „Je k tomu nutná len jediná vec, ktorú po celý čas žiadame: ochota magistrátnych úradníkov a ich seriózny prístup k verejnosti. Nevidíme dôvod vzdať sa tejto základnej požiadavky, v demokratickej spoločnosti úplne samozrejmej. Naopak, vyzývame kompetentných, aby začali konať hneď a nečakali až na obdobie po voľbách,“ povedala Ing. Katarína Šimončičová, predsedníčka MV SZOPK.
Předseda německého svazu ekozemědělců Bioland Thomas Dosch počínání Evropské komise otevřeně kritizoval: "Komise při projednávání návrhů nezohledňuje připomínky profesních svazů a naše kritika padá pod stůl."
Biozemědělci odmítají prosazování povinného loga EU pro označování biopotravin spolu se zákazem privátních svazových značek, protože ty často garantují lepší kvalitu pro spotřebitele než vyžadují kompromisní evropské normy. Návrh směrnice EU také předpokládá zvýšení možného obsahu GMO v biopotravinách a osivech až do výše 0,9 procenta.
"Stávající návrh je v současné době podrobován ostré kritice ze stran profesních svazů ekologických zemědělců i státních institucí," řekla pro ČTK Kateřina Čapounová z pobočky Svazu ekologických zemědělců PRO-BIO, který v těchto dnech organizuje mezinárodní konferenci Bioakademie 2006 v Lednici na Moravě.
Pokud by byl zákon přijat v předložené podobě, přijde veřejnost o přístup k cenným informacím. Z loňského žebříčku deseti největších znečišťovatelů styrenem by například zůstali pouze dva: ACO Industries, k. s. Přibyslav, který se umístil na šestém místě, a devátý Kaučuk, a. s. Kralupy nad Vltavou. Podniky ze špičky nelichotivé tabulky by z registru zmizely úplně. Arnika navrhuje, aby byl zákon zamítnut anebo zásadně doplněn tak, aby zachoval současný rozsah veřejnosti poskytovaných informací.
Například v registru sestaveném podle nového zákona by za rok 2005 nebylo možné dohledat informace nejméně o 113 firmách (1). „Pokud k tomu připočteme i informace o látkách v odpadech, zmizela by podle posledního hlášení do IRZ data od 281 podniků. Ve Zlínském kraji by zmizely dvě třetiny hlášení. Přitom jde o kraj s nejvyšším množstvím ohlašovaných emisí prokázaných i potenciálních karcinogenních látek,“ shrnul smutný důsledek navrženého zákona Ing. Milan Havel ze sdružení Arnika, který analyzoval jeho dopad na registr. Ze současného IRZ tak zůstane jen troska a registr přestane plnit svoji funkci.
Ironií je, že zákon do Sněmovny předkládá ministerstvo životního prostředí (MŽP). To jej obhajuje potřebou přizpůsobení české legislativy novému nařízení Evropské komise a Evropského parlamentu o evropském registru úniků a přenosů znečišťujících látek. Vládě dalo MŽP na vybranou ze dvou verzí: jedna zachovávala alespoň informace o odpadech, ale neprošla. „Místo aby vláda změny využila k vylepšení registru, udělala pravý opak. Zmíněné nařízení totiž členským zemím EU nenařizuje, že by nemohly mít ohlašování obsahu chemických látek v odpadech. Omezení IRZ nenařizuje výslovně ani usnesení vlády přijaté na základě tzv. auditu ekologické legislativy,“ vysvětlil předseda Arniky RNDr. Jindřich Petrlík.
Jediným „kladem“ zákona je, že počítá s rozšířením registru o 21 nově ohlašovaných látek. U poloviny z nich ale nelze očekávat jediné hlášení, protože jde o pesticidy, které se u nás již nepoužívají a některé se ani nikdy nepoužívaly. Pokud někde jsou, tak to je právě v odpadech, ve kterých se nebudou muset paradoxně ohlašovat. Rozšíření o tyto látky bylo možné provést bez destruktivního zásahu do IRZ. Arnika to kritizovala na schůzce se zástupci MŽP již v červenci minulého roku. „Nechápeme, proč se ministerstvo zříká důležitého nástroje ke kontrole pohybu nebezpečných látek v odpadech navíc zrovna v době, kdy se jejich nová a nová skladiště objevují na různých místech ČR," řekl Petrlík.
Navržená úprava navíc zcela ignoruje vládou schválený Národní implementační plán Stockholmské úmluvy, a tudíž povede k neplnění mezinárodních závazků ČR. Do konce roku 2007 mělo MŽP naopak IRZ upravit tak, aby lépe vyhovoval potřebám Stockholmské úmluvy a poskytl více informací. Navržený zákon jde ale zcela opačným směrem. Ministerstvo se vypuštěním informací o odpadech zbavuje i důležitého zdroje informací o látkách, jež má za povinnost sledovat i v odpadech pro další mezinárodní úmluvy – jedná se například o rtuť.
S omezením dostupnosti informací nesouhlasí ani signatáři petice Budoucnost bez jedů II, kterou podepsalo více jak 17 tisíc lidí, včetně několika desítek významných osobností. „Mezi prvními petici podepsal také Martin Bursík. „Doufáme proto, že bude nyní z pozice ministra hájit dostupnost dat informací pro veřejnost v již fungujícím systému a nikoliv ústupky tlaku průmyslové lobby ve vládním návrhu zákona,“ dodal mluvčí Arniky Marek Jehlička.
Poznámky:
(1) Jaké informace mají zmizet z integrovaného registru znečišťování? (sestaveno na základě analýzy posledních ohlášených dat do IRZ za rok 2005 - viz http://www.irz.cz) Nový návrh počet podniků omezuje třemi způsoby:
1) nahlašováním podle vybraných činností
2) prahovou hodnotou pro kapacitu (přestože by provoz překročil práh pro sledovanou látku)
3) změnou nahlašováním emisí do odpadů (pouze množství)
Pokud se týká nahlašovaných činností, provedli jsme přibližné porovnání těchto činností se seznamem podniků, které své emise nahlásily za rok 2005. Z registru zmizí tyto činnosti:
1) firmy, vyrábějící různí díly a výrobky z plastů a laminátů (např. pro obuvnický průmysl, automobilový průmysl, elektrotechnický průmysl, stavební průmysl, ale i pro domácnosti)
2) elektrotechnický průmysl (motory, součástky, navigace ...)
3) automobilový průmysl (hydraulika, brzdy, klimatizace, další vybavení...)
4) strojní průmysl (nástroje, hydraulika)
5) letecký průmysl
6) služby (chemické čištění)
Díky nahlašování emisí podle činností se sníží počet podniků, které by nahlašovaly za stejných podmínek jako za rok 2005 přibližně o 113.
Pokud nebudou nahlašovány údaje v přenosech do odpadů, zmizí z IRZ asi 37% všech údajů.
Za rok 2005 bylo nahlášeno:
1) 1288 údajů o emisích do ovzduší (731 provozoven, 36 látek)
2) 154 údajů o emisích do vody (54 provozoven, 24 látek)
3) 18 údajů o emisích do půdy (7 provozoven, 6 látek)
4) 906 údajů o emisích jako přenos v odpadech (328 provozoven, 38 látek)
5) 72 údajů o emisích jako přenos ve vodě (22 provozoven, 22 látek)
Pokud by se nenahlašovaly emise v přenosech do odpadů, za rok 2005 by podalo informace pouze 766 podniků (místo 977). Sečteme-li obě navrhovaná omezení, objevila se za rok 2005 v registru hlášení pouze od 696 provozů namísto 977.
Zákon povolující těžbu ropy na Aljašce byl zahrnut do jednoho balíku spolu se zákonem o výdajích na obranu. Republikánský senátor Ted Stevens, který návrh předložil, se o prolomení těžby na Aljašce snaží už více než dvě desetiletí. Tvrdí, že ropa, které je podle odhadů na Aljašce až deset miliard barelů, je zásadní pro americkou národní bezpečnost.
Díky těžbě na Aljašce by podle něj Spojené státy nebyly tolik závislé na ropě ze zahraničí. Demokratičtí senátoři však zákon odmítli s tím, že by těžba zničila aljašskou přírodu, která je domovem vzácných druhů zvířat například sobů, ledních medvědů a miliónů stěhovavých ptáků.
Vánoční stromek
S odmítnutím zákona o těžbě na Aljašce senátoři zároveň zamítli i zákon o výdajích na obranu, který počítá s vyčleněním 150 miliard dolarů pro americké vojáky v Iráku, Afghánistánu a také pro oběti hurikánu Katrina, který na podzim zasáhl jižní pobřeží Spojených států. Američtí republikáni tedy podle komentátorů zjevně spoléhali na to, že demokraté pod tlakem schválí s důležitým zákonem o výdajích na obranu i normu, se kterou nesouhlasí.
Podle profesora historie a politologie na Bostonské univerzitě Igora Lukeše je podobná taktika v americkém Kongresu poměrně běžná. "Je to technika, které se v řeči Kongresu přezdívá 'vánoční stromek'. Jde v podstatě o manévr, kdy se připojí jeden návrh zákona k druhému, většinou zásadně důležitému. Kongresmani, kteří chtějí prosadit jeden návrh zákona, pak jsou nuceni hlasovat o pro druhý, byť s ním třeba zásadně nesouhlasí," vysvětluje politolog Lukeš.
Nepřijetí zákona, který počítá s výdaji na obranu, bylo podle Lukeše překvapivé. Očekává se, že o zákonu se ještě do konce roku bude hlasovat znovu, přičemž dodatek o těžbě na Aljašce bude z návrhu vyňat.
Vrtat se nebude!
Americké společnosti se snaží prosadit těžbu na Aljašce už pětadvacet let, zatím stále neúspěšně. Kromě obav o zničení aljašské přírody totiž někteří politici i ochránci životního prostředí varují, že uvolnění přístupu k tak velkému zdroji energie z ropy, by zásadně zpomalilo pokusy najít jakékoli alternativní zdroje. "Za druhé by takové opatření poskytlo také výmluvu 'kapitánům' automobilového průmyslu, že není třeba nic zásadního měnit na dosavadním trendu vyrábět stále větší a náročnější osobní vozy," vysvětluje politolog Igor Lukeš.
Konec Bushovy autority?
Americký senát hlasoval ve středu také o dalším zákonu, který má snížit vládní výdaje a který podle analytiků naznačil, že prezident Bush ztrácí podporu i mezi vlastními spolustraníky. "V zákonu jde zejména o omezení plateb zdravotního pojištění pro lidi, kteří nejsou schopni si ho financovat sami z vlastních prostředků a musí jim ho platit stát," podotýká politolog Igor Lukeš a dodává, že mnozí kritikové se obávají, že zákon vyvolá velké sociální problémy.
Zákon prošel o jediný hlas. Poté, co se na stranu opozičních demokratů postavili i někteří republikáni, musel ze zahraničí kvůli hlasování přicestovat vicepremiér Dick Cheney, díky němuž byla norma schválena.
Podle analytiků ztrácí prezident Bush podporu svých vlastních spolustraníků z mnoha důvodů, kromě domácích problémů zejména kvůli válce v Iráku a pomalé odpovědi úřadů na katastrofu způsobenou hurikánem Katrina.
"U nás jsou tři velké spalovny komunálního odpadu, Praha, Brno a Liberec. Nevím jak je na tom přesně Praha, ale Brno ani Liberec nepracují na sto procent," prohlásil ministr Ambrozek, podle něhož jsou nyní jednoznačnou prioritou třídění a recyklace odpadů. "Preferujeme, a šly do toho velké peníze z evropských fondů, projekty odpadového hospodářství jako jsou sběrné dvory, recyklační linky nebo odpadové projekty mikroregionů," řekl Ambrozek. Potřeba další spalovny teď v České republice není aktuální," dodal.
Připustil, že pokud by Hradec opatovickou spalovnu odmítal, musel by pravděpodobně být vypracován nový posudek o vlivu stavby na životní prostředí. Původní totiž počítal se spalovnou pro oba východočeské kraje...
Výbor ocenil podle agentury AP především jejich snahu šířit povědomí o změnách klimatu, na nichž se podílí i člověk, a položení základů pro opatření k boji proti těmto změnám.
Devětapadesátiletý Gore byl před letošní volbou považován za horkého favorita na zisk letošní Nobelovy ceny za mír.
Český ministr životního prostředí a šéf zelených Martin Bursík v první reakci uvedl, že "jako viceprezident Spojených států vložil veškerou autoritu do propagace ochrany klimatu a udělal pro prosazení tématu nejvíc ze všech politiků". Udělení ceny vnímá jako zdůraznění tématu.
"Je to skvělý, spolu s ním dostal cenu i mezivládní panel," doplnil ministra Vojtěch Kotecký z ekologického sdružení Hnutí Duha.
Aktuality STUŽ je emailový zpravodaj, který vychází přibližně jednou za 2 týdny a přináší aktuality pro členy a příznivce STUŽ. Přihlaste se k jeho odběru vyplněním jednoduchého formuláře zde.
Archiv doposud vydaných Aktualit STUŽ.
- 2018/15 Prosinec
- 2018/14 Listopad
- 2018/13 Říjen
- 2018/12 Říjen
- 2018/11 Září
- 2018/10 Srpen 2018
- 2018/9 Červen 2018
- 2018/8 - Květen 2018
- 2018/7 - Duben 2018
- 2018/6 - Duben 2018
- 2018/5 - Březen 2018
- 2018/4 - Únor 2018
- 2018/3 - Leden 2018
- 2018/2 - Leden 2018
- 2018/1 - Leden 2018
- 2017/3 - Prosinec 2017
- 2017/2 - Prosinec 2017
- 2017/1 - Prosinec 2017