Tisková zpráva města Horní Jiřetín z 18. června 2007
Svazek obcí v regionu Krušných hor, sdružující jedenáct měst a obcí mosteckého okresu, přijal jednoznačné usnesení: jsme pro zachování platných limitů těžby hnědého uhlí. Zastupitelstva deseti měst a obcí již před časem potvrdila svá dřívější usnesení a poskytla svým starostům mandát, aby trvali na zachování limitů těžby. Jejich prolomení odmítl na jednání mosteckého zastupitelstva i krajský hejtman Jiří Šulc.
Starosta Horního Jiřetína Branko Glavica k tomu řekl: "Velmi si ceníme podpory kolegů ze sousedních obcí i pana hejtmana, kteří se nenechali ovlivnit populistickým strašením odborářů o tisícovém propouštění horníků. Pokud jsou totiž informace odborářů o věkovém složení horníků pravdivé, většina z nich odejde do důchodu víceméně současně s ukončením těžby. Zbytek pak může MUS zaměstnat na svých dvou lomech Vršany a J. Šverma, které budou fungovat až do roku 2050. Na rekultivaci zbytkové jámy lomu ČSA bude potřeba mnohokrát více zaměstnanců, než rekultivační firmy MUS zaměstnávaly doposud. Apokalyptické vize o nárůstu nezaměstnanosti jsou proto nepodložené."
Hrozby, že horníci nenajdou práci, odmítl v Mosteckém deníku před časem i hejtman Šulc: „Na Trianglu vzniká čtyři tisíce pracovních míst a nejsou lidé, protože se vyplatí nepracovat,“ sdělil.
Jako první se pro obětování Horního Jiřetína a Černic vyjádřili starostové Jirkova, Vysoké Pece a Strupčic, ke kterým se minulý týden připojil i mostecký primátor Vlastimil Vozka. Důležité je, že šlo o vyjádření soukromých názorů uvedených starostů, nikoliv oficiální stanovisko „jejich“ obcí. K tomu by totiž bylo podle platného zákona o obcích potřeba usnesení rady či zastupitelstva obce. Naopak zmíněné usnesení Svazku obcí v regionu Krušných hor se opírá o aktuální a oficiální postoj deseti z jedenácti obcí, které jsou v něm sdruženy.
Odboráři MUS v současnosti obcházejí starosty a žádají je o mediální podporu v údajném rozporu "zaměstnanost vs. Horní Jiřetín". Dočkali se jí ne příliš překvapivě právě od starostů, kteří jsou většinou bývalými zaměstnanci důlních společností (např. primátor Vozka byl dlouholetým předákem odborů MUS). Paradoxně všechny tyto obce leží na uhlí a před likvidací je chrání i limity těžby, které chtějí prolomit (s výjimkou Mostu, který již kompletní likvidaci kvůli uhlí absolvoval v sedmdesátých letech). "Zajímalo by nás, zda by takto starostové reagovali i v případě, že by kvůli uhlí měla být zlikvidována jejich obec. Pokud skutečně o pokračování těžby tolik stojí, měli by MUS nabídnout, že velkolom ČSA může pokračovat místo na východ směrem na západ a zničit Jirkov a okolí. Takhle nabízejí z cizího." řekl starosta Glavica.
O Svazku obcí v regionu Krušných hor: · Svazek obcí v regionu Krušných hor vznikl 1. června 2001 v souladu s ustanovením zákona č. 128/2000 Sb., o obcích na základě Smlouvy o vytvoření dobrovolného svazku obcí.
· Jeho členy jsou města Litvínov, Meziboří, Lom a Horní Jiřetín a obce Hora Svaté Kateřiny, Nová Ves v Horách, Brandov, Louka u Litvínova, Mariánské Radčice, Klíny a Český Jiřetín.
· Svazek sdružuje obce, v nichž žije celkem 40.555 občanů.
· Předmětem činnosti Svazku je vzájemně koordinovaný postup při zajišťování společných zájmů obcí ve všech oblastech samostatné působnosti obcí, a to i s ohledem na dotační politiku státu a Evropské unie, zejména v oblastech zaměstnanosti, vzdělanosti, ochrany životního prostředí, sociální péče, zdravotnictví, kultury, sportu, dopravní obslužnosti, atd.
· Starosta Meziboří se jako jediný hlasování o postoji Svazku k limitům těžby zdržel s tím, že zastupitelstvo jeho města dosud nerevokovalo dřívější usnesení podporující prolomení limitů, které prosadil bývalý starosta Červenka.
-----
Souvisejí komentář Miroslava Šuty: Jak skončí uhelná čunkiáda starosty Jirkova?
Otevřeným dopisem dnes starosta města Horního Jiřetína Branko Glavica vyzval výkonného ředitele společnosti Mostecká uhelná (MUS) Petra Kolmana, aby bezodkladně zastavil noční těžbu ve velkolomu ČSA. Provoz velkolomu totiž v nočních hodinách způsobuje na území Horního Jiřetína překračování platných hygienických limitů hluku. Potvrzují to i výsledky opakovaného měření prováděného pro potřeby MUS Výzkumným ústavem hnědého uhlí, a.s Nejvíce jsou postiženi obyvatelé osady Černice, která je administrativní částí Horního Jiřetína. Průměrné hladiny hluku zde totiž zákonný limit překračují až o 12 decibelů.
Starosta svým dopisem reaguje na nedávné prohlášení ředitele Kolmana, který v regionální televizi DAKR slíbil obyvatelům Litvínova: „V případě, že nedokážeme dodržet všechny zákonné normy a limity, nemůžeme se přiblížit na vzdálenost pěti set metrů od města, kterou uvádíme jako maximální hranici přiblížení, ale skončíme třeba o kilometr dále." Kolman uvedl, že stačí stížnost na zvýšenou prašnost nebo hlučnost od obyvatel a společnost nemůže s těžbou postoupit dál.
Starosta Glavica dnes konstatoval: „Pokud nás pan Kolman nepovažuje za občany druhé kategorie, doufám, že svůj příslib vztáhne i na Horní Jiřetín. K překračování hlukových limitů na území našeho města dochází již několikátým rokem a situace se s přibližováním dolu stále zhoršuje. Chceme proto, aby MUS svoje rypadla vypínala alespoň noci."
Obec tedy nepožaduje úplné ukončení těžby, ale zastavení provozu ve velkolomu v nočních hodinách (tj. od 22 do 6 hodin). Starosta zároveň těžaře vyzval, aby zřídili kontinuální měření hluku v Černicích s tím, že výsledky měření budou on-line zpřístupněny občanům a překročení hygienických limitů povede k automatizovanému odstavení rypadel.
Starosta upozornil, že pokud budou těžaři jeho výzvu ignorovat a do Vánoc noční těžbu nezastaví, použije město k ochraně zájmů svých občanů prostředky správního, občanského a v krajním případě i trestního práva.
Slovenská STUŽ, ve spolupráci s dalšími organizacem, mj. také naší Společností vyhlašuje již 10. ročník soutěže o nejlepší esej na téma udržitelný způsob života, tentokrát u příležitosti 10. výročí pan-evropské konference ministrů životního prostředí v roce 1991 v Dobříši. Soutěž je určena pro studenty univerzit a vysokých škol v ČR a SR. Podrobnosti najdete zde v letáku soutěže.
S datem 26.1. 2006 zrušil Městský soud v Praze nezákonné rozhodnutí Ministerstva dopravy, jež zamítlo řádné a včasné odvolání Ateliéru pro životní prostředí pro údajnou opožděnost.„Ministerstvu jsme nabízeli, aby v rámci mimoodvolacího přezkumu samo zjevné pochybení napravilo“, uvádí Petr Kužvart, který je členem a zástupcem uvedeného občanského sdružení. „Zjevná vůle úředních osob za každou cenu co nejrychleji zprůchodnit zahájení kontroverzní stavby byla ale zřejmě silnější, než principy právního státu. Jde o součást vysoce škodlivých, ale mimořádně (pro jisté kruhy) obchodně lukrativních dopravních staveb, jež si platíme ze svých daní a jejichž důsledky poneseme“, dodává k tomu Kužvart, který v Praze bydlí. Je známou skutečností, že by se Praha těmito stavbami na dlouhá léta zadlužila.
Nyní by měl investor – lépe řečeno odpovědné osoby ve vedení města Prahy – zajistit přerušení stavebních prací a Ministerstvo dopravy by mělo nově a v plném rozsahu projednat odvolání Ateliéru pro životní prostředí, který opakovaně dokládal, že výstavba bezohledného dálničního průrazu městem je hluboce chybným a barbarským řešením. Prioritou přece musí být výstavba vnějšího (silničního či „pražského“) okruhu kolem města spolu s přijetím rozhodných regulačních opatření v centru (po vzoru Stockholmu či Londýna).
Vytváření nových a nových velkokapacitních komunikací skrz památkově mimořádně významné centrum města není řešením, ale velice nákladnou cestou do pekel! Přitom jiné, podstatně šetrnější a levnější řešení je stále ještě možné.
19. března 1995 zasypala v dolině Parichvost ve slovenských Západních Tatrách našeho bývalého předsedu Josefa Vavrouška a jeho dceru Petru.
Vzpomínky některých osobností na něj najdete v odkaze "Související články" níže na této stránce.
Dnes (17. 3.) zahynul tragicky v Karlových Varech aktivní člen STUŽ, zakladatel a dlouholetý předseda Karlovarské pobočky STUŽ RNDr. Pavel Žlebek.
Není frází, když řeknu, že po něm bude prázdno. Ve STUŽi, kde byl jedním z prvních členů, na Ekofilmu, se kterým spojil na léta svůj život, při vínu i kávě, vlastně všude. Loni jsme oslavili jeho kulaté osmdesáté narozeniny. Nikdo by mu těch 80 ale nehádal. Do poslední chvíle byl v duševní kondici. Jen to tělo ho nakonec zradilo. Ještě v úterý nám posílal své komentáře k návrhu stanoviska STUŽ.
Víc o Jardovi najdete například na stránkách Sedmé generace
Pohřeb bude mít 23. ledna ve 14. hod. ve velké obřadní síni ve Strašnicích.
Ako agentúru SITA informovala hovorkyňa generálneho riaditeľa Colného riaditeľstva SR Martina Kereková, neznáma látka bola dovezená v cisternovom nákladnom vozidle evidovanom v Českej republike. Približne 18-tisíc litrov vyčerpali do statických nádrží na poľnohospodárskom družstve pri Krupine. "Je tu podozrenie, že ide o účelový dovoz odpadu minerálneho pôvodu, ktorý mal byť uskladnený a ponechaný na území Slovenska," uviedla Kereková.
Colníci na miesto privolali vyšetrovateľa Úradu justičnej a kriminálnej polície vo Zvolene, ktorý začal trestné stíhanie voči neznámemu páchateľovi pre podozrenie zo spáchania trestného činu za neoprávnené nakladanie s odpadmi. Skutočné zloženie dovezenej látky preukáže až expertíza. V prípade ešte nepadlo žiadne obvinenie.
Tovar predbežne zabezpečil Colný úrad v Banskej Bystrici. Kereková tvrdí, že sa z Česka malo doviezť až 300-tisíc litrov nebezpečnej látky. "Zadržaná zásielka bola prvá z celkového plánovaného množstva," dodala Kereková.
Nelegálny dovoz odpadu neriešia colníci po prvý raz. V máji tohto roku zadržali dva kamióny s komunálnym odpadom z Rakúska, z rovnakej krajiny sa na Slovensko dostal odpad aj v roku 2005, keď do Partizánskeho priviezli 1300 ton odpadu v asi 60 kamiónoch.
Pokračování těžby uhlí znamená jen minimum šancí, aby se z Ústeckého kraje stal prosperující region, z něhož by neodcházeli lidé. V tomto duchu se nesla konference Útlum těžby: Impuls k oživení Ústeckého kraje?, která proběhla ve středu odpoledne v Ústí nad Labem. Pořádalo ji Hnutí Duha ve spolupráci s katedrou geografie Přírodovědecké fakulty UJEP.
"Je to náš příspěvek k tomu, jak by se mohl kraj rozvíjet bez těžby uhlí. Chtěli jsme naznačit možné cesty rozvoje, jejichž v podstatě nutnou podmínkou je útlum těžby," uvedl Petr Holub z Hnutí Duha.
Uhlí, nebo příroda?
V několika příspěvcích se mluvilo například o nutnosti vize rozvoje, za níž by šli politici déle než jedno volební období, o stále větším znečištění prachem v oblastech s hnědouhelnými lomy nebo o perspektivách měst obklopených doly. "Dnešní obyvatelé už zde zapustili kořeny a mají ke kraji opět lokálně patriotický vztah jako ke svému domovu. Vystupují proti pokračování devastace bojem o zachování limitů. Je to aktivní obrana, ale jen obrana. Je potřeba začít aktivně přispívat k novému ekonomickému profilu kraje a tvorbě nových příležitostí než těch ve stávajících oborech," uvedl architekt Martin Říha. Podle něj nehrozí po útlumu těžby nezaměstnanost, pokud se ovšem změní struktura zdejšího průmyslu. "Je nutné, aby se představitelé kraje rozhodli, zda podle nich stojí za to chránit zbytky přírody a kulturní bohatství a na nich stavět rozvoj kraje, nebo vše přetěžit a pak budovat nově, ale bez jakéhokoli vztahu k minulosti," řekl.
Prach lidem zkracuje život
Část konference se věnovala škodlivinám, které jsou kvůli těžbě v ovzduší. Lékař Miroslav Šuta, člen meziresortní komise vlády pro chemickou bezpečnost, který sleduje zdravotní rizika spojená se znečištěním ovzduší, upozornil na to, jak se zvyšuje prašnost v okolí dolů, a na zdravotní rizika s tím spojená. "Prachové částice a látky, které na sebe vážou, jsou jednoznačně velkým zdrojem nemocí dýchacích cest, snižování plicních funkcí a snižování délky života, která je v této oblasti podle statistik jedna z nejmenších v Česku," upozornil lékař. "Různých dat a měření máme spoustu. Je ale otázka, zda z nich dnes někdo z politiků něco vyvozuje," podotknul.
Zcela o konkrétních obavách z dalšího pokračování těžby mluvili na konferenci lidé z Litvínova a Horního Jiřetína. Právě ten je ohrožen dalším pokračováním těžby. Jeho dva tisíce obyvatel by se kvůli ní muselo vystěhovat.
"Ani zachování limitů pro nás není jednoznačná jistota rozvoje. Jak se má rozvíjet město, u něhož jsou stále dobývací prostory, které jsou určené k vytěžení? Obávám se toho, aby Litvínov neobklíčily ze dvou stran doly a nezůstal spojen s ostatním světem jedinou silnicí. V takovém městě nemají lidé co dělat. Je to jen místo pro ty, kteří v těch dolech pracují. Nic víc. Pomohl by jedině odpis uhelných zásob. Ten by nám dal jistotu," představil své obavy Miroslav Otcovský, litvínovský zastupitel a člen sdružení Kořeny, které proti pokračování v těžbě aktivně vystupuje.
"Těžba není priorita. Úloha státu je odolat tlaku těžebních společností a udržet podmínky pro rozvoj regionu. Ostatní je na obyvatelích, obcích a městech," uklidňoval přítomné Daniel Vondrouš, šéf poradců ministerstva životního prostředí.
Těžaře nikdo nepozval
"Uhlí by nemělo determinovat rozvoj regionu. Je ale logické, že těžaři se snaží přesvědčit okolí, že to tak je. Umělé nafukování důležitosti těžby zkresluje obraz kraje. Ten je právě kvůli tomu stále vnímán jako špinavé místo," doplnil. Organizátoři konference se netajili tím, že záměrně nepozvali představitele těžebních společností. Pokračování těžby totiž jednoznačně vidí jako pozastavení jakýchkoli rozvojových plánů na desítky let.
"Není možné jen později vytvořit rekultivovanou krajinu pro rekreaci a sport, která nemá vazby k tomu, co tu bylo dřív. Neměl by v ní už kdo žít," upozornil architekt Vladimír Charvát, který se zabývá územním plánováním.
ONDŘEJ ČERNÝ
Mladá fronta DNES, Regionální mutace - severní Čechy
V Rumunsku se pěstovala zejména GM sója firmy Monsanto, jejíž dědičná informace byla manipulována tak, aby plodina odolávala působení chemického postřiku Roundup - také vyráběného a dodávaného společností Monsanto. Agrochemická firma tvrdí, že pěstování GM sóji údajně snižuje množství používaných pesticidů, ačkoli samo Monsanto patří k jejich největším výrobcům na světě. Naopak organizace Greenpeace poukazuje na to, že pěstování GM sóji vyžaduje ve srovnání s konvečním zemědělstvím více chemických postřiků, které ohrožují životní prostředí.
Pěstování GM sóji se bohužel rumunským úřadům i firmě Monsanto vymklo z pod kontroly. Organizace Greenpeace během roku 2005 zorganizovala průzkumnou cestu po Rumunsku, během které odebrala vzorky zemědělských plodin, jež odeslala k analýze rakouskému úřadu pro životní prostředí v certifikované laboratoři ve Vídni. Analýzy prokázaly pole s ilegálně pěstovanou GM sójou v 10 ze 42 krajů.
Rumunská pobočka Greenpeace navíc odhalila nelegální pokusy s GM brambory a s GM slivoní, a proto varovala rumunské úřady, že ztratily kontrolu nad šířením GMO v zemi. Opačného názoru je však evropská asociace GMO průmyslu - EuropaBio. Podle ředitele oddělení pro GM plodiny Simona Barbera rumunští farmáři po léta pěstovali GM sóju bezpečně. Obavy Greenpeace však překvapivě potvrdil také bývalý ředitel rumunské pobočky firmy Monsanto Dragos Dima, které pro média uvedl: "Odešel jsem od společnosti, abych vyjádřil své pochybnosti o zavedení GMO v Rumunsku. Domnívám se, že ani Monsanto, ani rumunská vláda nejsou schopny GMO monitorovat a kontrolovat. Vedení Monsanta tehdy nesouhlasilo s mými obavami, ale dnešní situace jasně dokládá úplnou ztrátu kontroly nad GMO."
Na problémy s nekontrolovaným šířením GMO v Rumunsku upozornila následně také Evropská unie v monitorovací zprávě Evropské komise. Rumunsko jako tehdejší kandidát na vstup do EU přiměla zpráva k akci. Pěstování GM sóji je v Evropské unii ilegální, a proto rumunská vláda v loňském roce rozhodla zakázat její pěstování v zemi v souvislosti se vstupem země do EU - s účinnosti od 1. ledna 2007. Rumunská inspekce pro životní prostředí (Garda Nationala de Mediu) začala v roce 2006 provádět systematické kontroly GMO, které odhalily desítky případů ilegálního nakládání s GMO. Ve 23 případech udělila inspekce varování a v 15 případech uložila finanční pokuty.
Rumunští odborníci se však obávají, že země za předchozí benevolentní přístup ke GMO nyní bude muset zaplatit, protože dekontaminace Rumunska od GM sóji nebude snadný proces a vyžádá si i jisté náklady. Kromě GM sóji byly podle agentury Inter Press Service v Rumunsku odhaleny také případy ilegálního pěstování GM kukuřice. Případná ilegální kontaminace zemědělské produkce může mít pro rumunské zemědělce vážné důsledky i v podobě problémů s uplatněním zemědělské produkce na trhu Evropské unie, neboť většina evropských spotřebitelů je nadále kritická vůči GMO a odmítá GM potraviny.
Miroslav Šuta
Náhrada zastaralych a neefektivních žárovek má snížit emise o 700 tisíc tun CO2 ročně a spotřebitelům má ušetřit 185 milionů euro. Ekologické organizace rozhodnutí vítají. Opozice podle REUTERS naopak nařkla vládu z přehnaně ambiciózní a extravagantní politiky.
Od července 2008 budou majitelé nově zaregistrovaných vozidel zdaňováni sedmi různými tarify dle negativního vlivu na životní prostředí. Motoristé s nejnižšími emisemi budou do státní kasy přispívat 100 eury, nejméně ekologičtí řidiči zaplatí 2000 eur ročně.
Ministr financí Brian Cowen považuje ekologizaci rozpočtu za nutnost. a pro REUTERS uvedl: "Bude třeba ještě mnohem více snahy, abychom nastavili ten správný kurz k plnění Kjótského protokolu a limitů EU pro rok 2020."
V Litvínově proběhlo 1.12. 2006 referendum o postoji města k jeho ohrožení těžbou uhlí. Referenda se zúčastnilo asi 38% z 21 674 oprávněných voličů, kteří se vyjadřovali k otázce: "Má město Litvínov aktivně využít všech prostředků, aby zabránilo přiblížení povrchové těžby uhlí k Litvínovu, při kterém by došlo k překročení územních ekologických limitů vymezených usnesením vlády č. 444/1991?"Více než 95 % účastníků referenda hlasovalo ANO, tedy vyjádřilo svůj požadavek, aby radnice všemi dostupnými prostředky usilovala o zachování současně platné hranice těžby.
Proti těmto limitům vede agresivní kampaň Mostecká uhelná společnost (MUS) a.s., kterou ovládá firma Czech Coal spoluvlastněná kontroverzním miliardářem Pavlem Tykačem. Ten po mnoha měsících vyšel z anonymity a přiznal, že je jedním z investorů, kteří koupili 40 % akcií MUS. Tykač byl přitom v létě 2006 spolu s dalšími 5 muži obviněn policií z podvodu v souvislosti s případem vytunelovaných investiční CS Fondů.
Vytunelování CS Fondů
Veřejnosti je Pavel Tykač znám zejména podivnými aktivitami tzv. skupiny Motoinvest, která v 90. letech masivně odkupovala akcie drobných investorů z kupónové privatizace. Motoinvest ovládl např. Agrobanku a Plzeňskou banku, které obě za podivných okolností zkrachovaly. Motoinvest kontroloval i investiční CS Fondy, ze kterých se krátce po jeho odchodu ztratila víc než miliarda korun.
MF Dnes uvádí, že podle policie úmyslně zbavil fondy akcií a naplnil je 1,5 miliardou v hotovosti. Peníze byly složeny na účet u Plzeňské banky, kterou Motoinvest od roku 1994 majetkově ovládal a v představenstvu banky tehdy seděl právě Tykač. Za peníze uložené na účtech u Plzeňské banky byly koupeny bezcenné akcie podniku Drůbež Příšovice od holandské firmy, která v Česku obchodovala s další společností kolem Pavla Tykače. Jeho majetek se odhaduje na desítky miliard korun, ale Pavel Tykač v souvislosti se svým někdejším podnikáním nepřipouští žádnou vinu.
Litvínovské občanské sdružení Kořeny i ekologické organizace vítají, že lidé v Litvínově podpořili své sousedy a odmítli bourání Horního Jiřetína a Černic kvůli rozšiřování uhelných dolů. „Jsem strašně ráda, že pětadevadesát procent hlasujících spoluobčanů odmítá žít na hraně důlní jámy. Pro radnici z toho vyplývá velmi jasný mandát, aby aktivně vystupovala proti prolomení územních ekologických limitů," uvedla Jana Doležalová ze sdružení Kořeny.
Na "Společnou výzvu CENELC a STUŽ k Evropské úmluvě o krajině" zareagovali hned dva ministři - jejich reakce si můžete přečíst zde: