Společnost pro trvale udržitelný život

Aktuality STUŽ

Aktuality STUŽ je emailový zpravodaj, který vychází přibližně jednou za 2 týdny a přináší aktuality pro členy a příznivce STUŽ. Přihlaste se k jeho odběru vyplněním jednoduchého formuláře zde.

Archiv doposud vydaných Aktualit STUŽ.

Staňte se členem STUŽ

Není nic jednoduššího, než se přihlásit.

Informace o podmínkách členství

On-line přihláška za člena STUŽ

 

STUŽ na sociálních sítích

Sledujte nás také na sociálních sítích - tam najdete aktuální informace a zajímavosti

Facebook

Twitter

Evropská agentura životního prostředí 27.11. 2007 zveřejnila zprávu o trendech v emisích skleníkových plynů v Evropě a jejich výhledech pro budoucnost. Zpráva uvádí, že EU může dosáhnout vytyčených cílů ochrany klimatu, pokud efektivně zavede do praxe dostupné nástroje ke snižování emisí, včetně obchodování s emisemi

Patnáctka "starých" členských státu EU se zavázalo v období do roku 2012 snížít emise skleníkových plynů v průměru o 8% (v porovnání s rokem 1990).

Text zprávy "Greenhouse gas emission trends and projections in Europe 2007" v angličtině k dispozici ke staženi ve formátu PDF na adrese: http://reports.eea.europa.eu/eea_report_2007_5/en/Greenhouse_gas_emission_trends_and_projections_in_Europe_2007.pdf

Kapitola věnovaná České republice je v angličitně ve formatu PDF k dispozici na adrese: http://reports.eea.europa.eu/eea_report_2007_5/en/Czech_Republic.pdf

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) zveřejnila v 13. listopadu rozsáhlou studii o kvalitě ovzduší nazvanou „Air quality in Europe", která analyzovala množství vypouštěných škodlivin do ovzduší a jejich pravděpodobný vliv na zdraví lidí a ekosystémy. Odborníky nepřekvapilo, že Česko nedopadlo v hodnocení dobře.

Zpráva EEA došla k závěru, že ve sledovaném období let 1990 až 2004 pokleslo množství škodlivin vypuštěných člověkem do ovzduší ve všech 32 zemích Evropy zahrnutých do výzkumu. Za pozitivní považuje zpráva hlavně pokles znečištění oxidem siřičitým (SO2), olovem (Pb) a oxidem uhelnatým (CO), kterých bylo dosaženo díky odsířením množství uhelných elektráren, zákazem olovnatých benzínů a zavedením řízených katalyzátorů v osobních autech. EEA ale také konstatuje, že bohužel neklesají koncentrace prachových částic a přízemního ozonu, kterým jsou stovky milionu Evropanů stále vystaveny v nepřípustně vysokém množství.

Podrobnější informace:

Miroslav Šuta: Český vzduch? Jeden z nejšpinavějších v Evropě

EEA: Air quality in Europe - zpráva EEA v angličtině ke stažení ve formátu PDF [15779 KB]

Koncem října bude Evropský parlament hlasovat o nové regulaci v oblasti pesticidů pro země EU. I na českých europoslancích bude záležet, v jaké podobě bude přijata a zda se podaří prosadit konkrétní opatření pro minimalizaci používání alespoň těch nejnebezpečnějších pesticidů v EU.

Koalice evropských ekologických a zdravotních nevládních organizací zřídila u této příležitosti speciální webovou stránku http://www.pesticidewatch.eu, prostřednictvím které může kdokoli europoslance kontaktovat.

Zřizovatelé stránky doporučují, aby podpořit výzvu, aby europoslanci hlasovali pro zákaz používání nebezpečných pesticidů a pro lepší ochranu nejvíce ohrožených skupin ve společnosti jako jsou děti nebo těhotné ženy. Na stejné stránce bude také zveřejněno hlasování všech poslanců Evropského parlamentu.

Další informace k problematice pesticidu v EU naleznete v češtině ZDE:

- tisková zpráva STUŽ z 20. července 2006: Vážná pochybení v návrhu politiky EU pro užívání pesticidů - nechrání přírodu ani zdraví lidí

- Miroslav Šuta: Pesticidy - jak s nimi dál v EU?

- Miroslav Šuta: Evropský soud zakázal toxický pesticid a obvinil Komisi ze selhání

Evropská komise od soboty 28.7. zakáže používat v potravinách potenciálně karcinogenní barvivo E128 červeň 2G. Příslušné nařízení EK vstoupí v platnost ve všech členských státech unie, uvedlo ministerstvo zemědělství.

Toto barvivo bylo podle úřadu doposud povoleno pouze pro masné výrobky s minimálním obsahem obilné složky šest procent a pro hamburgerové maso s minimálním obsahem rostlinné nebo obilné složky čtyři procenta. Nyní bude zakázáno použití E128 v potravinářských výrobcích i dovoz potravin, které toto barvivo obsahují.

Před jeho používáním počátkem července varoval Evropský úřad pro bezpečnost potravin s tím, že podle nových zjištění může E128 vyvolávat rakovinu.

Server Aktuálně cz. dříve uvedl, že podle ministerstva neexistují přesné statistiky všech druhů masných výrobků, ve kterých se barvivo používá. Běžně prý však E128 nepoužívají Svaz drůbežářských podniků ani Český svaz zpracovatelů masa.

Související články: Miroslav Šuta: Velký párkový švindl s rakovinotvorným barvivem

Několik občanských sdružení si u Evropské komise stěžuje na Českou republiku, respektive na ministerstvo zdravotnictví, které podle nich nestihlo včas vypracovat takzvané hlukové mapy. Novinářům to dnes řekl Pavel Doucha z Ekologického právního servisu (EPS).

Náměstek ministra zdravotnictví a hlavní hygienik Michael Vít ale ČTK řekl, že ke stížnosti není žádný důvod. Termín, který požaduje EU, podle něj český stát splní.

Doucha uvedl, že stížnost poslalo sedm organizací v úterý. Nejde jim prý o to, aby stát platil pokutu, chtějí touto cestou úřady přimět, aby hlukové mapy co nejrychleji připravily.

Hlukové mapy mají na základě měření vyznačit místa, kde jsou překročeny hlukové limity, měly by také odpovědět na otázku, kolik v takových oblastech žije lidí. Na mapy, s nimiž počítá evropská směrnice, mají navázat plány konkrétních opatření proti hluku. Mapy pro Prahu, Brno a Ostravu, pro nejrušnější pozemní komunikace a pro obdobné železniční trasy měly být podle EPS hotové do 30. června. Ministerstvo ale stihlo jen tu železniční, uvedl Doucha.

"Ale to přece není pravda... My máme dneska železniční mapy, máme hlavní komunikace... před dokončením jsou všechny ty ostatní aplikace, které budou dokončeny do září," uvedl Vít. EU chce podle něj zaslat mapy do konce roku. "To je termín, který stoprocentně bude dodržen," dodal. ČR je podle něj v boji proti hluku v některých ohledech dál než EU. "Jestli někdo tvrdí, že jsme ohrozili zdraví občanů, tak je to nesmysl," uvedl.

Zástupci několika občanských sdružení ale vidí situaci jinak. "Jenom v Praze je nadlimitním hlukem zasaženo přes 90.000 lidí. Nezdá se však, že by to odpovědné státní úřady nějak trápilo," uvedla Eva Tylová ze Společnosti pro trvale udržitelný život. Nadlimitním hlukem, který škodí zdraví, trpí podle materiálů rozdaných novinářům kolem půl milionu lidí v tuzemsku, v celé EU je to prý zhruba 80 milionů. Přibližně 60 procent celkové zátěže tvoří doprava.

Doucha uvedl, že Evropská komise nejprve požádá Českou republiku, aby se ke stížnosti vyjádřila, potom komisaři zváží argumenty obou stran sporu. Pokud dospějí k závěru, že český stát pochybil, vyzvou ho k nápravě a vyměří mu k tomu nějakou lhůtu. Teprve v případě, že ČR by eventuální nedostatky nenapravila, dostal by věc k posouzení Evropský soudní dvůr, který může uložit pokutu.

Občanská sdružení si stěžují nejen u Evropské komise. Některá se podle Douchy rozhodla podat k českým soudům žaloby na Ředitelství silnic a dálnic, kraje či obce, podle toho, kdo je vlastníkem hlučící komunikace, o niž zrovna jde. Žalobu připravuje i sdružení EKO Břevnov, které na tiskové konferenci zastupoval Aleš Ohrablo. Úřady podle něj stále odkazují na různé výjimky a nedělají s hlukem nic. "Není zájem, není vůle. Máme pocit, že jsme obtížný hmyz," řekl. Dodal, že nadměrný hluk je nejen zdraví škodlivý, ale narušuje i mezilidskou komunikaci. O tom se vzápětí mohli přesvědčit i všichni účastníci tiskové konference, protože ve vedlejší místnosti začal někdo vrtat do zdi a chvílemi nebylo slyšet vlastního slova.

Kvůli neplnění protihlukové směrnice z roku 2002 Evropská komise napomínala Česko už v roce 2005. Poslala tehdy poslední písemné varování kvůli zpoždění přijetí zákona a pohrozila, že pokud Praha do dvou měsíců uspokojivě neodpoví, bude pohnána k Evropskému soudnímu dvoru. To se i stalo, později bylo nicméně stíhání zastaveno. Podle ministerstva zdravotnictví splnila Česká republika požadavky směrnice vyhláškou o hlukovém mapování, vydanou koncem loňského listopadu.

ČTK/Jan Hrdlička

V následujících letech by měly z obchodů v Evropské unii zmizet veškeré měřící a kontrolní přístroje obsahující toxickou rtuť. Zákaz, který schválili evropští poslanci, by se měl týkat například klasických lékařských teploměrů nebo tlakoměrů. Výjimka by se vztahovala pouze na rtuťové barometry, které by z trhu měly zmizet s dvouletým odkladem.

Zákaz prodeje rtuťových měřidel je součástí tažení proti toxické rtuti, která je nebezpečná pro lidské zdraví i pro životní prostředí. Minulý měsíc se například Evropský parlament zabýval návrhem zcela zakázat do roku 2010 vývoz rtuti z Evropské unie a podpořil také přísnější pravidla pro skladování tohoto nebezpečného kovu. EU je v současnosti největším vývozcem rtuti na světě.

Nové nařízení, podle nějž mají z pultů obchodů zmizet měřidla obsahující rtuť, se bude vztahovat pouze na nové výrobky. Starší teploměry či barometry se tak budou moci i nadále používat. Podle parlamentu tento krok nepočetné evropské výrobce měřicí techniky nijak neohrozí, jen producenty přiměje k tomu, aby toxickou rtuť nahradili bezpečnějšími alternativními sloučeninami.

Poslanci, kteří původně trvali na úplné výjimce pro prodej rtuťových barometrů, nakonec ustoupili a schválili návrh členských států, který zákaz pouze o dva roky odkládá. Další výjimka se bude týkat dovozu rtuťových měřidel - díky ní bude povolen dovoz přístrojů starších než 50 let, které mohou být považovány za starožitnosti.

Evropská komise rozhodnutí poslanců přivítala, někteří zákonodárci však zákaz kritizují. Podle nich nové opatření ohrozí menší výrobce a ukončí tradici ve výrobě těchto měřidel, která trvá už více než čtyři sta let.

Rtuť se v Evropě používá při těžbě zlata nebo při výrobě chlóru a také v zubařském amalgámu, ale v poslední době se od jejího používání výrazně ustupuje. Rtuť i její sloučeniny jsou pro člověka vysoce toxické, i nepatrné množství rtuti může ohrozit nervovou soustavu a snadno kontaminovat potravní řetězec. Tento těžký kov v přírodě přetrvává, případně se mění v methylrtuť, která může způsobit nevratné změny v mozku nebo kardiovaskulárním systému.

Množství rtuti v měřících přístrojích není nezanedbatelné, některé barometry jí mohou obsahovat až jeden kilogram. Komise odhaduje, že díky zákazu by se roční emise rtuti mohly snížit až o 33 tun.

Text usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. května 2007 o zastavení úbytku biologické rozmanitosti do roku 2010 (2006/2233(INI))

Evropský parlament,

- s ohledem na sdělení Komise "Zastavení ztráty biologické rozmanitosti do roku 2010 a v dalších letech: zachování ekosystémových služeb v zájmu dobrých životních podmínek pro lidstvo" (KOM(2006)0216),

- s ohledem na své usnesení ze dne 20. října 1998 ke sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o strategii ochrany biologické rozmanitosti Evropského společenství(1),

- s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2002 ke sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o akčních plánech pro biologickou rozmanitost v oblasti zachování přírodních zdrojů, zemědělství, rybolovu a rozvojové a hospodářské spolupráce(2),

- s ohledem na své stanovisko ze dne 25. června 1993 k návrhu Komise na přijetí rozhodnutí Rady týkajícího se uzavření Úmluvy o biologické rozmanitosti(3),

- s ohledem na směrnici Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků (směrnice o ptácích)(4) a na usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. ledna 2001 o provádění směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (směrnice o přírodních stanovištích)(5) ,

- s ohledem na svůj postoj ze dne 31. května 2001 k návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví šestý akční program Společenství pro životní prostředí (2001–2010)(6) ,

- s ohledem na Hodnocení strategie udržitelného rozvoje EU (EUSDS) – aktualizovaná strategie(7) ,

- s ohledem na výsledky osmého jednání konference stran (COP 8) Úmluvy o biologické rozmanitosti a třetího zasedání stran (MOP 3) Cartagenského protokolu o biologické bezpečnosti,

- s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

- s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanoviska Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a Výboru pro rybolov (A6-0089/2007),

A. vzhledem k tomu, že současné znepokojivé tempo ztráty biologické rozmanitosti se bude bez rozsáhlých opatření pravděpodobně ještě zvyšovat,

B. vzhledem k tomu, že není k dispozici dostatek odpovídajících ukazatelů pro účinné měření míry, do které jsou při provádění různých politik plněny požadavky na biologickou rozmanitost, z nichž jako jeden z hlavních můžeme uvést společný index ptactva žijícího na zemědělské půdě,

C. vzhledem k tomu, že biologická rozmanitost hraje zásadní roli pro zachování života a rozličných způsobů obživy, hospodářského a sociálního rozvoje, dobrých životních podmínek pro lidstvo i pro dosažení rozvojových cílů tisíciletí pro rok 2015,

D. vzhledem k tomu, že podle hodnocení ekosystémů na přelomu tisíciletí, které vypracovalo v roce 2005 OSN, došlo od začátku 60. let k poškození 2/3 všech ekosystémů,

E. vzhledem k tomu, že hlavními faktory, které stojí za ztrátou biologické rozmanitosti, jsou změna klimatu, zhoršování životního prostředí, používání metod intenzivního zemědělství a nevhodné hospodaření s lesními a vodními zdroji;

F. vzhledem k tomu, že zemědělství, které využívá biologickou rozmanitost, hraje při hospodaření s ní a jejím udržování zásadní roli a vzhledem k tomu, že společná zemědělská politika (SZP) musí v budoucnu podporovat modely trvale udržitelné produkce, které kromě toho, že budou životaschopné z ekonomického hlediska, umožní působit na životní prostředí a zlepšit a obnovit biologickou rozmanitost v případě většího množství druhů, zvířat, rostlin a mikroorganizmů;

G. vzhledem k tomu, že k zastavení ztráty biologické rozmanitosti nejpozději do roku 2010 je naléhavě zapotřebí intenzivního a koordinovaného úsilí,

1. vítá výše uvedené sdělení Komise (KOM(2006)0216) pro jeho koncepční přístup, prioritní cíle pro období 2007–2008 a klíčová podpůrná opatření a spatřuje v něm vhodný výchozí impulz k cílevědomějšímu přístupu k dosažení cíle, kterým je zachování biologické rozmanitosti do roku 2010; podporuje také její rozhodnutí klást důraz na provádění stávající politiky a stávající opatření;

2. vítá Postupimskou iniciativu, kterou dne 17. března 2007 odsouhlasily země G8 spolu s 5 dalšími zeměmi (G8+5) (s Čínou, Indií, Mexikem, Jihoafrickou republikou a Brazílií), s cílem přispět k omezení hromadné ztráty biologické rozmanitosti do roku 2010; vyzývá G8+5, aby začaly schválenou iniciativu neodkladně uplatňovat a poskytly finanční prostředky na ochranu oceánů, na podporu výzkumu a na zlepšení monitorování druhů ohrožených vyhynutím;

3. zdůrazňuje skutečnou hodnotu biologické rozmanitosti a naléhavost její ochrany před dalším znehodnocováním lidskými vlivy a zásahy, včetně mj. hospodářského využívání, změny klimatu a ztráty biotopů;

4. vyslovuje vážné obavy z pokračující ztráty biologické rozmanitosti a s ní spojeným úbytkem ekosystémových služeb;

5. je si vědom toho, že zdravé ekosystémy jsou naprosto nezbytné pro prosperitu a dobré životní podmínky v EU i na celém světě;

6. zdůrazňuje, že změna klimatu a ztráta biologické rozmanitosti spolu úzce souvisejí a jsou stejně významné;

7. opakovaně zdůrazňuje, že je naléhavě potřeba usilovat o splnění závazků týkajících se zastavení ztráty biologické rozmanitosti do roku 2010, které byly přijaty na göteborském zasedání Evropské rady v roce 2001 v rámci strategie udržitelného rozvoje a šestého akčního programu pro životní prostředí; zdůrazňuje, že k zastavení tohoto trendu je naléhavě třeba intenzivního a koordinovaného úsilí, zejména vzhledem k tomu, že na splnění závazků do roku 2010 nezbývá mnoho času; podporuje integrovaný přístup navržený ve sdělení Komise, podle něhož by zastavení úbytku přírodní rozmanitosti mělo tvořit součást všech příslušných politik EU;

8. uznává možný zásadní význam nového konceptu ekosystémových služeb, který razí sdělení Komise jakožto nástroj pro začlenění hospodářské hodnoty biologické rozmanitosti do dalších oblastí politiky, a navrhuje, aby se zachování ekosystémových služeb stalo jedním ze základních cílů všech horizontálních a odvětvových politik EU; varuje však před tím, aby byla hodnota biologické rozmanitosti omezena jen na prospěch, který z ní lidé mohou vytěžit, nebo před vnímáním ztráty biologické rozmanitosti jako čistě hospodářského problému;

9. vítá akční plán EU do roku 2010 a na další léta, který je připojen ke sdělení Komise a uznává, že jde o nezbytný nástroj a poslední možnost, jak přimět aktéry na úrovni Společenství i členských států, aby se shodli na klíčových opatřeních pro splnění závazků do roku 2010; jelikož však na jejich splnění zbývá málo času, naléhavě žádá Komisi, aby vytvořila nezbytné struktury pro okamžité a účinné plnění těchto závazků na úrovni Společenství i členských států;

10. je si vědom toho, že pro dlouhodobé zachování biologické rozmanitosti a udržení ekosystémových služeb nebude tento akční plán stačit; vítá všechny návrhy na zahájení diskuse na úrovni EU o dlouhodobé vizi jako rámci pro dlouhodobou politiku; vyzývá Komisi, aby zahájila proces přípravy dlouhodobé vize EU pro biologickou rozmanitost jako rámce pro další vývoj politiky;

11. vyzývá v této souvislosti Komisi, aby prostudovala a předložila návrhy na praktická opatření s cílem internalizovat náklady spojené se ztrátou biologické rozmanitosti v rámci činností, které mají významný negativní dopad na biologickou rozmanitost;

12. je toho názoru, že procesu ochrany biologické rozmanitosti se musí aktivně účastnit celá společnost EU včetně podnikatelského sektoru a školství;

Oblast politiky 1 – biologická rozmanitost a EU

Nejvýznamnější přírodní stanoviště a druhy (Cíl 1)

13. zdůrazňuje zásadní roli, kterou hraje směrnice o ptácích a směrnice o přírodních stanovištích při ochraně biologické rozmanitosti EU; uznává, že je důležité dokončit síť Natura 2000 (založena podle směrnice o přírodních stanovištích) na souši i na moři, účinně tuto síť řídit a dostatečně financovat, zohledňovat ji při územním plánování a posilovat její koherenci, odolnost a propojení, zejména s ohledem na změnu klimatu;

14. zdůrazňuje význam začlenění zámořských oblastí a území pod svrchovaností členských států mezi oblasti sítě Natura 2000;

15. zdůrazňuje význam dodatečných opatření zaměřených na ohrožené druhy a uznává, že v tomto ohledu je přínosné rozšířit používání akčních plánů zaměřených na konkrétní druhy; zdůrazňuje, že stav ochrany stanovišť a druhů, jejichž ochranu vyžaduje směrnice o přírodních stanovištích, by měly být pravidelně podrobovány vědeckému přezkumu;

16. upozorňuje na potřebu zavést opatření uzpůsobená k podpoře biologické rozmanitosti v nových členských státech a zdůrazňuje, že ekosystémové služby, jako např. udržování krajiny, a hospodářská činnost, jako např. cestovní ruch, jsou vzájemně závislé;

17. poukazuje na to, že podpora metod selektivního rybolovu je prioritou, protože tyto metody přispějí k udržitelnosti v oblasti rybolovu a k zachování biologické rozmanitosti snižováním vedlejších úlovků;

18. zdůrazňuje význam vysoké biologické rozmanitosti v nejvzdálenějších oblastech a za účelem její zachování a udržitelného využití vyzývá k přijetí legislativních opatření;

19. uznává, že i když odchyt živých zvířat a obchod s nimi nadále představuje ohrožení biologické rozmanitosti, existuje v Evropě také řada zoologických zařízení a dalších organizací, které prostřednictvím chovatelských programů a opatření pro zachování ohrožených druhů "in situ" dokládají, že mohou sehrát významnou úlohu při záchraně určitých ohrožených druhů;

20. vítá záměr Komise zavést společnou mořskou politiku založenou na holistickém přístupu k oceánům a upozorňuje, že je nutná environmentální a ekologická ochrana oceánů jako záruka ekonomického rozvoje odvětví, jako je rybolov, cestovní ruch a další;

Širší území venkovských oblastí a široké území mořského prostředí (Cíle 2 a 3)

21. uznává, že klíčovými faktory, které ovlivňují biologickou rozmanitost a ekosystémové služby, je územní plánování a hospodářské využívání divoce žijících druhů (neudržitelný lov zvěře a rybolov); zdůrazňuje zejména, že z důvodu intenzifikace zemědělské výroby i opouštění půdy je ohrožena zemědělská půda a lesy s vysokou přírodní hodnotou; uznává, že z důvodu ekologicky neudržitelného rybolovu včetně nezákonného rybolovu a rybolovu používajícího destruktivní a neselektivní technologie jsou ohroženy rybí populace, necílové druhy a mořská stanoviště;

22. poukazuje na to, že zachování rozmanitosti evropské venkovské krajiny je nezbytné nejen k tomu, aby mohly pokračovat služby poskytované udržitelným zemědělstvím, ale i k tomu, aby nadále docházelo k přenosu genů mezi populacemi volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin;

23. zdůrazňuje význam provádění reformované společné rybářské politiky (SRP) vzhledem k tomu, že zajišťuje udržitelný rozvoj rybolovných zdrojů a odrazuje od nadměrného rybolovu, který ohrožuje život v mořích;

24. vyzývá Komisi, aby vypracovala konkrétní akční program na boj proti nelegálnímu, neoznámenému a neregulovanému rybolovu (IUU), který rozhodujícím způsobem ohrožuje obnovu stavu populací ryb;

25. vítá návrh Evropské unie a členských států zařadit mořské a říční ekosystémy mezi chráněná místa v rámci sítě NATURA 2000 a vyzývá k tomu, aby byl rovněž kladen důraz na oblasti, kde dochází k rozmnožování rybích populací;

26. vyzývá Komisi, aby dále upevnila síť NATURA 2000 tím, že ji rozšíří o deset členských států, které přistoupily k EU v roce 2004, a o Bulharsko a Rumunsko, jelikož po přistoupení posledních dvou jmenovaných zemí k EU je nyní Černé moře součástí vod Společenství;

27. naléhá na členské státy, aby využily všechny možnosti v rámci SZP a SRP k podpoře úkolů spojených se zachováním biologické rozmanitosti na širším území venkovských oblastí a širokém území mořského prostředí (tj. mimo oblasti sítě Natura 2000); vyzývá, aby se zvážilo další zapojení problematiky biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb do SZP a SRP, a zejména stanovily možnosti, které v tomto ohledu poskytuje přezkum rozpočtu v období 2008–2009;

28. vyslovuje své obavy z možných dopadů na biologickou rozmanitost, které jsou spojeny se zanesením exotických druhů a s pravděpodobným únikem geneticky modifikovaných ryb do mořských ekosystémů, a vyzývá Komisi, aby tato nebezpečí dále studovala;

29. naléhavě žádá Komisi, aby podporovala provádění studií týkajících se chovu nových druhů v zajetí, zejména druhů postižených nadměrným odlovem, a reagovala tak na potřeby trhu, které mohou být ohroženy snížením úlovků;

30. je znepokojen zmenšující se rozmanitostí zemědělských zvířat a plodin; vyzývá proto k bezodkladnému provedení směrnice Rady 98/95/ES(8) , která v rámci právní úpravy o obchodu s osivy tvoří základ pro udělování povolení k zachování odrůd ohrožených genetickou erozí jejich využitím in situ a v zemědělských podnicích, ve vnitrostátním právu;

31. zdůrazňuje, že SZP ve spojení s dynamickým rozvojem vedla na jedné straně ke specializaci a intenzifikaci a na druhé straně k marginalizaci a nedostatečnému využití půdy, což v posledních desetiletích přispělo ke značné ztrátě biologické rozmanitosti;

32. poukazuje na velkou bohatost druhů a genetickou rozmanitost zemědělských plodin a zvířat a argumentuje ve prospěch zachování a posílení této rozmanitosti;

33. naléhavě žádá Komisi, aby zrevidovala plány hospodaření s některými druhy ryb a plány jejich obnovy, které jsou často v rozporu se správným monitorováním těchto druhů; naléhavě žádá Komisi, aby použila specifičtější opatření, která by byla slučitelná s rybářskou výzbrojí a výstrojí a metodami používanými v dotyčných biogeografických oblastech;

34. zdůrazňuje význam včasného a účinného provádění rámcové směrnice o vodě(9) s cílem dosáhnout "dobrého ekologického stavu" a "žádného dalšího zhoršování" sladkých vod a doporučení k integrované správě pobřežních zón; naléhavě žádá členské státy, aby využívaly hospodářské nástroje, které ustavují články 5 a 9 rámcové směrnice o vodě s cílem vytvořit pobídky k šetrnému využívání tohoto vzácného zdroje a nabídnout kvalitní finanční základ pro provádění plánů povodí; zdůrazňuje význam zavedení ambiciózní rámcové mořské směrnice zaměřené na dosažení "dobrých environmentálních podmínek" mořského prostředí; považuje za mimořádně významné, že nadcházející mořská strategie si za prvořadý cíl klade udržení biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb;

35. naléhavě žádá Komisi, aby důkladněji ověřovala dodržování právních předpisů Společenství týkajících se boje proti znečišťování a znehodnocování mořských ekosystémů;

36. uznává, že ekosystémům EU nesmírně škodí znečišťující látky, zejména rozptýlené látky způsobující acidifikaci a eutrofizaci včetně čpavku ze zemědělských zdrojů; zdůrazňuje, že je důležité snížit zatížení způsobené těmito znečišťujícími látkami, zejména v oblastech uvnitř a v okolí sítě Natura 2000 a v dalších lokalitách vysoké přírodní hodnoty; poukazuje na příležitost vyřešit tyto otázky při nadcházející revizi směrnice o národních emisních stropech a také včasnou realizací tematické strategie pro kvalitu ovzduší;

37. uznává, že ekosystémy jsou ohroženy určitými pesticidy, látkami zpomalujícími hoření a jinými perzistentními, bioakumulativními a toxickými chemickými látkami; v této souvislosti zdůrazňuje význam účinného provádění směrnice REACH; zdůrazňuje, že je třeba sledovat bioakumulaci takových znečišťujících látek s využitím hlavních predátorů v suchozemském, sladkovodním a mořském prostředí; domnívá se navíc, že by měla být věnována zvláštní pozornost rizikům používání pesticidů, neboť principem těchto látek je, že jsou toxické, a jsou používány v životním prostředí; zdůrazňuje, že evropská právní úprava o pesticidech – návrh nařízení o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (KOM(2006)0388); návrh rámcové směrnice o udržitelném používání pesticidů (KOM(2006)0372); tematická strategie udržitelného využívání pesticidů (KOM(2006)0373) – by měla zajistit, aby se ztráta biologické rozmanitosti v Evropě vlivem používání pesticidů neprohlubovala;

38. poukazuje na to, že podpora chráněných označení původu a chráněných geografických označení má klíčovou úlohu při ochraně regionálních zvláštností, celé kultury venkova, která se s nimi pojí, a souvisejících zemědělských postupů zděděných po předcích, které umožňují zachování venkova a venkovských zemědělských systémů jako přírodních biotopů mnoha volně žijících druhů;

39. poukazuje na to, že v roce 1992 byl dán výchozí impulz k zařazení ochrany biologické rozmanitosti do SZP a že reforma z roku 2003 následně zavedla opatření jako např. podmíněnost plateb či křížovou shodu (tzv. cross-compliance), jednotnou platbu pro zemědělský podnik (oddělení plateb od produkce, tzv. decoupling) a rozvoj venkova, jež jsou prospěšné pro zachování biologické rozmanitosti;

40. navrhuje, aby byla biologická rozmanitost jedním z hlavních principů "kontroly" SZP, která má být provedena v roce 2008, a domnívá se, že je nezbytné tuto kontrolu v roce 2008 využít k hodnocení účinnosti různých opatření týkajících se biodiverzity, zejména opatření v oblasti lesnictví, a k vhodnému řešení nedostatků v této oblasti;

41. upozorňuje na nové nařízení pro rozvoj venkova (plánovací období 2007–2013), které mj. stanovuje financování programu Natura 2000, obsahuje agro-environmentální opatření a opatření k zachování genetických zdrojů v zemědělství a ve prospěch udržitelného lesního hospodaření a zachovává platby v oblastech, které jsou z hlediska přírody znevýhodněné;

42. vyslovuje se ve prospěch podpory (místního / regionálního) partnerství mezi vlastníky a uživateli půdy, organizacemi na ochranu přírody, vládou a odbornými středisky, aby mohly spolupracovat při hledání místních řešení problémů týkajících se biologické rozmanitosti, a to za použití přístupu "zdola nahoru";

43. požaduje, aby bylo pěstování a využívání biomasy k výrobě energie a jako paliva bráno jako příležitost ke zvýšení biologické rozmanitosti v zemědělství; domnívá se, že tento aspekt by mělo zohlednit i financování výzkumu v eedmém rámcovém programu pro výzkum a že by se nemělo připustit, aby pěstování biomasy vedlo ke snížení biologické rozmanitosti, ať už v rámci Evropské unie či mimo ni;

Regionální a územní rozvoj (Cíl 4)

44. uznává, že následkem rozšiřování infrastruktury, průmyslu a bytové výstavby dochází k rostoucí roztříštěnosti ekosystémů; tvrdí, že při pečlivém plánování je možno škody na ekosystémech výrazně snížit a nalézt příležitosti, jak přinést ekosystémům užitek; naléhavě žádá členské státy, aby zajistily, že projekty financované z Fondu soudržnosti a strukturálních fondů nebudou škodit biologické rozmanitosti a ekosystémovým službám, ale budou naopak optimalizovat užitek z hlediska biologické rozmanitosti; naléhavě žádá členské státy, aby při územním plánování na vnitrostátní, regionální a místní úrovni prosazovaly údržbu a obnovu biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb a zajistily náležité zohlednění biologické rozmanitosti v rámci strategického posuzování vlivů na životní prostředí (SEA) a posuzování dopadu na životní prostředí (EIA);

Invazivní cizí druhy a cizí genotypy (Cíl 5)

45. uznává, že jednu z hlavních hrozeb pro biologickou rozmanitost představují invazivní cizí druhy, které se rychle šíří následkem rostoucího pohybu osob a zboží; naléhavě žádá, aby Společenství na tento problém komplexně reagovalo, včetně vyvinutí včasného varovného systému, napravení nedostatků v legislativním rámci a vytvoření strategie EU pro invazivní cizí druhy;

46. zdůrazňuje, že imunitní antikoncepce by mohla sehrát rozhodující úlohu v kontrole invazních nepůvodních druhů savců, a konstatuje, že v této oblasti se nyní provádí důležitý výzkum; naléhavě žádá Komisi, aby vyčlenila finanční prostředky na evropský výzkum imunitní antikoncepce a aby vydala výzvu k předkládání návrhů projektů; konstatuje, že program LIFE + je jedním z existujících rámců, který by mohl být lépe využíván k podpoře akcí proti invazním nepůvodním druhům;

47. vyzývá Komisi, aby přijala opatření, která by vedla k navržení právní úpravy omezující zavádění nepůvodních druhů v Evropské unii a k monitorování plnění úmluvy CITES (Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin);

48. upozorňuje na někdy ničivý dopad exotických organizmů na mořský ekosystém; vyzývá k bezodkladnému přijetí opatření na zabránění přepravy organizmů v balastové vodě a naléhavě žádá členské státy, aby dodržovaly mezinárodní úmluvu Mezinárodní námořní organizace o kontrole a nakládání s balastovou vodou a sedimenty z lodí;

49. vyzývá ES, aby zavedlo účinné kontroly vypouštění balastové vody do vod EU;

50. zdůrazňuje, že je důležité důsledně provádět legislativní rámec EU pro geneticky modifikované organizmy; zdůrazňuje možné riziko průmyslové výroby geneticky modifikovaných plodin pro biologickou rozmanitost a žádá Komisi, aby zhodnotila její dopad na evropské ekosystémy;

51. vyslovuje své obavy z možnosti úniku geneticky modifikovaných ryb do mořských ekosystémů a z pravděpodobného množení s místními rybami, což může narušit biologickou rozmanitost těchto ekosystémů, vyzývá ES, aby zakázalo vstup geneticky modifikovaných ryb určených pro potravinový řetězec EU do EU;

52. vítá oznámený záměr Komise zavést specifické právní předpisy o ekologické certifikaci ryb, a naléhavě Komisi žádá, aby legislativní návrh za tímto účelem předložila v co nejkratším termínu;

Oblast politiky 2 – EU a celosvětová biologická rozmanitost

Mezinárodní správa (Cíl 6)

53. rozhodně podporuje účinné provádění Úmluvy o biologické rozmanitosti a naléhavě žádá EU, aby v tomto ohledu převzala vedoucí úlohu; zdůrazňuje význam provádění pracovních programů Úmluvy o biologické rozmanitosti, které se týkají i chráněných oblastí; zdůrazňuje potřebu dokončit práci na vytvoření mezinárodního režimu pro přístup ke genetickým zdrojům a pro rozdělení zisku, pokud jde o tyto zdroje; domnívá se, že referenční materiály týkající se živočišných druhů a rostlinných odrůd by se měly uchovávat pouze ve státech, které podepsaly Úmluvu o biologické rozmanitosti; zdůrazňuje, že by se měla zlepšit vzájemná podpora a součinnost mezinárodních dohod v oblasti životního prostředí, a navrhuje, aby třetí země, které dostávají dotace z EU, musely respektovat politiky EU týkající se biologické rozmanitosti;

54. uznává ohrožení biologické rozmanitosti ve vodách volného moře; naléhavě žádá, aby byla v rámci Úmluvy OSN o mořském právu vypracována dohoda o ochraně biologické rozmanitosti ve vodách volného moře; naléhavě žádá EU, aby nadále hrála vedoucí úlohu v této záležitosti;

55. považuje za životně důležité, aby byly podporovány dohody a vzájemně sladěné akční plány mezi EU a třetími zeměmi zaměřené na ochranu společných mořských oblastí;

56. poukazuje na ohrožení biologické rozmanitosti, které představuje používání hloubkových vlečných sítí a další neudržitelné metody rybolovu; bere na vědomí nedávné rozhodnutí Valného shromáždění OSN v této věci; naléhavě žádá Komisi, aby co nejrychleji předložila legislativní návrhy týkající se problematiky používání hloubkových vlečných sítí na volném moři; naléhavě žádá Komisi, aby spolupracovala s OSN a příslušnými regionálními organizacemi pro řízení rybolovu tam, kde existují, a přijala a provedla opatření, jež by řídila veškerý rybolov, který se provádí na volném moři, včetně rybolovu, při němž se používá vlečných sítí; naléhavě žádá Komisi, aby podnikla kroky zaměřené na urychlené uplatňování opatření, která by chránila významná hlubokomořská stanoviště ve vodách volného moře před používáním ničivých metod rybolovu včetně hloubkových vlečných sítí;

57. plně podporuje "poselství z Paříže" se závěry z pařížské konference (konané ve dnech 19.–21. září 2006) o biologické rozmanitosti v evropské rozvojové spolupráci; naléhavě žádá Komisi a příslušné členské státy, aby ve spolupráci s místními orgány zajistily odpovídající finanční prostředky pro otázky životního prostředí a biologické rozmanitosti v zámořských zemích a územích EU a lepší přístup místních institucí a nevládních organizací k evropským programům;

58. lituje toho, že ve dvoustranných a vícestranných obchodních dohodách je aspektům biologické rozmanitosti věnována malá pozornost; obhajuje začlenění dimenze biologické rozmanitosti do mezinárodního obchodu a do celosvětového úsilí o změnu neudržitelných výrobních a spotřebitelských vzorců; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby v rámci probíhajících jednání ve Světové obchodní organizaci upřednostnily uznání neobchodních zájmů;

Vnější pomoc (Cíl 7)

59. sdílí vážnou obavu, kterou vyjadřuje zpráva Účetního dvora o začlenění životního prostředí do rozvojové spolupráce a závěry přezkoumání politiky biologické rozmanitosti EU (2004) týkající se nízké úrovně provádění akčního plánu pro hospodářskou a rozvojovou spolupráci v oblasti biologické rozmanitosti; vítá výzvu Konsenzu EU o rozvoji k vyčlenění většího množství prostředků na biologickou rozmanitost a k širšímu začlenění biologické rozmanitosti do rozvojové spolupráce;

60. zdůrazňuje, že navzdory tomuto úsilí je množství vyčleněných prostředků na biologickou rozmanitost v programech vnější pomoci Společenství a členských států značně omezeno; vítá nedávné čtvrté doplnění Světového fondu životního prostředí, lituje však, že toto doplnění reálně nezvyšuje prostředky pro biologickou rozmanitost; zdůrazňuje, že je nezbytně nutné použít omezené vyčleněné prostředky na nejdůležitější otázky biologické rozmanitosti ve třetích zemích;

61. zdůrazňuje zásadní význam účinného začlenění problémů biologické rozmanitosti do programů vnější pomoci Společenství a členských států (včetně rozpočtových podpůrných opatření) s cílem zajistit, aby tyto problémy neuškodily biologické rozmanitosti a ekosystémovým službám; v této souvislosti zdůrazňuje význam vytváření prostoru pro začlenění problémů biologické rozmanitosti do národních strategií rozvoje v přijímajících zemích (včetně strategií pro omezení chudoby);

62. vyjadřuje velké znepokojení nad tím, že navzdory úsilí politiky existuje ve skutečnosti vysoké riziko, že příští strategické dokumenty pro jednotlivé země a regiony budou i nadále přehlížet potřeby biologické rozmanitosti a že v tomto ohledu nedojde k proaktivnějšímu přístupu Komise k přijímajícím zemím;

Obchod (Cíl 8)

63. uznává, že obchod EU zanechává na biologické rozmanitosti a ekosystémových službách ve třetích zemích "ekologickou stopu"; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby identifikovaly hlavní dopady obchodu na biologickou rozmanitost a ekosystémové služby, zejména posouzením vlivů na udržitelný rozvoj; zdůrazňuje, že je nutné zavést opatření pro snížení ekologického dopadu globalizace v rámci mnohostranných, regionálních a dvoustranných smluv o volném obchodu; zdůrazňuje, že evropské politiky nesmějí vést k omezení biologické rozmanitosti ve třetích zemích;

64. vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že se do EU dováží zboží, mj. dřevo, palmový olej a sójové boby, jehož odbyt vede k ničení tropických lesů; vyjadřuje obavu nad skutečností, že rostoucí poptávka po biopalivech může zvýšit negativní tlaky na tropické lesy; vyzývá Komisi a členské státy k zahájení okamžité iniciativy s cílem přijmout opatření, která by zabránila negativním vlivům takového obchodu na tropické lesy nebo je minimalizovala, včetně dvoustranných dohod v rámci programu prosazování práva, správy a obchodu v oblasti lesnictví (FLEGT); naléhavě žádá Komisi, aby co nejrychleji předložila analýzu možností přijmout další právní předpisy, které by omezily dovoz nezákonně těženého dřeva;

65. vyzývá členské státy, aby zvýšily úsilí v boji proti nezákonnému obchodování s druhy uvedenými v úmluvě CITES, a vyzývá členské státy a Komisi k navržení koordinované reakce a akcí na podporu vymáhání úmluvy CITES;

66. vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že dohody o partnerství v odvětví rybolovu v minulosti zvýšily negativní tlaky na populace ryb, necílené druhy a mořská stanoviště ve vodách třetích zemí; zdůrazňuje, že je naprosto nezbytné zajistit, aby dohody o partnerství v oblasti rybolovu zaručily zachování populací ryb na takové úrovni, která podporuje maximální udržitelný výnos a minimalizuje dopad na necílené druhy a mořská stanoviště; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby zajistily, že rybářské flotily EU budou tyto dohody dodržovat;

Oblast politiky 3 – biologická rozmanitost a změna klimatu

Změna klimatu (Cíl 9)

67. je si vědom, že již nastalo období nevyhnutelné změny klimatu, která bude mít významný dopad na ekosystémy v EU a na celém světě; zdůrazňuje, že změna klimatu citelně ovlivní lidskou společnost a hospodářství ve formě změny ekosystému; uznává, že změny ekosystémů a dopad na druhy jsou už vidět; zdůrazňuje proto zásadní význam ekosystémového přístupu k přizpůsobení se změně klimatu, zejména pokud jde o politiky, které se týkají využití půdy, vody a moří; žádá EU, aby nadále rozhodným způsobem vedla mezinárodní úsilí o snížení globálních emisí skleníkových plynů;

68. zdůrazňuje, že je důležité zajistit náležité posouzení opatření ke snížení následků změny klimatu, jako je vývoj obnovitelných zdrojů energie, z hlediska jejich potenciálních negativních vlivů na biologickou rozmanitost, a že je třeba vyhnout se takovým vlivům nebo je minimalizovat, zejména pokud jde o farmy větrných elektráren, vodní energii a biopaliva;

69. uznává, že změna klimatu způsobí další silné tlaky na ekosystémy EU; zdůrazňuje zásadní význam sítě velkých, souvislých chráněných oblastí (především oblastí sítě Natura 2000) a zdravého rozsáhlého životního prostředí pro posílení odolnosti ekosystémů vůči změně klimatu; zdůrazňuje proto potřebu snížit "konvenční" tlaky na ekosystémy (roztříštěnost, nadměrné využívání, znečištění, cizí invazivní druhy); zdůrazňuje nutnost zavést dodatečná opatření přímo zaměřená na další tlaky způsobené změnou klimatu a také nutnost urychleného posouzení přírodních stanovišť a druhů, které změna klimatu nejvíce ohrožuje;

Oblast politiky 4 – vědomostní základna

Vědomosti (Cíl 10)

70. uvědomuje si obrovský problém, který představuje nutnost rozumět biologické rozmanitosti; vyjadřuje vážné znepokojení nad tím, že úroveň prostředků věnovaných na výzkum v oblasti biologické rozmanitosti a ekosystémů je s ohledem na zásadní význam této problematiky pro naši prosperitu a dobré životní podmínky velmi nízká; naléhavě žádá, aby ze zvýšily finanční prostředky na výzkum v oblasti biologické rozmanitosti ve Společenství (RP7) a národních výzkumných programech;

71. uznává nutnost vytvoření účinnějších mechanizmů, které by způsobily, že faktická základna týkající se biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb vyvine tlak na politiku na úrovni Společenství, členských států a na mezinárodní úrovni; podporuje návrh na zavedení nového mechanizmu EU pro nezávislé, autoritativní poradenství pro tento účel, který by zohledňoval stávající ustanovení; vyzývá Komisi, aby vypracovala studie a posouzení dopadu výroby energie z obnovitelných zdrojů na biologickou rozmanitost a na změny biologické rozmanitosti v městských oblastech, včetně pozitivního i negativního dopadu výskytu nových druhů v městských oblastech;

72. je znepokojen úbytkem mnoha druhů ryb a tím, že vědecké zprávy Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) jsou při stanovování celkového přípustného odlovu zohledňovány jen částečně, pokud vůbec; uznává, že vědecké zprávy nejsou politickým diktátem, domnívá se však, že pro nevyhovění vědeckým doporučením musejí existovat pádné důvody a dobré argumenty; domnívá se, že v takovém případě musí Komise a Rada rovněž předložit argumenty, které doloží, že v EU je skutečně dodržována zásada maximálního udržitelného výnosu (MSY – Maximum Sustainable Yield);

73. vyzývá Komisi k financování studií mořských ekosystémů, zejména v oblastech s bohatou biologickou rozmanitostí a intenzívní rybolovnou činností;

Podpůrná opatření

Financování

74. vyjadřuje vážné znepokojení nad finančními překážkami pro podporu sítě Natura 2000 a dalších kroků v oblasti biologické rozmanitosti v akčním plánu EU do roku 2010 a na další léta, které vznikly v důsledku rozhodnutí o finančním rámci;

75. zdůrazňuje odpovědnost členských států za využití všech příležitostí v rámci SZP, SRP, Fondu soudržnosti a strukturálních fondů, finančního nástroje pro životní prostředí Life+ a sedmého rámcového programu a za přidělení vnitrostátních zdrojů; důrazně žádá, aby byly při přezkumu rozpočtu v období 2008–09, kdy by se měla zhodnotit přiměřenost a dostupnost finančních prostředků pro biologickou rozmanitost, zejména pokud jde o síť Natura 2000, více zohledněny finanční potřeby;

76. je zklamán tím, že Rada nepřijala návrh Komise podporovaný Parlamentem poskytnout na politiku rozvoje venkova v rámci finančního výhledu na období 2007–2013 o 20 miliard EUR více, tím spíše, že tyto finanční prostředky mohly být konkrétně použity na další rozšíření a prohloubení opatření k podpoře biologické rozmanitosti;

77. lituje toho, že financování, které je k dispozici z Evropského fondu pro rozvoj venkova, má žalostný nedostatek prostředků, které by byly nutné k dosažení žádoucího vlivu na správu sítě Natura 2000 z hlediska zemědělství a lesnictví, přičemž nedostatečná je zejména podpora navržená ke zlepšování znalostí a monitorování;

78. upozorňuje na to, že je potřeba poskytnout finanční kompenzace místním společenstvím, jejichž příjmy byly nepříznivě ovlivněny konkrétními činnostmi, jejichž cílem je ochrana mořského prostředí;

79. upozorňuje na možnosti uplatňování zásady "znečišťovatel platí", které nabízí směrnice o odpovědnosti za životní prostředí(10) , a naléhavě žádá členské státy, aby těchto možností využívaly k financování opatření, která jim pomohou lépe dosáhnout cílů v oblasti životního prostředí, včetně cílů uvedených ve směrnicích o stanovištích a ptácích;

Posílení rozhodování

80. vítá návrh na diskuzi EU o dlouhodobější vizi týkající se biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb, která by tvořila rámec pro politiku; zdůrazňuje, že tato diskuze by měla být výslovně spojena s diskuzí o budoucnosti Evropy; naléhavě žádá, aby tato diskuze byla co nejkomplexnější a zejména aby se odehrávala v regionech; důrazně žádá, aby se evropské hodnoty týkající se přírody (v rámci EU i na celém světě) staly nedílnou součástí navrhovaného prohlášení o evropských hodnotách za německého předsednictví;

81. uznává vysokou úroveň posouzení dopadu politiky, která se týkají iniciativ politiky životního prostředí Společenství; lituje, že environmentální rozměr v posouzeních dopadu politiky, která se týkají politických iniciativ v ostatních odvětvích, je často malý; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby prověřily všechny nové politické iniciativy v souvislosti s potenciálními závažnými škodami na biologické rozmanitosti a aby zajistily, že v případech, kdy budou zjištěny takové potenciální škody, dojde během procesu posuzování dopadu k patřičnému zohlednění biologické rozmanitosti včetně vlivů na ekosystémové služby;

82. zdůrazňuje význam vzájemné doplňkovosti mezi opatřeními na úrovni Společenství a členských států; uznává jedinečnou hodnotu akčního plánu EU do roku 2010 a v dalších letech jako nástroje pro zvyšování vzájemné doplňkovosti; naléhavě proto žádá členské státy, aby svá opatření přizpůsobily opatřením akčního plánu; naléhavě žádá členské státy, aby toto přizpůsobení rozšířily na regionální a místní úroveň;

83. zdůrazňuje význam úplného a důsledného provádění a vymáhání směrnic o stanovištích a ptácích; trvá na tom, aby Komise a členské státy tomuto úkolu věnovaly dostatečné prostředky a pozornost;

84. zdůrazňuje význam územního plánování ve vztahu k biologické rozmanitosti a ekosystémovým službám; naléhavě žádá členské státy, aby posílily přístupy a metody na regionální a místní úrovni s cílem udržet biologickou rozmanitost a ekosystémové služby, mimo jiné pomocí dodatečného využití sítě Natura 2000, opatření pro plánování správy povodí řek a rozvoje venkova, a na moři pomocí uplatňování ekosystémového přístupu, jak je uvedeno ve směrnici o mořské strategii;

85. naléhavě žádá Komisi, aby vyvinula tlak na ty, kteří jsou odpovědni za řadu zpoždění ve zřizování regionálních poradních rad pro rybolov, jež mají zásadní význam z hlediska zlepšení monitorování a ochrany rybolovných zdrojů;

Partnerství

86. vítá výzvu k posílení partnerství mezi zastánci zájmů biologické rozmanitosti a hlavních zúčastněných stran; zdůrazňuje význam partnerství s hlavními majiteli a uživateli půdních, vodních a mořských zdrojů; podporuje zejména partnerství s lovci, rybáři, zemědělci a lesníky a se zástupci obchodního a finančního sektoru; uznává významnou roli, kterou v tomto ohledu hraje iniciativa Odpočítávání do roku 2010;

Osvěta, informovanost a účast

87. zdůrazňuje, že je důležité, aby veřejnost lépe porozuměla, jaký význam má biologická rozmanitost a ekosystémy pro prosperitu a dobré životní podmínky; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby výrazně posílily vzdělávací a informační programy a kampaně pro širokou veřejnost, aby vytvořily politickou poptávku po jednání a aby posílily aktivní účast široké veřejnosti na ochranných opatřeních; v této souvislosti zdůrazňuje význam přístupu k informacím a právní ochraně;

88. podotýká, že mnoho lidí si vytvořilo citové pouto ke krajině a jejím historickým charakteristickým rysům vytvořeným člověkem a oceňují její krásu; lituje, že velkoplošné zemědělství narušilo biologickou rozmanitost a krásu krajiny; domnívá se, že obnova krajiny, například živých plotů mezi loukami, by byla ze strany široké veřejnosti kladně přijata a napomohla by i obnovení biologické rozmanitosti;

89. konstatuje, že evropské zoologické zahrady a akvária navštěvuje ročně více než 100 milionů lidí, a uznává, že tyto instituce mohou sehrát významnou úlohu při zlepšování povědomí veřejnosti o problematice životním prostředí;

90. naléhavě žádá Komisi, aby zahájila kampaně ke zvýšení informovanosti veřejnosti o problémech spojených s ochranou rybolovných zdrojů a s nimi spojených ekosystémů;

Monitorování, vyhodnocení a přezkum

91. zdůrazňuje význam ukazatelů určených k informování veřejnosti a rozhodovacích orgánů o dosaženém pokroku; vítá navržený soubor hlavních ukazatelů biologické rozmanitosti; naléhavě žádá, aby byl přijat a zachován ukazatel biologické rozmanitosti jako strukturální ukazatel a ukazatel udržitelného rozvoje;

92. zdůrazňuje zásadní význam posilování dlouhodobých monitorovacích kapacit a metod na podporu souboru ukazatelů a pro poskytování širších zdrojů informací o stavu biologické rozmanitosti, tlacích na biologickou rozmanitost a účinnosti politické reakce; zdůrazňuje nutnost tyto informace zpřístupnit široké veřejnosti pomocí společného informačního systému;

93. podporuje stávající projekty, podle nichž se pracuje na vývoji objektivních ukazatelů pro sledování a hodnocení biologické rozmanitosti, a vyzývá Komisi, aby zajistila dodržování závazků, které Evropská unie převzala v rámci Úmluvy o biologické rozmanitosti, tedy udržitelné využívání a zachování biologické rozmanitosti a spravedlivé a rovné využívání výhod, které z ní plynou, aby stanovila za cíl, že referenční materiály týkající se živočišných druhů a rostlinných odrůd budou uchovávány pouze ve státech, které podepsaly Úmluvu o biologické rozmanitosti, a aby sladila dostupné informace a využila stávající sítě;

94. vítá návrh Komise předložit Radě a Parlamentu hodnocení v polovině období (do konce roku 2008) a závěrečné hodnocení (do konce roku 2010 a 2013) pokroku při plnění cílů akčního plánu EU do roku 2010 a na další léta; zdůrazňuje, že závěry těchto hodnocení by měly plnit informativní funkci pro přezkumné procesy politik a rozpočtů, včetně přezkumu rozpočtu v období 2008–2009 a přezkoumání politik a rozpočtů v období po roce 2013; naléhavě žádá Komisi, aby předložila komplexní dlouhodobou strategii o biologické rozmanitosti po roce 2010;

95. domnívá se, že stávající požadavky na předkládání zpráv by měly být racionalizovány a zjednodušeny a že v budoucnosti by předkládání zpráv nemělo vést ke zvýšené administrativní zátěži;

96. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 341, 9.11.1998, s. 41.

(2) Úř. věst. C 47 E, 27.2.2003, s. 575.

(3) Úř. věst. C 194, 19.7.1993, s. 401.

(4) Úř. věst. L 103, 25.4.1979, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2006/105/ES (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 368).

(5) Úř. věst. C 262, 18.9.2001, s. 132.

(6) Úř. věst. C 47 E, 21.2.2002, s. 113.

(7) Dokument Rady 10117/06, 9.6.2006.

(8) Směrnice Rady 98/95/ES ze dne 14. prosince 1998, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS, 70/457/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin, pokud se týká konsolidace vnitřního trhu, geneticky modifikovaných rostlinných odrůd a genetických zdrojů rostlin (Úř. věst L 25, 1.2.1999, s. 1).

(9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1). Směrnice naposledy pozměněná rozhodnutím č. 2455/2001/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2001, s. 1).

(10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí (Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 56). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2006/21/ES (Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 15).

Hlasování výboru pro životní prostředí Evropského parlamentu učinilo další krok k zavedení zákazu vývozu rtuti z EU. Europoslanci schválili návrh jednoznačnou většinou a přijali i řadu pozměňovacích návrhu vůči dokumentu předloženému Evropskou komisi. Tyto změny hodnotí kladně skupina evropských nevládních organizací pro ochranu zdraví a životního prostředí. Připravovaný zákaz vývozu rtuti z EU je součástí evropské strategie eliminace rtuti, která zahrnuje snížení emisí rtuti do prostředí, řešení problému dlouhodobých přebytků rtuti, ochranu zdraví lidí před rtutí a podporu mezinárodních akcí týkajících se rtuti.

Společná tisková zpráva European Environmental Bureau (EEB), Health Care Without Harm Europe (HEAL), Health and Environment Alliance (HEAL) a Zero Mercury Working group uvádí, že úpravy schválené výborem by mohly pomoci odstranit mezery v návrhu Komise a že by mohly přispět k tomu, aby se z EU nevyvážely do rozvojových zemí výrobky, které unie na svém území zakázala vzhledem k jejich zdravotním nebo ekologickým rizikům.

Nevládní organizace také uvítaly stanovisko výboru europarlamentu, že členské státy a klíčové průmyslové sektory (zejména chemický průmysl zabývající se výrobou chlóru zastaralou technologií amalgámové elektrolýzy) by měly pravidelně poskytovat informace o osudech rtuti.

Ravi Agarwal z indické nevládní organizace Toxics Link uvítal názor výboru EP, že EU by měla poskytnou technickou a finanční pomoc rozvojovým zemím a nevládním organizacím k zavedení opatření pro snížení emisí a pro omezení používání rtuti.

Další informace:
Celý text TZ NGO „Heading closer to a robust EU mercury export ban“ ve formátu PDF: http://www.eeb.org/press/070503PRNgos1stReadingENVIExportBan.pdf

Společná internetová stránka EEB a Ban Hg Working Group speciálně věnovaná problematice rtuti: http://www.zeromercury.org/

Ze zahraničních podkladů zpracoval Miroslav Šuta.

Podle nejnovější zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA), která byla 26. února 2007 zveřejněna v Kodani, jsou hlavní překážkou na cestě EU ke splnění cílů Kjótského protokolu emise skleníkových plynů způsobené dopravou. Zpráva EEA “Doprava a životní prostředí: na cestě k nové společné dopravní politice” konstatuje, že evropská dopravní politika musí řešit spirálu nárůstu poptávky po dopravě.

Zpráva EEA “Doprava a životní prostředí: na cestě k nové společné dopravní politice” je výroční publikací speciálního odboru EEA nazvaného Transport and Environment Reporting Mechanism (TERM), který monitoruje situaci v integraci strategií zaměřených na dopravu a životní prostředí. Cílem zprávy je zhodnotit situaci ve všech 32 členských zemích EEA - jedná se o 27 členských států EU a dále o Island, Lichtenštejnsko, Norsko, Švýcarsko a Turecko.

Zpráva EEA konstatuje, že zatímco se mezi léty 1990 a 2004 snížil objem skleníkových emisí z řady odvětví ekonomiky (energetika, průmysl, zemědělství), emise z dopravy se výrazně zvýšily. Za období 1990 až 2003 se v zemích EEA přeprava osob zvýšila o 20 procent a množství emisí skleníkových plynů způsobené dopravou se zvýšilo v průměru dokonce o 25 %. A to i proto, že v zemích EEA došlo ve stejném období v energeticky náročné letecké dopravě k nárůstu o plných 96%.

Podle EEA způsobuje doprava ve starých členských státech Evropské unie (EU 15) více než pětinu (o 21 %) emisí skleníkových plynů. V zemích EU 15 přispívá silniční doprava k celkovému množství veškerých emisí z dopravy 93 procenty. Avšak množství emisí způsobených mezinárodní leteckou dopravou se zvyšuje nejrychleji. V období od roku 1990 do roku 2004 vzrostlo v zemích EU 15 o 86 %. V tomto sledovaném období se množství emisí skleníkových plynů způsobené dopravou nejvíce se zvýšilo v Irsku (o 140 %) a v Lucembursku (o 156 %).

EEA ve zprávě upozorňuje také na významnou roli subvencí v sektoru dopravy na výběr způsobu přepravy. Každoročně se v Evropě na dotace do dopravy vydá asi 270 až 290 miliard euro, přičemž skoro polovina této sumy připadá na dopravu silniční, která podle EEA patří k nejméně příznivým pro životní prostředí.

Studie EEA popisuje dále nežádoucí zdravotní vlivy znečištění prostředí zapříčiněného dopravou. Podle EEA žije zhruba každý čtvrtý obyvatel EU 25 v místech vzdálených méně než 500 metrů od silnic, po kterých ročně projíždí více než 3 miliony vozidel. Studie konstatuje, že život v takto znečištěných lokalitách vede každoročně ke ztrátě téměř čtyř milionů let života v důsledku předčasných úmrtí způsobených zhoršeným životním prostředím.

Výkonná ředitelka EEA Jacqueline McGlade v oficiální tiskové zprávě EEA konstatovala: „Nemůžeme řešit vzrůstající emise skleníkových plynů, znečištění hlukem a fragmentaci krajiny v důsledku dopravy, aniž bychom se zabývali růstem dopravy po celém jejím spektru: na našich silnicích a železnicích, ve vzduchu i na moři.“

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) má sídlo v Kodani a sama o sobě uvádí, že cílem její činnosti je dosažení výrazného a měřitelného zlepšení životního prostředí v Evropě zajišťováním včasných, cílených, relevantních a spolehlivých informací pro veřejnost a pro subjekty, které se zabývají tvorbou politiky.

Zpráva EEA „Transport and environment: on the way to a new common transport policy“ je k dispozici angličtině ve formátu PDF na adrese: http://reports.eea.europa.eu/eea_report_2007_1/en/eea_report_1_2007.pdf

MUDr. Miroslav Šuta, autor je konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik

Jen čtyři z 27 ministrů životního prostředí EU se podle deníku Financial Times na nedávném zasedání Rady EU vyjádřili pro zrušení maďarského zákazu pěstování GM kukuřice MON 810 firmy MONSANTO. Evropská komise tak v krátké době utrpěla už třetí politickou prohru ve věci regulace komerčního pěstování geneticky modifikovaných plodin. Už třikrát se Evropská komise neúspěšně pokusila zrušit zákaz pěstování GMO vydaný některou z členských států Evropské unie.

Podle agentury REUTERS se Evropská komise už dvakrát neúspěšně pokusila přinutit Rakousko ke zrušení zákazu pěstování dvou geneticky manipulovaných odrůd kukuřice. V obou případech se jednalo o národní zákaz pěstování GM kukuřice MON 810 americké firmy MONSANTO a GM kukuřici T25 německé chemičky BAYER. Evropská komise v obou případech předložila Radě EU složené ministrů životního prostředí návrh zrušit rakouský zákaz pěstování výše uvedených GM plodin, ale drtivá většina ministrů jak v červnu 2005 a v prosinci 2006 návrh Komise zamítla.

Kukuřice MON 810 je GMO, do kterého byla metodami genetické manipulace vložena bakteriální DNA, která vede v kukuřici k produkci tzv. Bt-toxinu, který je jedovatý pro jisté druhy hmyzu a měl byt tak bránit napadení GM plodiny zavíječem kukuřičným. Komerční pěstování GM kukuřice MON 810 je nyní v rámci EU povoleno.

Maďarsko zakázalo pěstovaní GM kukuřice MON 810 americké agrochemické firmy MONSANTO v roce 2005. Vláda přistoupila k zákazu na základě vědeckého výzkumu maďarských expertů, kteří poukázali na rizika GM kukuřice MON 810, která může mít škodlivý vliv na některé rostlinné a živočišné druhy.Kromě Maďarska je tato GM kukuřice firmy MONSANTO zakázána také v Rakousku, Polsku a v Řecku. Uvedené země vydané zákazy odůvodňují mimo jiné i údajnou neexistencí řádného monitorovacího plánu, jenž pro GM plodiny vyžaduje platná evropská legislativa. Naopak v České republice je komerční pěstování GM kukuřice MON 810 legální a organizace Greenpeace dokonce zveřejnila lokality, kde v Česku GM kukuřice pěstovala.

Evropský parlament schválil směrnici o sběru a recyklaci baterií a akumulátorů, která zavádí jednotná pravidla pro všech 25 členských států od roku 2008 a zároveň zakazuje prodej baterií a akumulátorů s vysokým obsahem některých těžkých kovů - rtuti a kadmia. Směrnice vstoupí v platnost ještě letos uveřejněním v úředním věstníku, ale členské státy mají dva roky na zakotvení nové právní úpravy do národní legislativy. Zatím funguje systém povinného sběru vysloužilých baterií a akumulátorů pouze v šesti členských zemích EU - ve Francii, Belgii, Švédsku, Rakousku, Německu a Nizozemsku.

Nová legislativa EU si klada za cíl snížit ohrožení životního prostředí a lidského zdraví toxickými látkami. Nová pravidla předpokládají, že v roce 2012 by mělo být sebráno minimálně 25% použitých baterií a akumulátorů a v roce 2016 už nejméně 45%. Přitom Belgie dokázala ve svém systému už v roce 2002 sebrat přes padesát procent baterií a akumulátoru.

Směrnice obsahuje také zákaz prodeje baterií a akumulátorů obsahujících více než 0,0005 % rtuti. Dále bude zakázán prodej přenosných baterií, které obsahují více než 0,002 % kadmia. Výjimku ze zákazu však získaly přenosné baterie používané v nouzových a poplašných systémech, ve zdravotnické technice a v nářadí bez elektrické přípojky.

Schválená směrnice obsahuje i několik ustanovení pro ochranu spotřebitelů, neboť sběr nesmí provázet ani poplatky ani závazky pořídit si novou baterii či akumulátor. Směrnice distributory zavazuje k povinnému bezplatnému přavzetí přenosných baterií a akumulátorů bez ohledu na místo, kde byly zákazníkem zakoupeny. Sběrny mají být zřízeny nejpozději do dvou let od vstupu směrnice v platnost.

Evropská komise na základě podkladů odborníků varuje před častými návštěvami solárií či používáním přístrojů, které ultrafialovým zářením způsobují "opálení" pokožky. Soláriím by se měly vyvarovat zejména rizikové skupiny, mezi které patří hlavně děti a mladí lidé, lidé s citlivou pletí, s netypickými mateřskými znaménky nebo v jejichž rodinách se melanom vyskytl. Mluvčí Evropské komise Philip Tod uvádí, že na rakovinu kůže vyvolanou umělým "sluněním" např. v Británii umírá asi 100 lidí ročně. Evropský komisař pro zdraví a ochranu spotřebitelů Markos Kyprianu konstatuje: "Obávám se, že přílišné používání ´opalovacích´ přístrojů ke kosmetickým účelům by mohlo vést ke zvýšení výskytu rakoviny kůže."

Podle expertů Světové zdravotní organizace (WHO) se zvyšuje počet případů onemocnění zhoubným melanomem, který vzniká i v důsledku nadměrného slunění. Každoročně je ve světě zjištěno přes 130 tisíc případů, přičemž zhruba polovinu pacientů na tuto nemoc umírá. V České republice je melanom odhalen zhruba u 1500 lidí ročně.

Melanom je zhoubný nádor vznikající z pigmentových buněk obsahujících barvivo melanin. Vyskytuje se zejména na kůži, ale může se objevit i na sliznicích či v oku, a při jeho vzniku se uplatňuje ultrafialové (UV) záření. Riziko vzniku melanomu ovlivňuje tzv. fototyp (více jsou ohroženi lidé s přirozeně světlou pletí) a jeho zvýšený výskyt se dává do souvislosti s narušením ozónové vrstvy země, ale i s vlnou popularity solárií od 90. let. Melanom se většinou se projevuje jako tmavá pigmentová skvrna, která má nestejnoměrnou barvu, nepravidelné okraje a která může svědit nebo krvácet. Postupně se zvětšuje do šířky a později i do výšky a hloubky. Při včasném rozpoznání a odstranění melanomu je léčba úspěšná, ve vyšších stádiích nemoci se prognóza zhoršuje.

Varování Evropské komise se opírá o stanovisko vědeckého výboru EU pro spotřební zboží. Evropská komise hodlá pracovat na stanovení limitů pro umělé "opalování" a obrací se na členské země s doporučením, aby jako první krok doplnily pokyny pro uživatele o varování, která by předešla nevhodnému používání. Účinky UV záření na lidské zdraví dosud nejsou plně prozkoumány a Evropská komise připustila, že úplné vyhodnocení role solárií při vzniku rakoviny kůže si ještě vyžádá několik let.

Stanovisko vědeckého výboru pro spotřební zboží k biologickým účinkům ultrafialového záření podstatných pro zdravotní účinky solárií

Znečišťující emise z dopravy mají nadále škodlivý vliv na lidské zdraví a podkopávají snahy o dosažení cílů, stanovených Kyotským protokolem, říká nová zpráva Evropské environmentální Agentury (EEA).

V březnu byla představena nová zpráva EEA „Doprava a životní prostředí 2005: tváří v tvář dilematu“, která ukazuje, že stále více zboží i cestujících je dopravováno napříč Evropou. Zatímco emise skleníkových plynů z jiných sektorů klesají, emise z dopravy narostly v evropských zemích mezi léty 1990 – 2003 o 22 %.

Obrovský nárůst skleníkových plynů z dopravy – 130 % (bez započtení letecké a námořní dopravy) – zaznamenalo, díky ekonomickému růstu, Irsko. Na druhou stranu Německo zaznamenalo jen 5% nárůst.

Největší byl nárůst letecké dopravy (96 % v letech 1990 – 2002), zatímco poměr objemů silniční a železniční dopravy zůstal nezměněný. Relativní odklon křivek objemu dopravy zboží a ekonomického růstu byl zaznamenán pouze v nových členských zemích EU. Relativní odklon křivek objemu osobní dopravy od křivky ekonomického růstu byl dosažen v posledních šesti letech v souhrnu evropských zemí, ne však pro všechny státy a pro všechny roky.

„Doprava, zvláště silniční doprava, je postupně čistější díky stále přísnějším emisním standardům a zlepšení technologií. Nárůst objemu dopravy však neguje tento příznivý trend. Jsme vázáni chováním obyvatel, které jde v krátkodobé perspektivě těžko změnit. Je třeba prosazovat dlouhodobé koncepce, které by vedly ke změnám tohoto chování“, říká prof. Jacqueline McGlade, výkonná ředitelka EEA.

Doprava není jedinou příčinou špatné kvality ovzduší. Expozice obyvatel emisím z dopravy však může mít závažné důsledky na zdraví obyvatel. Navíc je doprava podstatným zdrojem emisí jemných a ultrajemných částic ve městech a je čím dál tím jasnější, že tyto částice mají závažný vliv na lidské zdraví.

Zpráva EEA předpokládá, že i v budoucnu nebude schopno mnoho evropských měst dodržet limity kvality ovzduší. Ozonové epizody, při kterých díky interakcím znečišťujících látek se slunečním zářením vzniká přízemní ozón (O3), jsou stále častější a ozónové limity stanovené pro rok 2010 jsou již dnes velmi často překračovány. Přitom vliv na zdraví je závažný: odhaduje se, že až 370 000 obyvatel v Evropě zemře ročně díky znečištění ovzduší.

Výzkum alternativních paliv je důležitý, avšak využití tzv. biopaliv v měřítku podstatném pro redukci skleníkových plynů, není v dohledných letech reálné. Mezitím bude doprava dále negativně působit na životní prostředí Evropy, říká zpráva EEA.

Plný text zprávy je dostupný na stránkách EEA.

Evropská komise musela 3. dubna zahájit řízení proti osmi zemím, které, navzdory povinnosti přijmout opatření nezbytná pro provedení právních předpisů Společenství o elektřině z obnovitelných zdrojů do vnitrostátního práva do října 2003, tento termín nesplnily. Zelená kniha o evropské strategii pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii uvádí zvýšení využívání energie z obnovitelných zdrojů jako nejvyšší prioritu.

„Evropa by měla plně využít potenciál, který obnovitelné zdroje energie nabízejí. Tohoto cíle lze dosáhnout pouze dlouhodobým odhodláním vyvíjet a nasazovat obnovitelné zdroje energie a aktivním zapojením všech členských států do podpory využívání zelené energie,“ uvedl Andris Piebalgs, komisař zodpovědný za energetiku.

Z členských států, které dosud nedosáhly souladu s právními předpisy Společenství o podpoře elektřiny z obnovitelných zdrojů v Evropě, čtyři (Itálie, Polsko, Česká republika a Spojené království) nepodaly Komisi zprávu o pokroku ve využívání elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie a pět (Itálie, Lotyšsko, Kypr, Řecko a Irsko) nepřijalo dostatečná opatření k zajištění odpovídající podpory obnovitelných zdrojů energie. Právní předpis o energii z obnovitelných zdrojů[1] vyžaduje, aby členské státy přijaly právní a správní předpisy a opatření – rovný přístup do distribuční soustavy a záruku původu – k rozšíření využívání elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Komise tedy zahájila první fázi řízení o porušení Smlouvy a rozeslala výzvy. Dotyčné členské státy následně mohou během dvou měsíců zaslat Komisi své vyjádření. Komise pak může rozhodnout o zahájení druhé fáze řízení a dotčeným členským státům zaslat odůvodněné stanovisko založené na obdrženém vyjádření. Poslední fází by bylo podání žaloby na dotčené státy u Evropského soudního dvora.

Cílem uvedené směrnice je podporovat využívání elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie. Směrnice jako cíl stanoví, že do roku 2010 by měl podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě elektřiny v Evropě dosáhnout 21 %. Současný podíl přitom činí 14 %. Členské státy jsou povinny stanovit státní cíle a zavést vhodná opatření k dosažení celoevropského cíle.

__________
[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/77/ES ze dne 27. září 2001 o podpoře elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektřinou (Úř. věst. L 283, 27.10.2001, s. 33).
Evropský komisař pro životní prostředí Stavros Dimas na velké mezinárodní konferenci ve Vídni pořádané v rámci rakouského předsednictví EU otevřeně kritizoval Evropskou agenturu pro bezpečnost potravin (EFSA) za špatné hodnocení rizik geneticky modifikovaných plodin a potravin z nich vyrobených. Podle zprávy agentury REUTERS Dimas uvedl, že se EFSA příliš spoléhá na data poskytnutá přímo průmyslem genových manipulací. Podle přímých účastníků konference se eurokomisař Dimas vyslovil překvapivě silně a může jít o signál plánované změny v politice EU v oblasti GMO.

Dimas se ve Vídni připojil ke kritice, kterou počátkem března vyjádřili ministři životního prostředí členských států EU na zasedání evropské Rady. Na podzim 2005 se podobně kriticky vyjádřila aliance evropských zdravotníků, ochránců životního prostředí a práv spotřebitelů. Ta vyzvala EFSA už 6. října 2005, aby při hodnocení GMO ochranu zdraví a životního prostředí upřednostnila před komerčními zájmy, aby zvýšila transparentnost svých rozhodovacích procesů a přehodnotit složení vědeckých panelů tak, aby byla zachována jejich nestrannost a nezávislost na průmyslu.

Stanovisko EFSA je vyžadováno zákonem, jakmile je jakákoli členská země EU požádána firmou o schválení (autorizaci) nového GMO pro teritorium EU. EFSA byla založena v roce 2002 a svá hodnocení rizika obvykle provádí na základě dat poskytnutých přímo GMO průmyslem. Právě to se stalo terčem kritiky nevládních organizací, ale také řady členských států EU během zasedání Rady ministrů životního prostředí, kteří obviňují EFSA z nedostatků nezávislých studií pro posouzení rizik GMO. EFSA však odmítá, že by byla ovlivněna komerčními nebo jinými zájmy.

Na dvoudenní vídeňské konference vystoupil komisař Dimas s příspěvkem nazvaným "Koexistence geneticky modifikovaných, konvenčních a bio-plodin: Svoboda volby". V něm mimo jiné naznačil, že schválení nových žádostí o autorizaci GMO by měly předcházet studie dlouhodobějších vlivů GMO.

"Není těžké vidět, že GMO mají v EU více odpůrců než přátel. Nízká míra akceptace GMO znamená, že není pravděpodobné zvýšení poptávky spotřebitelů po GMO a v důsledku toho budou farmáři v Evropě pokračovat ve pěstování konvenčních a organických plodin ... pokud tyto plodiny zůstanou v zemědělském systému dominantní, nemůžeme také ignorovat fakt, že potřeba opatření pro koexistenci by se mohla stát zbytečnou." konstatoval Dimas.

"Žádosti o pěstování GMO přinášejí celou sérií nových potenciálních rizik pro životní prostředí, zejména potenciální dlouhodobější vlivy, které by mohly ovlivnit biodiverzitu. EFSA nemůže poskytnout vědecké stanovisko k dlouhodobým účinkům GMO. Je také otázka zda GMO-společnosti poskytují Evropské komisi správné informace. Žádná nová GM odrůda zatím nebyl schválena v novém regulačním rámci. A je nezbytné, abychom jejich potenciální rizika zhodnotili před případným chválením jejich pěstování", uvedl podle REUTERS na tiskové konferenci eurokomisař Dimas.

Celý projev eurokomisaře Dimase je v angličtině dostupný ZDE: Co-existence of genetically modified, conventional and organic crops: Freedom of choice

Jana Zemanová, Marie Matúšů - Česku hrozí, že ho zavalí, podobně jako Portugalsko, odpadky z bohatších zemí. V Bruselu se teď rodí nová směrnice, která má hlavně starým členským zemím umožnit, aby se zcela legálně zbavovaly svého komunálního odpadu jeho vývozem k sousedům. Tomu se snaží zabránit ministr životního prostředí Libor Ambrozek spolu s kolegy z Polska, Maďarska, Slovenska, ale i například Dánka či zmíněného Portugalska.

Jak Radiožurnálu řekl Ambrozkův tajemník Daniel Vondrouš, směrnice má být hotova v červnu, kdy ji bude schvalovat rada ministrů. Pokud projde, přestane platit stávající zákon, díky kterému se od loňska podařilo zamítnout žádosti o legální dovoz 100 tisíc tun odpadků do tuzemských spaloven.

I tak se ho ale dostalo do republiky načerno asi 15 tisíc tun a s jeho odstraněním jsou velké problémy. "Postoj Česka je jasný, chceme prosadit, aby se odpad nejenom likvidoval, ale i využíval tam, kde vznikl," říká tajemník Vondrouš.

"Pak nám jde o to, aby definice energetického využívání odpadu ve vztahu ke spalovnám zůstala na stejné úrovni, jako je teď. To znamená, aby spalovny byly odstraňováním odpadu a nikoliv jeho využitím," dodává Vondrouš.

Podle ekologa a konzultanta Společnosti pro trvale udržitelný život Miroslava Šuty je důležité, aby dovoz odpadů do Česka nebyl legální. V opačném případě by jako houby po dešti vyrostly nové spalovny a celníci by byli bezmocní, nemohli by kamiony vracet zpět.

"Když dnes celníci na hranicích najdou kamion, kde je směs odpadů, tak je jasné, že ta směs není pro využití pro recyklaci, a hned ten kamion pošlou zpátky. Kdežto, když se zlegalizuje dovoz odpadů do spaloven, tak ti celníci můžou jenom sklapnout podpatky a říct, ano vy vezete odpadky do spalovny do Prahy. Samozřejmě, že nebudou každý ten kamion eskortovat. Jestli ten kamion dojede do Prahy a nebo na nejbližší polní cestu, kde to vysype, tomu už nebudeme moci zabránit," vysvětluje Šuta.

Evropské ekologické organizace vyzvaly ministry životního prostředí, kteří začnou ve čtvrtek (9.3.) v Bruselu jednat o návrhu nové směrnice, aby nepřipustili legalizaci dovozu odpadků ze zahraničí do spaloven, a zabránili tak hrozbě ekodumpingu.

Evropská komise v prosinci předložila návrh směrnice, podle které by se spalovny mohly formálně prohlásit za zařízení k energetickému využívání odpadu (tedy za elektrárny nebo teplárny) s tím, že odstraňování odpadků je pouze vedlejší efekt [1]. To by jim umožnilo odpad ze zahraničí dovážet legálně.

Pokud bude návrh směrnice schválen, české úřady by už nemohly nijak bránit dovozu odpadků z Německa, Rakouska či dalších zemí do republiky. Celníci by na hranicích nemohli zjistit, zda odpad směřuje na nelegální skládku nebo skutečně do českých spaloven. Ale i tam by pálení zahraničních odpadů znečišťovalo ovzduší a měnily se ve škváru a toxický popílek, které by zůstávaly u nás. Navíc by masivní dovoz odpadů vedl k nárůstu provoz kamionů na českých silnicích.

Ekologické organizace jsou přesvědčeny, že každý stát by se měl postarat o své odpady.

Libor Ambrozek oznámil, že proti návrhu směrnice bude v Bruselu vystupovat. V úterý večer se k vládní pozici ostře formulovaným stanoviskem přidal také výbor pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny. Kritické stanovisko vůči návrhu Evropské komise zaujala také největší evropská asociace ekologických organizací EEB (European Environmental Bureau), která odeslala dopis všem mínistrům životního prostředí členských států EU s výzvou, aby odvrátili hrozbu ekologického dumpingu, které v současnosti čelí České republika.

Nevládní ekologické organizace návrhu Evropské komise také vytýkají, že postrádá konkrétní cíle a opatření, jež by pomohla prevenci vzniku odpadu a podpořila recyklaci. Chybí například motivace výrobců k dodávkám trvanlivějšího a snadno recyklovatelného zboží.

Ivo Kropáček, odpadový expert Hnutí DUHA, řekl:
„Pokud by prošel návrh směrnice, mohou české úřady zapomenout na hledání viníků a udělování pokut. Masivní převážení německých či rakouských odpadků přes hranice bude naprosto legální a republika ztratí jakoukoli možnost se mu bránit. Dovozy do spaloven by přitom několikanásobně překračovaly objem všech doposud nalezených nelegálních skládek. Ministři životního prostředí v Bruselu musí návrh zvrátit a hlavně – musí se proti němu postavit čeští poslanci Evropského parlamentu.“ Miroslav Šuta, odborný konzultant Společností pro trvale udržitelný život (STUŽ) v oblasti ekologických a zdravotních rizik, řekl.

 

„Českým nevládním organizacím se podařilo zmobilizovat v EU podporu pro postoj České republiky proti změně odpadové hierarchie a proti návrhu na změnu klasifikace spaloven odpadů na zařízení pro využití odpadů. Poznámky:

Prvními obětmi schvální nové směrnice ve stávající podobě by byli obyvatelé Prahy, Liberce, Brna a česko-německého a česko-rakouského pohraničí, kterým by hrozil nekontrolovatelný dovoz odpadů ze zahraničí. Vzhledem k plánům na výstavbu dalších spaloven komunální odpadů by v budoucnu mohli být ohrožení také obyvatelé Českých Budějovic, Opatovic, Plzně a Ostravy.“

 

[1] Návrhy Rámcové směrnice o odpadech a Tématické strategie pro předcházení vzniku a recyklaci odpadů zveřejnila Evropská komise v prosinci 2005.

Řecká vláda rozhodla 30. ledna o zákazu 31 variet geneticky modifikované (GM) kukuřice MON 810. Rozhodnutí přišlo zhruba týden po rakouském zákazu GM řepky GT73 a bylo reakcí na rozhodnutí Evropské komise z 10. ledna, kterým Řecku nařídila zrušení předchozího zákazu.

Řecko sice pod nátlakem EU starý zákaz 17 variet GM kukuřice zrušilo, ale okamžitě vydalo zákaz nový, který rozšířilo o dalších 14 variet, jež byly zapsány do Evropského katalogu osiv 30. prosince 2005. Řecko vydání zákazu zdůvodnilo mimo jiné potřebou ochrany životního prostředí.

Zákaz pěstování a dovozu osiva GM kukuřice MON 810 vydalo už v roce 1999 Rakousko, v lednu 2005 Maďarsko a v březnu 2005 i Polsko. Uvedené země zákaz odůvodňují neexistencí řádného monitorovacího plánu, jenž je pro GM plodiny vyžadován platnou evropskou legislativou. Evropským úřadům předložený plán monitoringu GM kukuřice MON 810 však byl podle kritiků 10 let starým monitoringem firmy Monsanto, který ignoroval řadu vědeckých studií publikovaných později. Tyto studie upozornily na řadu možných nežádoucích účinků, včetně vlivu Bt toxinu na ostatní živočišné druhy nebo na jeho akumulaci Bt-toxinu v půdě.

Praha/Plzeň (26. ledna 2006) - Dnes v Bruselu projednávaný návrh Rámcové směrnice o odpadech a Tématické strategie pro předcházení vzniku odpadů a jejich recyklaci považuje Společnost pro trvale udržitelný život (STUŽ) za vážnou hrozbu pro české i evropské životní prostředí (1). Oba dokumenty postrádají jak kontrolovatelné cíle, tak efektivní nástroje pro prevenci vzniku a recyklaci odpadů. Navíc oslabují koordinaci odpadové politiky v rámci EU a směřují i k oslabení principu zodpovědnosti výrobců za odpad. Přijetí návrhů v navržené podobě by nevedlo k proklamovanému politickému cíli - "recyklační společnosti", ale k vlně výstavby gigantických spaloven odpadů a k nekontrolovatelné lavině dovozu odpadů do České republiky a dalších nových členských zemí EU.

"Ilegální dovozy odpadu jsou už nyní v česko-německém pohraničí vážným problémem. Schválení návrhu nové evropské legislativy by bohužel otevřelo dveře k prakticky nekontrolovatelnému legálnímu dovozu stovek tisíců tun odpadů do stávajících nebo plánovaných spaloven odpadů. Vážně ohroženo by tak mohlo být životní prostředí Prahy, Liberce a Brna, kde už německé či rakouské firmy podaly žádosti o spalování dovážených odpadů. Nová legislativa by ale mohla být hrozbou také pro České Budějovice, Opatovice, Plzeň a Ostravu, kde se o výstavbách spaloven komunální odpadů seriózně uvažuje," uvedl MUDr. Miroslav Šuta, odborný konzultant STUŽ pro oblast ekologických a zdravotních rizik.

Zvýhodnění spalování odpadů na úkor recyklace by bylo nejen plýtváním materiálními hodnotami v odpadech obsaženými a rizikem pro životní prostředí, ale ohrozilo by i tisíce existujících pracovních míst v evropském recyklačním průmyslu. Sama Evropská komise přiznává, že kapacity pro recyklaci 10 tisíc tun odpadu mohou vytvořit asi 250 pracovních míst, zatímco jeho spalování jen 30 a skládkování dokonce pouhých deset. Důrazná politika prevence vzniku a recyklace odpadů tak může velmi dobře naplnit všechny tři hlavní složky udržitelného rozvoje - ekologickou, ekonomickou i sociální.

"Ministerstvo životního prostředí ČR by se mělo zcela jednoznačně a velmi tvrdě postavit proti navrhované změně odpadové hierarchie a proti návrhu na překlasifikování spaloven odpadů ze zařízení pro likvidaci odpadů na způsob využití odpadů. Jinak de facto ztratí možnost v rámci společného hospodářského prostoru EU zabránit masovému dovozu odpadů do České republiky", konstatovala ing. Eva Tylová, místopředsedkyně STUŽ.

Pro další informace:
MUDr. Miroslav Šuta

konzultant STUŽ v oblasti ekologických a zdravotních rizik
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
telefon:  608 775 754 

ing. Eva Tylová
místopředsedkyně STUŽ
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
telefon:  776 088 244 

Poznámky pro editory:

(1) Návrhy Rámcové směrnice o odpadech a Tématické strategie pro předcházení vzniku odpadů a jejich recyklaci zveřejnila Evropská komise v prosinci 2005. Zabývala se jimi lednová Rada ministru životního prostředí členských států EU, která také ustanovila speciální pracovní skupinu J1, jejíž druhé zasedání probíhá v Bruselu 26.1.2006. Česká republika podle sdělení MŽP ČR doposud nezaujala k oběma dokumentům pozici a chystá se do 3. února 2006 zaslat své píse

Stejnojmenná zpráva sítě ředitelů evropských agentur proživotní prostředí zkoumá v souvislosti se zaměřením Evropské unie na růst a zaměstnanost důkazy o vazbách mezi environmentální regulací a konkurenceschopností.

Zpráva konstatuje, že moderní ekologická legislativa může snížit náklady průmyslu a podnikání, vytvořit trhy pro ekologické zboží a služby, podněcovat inovace, snižovat podnikatelské riziko a zvyšovat důvěru investičních trhů a pojistitelů, přispívat ke konkurenční výhodě a vytvářet konkurenceschopné trhy, vytvářet a udržovat pracovní místa, zlepšovat zdraví pracujících a veřejnosti, chránit přírodní zdroje, na kterých závisí nejen podnikání i život nás všech.

Zpráva dále konstatuje, že v současné době existují významné důkazy o tom, že kvalitní environmentální řízení a regulace nenarušují celkovou onkurenceschopnost a hospodářský rozvoj. Naopak, mohou být prospěšné tím, že vytvářejí tlak, který podněcuje inovace a upozorňuje podniky na neefektivitu zdrojů a nové příležitosti.

Evropský parlament bouřlivě debatuje o reformě chemické politiky EU (REACH), když se německým konzervativním politikům nepodařilo prosadit další odklad projedanávání. U této příležitosti se pro REACH v tiskové zprávě vyslovil i ministr LIbor Ambrozek: „Zatímco používání těch nejrizikovější látek – například DDT či PCB – je zakázáno či pečlivě sledováno, o řadě jiných nemáme ani ty nejzákladnější údaje, včetně jejich dopadů na lidské zdraví. Česká republika při jednáních prosazuje povinnost nahrazovat rizikové látky tam, kde je to možné a ekonomicky únosné. Spotřebitelé by měli mít k přístup k úplným informacím o složení výrobku, zejména těm, které znamenají zdravotní riziko. Zároveň by systém měl být administrativně co nejjednodušší, což by snížilo finanční dopady na chemický průmysl."
Na rozdíl od Ambrozka se otevřeně proti REACH staví řada českých europoslanců, např. Vladimír Železný, Miroslav Ouzký (ODS) nebo Jan Zahradil (ODS). Kompromisně se vyjádřila např. Zuzana Roithová (KDU-ČSL) nebo Miloslav Ransdorf (KSČM). Pro "co nejúčinnější legislativu z hlediska ochrany lidského zdraví" se podle ČTK vyslovil třaba JIří Maštálka (KSČM).

Podrobnější informace naleznete například

- v tiskové zprávě ČTK EP projednává důležitý zákon o chemikáliích, hlasování ve čtvrtek

- v tiskové zprávě MŽP ČR Evropský parlament zítra hlasuje o nové chemické politice

- v tiskové zpráve Greenpeace ČR Hlasování v EP: REACH čeká první zkouška

Evropa je nejvýznamnějším výrobcem chemických látek a největším trhem světovým trhem s nimi. Skandály spojené s chemickým průmyslem v posledních desetiletích (PCB, Bhópál, Seveso, TBT) vedly k postupném zavádění dílčích právních regulací výroby chemických látek a nakládání s nimi. To vedlo k vytvoření roztříštěného, nepřehledného a administrativně náročného právního propletence, který však nevyhovuje zejména proto, že je neefektivní z pohledu ochrany lidského zdraví. Proto se EU odhodlala k jedné z největších a nejpodstatnějších reforem posledních desetiletí, která hodlá nahradit desítky stávajících předpisů jednotným systémem, pro který se užívá zkratka REACH (registrace, evaluace a autorizace chemických látek).

Cílem reformy je zvýšit inovativnost a konkurenceschopnost evropského průmyslu, zajistit dostatek informací o produkovaných chemikáliích a lépe chránit životního prostředí a zdraví lidí před nebezpečnými chemikáliemi. Zda se to podaří, rozhodnou Evropský parlament a Evropská komise, patrně koncem roku 2006.

"Staré" a "nové" chemické látky

Asi 100 tisíc chemických látek, které byly uvedeny na trh do roku 1981, je podle Evropské environmentální agentury v EU evidováno v registru EINECS (European Inventory of Existing Commercial Substances). Zjednodušeně se jim říká “staré” látky na rozdíl od “nových”, jež byly na trh uvedeny a registrovány po roce 1981. U "nových" látek byly zavedena povinnost prověřit účinky na lidské zdraví i životní prostředí, která se vztahovala na každého, kdo vyrobí nebo doveze více než 10 kg "nové" substance.

V současnosti je v EU v prodeji asi 30 - 70 tisíc látek, z nichž u 75% je známo jen málo o jejich toxicitě. Drtivou většinu stávající produkce tvoří “staré” látky, na které se bohužel doposud systém povinného hodnocení zdravotních a ekologických dopadů nevztahoval. Pouze u hrstky "starých" látek byla dokončena studie zdravotních a environmentálních rizik, ale u většiny je stále není známo jen málo o osudu v prostředí a rizicích pro lidské zdraví. Mnohé nebezpečné látky se stále běžně používají, a to i jako součást spotřebního zboží (např. bromované zpomalovače hoření, organické sloučeniny cínu, alkylfenoly, chlorované parafíny, ftaláty). Pokračovaní ve výrobě a používání "starých" látek je dnes bohužel pohodlnější než investovat do vývoje bezpečnějších alternativ, které již povinným testováním projít musejí.

Neúnosnost stávající situace si uvědomují nejen lékaři či toxikologové, ale i politici, ekonomové a moderní průmysloví manažeři. Přítomnost mnoha nebezpečných látek prakticky na jakémkoli místě planety kromě negativních dopadů na zdraví lidí a životní prostředí (a s nimi spojenými ekonomickými ztrátami) také poškozuje kredit chemického průmyslu a potenciál jeho budoucího rozvoje. Ilustrativním příkladem může být horká debata posledních měsíců o odsunu ústecké Spolchemie z centra města.

REACH - návrh nové chemické politiky EU

Nově navržený systém registrace, evaluace a autorizace chemických látek (REACH) by se měl týkat chemikálií vyráběných nebo dovážených do EU jedním subjektem v množství větším než 1 tuna ročně, tedy asi 30 tisíc látek. REACH stanovuje 4 kategorie dle roční produkce (do 10, do 100, do 1000 a nad 1000 tun), pro které jsou odstupňovány nároky na požadované informace i časový harmonogram. Látky dodávané v množství nad 1000 t/rok jedním podnikatelským subjektem bude nutno prověřit do 3 let od vstupu legislativy v platnost. Až 11 let budou mít na registraci subjekty vyrábějící do 1 tuny jednotlivé látky ročně.

Patrně jen třetina z asi 30 tisíc látek, na něž se REACH vztahuje se podrobí povinné registraci (zbytek představují např. polotovary, s nimiž uživatel nepřichází do styku či směsi tvořené registrovanými složkami). Z těchto cca 10 tisíc chemikálií bude asi 80 % pouze registrováno, neboť nepůjde o látky příliš nebezpečné. Zbývajících asi 20 % látek má projít komplexním testováním, které bude povinné pro látky karcinogennní, mutagenní, perzistentní, ovlivňující reprodukci nebo akumulující se v živých organismech. Na základě řádně provedeného zhodnocení účinků (evaluace) bude látkám udělena autorizace, která by mohla specifikovat podmínky bezpečného užití, případné jeho omezení.

Odpovědnost za registraci ponesou sami výrobci, případně dovozci látky. Podmínky pro přezkoumání (evaluaci) však musí vytvořit jednotlivé členské státy prostřednictvím sítě autorizovaných pracovišť. Nově má být zřízena Evropské agentura pro chemické látky, která bude zpracovávat registrační dokumentace od výrobců a dovozců i výsledky evaluace. Agentura provede konečné posouzení látky a návrh rozhodnutí předloží Evropské komisi, která vydá autorizaci pro uvedení látky na trh EU.

REACH zohledňuje možnosti malých a středních firem, které mohou danou substanci registrovat kolektivně a podstatně tak ušetřit náklady. Navíc průmysloví uživatelé chemikálií se budou moci odvolat na registraci provedenou svými dodavateli. Firmy dále budou mít možnost zapojit se do výměny údajů o chemikáliích, využívat dostupnou literaturu i dříve provedené zkoušky, aby se omezily náklady na registrace nebo např. zbytečné opakované testování chemikálií na zvířatech. Výzkum a vývoj nových látek bude možné bez registrace provádět po dobu 5 let, navíc s možností odkladu o dalších 5 let.

Co přinese REACH?

Evropská komise předpokládá, že nová chemická politika (REACH) přinese tyto výsledky:

· odstraní dosavadní diskriminaci “nových” látek vůči “starým”
· bude stimulovat výzkum a rozvoj nových technologií
· zvýší konkurenceschopnost evropského chemického průmyslu v celosvětovém kontextu
· zlepší management chemických látek a zvýší úroveň chemické bezpečnosti v zemích EU
· zvýší úroveň bezpečnosti práce zaměstnanců a sníží náklady ochranu zdraví při prácí
· sníží společenské náklady na léčbu chronických onemocnění spojených z působením chemikálií
· zvýší úroveň ochrany práv spotřebitelů

Podle odhadu Evropské komise by společenský přínos systému REACH měly zdaleka přesáhnout náklady na jeho zavedení. Díky uplatnění REACH by se mělo předejít každý rok až 4300 novým zbytečným případům rakoviny, neboť doposud každý pátý zaměstnanec v EU přichází do kontaktu s karcinogeny. EK očekává úspory na nákladech na ochranu zdraví při práci a na ochranu zdraví spotřebitelů ve výši 18 až 54 miliardy euro v nebližších 30 letech.

Změna odpovědnosti průmyslu a jeho postoje

V souladu s principy fungování EU systém REACH logicky a spravedlivě přenáší část odpovědnosti za chemická rizika na jejich původce, tedy na průmysl. Dosud musejí orgány státního dohledu samy financovat a prokazovat případnou škodlivost určité chemikálie a na základě toho posléze připravují opatření pro omezení nebo zákaz jejího použití. Systém REACH vyžaduje naopak na výrobcích či dovozcích, aby prokázali znalost vlastností a zdravotní rizika produkovaných či importovaných substancí. Ti také musí řádně ošetřit, aby z kontaktu chemikálie s člověkem či životním prostředím nehrozilo nebezpečí.

Primárně odpovědnými budou tedy výrobci a dovozci v sektorech chemického průmyslu. Nová chemická politika se však dotýká i průmyslových uživatelů chemikálií, kteří musí přinejmenším ověřit, zda jimi užívané chemické látky prošly registrací a případnou autorizací. Např. výrobce textilu či nábytku užívající chemikálii přicházející do styku s lidským tělem musí prověřit, zda je jím užívaná chemikálie registrována. Pokud ne, musí tak učinit sám.

Inovace, konkurenceschopnost a předpokládané globální dopady

Ekonomičtí analytikové i Evropská environmentální agentura s odkazem na analýzy zkušeností se zaváděním environmentální regulace během 70. až 90. let v různých částech světa dokazují, že tato opatření podnítila inovaci v průmyslu a vedla k rozvoji nových progresivních technologií. Podobné scénáře jsou přepokládány i po zavedení REACH, což by vedlo do budoucna nejen větší bezpečnosti a prosperitě průmyslu, ale také ke zkvalitnění životního prostředí a ke zlepšení ochrany zdraví obyvatel.

Odhady nákladů ze strany průmyslových podniků a také studie dopadů na podnikání vypracovaná EK bohužel ignorují potenciální pozitivní vlivy systému REACH na inovace a konkurenceschopnost, a to zejména v následujících aspektech:

· Získání nových trhů pro produkty bezpečnější a šetrnější k životnímu prostředí.
· Bezpečnější produkty sníží riziko budoucích právních sporů ohledně zodpovědnosti, které mohou vést k obrovským výdajům (jak tomu bylo např. u azbestu).
· Zvýšení důvěry mezi zákazníky, zaměstnanci, místními komunitami a investory povede ke vzniku pozitivnějšího obchodního prostředí.
· Usnadnění zavedení nových chemických látek na trh podpoří rozvoj a inovace. · Předvídatelnější regulační systém napomůže budoucímu dlouhodobému plánování ze strany průmyslu.
· Větší transparentnost a lepší komunikace v rámci dodavatelského řetězce povede ke vzniku lepších praktických možností a důvěry ze strany uživatelů na konci řetězce a malých a středních podniků.

Zavedení bezpečnějších alternativ ke stávajícím rizikovým látkám budou mít vzhledem k velikosti a významu společného trhu EU nepochybně též globální dopad. To si dobře uvědomují zejména bezprostřední konkurenti evropského chemického průmyslu v USA a v Japonsku, kteří nebudou moci ignorovat nový regulační systém EU. Přitom např. USA nyní na trh EU každoročně exportují chemické látky v hodnotě 17 miliard euro.

Evropská komise zrušila své plány na přípravu direktivy o bioodpadech, ačkoli ideu podporovaly ekologické nevládní organizace, asociace firem podnikajicích v oblasti odpadů a také řada členských zemí EU. Podpůrné dopisy kromě ministrů životního prostředí Španělska, Rakouska a Německa odeslal také Libor Ambrozek.

Společnou tiskovou zprávu EEB, ASSURRE, European Compost Network, FEAD a RREUSE v angličtině ve formátu PDF naleznete ZDE: Stakeholders disappointed that Commission backs down on strategic biowaste legislation

Český ministr ŽP Libor Ambrozek v dopise odeslaném 22. srpna 2005 eurokomisaři Dimasovi uvádí kromě jiného:

"Domnívám se, že tato problematika by měla být regulována na úrovni Společenství směrnicí, která by vhodně doplnila směrnici o skládkování odpadů. Uvítali bychom, kdyby směrnice komplexně upravila nakládání s biodegradabilnimi odpady. Návrh této směrnice by podle mého názoru měla Komise předložit co možná nejdříve a vyjít přitom z již nashromážděných poznatků.

Stakeholders disappointed that Commission backs down on strategic biowaste legislation

Despite numerous calls from EU Member States, the European Parliament and a broad range of stakeholders, the European Commission has recently confirmed its decision to abandon the idea of an independent directive on biowaste. It was expected such a directive would give much needed guidance to help Member States fulfil the targets of the Landfill Directive reducing biodegradable waste landfilling and make waste management investment decisions.

In a recent letter replying to a broad coalition of stakeholders3, European Environment Commissioner Dimas confirmed that the Commission will not go down the route of dedicated legislation on biowaste. Instead it suggests alternative instruments, which only focus on the setting of quality standards – on compost and installations at EU level.

The coalition is deeply worried that this “hands-off” approach may endanger the timely and effective implementation of the Landfill Directive by leaving no guidance to Member States and local authorities as how best to achieve the landfill diversion targets in an integrated way. “The political signal of reducing reliance on landfill with clear diversion targets4 in the Landfill Directive was a necessary first step”, said a spokesperson of the coalition. “However, it is essential that the Commission provides Member States with strategic guidance as regards which management options to consider when implementing national strategies for the diversion of biodegradables. The compostable biowaste fraction of biodegradable waste is the biggest household waste fraction, which accounts for 30% to 45% of municipal solid waste across Europe. Setting harmonised recycling targets at EU level will therefore send an important political signal in a critical time period when Member States and local authorities are taking long-term decisions on future waste management policy direction and investments”.

By proposing an approach based solely on compost and installation standards, the Commission is reversing the strategic approach to waste policy taken up to now. Actively steering EU waste management by setting clear goals for priority waste stream management is the basis for creating secure environments for investment and innovation in recycling across Europe. A good example is the Packaging and Packaging Waste Directive. Compost and other biological treatment standards alone will not provide adequate upstream guidance for the whole sector of the biological treatment of waste and organic matter recycling. “The Commission is wrong in believing that sustainable management of biowaste would take place without EU guidance”, continued the coalition spokesperson. “Biowaste is a valuable resource and it is economically and environmentally unjustified to abandon EU legislation in this area”.

The coalition is supported in its concerns by a number of EU Member States5 and now encourages other Member States, Members of the European Parliament and other actors to call on the Commission to respect the demands of the 6EAP, the European Parliament and the Council – and put biowaste legislation back onto the EU political agenda.

 

Zatímco Evropská komise povolila dovoz geneticky modifikované (GM) řepky, Austrálie už několik měsíců prožívá vážnou krizi způsobenou kontaminací GM řepkou, která se vymyká kontrole.

Australské problémy s GM řepkoou Řepka se v Austrálii pěstuje na milionech hektarů a má pro zemi značný hospodářský význam, podstatná část úrody je totiž určena na vývoz. Genetická kontaminace řepky je už ohlášená ze 4 států australské federace - Nového jižního Walesu, Jižní Austrálie, Viktorie a Západní Austrálie. Vláda Nového Jižního Walesu (NJW) se proto rozhodla zakázat jakékoli pěstování GMO (zatím do března 2008) a přikázala zlikvidovat milióny sazenic řepky. Podle vyjádření ministra Iana Macdonalda muselo být zlikvidováno 9 polních odrůdových pokusů s řepkou pro podezření z genetické kontaminace. Vážné znepokojení nad neschopností nebo neochotou firem obchodujících s GMO zabránit genetické kontaminaci vyjádřil i jeho kolega Kim Chance, ministr zemědělství vlády Západní Austrálie. Australští farmáři žádají, aby firmy ovládající obchod s GMO byly volány k odpovědnosti za a byly nuceny zemědělcům vyplácet kompenzace za kontaminaci GMO.

Příčinou genetické kontaminace může být osivo špatně označené či nedopatřením kontaminované, ale také zkřížené opylení (tzv. cross pollination ) mezi konveční a geneticky manipulovanou rostlinou řepky. Podle profesora Tima Reevese z komise pro genovou technologii, která nad pokusy v Novém Jižním Walesu dohlížela, bylo minimálně na jednom z polí nalezeno až 20% (!) rostlin řepky tolerantní ke glyfosátu, což je vlastnost vnášená do řepky metodami genetické manipulace.

Tyto GM plodiny zavedla do praxe firma Monsanto, aby udržela odbyt svého herbicidu Roundup, kterému končila patentová ochrana. Farmáři, kteří si koupí osivo GM plodiny vyvinuté Monsantem jako odolné vůči herbicidu, zároveň podepisují závazek používat jen postřik této firmy. Farmáři si také nesmí ponechat semena z vlastní úrody k použití jako osivo v následujícím roce. Musí si každý rok koupit nové osivo (a nový herbicid), jinak jim o armády právníků Monsanta hrozí léta vláčení po soudech jako se to stalo jejich kanadskému kolegovi Percy Schmeiserovi.

EU otevřela dveře pro GM řepku

Zatímco Austrálie s obtížemi likviduje zamoření GM řepkou, Evropská unie mu nedávno otevřela dveře. Evropské komise od počátku září 2005 povolila dovoz osiva GM řepky GT73 vyráběné firmou Monsanto. Autorizace byla vydána na 10 let a údajně obsahuje "soubor doporučených pravidel, jak má společnost Monsanto jednat, dojde-li k náhodnému úniku osiva". Podle mezinárodní ekologické organizace Přátelé Země, ale Evropská komise nedokázala specifikovat opatření, která by genetické kontaminaci zabránila a hrozí, že dojde k opakovaná skandálů s genetickou kontaminací, ke kterým došlo v Kanadě a Austrálii. Přátelé Země proto vyzývají vlády jednotlivých členských států EU, aby podobně jako v Austrálii v rámci svých pravomocí GM řepku firmy Monsanto zakázaly.

Smutnou vizitkou pro demokracii v EU je informace Přátel Země, že na setkání ministrů životního prostředí 13 z 25 členských států hlasovalo proti povolení GM řepky v EU (ministr Ambrozek se za Česko hlasování zdržel), a přesto Evropská komise názor ministrů většiny členských států ignorovala a povolení agrochemická firmě Monsanto vydala.

Monsanto kvůli GMO masově korumpovalo indonéské úředníky

Rozhodnutí Evropské komise vzbuzuje obavy i vzhledem k odhaleným korupčním skandálům mezi evropskými komisaři v minulosti. Přitom Monsanto je známo svými nevybíravými metodami prosazování GMO. Letos byla firma americkými úřady potrestána pokutu ve výši 1,5 miliónu dolarů za systematické uplácení indonéských úřadů při povolování GMO. Celkem se jednalo se o ilegální nebo problematické platby nejméně pro 140 současných nebo bývalých indonéských vládních úředníků a členů jejich rodin. Úplatky vykázalo Monsanto jako "konzultační poplatky" a dopustilo se tak podle amerického ministerstva spravedlnosti porušení amerických zákonů (Forreign Corrupt Practice Act). Někteří akcionáři Monsanta jsou situací ve firmě natolik znepokojeni, že žádají o změny pravidel pro top management firmy.

Monsanto čelí v Indonésii silnému odporu farmářů proti plánům na zavedení pěstování GM bavlníku a firma se pokusila tyto problémy "vyřešit" úplatkem významnému úředníkovi indonéského ministerstva životního prostředí, aby při rozhodování o GM bavlníku ignoroval výsledky jedné z nepohodlných studií. V roce 2002 tehdejší hlavní manažer Monsanta přikázal indonéské konzultační firmě vyplatit úplatek ve výši 50.000 dolarů. Následně během vyšetřování korupce Monsanto připustilo, že nešlo o ojedinělý případ a že v letech 1997 až 2002 zaplatilo okolo 700 tisíc dolarů mnoha dalším úředníkům. Vedení Monsanta přiznalo za "nežádoucí činnost" plnou odpovědnost a souhlasilo s provedením tříleté hloubkové kontroly svých obchodních praktik americkými úřady.

Evropská unie zahájila přípravu strategie eliminace rtuti, která má zahrnovat snížení emisí rtuti do prostředí, řešení problému dlouhodobých přebytků rtuti, ochranu lidí a podporu mezinárodních akcí týkajících se rtuti. Připravovaná strategie by se měla bezprostředně dotýkat také sektoru nakládání s odpady.

Přípravě strategie předcházela zpráva Evropská komise (EK) z roku 2002 o rtuti z chlorového průmyslu, který plánuje postupné vyřazení zastaralé technologie výroby chlóru amalgámovou elektrolýzou solanky, při níž se uvolňuje 12 až 15 tisíc tun rtuti. Evropská rada si proto vyžádala od EK předložení strategie s opatřeními na ochranu a životní prostředí a lidského zdraví před vlivy rtuti, která by vycházela z hodnocení životního cyklu výroby, užití a emisích rtuti, včetně nakládání s odpady.

Zatímco ve vysokých dávkách je rtuť schopna člověka zabít, vystavení nízkým dávkám může způsobit vážné poškození nervového systému. V přírodě se kovová rtuť přeměňuje na ještě toxičtější methylrtuť, která snadno proniká placentární i mozkovou bariérou a která může narušit vývoj nervového systému dítěte již v těle matky. Proto je za významný problém považována konzumace potravin obsahujících methylrtuť ženami v produktivním věku a dětmi.

Pro většinu obyvatel rozvinutých zemích je největším zdrojem rtuti vdechování par rtuti uvolňujících se ze zubních výplní (amalgamových plomb). V přímořských oblastech je však hlavní cestou expozice potrava obsahující methylrtuť, která se hromadí ve vodních ekosystémech. Většina lidí ve střední a severní Evropě je podle dostupných dat methylrtuti vystavena v přijatelné míře, ale expozice středomořských rybářských komunit či arktického obyvatelstva bezpečností limity mnohdy i dramaticky přesahuje.

STRATEGIE A NAVRHOVANÁ OPATŘENÍ

Cílem připravované evropské strategie je snížit emise rtuti a její vstup do oběhu redukcí nabídky i poptávky, řešit přebytky a společenské zásoby (v používaných výrobách a uskladněných výrobcích atd).

Návrh strategie zahrnuje využití IPPC, možné zpřísnění emisních limitů pro velké zdroje znečištění, zpracování studie o možnostech snížení emisí rtuti ze spalování uhlí v malém rozsahu atd. Jelikož některé země EU považují amalgámy v zubních výplních (včetně následné kremace lidských těl) za významných zdroj úniků rtuti, během roku 2005 bude přezkoumána účinnost stávající právní úpravy nakládání s odpady ze zubních amalgamů.

Celosvětově se spotřebuje asi tři tisíce tun rtuti ročně, z toho 15 "starých" členských zemí EU spotřebovává asi jednu desetinu. Většina spotřeby v globálním měřítku připadá na těžbu zlata, průmyslovou výrobu chlóru a baterií (viz tab. 1). Hlavním světovým dodavatelem rtuti je firma MAYASA, jež je v rukou španělského státu a která na základě dohody se sdružením evropských výrobců chlóru EUROCHLOR nakupuje od roku 2001 rtuť z likvidovaných amalgámových elektrolýz. Vzhledem k významným negativním ekologickým a zdravotním rizikům tohoto využití rtuti doporučuje analýza přijetí zákazu vývozu rtuti ze zemí EU od roku 2011. Tento zákaz exportu by měl mimo jiné přispět k zastavení zpětného uvádění přebytků rtuti na trh.

Nejvýznamnějším evropským spotřebitelem rtuti je dnes chlórový průmysl. Výroba chlóru amalgamovou elektrolýzou solanky však není ve smyslu směrnice IPPC považována za nejlepší dostupnou technologii (referenční dokument o nejlepších dostupných technologiích, BAT, v chlorovém průmyslu, prosinec 2001, http://eippcb.jrc.es.

Sdružení EUROCHLOR proto ohlásilo plán na postupnou likvidaci těchto zastaralých provozů. Použití rtuti v bateriích pak omezuje směrnice 91/157/EHS ze dne 18. března 1991 o bateriích a akumulátorech obsahujících určité nebezpečné látky. V EU bude patrně v dohledné době hlavním použitím rtuti zubní lékařství. Proto si Evropská komise vyžádala stanovisko Vědeckého výboru pro zdravotní a environmentální rizika k vhodnosti zavedení regulačních opatření v této oblasti.

Jelikož doposud v EU neregulovanou oblast významného využití rtuti představují kontrolní a měřicí přístroje (např. teploměry, barometry), chystá EK ještě letos navrhnout změnu směrnice 76/796/EHS (směrnice o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se omezení uvádění na trh a používání některých nebezpečných látek a přípravků), která by upravila obchodování s těmito přístroji. Přezkoumány mají být i další výrobky a aplikace rtuti, které by v dohledné době mohly být upraveny právě projednávanou reformou chemické politiky EU - REACH (viz Odpady 1 a 4/2005).

PŘEBYTKY A ZÁSOBY RTUTI

V EU se největší zásoby rtuti nacházejí v provozech výroby chlóru amalgamovou elektrolýzou, jejichž postupná likvidace povedení k uvolnění tisíců tun rtuti, kterou bude třeba uskladnit či zlikvidovat. Španělská vláda navrhuje uložit veškeré evropské zbytky rtuti stažené z oběhu v areálu bývalého rumělkového dole ve městě Almaden, který spravuje státem vlastněná důlní společnost MAYASA. Švédsko plánuje stabilizaci a ukládání rtuti v hlubinných skalních masivech. Německo zvažuje možnost skladování kovové rtuti v bývalých solných dolech.

České republika zatím nezaujala jednoznačné stanovisko, ačkoli se nás tento problém bezprostředně dotýká vzhledem ke stovkám tun rtuti v amalgamových elektrolýzách Spolany a Spolchemie. Dalšími stovkami tun rtuti jsou bohužel kontaminovány zeminy v areálech obou chemiček. Výsledkem připravované sanace starých zátěží v obou podnicích budou další desítky až stovky tun rtuti, jejichž osud by měl být odpovědně řešen.

Dosavadní akce EU emise rtuti podstatně snížily. Stále však i v uvnitř EU existují velké rezervy, zejména při nakládání s odpady, ale i v energetickém, hutním a cementářském průmyslu a ve výrobě chlóru.

Evropská komise zvažuje také ustavení speciálních programů na financování výzkumných a pilotních projektů pro snižování emisí rtuti ze spalování uhlí, zejména pro země s velkou mírou využívání fosilních paliv (např. Čína, Indie, Rusko).

Dne 13. dubna schválil Evropský parlament ve 2. čtení dohodu o obsahu síry v palivu pro námořní lodě. Nová směrnice bude omezovat obsah síry na 1,5 % pro lodě v Severním a Baltickém moři a pro trajekty v rámci celé Evropy.

Nová direktiva ovšem povede ke snížení emisí síry o méně, než 10 %, ačkoliv Evropský parlament (EP) původně požadoval snížení o 80 %. Podle Kerstin Mayer, odbornice EEB na problematiku znečištění ovzduší je to ztracená šance pro čistší vzduch v Evropě. "Emise z lodí mohou být sníženy daleko více při nízkých nákladech. Znečištěné ovzduší způsobuje škody na životním prostředí i na zdraví v celé EU. Je nezodpovědné, že evropské vlády blokují iniciativy směřující k náročnější směrnici.", říká Kerstin Mayer. "Znečištění ovzduší z lodí rostlo plynule během posledních 15 let a nová direktiva tento trend nezastaví. I při dodržování nové směrnice překročí do roku 2020 emise síry z lodí emise z pevninských zařízení."

Více informací viz:
Znečištění ovzduší z lodí (prosinec 2004): http://www.eeb.org/activities/air/ship-briefing-nov04-(1).pdf
Stránka EEB věnovaná znečištění z lodní dopravy: http://www.eeb.org/activities/air/shipping/Index.htm
 

Evropská komise zveřejnila stav plnění environmentální legislativy za první čtvrtletí roku 2005 - sedmi státům hrozí žaloba u Evropského soudu.

Lucembursko, Polsko a Malta dostali první varování pro nedodání národních zpráv o emisích skleníkových plynů. Polsko a Malta jsou první z nových členských zemí, kterým hrozí žaloba pro neplnění legislativy.

Irsku hrozí hned tři žaloby - v prvním případě říká Komise, že Dublin ignoruje rozhodnutí Evropského soudního dvora (ESD) z roku 2004 o neúplném splnění rozhodnutí EU o vyloučení látek ohrožujících ozónovou vrstvu. Tato skutečnost umožňuje Irsko pokutovat. Dublin také čelí bezprostřední hrozbě soudního řízení pro další dvě porušení evropských zákonu - nedostatečné čištění odpadních vod v rozporu se směrnicí o čištění municipálních odpadních vod a pro nedostatečnou implementaci směrnice EIA.

Španělsko je napadáno pro ignorování rozhodnutí ESD z roku 2003, které říká, že pět španělských skládek odpadu je provozováno v rozporu s rámcovou směrnicí o odpadech. V druhém případě je k ESD dávána žaloba na Španělsko pro neprovedení přiměřené procedury EIA plánů na výstavbu letiště v blízkosti ptačí oblasti.

Také Německo neprovedlo patřičným způsobem proceduru EIA pro elektrárnu, spalující odpadní dřevo. Řecko porušilo rámcovou směrnici o odpadech a směrnici o skládkách v případě dvou skládek na ostrově Kréta. Oba státy dostanou poslední varování, které předchází podání žaloby k ESD.

Další podrobnosti viz http://europa.eu.int/comm,
tisková zpráva o Lucembursku, Polsku a Maltě http://europa.eu.int/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/05/416,
o Irsku a Německu http://europa.eu.int/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/05/411,
o Španělsku http://europa.eu.int/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/05/417
a o Řecku http://europa.eu.int/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/05/418.
 

V úterý 12. dubna schválila Evropská komise český Národní alokační plán skleníkových plynů v celkové výši 292,8 mil. tun na léta 2005-7

Celková výše povolených emisí skleníkových plynů je nižší, než bylo požadováno českou vládou, avšak stále přesahuje původní návrh MŽP Tím se počet schválených národních alokačních plánů (NAP) zvýšil na 23, zvývá jen Řecko a Itálie.

V dalším rozhodnutí Komise potvrdila, že nevyhoví požadavku Velké Británie na zvýšení limitu z 736 na 756 mil. tun.

Další podrobnosti k českému NAP

http://europa.eu.int/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/05/422
http://www.ctk-online.cz/aktualne-id.php4?id=123137.

Zatím schválená předsednictví EU

Rok Leden - Červen Červenec - Prosinec
2007 Německo Portugalsko
2008 Slovinsko Francie
2009 Česká republika Švédsko
2010 Španělsko Belgie
2011 Maďarsko Polsko
2012 Dánsko Kypr
2013 Irsko Lotyšsko
2014 Řecko Itálie
2015 Litva Lucembursko
2016 Nizozemí Slovensko
2017 Malta Velká Británie
2018 Estonsko Bulharsko
2019 Rakousko Rumunsko
2020 Finsko  
19. – 21. 6. proběhly v Bruselu tři akce, které přímo či nepřímo souvisí s ekologickou daňovou reformou – druhé setkání zájemců o kampaň „Investování do udržitelného rozvoje“, pracovní seminář na téma „Environmentální fiskální reforma a konkurenceschopnost“ a pracovní seminář EEB ke kampani k environmentální fiskální reformě.  

Kampaň „Investování do udržitelného rozvoje“

Workshop s názvem „Investování do udržitelného rozvoje“ zorganizoval Mezinárodní dům odborových svazů (International Trade Union House). Šlo o druhé setkání organizací (odborových svazů, sociálních a ekologických organizací) a individuálních zájemců o účast na kampani k ustavení Sociální platformy. Cílem Sociální platformy je zkonkretizovat plány Evropské unie na rozvoj a investice do lidského kapitálu.

Na workshopu byla kromě strategie kampaně detailněji diskutována dvě problémová témata - udržitelné bydlení a udržitelná doprava – a možnosti připojení se ke kampani EEB za environmentální fiskální reformu.

K sociální platformě se dosud hlásí pouze sdružení organizací z členských zemí EU, snahou jejich členů je však platformu rozšířit i na kandidátské země EU. 

Environmentální fiskální reforma a konkurenceschopnost

Jedním z citlivých témat pro zavedení environmentální fiskální reformy (EFR) je její dopad na konkurenceschopnost. Proto nevládní organizace European Environmental Bureau (EEB) zorganizovala 20. 6. 2003 v Bruselu seminář se zástupci evropských nevládních organizací, průmyslu, malých a středních firem, OECD, Evropského Parlamentu a místních vlád s cílem vyměnit si dosavadní zkušenosti a názory na EFR.

Zvláštní pozornost byla na semináři věnována konkurenceschopnosti energeticky náročného průmyslu po zavedení EFR a dopravě.

Více informací k cílům a programu semináře najdete na http://www.ecotax.info/200603agenda%202.pdf

Seminář EEB ke kampani k environmentální fiskální reformě

Na semináři, kterého se zúčastnili zástupci 20 nevládních organizací z většiny členských zemí EU a 6-ti kandidátských zemí, byla diskutována poslední rozhodnutí Evropské komise týkající se směrnice o minimálních sazbách zdanění energií, dále situace v jednotlivých zemích a budoucí směřování kampaně.

Bylo dohodnuto, že do konce roku 2003 se kampaň více zaměří na kandidátské země, přípravu stávajících členských zemí EU na její rozšíření a možné dopady procesu rozšíření na implementaci EFR v zemích EU.

Informace ke kampani EEB najdete na http://www.ecotax.info/ 

Zpracovala: Hana Foltýnová

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.    

U příležitosti 5. konference ministrů životního prostředí regionu Evropské hospodářské komise OSN vydala Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) již třetí souhrnnou zprávu o stavu životního prostředí Evropy

Zpráva představuje zatím nejúplnější a nejaktuálnější dostupné údaje o stavu životního prostředí kontinentu. Na rozdíl od předešlých dvou zpráv z let 1995 a 1998 zahrnuje poprvé i území Ruské federace a 11ti dalších bývalých republik SSSR. Zpráva také analyzuje, jaké tlaky vyvíjejí hlavní ekonomické síly na evropské životní prostředí a identifikují klíčové oblasti, ve kterých je třeba zasahovat.

Stručné shrnutí zprávy v českém jazyce je dostupné na stránkách EEA na adrese:

http://reports.eea.eu.int/environmental_assessment_report_2003_10-sum/cs/kiev_cs.pdf

Na stránkách EEA je k dispozici i plný text zprávy v anglickém jazyce

http://reports.eea.eu.int/environmental_assessment_report_2003_10/en/tab_content_RLR

Společnost pro trvale udržitelný život
Zpravodaj STUŽ
ISSN 1802-3053


Creative Commons License