Společnost pro trvale udržitelný život

Aktuality STUŽ

Aktuality STUŽ je emailový zpravodaj, který vychází přibližně jednou za 2 týdny a přináší aktuality pro členy a příznivce STUŽ. Přihlaste se k jeho odběru vyplněním jednoduchého formuláře zde.

Archiv doposud vydaných Aktualit STUŽ.

Staňte se členem STUŽ

Není nic jednoduššího, než se přihlásit.

Informace o podmínkách členství

On-line přihláška za člena STUŽ

 

STUŽ na sociálních sítích

Sledujte nás také na sociálních sítích - tam najdete aktuální informace a zajímavosti

Facebook

Twitter

Rumunsko zahájilo rok 2007 nejen vstupem do Evropské unie, ale v platnost také vstoupil zákaz pěstování geneticky modifikované (GM) sóji. Rozhodnutí rumunské vlády velice nelibě nesou zejména firma Pioneer a agrochemická společnost Monsanto. Ještě v roce 2006 se totiž v Rumunsku pěstovala GM sója na značné výměře - podle různých zdrojů šlo o 100 až 130 tisíc hektarů.

V Rumunsku se pěstovala zejména GM sója firmy Monsanto, jejíž dědičná informace byla manipulována tak, aby plodina odolávala působení chemického postřiku Roundup - také vyráběného a dodávaného společností Monsanto. Agrochemická firma tvrdí, že pěstování GM sóji údajně snižuje množství používaných pesticidů, ačkoli samo Monsanto patří k jejich největším výrobcům na světě. Naopak organizace Greenpeace poukazuje na to, že pěstování GM sóji vyžaduje ve srovnání s konvečním zemědělstvím více chemických postřiků, které ohrožují životní prostředí.

Pěstování GM sóji se bohužel rumunským úřadům i firmě Monsanto vymklo z pod kontroly. Organizace Greenpeace během roku 2005 zorganizovala průzkumnou cestu po Rumunsku, během které odebrala vzorky zemědělských plodin, jež odeslala k analýze rakouskému úřadu pro životní prostředí v certifikované laboratoři ve Vídni. Analýzy prokázaly pole s ilegálně pěstovanou GM sójou v 10 ze 42 krajů.

Rumunská pobočka Greenpeace navíc odhalila nelegální pokusy s GM brambory a s GM slivoní, a proto varovala rumunské úřady, že ztratily kontrolu nad šířením GMO v zemi. Opačného názoru je však evropská asociace GMO průmyslu - EuropaBio. Podle ředitele oddělení pro GM plodiny Simona Barbera rumunští farmáři po léta pěstovali GM sóju bezpečně. Obavy Greenpeace však překvapivě potvrdil také bývalý ředitel rumunské pobočky firmy Monsanto Dragos Dima, které pro média uvedl: "Odešel jsem od společnosti, abych vyjádřil své pochybnosti o zavedení GMO v Rumunsku. Domnívám se, že ani Monsanto, ani rumunská vláda nejsou schopny GMO monitorovat a kontrolovat. Vedení Monsanta tehdy nesouhlasilo s mými obavami, ale dnešní situace jasně dokládá úplnou ztrátu kontroly nad GMO."

Na problémy s nekontrolovaným šířením GMO v Rumunsku upozornila následně také Evropská unie v monitorovací zprávě Evropské komise. Rumunsko jako tehdejší kandidát na vstup do EU přiměla zpráva k akci. Pěstování GM sóji je v Evropské unii ilegální, a proto rumunská vláda v loňském roce rozhodla zakázat její pěstování v zemi v souvislosti se vstupem země do EU - s účinnosti od 1. ledna 2007. Rumunská inspekce pro životní prostředí (Garda Nationala de Mediu) začala v roce 2006 provádět systematické kontroly GMO, které odhalily desítky případů ilegálního nakládání s GMO. Ve 23 případech udělila inspekce varování a v 15 případech uložila finanční pokuty.

Rumunští odborníci se však obávají, že země za předchozí benevolentní přístup ke GMO nyní bude muset zaplatit, protože dekontaminace Rumunska od GM sóji nebude snadný proces a vyžádá si i jisté náklady. Kromě GM sóji byly podle agentury Inter Press Service v Rumunsku odhaleny také případy ilegálního pěstování GM kukuřice. Případná ilegální kontaminace zemědělské produkce může mít pro rumunské zemědělce vážné důsledky i v podobě problémů s uplatněním zemědělské produkce na trhu Evropské unie, neboť většina evropských spotřebitelů je nadále kritická vůči GMO a odmítá GM potraviny.

Miroslav Šuta

Irové už nebudou moci svítit klasickými žárovkami, protože od roku 2009 bude muset být každá nahrazena efektivnější alternativou. Spolu s penalizací automobilů s vyššími emisemi jde o součást tzv. uhlíkového rozpočtu, který představil irský ministr životního prostředí John Gromley.

Náhrada zastaralych a neefektivních žárovek má snížit emise o 700 tisíc tun CO2 ročně a spotřebitelům má ušetřit 185 milionů euro. Ekologické organizace rozhodnutí vítají. Opozice podle REUTERS naopak nařkla vládu z přehnaně ambiciózní a extravagantní politiky.

Od července 2008 budou majitelé nově zaregistrovaných vozidel zdaňováni sedmi různými tarify dle negativního vlivu na životní prostředí. Motoristé s nejnižšími emisemi budou do státní kasy přispívat 100 eury, nejméně ekologičtí řidiči zaplatí 2000 eur ročně.

Ministr financí Brian Cowen považuje ekologizaci rozpočtu za nutnost. a pro REUTERS uvedl: "Bude třeba ještě mnohem více snahy, abychom nastavili ten správný kurz k plnění Kjótského protokolu a limitů EU pro rok 2020."

V Litvínově proběhlo 1.12. 2006 referendum o postoji města k jeho ohrožení těžbou uhlí. Referenda se zúčastnilo asi 38% z 21 674 oprávněných voličů, kteří se vyjadřovali k otázce: "Má město Litvínov aktivně využít všech prostředků, aby zabránilo přiblížení povrchové těžby uhlí k Litvínovu, při kterém by došlo k překročení územních ekologických limitů vymezených usnesením vlády č. 444/1991?"Více než 95 % účastníků referenda hlasovalo ANO, tedy vyjádřilo svůj požadavek, aby radnice všemi dostupnými prostředky usilovala o zachování současně platné hranice těžby.

Proti těmto limitům vede agresivní kampaň Mostecká uhelná společnost (MUS) a.s., kterou ovládá firma Czech Coal spoluvlastněná kontroverzním miliardářem Pavlem Tykačem. Ten po mnoha měsících vyšel z anonymity a přiznal, že je jedním z investorů, kteří koupili 40 % akcií MUS. Tykač byl přitom v létě 2006 spolu s dalšími 5 muži obviněn policií z podvodu v souvislosti s případem vytunelovaných investiční CS Fondů.

Vytunelování CS Fondů

Veřejnosti je Pavel Tykač znám zejména podivnými aktivitami tzv. skupiny Motoinvest, která v 90. letech masivně odkupovala akcie drobných investorů z kupónové privatizace. Motoinvest ovládl např. Agrobanku a Plzeňskou banku, které obě za podivných okolností zkrachovaly. Motoinvest kontroloval i investiční CS Fondy, ze kterých se krátce po jeho odchodu ztratila víc než miliarda korun.

MF Dnes uvádí, že podle policie úmyslně zbavil fondy akcií a naplnil je 1,5 miliardou v hotovosti. Peníze byly složeny na účet u Plzeňské banky, kterou Motoinvest od roku 1994 majetkově ovládal a v představenstvu banky tehdy seděl právě Tykač. Za peníze uložené na účtech u Plzeňské banky byly koupeny bezcenné akcie podniku Drůbež Příšovice od holandské firmy, která v Česku obchodovala s další společností kolem Pavla Tykače. Jeho majetek se odhaduje na desítky miliard korun, ale Pavel Tykač v souvislosti se svým někdejším podnikáním nepřipouští žádnou vinu.

Litvínovské občanské sdružení Kořeny i ekologické organizace vítají, že lidé v Litvínově podpořili své sousedy a odmítli bourání Horního Jiřetína a Černic kvůli rozšiřování uhelných dolů. „Jsem strašně ráda, že pětadevadesát procent hlasujících spoluobčanů odmítá žít na hraně důlní jámy. Pro radnici z toho vyplývá velmi jasný mandát, aby aktivně vystupovala proti prolomení územních ekologických limitů," uvedla Jana Doležalová ze sdružení Kořeny.

V polovině listopadu se patrně na dlouhá léta rozhodne o tom, zda a jak budeme chráněni před negativním vlivem průmyslových chemikálií. Před pěti lety odstartovala Evropská komise (EK) přípravu jejich regulace s cílem najít rovnováhu mezi konkurenceschopností průmyslu a ochranou zdraví a životního prostředí. Výsledek mnohaletého procesu bude důležitým signálem o směřování EU a její průmyslové i ekologické politiky.

Dnes nemusí průmysl informovat o bezpečnosti asi 100 tisíc chemikálií (uvedených na trh před rokem 1980), z nichž mnohé vzbuzují obavy lékařů a přírodovědců. Komise navrhla tuto "díru" v zákonech odstranit zavedením povinnosti výrobců poskytovat životně důležitá zdravotní a bezpečnostní data o chemikáliích. Zároveň by se měla zavést procedura pro náhradu těch nejnebezpečnějších. Návrh komise, pro který se ze slov Registrace, Evaluace (zhodnocení) a Autorizace (povolování) CHemických látek vžila zkratka REACH, prošel během let řadou proměn a stále není jisté, v jaké podobě bude schválen. Po pěti letech politického vyjednávání nejsou dokonce jisté ani následující čtyři základní principy jeho efektivního fungování:

- Náhrada nejnebezpečnějších chemikálií - nebezpečné látky by nesměly být užívány bez získání speciálního povolení (autorizace). Cílem autorizace je povzbudit firmy k hledání bezpečnějších alternativ a zajistit, aby byly v co největší míře užívány méně škodlivé látky. Firmám by autorizace umožnila pokračovat ve výrobě a užívání nebezpečných látek pouze v případech, kdy by pro specifické použití látky dosud neexistovala bezpečnější alternativa nebo kdyby bylo používání dané látky přínosem pro společnost a zároveň by mohlo být riziko nebezpečné látky regulováno.

- Právo na informace - spotřebitelé by měli mít právo zjistit, jaké chemické látky jsou ve výrobcích obsaženy a které z nich jsou problematické, aby se mohli nebezpečným chemikáliím vyvarovat.

- Garance bezpečnosti - zavedením tzv. Duty of Care (povinnost péče) by se výrobci chemikálií stávali zodpovědnými za jejich bezpečnost i při výrobě pod 1 tunu ročně, která neukládá formální povinnost testování v rámci REACH.

- Dostatek dat o chemikáliích - výrobci a dovozci by museli poskytnout dostatek dat k identifikaci nebezpečných chemikálií a k rozhodnutí, zda jsou dostupné náhrady bezpečnější.

Spor o náhradu
I v základních principech může být REACH ještě vylepšen, nebo oslaben. Klíčovým bude tzv. druhé čtení v Evropském parlamentu, které musí proběhnout do konce roku. Bude-li názor EP odlišný od pozice Rady EU (ta je složena z ministrů členských států), proběhne vyjednávaní mezi těmito institucemi o společné kompromisní podobě REACH. Právě europoslanci teď mají v rukou podobu REACH - tedy i to, nakolik bude zdraví lidí a životní prostředí chráněno před nebezpečnými chemikáliemi.

Europoslanci v prvním hlasování o REACH podpořili vyřazení nejnebezpečnějších chemikálií, za které je dostupná bezpečnější náhrada. Naopak podle názoru Rady EU by průmysl měl mít možnost nadále používat chemikálie - které např. narušují hormonální systém nebo způsobují rakovinu -, i když za ně existuje bezpečnější náhrada. Pro prosazení náhrady je nyní nezbytné, aby europoslanci své stanovisko zopakovali.

EP se však rovněž shodl na tom, že omezí povinnost poskytovat informace o nebezpečnosti chemikálií, pokud jich firma vyrábí míň než 100 tun za rok. To by ovšem značně ztížilo možnost určení nebezpečných chemikálií i jejich potenciálních náhrad, a tím i podkopalo možnost náhrady nejnebezpečnějších látek.

Pošlete svůj názor!
Aby se k uším a očím poslanců dostal nejen názor placených lobbistů, ale i jejich voličů, připravily nevládní organizace internetovou stránku http://www.chemicalreaction.org. Na ní najdete v češtině základní informace o REACH a z ní můžete poslat každému z europoslanců e-mail se svým názorem.

Vysoce rizikové chemikálie - jsou ty, u nichž nemůže být zajištěno bezpečné zacházení a nevyhnutelně končí v životním prostředí. EU se je zavázala vyloučit z užívání do roku 2020. Podle REACH se jedná o chemické látky, které: - se velmi obtížně rozkládají v prostředí (jsou velmi persistentní) a zároveň se můžou hromadit v těle a v potravním řetězci (velmi bioakumulativní);
- jsou zároveň persistentní, bioakumulativní a toxické;
- můžou narušovat hormonální systém člověka a volně žijících zvířat (endokrinní disruptory);
- můžou způsobovat rakovinu (karcinogeny);
- můžou narušovat genetickou informaci (mutageny);
- jsou toxické pro reprodukční systém;
- představují srovnatelné ("ekvivalentní") ohrožení ve smyslu negativních vlivů, které dosud nebyly objeveny, ale kterými by se REACH musel v budoucnu zabývat.

Autor je členem Meziresortní komise pro chemickou bezpečnost.

Jde o aktualizovaný text článku tištěného v EkoListu 10/2006

Rakouská vláda se rozhodla zakázat GM řepku GT73 americké firmy Monsanto. Zákaz je vzhledem k jeho načasování vnímán jako velmi silný politický signál, neboť Rakousko právě v lednu převzalo prezidentství Evropské unie.

Rakousko považuje GMO za jeden hlavních problému životního prostředí, které chce řešit v době svého prezidentství. Pořádá proto dokonce v rámci prezidentství dvě speciální konference. Ve dnech 4. až 6. dubna proběhne ve Vídni konference o GMO a ko-existenci, ve dnech 18.-19. dubna pak opět ve Vídni konference o roli principu předběžné opatrnosti v politice vůči GMO.

Rakouský zákaz GM řepky přichází krátce poté, co se 55 procent zúčastněných voličů ve švýcarském referendu vyslovilo pro pětiletý zákaz pěstování geneticky modifikovaných plodin. V zemích Evropské unie se už 172 regionů a 4500 obcí vyhlásilo jako oblasti bez GMO - tzv. GMO-free zóny. Nějakou formu zákazu GMO zavedla řada členských států EU:

Německo (zákaz GM kukuřice Bt176),
Francie (zákaz GM řepky Topas 19/2 a MS1xRf1),
Rakousko (zákaz GM kukuřic Bt176, T25 a MON810),
Maďarsko (zákaz GM kukuřice MON810),
Lucembursko (zákaz GM kukuřice Bt176),
Řecko (zákaz GM řepky Topas 19/2 a kukuřice MON810),
Polsko (zákaz GM kukuřice MON810).

Stovky lidí demonstrovaly v sobotu 28. ledna před maďarským parlamentem proti geneticky modifikovaným (GM) plodinám. Podle zprávy tiskové agentury MTI demonstranti vyzývali maďarskou vládu, aby zachovala zákaz komerčního pěstování GMO. Zástupce demonstrantů Petr Krajner se setkal s ministrem zemědělství Jozsefem Grafem a ministrem - šéfem úřadu vlády Petrem Kissem, kterým předal 12 tisíc podpisů pod petici proti pěstování GMO v Maďarsku.

Podle zástupce demonstrantů Petra Krajnera připravuje maďarský parlament v současné době návrh nové legislativy týkající se GMO a protestující se obávají, že případné uvolnění restrikcí pro GM plodiny by mohlo ohrozit maďarský zemědělský export, vzhledem k odporu ke GM plodinám u evropských spotřebitelů. "Chceme pro pěstování GM plodin nepřísnější možné zákony," dodal další z organizátorů demonstrace Andras Lanyi.

Maďarsko už se na vlastní kůži přesvědčilo o rizicích pěstování GM plodin. Při polních pokusech s GM řepkou patrně došlo k nežádoucímu opylení konvenční řepky, která byla určena na export. Posléze Německo import maďarské řepky zastavilo po zjištění genetické kontaminace v dovážené řepce. Maďarsko tak utrpělo ekonomickou ztrátu, která vedla k opatrnosti při povolování GM plodin.

19. ledna 2005 rozhodla maďarská vláda o vydání zákazu pěstování a dovozu osiva GM kukuřice MON 810 firmy Monsanto, kterou Evropská komise (EK) v září 2004 zapsala do Evropského katalogu osiv. Maďarsko se tak rozhodlo na základě tlaku místních pěstitelů. K podobnému kroku se rozhodla už v roce 1999 vláda Rakouska a v březnu 2005 také vláda Polska.

Důvodem pro zákaz byl neexistující řádný monitorovací plán, který je požadován legislativou EU. Podle konzultantky genetické kampaně českých Greenpeace RNDr. Magdaleny Klimovičové evropští úředníci tvrdili, že GM kukuřice MON 810 je dostatečně monitorována dle legislativy EU, ale předložený plán monitoringu byl ve skutečnosti 10 let starým monitoringem firmy Monsanto. Plán Monsanta z roku 1995 se však zabýval pouze možným vznikem rezistence na Bt-toxin u populací evropského zavíječe kukuřičného. Avšak řada vědeckých studií publikovaných později poukázala na mnohé další nežádoucí účinky, jako např. vliv na ostatní živočišné druhy nebo na akumulaci Bt-toxinu v půdě.

Společnost pro trvale udržitelný život
Zpravodaj STUŽ
ISSN 1802-3053


Creative Commons License