Společnost pro trvale udržitelný život

Aktuality STUŽ

Aktuality STUŽ je emailový zpravodaj, který vychází přibližně jednou za 2 týdny a přináší aktuality pro členy a příznivce STUŽ. Přihlaste se k jeho odběru vyplněním jednoduchého formuláře zde.

Archiv doposud vydaných Aktualit STUŽ.

Staňte se členem STUŽ

Není nic jednoduššího, než se přihlásit.

Informace o podmínkách členství

On-line přihláška za člena STUŽ

 

STUŽ na sociálních sítích

Sledujte nás také na sociálních sítích - tam najdete aktuální informace a zajímavosti

Facebook

Twitter

Zámek DobříšSlovenská STUŽ, ve spolupráci s dalšími organizacem, mj. také naší Společností vyhlašuje již 10. ročník soutěže o nejlepší esej na téma udržitelný způsob života, tentokrát u příležitosti 10. výročí pan-evropské konference ministrů životního prostředí v roce 1991 v Dobříši. Soutěž je určena pro studenty univerzit a vysokých škol v ČR a SR. Podrobnosti najdete zde v letáku soutěže.
Od počátku února 2006 musí město Praha přerušit výstavbu velkokapacitní dálniční křižovatky na Malovance v Praze 6 – Břevnově. Vytváří se tak nejen prostor pro odstranění nezákonnosti na straně Ministerstva dopravy, ale i k přehodnocení mimořádně zhoubné dopravní stavby, jež má do přímého dotyku s Pražskou památkovou rezervací přivést astronomickou dopravní zátěž 120 tisíc vozidel denně. Jde rovněž o další řešení tzv. Městského okruhu, ve skutečnosti škodlivé soustavy radiál pumpujících mimořádné dopravní zátěže do samého centra města.


S datem 26.1. 2006 zrušil Městský soud v Praze nezákonné rozhodnutí Ministerstva dopravy, jež zamítlo řádné a včasné odvolání Ateliéru pro životní prostředí pro údajnou opožděnost.„Ministerstvu jsme nabízeli, aby v rámci mimoodvolacího přezkumu samo zjevné pochybení napravilo“, uvádí Petr Kužvart, který je členem a zástupcem uvedeného občanského sdružení. „Zjevná vůle úředních osob za každou cenu co nejrychleji zprůchodnit zahájení kontroverzní stavby byla ale zřejmě silnější, než principy právního státu. Jde o součást vysoce škodlivých, ale mimořádně (pro jisté kruhy) obchodně lukrativních dopravních staveb, jež si platíme ze svých daní a jejichž důsledky poneseme“, dodává k tomu Kužvart, který v Praze bydlí. Je známou skutečností, že by se Praha těmito stavbami na dlouhá léta zadlužila.

Nyní by měl investor – lépe řečeno odpovědné osoby ve vedení města Prahy – zajistit přerušení stavebních prací a Ministerstvo dopravy by mělo nově a v plném rozsahu projednat odvolání Ateliéru pro životní prostředí, který opakovaně dokládal, že výstavba bezohledného dálničního průrazu městem je hluboce chybným a barbarským řešením. Prioritou přece musí být výstavba vnějšího (silničního či „pražského“) okruhu kolem města spolu s přijetím rozhodných regulačních opatření v centru (po vzoru Stockholmu či Londýna).

Vytváření nových a nových velkokapacitních komunikací skrz památkově mimořádně významné centrum města není řešením, ale velice nákladnou cestou do pekel! Přitom jiné, podstatně šetrnější a levnější řešení je stále ještě možné.

19. března to bude již neuvěřitelných 10 let od smrti Josefa Vavrouška a jeho dcery Petry.

19. března 1995 zasypala v dolině Parichvost ve slovenských Západních Tatrách našeho bývalého předsedu Josefa Vavrouška a jeho dceru Petru.
Vzpomínky některých osobností na něj najdete v odkaze "Související články" níže na této stránce.

Josef Vavroušek
Včera (12. ledna) v časných ranních hodinách nás navždy opustil náš člen, přítel a kamarád Jaroslav Stoklasa

Není frází, když řeknu, že po něm bude prázdno. Ve STUŽi, kde byl jedním z prvních členů, na Ekofilmu, se kterým spojil na léta svůj život, při vínu i kávě, vlastně všude. Loni jsme oslavili jeho kulaté osmdesáté narozeniny. Nikdo by mu těch 80 ale nehádal. Do poslední chvíle byl v duševní kondici. Jen to tělo ho nakonec zradilo. Ještě v úterý nám posílal své komentáře k návrhu stanoviska STUŽ.

Víc o Jardovi najdete například na stránkách Sedmé generace

 Pohřeb bude mít 23. ledna ve 14. hod. ve velké obřadní síni ve Strašnicích.

Colníci odhalili dovoz neznámej látky počas kontrolnej akcie v okolí mesta Krupina. Pravdepodobne ide o olejový odpad, zrejme minerálneho pôvodu z Českej republiky. Podľa colníkov malo na Slovensku skončiť až 300-tisíc litrov neznámej látky

Ako agentúru SITA informovala hovorkyňa generálneho riaditeľa Colného riaditeľstva SR Martina Kereková, neznáma látka bola dovezená v cisternovom nákladnom vozidle evidovanom v Českej republike. Približne 18-tisíc litrov vyčerpali do statických nádrží na poľnohospodárskom družstve pri Krupine. "Je tu podozrenie, že ide o účelový dovoz odpadu minerálneho pôvodu, ktorý mal byť uskladnený a ponechaný na území Slovenska," uviedla Kereková.

Colníci na miesto privolali vyšetrovateľa Úradu justičnej a kriminálnej polície vo Zvolene, ktorý začal trestné stíhanie voči neznámemu páchateľovi pre podozrenie zo spáchania trestného činu za neoprávnené nakladanie s odpadmi. Skutočné zloženie dovezenej látky preukáže až expertíza. V prípade ešte nepadlo žiadne obvinenie.

Tovar predbežne zabezpečil Colný úrad v Banskej Bystrici. Kereková tvrdí, že sa z Česka malo doviezť až 300-tisíc litrov nebezpečnej látky. "Zadržaná zásielka bola prvá z celkového plánovaného množstva," dodala Kereková.

Nelegálny dovoz odpadu neriešia colníci po prvý raz. V máji tohto roku zadržali dva kamióny s komunálnym odpadom z Rakúska, z rovnakej krajiny sa na Slovensko dostal odpad aj v roku 2005, keď do Partizánskeho priviezli 1300 ton odpadu v asi 60 kamiónoch.

S rypadly za zády se nedá žít, tvrdí lidé žijící v blízkosti dolů a chtějí jednoznačně určit těžební limity. Podle odborníků by představitelé kraje měli jasně říct, zda jsou pro těžbu, nebo chtějí zachránit zbytky krajiny a změnit strukturu průmyslu v regionu.

Pokračování těžby uhlí znamená jen minimum šancí, aby se z Ústeckého kraje stal prosperující region, z něhož by neodcházeli lidé. V tomto duchu se nesla konference Útlum těžby: Impuls k oživení Ústeckého kraje?, která proběhla ve středu odpoledne v Ústí nad Labem. Pořádalo ji Hnutí Duha ve spolupráci s katedrou geografie Přírodovědecké fakulty UJEP.

"Je to náš příspěvek k tomu, jak by se mohl kraj rozvíjet bez těžby uhlí. Chtěli jsme naznačit možné cesty rozvoje, jejichž v podstatě nutnou podmínkou je útlum těžby," uvedl Petr Holub z Hnutí Duha.

Uhlí, nebo příroda?

V několika příspěvcích se mluvilo například o nutnosti vize rozvoje, za níž by šli politici déle než jedno volební období, o stále větším znečištění prachem v oblastech s hnědouhelnými lomy nebo o perspektivách měst obklopených doly. "Dnešní obyvatelé už zde zapustili kořeny a mají ke kraji opět lokálně patriotický vztah jako ke svému domovu. Vystupují proti pokračování devastace bojem o zachování limitů. Je to aktivní obrana, ale jen obrana. Je potřeba začít aktivně přispívat k novému ekonomickému profilu kraje a tvorbě nových příležitostí než těch ve stávajících oborech," uvedl architekt Martin Říha. Podle něj nehrozí po útlumu těžby nezaměstnanost, pokud se ovšem změní struktura zdejšího průmyslu. "Je nutné, aby se představitelé kraje rozhodli, zda podle nich stojí za to chránit zbytky přírody a kulturní bohatství a na nich stavět rozvoj kraje, nebo vše přetěžit a pak budovat nově, ale bez jakéhokoli vztahu k minulosti," řekl.

Prach lidem zkracuje život

Část konference se věnovala škodlivinám, které jsou kvůli těžbě v ovzduší. Lékař Miroslav Šuta, člen meziresortní komise vlády pro chemickou bezpečnost, který sleduje zdravotní rizika spojená se znečištěním ovzduší, upozornil na to, jak se zvyšuje prašnost v okolí dolů, a na zdravotní rizika s tím spojená. "Prachové částice a látky, které na sebe vážou, jsou jednoznačně velkým zdrojem nemocí dýchacích cest, snižování plicních funkcí a snižování délky života, která je v této oblasti podle statistik jedna z nejmenších v Česku," upozornil lékař. "Různých dat a měření máme spoustu. Je ale otázka, zda z nich dnes někdo z politiků něco vyvozuje," podotknul.

Zcela o konkrétních obavách z dalšího pokračování těžby mluvili na konferenci lidé z Litvínova a Horního Jiřetína. Právě ten je ohrožen dalším pokračováním těžby. Jeho dva tisíce obyvatel by se kvůli ní muselo vystěhovat.

"Ani zachování limitů pro nás není jednoznačná jistota rozvoje. Jak se má rozvíjet město, u něhož jsou stále dobývací prostory, které jsou určené k vytěžení? Obávám se toho, aby Litvínov neobklíčily ze dvou stran doly a nezůstal spojen s ostatním světem jedinou silnicí. V takovém městě nemají lidé co dělat. Je to jen místo pro ty, kteří v těch dolech pracují. Nic víc. Pomohl by jedině odpis uhelných zásob. Ten by nám dal jistotu," představil své obavy Miroslav Otcovský, litvínovský zastupitel a člen sdružení Kořeny, které proti pokračování v těžbě aktivně vystupuje.

"Těžba není priorita. Úloha státu je odolat tlaku těžebních společností a udržet podmínky pro rozvoj regionu. Ostatní je na obyvatelích, obcích a městech," uklidňoval přítomné Daniel Vondrouš, šéf poradců ministerstva životního prostředí.

Těžaře nikdo nepozval

"Uhlí by nemělo determinovat rozvoj regionu. Je ale logické, že těžaři se snaží přesvědčit okolí, že to tak je. Umělé nafukování důležitosti těžby zkresluje obraz kraje. Ten je právě kvůli tomu stále vnímán jako špinavé místo," doplnil. Organizátoři konference se netajili tím, že záměrně nepozvali představitele těžebních společností. Pokračování těžby totiž jednoznačně vidí jako pozastavení jakýchkoli rozvojových plánů na desítky let.

"Není možné jen později vytvořit rekultivovanou krajinu pro rekreaci a sport, která nemá vazby k tomu, co tu bylo dřív. Neměl by v ní už kdo žít," upozornil architekt Vladimír Charvát, který se zabývá územním plánováním.

ONDŘEJ ČERNÝ
Mladá fronta DNES, Regionální mutace - severní Čechy

Společnost pro trvale udržitelný život
Zpravodaj STUŽ
ISSN 1802-3053


Creative Commons License