Společnost pro trvale udržitelný život

Aktuality STUŽ

Aktuality STUŽ je emailový zpravodaj, který vychází přibližně jednou za 2 týdny a přináší aktuality pro členy a příznivce STUŽ. Přihlaste se k jeho odběru vyplněním jednoduchého formuláře zde.

Archiv doposud vydaných Aktualit STUŽ.

Staňte se členem STUŽ

Není nic jednoduššího, než se přihlásit.

Informace o podmínkách členství

On-line přihláška za člena STUŽ

 

STUŽ na sociálních sítích

Sledujte nás také na sociálních sítích - tam najdete aktuální informace a zajímavosti

Facebook

Twitter

Pořadatelé Mistrovství světa v Liberci ukazují, že jsou opravdu schopni závody uspořádat, tedy spíše, že jsou schopni všeho - jak se dozvídáme přímo z Jizerky. Aktualizováno o ohlas MŽP, Jakuba Kašpara a další fotky

Během víkendu 8.-10.2. začaly bagry a těžké náklaďáky odvážet sníh z Jizerské lyžařské magistrály (od Smědavy po Soušské silnice směrem ke Kasárenské, během pátku a soboty byl zlikvidován asi 1km magistrály, práce dále pokračují) a dále z louky na Jizerce u záchytného parkoviště jakožto i z dalších míst v Jizerských horách. Těžká technika odváží sníh do Vesce u Liberce na dvoukilometrovou trať závodů pro několik desítek profesionálů. Přitom ničí magistrálu, kterou využívají tisíce rekreačních lyžařů a likvidují sníh na chráněných loukách v památkové rezervaci Jizerka. Mistrovství světa v lyžování v Liberci v nadmořské výšce 400m se ukazuje být tragickým omylem. Na něj doplácí zázemí pro rekreační lyžování využívané desítkami tisíc aktivních sportovců jakožto i příroda Jizerských hor. Tato megalomanská akce bude stát stovky milionů korun, přitom aktivním rekreačním lyžařům nic nepřinese. Za rozpočet mistrovství by bylo možno několik let upravovat běžecké tratě ve všech českých a moravských horách. Celá akce je příkladem trestuhodně špatné správy veřejných financí. Za mistrovstvím stojí špičky liberecké ODS. Světový pohár letošního roku je relativně malá akce proti mistrovství světa plánovanému na příští rok. Ještě hrozivější jsou ambice uspořádat v malém zadluženém Česku olympiádu. Politici podporující takovéto nesmyslné akce si nezaslouží Vaše hlasy v příštích volbách. Na základě pozvání rozhořčených lyžařů přijeli na místo reportéři České televize. Natočili záběry z likvidace magistrály doplněný kritickým komentářem trenéra českých olympijských medailistek Zdeňkem Cillerem. Cenzura však tyto záběry do televizního zpravodajství zřejmě nepustila.
Dejte, prosím, tuto zprávu dále těm, o nichž si myslíte, že je to osloví.


Ondřej Duda

Jizerka 20

Jizerské hory

Další ohlasy na akci:

Fotografie:

Odvážení sněhu z lyžařské magistrály u Smědavy

Odvážení sněhu z lyžařské magistrály u Smědavy

Odvážení sněhu v II zóně CHKO

 

Letošní Cena Josefa Vavrouška má od pátku 4. června svého nového nositele. Z 35 nominovaných vybrala dvanáctičlenná porota právníka Svatomíra Mlčocha, který se zasloužil o rozvoj českého práva životního prostředí. Cenu za aktivní prosazování trvale udržitelného rozvoje uděluje od roku 1996 Nadace Charty 77, od letošního roku se k ní připojila i Nadace Partnerství. Jméno nese po bývalém ministrovi životního prostředí a prosazovateli trvale udržitelného rozvoje světového významu Josefu Vavrouškovi, který tragicky zahynul v roce 1995.

"Porota neměla vůbec snadný výběr, v závěru volila mezi několika velmi kvalitními kandidáty," říká Monika Kašparová, členka poroty Ceny Josefa Vavrouška. "Nakonec ocenila Svatomíra Mlčocha, který se jako právník významně zasloužil o rozvoj českého práva životního prostředí. Jeho působení je však mnohem širší, k prosazování udržitelného rozvoje přispěl například spoluzaložením Třeboňského inovačního centra na vývoj a zavádění nových technologií pro udržitelný rozvoj," dodává členka poroty.
JUDr. Svatomír Mlčoch působí od roku 1994 jako odborný právní poradce na otázky ochrany životního prostředí. Má licenci advokáta, od roku 1998 je členem Legislativní rady vlády, předsedou Jihočeského sdružení ochránců přírody a členem rozkladové komise ministerstva životního prostředí. Úzce spolupracuje se společností Enki, o. p. s. a Envi, s. r. o. Třeboň při vývoji a zavádění nových technologií v oblasti životního prostředí do praxe. Inicioval a spoluzaložil Třeboňské inovační centrum zaměřené na aplikovaný výzkum v oblasti solární energetiky, úspor energií, selektivní těžby sedimentů a poradenství v oblasti trvale udržitelných technik při hospodaření v krajině. Přednáší právo životního prostředí na Biologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Před revolucí působil jako právník v oblasti státní ochrany přírody a památkové péče a v ochraně přírody na severní Moravě a v jižních Čechách (1984 až 1989 v Krajském ústavu ochrany přírody a památek v Českých Budějovicích). Od vzniku ministerstva životního prostředí České republiky k 1. lednu 1990 se podílel na jeho činnosti v různých funkcích, také jako náměstek ministra pro legislativu a ekologickou politiku. Je spoluautorem návrhu několika přijatých zákonů na ochranu životního prostředí v letech 1990 až 1993. V letech 1994-1998 byl člen zastupitelstva města Českých Budějovic, nyní je členem komise Rady města.
Cenu převzal vítěz na slavnostním večeru v divadle Ungelt, jehož součástí byl i recitál Marty Kubišové Já jsem já. Jako součást Ceny obdržel Svatomír Mlčoch skleněnou plastiku, jejíž výrobu sponzorsky zajišťují sklárny A. Rückl a synové v Nižboru. Členy poroty jsou odborníci a osobnosti z oblasti udržitelného rozvoje a životního prostředí: Martin Bursík, Pavla Dusíková, Tomáš Feřtek, Mikuláš Huba, František Janouch, Monika Kašparová, Vlasta Körnerová, Jan Květ, Pavel Nováček (předseda poroty), Martin Potůček, Petr Švec a Eva Vavroušková.
Další kandidáti
Nominace 35 kandidátů poslalo 50 lidí z ČR a Slovenska a pořadatelé tak byli mile překvapeni. "Navržení nebyli zdaleka jenom ekologové či ochránci životního prostředí, ale například i starostové obcí, pedagogové či právníci. Je vidět, že aktivních lidí, kteří věnují své úsilí ochraně životního prostředí je stále hodně," zdůrazňuje František Janouch, předseda správní rady Nadace Charty 77.
Mezi kandidáty se objevil například Jiří Čunek, starosta města Vsetína, který svou podporou a prací inicioval ve Vsetíně řadu změn vedoucích ke zlepšení životních podmínek obyvatel. Vsetín je od roku 1999 zapojen do Národní sítě Zdravých měst ČR a je prvním městem v ČR, které přistoupilo (2.9.2003) k Aalborgské chartě.
Za celoživotní úsilí o prosazování šetrného vztahu k přírodě, krajině a přírodním zdrojům, za osvětovou a vědecko-popularizační činnost podporující vzrůst ekologického uvědomění v naší veřejnosti byla nominována RNDr. Dagmar Dykyjová z Botanického ústavu ČAV v Třeboni, která letos oslaví 90. narozeniny.
Z Brna byla nominována ředitelka ekologického institutu Veronica Ing. Yvonna Gaillyová. Významně přispěla rozvoji ekologického a spotřebitelského poradenství v ČR.
RNDr. Jiří Kulich z Horního Maršova, ředitel střediska ekologické výchovy SEVER, byl navržen za cílevědomé a důsledné prosazování výchovy k udržitelnému životu do pedagogické praxe na místní, regionální i celostátní úrovni.
Dr. Ivan Makásek založil již v roce 1974 v rámci první organizace pro ochranu přírody a krajiny TIS ochranářský časopis Taraxacum. Na něj navázal v roce 1979 časopis Nika, který vychází dodnes a v minulosti byl několikrát oceněn.
Starosta obce Jindřichovice pod Smrkem Ing. Petr Pávek byl hlavním iniciátorem stavby dvou větrných elektráren v Jindřichovicích pod Smrkem realizované v roce 2003. Rozběhl obecní výtopnu na biomasu. Zásadním způsobem podporuje činnost školy a knihovny a zasadil se o rozšíření internetu. Za jeho působení se rozvinul spolkový život v Jindřichovicích.
Pavel Šremer byl jako jeden z prvních signatářů Charty 77 už od poloviny 70. let aktivní v bratislavském ochranářském hnutí, kde byl jedním z organizátorů dobrovolné ochrany přírody. Byl spoluautorem kultovní ochranářsko-opoziční publikace Bratislava/nahlas a redaktor populárního (polo)samizdatového časopisu Ochranca prírody. S J. Vavrouškem spoluzakládal STUŽ a dnes je jejím předsedou.
Mezi nominovanými bylo několik významných osobností i ze Slovenska. Za všechny zmiňme Juraje Lukáče z východoslovenské obce Tulčík, který je vedoucím organizace Vlk. Za svou dvacetiletou činnost v této organizaci dosáhl vyhlášení 58 ha pralesa na východním Slovensku jako soukromé rezervace, koordinoval výsadbu několika tisíc stromů a vydal několik desítek publikací ve vlastním nakladatelství ABIES.

(pri príležitosti 10. výročia vzniku Európskeho dohovoru o krajine)

Tematické zameranie 9. ročníka: problematika ochrany hodnôt kultúrnej krajiny a udržateľného spôsobu nášho života v nej s dôrazom na desaťročie, ktoré práve uplynulo od vzniku Európskeho dohovoru o krajine. 

V sobotu dne 27. listopadu byla STUŽ spolu s Centrem pro otázky životního prostředí UK hostitelem desetičlenné delegace gruzínského ministerstva životního prostředí v čele s paní ministryní Tamar Lebanidze. Dopoledne byli hosté seznámeni se stavem životního prostředí v Česku. Diskuse se účastnil náš předseda Pavel Šremer spolu s Veronikou Hunt Šafránkovou z MŽP a Miroslavem Havránkem z Karlovy Univerzity.

Na pracovní oběd přijal pozvání také nově zvolený senátor Jaromír Štětina a tak se diskuse točila především kolem aktuálních problémů Gruzie, tamějších bezpečnostních problémů a možností pomoci České republiky. Za STUŽ se oběda účastnili Pavel Šremer a Jiří Dlouhý V odpoledních hodinách si hosté prohlédli Prahu a byli seznámeni s následky katastrofálních povodní.
V pondělí 9. října proběhlo v Praze veřejné projednávání tzv. Plánu hlavních povodí - strategického dokumentu, který navrhuje závazně definovat lokality pro dvě stovky nových přehrad v České republice. Tento dokument má ještě do konce roku schválit vláda, jeho obsah se pak stane závazným pro veškeré územní plány obcí a krajů.

Megalomanské návrhy, převzaté prakticky beze změny z komunistických plánů 70. let minulého století, nemají ve velké většině případů žádné opodstatnění. Vpřípadě schválení ale budou bezprostředně ohrožovat stovky obcí, které se celé nebo zčásti nacházejí na území plánovaných vodních nádrží.

Důležité je prosadit změnu koncepce již nyní. Plán hlavních povodí se totiž má stát po schválení vládou ještě do konce letošního roku závazným podkladem pro pořizování územních plánů i přípravu podrobnějších, tzv. plánů oblastí povodí.

Další informace najdete na portálu www.stopprehrade.cz

Soukromý názor několika starostů stojí proti stanovisku deseti měst a obcí

Tisková zpráva města Horní Jiřetín z 18. června 2007

Svazek obcí v regionu Krušných hor, sdružující jedenáct měst a obcí mosteckého okresu, přijal jednoznačné usnesení: jsme pro zachování platných limitů těžby hnědého uhlí. Zastupitelstva deseti měst a obcí již před časem potvrdila svá dřívější usnesení a poskytla svým starostům mandát, aby trvali na zachování limitů těžby. Jejich prolomení odmítl na jednání mosteckého zastupitelstva i krajský hejtman Jiří Šulc.

Starosta Horního Jiřetína Branko Glavica k tomu řekl: "Velmi si ceníme podpory kolegů ze sousedních obcí i pana hejtmana, kteří se nenechali ovlivnit populistickým strašením odborářů o tisícovém propouštění horníků. Pokud jsou totiž informace odborářů o věkovém složení horníků pravdivé, většina z nich odejde do důchodu víceméně současně s ukončením těžby. Zbytek pak může MUS zaměstnat na svých dvou lomech Vršany a J. Šverma, které budou fungovat až do roku 2050. Na rekultivaci zbytkové jámy lomu ČSA bude potřeba mnohokrát více zaměstnanců, než rekultivační firmy MUS zaměstnávaly doposud. Apokalyptické vize o nárůstu nezaměstnanosti jsou proto nepodložené."

Hrozby, že horníci nenajdou práci, odmítl v Mosteckém deníku před časem i hejtman Šulc: „Na Trianglu vzniká čtyři tisíce pracovních míst a nejsou lidé, protože se vyplatí nepracovat,“ sdělil.

Jako první se pro obětování Horního Jiřetína a Černic vyjádřili starostové Jirkova, Vysoké Pece a Strupčic, ke kterým se minulý týden připojil i mostecký primátor Vlastimil Vozka. Důležité je, že šlo o vyjádření soukromých názorů uvedených starostů, nikoliv oficiální stanovisko „jejich“ obcí. K tomu by totiž bylo podle platného zákona o obcích potřeba usnesení rady či zastupitelstva obce. Naopak zmíněné usnesení Svazku obcí v regionu Krušných hor se opírá o aktuální a oficiální postoj deseti z jedenácti obcí, které jsou v něm sdruženy.

Odboráři MUS v současnosti obcházejí starosty a žádají je o mediální podporu v údajném rozporu "zaměstnanost vs. Horní Jiřetín". Dočkali se jí ne příliš překvapivě právě od starostů, kteří jsou většinou bývalými zaměstnanci důlních společností (např. primátor Vozka byl dlouholetým předákem odborů MUS). Paradoxně všechny tyto obce leží na uhlí a před likvidací je chrání i limity těžby, které chtějí prolomit (s výjimkou Mostu, který již kompletní likvidaci kvůli uhlí absolvoval v sedmdesátých letech). "Zajímalo by nás, zda by takto starostové reagovali i v případě, že by kvůli uhlí měla být zlikvidována jejich obec. Pokud skutečně o pokračování těžby tolik stojí, měli by MUS nabídnout, že velkolom ČSA může pokračovat místo na východ směrem na západ a zničit Jirkov a okolí. Takhle nabízejí z cizího." řekl starosta Glavica.

O Svazku obcí v regionu Krušných hor: · Svazek obcí v regionu Krušných hor vznikl 1. června 2001 v souladu s ustanovením zákona č. 128/2000 Sb., o obcích na základě Smlouvy o vytvoření dobrovolného svazku obcí.

 

· Jeho členy jsou města Litvínov, Meziboří, Lom a Horní Jiřetín a obce Hora Svaté Kateřiny, Nová Ves v Horách, Brandov, Louka u Litvínova, Mariánské Radčice, Klíny a Český Jiřetín.

· Svazek sdružuje obce, v nichž žije celkem 40.555 občanů.

· Předmětem činnosti Svazku je vzájemně koordinovaný postup při zajišťování společných zájmů obcí ve všech oblastech samostatné působnosti obcí, a to i s ohledem na dotační politiku státu a Evropské unie, zejména v oblastech zaměstnanosti, vzdělanosti, ochrany životního prostředí, sociální péče, zdravotnictví, kultury, sportu, dopravní obslužnosti, atd.

· Starosta Meziboří se jako jediný hlasování o postoji Svazku k limitům těžby zdržel s tím, že zastupitelstvo jeho města dosud nerevokovalo dřívější usnesení podporující prolomení limitů, které prosadil bývalý starosta Červenka.

-----

Souvisejí komentář Miroslava Šuty: Jak skončí uhelná čunkiáda starosty Jirkova?

Otevřeným dopisem dnes starosta města Horního Jiřetína Branko Glavica vyzval výkonného ředitele společnosti Mostecká uhelná (MUS) Petra Kolmana, aby bezodkladně zastavil noční těžbu ve velkolomu ČSA. Provoz velkolomu totiž v nočních hodinách způsobuje na území Horního Jiřetína překračování platných hygienických limitů hluku. Potvrzují to i výsledky opakovaného měření prováděného pro potřeby MUS Výzkumným ústavem hnědého uhlí, a.s Nejvíce jsou postiženi obyvatelé osady Černice, která je administrativní částí Horního Jiřetína. Průměrné hladiny hluku zde totiž zákonný limit překračují až o 12 decibelů.



Starosta svým dopisem reaguje na nedávné prohlášení ředitele Kolmana, který v regionální televizi DAKR slíbil obyvatelům Litvínova: „V případě, že nedokážeme dodržet všechny zákonné normy a limity, nemůžeme se přiblížit na vzdálenost pěti set metrů od města, kterou uvádíme jako maximální hranici přiblížení, ale skončíme třeba o kilometr dále."  Kolman uvedl, že stačí stížnost na zvýšenou prašnost nebo hlučnost od obyvatel a společnost nemůže s těžbou postoupit dál.

Starosta Glavica dnes konstatoval: „Pokud nás pan Kolman nepovažuje za občany druhé kategorie, doufám, že svůj příslib vztáhne i na Horní Jiřetín. K překračování hlukových limitů na území našeho města dochází již několikátým rokem a situace se s přibližováním dolu stále zhoršuje. Chceme proto, aby MUS svoje rypadla vypínala alespoň  noci."

Obec tedy nepožaduje úplné ukončení těžby, ale zastavení provozu ve velkolomu v nočních hodinách (tj. od 22 do 6 hodin).  Starosta zároveň těžaře vyzval, aby zřídili kontinuální měření hluku v Černicích s tím, že výsledky měření budou on-line zpřístupněny občanům a překročení hygienických limitů povede k automatizovanému odstavení rypadel.

 

Starosta upozornil, že pokud budou těžaři jeho výzvu ignorovat a do Vánoc noční těžbu nezastaví, použije město k ochraně zájmů svých občanů prostředky správního, občanského a v krajním případě i trestního práva.

Společnost pro trvale udržitelný život
Zpravodaj STUŽ
ISSN 1802-3053


Creative Commons License