Společnost pro trvale udržitelný život

Aktuality STUŽ

Aktuality STUŽ je emailový zpravodaj, který vychází přibližně jednou za 2 týdny a přináší aktuality pro členy a příznivce STUŽ. Přihlaste se k jeho odběru vyplněním jednoduchého formuláře zde.

Archiv doposud vydaných Aktualit STUŽ.

Staňte se členem STUŽ

Není nic jednoduššího, než se přihlásit.

Informace o podmínkách členství

On-line přihláška za člena STUŽ

 

STUŽ na sociálních sítích

Sledujte nás také na sociálních sítích - tam najdete aktuální informace a zajímavosti

Facebook

Twitter

750 tisíc Kč má zaplatit podnikatel, který nechal do Dolní Řasnice na Frýdlantsku navézt nelegální odpad z Německa. Rozhodla tak Česká inspekce životního prostředí. Do konce roku navíc musí areál vyklidit. Podle místních se ale nic nestane. Podnikatel totiž s nikým nekomunikuje. Jde o skládku, kterou letos někdo už dvakrát zapálil.

Letošní květen-nelegální skládka hoří tři dny. Obavy místních, že skládku někdo znovu zapálí, se naplnily v srpnu. Tehdy hasiči bojovali s plameny celou noc. Lidé Dolní Řásnice nemohli otevřít okna ani dveře, mnozí stav hodnotili jako neúnosný.

Dnes je areál v dezolátním stavu. Ze dvou hal zbyly trosky. Ohořelé balíky odpadů jsou všude. "Venku je odpad uložený tak, že je velmi dobře přístupný. Esteticky to nevypadá vůbec hezky, jako po druhé světové válce," popisuje situaci na skládce starosta obce Robert Wildner. "Já bych silně pochybovala o tom, že by se dal ten odpad využít, protože už těmi požáry je to značně znehodnoceno, odpad je navíc prolitý vodou," hodnotí současný stav Danuše Hrázská z liberecké České inspekce životního prostředí.

900 tun odpadů vyvezl na skládku do Dolní Řasnice Robert Skákal. Vydělal si tím zhruba 1,5 milionu Kč. Tomu, že zaplatí pokutu a balíky s odpadem do konce roku odveze, ale nikdo nevěří. Sice dostal pokutu, šance na její vymahatelnost je ale minimální. Danuše Hrázská uvažuje v nejhorší variantě i o exekuci.

Lucie Pokorná

Svět od dnešního dne až po zbytek roku začíná žít na "ekologický dluh". Okamžik, odkdy lidská spotřeba přírodních zdrojů převyšuje schopnost planety nahradit jejich úbytek, podle ochránců přírody přichází rok od roku dříve, uvedla agentura Reuters.

Letos se svět dostal do "červených čísel" o tři dny dříve než loni, kdy to zase bylo o tři dny dříve než předloni, vypočítala organizace New Economics Foundation (NEF). Období, po které Zemi vystačí obnovitelná spotřeba zdrojů, se neustále zkracuje už od 80. let minulého století, odkdy podle NEW lidstvo začalo žít nad ekologické poměry.

Příkladem marnotratného lidského zacházení s planetou, jejíž oteplování se blíží k nezvratnému bodu, je podle ředitele NEF Andrewa Simmse třeba britský vývoz 20 tun minerálek do Austrálie, odkud Británie naopak dovezla 21 tun minerálek. Takové obchody jsou podle Simmse spíše pravidlem než výjimkou.

Poprvé se svět do ekologického dluhu podle organizace dostal v roce 1987, kdy hranici překročil 19. prosince. O osm let později to bylo 21. listopadu a nyní je to už na počátku října. Vyplývá z toho, že ekologický dluh roste stále rychleji. Každá země má ale jinou hranici, kdy spotřeba překoná možnou obnovitelnost zdrojů.

NEF spočítal, že pokud by celý svět spotřebovával přírodní zdroje stejně jako USA, zapotřebí bylo 5,3 současné planety. Kdyby všichni žili tak jako Češi, lidstvo by muselo osídlit ještě další jeden a půl planety. Ale kdyby všichni žili jako Číňané, stačilo by 0,9 planety, jakkoli se v Číně každých pět dnů postaví nová uhelná elektrárna.

"Čína je stále častěji napadána za stoupající znečišťování, ale přehlížejí se dvě skutečnosti," míní Simms. "Čínská produkce skleníkových plynů v přepočtu na hlavu je pouhým zlomkem emisí v Evropě a ve Spojených státech. A bližší pohled na obchodní toky ukazuje, že velký díl růstu čínských emisí souvisí se závislostí zbytku světa na čínském vývozu," dodal s tím, že díky tomu se "emisně vyperou" vyspělejší ekonomiky.

Praha/New York - Bývalý český prezident Václav Havel se v listu International Herald Tribune (IHT) vyslovil ke sporné otázce změn světového klimatu a jejich dopadů na planetu. Podle Havla jsou proměny klimatu na Zemi zřejmé, o její budoucnost se ale neobává. V ohrožení totiž není planeta, ale lidstvo, tvrdí exprezident.

Havlův článek vyšel dva dny poté, co se v New Yorku uskutečnila konference světových představitelů k problematice globálního oteplování. Za Česko na ní vystoupil současný prezident Václav Klaus, který označil zvyšování globálních teplot v historickém kontextu za malé a jeho důsledky na lidskou činnost za zanedbatelné. Potencionální hrozby vyplývající z oteplování se podle něj navíc dosud nepodařily vědecky ověřit.

Klausův předchůdce v úřadě české hlavy státu se naopak domnívá, že "nemůžeme donekonečna klamat sami sebe, že není nic špatně, a nemůžeme si radostně užívat konzumního života a přitom ignorovat klimatické hrozby a odsouvat jejich řešení". Žádná globální katastrofa podle něj pravděpodobně v nejbližší době nehrozí, neměli bychom ale zapomínat na budoucí generace, upozorňuje podle IHT Havel, který se k ekologické tématice veřejně vyjadřuje jen zřídka.

Český státník a dramatik si netroufá odhadnout dopady možných klimatických změn, připomíná ale, že podnebí není "kyvadlo, které se po nějaké době znovu vrátí do původní polohy". Světové klima se podle něj také již nikdy nevrátí do stádia, v němž bylo před 50 nebo 5000 lety, ale změní se do nového stavu. "I když je tato změna pozvolná, neznamená to, že neohrožuje život," upozorňuje exprezident.

Neobává se proto o osud samotné planety, ale lidí, kteří ji budou obývat. "Byla tu před námi a s největší pravděpodobností tu bude i po nás. ... V důsledku naší činnosti a naší nezodpovědnosti ale nemusí pro nás zbýt v tomto klimatickém systému místo," tvrdí Havel, podle něhož by vedle technologické regulace měl být stejný důraz kladen i na vzdělávání a ekologickou výchovu.

Celý text Václava Havla v angličtině je k dispozici na stránkách International Herald Tribune ZDE

S rypadly za zády se nedá žít, tvrdí lidé žijící v blízkosti dolů a chtějí jednoznačně určit těžební limity. Podle odborníků by představitelé kraje měli jasně říct, zda jsou pro těžbu, nebo chtějí zachránit zbytky krajiny a změnit strukturu průmyslu v regionu.

Pokračování těžby uhlí znamená jen minimum šancí, aby se z Ústeckého kraje stal prosperující region, z něhož by neodcházeli lidé. V tomto duchu se nesla konference Útlum těžby: Impuls k oživení Ústeckého kraje?, která proběhla ve středu odpoledne v Ústí nad Labem. Pořádalo ji Hnutí Duha ve spolupráci s katedrou geografie Přírodovědecké fakulty UJEP.

"Je to náš příspěvek k tomu, jak by se mohl kraj rozvíjet bez těžby uhlí. Chtěli jsme naznačit možné cesty rozvoje, jejichž v podstatě nutnou podmínkou je útlum těžby," uvedl Petr Holub z Hnutí Duha.

Uhlí, nebo příroda?

V několika příspěvcích se mluvilo například o nutnosti vize rozvoje, za níž by šli politici déle než jedno volební období, o stále větším znečištění prachem v oblastech s hnědouhelnými lomy nebo o perspektivách měst obklopených doly. "Dnešní obyvatelé už zde zapustili kořeny a mají ke kraji opět lokálně patriotický vztah jako ke svému domovu. Vystupují proti pokračování devastace bojem o zachování limitů. Je to aktivní obrana, ale jen obrana. Je potřeba začít aktivně přispívat k novému ekonomickému profilu kraje a tvorbě nových příležitostí než těch ve stávajících oborech," uvedl architekt Martin Říha. Podle něj nehrozí po útlumu těžby nezaměstnanost, pokud se ovšem změní struktura zdejšího průmyslu. "Je nutné, aby se představitelé kraje rozhodli, zda podle nich stojí za to chránit zbytky přírody a kulturní bohatství a na nich stavět rozvoj kraje, nebo vše přetěžit a pak budovat nově, ale bez jakéhokoli vztahu k minulosti," řekl.

Prach lidem zkracuje život

Část konference se věnovala škodlivinám, které jsou kvůli těžbě v ovzduší. Lékař Miroslav Šuta, člen meziresortní komise vlády pro chemickou bezpečnost, který sleduje zdravotní rizika spojená se znečištěním ovzduší, upozornil na to, jak se zvyšuje prašnost v okolí dolů, a na zdravotní rizika s tím spojená. "Prachové částice a látky, které na sebe vážou, jsou jednoznačně velkým zdrojem nemocí dýchacích cest, snižování plicních funkcí a snižování délky života, která je v této oblasti podle statistik jedna z nejmenších v Česku," upozornil lékař. "Různých dat a měření máme spoustu. Je ale otázka, zda z nich dnes někdo z politiků něco vyvozuje," podotknul.

Zcela o konkrétních obavách z dalšího pokračování těžby mluvili na konferenci lidé z Litvínova a Horního Jiřetína. Právě ten je ohrožen dalším pokračováním těžby. Jeho dva tisíce obyvatel by se kvůli ní muselo vystěhovat.

"Ani zachování limitů pro nás není jednoznačná jistota rozvoje. Jak se má rozvíjet město, u něhož jsou stále dobývací prostory, které jsou určené k vytěžení? Obávám se toho, aby Litvínov neobklíčily ze dvou stran doly a nezůstal spojen s ostatním světem jedinou silnicí. V takovém městě nemají lidé co dělat. Je to jen místo pro ty, kteří v těch dolech pracují. Nic víc. Pomohl by jedině odpis uhelných zásob. Ten by nám dal jistotu," představil své obavy Miroslav Otcovský, litvínovský zastupitel a člen sdružení Kořeny, které proti pokračování v těžbě aktivně vystupuje.

"Těžba není priorita. Úloha státu je odolat tlaku těžebních společností a udržet podmínky pro rozvoj regionu. Ostatní je na obyvatelích, obcích a městech," uklidňoval přítomné Daniel Vondrouš, šéf poradců ministerstva životního prostředí.

Těžaře nikdo nepozval

"Uhlí by nemělo determinovat rozvoj regionu. Je ale logické, že těžaři se snaží přesvědčit okolí, že to tak je. Umělé nafukování důležitosti těžby zkresluje obraz kraje. Ten je právě kvůli tomu stále vnímán jako špinavé místo," doplnil. Organizátoři konference se netajili tím, že záměrně nepozvali představitele těžebních společností. Pokračování těžby totiž jednoznačně vidí jako pozastavení jakýchkoli rozvojových plánů na desítky let.

"Není možné jen později vytvořit rekultivovanou krajinu pro rekreaci a sport, která nemá vazby k tomu, co tu bylo dřív. Neměl by v ní už kdo žít," upozornil architekt Vladimír Charvát, který se zabývá územním plánováním.

ONDŘEJ ČERNÝ
Mladá fronta DNES, Regionální mutace - severní Čechy

Colníci odhalili dovoz neznámej látky počas kontrolnej akcie v okolí mesta Krupina. Pravdepodobne ide o olejový odpad, zrejme minerálneho pôvodu z Českej republiky. Podľa colníkov malo na Slovensku skončiť až 300-tisíc litrov neznámej látky

Ako agentúru SITA informovala hovorkyňa generálneho riaditeľa Colného riaditeľstva SR Martina Kereková, neznáma látka bola dovezená v cisternovom nákladnom vozidle evidovanom v Českej republike. Približne 18-tisíc litrov vyčerpali do statických nádrží na poľnohospodárskom družstve pri Krupine. "Je tu podozrenie, že ide o účelový dovoz odpadu minerálneho pôvodu, ktorý mal byť uskladnený a ponechaný na území Slovenska," uviedla Kereková.

Colníci na miesto privolali vyšetrovateľa Úradu justičnej a kriminálnej polície vo Zvolene, ktorý začal trestné stíhanie voči neznámemu páchateľovi pre podozrenie zo spáchania trestného činu za neoprávnené nakladanie s odpadmi. Skutočné zloženie dovezenej látky preukáže až expertíza. V prípade ešte nepadlo žiadne obvinenie.

Tovar predbežne zabezpečil Colný úrad v Banskej Bystrici. Kereková tvrdí, že sa z Česka malo doviezť až 300-tisíc litrov nebezpečnej látky. "Zadržaná zásielka bola prvá z celkového plánovaného množstva," dodala Kereková.

Nelegálny dovoz odpadu neriešia colníci po prvý raz. V máji tohto roku zadržali dva kamióny s komunálnym odpadom z Rakúska, z rovnakej krajiny sa na Slovensko dostal odpad aj v roku 2005, keď do Partizánskeho priviezli 1300 ton odpadu v asi 60 kamiónoch.

Odpůrci výstavby golfového hřiště v Klánovickém lese v podvečer 6. září protestovali před pražským magistrátem na Mariánském náměstí. Dvouhodinové demonstrace se zúčastnilo zhruba pět stovek lidí. Přinesli motorové pily, bubny, píšťalky a transparenty. Na nich například stálo "Golfové hole nám vzduch nevyčistí", "Nejsme blbci, chceme les" nebo "Nekácejte stromy, jsou naše plíce". Podpořit je přišel také radní Petr Štěpánek, poslankyně Kateřina Jacques (oba SZ) nebo folkař Jiří Dědeček.

"Priorita je zcela zjevná - zachovat celistvost lesa," řekl Štěpánek. "Už jenom poučení z orkánu Kyrill bylo, že škody v lesích byly tam, kde byl les otevřen, kde nebyl celistvý," dodal radní. Klánovičtí chtějí protestem dosáhnout změny územního plánu. Požadují, aby v něm byl les zanesen jako lesní porost místo současného zařazení do rekreačních a sportovních ploch. Po změně by už vybudování hřiště nebylo možné.

Štěpánek i Strana zelených změnu prý podpoří. Radní také vyzval Pražany, aby oslovili své zastupitele, aby i oni přidali svůj hlas. Zároveň vyloučil, že by klíčové hlasování bylo na programu nejbližšího zasedání zastupitelstva. "Vidím to v horizontu šesti měsíců," řekl.

Golfové hřiště chce v Klánovicích vybudovat společnost Forest Golf Resort Praha (FGRP). "Forest Golf si nevymyslel územní plán, ten takový byl a s tím do toho vstupoval," řekl dnes ČTK Ondřej Vaněk z FGRP. Projekt byl podle něj schválen při posuzování vlivu na životní prostředí. "Druhá strana nemá žádné studie o tom, že les bude ničen," sdělil Vaněk. Se změnou územního plánu nesouhlasí také občanské sdružení Pro-Golf 2005. Les by podle nich pak mohli využívat myslivci a ohrožovat návštěvníky střelbou.

Golfové hřiště s devíti jamkami by podle plánu společnosti FGRP mělo být na 16 hektarech Klánovického lesa. "Představuje to zhruba 1,3 procenta z celkové plochy Klánovického lesa. Nejedná se tedy o likvidaci pětiny lesa, jak říkají odpůrci lesa," stojí v prohlášení sdružení Pro-Golf. Místní obyvatelé se ale bojí, že to bude pouze začátek a že společnost hodlá v lese vybudovat i další stavby a hřiště. FGRP, která chce tímto krokem obnovit prvorepublikovou golfovou tradici, to popírá.

Starosta Klánovic Ladislav Hrabal na dnešní protestní akci opět zdůraznil, že obec není proti golfu. Už dříve řekl, že starosta sousedních Úval nabídl investorovi jiné pozemky, kde je nyní pole. "Žádný seriozní návrh nepřišel," řekl naopak Vaněk.

Klánovický les je součástí Přírodního parku Klánovický les - Čihadla. Má rozlohu 900 hektarů. Žije v něm řada vzácných rostlin a živočichů.

Od 3. září do 3. října 2007 probíhá celonárodní kampaň Měsíc ekologické výchovy.  Kampaň organizují   Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina a Český svaz ochránců přírody, záštitu nad ní převzalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy  a Ministerstvo    životního prostředí,  které poskytlo i finanční prostředky na její uspořádání.

Ekologická (environmentální) výchova  vede děti, mládež i dospělé k převzetí odpovědnosti za současný i budoucí stav životního prostředí a společnosti.  Rozvíjí  citlivost k životnímu prostředí i  vnímavost  k nekonzumním kvalitám života. Kampaň Měsíc ekologické výchovy  je proto zaměřena na širokou veřejnost  bez rozdílu generací.  Jejím cílem je objasnit veřejnosti mnohorozměrný obsah pojmu ekologická (environmentální) výchova a vysvětlit její význam pro udržitelný rozvoj i pro obohacení života každého z nás.

Do kampaně se zapojily čtyři desítky organizací a institucí z celé republiky, které se nejrůznější formou  ekologickou výchovou zabývají. Základní a střední školy, ekocentra, střediska ekologické výchovy,  mládežnické organizace a organizace pracující s dětmi, ekologické poradny atd. „Je to nepochybně dokladem toho, že ekologická výchova získala v posledních letech na vážnosti, má oporu v legislativě,  

podporují ji  instituce veřejné správy, zejména Ministerstvo životního prostředí  a  Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, kraje i některá města a obce,“ říká zástupce ředitele  sdružení Pavučina Václav Broukal.

Různorodému zaměření  institucí zapojených do kampaně odpovídá i rozmanitý charakter připravovaných akcí. Např. děti  zažijí nečekaný začátek školního roku 3. září ve Středisku ekologické výchovy Toulcův dvůr v Praze 10, kde si vyzkouší  práci ekologů v terénu.  Na Veletrhu ekologických výukových programů ve Vernířovicích na Šumpersku se bude od 4. do 7. září stovka profesionálů z oblasti ekologického vzdělávání seznamovat s výukovými programy svých kolegů a  vyměňovat si zkušenosti. Na 28. září připravují  regionální ekologická střediska v celé republice akce Na Václava do přírody – nejen Václavové to potřebují. Akce nabízejí možnosti  alternativního využití volného času v přírodě. Návštěvníci  si mohou vybrat  např. výlety nebo procházky s odborným výkladem, rodinné programy zaměřené na získání a ocenění příjemných zážitků z pobytu v přírodě, atd. Netradiční září čeká i na  žáky a studenty více než dvaceti základních a středních škol z celé republiky, které se kampaně účastní. Školy připravily pro žáky a studenty programy podle svého zaměření a možností.  Např. tématicky zacílenou výuku,  nejrůznější soutěže a výlety do přírody, dny v terénu  pro mladé ekology nebo praktické ukázky toho, co mohou děti pro přírodu udělat. Děti budou např. uklízet okolí škol a veřejných prostranství, kde se nejčastěji  pohybují, pomáhat při stavbě učebny pro školu v přírodě, apod. Jak řekla ředitelka sdružení Pavučina  Mgr. Lenka Daňková, „slavnostní tečkou za kampaní bude  konference, která se koná 3. října  v  Paláci Charitas v Praze 2. Konferencí bude ukončena nejenom kampaň, ale i roční specializační studium pro  školní koordinátory  ekologické výchovy.“

Během Měsíce ekologické výchovy máme všichni  příležitost vybrat si program podle svých představ, dozvědět se více o ekologické výchově a jejím významu pro náš život, zlepšit prostředí, ve kterém žijeme a užít si příjemné dny babího léta.  Další informace najdete na http://narodnisit.cz/mesic_ev.

Starostové 20 obcí na Horažďovicku přivítali postoj ministra životního prostředí Martina Bursíka v otázce výstavby jaderného úložiště. Ten reagoval dopisem na jejich memorandum a zdůraznil v něm, že bez souhlasu starostů by taková stavba neměla vůbec začít.

Sklad pro vyhořelé jaderné palivo by se měl postavit za obcí Maňovice na Horažďovicku. Starostové okolních obcí jsou však proti a několik let se snaží stát přesvědčit, že to není dobrý nápad. Na jejich memorandum teď kladně reagoval ministr životního prostředí Martin Bursík.

Jeho příslib některé starosty potěšil, pro jiné je to jen dopis, který není závazný, a hrozba výstavby jaderného úložiště podle nich stále trvá. "Mění se ministři, mění se poslanci, a myslím si, že trvalou záruku nebudeme v žádném případě mít," netají se svým názorem starosta obce Pačejov Vladimír Smolík.

Tiskový mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar však zdůrazňuje, že nepřekročitelným kritériem pro vybudování úložiště bude souhlas dotčených obcí.

Starostové se nejvíce obávají toho, že v případě výstavby úložiště dojde k velké devastaci okolní krajiny a z vesnic, kam se pomalu začínají vracet mladí lidé, život pomalu vymizí. "Pačejovsko by ztratilo atraktivitu a co se týče rekreací, docházelo by určitě k vylidnění," obává se pačejovský starosta.

Ministerstvo životního prostředí potvrzuje, že na svém stanovisku nic měnit nechce. Pokud bude potřeba navrhne i změnu atomového zákona. Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová si v této souvislosti myslí, že by obyvatelé dotčených obcí měli mít možnost záměry státu vetovat. Podle ní by se nemělo úložiště stavět proti jejich vůli.

Ondřej Giňa

Reportáž České televize si můžete přehrát na internetu ZDE

Tématem Planety Věda byl jeden z nejžhavějších problémů současné biologie. Svět se zmenšil - nejen pro člověka. S ním dřív nepřekonatelné vzdálenosti hravě zvládají i nejrůznější zvířata a rostliny. Na nových územích pak často nacházejí hotový ráj - ideální podmínky a žádní přirození nepřátelé. Tito vetřelci v přírodě, nebo odborně řečeno, invazní druhy zvířat a rostlin, způsobují v původních společenstvech skoro stejné škody jako znečištění nebo změny krajiny.

Asi nejznámější invazí v dějinách bylo vysazení králíka divokého v Austrálii. Následky pociťuje původní australská fauna ještě dnes. Právě přemnoženým králíkům je připisována odpovědnost za vyhynutí téměř jedné osminy původních australských býložravců.

Česká republika je na tom, ve srovnání s Austrálií, Novým Zélandem nebo některými oblastmi v Severní Americe relativně dobře. Přesto i tady najdeme stovky více či méně nebezpečných vetřelců. Příkladem jsou nebezpeční američtí raci, ti přenášejí račí mor, který ničí původní evropské druhy. Pořad ukáže také lom, ve kterém se usídlily čínské sladkovodní medúzky a nebude chybět ani mediální hvězda mezi invazními rostlinami - bolševník velkolepý. Průvodcem bude biolog Adam Petrusek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Pořad si můžete přehrát internetu ZDE

V Krkonoších se znovu rozhořel boj proti přehradám, které chce v budoucnu postavit na už obydleném území ministerstvo zemědělství. Místní lidé přehrady odmítají. Pokud ale vláda schválí novelu vodního zákona, nebudou se moct výstavbě bránit.

případě, že se v údolí Jizery postaví 12 km dlouhá přehrada Vilémov, voda zaplaví přibližně 300 domů, polovinu Harachova a mezinárodní silnici do Polska. Podle ministerstva jde jen o plány. Už nyní ale záměr děsí tisíce lidí, kteří tu žijí. „Jsou zde původní bukové porosty a nacházejí se tu vzácné i zákonem chráněné druhy rostlin,“ stěžuje si mluvčí krkonošského národního parku Tomáš Drahný.

Odpůrci přehrad teď upozorňují na novelu vodního zákona. Stojí v ní, že lidé na svém pozemku musí strpět výstavbu protipovodňových opatření. A těmi může být i přehrada. Zatopení svých domovů by tak místní nemohli nijak zabránit. „V tomto případě by stavebník, nebo vláda mohli kdykoliv strhnout přehradu na pozemky a lidé, ani obce by s tím nemohli udělat nic,“ vysvětluje Jan Beránek z občanského sdružení Stop přehradě.

Ministerstvo se hájí. Takzvaný režim strpění chceme využívat jen u menších staveb. S plány na výstavbu nových přehrad novela vůbec nesouvisí. „V žádném případě nelze spojovat získávání práv k pozemkům pro výstavbu veřejně prospěšných staveb na ochranu před povodněmi s problematikou územního hájení lokalit pro akumulaci vod,“ uvedl Miroslav Král ze sekce vodního hospodářství Ministerstva zemědělství.

Vláda novelu na svém posledním jednání odložila. Odpůrci výstavby nových přehrad, ale požadují, aby byl materiál stažen a vláda se jím, tak už nikdy nezabývala.

Lucie Pokorná

Reportáž České televize je možné si přehrát na internetuZDE

V Dolní Řasnici na Liberecku znovu hoří nelegální skládka německého odpadu. V bývalém areálu Zemědělského nákupu a zásobování zasahovali hasiči už v polovině května, kdy požár likvidovali čtyři dny. Oheň v areálu na okraji vesnice byl hasičům nahlášen kolem 16:30, řekl operační důstojník libereckých hasičů. Na místě je šest jednotek, zasahovat musí v dýchacích přístrojích.

Květnový požár vypukl v bývalém průmyslovém objektu bramborárny, který oheň prakticky zničil. Shořelo kolem 800 tun slisovaného textilu a dalšího odpadu. Další balíky objevili tehdy hasiči ještě ve dvou sousedních objektech, kam se oheň nerozšířil. Právě tento odpad ale nyní hoří. "Vypadá to, že někdo zapálil druhý objekt, ten třetí asi 150 metrů vzdálený zatím zůstal ušetřen," řekl Dan Ramzer, starosta nedalekého Frýdlantu, do jehož obvodu obec spadá.

Na místě už je i policie, stejně jako v květnu i tentokrát je totiž podezření, že byl oheň úmyslně zapálen. Hasiči i frýdlantský úřad už informovali Českou inspekci životního prostředí. Likvidaci ohně podle Ramzera komplikuje množství odpadu slisovaného v balících. "Čekáme na nakladač, který odpad vyvozí a roztahá, aby se dal uhasit," dodal. Dým, který se ze skládky valí, zamořuje okolí, vítr ho naštěstí žene od obce.

Na nelegální skládku německého textilu v Dolní Řasnici upozornili občané už v roce 2005. Obec se ji od té doby snažila ve spolupráci s Českou inspekcí životního prostředí zbavit. "Obávali jsme se právě požáru a také odpady zamořovaly obec a objevily se i v lese, a to vše jsme museli na náklady obce uklízet," řekl již dříve ČTK starosta Robert Wildner, který byl přesvědčen, že požár někdo založil úmyslně. Do konce roku totiž mají majitelé skládky termín k její likvidaci.

Nelegální skládka německého textilu v Dolní Řasnici není v regionu jediná. Česká inspekce životního prostředí ve spolupráci s občany objevila na Frýdlantsku celkem 3062 tun plastů a 5375 tun textilu většinou v soukromých objektech. Mimo Řasnici byly ještě v lokalitách Bulovka - Arnoltice, Černousy - Boleslav a ve Frýdlantu. Inspektoři vyměřili za skládku pokutu a nařídili její odstranění.

Proti záměru znovu uvést do provozu spalovnu nebezpečných odpadů v areálu pardubického chemičky Synthesia se postavilo po obci Srnojedy, Straně zelených a šestém městském obvodu také vedení magistrátu. Na tiskové konferenci to dnes uvedl primátor Jaroslav Deml. Město se chce pokusit záměr zablokovat v povolovacím řízení, zabránit mu však zcela nemůže, pokud provozovatel zařízení splní požadavky dané zákonem.

Pardubice jsou jako centrum chemické výroby historicky zatížené škodlivými látkami, což se promítá i do zdravotního stavu obyvatel. Například ve výskytu rakoviny je město na prvním místě v kraji a na jednom z nejvyšších v zemi. "Neměli bychom chtít zhoršovat životní prostředí zejména v Pardubicích. Je to naše odpovědnost vůči občanům a takto se k tomu postavíme. Se záměrem nesouhlasíme," řekl Deml.

Spalovnu koupila od chemičky v loňském roce rakousko-česká společnost AVE CZ a po modernizaci za několik set milionů korun v ní ročně plánuje likvidovat až 20.000 tun nebezpečného odpadu. Pouze zhruba čtvrtina z tohoto množství by pocházela z místních zdrojů, ze Synthesie a čistírny odpadních vod. Ostatní odpad by se musel dovážet. Spalovna v Synthesii začala pracovat v roce 1995, o devět let později musela být odstavena, protože nebyla schopna dodržovat emisní limity.

Firma AVE CZ v úterý vedení města prezentovala záměr modernizace zařízení, radní poté rozhodli, že město vstoupí do správního řízení na spuštění spalovny. Odpor radnice ale sám o sobě nemůže záměr investora zastavit. "Jestliže splní příslušné vyhlášky, nařízení a normy, úředník magistrátu, který vykonává státní správu, nemá možnost celý proces zastavit a spalovnu nepovolit," uvedl Deml.

Projekt opětovného otevření spalovny nebezpečného odpadu již kritizovala Strana zelených v Pardubicích, odmítla jej i zastupitelstva obce Srnojedy a šestého městského obvodu. Proti záměru se v Srnojedech podepsalo pod petici 338 lidí z 400 oprávněných voličů. Ozvat se mohou i další subjekty. K dotčeným územním samosprávným celkům patří rovněž obce Rybitví, Černá u Bohdanče a sedmý pardubický obvod.

Spuštění spalovny naopak podporuje krajský radní pro zemědělství, venkov a životní prostředí Petr Šilar. Zařízení podle něj zapadá do krajského plánu odpadového hospodářství.

Vláda souhlasí se zachováním dosavadního rozsahu informování veřejnosti o průmyslovém znečištění. Kabinet dnes schválil návrh zákona o registru znečišťujících látek. Návrh neomezuje povinnost podniků pouze na evropské minimum, jak činila předloha, kterou stáhl z projednávání sněmovny na jaře ministr životního prostředí Martin Bursík (SZ). O rozhodnutí vlády informoval ČTK mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar.

Zákon má sladit formu českého registru s obdobnými seznamy zemí Evropské unie. Podniky do registrů nahlašují množství znečišťujících látek, které vypouštějí do okolí. Vedle národních registrů má od 1. ledna 2008 vzniknout Evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek s jednotnými pravidly. Zahrne základních 91 látek. Evropské požadavky jsou ale nižší, než odpovídá současnému standardu v Česku. Vláda proto tento seznam rozšíří ještě o styren a formaldehyd, které považuje za látky nebezpečné a zdraví ohrožující.

Na původní návrh zákona, který vládě předložil exministr Petr Kalaš, si stěžovaly ekologické organizace. Nelíbilo se jim, že by některým firmám odpadla ohlašovací povinnost. Do registru spravovaného ministerstvem životního prostředí, který je zveřejněn na www.irz.cz, předloni nahlásilo informace o látkách vypuštěných do vzduchu, vody a odpadů 977 podniků. V případě přijetí zákona, který pouze kopíroval evropskou předlohu, by podle propočtu sdružení Arnika byly k dispozici informace jen od 696 firem.

Povinnost hlásit množství uniklých látek měla odpadnout třeba firmám, které zpracovávají plasty a lamináty, například vytlačují z plastů různé díly pro automobilový průmysl. V seznamu by zůstali jen největší znečišťovatelé a přímí výrobci.

Oproti původnímu návrhu v předloze, kterou na podzim projedná sněmovna, také zůstala povinnost nahlašovat znečištění v odpadech.

Norma nahradí část současného zákona o integrované prevenci a zjednoduší komunikaci podniků se státní správou. Měla by například umožnit zasílání hlášení elektronickou formou.

Společnost pro trvale udržitelný život
Zpravodaj STUŽ
ISSN 1802-3053


Creative Commons License