Společnost pro trvale udržitelný život

Aktuality STUŽ

Aktuality STUŽ je emailový zpravodaj, který vychází přibližně jednou za 2 týdny a přináší aktuality pro členy a příznivce STUŽ. Přihlaste se k jeho odběru vyplněním jednoduchého formuláře zde.

Archiv doposud vydaných Aktualit STUŽ.

Staňte se členem STUŽ

Není nic jednoduššího, než se přihlásit.

Informace o podmínkách členství

On-line přihláška za člena STUŽ

 

STUŽ na sociálních sítích

Sledujte nás také na sociálních sítích - tam najdete aktuální informace a zajímavosti

Facebook

Twitter

Litvínovské zastupitelstvo se 25.1.2007 usneslo, že bude prosazovat požadavek občanů Litvínova na zachování limitů těžby, který v byl v prosincovém referendu podpořen 95 % hlasujících.

V souladu s tím vyzvalo zastupitelstvo společnosti Mostecká uhelná a Severočeské doly, aby odstoupily od svých záměrů na prolomení územních ekologických limitů a pokračování povrchové těžby směrem k městu. Zároveň vyzvalo vládu České republiky, aby v souladu s usnesením vlády č. 444/1991 zajistila dokončení odpisu zásob hnědého uhlí za platnými limity těžby.

Těžaře staví výzva zastupitelstva do obtížené situace. Až dosud totiž tvrdili, že při plánování svého dalšího rozvoje berou ohled na názory dotčených obcí a měst. Předseda představenstva a generální ředitel skupiny Czech Coal Martin Pudil ve Zprávě o udržitelném rozvoji skupiny Czech Coal za rok 2006, jíž je MUS součástí, mj. uvedl: „Ze zkušenosti víme, že můžeme růst jen tak, jak nám naše zájmové skupiny (stakeholders) dovolí“. Za zájmové skupiny pak zpráva vedle dalších subjektů označuje i místní komunity, orgány samosprávy a neziskové organizace . Samosprávy obou měst, na jejichž území by se podle záměrů MUS měla těžba uhlí v budoucnosti rozšířit (tj. Horní Jiřetín a nyní i Litvínov) přitom postup velkorypadel výslovně odmítají. Se stejným výsledkem skončila i referenda v obou městech a negativně se k prolomení limitů staví i většina místních občanských sdružení.

Dále se dnes zastupitelé shodli na podání nesouhlasného vyjádření k záměru těžby uhlí velkolomu Bílina za platné limity těžby do bezprostřední blízkosti Lomu a Mariánských Radčic, který Severočeské doly podaly na počátku ledna. Litvínov jakožto dotčený správní úřad požaduje dodržování usnesení vlády a platného územního plánu kraje. Vzhledem k negativním vlivům těžby na zdraví a kvalitu obyvatel i na přírodu a krajinu se záměrem nesouhlasí. Tyto vlivy potvrzuje zjištěné několikaleté překračování hygienických limitů hluku MUS v Horním Jiřetíně. Ve stejném smyslu se k tomuto záměru vyjádřilo na včerejším jednání i zastupitelstvo Horního Jiřetína.

„Dnešní rozhodnutí zastupitelstva považujeme za zásadní. Zastupitelé se rozhodli v praxi splnit svůj slib, že se budou při své práci řídit názorem občanů z prosincového referenda. Nyní se ukáže, jestli MUS myslela svoje slova o respektu k názoru místních samospráv vážně, nebo šlo jen o účelovou propagandu,“ uvedla členka výboru občanského sdružení Kořeny Jana Doležalová.

Lze předpokládat, že výzva zastupitelů k odpisu zásob uhlí nalezne ve vládě pochopení. Představitelé všech vládních stran se totiž v minulosti opakovaně vyjádřili, že případnou další těžbu v Podkrušnohoří si v případě nesouhlasu místních obyvatel nedokáží představit. Současná vláda zachování těžebních limitů deklaruje i ve svém programovém prohlášení.

Rozhodnutí litvínovských zastupitelů bude důležitým signálem i pro Ústecký kraj, který v současnosti připravuje nový územní plán Ústeckého kraje. Ve hře zůstává varianta se zachováním i prolomením limitů. Podle informací z krajského úřadu bude přitom při rozhodování o definitivní podobě plánu hrát klíčovou roli právě názor velkých místních samospráv. Litvínov je přitom druhým největším městem mosteckého okresu a šestým největším městem Ústeckého kraje.

Jana Doležalová, členka výboru o. s. Kořeny

Česká inspekce životního prostředí udělila milionové sankce nelegálním dovozcům odpadů z Německa do západních Čech. Oděvy, plasty a komunální odpad se objevily ve starých betonových skladech v Sytně na Tachovsku a v Dolním Žandově a ve Studánce u Aše, obojí na Chebsku.

U prvních dvou případů zahájila ČIŽP správní řízení se šesti firmami a uložila sankce tři miliony korun. "Hlavní vinu nesou firmy AM servis z Prahy a R.K.M. PRAHA z Říčan," uvedla. Z obou míst už odpad zmizel. V Sytně šlo o desítky tun slisovaných hadrů a koberců, V Dolním Žandově o zhruba 45 tun koberečků do automobilů a slisovaných zbytků ze zpracovny plastů.

Jako třetí řešila inspekce případ 85 tun nebezpečného odpadu pocházejícího z nejmenované německé firmy. Česká firma ho dovezla do bývalé textilní továrny ve Studánce. "Nechali jsme si zpracovat odborný znalecký posudek, podle něhož se budeme rozhodovat, jak postupovat ve správním řízení o pokutě," uvedl vedoucí odboru odpadů ředitelství ČIŽP Petr Havelka. Ta by se měla pohybovat v řádu jednotek milionů korun. Ministerstvo životního prostředí zaslalo do Saska, odkud odpad pochází, žádost o jeho odvoz.

Kvůli nelegální přepravě odpadů na území ČR, uložila ČIŽP Plzeň další dvě sankce celkem 250.000 korun firmám, které se pokoušely s kamiony naloženými odpadem překročit hranice státu. Povolení orgánů státní správy neměly.

"V Plzeňském a Karlovarském kraji teď zatím žádný jiný nelegální odpad není," dodal Havelka. Nevyloučil ale, že se ještě může objevit.

V ČR bylo celkem 18 míst, kam na přelomu let 2005 a 2006 směřoval odpad z Německa. Nejvíce se objevoval na severu a ve středu Čech. Od loňského dubna už tyto případy nepřibývaly. Celníci i policisté nyní kontrolují na hranicích i ve vnitrozemí. Zachytili už jen několik drobnějších případů.

 

Rumunsko zahájilo rok 2007 nejen vstupem do Evropské unie, ale v platnost také vstoupil zákaz pěstování geneticky modifikované (GM) sóji. Rozhodnutí rumunské vlády velice nelibě nesou zejména firma Pioneer a agrochemická společnost Monsanto. Ještě v roce 2006 se totiž v Rumunsku pěstovala GM sója na značné výměře - podle různých zdrojů šlo o 100 až 130 tisíc hektarů.

V Rumunsku se pěstovala zejména GM sója firmy Monsanto, jejíž dědičná informace byla manipulována tak, aby plodina odolávala působení chemického postřiku Roundup - také vyráběného a dodávaného společností Monsanto. Agrochemická firma tvrdí, že pěstování GM sóji údajně snižuje množství používaných pesticidů, ačkoli samo Monsanto patří k jejich největším výrobcům na světě. Naopak organizace Greenpeace poukazuje na to, že pěstování GM sóji vyžaduje ve srovnání s konvečním zemědělstvím více chemických postřiků, které ohrožují životní prostředí.

Pěstování GM sóji se bohužel rumunským úřadům i firmě Monsanto vymklo z pod kontroly. Organizace Greenpeace během roku 2005 zorganizovala průzkumnou cestu po Rumunsku, během které odebrala vzorky zemědělských plodin, jež odeslala k analýze rakouskému úřadu pro životní prostředí v certifikované laboratoři ve Vídni. Analýzy prokázaly pole s ilegálně pěstovanou GM sójou v 10 ze 42 krajů.

Rumunská pobočka Greenpeace navíc odhalila nelegální pokusy s GM brambory a s GM slivoní, a proto varovala rumunské úřady, že ztratily kontrolu nad šířením GMO v zemi. Opačného názoru je však evropská asociace GMO průmyslu - EuropaBio. Podle ředitele oddělení pro GM plodiny Simona Barbera rumunští farmáři po léta pěstovali GM sóju bezpečně. Obavy Greenpeace však překvapivě potvrdil také bývalý ředitel rumunské pobočky firmy Monsanto Dragos Dima, které pro média uvedl: "Odešel jsem od společnosti, abych vyjádřil své pochybnosti o zavedení GMO v Rumunsku. Domnívám se, že ani Monsanto, ani rumunská vláda nejsou schopny GMO monitorovat a kontrolovat. Vedení Monsanta tehdy nesouhlasilo s mými obavami, ale dnešní situace jasně dokládá úplnou ztrátu kontroly nad GMO."

Na problémy s nekontrolovaným šířením GMO v Rumunsku upozornila následně také Evropská unie v monitorovací zprávě Evropské komise. Rumunsko jako tehdejší kandidát na vstup do EU přiměla zpráva k akci. Pěstování GM sóji je v Evropské unii ilegální, a proto rumunská vláda v loňském roce rozhodla zakázat její pěstování v zemi v souvislosti se vstupem země do EU - s účinnosti od 1. ledna 2007. Rumunská inspekce pro životní prostředí (Garda Nationala de Mediu) začala v roce 2006 provádět systematické kontroly GMO, které odhalily desítky případů ilegálního nakládání s GMO. Ve 23 případech udělila inspekce varování a v 15 případech uložila finanční pokuty.

Rumunští odborníci se však obávají, že země za předchozí benevolentní přístup ke GMO nyní bude muset zaplatit, protože dekontaminace Rumunska od GM sóji nebude snadný proces a vyžádá si i jisté náklady. Kromě GM sóji byly podle agentury Inter Press Service v Rumunsku odhaleny také případy ilegálního pěstování GM kukuřice. Případná ilegální kontaminace zemědělské produkce může mít pro rumunské zemědělce vážné důsledky i v podobě problémů s uplatněním zemědělské produkce na trhu Evropské unie, neboť většina evropských spotřebitelů je nadále kritická vůči GMO a odmítá GM potraviny.

Miroslav Šuta

Koncem roku 2006 vyšlo prví číslo odborného elektronického časopisu Envigogika. Toto recenzované periodikum bylo zřízeno pro podporu odborného dialogu v oblastech souvisejících s environmentálním vzděláváním – obsahově se zaměřuje především na jeho filozofické, psychologické a sociologické aspekty.

Na jeho stránkách se má otevírat interdisciplinární prostor, ve kterém by se dařilo rozvíjet důležitá témata a snad i vytvářet příležitosti pro vznik nových oborů. Podrobnější „programové prohlášení“ o náplni časopisu lze nalézt zde; v dalších rubrikách jsou informace o jeho struktuře a redakčních pravidlech.

Časopis vydává Centrum pro otázky životního prostředí UK, je volně přístupný na http://envigogika.cuni.cz/. Vychází 3krát ročně, a to v dubnu, srpnu a prosinci. Příspěvky jsou přijímány průběžně, pro zveřejnění v recenzované rubrice je však třeba počítat s několik týdnu trvajícím recenzním řízením.

Česká pobočka mezinárodní ekologické organizace Greenpeace zprovoznila na svých internetových stránkách českou verzi registru kontaminací způsobených geneticky modifikovanými organismy (GMO).

Podle Greenpeace doposud nebyl vytvořen globální monitorovací systém týkající se GMO, což se Greenpeace spolu s britskou organizací GeneWatch pokouší suplovat provozováním speciální internetové stránky, která se snaží zaznamenávat informace o případech náhodného či záměrného znečištění způsobeného GMO.

Registr GM kontaminace se skládá z údajů o vlastních případech kontaminace (byl-li v potravinách, v krmivu nebo ve volně rostoucích rostlinách nalezen genetický materiál z GMO), ale i o případech ilegálního pěstování a uvolňování GMO do životního prostředí nebo potravního řetězce. Registr obsahuje i zdokumentované negativní dopady GMO na zemědělství, které byly nahlášeny jako důsledky použití GMO a jejich vlivu. Samo Greenpeace však přiznává, že internetový registr obsahuje pouze veřejně dobře zdokumentované případy a že se jistě se vyskytuje i řada nepodchycených úniků GMO.

Český překlad GM registru kontaminaci nalezete v případě zájmu na internetové stránce Greenpeace: http://www.greenpeace.cz/registr/

Originální GM registr kontaminací v angličtině naleznou zájemci na internetové adrese http://www.gmcontaminationregister.org/

Včera (12. ledna) v časných ranních hodinách nás navždy opustil náš člen, přítel a kamarád Jaroslav Stoklasa

Není frází, když řeknu, že po něm bude prázdno. Ve STUŽi, kde byl jedním z prvních členů, na Ekofilmu, se kterým spojil na léta svůj život, při vínu i kávě, vlastně všude. Loni jsme oslavili jeho kulaté osmdesáté narozeniny. Nikdo by mu těch 80 ale nehádal. Do poslední chvíle byl v duševní kondici. Jen to tělo ho nakonec zradilo. Ještě v úterý nám posílal své komentáře k návrhu stanoviska STUŽ.

Víc o Jardovi najdete například na stránkách Sedmé generace

 Pohřeb bude mít 23. ledna ve 14. hod. ve velké obřadní síni ve Strašnicích.

Komunální odpad z Německa, který zamořil část obce Hůry na Českobudějovicku, musí zmizet. Krajský úřad zruší všechna povolení, která udělil firmě Profiakont k nakládání s odpady. Obec Hůry podá žalobu na vyklizení pozemku a trestní oznámení na tuto firmu a Česká inspekce životního prostředí okamžitě zahájí v místě skládky vyšetřování a určí opatření k nápravě i lhůtu pro jejich splnění. Novináře o dohodě zástupců ČIŽP, obce Hůry a krajského úřadu informoval jihočeský hejtman Jan Zahradník.



V Hůrách nedaleko Českých Budějovic leží stovky tun odpadu, převažují textilie, plasty a lepenky. Navezla je tam společnost s ručením omezeným Profiakont, která měla povolení na dovoz odpadu jako dále využitelné suroviny ke zpracování, a to na kapacitu 1000 tun ročně. V rozporu s tím však odpadky zamořila i okolí. Leží daleko za plotem areálu, na pozemcích obce i státu. "Obec bude také vyžadovat zvýšenou ostrahu tohoto území od policie České republiky," řekl hejtman.

Česká inspekce životního prostředí už společnosti loni v červnu uložila pokutu 295.000 korun. Firma ji zaplatila, balíky textilií a dalších odpadů však na místě zůstaly a přibyly další. Nyní inspektoři zahajují vyšetřování podle zákona o odpadech s cílem stanovit opatření k nápravě a termíny, kdy by měl odpad zmizet. "Bylo dohodnuto, že pokud se zjistí jakýkoliv pohyb vozidel, budeme kromě policie informováni i my. Máme čtyřiadvacetihodinovou výjezdovou službu," upozornil hlavní inspektor českobudějovické pobočky ČIŽP Ladislav Krátký.

Společnost Profiakont od roku 2003 provozovala mobilní zařízení ke sběru a výkupu ostatních odpadů. Krajský úřad jí v listopadu 2005 vydal souhlas k provozu zařízení v Hůrách, které mělo sloužit ke sběru, výkupu, předúpravě a využívání ostatních odpadů. Problémy nastaly počátkem loňského roku, kdy dovezla z Německa 300 balíků textilu, které nejdříve uložila v obci Vráto a poté nelegálně uskladnila mimo oplocený areál své provozovny v Hůrách.

"Dnešní jednání potvrdilo, že krajský úřad nepochybil, když vydal firmě Profiakont souhlas k provozu zařízení pro výkup a třídění odpadu určeného k dalšímu zpracování, neboť splňovala všechny podmínky, které ukládá zákon," zdůraznil hejtman. Míní však, že nelegální uložení odpadu mimo areál provozovny se mohlo už v samém počátku řešit daleko razantněji.

Nebezpečnou látku, která způsobuje rakovinu plic, našly italské úřady v devíti termoskách, které vyrábí česká firma Tescoma. Laboratorní testy ukázaly, že termosky obsahují azbest. „Víme o tom a právě zahajujeme kontrolu. Pokud se ukáže, že je to pravda, nařídíme stažení nebezpečných výrobků z trhu," říká mluvčí České obchodní inspekce Miloslava Fléglová.

Vlákna, která se z azbestu uvolňují, se totiž při vdechování usazují v plicích a způsobují vážné nemoci. „Například rakovinu," říká lékař Miroslav Šuta, konzultant pro ekologická a zdravotní rizika ze Společnosti pro trvale udržitelný život.

„Pokud se potvrdí, že se v Česku skutečně vyráběly termosky obsahující rakovinotvorný azbest, mohlo dojít k závažnému porušení české i evropské legislativy," dodává Šuta.
Vedení zlínského výrobce kuchyňského zboží Tescoma se dobrovolně rozhodlo termosky stáhnout z prodeje.

Termosky Tescoma obsahují azbest

Firma se brání, že termosky stáhne z trhu jen dočasně a dá je k posouzení na laboratorní testy. Pak se rozhodne, co dál. V Itálii i v Česku se však už prodaly tisíce takových termosek. Jednatel Tescomy Petr Chmela tvrdí, že barevné termosky se skleněnou vložkou jsou při běžném používání neškodné. Riziko podle něj hrozí jen v případě, že by se nádoba rozbila, člověk by si k ní přiklekl a z bezprostřední blízkosti delší dobu vdechoval azbestová vlákna.

„Takové riziko je jen teoretické, a proto s rozhodnutím italských úřadů nesouhlasíme," uvedl vedoucí řízení jakosti firmy Ladislav Vaculík.

„Stejně jako Tescoma, tedy s malým, asi půlgramovým množstvím azbestu vyrábí termosky i devadesát procent ostatních firem," tvrdí Chmela. „Proto to považujeme za příklad přehnané byrokracie a úzkostlivosti některých kontrolních orgánů Evropské unie," dodal s tím, že může jít i o konkurenční boj.

Azbest působí v termoskách jako tmelicí prvek vnější plastové a vnitřní skleněné vložky, v níž je vakuum. Tento vzduchoprázdný obal pak udržuje dlouhou dobu tekutinu ve stejné teplotě. Jenže směrnice Evropské unie zakazuje používat azbest a výrobky, do nichž byl záměrně přidán. V Česku se smí používat jen při výzkumu nebo s ním mohou přijít do styku pracovníci, kteří ho likvidují. „Azbest je natolik nebezpečný, že Evropská unie postupně zaváděla jeho regulaci již od 80. let minulého století. Kvůli nebezpečnému azbestu dokonce byla v roce 1991 na více než deset let uzavřena i budova Evropské komise - Berlaymont," říká lékař Miroslav Šuta.

 

LENKA PETRÁŠOVÁ, s přispěním Milana Libigera

Prach a zplodiny z aut v ovzduší trápí obyvatele metropole už léta. Vzrůstající počet automobilů a kamiónové dopravy situaci ještě zhoršuje. Na varovnou situaci upozorňují nejen lékaři, ale i experti na toxické látky.



Nejvíc znečištěním vzduchu trpí ti nejmenší, a proto také nejzranitelnější obyvatelé hlavního města. Dětští lékaři oslovení Právem se shodují, že je situace vážná a rok od roku se zhoršuje.

„Posouvá se například nemocnost do nižších věkových skupin a přibývá astmatiků. Výjimkou nejsou kojenci a děti do půl roku věku,“ říká dětská lékařka Ivana Nulíčková, která má ordinaci v centru města, v Palackého ulici.

„Už kolem půl roku začínají u dětí první infekce, je slyšet pískot na plicích. Miminka také déle stůňou – kašlou až tři týdny, než se všeho zbaví. Častěji se vyskytují ekzémy. Má je už každý druhý kojenec,“ dodala Nulíčková.

Zvýšené koncentrace prachu

Zima je také obdobím, kdy jsou horší rozptylové podmínky v ovzduší a lidé trpí onemocněním dýchacích cest. Ordinace jsou plné. Stoupá počet komplikací horních cest dýchacích, zánětů průdušek a zápalů plic. Zhoršil se i stav u mnohých astmatiků, shodují se lékaři oslovení Právem.

Velké i jemné prachové částice z výfukových plynů jsou dnes patrně největším problémem ovlivňujícím zdraví obyvatel metropole. „Jemné prachové částice lidé vdechují do hlubších částí dýchacích cest, odtud se mohou dostávat dále do krve. Nebezpečné jsou především proto, že se na ně váží pro lidské zdraví nebezpečné chemické látky, jako například těžké kovy, aromatické uhlovodíky a další pro organismus nebezpečné látky,“ říká Miroslav Šuta, lékař a odborník na toxické látky ze Společnosti pro trvale udržitelný život.

Zvýšené koncentrace prachových částic v ovzduší byly v letech 1999 až 2003 několikrát naměřeny na všech monitorovacích stanicích hlavního města v Libuši, na Smíchově, náměstí Republiky a Mlynářce. Zdrojem je především automobilová a kamiónová doprava. Zasažena je většina Prahy. Výjimkou jsou jen některé části na jejím okraji, kde převládá zeleň.

Předčasná smrt

„Problém znečištění ovzduší prachem je velice závažný proto, že má bezprostřední dopad na zdraví obyvatel. Evropské studie dokládají, že znečištění ovzduší způsobuje ročně předčasnou smrt u asi 370 tisíc Evropanů a 8 až 10 tisíc Čechů. V průměru každý obyvatel Evropské unie ztrácí asi deset měsíců života právě proto, že vdechuje znečištěný vzduch,“ uvedl Miroslav Šuta.

Čeští odborníci také kritizovali tento týden na setkání v prostorách pražské Vědeckotechnické společnosti program na snižování emisí, který vydal magistrát hlavního města Prahy. Podle něj se má kritická situace paradoxně vyřešit vybudováním dalších komunikací. Jejich výstavba přijde daňové poplatníky odhadem až na 100 miliard korun.

Bude víc automobilů?

„Je velice pravděpodobné, že masívní výstavba silnic a okruhů a spojujících radiál přivede díky lepším komunikacím do metropole další auta a kamióny. Prioritou se musí stát koncepční řešení. Například zavedení mýta v centru po vzoru Londýna, větší investice do rychlé, pohodlné a levné veřejné dopravy, nebo dobré a bezpečné cyklostezky,“ řekl Právu Vojtěch Kotecký z ekologického sdružení Hnutí Duha.

S ním souhlasí i Eva Tylová, zastupitelka hlavního města Prahy za Stranu zelených, která zároveň říká: „Růst koncentrace prašného aerosolu – polétavého prachu – v ovzduší se zatím nedaří zastavit.“ Podle Tylové i dalších odborníků je to důkaz, že současná opatření jsou neúčinná. V Praze a dalších velkých aglomeracích nese hlavní díl viny rapidně rostoucí automobilová doprava. Emise z průmyslových zdrojů, kam patří například teplárny, se podařilo omezit.

Mnohé domácnosti už také topí palivy příznivějšími pro ovzduší. Jedním z nejlepších řešení je vysadit v metropoli více zelených ploch, včetně listnatých stromů a křovin. Ty totiž prachové částice zadržují.

Karolina Kudynová

Česká obchodní inspekce varuje před nebezpečným dětským dalekohledem Bin Oculars. U citlivých dětí vyvolává alergické reakce. Důvodem je vysoký obsah nebezpečných látek, tzv. ftalátů. ČOI proto vyhodnotila výrobek jako nebezpečný. 5. ledna to uvedla TV Nova.



Jde o výrobek z Číny a mezi spotřebiteli je jich nyní asi tisícovka. ČOI nechala výrobek prošetřit ve Státním zdravotním ústavu. "Obsahuje vysoké množství ftalátů. Překračuje limitní hodnotu 24krát," řekl Nově Zdeněk Zavázal z ČOI.

Ftaláty se používají pro měkčení plastů z PVC. "Jsou klasifikovány jako toxické pro reprodukci," upozornil vedoucí toxické kampaně hnutí Greenpeace Jan Freidinger.

Inspekce nechápe, jak distributor výrobku, společnost Alltoys, mohl umístit na výrobek značku CE. Ta spotřebitele informuje, že výrobek neobsahuje nebezpečné chemikálie, tedy i ftaláty, uvedla Nova.

Firma Alltoys už dalekohledy stáhla z trhu a ti, co si je zakoupili, je mohou vrátit. Odmítá však, že by pochybila. "Na tento dalekohled máme všechny potřebné atesty pro prodej v České republice. Budeme se bránit proti pokutě," řekl Nově ředitel firmy Alltoys Jaroslav Novozámský. Ta se podle inspekce bude pohybovat v řádech statisíců korun, uvedla Nova.

Arktida bez ledu? Žádná fikce, ale pravděpodobná realita. Planeta Věda se podívá na výsledky výzkumného projektu Washingtonské univerzity, která tvrdí, že do 40 let může být Arktida bez ledového příkrovu. Průvodcem zemí "věčného" ledu bude tentokrát Josef Řehák, který dlouhodobě studuje ledovce na Špicberkách. Zapůjčil Planetě Věda exkluzivní záběry, které ukazují svět přímo pod ledovcem.



S úbytkem ledu se může změnit i citlivý arktický ekosystém. Když zmizí kry, zmizí i jejich bílí obyvatelé. Přísnější ochranu ledních medvědů už vyhlásila americká vláda a poprvé připustila, že globální oteplování představuje pro přírodu reálné a vážné ohrožení.

 

Globální oteplování je fakt, o kterém se už mezi vědci nediskutuje. Mluví se o tom, jestli mu jde zabránit. To, že teploty rychle rostou, jednoduše dokazuje statistika nejvyšších průměrných teplot za posledních 120 let? Příznačně roky 2005, 2003, 2002, 1998 a také 2006. Ve Velké Británii byla průměrná teplota loni nejvyšší od roku 1659. Jenže jak se změní polární oblasti? Pořad Planeta Věda si mužete přehrát na internerových stránkách České televize ZDE.

Společnost pro trvale udržitelný život
Zpravodaj STUŽ
ISSN 1802-3053


Creative Commons License