Společnost pro trvale udržitelný život

Aktuality STUŽ

Aktuality STUŽ je emailový zpravodaj, který vychází přibližně jednou za 2 týdny a přináší aktuality pro členy a příznivce STUŽ. Přihlaste se k jeho odběru vyplněním jednoduchého formuláře zde.

Archiv doposud vydaných Aktualit STUŽ.

Staňte se členem STUŽ

Není nic jednoduššího, než se přihlásit.

Informace o podmínkách členství

On-line přihláška za člena STUŽ

 

STUŽ na sociálních sítích

Sledujte nás také na sociálních sítích - tam najdete aktuální informace a zajímavosti

Facebook

Twitter

logo eebŘídící výbor EEB přijal dne 3. března následující stanovisko, na kterém se podíleli také naši členové:

EEB důrazně odsuzuje invazi Ruské federace na Ukrajinu, která byla zahájena 24. února 2022. Tento útok je nepřijatelným porušením mezinárodního práva a porušením Charty OSN, která požaduje, aby se její členské státy zdržely použití síly proti územní celistvosti a politické nezávislosti jakéhokoli státu. Ostře odsuzujeme neomluvitelné útoky na civilní obyvatelstvo a civilní infrastrukturu. Invaze je nevyprovokovaná a neodůvodněná.

Brusel 21. 3. 2017. Patnáctka bývalých evropských komisařů, ministrů, vědců a další osobností vyzvala EU, aby věnovala významně větší pozornost problematice životního prostředí. Celou výzvu si můžete v anličtině přečíst zde. Mezi signatáři jsou také bývalí čeští ministři Bedřich Moldan a Peter Kalaš.

SustEuropeEEB vydalo zajímavou publikaci "Reforming Europe towards Sustainability", ve které můžete najít zajímavé podklady o historii jednotlivých strategií udržitelného rozvoje EU, strategii EU2020, důvody pro nutnost transformace směrem k udržitelnosti a některé myšlenky pro projednávanou Agendu udržitelného rozvoje 2030. Celou publikaci si můžete stáhnout zde.

 

Spomyšl, zemědělské družstvo (1)

Dvě nové studie, zveřejněné 12. listopadu 2015,  financované EEB, ukazují na alarmující stav evropské orné půdy a ukazují, že díky malým ambicím jednotlivých členských států nedochází při reformě společné zemědělské politiky (CAP) k lepšímu přístupu k životnímu prostředí.

Logo EEB coloured

Po roce fungování začíná Evropské komise v čele s panem Junckerem chápat, že nejsou důležitější záležitosti, než je ochrana našeho životního prostřed.  Právě zveřejnění Pracovní program Evropské komise pro rok 2016 je velmi daleko od dokonalosti, ale při jeho čtení vidíme jasné náznaky, že životní prostředí již není Komisí ignorováno, jak to bylo v loňském roce. Vítáme úsilí na podporu oběhové hospodářství, novou politickou vizi podpory Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) , podporu Pařížské klimatické dohody i upřednostňování úspor energie. Tyto priority ale musí nyní vést také k celkovému přepracování původních 10 politických priorit Junckerovy komise a také k jejich legislativnímu zakotvení. Potřebujeme novou reformní agendu, kde životní prostředí a výhody, které přináší pro lidi, planetu a prosperitu nehrají druhé housle za ekonomickými zájmy, jako tomu bylo během posledních 12 měsíců.

Celý text tiskové zprávy European Environmental Bureau najdete zde.

Kraftwerk-horny-pocaply-by-RalfR-2

Jedenáct evropských ministrů životního prostředí, včetně ministrů z Německa a Francie,  zaslalo novému předsedovi Evropské komise dopis, ve kterém ho vyzývá, aby Komise pokračovala ve schvalování legislativy na ochranu ovzduší (tzv. air package) a odpadové legislativy (waste package), navržené již předchozí komisí.

Přednesením zdravice prezidenta Nursultana Nazarbajeva byla dnes v Kazašské Astaně zahájeastanana již 7. konference ministrů životního prostředí EHK OSN v rámci procesu "Životní prostředí pro Evropu". Tento proces byl zahájen v roce 1991 1. konferencí na zámku v Dobříši, která byla svolána z iniciativy 1. československého ministra životního prostředí a našeho předsedy Josefa Vavrouška.

Nová studie, zveřejněná dnes, ukazuje, že navrhované závazné minimum EU na recyklaci ve výši 50 % pro komunální odpad, diskutované v současné době v Evropském parlamentu může snížit emise až o 89 milionů tun CO2 ekvivalentu za rok. Více v původní tiskové zprávě EEB (anglicky).

EU needs waste prevention and recycling targets to help the climate

Brussels, 14th February 2008
A new study, released today [1], shows that the proposed binding minimum EU recycling targets of 50% for municipal waste [2] by 2020, currently discussed by the European Parliament, could save emissions equivalent to more than 89 million tonnes (mt) of CO2 equivalent per year. This is equivalent to taking 31 million cars off the road. The study builds on a UK report [3] which found that most studies showed that recycling was better for the climate than incineration.

Dr Michael Warhurst of Friends of the Earth Europe said:
"Recycling our waste helps to tackle climate change, and targets are the best way to make sure recycling really happens across Europe. This study shows the massive potential benefits from targets for municipal waste. Friends of the Earth believes it is crucial that targets for business waste are also agreed, as these will also have massive benefits, and we all need to do our bit."
The study also calculates the climate benefits of waste prevention, and finds that if waste volumes were stabilised at 2006 levels, a total of 1.1 billion tonnes of CO2 equivalents would be saved by 2020.
Nathalie Cliquot of EEB said:

"This study provides further evidence that we must make waste prevention a reality, as it has the potential to save significant quantities of climate-changing emissions, not to mention avoiding environmental damage in the use of natural resources. The European Parliament has already supported a target to stabilise waste production across the EU at 2008 levels by 2012 - they must not let EU Governments dodge this crucial issue."

The new research is released exactly a year after the European Parliament voted in its first reading for the following binding EU targets for prevention and recycling:

  1. Stabilisation of total waste generation in each EU country at 2008 levels by 2012
  2. A minimum recycling rate of 50% for municipal waste by 2020, with the option of a 5-year delay for those countries with very low recycling rates.
  3. A minimum recycling rate of 70% for industrial, commercial, construction and demolition wastes by 2020.

EU Governments have ignored the European Parliament's vote in their first reading Common position, and the second reading is now starting with recycling targets as one of the main issues of negotiation. Five EU countries have already achieved the 50% recycling rate for municipal solid waste, with others having set similar targets, demonstrating that this target really is achievable.

For further information please contact:

Dr A. Michael Warhurst, Waste & Resources Campaign, Friends of the Earth Europe
Mobile:  +44 7841 503 474; Email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Doreen Fedrigo, Policy Coordinator, European Environmental Bureau
Tel: +32 2289 1304; Email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Vanessa Bulkacz, Press & Publications Officer, European Environmental Bureau
 Tel: +32 (0)2 289 1309; Email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Francesca Gater, Communications Officer, Friends of the Earth Europe
Tel: +32 25 42 61 05; Email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Notes

For a more detailed analysis of the review of the Waste Framework Directive, see our policy briefing and web sites:
http://www.foeeurope.org/publications/2007/FoEE_EEB_WasteBrief_Sep07.pdf
http://www.foeeurope.org/activities/waste_management/
http://www.eeb.org/activities/waste/Index.htm
[1] "Climate Protection Potentials of EU Recycling Targets", Knut Sander (Ökopol Gmbh), commissioned by the European Environmental Bureau and Friends of the Earth Europe. http://www.eeb.org/publication/documents/RecyclingClimateChangePotentials.pdf
The method used in the study released today was developed by the UK Government-funded Waste and Resources Action Programme (WRAP), adding up the climate benefits of recycling different waste streams based on a detailed review of life cycle assessments. Key climate benefits of recycling (including composting) are avoiding extraction and processing of materials (such as aluminium) and avoiding landfill of wastes that break down into the global warming gas methane. The study also examined the impact of a 65% recycling target - closer to the rate currently achieved by countries with the most effective recycling - and found that emissions of over 145 million tonnes of CO2 equivalent could be saved over today's average recycling rate in Europe.
[2] Municipal waste is waste from households, as well as other similar waste.
[3] "Environmental Benefits of Recycling:

Evropská federace nevládních ekologických organizací EEB se obrátila dopisem na portugalské předsednictví EU s žádostí k přijetí konkretních patření pro řádnou implementaci Strategie udržitelného rozvoje EU.

Tisková zpráva EEB: Is the Sustainable Development Strategy Under-Developed?

(Brussels, 22 November, 2007) - In a letter addressed to the Portuguese Presidency, the European Environmental Bureau (EEB) [1] has called upon current EU Presidency to make the most of their final month of leadership by adopting concrete benchmarks for improving performance on the EU Sustainable Development Strategy (SDS) [2]. The European Commission recently released a progress report on the strategy [3] which acknowledges a lack of progress on its implementation, but offers no concrete proposals for positive change.

John Hontelez, EEB Secretary General, said, "The messages of the Commission's SDS progress report, although based on an impressive amount of work by Commission and Member States, are very disappointing and a missed opportunity to challenge the European Council and Member States to finally make a move towards sustainable development."

The EEB has prepared a position paper on the 2007 EU SDS progress report,[4] the main points of which have been outlined by John Hontelez in his letter to the Portuguese Presidency. The EEB's letter delineates several key areas set forth as requirements of the EU SDS that have not yet been achieved and require immediate action, including:

- phasing out harmful environmental subsidies;
- reforming environmental taxation, which was recognized by the SDS as necessary to reconcile environmental protection and smart economic growth;
- reducing the environmental impact of transport, now increasingly contributing to climate change; and
- halting the decline of biodiversity by 2010, which will require policies to limit urban sprawl and transport infrastructure, adapt to climate change, and move to cleaner agricultural practices.

The EEB also called upon the Presidency to achieve the following urgent goals related to successful implementation of the SDS, including:

- an effective programme to achieve sustainable production and consumption patterns. The EEB calls for an ambitious Commission Action Plan on this topic, which has an expected release date of early 2008;
- concretely addressing the Lisbon strategy and working on the basis of relevant conclusions of the June Environmental Council on ecological industrial innovation;
- setting the EU SDS as the lead framework for determining future EU Budgets; and
- recognising positive national developments that contribute to (the mobilisation of the public for) sustainable development and promote them for wider use

Notes for editors:

[1] The EEB is a federation of over 145 environmental citizens' organisations based in EU Member States and most accession countries. The main aim of the EEB is to protect and improve the environmental of Europe and to promote knowledge and understanding of EU environmental and sustainable development policies amongst the general public in the EU to enable them to play their part in achieving that goal.

[2] Council of the European Union. June 2006. Review of the EU Sustainable Development Strategy (EU SDS) Renewed Strategy. Document number 10117/06.

[3] Commission of the European Communities. October 2007. Communication from the Commission to the Council and the European Parliament. Progress Report on the Sustainable Development Strategy 2007.

[4] EEB, November 18, 2007. EEB response to the Progress Report on the Sustainable Development Strategy 2007.

Evropská agentura životního prostředí 27.11. 2007 zveřejnila zprávu o trendech v emisích skleníkových plynů v Evropě a jejich výhledech pro budoucnost. Zpráva uvádí, že EU může dosáhnout vytyčených cílů ochrany klimatu, pokud efektivně zavede do praxe dostupné nástroje ke snižování emisí, včetně obchodování s emisemi

Patnáctka "starých" členských státu EU se zavázalo v období do roku 2012 snížít emise skleníkových plynů v průměru o 8% (v porovnání s rokem 1990).

Text zprávy "Greenhouse gas emission trends and projections in Europe 2007" v angličtině k dispozici ke staženi ve formátu PDF na adrese: http://reports.eea.europa.eu/eea_report_2007_5/en/Greenhouse_gas_emission_trends_and_projections_in_Europe_2007.pdf

Kapitola věnovaná České republice je v angličitně ve formatu PDF k dispozici na adrese: http://reports.eea.europa.eu/eea_report_2007_5/en/Czech_Republic.pdf

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) zveřejnila v 13. listopadu rozsáhlou studii o kvalitě ovzduší nazvanou „Air quality in Europe", která analyzovala množství vypouštěných škodlivin do ovzduší a jejich pravděpodobný vliv na zdraví lidí a ekosystémy. Odborníky nepřekvapilo, že Česko nedopadlo v hodnocení dobře.

Zpráva EEA došla k závěru, že ve sledovaném období let 1990 až 2004 pokleslo množství škodlivin vypuštěných člověkem do ovzduší ve všech 32 zemích Evropy zahrnutých do výzkumu. Za pozitivní považuje zpráva hlavně pokles znečištění oxidem siřičitým (SO2), olovem (Pb) a oxidem uhelnatým (CO), kterých bylo dosaženo díky odsířením množství uhelných elektráren, zákazem olovnatých benzínů a zavedením řízených katalyzátorů v osobních autech. EEA ale také konstatuje, že bohužel neklesají koncentrace prachových částic a přízemního ozonu, kterým jsou stovky milionu Evropanů stále vystaveny v nepřípustně vysokém množství.

Podrobnější informace:

Miroslav Šuta: Český vzduch? Jeden z nejšpinavějších v Evropě

EEA: Air quality in Europe - zpráva EEA v angličtině ke stažení ve formátu PDF [15779 KB]

"CAP Health Check: Is there a doctor in the house?"

Reacting to the Commission's Communication 'Towards a CAP Health Check' published today, the European Environmental Bureau (EEB) expressed its disappointment about the weak sign of the Commission's intention to use this Health Check as an opportunity to turn the CAP into a more effective instrument for improving the environmental performance of farming.

Agriculture's environmental impacts are well-known and widely recognised, particularly in discussions on climate change and biodiversity. Last week's, IPCC final synthesis report on climate change [1] stated that "it is very likely that observed increase in methane concentration is predominantly due to agriculture and fossil fuel use". The policy changes proposed by IPCC echo those from a biodiversity angle in the 2005 UN's Millennium Ecosystem Assessment [2]. The message there was very clear: if we are to meet the challenges posed to us by the loss of biodiversity and ecosystems, we need to radically change our agricultural practices and policies.

John Hontelez, Secretary General of the EEB said: "There is overwhelming scientific evidence and policy analysis available on the need for further reforming our agriculture policies and practices. It is therefore disappointing that the Commission seems to shy away from a further reform of such a key policy area as agriculture. Instead of making progress on this much needed reform path, the Commission's main priority seems to be to maintain the status quo."

One fundamental problem of the current status quo is that the majority of Europe's agriculture budget is spent on payments to farmers handed out on the basis of amount of food produced with no direct relation to the environmental performance of the farmer. The only condition is that environmental legislation is respected. The EEB believes that there is a strong case for public payments for well-defined public goods [3] and services provided by farmers and landowners. The challenges posed by climate change and biodiversity only reinforce this case. Redirecting subsidies flows to those farmers who actually deliver public services would also address one of the CAP's perhaps most threatening illnesses: the total lack of legitimacy for the current direct payment scheme.

John Hontelez continued: The case for a fundamental reform of agriculture policy is clear. At the very least we expect this CAP Health Check to be used as an opportunity to start a public discussion about such a reform, including what the objectives of such a new CAP policy should be and what kind of instruments need to play a role."

In addition, the EEB stresses the need to tackle a number of issues of more immediate concern. Most importantly, the Commission should carry out an evaluation of the effectiveness of the cross-compliance system [4] for protecting the environment, rather then focussing only on simplifying the system. Although the Commission rightly identifies the need to replace the environmental benefits stemming from the compulsory set aside system with an alternative, the EEB believes this alternative should also be a compulsory system, rather then a voluntary scheme under rural development programmes.

For further information contact:

Pieter de Pous, EEB policy officer  +32 2 289 13 06 

_ _ _ _ _ _ _

[1] Inter Governmental Panel on Climate Change < Summary for Policymakers of the Synthesis Report of the IPCC Fourth Assessment Report, draft copy of 16 November 2007

[2] The Millenium Ecosystem Assessment, published in 2005 and commissioned by the UN, represents a global scientific consensus on the current state of our ecosystems and the services they provide. It outlines a number of policy options to address the decline of ecosystems. Reform of agricultural policies is one of them.

[3] An example of 'public goods' is the provision of environmental services which go beyond regulatory requirements, the maintenance of attractive landscapes as well as social goals such as maintaining the quality of life in rural areas.

[4] Under cross-compliance farmers failing to meet regulatory requirements in the field of environment, health and animal welfare may lose some or all of the subsidies they receive. Cross-compliance became mandatory only in 2005 for some laws and has so far only been assessed on its impact on administration and bureaucracy, not on whether it has achieved what it was designed to achieve: better protection of the environment.

John Hontelez, generální sekretář EEB připravil zhodnocení dopadů návrhu Reformní smlouvy na environmentální legislativu a životní prostředí. Reformní smlouva nebude rušit stávající smlouvy (Smlouva o EU a Smlouva o fungování ES), jak měla Ústavní smlouva, ale bude je pouze v několika ohledech upravovat.

Obecné závěry: Nová reformní smlouva není s ohledem na ochranu životního prostředí krokem zpět, obsahuje některé pozitivní novinky, které by měly zvýšit transparentnost rozhodování. Přináší také nový samostatný článek dotýkající se energetické politiky. Bohužel však neruší ani jakkoli nemění smlouvu o Euratom. Významným prvkem nové reformní smlouvy je posílení role Evropského parlamentu i národních parlamentů. EP bude nově rozhodovat ve spolurozhodovací proceduře s Radou v oblastech zemědělství, rybolovu, obchodu se třetími zeměmi a v oblasti služeb. Národní parlamenty budou moci nově zpochybňovat uplatňování principu subsidiarity. Obecně by mělo platit, že pokud nadpoloviční většina národních parlamentů shledá, že připravovaná legislativa není ve shodě s principem subsidiarity, musí Komise svůj návrh přehodnotit. Fakticky to bude znamenat jeho odmítnutí, protože pak bude velmi nepravděpodobné, ža takový návrh získá podporu v Radě. Toto posílení role národních parlamentů může podle Johna Honteleze vést ke zvýšení zájmu veřejnosti, médií a politiků o politiku EU zejména v oblasti životního prostředí a udržitelného rozvoje.

Více podrobněji v přiloženém draftu hodnocení....

__________________________________________

BRIEFING DOCUMENT ON REFORM TREATY
John Hontelez, Secretary General EEB
for Green 10 and its constituencies

This paper evaluates the content of the Reform Treaty adopted by the European Council in Lisbon on the 19th October, from an environmental perspective. It makes a judgement on whether this Treaty is improving the conditions for environmentally sound sustainable development, compared with the current Treaties, as amended for the last time at the Nice Summit in 2000.

The Reform Treaty is in fact a set of amendments to the two main Treaties governing the EU: the “Treaty on European Union” (EUT) and the “Treaty establishing the European Community” (ECT). The second one will have a new name: “Treaty on the Functioning of the European Union"” (EFUT). In fact, the notion of “Community” will disappear entirely.
These amendments will enter into force after all the European Parliament and all 27 National Parliaments have ratified the Reform Treaty. However, some amendments will only enter into force at a later date, such as on the voting system in the Council of Ministers.
The Reform Treaty can be found at:
http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cmsUpload/cg00001re01en.pdf
all relevant documents at:
http://www.consilium.europa.eu/cms3_fo/showPage.asp?id=1317&lang=en&mode=g

 

GENERAL CONCLUSION:
The analysis shows that by and large the Reform Treaty is no step backwards for the environment, that it includes positive elements with regards to democratization and transparency, and that it brings a new chapter on Energy policy which is written in balanced wordings. The negative element is that the Treaty fails to green the old mandates of the EU in the fields of agriculture, transport, trade, cohesion. And the fact that the Treaty does not abolish or change the Euratom Treaty is problematic as well.

The European Parliament gains co-decision powers on Common Agricultural and Fisheries policies, external trade, services, and increased control over the EU budget. This can bring benefits for environmental protection and sustainable development.

The environmental chapter now has special emphasis on climate change in the work of the EU at the global level. We have to fight for it that this does not downgrade EUs efforts in other major global environmental problems such as the deterioration of the planet’s ecosystems.

The opportunity of national parliaments to consider whether the subsidiarity principle is properly interpreted by the Commission can hopefully lead to an increased constructive interest by national politicians and media in EU policy making, in particular for environment and sustainable development. It could become an opportunity for environmental organisations to use. A special protocol annexed to the Reform Treaty is laying down the procedure. In most cases a negative position from a majority of parliaments is necessary to force the Commission to rethink its proposal, in other cases one-third or even one-fourth is enough (not touching upon the environment).

There are subtle changes in the articles related to rights of individuals to address the Court of Justice (articles 230 and 232), but these are not likely to introduce the right of environmental organisations to seek legal action against acts or non-acts of EU Institutions when this is affecting the environment (unless a direct and individual impact on the complainant can be proven).

Some relevant details:

 

  1. THE OBJECTIVE OF SUSTAINABLE DEVELOPMENT

Currently, the both the EUT and the ECT have an introductory article about the objectives of the EU. Both mention sustainable development, but the best text is found in the ECT, as it links sustainable development clearly to “a high level of
protection and improvement of the quality of the environment”.

The Reform Treaty abolishes the relevant article from the ECT, but it replaces the current EUT article 2  with a new article 3 which includes all the major goals of the EU: The relevant parts:

Article 3

3. The Union shall establish an internal market. It shall work for the sustainable development of Europe based on balanced economic growth and price stability, a highly competitive social market economy, aiming at full employment and social progress, and a high level of protection and improvement of the quality of the environment. It shall promote scientific and technological advance.
It shall combat social exclusion and discrimination, and shall promote social justice and protection, equality between women and men, solidarity between generations and protection of the rights of the child.
It shall promote economic, social and territorial cohesion, and solidarity among Member States.
It shall respect its rich cultural and linguistic diversity, and shall ensure that Europe's cultural heritage is safeguarded and enhanced.

5. In its relations with the wider world, the Union shall uphold and promote its values and interests and contribute to the protection of its citizens. It shall contribute to peace, security, the sustainable development of the Earth, solidarity and mutual respect among peoples, free and fair trade, eradication of poverty and the protection of human rights, in particular the rights of the child, as well as to the strict observance and the development of international law, including respect for the principles of the United Nations Charter.

The current ECT text, now replaced by 3.3., is: The Community shall have as its task, by establishing a common market and an economic and monetary union and by implementing common policies or activities referred to in Articles 3 and 4, to promote throughout the Community a harmonious, balanced and  sustainable development of economic activities, a high level of employment and of social protection, equality between men and women, sustainable and non-inflationary growth, a high degree of competitiveness and convergence of economic performance, a high level of protection and improvement of the quality of the environment, the raising of the standard of living and quality of life, and economic and social cohesion and solidarity among Member States”.

COMMENT: The new text does keep the clear demand for ambitious and progressive environmental policies, and is by and large comparable with the ECT art. 2.
Interesting, the notion of “a high degree of competitiveness” is replaced with “a competitive social market economy”. On the other hand the notions of ”the raising of the standard of living and quality of life” does not figure anymore in the text in this wording.

 

  1. ENVIRONMENTAL POLICY INTEGRATION AND CONSISTENCY

Article 6 of the ECT will become Article 11 of the EFUT. It only has an editorial change and will read: “Environmental protection requirements must be integrated into the definition and implementation of the Community policies and activities, in particular with a view to promoting sustainable development”.

There is also a general article in the EFUT requiring consistency:

Article 7: The Union shall ensure consistency between its policies and activities, taking all of its objectives into account and in accordance with the principle of conferral of powers.

 

  1. INCREASED POWER OF THE EUROPEAN PARLIAMENT

The Reform Treaty is increasing the areas where for the co-decision procedure applies. This procedure will be called: “the ordinary legislative procedure”. It will apply unless said differently in the new Treaties.
The co-decision procedure already applied for, for example, Internal Market, Transport, Environment (with exceptions, see art. 175, para 2). With the Reform Treaty it expands to decisions regarding, for example,

Agriculture and fisheries (article 32-38 and 162),

  1. In particular to “establish the common organisation of agricultural markets provided for in Article 34(1) and the other provisions necessary for the pursuit of the objectives of the common agricultural policy and the common fisheries policy.” But NOT on “measures on fixing prices, levies, aid and quantitative limitations and on the fixing and allocation of fishing opportunities.” Such decisions remain in the hands of Council only.
  2. Also, decisions regarding the European Agricultural Guidance and Guarantee Fund, Guidance Section.

(liberalization of) Services (article 49-55)
 
Transport (article 70-80)
A difficult chapter concerning decisionmaking procedures. The only part where the co-decision procedure is clearly new is deciding on “appropriate provisions for sea and air transport. They shall act after consulting the Committee of the Regions and the Economic and Social Committee.

External trade (“common commercial policy”) (article 131-134, to become 188b and 188c)

  1. at least for regulations on the “ measures defining the framework for implementing the common commercial policy” (new Article 188.c.2) .
  2. but the control over the Commission’s approach in trade-negotiations remains the exclusive right of the Council. The Parliament will only be informed.

Cohesion Policy (Structural and cohesion funds) (article 158-162)

Article 161: Without prejudice to Article 162, the European Parliament and the Council, acting by means of regulations in accordance with the ordinary legislative procedure .and consulting the Economic and Social Committee and the Committee of the Regions, shall define the tasks, priority objectives and the organisation of the Structural Funds, which may involve grouping the Funds. The general rules applicable to them and the provisions necessary to ensure their effectiveness and the coordination of the Funds with one another and with the other existing financial instruments, shall also be defined by the same procedure.

A Cohesion Fund set up in accordance with the same procedure shall provide a financial contribution to projects in the fields of environment and transEuropean networks in the area of transport infrastructure.

 

  1. PUBLIC PARTICIPATION

Including the citizens initiative

New:  Article 8b

1. The institutions shall, by appropriate means, give citizens and representative associations the opportunity to make known and publicly exchange their views in all areas of Union action.
2. The institutions shall maintain an open, transparent and regular dialogue with representative associations and civil society.
3. The Commission shall carry out broad consultations with parties concerned in order to ensure that the Union's actions are coherent and transparent.
4. Not less than one million citizens who are nationals of a significant number of Member States may take the initiative of inviting the Commission, within the framework of its powers, to submit any appropriate proposal on matters where citizens consider that a legal act of the Union is required for the purpose of implementing the Treaties.
The procedures and conditions required for such a citizens' initiative shall be determined in accordance with the first paragraph of Article 21 of the Treaty on the Functioning of the European Union.

 

  1. TRANSPARENCY

Article 15 (old 255):

1. In order to promote good governance and ensure the participation of civil society, the Union institutions, bodies, offices and agencies shall conduct their work as openly as possible.

2. The European Parliament shall meet in public, as shall the Council when considering and voting on a draft legislative act.
3.1. Any citizen of the Union, and any natural or legal person residing or having its registered office in a Member State, shall have a right of access to documents of the Union institutions, bodies, offices and agencies, whatever their medium, subject to the principles and the conditions to be defined in accordance with this paragraph.
3.2. General principles and limits on grounds of public or private interest governing this right of access to documents shall be determined by the Council by means of regulations, acting in accordance with the procedure referred to in Article 251.
3.3. Each institution shall ensure that its proceedings are transparent and shall elaborate  in its own Rules of Procedure specific provisions regarding access to its documents in accordance with the legislative act referred to in the second subparagraph..

3.4 The Court of Justice of the European Union, the European Central Bank and the European Investment Bank shall be subject to this paragraph only when exercising their administrative tasks.

3.5. The European Parliament and the Council shall ensure publication of the documents relating to the legislative procedures under the terms laid down by the regulation referred to in the second subparagraph.".

 

  1. THE ENVIRONMENTAL CHAPTER

Articles 174 to 176 of the ECT will be amended in several ways. Below the old text (including editorial changes) with the substantial changes indicated:

Article 174

1. Union policy on the environment shall contribute to pursuit of the following objectives:
- preserving, protecting and improving the quality of the environment;
- protecting human health;
- prudent and rational utilisation of natural resources;
- promoting measures at international level to deal with regional or worldwide environmental problems, and in particular combating climate change.

2. Union policy on the environment shall aim at a high level of protection taking into account the diversity of situations in the various regions of the Community. It shall be based on the precautionary principle and on the principles that preventive action should be taken, that environmental damage should as a priority be rectified at source and that the polluter should pay.
In this context, harmonisation measures answering environmental protection requirements shall include, where appropriate, a safeguard clause allowing Member States to take provisional measures, for non-economic environmental reasons, subject to a procedure of inspection by the Union.”.

3. In preparing its policy on the environment, the Union shall take account of:
- available scientific and technical data;
- environmental conditions in the various regions of the Union;
- the potential benefits and costs of action or lack of action;
- the economic and social development of the Union as a whole and the balanced development of its regions.

4. Within their respective spheres of competence, the Union and the Member States shall cooperate with third countries and with the competent international organisations. The arrangements for Union cooperation may be the subject of agreements between the Union and the third parties concerned,
The previous subparagraph shall be without prejudice to Member States' competence to negotiate in international bodies and to conclude international agreements.

Article 175

1. The Council, acting in accordance with the procedure referred to in Article 251 and after consulting the Economic and Social Committee and the Committee of the Regions, shall decide what action is to be taken by the Community in order to achieve the objectives referred to in Article 174.

2. By way of derogation from the decisionmaking procedure provided for in paragraph 1 and without prejudice to Article 95, the Council, acting unanimously on a proposal from the Commission and after consulting the European Parliament, the Economic and Social Committee and the Committee of the Regions, shall adopt:
- provisions primarily of a fiscal nature;
- measures concerning town and country planning, land use with the exception of waste management and measures of a general nature, and management of water resources;
- measures significantly affecting a Member State's choice between different energy sources and the general structure of its energy supply.

The Council, acting unanimously on a proposal from the Commission and after consulting the European Parliament, the Economic and Social Committee and the Committee of the Regions, may make the ordinary legislative procedure applicable to the matters referred to in the first subparagraph.";

3. general action programmes setting out priority objectives to be attained shall be adopted by the Council, acting in accordance with the procedure referred to in Article 251 and after consulting the Economic and Social Committee and the Committee of the Regions.
The measures necessary for the implementation of these programmes shall be adopted under the terms of paragraph 1 or 2, as the case may be.

4. Without prejudice to certain measures adopted by the Union, the Member States shall finance and implement the environment policy.

5. Without prejudice to the principle that the polluter should pay, if a measure based on the provisions of paragraph 1 involves costs deemed disproportionate for the public authorities of a Member State, such measure shall lay down appropriate provisions in the form of:
- temporary derogations, and/or
- financial support from the Cohesion Fund set up pursuant to Article 161.

Article 176
The protective measures adopted pursuant to Article 175 shall not prevent any Member State from maintaining or introducing more stringent protective measures. Such measures must be compatible with this Treaty. They shall be notified to the Commission.

 

  1. THE NEW ENERGY CHAPTER

Highlighted the specific positive references (the last one guaranteeing that the EU cannot impose nuclear energy on a MS):

TITLE XX ENERGY
Article 176a

1. In the context of the establishment and functioning of the internal market and with regard for the need to preserve and improve the environment, Union policy on energy shall aim, in a spirit of solidarity between Member States, to:
(a) ensure the functioning of the energy market;
(b) ensure security of energy supply in the Union; and
(c) promote energy efficiency and energy saving and the development of new and renewable forms of energy; and
(d) promote the interconnection of energy networks.

2. Without prejudice to the application of other provisions of the Treaties, the European Parliament and the Council, acting in accordance with the ordinary legislative procedure, shall establish the measures necessary to achieve the objectives in paragraph 1. Such measures shall be adopted after consultation of the Committee of the Regions and the Economic and Social Committee.
Such measures shall not affect a Member State's right to determine the conditions for exploiting its energy resources, its choice between different energy sources and the general structure of its energy supply, without prejudice to Article 175(2)(c).

3. By way of derogation from paragraph 2, the Council, acting in accordance with a special legislative procedure, shall unanimously and after consulting the European Parliament, establish the measures referred to therein when they are primarily of a fiscal nature.

 

  1. ENVIRONMENTAL CRIME

Apparently, a new article in the EFUT is going to make it possible to adopt a Directive on Environmental Crime, while the current Treaties, according to a verdict of the Court of Justice of 23/10/07 do not allow for this.

The basis is the co-decision procedure, but, as you will see below, a Member State can call upon the European Council to interfere.

The relevant parts of Article 69f :

2. If the approximation of criminal laws and regulations of the Member States proves essential to ensure the effective implementation of a Union policy in an area which has been subject to harmonisation measures, directives may establish minimum rules with regard to the definition of criminal offences and sanctions in the area concerned. Such directives shall be adopted by the same ordinary or special legislative procedure as was followed for the adoption of the harmonisation measures in question, without prejudice to Article 68.

3. Where a member of the Council considers that a draft directive as referred to in paragraph 1 or 2 would affect fundamental aspects of its criminal justice system, it may request that the draft directive be referred to the European Council. In that case, the ordinary legislative procedure shall be suspended. After discussion, and in case of a consensus, the European Council shall, within four months of this suspension, refer the draft back to the Council, which shall terminate the suspension of the ordinary legislative procedure.
Within the same timeframe, in case of disagreement, and if at least nine Member States wish to establish enhanced cooperation on the basis of the draft directive concerned, they shall notify the European Parliament, the Council and the Commission accordingly. In such a case, the authorisation to proceed with enhanced cooperation referred to in Articles 10(2) of the Treaty on European Union and Article 208d(1) of this Treaty shall be deemed to be granted and the provisions on enhanced cooperation shall apply.

Koncem října bude Evropský parlament hlasovat o nové regulaci v oblasti pesticidů pro země EU. I na českých europoslancích bude záležet, v jaké podobě bude přijata a zda se podaří prosadit konkrétní opatření pro minimalizaci používání alespoň těch nejnebezpečnějších pesticidů v EU.

Koalice evropských ekologických a zdravotních nevládních organizací zřídila u této příležitosti speciální webovou stránku http://www.pesticidewatch.eu, prostřednictvím které může kdokoli europoslance kontaktovat.

Zřizovatelé stránky doporučují, aby podpořit výzvu, aby europoslanci hlasovali pro zákaz používání nebezpečných pesticidů a pro lepší ochranu nejvíce ohrožených skupin ve společnosti jako jsou děti nebo těhotné ženy. Na stejné stránce bude také zveřejněno hlasování všech poslanců Evropského parlamentu.

Další informace k problematice pesticidu v EU naleznete v češtině ZDE:

- tisková zpráva STUŽ z 20. července 2006: Vážná pochybení v návrhu politiky EU pro užívání pesticidů - nechrání přírodu ani zdraví lidí

- Miroslav Šuta: Pesticidy - jak s nimi dál v EU?

- Miroslav Šuta: Evropský soud zakázal toxický pesticid a obvinil Komisi ze selhání

Evropská komise od soboty 28.7. zakáže používat v potravinách potenciálně karcinogenní barvivo E128 červeň 2G. Příslušné nařízení EK vstoupí v platnost ve všech členských státech unie, uvedlo ministerstvo zemědělství.

Toto barvivo bylo podle úřadu doposud povoleno pouze pro masné výrobky s minimálním obsahem obilné složky šest procent a pro hamburgerové maso s minimálním obsahem rostlinné nebo obilné složky čtyři procenta. Nyní bude zakázáno použití E128 v potravinářských výrobcích i dovoz potravin, které toto barvivo obsahují.

Před jeho používáním počátkem července varoval Evropský úřad pro bezpečnost potravin s tím, že podle nových zjištění může E128 vyvolávat rakovinu.

Server Aktuálně cz. dříve uvedl, že podle ministerstva neexistují přesné statistiky všech druhů masných výrobků, ve kterých se barvivo používá. Běžně prý však E128 nepoužívají Svaz drůbežářských podniků ani Český svaz zpracovatelů masa.

Související články: Miroslav Šuta: Velký párkový švindl s rakovinotvorným barvivem

Několik občanských sdružení si u Evropské komise stěžuje na Českou republiku, respektive na ministerstvo zdravotnictví, které podle nich nestihlo včas vypracovat takzvané hlukové mapy. Novinářům to dnes řekl Pavel Doucha z Ekologického právního servisu (EPS).

Náměstek ministra zdravotnictví a hlavní hygienik Michael Vít ale ČTK řekl, že ke stížnosti není žádný důvod. Termín, který požaduje EU, podle něj český stát splní.

Doucha uvedl, že stížnost poslalo sedm organizací v úterý. Nejde jim prý o to, aby stát platil pokutu, chtějí touto cestou úřady přimět, aby hlukové mapy co nejrychleji připravily.

Hlukové mapy mají na základě měření vyznačit místa, kde jsou překročeny hlukové limity, měly by také odpovědět na otázku, kolik v takových oblastech žije lidí. Na mapy, s nimiž počítá evropská směrnice, mají navázat plány konkrétních opatření proti hluku. Mapy pro Prahu, Brno a Ostravu, pro nejrušnější pozemní komunikace a pro obdobné železniční trasy měly být podle EPS hotové do 30. června. Ministerstvo ale stihlo jen tu železniční, uvedl Doucha.

"Ale to přece není pravda... My máme dneska železniční mapy, máme hlavní komunikace... před dokončením jsou všechny ty ostatní aplikace, které budou dokončeny do září," uvedl Vít. EU chce podle něj zaslat mapy do konce roku. "To je termín, který stoprocentně bude dodržen," dodal. ČR je podle něj v boji proti hluku v některých ohledech dál než EU. "Jestli někdo tvrdí, že jsme ohrozili zdraví občanů, tak je to nesmysl," uvedl.

Zástupci několika občanských sdružení ale vidí situaci jinak. "Jenom v Praze je nadlimitním hlukem zasaženo přes 90.000 lidí. Nezdá se však, že by to odpovědné státní úřady nějak trápilo," uvedla Eva Tylová ze Společnosti pro trvale udržitelný život. Nadlimitním hlukem, který škodí zdraví, trpí podle materiálů rozdaných novinářům kolem půl milionu lidí v tuzemsku, v celé EU je to prý zhruba 80 milionů. Přibližně 60 procent celkové zátěže tvoří doprava.

Doucha uvedl, že Evropská komise nejprve požádá Českou republiku, aby se ke stížnosti vyjádřila, potom komisaři zváží argumenty obou stran sporu. Pokud dospějí k závěru, že český stát pochybil, vyzvou ho k nápravě a vyměří mu k tomu nějakou lhůtu. Teprve v případě, že ČR by eventuální nedostatky nenapravila, dostal by věc k posouzení Evropský soudní dvůr, který může uložit pokutu.

Občanská sdružení si stěžují nejen u Evropské komise. Některá se podle Douchy rozhodla podat k českým soudům žaloby na Ředitelství silnic a dálnic, kraje či obce, podle toho, kdo je vlastníkem hlučící komunikace, o niž zrovna jde. Žalobu připravuje i sdružení EKO Břevnov, které na tiskové konferenci zastupoval Aleš Ohrablo. Úřady podle něj stále odkazují na různé výjimky a nedělají s hlukem nic. "Není zájem, není vůle. Máme pocit, že jsme obtížný hmyz," řekl. Dodal, že nadměrný hluk je nejen zdraví škodlivý, ale narušuje i mezilidskou komunikaci. O tom se vzápětí mohli přesvědčit i všichni účastníci tiskové konference, protože ve vedlejší místnosti začal někdo vrtat do zdi a chvílemi nebylo slyšet vlastního slova.

Kvůli neplnění protihlukové směrnice z roku 2002 Evropská komise napomínala Česko už v roce 2005. Poslala tehdy poslední písemné varování kvůli zpoždění přijetí zákona a pohrozila, že pokud Praha do dvou měsíců uspokojivě neodpoví, bude pohnána k Evropskému soudnímu dvoru. To se i stalo, později bylo nicméně stíhání zastaveno. Podle ministerstva zdravotnictví splnila Česká republika požadavky směrnice vyhláškou o hlukovém mapování, vydanou koncem loňského listopadu.

ČTK/Jan Hrdlička

V následujících letech by měly z obchodů v Evropské unii zmizet veškeré měřící a kontrolní přístroje obsahující toxickou rtuť. Zákaz, který schválili evropští poslanci, by se měl týkat například klasických lékařských teploměrů nebo tlakoměrů. Výjimka by se vztahovala pouze na rtuťové barometry, které by z trhu měly zmizet s dvouletým odkladem.

Zákaz prodeje rtuťových měřidel je součástí tažení proti toxické rtuti, která je nebezpečná pro lidské zdraví i pro životní prostředí. Minulý měsíc se například Evropský parlament zabýval návrhem zcela zakázat do roku 2010 vývoz rtuti z Evropské unie a podpořil také přísnější pravidla pro skladování tohoto nebezpečného kovu. EU je v současnosti největším vývozcem rtuti na světě.

Nové nařízení, podle nějž mají z pultů obchodů zmizet měřidla obsahující rtuť, se bude vztahovat pouze na nové výrobky. Starší teploměry či barometry se tak budou moci i nadále používat. Podle parlamentu tento krok nepočetné evropské výrobce měřicí techniky nijak neohrozí, jen producenty přiměje k tomu, aby toxickou rtuť nahradili bezpečnějšími alternativními sloučeninami.

Poslanci, kteří původně trvali na úplné výjimce pro prodej rtuťových barometrů, nakonec ustoupili a schválili návrh členských států, který zákaz pouze o dva roky odkládá. Další výjimka se bude týkat dovozu rtuťových měřidel - díky ní bude povolen dovoz přístrojů starších než 50 let, které mohou být považovány za starožitnosti.

Evropská komise rozhodnutí poslanců přivítala, někteří zákonodárci však zákaz kritizují. Podle nich nové opatření ohrozí menší výrobce a ukončí tradici ve výrobě těchto měřidel, která trvá už více než čtyři sta let.

Rtuť se v Evropě používá při těžbě zlata nebo při výrobě chlóru a také v zubařském amalgámu, ale v poslední době se od jejího používání výrazně ustupuje. Rtuť i její sloučeniny jsou pro člověka vysoce toxické, i nepatrné množství rtuti může ohrozit nervovou soustavu a snadno kontaminovat potravní řetězec. Tento těžký kov v přírodě přetrvává, případně se mění v methylrtuť, která může způsobit nevratné změny v mozku nebo kardiovaskulárním systému.

Množství rtuti v měřících přístrojích není nezanedbatelné, některé barometry jí mohou obsahovat až jeden kilogram. Komise odhaduje, že díky zákazu by se roční emise rtuti mohly snížit až o 33 tun.

Text usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. května 2007 o zastavení úbytku biologické rozmanitosti do roku 2010 (2006/2233(INI))

Evropský parlament,

- s ohledem na sdělení Komise "Zastavení ztráty biologické rozmanitosti do roku 2010 a v dalších letech: zachování ekosystémových služeb v zájmu dobrých životních podmínek pro lidstvo" (KOM(2006)0216),

- s ohledem na své usnesení ze dne 20. října 1998 ke sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o strategii ochrany biologické rozmanitosti Evropského společenství(1),

- s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2002 ke sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o akčních plánech pro biologickou rozmanitost v oblasti zachování přírodních zdrojů, zemědělství, rybolovu a rozvojové a hospodářské spolupráce(2),

- s ohledem na své stanovisko ze dne 25. června 1993 k návrhu Komise na přijetí rozhodnutí Rady týkajícího se uzavření Úmluvy o biologické rozmanitosti(3),

- s ohledem na směrnici Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků (směrnice o ptácích)(4) a na usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. ledna 2001 o provádění směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (směrnice o přírodních stanovištích)(5) ,

- s ohledem na svůj postoj ze dne 31. května 2001 k návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví šestý akční program Společenství pro životní prostředí (2001–2010)(6) ,

- s ohledem na Hodnocení strategie udržitelného rozvoje EU (EUSDS) – aktualizovaná strategie(7) ,

- s ohledem na výsledky osmého jednání konference stran (COP 8) Úmluvy o biologické rozmanitosti a třetího zasedání stran (MOP 3) Cartagenského protokolu o biologické bezpečnosti,

- s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

- s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanoviska Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a Výboru pro rybolov (A6-0089/2007),

A. vzhledem k tomu, že současné znepokojivé tempo ztráty biologické rozmanitosti se bude bez rozsáhlých opatření pravděpodobně ještě zvyšovat,

B. vzhledem k tomu, že není k dispozici dostatek odpovídajících ukazatelů pro účinné měření míry, do které jsou při provádění různých politik plněny požadavky na biologickou rozmanitost, z nichž jako jeden z hlavních můžeme uvést společný index ptactva žijícího na zemědělské půdě,

C. vzhledem k tomu, že biologická rozmanitost hraje zásadní roli pro zachování života a rozličných způsobů obživy, hospodářského a sociálního rozvoje, dobrých životních podmínek pro lidstvo i pro dosažení rozvojových cílů tisíciletí pro rok 2015,

D. vzhledem k tomu, že podle hodnocení ekosystémů na přelomu tisíciletí, které vypracovalo v roce 2005 OSN, došlo od začátku 60. let k poškození 2/3 všech ekosystémů,

E. vzhledem k tomu, že hlavními faktory, které stojí za ztrátou biologické rozmanitosti, jsou změna klimatu, zhoršování životního prostředí, používání metod intenzivního zemědělství a nevhodné hospodaření s lesními a vodními zdroji;

F. vzhledem k tomu, že zemědělství, které využívá biologickou rozmanitost, hraje při hospodaření s ní a jejím udržování zásadní roli a vzhledem k tomu, že společná zemědělská politika (SZP) musí v budoucnu podporovat modely trvale udržitelné produkce, které kromě toho, že budou životaschopné z ekonomického hlediska, umožní působit na životní prostředí a zlepšit a obnovit biologickou rozmanitost v případě většího množství druhů, zvířat, rostlin a mikroorganizmů;

G. vzhledem k tomu, že k zastavení ztráty biologické rozmanitosti nejpozději do roku 2010 je naléhavě zapotřebí intenzivního a koordinovaného úsilí,

1. vítá výše uvedené sdělení Komise (KOM(2006)0216) pro jeho koncepční přístup, prioritní cíle pro období 2007–2008 a klíčová podpůrná opatření a spatřuje v něm vhodný výchozí impulz k cílevědomějšímu přístupu k dosažení cíle, kterým je zachování biologické rozmanitosti do roku 2010; podporuje také její rozhodnutí klást důraz na provádění stávající politiky a stávající opatření;

2. vítá Postupimskou iniciativu, kterou dne 17. března 2007 odsouhlasily země G8 spolu s 5 dalšími zeměmi (G8+5) (s Čínou, Indií, Mexikem, Jihoafrickou republikou a Brazílií), s cílem přispět k omezení hromadné ztráty biologické rozmanitosti do roku 2010; vyzývá G8+5, aby začaly schválenou iniciativu neodkladně uplatňovat a poskytly finanční prostředky na ochranu oceánů, na podporu výzkumu a na zlepšení monitorování druhů ohrožených vyhynutím;

3. zdůrazňuje skutečnou hodnotu biologické rozmanitosti a naléhavost její ochrany před dalším znehodnocováním lidskými vlivy a zásahy, včetně mj. hospodářského využívání, změny klimatu a ztráty biotopů;

4. vyslovuje vážné obavy z pokračující ztráty biologické rozmanitosti a s ní spojeným úbytkem ekosystémových služeb;

5. je si vědom toho, že zdravé ekosystémy jsou naprosto nezbytné pro prosperitu a dobré životní podmínky v EU i na celém světě;

6. zdůrazňuje, že změna klimatu a ztráta biologické rozmanitosti spolu úzce souvisejí a jsou stejně významné;

7. opakovaně zdůrazňuje, že je naléhavě potřeba usilovat o splnění závazků týkajících se zastavení ztráty biologické rozmanitosti do roku 2010, které byly přijaty na göteborském zasedání Evropské rady v roce 2001 v rámci strategie udržitelného rozvoje a šestého akčního programu pro životní prostředí; zdůrazňuje, že k zastavení tohoto trendu je naléhavě třeba intenzivního a koordinovaného úsilí, zejména vzhledem k tomu, že na splnění závazků do roku 2010 nezbývá mnoho času; podporuje integrovaný přístup navržený ve sdělení Komise, podle něhož by zastavení úbytku přírodní rozmanitosti mělo tvořit součást všech příslušných politik EU;

8. uznává možný zásadní význam nového konceptu ekosystémových služeb, který razí sdělení Komise jakožto nástroj pro začlenění hospodářské hodnoty biologické rozmanitosti do dalších oblastí politiky, a navrhuje, aby se zachování ekosystémových služeb stalo jedním ze základních cílů všech horizontálních a odvětvových politik EU; varuje však před tím, aby byla hodnota biologické rozmanitosti omezena jen na prospěch, který z ní lidé mohou vytěžit, nebo před vnímáním ztráty biologické rozmanitosti jako čistě hospodářského problému;

9. vítá akční plán EU do roku 2010 a na další léta, který je připojen ke sdělení Komise a uznává, že jde o nezbytný nástroj a poslední možnost, jak přimět aktéry na úrovni Společenství i členských států, aby se shodli na klíčových opatřeních pro splnění závazků do roku 2010; jelikož však na jejich splnění zbývá málo času, naléhavě žádá Komisi, aby vytvořila nezbytné struktury pro okamžité a účinné plnění těchto závazků na úrovni Společenství i členských států;

10. je si vědom toho, že pro dlouhodobé zachování biologické rozmanitosti a udržení ekosystémových služeb nebude tento akční plán stačit; vítá všechny návrhy na zahájení diskuse na úrovni EU o dlouhodobé vizi jako rámci pro dlouhodobou politiku; vyzývá Komisi, aby zahájila proces přípravy dlouhodobé vize EU pro biologickou rozmanitost jako rámce pro další vývoj politiky;

11. vyzývá v této souvislosti Komisi, aby prostudovala a předložila návrhy na praktická opatření s cílem internalizovat náklady spojené se ztrátou biologické rozmanitosti v rámci činností, které mají významný negativní dopad na biologickou rozmanitost;

12. je toho názoru, že procesu ochrany biologické rozmanitosti se musí aktivně účastnit celá společnost EU včetně podnikatelského sektoru a školství;

Oblast politiky 1 – biologická rozmanitost a EU

Nejvýznamnější přírodní stanoviště a druhy (Cíl 1)

13. zdůrazňuje zásadní roli, kterou hraje směrnice o ptácích a směrnice o přírodních stanovištích při ochraně biologické rozmanitosti EU; uznává, že je důležité dokončit síť Natura 2000 (založena podle směrnice o přírodních stanovištích) na souši i na moři, účinně tuto síť řídit a dostatečně financovat, zohledňovat ji při územním plánování a posilovat její koherenci, odolnost a propojení, zejména s ohledem na změnu klimatu;

14. zdůrazňuje význam začlenění zámořských oblastí a území pod svrchovaností členských států mezi oblasti sítě Natura 2000;

15. zdůrazňuje význam dodatečných opatření zaměřených na ohrožené druhy a uznává, že v tomto ohledu je přínosné rozšířit používání akčních plánů zaměřených na konkrétní druhy; zdůrazňuje, že stav ochrany stanovišť a druhů, jejichž ochranu vyžaduje směrnice o přírodních stanovištích, by měly být pravidelně podrobovány vědeckému přezkumu;

16. upozorňuje na potřebu zavést opatření uzpůsobená k podpoře biologické rozmanitosti v nových členských státech a zdůrazňuje, že ekosystémové služby, jako např. udržování krajiny, a hospodářská činnost, jako např. cestovní ruch, jsou vzájemně závislé;

17. poukazuje na to, že podpora metod selektivního rybolovu je prioritou, protože tyto metody přispějí k udržitelnosti v oblasti rybolovu a k zachování biologické rozmanitosti snižováním vedlejších úlovků;

18. zdůrazňuje význam vysoké biologické rozmanitosti v nejvzdálenějších oblastech a za účelem její zachování a udržitelného využití vyzývá k přijetí legislativních opatření;

19. uznává, že i když odchyt živých zvířat a obchod s nimi nadále představuje ohrožení biologické rozmanitosti, existuje v Evropě také řada zoologických zařízení a dalších organizací, které prostřednictvím chovatelských programů a opatření pro zachování ohrožených druhů "in situ" dokládají, že mohou sehrát významnou úlohu při záchraně určitých ohrožených druhů;

20. vítá záměr Komise zavést společnou mořskou politiku založenou na holistickém přístupu k oceánům a upozorňuje, že je nutná environmentální a ekologická ochrana oceánů jako záruka ekonomického rozvoje odvětví, jako je rybolov, cestovní ruch a další;

Širší území venkovských oblastí a široké území mořského prostředí (Cíle 2 a 3)

21. uznává, že klíčovými faktory, které ovlivňují biologickou rozmanitost a ekosystémové služby, je územní plánování a hospodářské využívání divoce žijících druhů (neudržitelný lov zvěře a rybolov); zdůrazňuje zejména, že z důvodu intenzifikace zemědělské výroby i opouštění půdy je ohrožena zemědělská půda a lesy s vysokou přírodní hodnotou; uznává, že z důvodu ekologicky neudržitelného rybolovu včetně nezákonného rybolovu a rybolovu používajícího destruktivní a neselektivní technologie jsou ohroženy rybí populace, necílové druhy a mořská stanoviště;

22. poukazuje na to, že zachování rozmanitosti evropské venkovské krajiny je nezbytné nejen k tomu, aby mohly pokračovat služby poskytované udržitelným zemědělstvím, ale i k tomu, aby nadále docházelo k přenosu genů mezi populacemi volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin;

23. zdůrazňuje význam provádění reformované společné rybářské politiky (SRP) vzhledem k tomu, že zajišťuje udržitelný rozvoj rybolovných zdrojů a odrazuje od nadměrného rybolovu, který ohrožuje život v mořích;

24. vyzývá Komisi, aby vypracovala konkrétní akční program na boj proti nelegálnímu, neoznámenému a neregulovanému rybolovu (IUU), který rozhodujícím způsobem ohrožuje obnovu stavu populací ryb;

25. vítá návrh Evropské unie a členských států zařadit mořské a říční ekosystémy mezi chráněná místa v rámci sítě NATURA 2000 a vyzývá k tomu, aby byl rovněž kladen důraz na oblasti, kde dochází k rozmnožování rybích populací;

26. vyzývá Komisi, aby dále upevnila síť NATURA 2000 tím, že ji rozšíří o deset členských států, které přistoupily k EU v roce 2004, a o Bulharsko a Rumunsko, jelikož po přistoupení posledních dvou jmenovaných zemí k EU je nyní Černé moře součástí vod Společenství;

27. naléhá na členské státy, aby využily všechny možnosti v rámci SZP a SRP k podpoře úkolů spojených se zachováním biologické rozmanitosti na širším území venkovských oblastí a širokém území mořského prostředí (tj. mimo oblasti sítě Natura 2000); vyzývá, aby se zvážilo další zapojení problematiky biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb do SZP a SRP, a zejména stanovily možnosti, které v tomto ohledu poskytuje přezkum rozpočtu v období 2008–2009;

28. vyslovuje své obavy z možných dopadů na biologickou rozmanitost, které jsou spojeny se zanesením exotických druhů a s pravděpodobným únikem geneticky modifikovaných ryb do mořských ekosystémů, a vyzývá Komisi, aby tato nebezpečí dále studovala;

29. naléhavě žádá Komisi, aby podporovala provádění studií týkajících se chovu nových druhů v zajetí, zejména druhů postižených nadměrným odlovem, a reagovala tak na potřeby trhu, které mohou být ohroženy snížením úlovků;

30. je znepokojen zmenšující se rozmanitostí zemědělských zvířat a plodin; vyzývá proto k bezodkladnému provedení směrnice Rady 98/95/ES(8) , která v rámci právní úpravy o obchodu s osivy tvoří základ pro udělování povolení k zachování odrůd ohrožených genetickou erozí jejich využitím in situ a v zemědělských podnicích, ve vnitrostátním právu;

31. zdůrazňuje, že SZP ve spojení s dynamickým rozvojem vedla na jedné straně ke specializaci a intenzifikaci a na druhé straně k marginalizaci a nedostatečnému využití půdy, což v posledních desetiletích přispělo ke značné ztrátě biologické rozmanitosti;

32. poukazuje na velkou bohatost druhů a genetickou rozmanitost zemědělských plodin a zvířat a argumentuje ve prospěch zachování a posílení této rozmanitosti;

33. naléhavě žádá Komisi, aby zrevidovala plány hospodaření s některými druhy ryb a plány jejich obnovy, které jsou často v rozporu se správným monitorováním těchto druhů; naléhavě žádá Komisi, aby použila specifičtější opatření, která by byla slučitelná s rybářskou výzbrojí a výstrojí a metodami používanými v dotyčných biogeografických oblastech;

34. zdůrazňuje význam včasného a účinného provádění rámcové směrnice o vodě(9) s cílem dosáhnout "dobrého ekologického stavu" a "žádného dalšího zhoršování" sladkých vod a doporučení k integrované správě pobřežních zón; naléhavě žádá členské státy, aby využívaly hospodářské nástroje, které ustavují články 5 a 9 rámcové směrnice o vodě s cílem vytvořit pobídky k šetrnému využívání tohoto vzácného zdroje a nabídnout kvalitní finanční základ pro provádění plánů povodí; zdůrazňuje význam zavedení ambiciózní rámcové mořské směrnice zaměřené na dosažení "dobrých environmentálních podmínek" mořského prostředí; považuje za mimořádně významné, že nadcházející mořská strategie si za prvořadý cíl klade udržení biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb;

35. naléhavě žádá Komisi, aby důkladněji ověřovala dodržování právních předpisů Společenství týkajících se boje proti znečišťování a znehodnocování mořských ekosystémů;

36. uznává, že ekosystémům EU nesmírně škodí znečišťující látky, zejména rozptýlené látky způsobující acidifikaci a eutrofizaci včetně čpavku ze zemědělských zdrojů; zdůrazňuje, že je důležité snížit zatížení způsobené těmito znečišťujícími látkami, zejména v oblastech uvnitř a v okolí sítě Natura 2000 a v dalších lokalitách vysoké přírodní hodnoty; poukazuje na příležitost vyřešit tyto otázky při nadcházející revizi směrnice o národních emisních stropech a také včasnou realizací tematické strategie pro kvalitu ovzduší;

37. uznává, že ekosystémy jsou ohroženy určitými pesticidy, látkami zpomalujícími hoření a jinými perzistentními, bioakumulativními a toxickými chemickými látkami; v této souvislosti zdůrazňuje význam účinného provádění směrnice REACH; zdůrazňuje, že je třeba sledovat bioakumulaci takových znečišťujících látek s využitím hlavních predátorů v suchozemském, sladkovodním a mořském prostředí; domnívá se navíc, že by měla být věnována zvláštní pozornost rizikům používání pesticidů, neboť principem těchto látek je, že jsou toxické, a jsou používány v životním prostředí; zdůrazňuje, že evropská právní úprava o pesticidech – návrh nařízení o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (KOM(2006)0388); návrh rámcové směrnice o udržitelném používání pesticidů (KOM(2006)0372); tematická strategie udržitelného využívání pesticidů (KOM(2006)0373) – by měla zajistit, aby se ztráta biologické rozmanitosti v Evropě vlivem používání pesticidů neprohlubovala;

38. poukazuje na to, že podpora chráněných označení původu a chráněných geografických označení má klíčovou úlohu při ochraně regionálních zvláštností, celé kultury venkova, která se s nimi pojí, a souvisejících zemědělských postupů zděděných po předcích, které umožňují zachování venkova a venkovských zemědělských systémů jako přírodních biotopů mnoha volně žijících druhů;

39. poukazuje na to, že v roce 1992 byl dán výchozí impulz k zařazení ochrany biologické rozmanitosti do SZP a že reforma z roku 2003 následně zavedla opatření jako např. podmíněnost plateb či křížovou shodu (tzv. cross-compliance), jednotnou platbu pro zemědělský podnik (oddělení plateb od produkce, tzv. decoupling) a rozvoj venkova, jež jsou prospěšné pro zachování biologické rozmanitosti;

40. navrhuje, aby byla biologická rozmanitost jedním z hlavních principů "kontroly" SZP, která má být provedena v roce 2008, a domnívá se, že je nezbytné tuto kontrolu v roce 2008 využít k hodnocení účinnosti různých opatření týkajících se biodiverzity, zejména opatření v oblasti lesnictví, a k vhodnému řešení nedostatků v této oblasti;

41. upozorňuje na nové nařízení pro rozvoj venkova (plánovací období 2007–2013), které mj. stanovuje financování programu Natura 2000, obsahuje agro-environmentální opatření a opatření k zachování genetických zdrojů v zemědělství a ve prospěch udržitelného lesního hospodaření a zachovává platby v oblastech, které jsou z hlediska přírody znevýhodněné;

42. vyslovuje se ve prospěch podpory (místního / regionálního) partnerství mezi vlastníky a uživateli půdy, organizacemi na ochranu přírody, vládou a odbornými středisky, aby mohly spolupracovat při hledání místních řešení problémů týkajících se biologické rozmanitosti, a to za použití přístupu "zdola nahoru";

43. požaduje, aby bylo pěstování a využívání biomasy k výrobě energie a jako paliva bráno jako příležitost ke zvýšení biologické rozmanitosti v zemědělství; domnívá se, že tento aspekt by mělo zohlednit i financování výzkumu v eedmém rámcovém programu pro výzkum a že by se nemělo připustit, aby pěstování biomasy vedlo ke snížení biologické rozmanitosti, ať už v rámci Evropské unie či mimo ni;

Regionální a územní rozvoj (Cíl 4)

44. uznává, že následkem rozšiřování infrastruktury, průmyslu a bytové výstavby dochází k rostoucí roztříštěnosti ekosystémů; tvrdí, že při pečlivém plánování je možno škody na ekosystémech výrazně snížit a nalézt příležitosti, jak přinést ekosystémům užitek; naléhavě žádá členské státy, aby zajistily, že projekty financované z Fondu soudržnosti a strukturálních fondů nebudou škodit biologické rozmanitosti a ekosystémovým službám, ale budou naopak optimalizovat užitek z hlediska biologické rozmanitosti; naléhavě žádá členské státy, aby při územním plánování na vnitrostátní, regionální a místní úrovni prosazovaly údržbu a obnovu biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb a zajistily náležité zohlednění biologické rozmanitosti v rámci strategického posuzování vlivů na životní prostředí (SEA) a posuzování dopadu na životní prostředí (EIA);

Invazivní cizí druhy a cizí genotypy (Cíl 5)

45. uznává, že jednu z hlavních hrozeb pro biologickou rozmanitost představují invazivní cizí druhy, které se rychle šíří následkem rostoucího pohybu osob a zboží; naléhavě žádá, aby Společenství na tento problém komplexně reagovalo, včetně vyvinutí včasného varovného systému, napravení nedostatků v legislativním rámci a vytvoření strategie EU pro invazivní cizí druhy;

46. zdůrazňuje, že imunitní antikoncepce by mohla sehrát rozhodující úlohu v kontrole invazních nepůvodních druhů savců, a konstatuje, že v této oblasti se nyní provádí důležitý výzkum; naléhavě žádá Komisi, aby vyčlenila finanční prostředky na evropský výzkum imunitní antikoncepce a aby vydala výzvu k předkládání návrhů projektů; konstatuje, že program LIFE + je jedním z existujících rámců, který by mohl být lépe využíván k podpoře akcí proti invazním nepůvodním druhům;

47. vyzývá Komisi, aby přijala opatření, která by vedla k navržení právní úpravy omezující zavádění nepůvodních druhů v Evropské unii a k monitorování plnění úmluvy CITES (Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin);

48. upozorňuje na někdy ničivý dopad exotických organizmů na mořský ekosystém; vyzývá k bezodkladnému přijetí opatření na zabránění přepravy organizmů v balastové vodě a naléhavě žádá členské státy, aby dodržovaly mezinárodní úmluvu Mezinárodní námořní organizace o kontrole a nakládání s balastovou vodou a sedimenty z lodí;

49. vyzývá ES, aby zavedlo účinné kontroly vypouštění balastové vody do vod EU;

50. zdůrazňuje, že je důležité důsledně provádět legislativní rámec EU pro geneticky modifikované organizmy; zdůrazňuje možné riziko průmyslové výroby geneticky modifikovaných plodin pro biologickou rozmanitost a žádá Komisi, aby zhodnotila její dopad na evropské ekosystémy;

51. vyslovuje své obavy z možnosti úniku geneticky modifikovaných ryb do mořských ekosystémů a z pravděpodobného množení s místními rybami, což může narušit biologickou rozmanitost těchto ekosystémů, vyzývá ES, aby zakázalo vstup geneticky modifikovaných ryb určených pro potravinový řetězec EU do EU;

52. vítá oznámený záměr Komise zavést specifické právní předpisy o ekologické certifikaci ryb, a naléhavě Komisi žádá, aby legislativní návrh za tímto účelem předložila v co nejkratším termínu;

Oblast politiky 2 – EU a celosvětová biologická rozmanitost

Mezinárodní správa (Cíl 6)

53. rozhodně podporuje účinné provádění Úmluvy o biologické rozmanitosti a naléhavě žádá EU, aby v tomto ohledu převzala vedoucí úlohu; zdůrazňuje význam provádění pracovních programů Úmluvy o biologické rozmanitosti, které se týkají i chráněných oblastí; zdůrazňuje potřebu dokončit práci na vytvoření mezinárodního režimu pro přístup ke genetickým zdrojům a pro rozdělení zisku, pokud jde o tyto zdroje; domnívá se, že referenční materiály týkající se živočišných druhů a rostlinných odrůd by se měly uchovávat pouze ve státech, které podepsaly Úmluvu o biologické rozmanitosti; zdůrazňuje, že by se měla zlepšit vzájemná podpora a součinnost mezinárodních dohod v oblasti životního prostředí, a navrhuje, aby třetí země, které dostávají dotace z EU, musely respektovat politiky EU týkající se biologické rozmanitosti;

54. uznává ohrožení biologické rozmanitosti ve vodách volného moře; naléhavě žádá, aby byla v rámci Úmluvy OSN o mořském právu vypracována dohoda o ochraně biologické rozmanitosti ve vodách volného moře; naléhavě žádá EU, aby nadále hrála vedoucí úlohu v této záležitosti;

55. považuje za životně důležité, aby byly podporovány dohody a vzájemně sladěné akční plány mezi EU a třetími zeměmi zaměřené na ochranu společných mořských oblastí;

56. poukazuje na ohrožení biologické rozmanitosti, které představuje používání hloubkových vlečných sítí a další neudržitelné metody rybolovu; bere na vědomí nedávné rozhodnutí Valného shromáždění OSN v této věci; naléhavě žádá Komisi, aby co nejrychleji předložila legislativní návrhy týkající se problematiky používání hloubkových vlečných sítí na volném moři; naléhavě žádá Komisi, aby spolupracovala s OSN a příslušnými regionálními organizacemi pro řízení rybolovu tam, kde existují, a přijala a provedla opatření, jež by řídila veškerý rybolov, který se provádí na volném moři, včetně rybolovu, při němž se používá vlečných sítí; naléhavě žádá Komisi, aby podnikla kroky zaměřené na urychlené uplatňování opatření, která by chránila významná hlubokomořská stanoviště ve vodách volného moře před používáním ničivých metod rybolovu včetně hloubkových vlečných sítí;

57. plně podporuje "poselství z Paříže" se závěry z pařížské konference (konané ve dnech 19.–21. září 2006) o biologické rozmanitosti v evropské rozvojové spolupráci; naléhavě žádá Komisi a příslušné členské státy, aby ve spolupráci s místními orgány zajistily odpovídající finanční prostředky pro otázky životního prostředí a biologické rozmanitosti v zámořských zemích a územích EU a lepší přístup místních institucí a nevládních organizací k evropským programům;

58. lituje toho, že ve dvoustranných a vícestranných obchodních dohodách je aspektům biologické rozmanitosti věnována malá pozornost; obhajuje začlenění dimenze biologické rozmanitosti do mezinárodního obchodu a do celosvětového úsilí o změnu neudržitelných výrobních a spotřebitelských vzorců; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby v rámci probíhajících jednání ve Světové obchodní organizaci upřednostnily uznání neobchodních zájmů;

Vnější pomoc (Cíl 7)

59. sdílí vážnou obavu, kterou vyjadřuje zpráva Účetního dvora o začlenění životního prostředí do rozvojové spolupráce a závěry přezkoumání politiky biologické rozmanitosti EU (2004) týkající se nízké úrovně provádění akčního plánu pro hospodářskou a rozvojovou spolupráci v oblasti biologické rozmanitosti; vítá výzvu Konsenzu EU o rozvoji k vyčlenění většího množství prostředků na biologickou rozmanitost a k širšímu začlenění biologické rozmanitosti do rozvojové spolupráce;

60. zdůrazňuje, že navzdory tomuto úsilí je množství vyčleněných prostředků na biologickou rozmanitost v programech vnější pomoci Společenství a členských států značně omezeno; vítá nedávné čtvrté doplnění Světového fondu životního prostředí, lituje však, že toto doplnění reálně nezvyšuje prostředky pro biologickou rozmanitost; zdůrazňuje, že je nezbytně nutné použít omezené vyčleněné prostředky na nejdůležitější otázky biologické rozmanitosti ve třetích zemích;

61. zdůrazňuje zásadní význam účinného začlenění problémů biologické rozmanitosti do programů vnější pomoci Společenství a členských států (včetně rozpočtových podpůrných opatření) s cílem zajistit, aby tyto problémy neuškodily biologické rozmanitosti a ekosystémovým službám; v této souvislosti zdůrazňuje význam vytváření prostoru pro začlenění problémů biologické rozmanitosti do národních strategií rozvoje v přijímajících zemích (včetně strategií pro omezení chudoby);

62. vyjadřuje velké znepokojení nad tím, že navzdory úsilí politiky existuje ve skutečnosti vysoké riziko, že příští strategické dokumenty pro jednotlivé země a regiony budou i nadále přehlížet potřeby biologické rozmanitosti a že v tomto ohledu nedojde k proaktivnějšímu přístupu Komise k přijímajícím zemím;

Obchod (Cíl 8)

63. uznává, že obchod EU zanechává na biologické rozmanitosti a ekosystémových službách ve třetích zemích "ekologickou stopu"; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby identifikovaly hlavní dopady obchodu na biologickou rozmanitost a ekosystémové služby, zejména posouzením vlivů na udržitelný rozvoj; zdůrazňuje, že je nutné zavést opatření pro snížení ekologického dopadu globalizace v rámci mnohostranných, regionálních a dvoustranných smluv o volném obchodu; zdůrazňuje, že evropské politiky nesmějí vést k omezení biologické rozmanitosti ve třetích zemích;

64. vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že se do EU dováží zboží, mj. dřevo, palmový olej a sójové boby, jehož odbyt vede k ničení tropických lesů; vyjadřuje obavu nad skutečností, že rostoucí poptávka po biopalivech může zvýšit negativní tlaky na tropické lesy; vyzývá Komisi a členské státy k zahájení okamžité iniciativy s cílem přijmout opatření, která by zabránila negativním vlivům takového obchodu na tropické lesy nebo je minimalizovala, včetně dvoustranných dohod v rámci programu prosazování práva, správy a obchodu v oblasti lesnictví (FLEGT); naléhavě žádá Komisi, aby co nejrychleji předložila analýzu možností přijmout další právní předpisy, které by omezily dovoz nezákonně těženého dřeva;

65. vyzývá členské státy, aby zvýšily úsilí v boji proti nezákonnému obchodování s druhy uvedenými v úmluvě CITES, a vyzývá členské státy a Komisi k navržení koordinované reakce a akcí na podporu vymáhání úmluvy CITES;

66. vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že dohody o partnerství v odvětví rybolovu v minulosti zvýšily negativní tlaky na populace ryb, necílené druhy a mořská stanoviště ve vodách třetích zemí; zdůrazňuje, že je naprosto nezbytné zajistit, aby dohody o partnerství v oblasti rybolovu zaručily zachování populací ryb na takové úrovni, která podporuje maximální udržitelný výnos a minimalizuje dopad na necílené druhy a mořská stanoviště; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby zajistily, že rybářské flotily EU budou tyto dohody dodržovat;

Oblast politiky 3 – biologická rozmanitost a změna klimatu

Změna klimatu (Cíl 9)

67. je si vědom, že již nastalo období nevyhnutelné změny klimatu, která bude mít významný dopad na ekosystémy v EU a na celém světě; zdůrazňuje, že změna klimatu citelně ovlivní lidskou společnost a hospodářství ve formě změny ekosystému; uznává, že změny ekosystémů a dopad na druhy jsou už vidět; zdůrazňuje proto zásadní význam ekosystémového přístupu k přizpůsobení se změně klimatu, zejména pokud jde o politiky, které se týkají využití půdy, vody a moří; žádá EU, aby nadále rozhodným způsobem vedla mezinárodní úsilí o snížení globálních emisí skleníkových plynů;

68. zdůrazňuje, že je důležité zajistit náležité posouzení opatření ke snížení následků změny klimatu, jako je vývoj obnovitelných zdrojů energie, z hlediska jejich potenciálních negativních vlivů na biologickou rozmanitost, a že je třeba vyhnout se takovým vlivům nebo je minimalizovat, zejména pokud jde o farmy větrných elektráren, vodní energii a biopaliva;

69. uznává, že změna klimatu způsobí další silné tlaky na ekosystémy EU; zdůrazňuje zásadní význam sítě velkých, souvislých chráněných oblastí (především oblastí sítě Natura 2000) a zdravého rozsáhlého životního prostředí pro posílení odolnosti ekosystémů vůči změně klimatu; zdůrazňuje proto potřebu snížit "konvenční" tlaky na ekosystémy (roztříštěnost, nadměrné využívání, znečištění, cizí invazivní druhy); zdůrazňuje nutnost zavést dodatečná opatření přímo zaměřená na další tlaky způsobené změnou klimatu a také nutnost urychleného posouzení přírodních stanovišť a druhů, které změna klimatu nejvíce ohrožuje;

Oblast politiky 4 – vědomostní základna

Vědomosti (Cíl 10)

70. uvědomuje si obrovský problém, který představuje nutnost rozumět biologické rozmanitosti; vyjadřuje vážné znepokojení nad tím, že úroveň prostředků věnovaných na výzkum v oblasti biologické rozmanitosti a ekosystémů je s ohledem na zásadní význam této problematiky pro naši prosperitu a dobré životní podmínky velmi nízká; naléhavě žádá, aby ze zvýšily finanční prostředky na výzkum v oblasti biologické rozmanitosti ve Společenství (RP7) a národních výzkumných programech;

71. uznává nutnost vytvoření účinnějších mechanizmů, které by způsobily, že faktická základna týkající se biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb vyvine tlak na politiku na úrovni Společenství, členských států a na mezinárodní úrovni; podporuje návrh na zavedení nového mechanizmu EU pro nezávislé, autoritativní poradenství pro tento účel, který by zohledňoval stávající ustanovení; vyzývá Komisi, aby vypracovala studie a posouzení dopadu výroby energie z obnovitelných zdrojů na biologickou rozmanitost a na změny biologické rozmanitosti v městských oblastech, včetně pozitivního i negativního dopadu výskytu nových druhů v městských oblastech;

72. je znepokojen úbytkem mnoha druhů ryb a tím, že vědecké zprávy Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) jsou při stanovování celkového přípustného odlovu zohledňovány jen částečně, pokud vůbec; uznává, že vědecké zprávy nejsou politickým diktátem, domnívá se však, že pro nevyhovění vědeckým doporučením musejí existovat pádné důvody a dobré argumenty; domnívá se, že v takovém případě musí Komise a Rada rovněž předložit argumenty, které doloží, že v EU je skutečně dodržována zásada maximálního udržitelného výnosu (MSY – Maximum Sustainable Yield);

73. vyzývá Komisi k financování studií mořských ekosystémů, zejména v oblastech s bohatou biologickou rozmanitostí a intenzívní rybolovnou činností;

Podpůrná opatření

Financování

74. vyjadřuje vážné znepokojení nad finančními překážkami pro podporu sítě Natura 2000 a dalších kroků v oblasti biologické rozmanitosti v akčním plánu EU do roku 2010 a na další léta, které vznikly v důsledku rozhodnutí o finančním rámci;

75. zdůrazňuje odpovědnost členských států za využití všech příležitostí v rámci SZP, SRP, Fondu soudržnosti a strukturálních fondů, finančního nástroje pro životní prostředí Life+ a sedmého rámcového programu a za přidělení vnitrostátních zdrojů; důrazně žádá, aby byly při přezkumu rozpočtu v období 2008–09, kdy by se měla zhodnotit přiměřenost a dostupnost finančních prostředků pro biologickou rozmanitost, zejména pokud jde o síť Natura 2000, více zohledněny finanční potřeby;

76. je zklamán tím, že Rada nepřijala návrh Komise podporovaný Parlamentem poskytnout na politiku rozvoje venkova v rámci finančního výhledu na období 2007–2013 o 20 miliard EUR více, tím spíše, že tyto finanční prostředky mohly být konkrétně použity na další rozšíření a prohloubení opatření k podpoře biologické rozmanitosti;

77. lituje toho, že financování, které je k dispozici z Evropského fondu pro rozvoj venkova, má žalostný nedostatek prostředků, které by byly nutné k dosažení žádoucího vlivu na správu sítě Natura 2000 z hlediska zemědělství a lesnictví, přičemž nedostatečná je zejména podpora navržená ke zlepšování znalostí a monitorování;

78. upozorňuje na to, že je potřeba poskytnout finanční kompenzace místním společenstvím, jejichž příjmy byly nepříznivě ovlivněny konkrétními činnostmi, jejichž cílem je ochrana mořského prostředí;

79. upozorňuje na možnosti uplatňování zásady "znečišťovatel platí", které nabízí směrnice o odpovědnosti za životní prostředí(10) , a naléhavě žádá členské státy, aby těchto možností využívaly k financování opatření, která jim pomohou lépe dosáhnout cílů v oblasti životního prostředí, včetně cílů uvedených ve směrnicích o stanovištích a ptácích;

Posílení rozhodování

80. vítá návrh na diskuzi EU o dlouhodobější vizi týkající se biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb, která by tvořila rámec pro politiku; zdůrazňuje, že tato diskuze by měla být výslovně spojena s diskuzí o budoucnosti Evropy; naléhavě žádá, aby tato diskuze byla co nejkomplexnější a zejména aby se odehrávala v regionech; důrazně žádá, aby se evropské hodnoty týkající se přírody (v rámci EU i na celém světě) staly nedílnou součástí navrhovaného prohlášení o evropských hodnotách za německého předsednictví;

81. uznává vysokou úroveň posouzení dopadu politiky, která se týkají iniciativ politiky životního prostředí Společenství; lituje, že environmentální rozměr v posouzeních dopadu politiky, která se týkají politických iniciativ v ostatních odvětvích, je často malý; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby prověřily všechny nové politické iniciativy v souvislosti s potenciálními závažnými škodami na biologické rozmanitosti a aby zajistily, že v případech, kdy budou zjištěny takové potenciální škody, dojde během procesu posuzování dopadu k patřičnému zohlednění biologické rozmanitosti včetně vlivů na ekosystémové služby;

82. zdůrazňuje význam vzájemné doplňkovosti mezi opatřeními na úrovni Společenství a členských států; uznává jedinečnou hodnotu akčního plánu EU do roku 2010 a v dalších letech jako nástroje pro zvyšování vzájemné doplňkovosti; naléhavě proto žádá členské státy, aby svá opatření přizpůsobily opatřením akčního plánu; naléhavě žádá členské státy, aby toto přizpůsobení rozšířily na regionální a místní úroveň;

83. zdůrazňuje význam úplného a důsledného provádění a vymáhání směrnic o stanovištích a ptácích; trvá na tom, aby Komise a členské státy tomuto úkolu věnovaly dostatečné prostředky a pozornost;

84. zdůrazňuje význam územního plánování ve vztahu k biologické rozmanitosti a ekosystémovým službám; naléhavě žádá členské státy, aby posílily přístupy a metody na regionální a místní úrovni s cílem udržet biologickou rozmanitost a ekosystémové služby, mimo jiné pomocí dodatečného využití sítě Natura 2000, opatření pro plánování správy povodí řek a rozvoje venkova, a na moři pomocí uplatňování ekosystémového přístupu, jak je uvedeno ve směrnici o mořské strategii;

85. naléhavě žádá Komisi, aby vyvinula tlak na ty, kteří jsou odpovědni za řadu zpoždění ve zřizování regionálních poradních rad pro rybolov, jež mají zásadní význam z hlediska zlepšení monitorování a ochrany rybolovných zdrojů;

Partnerství

86. vítá výzvu k posílení partnerství mezi zastánci zájmů biologické rozmanitosti a hlavních zúčastněných stran; zdůrazňuje význam partnerství s hlavními majiteli a uživateli půdních, vodních a mořských zdrojů; podporuje zejména partnerství s lovci, rybáři, zemědělci a lesníky a se zástupci obchodního a finančního sektoru; uznává významnou roli, kterou v tomto ohledu hraje iniciativa Odpočítávání do roku 2010;

Osvěta, informovanost a účast

87. zdůrazňuje, že je důležité, aby veřejnost lépe porozuměla, jaký význam má biologická rozmanitost a ekosystémy pro prosperitu a dobré životní podmínky; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby výrazně posílily vzdělávací a informační programy a kampaně pro širokou veřejnost, aby vytvořily politickou poptávku po jednání a aby posílily aktivní účast široké veřejnosti na ochranných opatřeních; v této souvislosti zdůrazňuje význam přístupu k informacím a právní ochraně;

88. podotýká, že mnoho lidí si vytvořilo citové pouto ke krajině a jejím historickým charakteristickým rysům vytvořeným člověkem a oceňují její krásu; lituje, že velkoplošné zemědělství narušilo biologickou rozmanitost a krásu krajiny; domnívá se, že obnova krajiny, například živých plotů mezi loukami, by byla ze strany široké veřejnosti kladně přijata a napomohla by i obnovení biologické rozmanitosti;

89. konstatuje, že evropské zoologické zahrady a akvária navštěvuje ročně více než 100 milionů lidí, a uznává, že tyto instituce mohou sehrát významnou úlohu při zlepšování povědomí veřejnosti o problematice životním prostředí;

90. naléhavě žádá Komisi, aby zahájila kampaně ke zvýšení informovanosti veřejnosti o problémech spojených s ochranou rybolovných zdrojů a s nimi spojených ekosystémů;

Monitorování, vyhodnocení a přezkum

91. zdůrazňuje význam ukazatelů určených k informování veřejnosti a rozhodovacích orgánů o dosaženém pokroku; vítá navržený soubor hlavních ukazatelů biologické rozmanitosti; naléhavě žádá, aby byl přijat a zachován ukazatel biologické rozmanitosti jako strukturální ukazatel a ukazatel udržitelného rozvoje;

92. zdůrazňuje zásadní význam posilování dlouhodobých monitorovacích kapacit a metod na podporu souboru ukazatelů a pro poskytování širších zdrojů informací o stavu biologické rozmanitosti, tlacích na biologickou rozmanitost a účinnosti politické reakce; zdůrazňuje nutnost tyto informace zpřístupnit široké veřejnosti pomocí společného informačního systému;

93. podporuje stávající projekty, podle nichž se pracuje na vývoji objektivních ukazatelů pro sledování a hodnocení biologické rozmanitosti, a vyzývá Komisi, aby zajistila dodržování závazků, které Evropská unie převzala v rámci Úmluvy o biologické rozmanitosti, tedy udržitelné využívání a zachování biologické rozmanitosti a spravedlivé a rovné využívání výhod, které z ní plynou, aby stanovila za cíl, že referenční materiály týkající se živočišných druhů a rostlinných odrůd budou uchovávány pouze ve státech, které podepsaly Úmluvu o biologické rozmanitosti, a aby sladila dostupné informace a využila stávající sítě;

94. vítá návrh Komise předložit Radě a Parlamentu hodnocení v polovině období (do konce roku 2008) a závěrečné hodnocení (do konce roku 2010 a 2013) pokroku při plnění cílů akčního plánu EU do roku 2010 a na další léta; zdůrazňuje, že závěry těchto hodnocení by měly plnit informativní funkci pro přezkumné procesy politik a rozpočtů, včetně přezkumu rozpočtu v období 2008–2009 a přezkoumání politik a rozpočtů v období po roce 2013; naléhavě žádá Komisi, aby předložila komplexní dlouhodobou strategii o biologické rozmanitosti po roce 2010;

95. domnívá se, že stávající požadavky na předkládání zpráv by měly být racionalizovány a zjednodušeny a že v budoucnosti by předkládání zpráv nemělo vést ke zvýšené administrativní zátěži;

96. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 341, 9.11.1998, s. 41.

(2) Úř. věst. C 47 E, 27.2.2003, s. 575.

(3) Úř. věst. C 194, 19.7.1993, s. 401.

(4) Úř. věst. L 103, 25.4.1979, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2006/105/ES (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 368).

(5) Úř. věst. C 262, 18.9.2001, s. 132.

(6) Úř. věst. C 47 E, 21.2.2002, s. 113.

(7) Dokument Rady 10117/06, 9.6.2006.

(8) Směrnice Rady 98/95/ES ze dne 14. prosince 1998, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS, 70/457/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin, pokud se týká konsolidace vnitřního trhu, geneticky modifikovaných rostlinných odrůd a genetických zdrojů rostlin (Úř. věst L 25, 1.2.1999, s. 1).

(9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1). Směrnice naposledy pozměněná rozhodnutím č. 2455/2001/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2001, s. 1).

(10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí (Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 56). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2006/21/ES (Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 15).

Hlasování výboru pro životní prostředí Evropského parlamentu učinilo další krok k zavedení zákazu vývozu rtuti z EU. Europoslanci schválili návrh jednoznačnou většinou a přijali i řadu pozměňovacích návrhu vůči dokumentu předloženému Evropskou komisi. Tyto změny hodnotí kladně skupina evropských nevládních organizací pro ochranu zdraví a životního prostředí. Připravovaný zákaz vývozu rtuti z EU je součástí evropské strategie eliminace rtuti, která zahrnuje snížení emisí rtuti do prostředí, řešení problému dlouhodobých přebytků rtuti, ochranu zdraví lidí před rtutí a podporu mezinárodních akcí týkajících se rtuti.

Společná tisková zpráva European Environmental Bureau (EEB), Health Care Without Harm Europe (HEAL), Health and Environment Alliance (HEAL) a Zero Mercury Working group uvádí, že úpravy schválené výborem by mohly pomoci odstranit mezery v návrhu Komise a že by mohly přispět k tomu, aby se z EU nevyvážely do rozvojových zemí výrobky, které unie na svém území zakázala vzhledem k jejich zdravotním nebo ekologickým rizikům.

Nevládní organizace také uvítaly stanovisko výboru europarlamentu, že členské státy a klíčové průmyslové sektory (zejména chemický průmysl zabývající se výrobou chlóru zastaralou technologií amalgámové elektrolýzy) by měly pravidelně poskytovat informace o osudech rtuti.

Ravi Agarwal z indické nevládní organizace Toxics Link uvítal názor výboru EP, že EU by měla poskytnou technickou a finanční pomoc rozvojovým zemím a nevládním organizacím k zavedení opatření pro snížení emisí a pro omezení používání rtuti.

Další informace:
Celý text TZ NGO „Heading closer to a robust EU mercury export ban“ ve formátu PDF: http://www.eeb.org/press/070503PRNgos1stReadingENVIExportBan.pdf

Společná internetová stránka EEB a Ban Hg Working Group speciálně věnovaná problematice rtuti: http://www.zeromercury.org/

Ze zahraničních podkladů zpracoval Miroslav Šuta.

Skupina deseti významných evropských nevládních organizací zhodnotila výsledky práce Evropské komise v polovině jejího funkčního období. Neformální skupina známá jako Green 10 (Zelená desítka) hodnotila šestnáct oblastí evropské politiky Komise škálou od jednoho do 10 bodů. Celkový průměr hodnocení činí 4,3 bodu (z deseti možných). Nejlepší známku na pololetní vysvědčení získala Barossova komise za politiky v oblasti ochrany klimatu (7 bodů). Nejhůře byla hodnocena politika v oblasti GMO, lesů a ochrany moří (pouhé 2 body).

Relativně dobře ještě dopadlo hodnocení v oblastí energetiky a zemědělství (6 bodu). Velice špatně byly naopak hodnoceny politika v oblasti odpadů a přírodních zdrojů, ale také obchodní a chemická politika, i celková politika udržitelného rozvoje (po 3 bodech).

Zelená 10 je volné sdružení ekologických nevládních organizací, která zahrnuje Birdlife International, CEE Bankwatch Network, Climate Action Network Europe, European Environment Bureau, Transport and Environment, Health and Environment Alliance, Friends of the Earth Europe, Greenpeace, International Friends of Nature, WWF European Policy Office.

Společná tisková zpráva Green 10: Green groups deliver critical mid-term review of Barroso Commission

Celý text hodnotící zprávy nazvané „Could Try Harder“- A mid-term report on the European Commission's environmental record

K některým projednávaným politikám najdete také bližší informace v češtině na stánkách STUŽ:

Hlas europoslanců pro lepší prevenci a recyklaci odpadů, proti zvýhodnění spaloven

Chemická politika EU – REACH

Europoslanci: Vzduch může být špinavější déle

Vážná pochybení v návrhu politiky EU pro užívání pesticidů - nechrání přírodu ani zdraví lidí

Podle nejnovější zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA), která byla 26. února 2007 zveřejněna v Kodani, jsou hlavní překážkou na cestě EU ke splnění cílů Kjótského protokolu emise skleníkových plynů způsobené dopravou. Zpráva EEA “Doprava a životní prostředí: na cestě k nové společné dopravní politice” konstatuje, že evropská dopravní politika musí řešit spirálu nárůstu poptávky po dopravě.

Zpráva EEA “Doprava a životní prostředí: na cestě k nové společné dopravní politice” je výroční publikací speciálního odboru EEA nazvaného Transport and Environment Reporting Mechanism (TERM), který monitoruje situaci v integraci strategií zaměřených na dopravu a životní prostředí. Cílem zprávy je zhodnotit situaci ve všech 32 členských zemích EEA - jedná se o 27 členských států EU a dále o Island, Lichtenštejnsko, Norsko, Švýcarsko a Turecko.

Zpráva EEA konstatuje, že zatímco se mezi léty 1990 a 2004 snížil objem skleníkových emisí z řady odvětví ekonomiky (energetika, průmysl, zemědělství), emise z dopravy se výrazně zvýšily. Za období 1990 až 2003 se v zemích EEA přeprava osob zvýšila o 20 procent a množství emisí skleníkových plynů způsobené dopravou se zvýšilo v průměru dokonce o 25 %. A to i proto, že v zemích EEA došlo ve stejném období v energeticky náročné letecké dopravě k nárůstu o plných 96%.

Podle EEA způsobuje doprava ve starých členských státech Evropské unie (EU 15) více než pětinu (o 21 %) emisí skleníkových plynů. V zemích EU 15 přispívá silniční doprava k celkovému množství veškerých emisí z dopravy 93 procenty. Avšak množství emisí způsobených mezinárodní leteckou dopravou se zvyšuje nejrychleji. V období od roku 1990 do roku 2004 vzrostlo v zemích EU 15 o 86 %. V tomto sledovaném období se množství emisí skleníkových plynů způsobené dopravou nejvíce se zvýšilo v Irsku (o 140 %) a v Lucembursku (o 156 %).

EEA ve zprávě upozorňuje také na významnou roli subvencí v sektoru dopravy na výběr způsobu přepravy. Každoročně se v Evropě na dotace do dopravy vydá asi 270 až 290 miliard euro, přičemž skoro polovina této sumy připadá na dopravu silniční, která podle EEA patří k nejméně příznivým pro životní prostředí.

Studie EEA popisuje dále nežádoucí zdravotní vlivy znečištění prostředí zapříčiněného dopravou. Podle EEA žije zhruba každý čtvrtý obyvatel EU 25 v místech vzdálených méně než 500 metrů od silnic, po kterých ročně projíždí více než 3 miliony vozidel. Studie konstatuje, že život v takto znečištěných lokalitách vede každoročně ke ztrátě téměř čtyř milionů let života v důsledku předčasných úmrtí způsobených zhoršeným životním prostředím.

Výkonná ředitelka EEA Jacqueline McGlade v oficiální tiskové zprávě EEA konstatovala: „Nemůžeme řešit vzrůstající emise skleníkových plynů, znečištění hlukem a fragmentaci krajiny v důsledku dopravy, aniž bychom se zabývali růstem dopravy po celém jejím spektru: na našich silnicích a železnicích, ve vzduchu i na moři.“

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) má sídlo v Kodani a sama o sobě uvádí, že cílem její činnosti je dosažení výrazného a měřitelného zlepšení životního prostředí v Evropě zajišťováním včasných, cílených, relevantních a spolehlivých informací pro veřejnost a pro subjekty, které se zabývají tvorbou politiky.

Zpráva EEA „Transport and environment: on the way to a new common transport policy“ je k dispozici angličtině ve formátu PDF na adrese: http://reports.eea.europa.eu/eea_report_2007_1/en/eea_report_1_2007.pdf

MUDr. Miroslav Šuta, autor je konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik

Jen čtyři z 27 ministrů životního prostředí EU se podle deníku Financial Times na nedávném zasedání Rady EU vyjádřili pro zrušení maďarského zákazu pěstování GM kukuřice MON 810 firmy MONSANTO. Evropská komise tak v krátké době utrpěla už třetí politickou prohru ve věci regulace komerčního pěstování geneticky modifikovaných plodin. Už třikrát se Evropská komise neúspěšně pokusila zrušit zákaz pěstování GMO vydaný některou z členských států Evropské unie.

Podle agentury REUTERS se Evropská komise už dvakrát neúspěšně pokusila přinutit Rakousko ke zrušení zákazu pěstování dvou geneticky manipulovaných odrůd kukuřice. V obou případech se jednalo o národní zákaz pěstování GM kukuřice MON 810 americké firmy MONSANTO a GM kukuřici T25 německé chemičky BAYER. Evropská komise v obou případech předložila Radě EU složené ministrů životního prostředí návrh zrušit rakouský zákaz pěstování výše uvedených GM plodin, ale drtivá většina ministrů jak v červnu 2005 a v prosinci 2006 návrh Komise zamítla.

Kukuřice MON 810 je GMO, do kterého byla metodami genetické manipulace vložena bakteriální DNA, která vede v kukuřici k produkci tzv. Bt-toxinu, který je jedovatý pro jisté druhy hmyzu a měl byt tak bránit napadení GM plodiny zavíječem kukuřičným. Komerční pěstování GM kukuřice MON 810 je nyní v rámci EU povoleno.

Maďarsko zakázalo pěstovaní GM kukuřice MON 810 americké agrochemické firmy MONSANTO v roce 2005. Vláda přistoupila k zákazu na základě vědeckého výzkumu maďarských expertů, kteří poukázali na rizika GM kukuřice MON 810, která může mít škodlivý vliv na některé rostlinné a živočišné druhy.Kromě Maďarska je tato GM kukuřice firmy MONSANTO zakázána také v Rakousku, Polsku a v Řecku. Uvedené země vydané zákazy odůvodňují mimo jiné i údajnou neexistencí řádného monitorovacího plánu, jenž pro GM plodiny vyžaduje platná evropská legislativa. Naopak v České republice je komerční pěstování GM kukuřice MON 810 legální a organizace Greenpeace dokonce zveřejnila lokality, kde v Česku GM kukuřice pěstovala.

Největší evropské nevládní ekologické organizace (NGOs) se obávají, že jednání o nové chemické politice REACH směřuje ke krachu, protože předsednictví Finska předložilo jako tzv. kompromisní řešení návrh, který ignoruje klíčové požadavky Evropského parlamentu (EP). Finský návrh totiž dovoluje chemickému průmyslu  i nadále vyrábět a používat nebezpečné chemikálie (např. rakovinotvorné, mutagenní nebo reprotoxické), za které je dostupná bezpečnější náhrada.

Vinou ministrů Kalaše (bezpartijní) a Římana (ODS) bohužel i zástupci ČR v Evropské unii prosazují zájmy nebezpečných výrob před ochranu zdraví obyvatel a odmítají povinnou náhradu nejnebezpečnějších chemikálii, navrhovanou europoslanci.

„Pokud by byl přijat návrh finského předsednictví, zůstaly by na trhu i ty rakovinotvorné chemikálie či látky narušující hormonální a reprodukční systém, za které existuje bezpečnější náhrada. Nedošlo by k žádnému zlepšení současného nevyhovujícího způsobu nakládání s chemickými látkami,“ varoval ředitel evropských Přátel Země Fouad Hamdan.

 

Navržení kompromisu mezi pozicí Evropského parlamentu a Rady EU patří k institucionální roli Evropské komise (EK). Její předseda  Barroso ale podle NGOs se v případě REACH patrně rozhodl ponechat Komisi "mimo hru". EK zatím jako jediná evropská instituce neprojednávala princip povinné náhrady nebezpečných chemikálií na nejvyšší úrovni.

 

Pasivní přístup předsedy EK Barrosa je podle NGOs v rozporu s postojem komisaře pro životní prostředí Dimase, který opakovaně konstatoval, že právní podpora substituce by byla přínosem pro životní prostředí, pro zdraví i pro moderní podnikání. Také Němec Verheugen v roli komisaře pro průmysl deklaroval veřejně svou podporu povinné náhradě nebezpečných látek, za které jsou dostupné bezpečnější alternativy. Ale podle informace NGOs činí v rámci komise kroky, které naopak prosazení substituce blokuje.

 

NGOs proto vyzvaly Komisi, aby se aktivně podílela na vyjednáváních o podobě REACH.

 

Nejbližší jednání mezi Parlamentem, Radou a Komisí proběhnou v pondělí 20.listopadu.



European Environmental Bureau (EEB), Friends of the Earth Europe, Greenpeace a WWF
Evropský parlament schválil směrnici o sběru a recyklaci baterií a akumulátorů, která zavádí jednotná pravidla pro všech 25 členských států od roku 2008 a zároveň zakazuje prodej baterií a akumulátorů s vysokým obsahem některých těžkých kovů - rtuti a kadmia. Směrnice vstoupí v platnost ještě letos uveřejněním v úředním věstníku, ale členské státy mají dva roky na zakotvení nové právní úpravy do národní legislativy. Zatím funguje systém povinného sběru vysloužilých baterií a akumulátorů pouze v šesti členských zemích EU - ve Francii, Belgii, Švédsku, Rakousku, Německu a Nizozemsku.

Nová legislativa EU si klada za cíl snížit ohrožení životního prostředí a lidského zdraví toxickými látkami. Nová pravidla předpokládají, že v roce 2012 by mělo být sebráno minimálně 25% použitých baterií a akumulátorů a v roce 2016 už nejméně 45%. Přitom Belgie dokázala ve svém systému už v roce 2002 sebrat přes padesát procent baterií a akumulátoru.

Směrnice obsahuje také zákaz prodeje baterií a akumulátorů obsahujících více než 0,0005 % rtuti. Dále bude zakázán prodej přenosných baterií, které obsahují více než 0,002 % kadmia. Výjimku ze zákazu však získaly přenosné baterie používané v nouzových a poplašných systémech, ve zdravotnické technice a v nářadí bez elektrické přípojky.

Schválená směrnice obsahuje i několik ustanovení pro ochranu spotřebitelů, neboť sběr nesmí provázet ani poplatky ani závazky pořídit si novou baterii či akumulátor. Směrnice distributory zavazuje k povinnému bezplatnému přavzetí přenosných baterií a akumulátorů bez ohledu na místo, kde byly zákazníkem zakoupeny. Sběrny mají být zřízeny nejpozději do dvou let od vstupu směrnice v platnost.

Praha/Brusel - 12. listopadu 2006 - Evropská federace nevládních ekologických organizací EEB vyzvala na základě nové expertní studie k ukončení provozu nebezpečné technologie amalgámové elektrolýzy v chemičkách vyrábějících chlór (1, 2).

Chlórový průmysl v Evropské unii zamořuje prostředí tunami rtuti, které se následně hromadí např. v rybách a mořských organismech, jejichž konzumace pak představuje vážné zdravotní riziko zejména pro děti a těhotné ženy. EEB proto žádá co nejrychlejší ukončení provozu nebezpečné technologie v EU - nejpozději do roku 2010. V Česku se výzva EEB týká chemiček Spolana Neratovice a Spolchemie Ústí n. Labem.

"V Čechách zamořila výroba chlóru tzv. amalgámovou elektrolýzou životní prostředí velmi významně - stovkami tun nebezpečné rtuti. Jedná se o podniky Spolana a Spolchemie, jejichž vyčištění alespoň od toho nejhoršího zamoření rtutí bude trvat asi 10 let. Dekontaminace přijde na více než miliardu korun a účet nezaplatí chemičky, ale daňoví poplatníci (3, 4). Přitom další stovky tun rtuti obě chemičky stále používají pro provoz zastaralých zařízení pro výrobu chlóru a vedení obou firem odmítá výzvy k ukončení nebezpečných provozu v rozumné době. Expertní studie zveřejněná EEB navíc naznačuje, že z chemiček pravděpodobně uniká do ovzduší několikanásobně více rtuti, než firmy oficiálně vykazují v integrovaném registru znečištění," uvedl MUDr. Miroslav Šuta, člen Mezirezortní komise pro chemickou bezpečnost.

Podle studie zpracované pro EEB expertem konzultační firmy Concorde East/West Sprl. (2) přibývají důkazy o tom, že znečištění ovzduší rtutí z chlórového průmyslu v Evropské unii je významně podhodnoceno. EEB také zveřejnilo vlastní zprávu, která shrnuje výsledky nezávislého měření obsahu rtuti v ovzduší uvnitř a/nebo v okolí chemiček provozujících výrobu chlóru v Itálii, Španělsku a České republice (5). Analýza vzorků vzduchu u 10 z 11 monitorovaných chemiček prokázala extrémně vysoké koncentrace rtuti.

S ohledem na zamoření ovzduší rtutí v okolí chemiček a s ohledem na závěry obou studií se EEB rozhodlo vyzvat k urgentnímu ukončení nebezpečných výrob, což je i v souladu s mezinárodním dohodami (např. rozhodnutí Komise OSPAR 90/3) i s rezolucí Evropského parlamentu z března 2006. Za amalgámovou elektrolýzu jsou dostupné efektivnější a méně nebezpečné a technologie pro výrobu chlóru, které rtuť neužívají, a proto EEB požaduje urgentní odstranění nebezpečné technologie.

"Užívání rtuti při výrobě chlóru musíme neprodleně ukončit, neboť se jedná o archaickou a pro životní prostředí nebezpečnou technologii. Bezpečnější alternativy neužívající rtuť jsou komerčně dostupně už od 80. let. Expertní studie navíc prokazuje, že ekonomické a zdravotní přínosy z konverze všech amalgámových elektrolýz v EU vysoce převyšují nad náklady. Amalgámová elektrolýza není nejlepší dostupnou technologií (BAT - Best Available Technique) pro výrobu chlóru podle směrnice o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC). Státní orgány by proto měly odmítnout vydání integrovaného povolení podle IPPC, pokud výrobní technologie není BAT,” uvedla Elena Lymberidi, která v EEB koordinuje projekt "Zero Mercury".

Další informace:

Miroslav Šuta - člen Mezirezortní komise pro chemickou bezpečnost člen a odborných pracovních skupin EEB pro odpady a chemické látky telefon:  777 75 75 11 , e-mail: miroslav.suta (at) centrum.cz

Elena Lymberidi, EEB - koordinátorka projektu Zero Mercury telefon  +32 228 91 301 , e-mail: elena.lymberidi (at) eeb.org

Poznámky pro editory:

(1) EEB (European Environmental Bureau) je největší evropská federace nevládních ekologických organizací, která sdružuje více než 140 členů z 31 zemí a která zastřešuje 13 specializovaných odborných pracovních skupin. Českými členy EEB jsou Společnosti pro trvale udržitelný život (STUŽ), Zelený kruh, Ekologický právní servis (EPS) a Ústav pro ekopolitiku (ÚEP). Více informací na http://www.eeb.org

(2) Status report: Mercury cell chlor-alkali plants in Europe, Concorde East/West Sprl., October 2006

(3) M. Šuta: Spolana Neratovice: Případová studie procesu sanace starých ekologických zátěží, Praha 2005 - podrobnosti na http://www.transparentnost.ecn.cz/pripady.php?id=1

(4) M. Šuta: Spolchemie Ústí nad Labem: Případová studie procesu sanace staré ekologické zátěže, Praha 2005 - podrobnosti na http://www.transparentnost.ecn.cz/pripady.php?id=3

(5) EEB: Risky Business! No need for mercury in the chlorine industry, EEB publication number 2006/006, October 2006

Příloha: Doporučení EEB pro politiku Evropské unie a vlád členských států

· Co nejrychleji ukončit provoz amalgámových elektrolýz (nejpozději do roku 2010) jako součást iniciativy EU a/nebo národních závazků.
· Odstranit zamoření rtutí způsobené provozem amalgámových elektrolýz a nakládáním s odpady z nich.
· Bezpečně uskladnit rtuť uvolněnou z uzavíraných zařízení nebo ze sanačních procesů tak, aby nemohla být přeprodána.
· Odmítnout integrované povolení podle direktivy IPPC provozům užívajícím zastaralou technologii neodpovídající BAT.
· Připravit pravidla/pokyny pro zabezpečení rtuti získané z odstavovaných zařízení a pro bezpečné uskladnění rtuti.
· Zajistit kontinuální a komplexní monitoring úniků rtuti do ovzduší uvnitř i kolem chemiček, který by byl verifikován nezávislými subjekty a který by zahrnoval i všechny nevysvětlené ztráty rtuti z výrobní technologie.
· Zlepšit monitorovaní zdraví pracovníků chemiček i místních obyvatel žijících v jejich okolí.

Evropská komise na základě podkladů odborníků varuje před častými návštěvami solárií či používáním přístrojů, které ultrafialovým zářením způsobují "opálení" pokožky. Soláriím by se měly vyvarovat zejména rizikové skupiny, mezi které patří hlavně děti a mladí lidé, lidé s citlivou pletí, s netypickými mateřskými znaménky nebo v jejichž rodinách se melanom vyskytl. Mluvčí Evropské komise Philip Tod uvádí, že na rakovinu kůže vyvolanou umělým "sluněním" např. v Británii umírá asi 100 lidí ročně. Evropský komisař pro zdraví a ochranu spotřebitelů Markos Kyprianu konstatuje: "Obávám se, že přílišné používání ´opalovacích´ přístrojů ke kosmetickým účelům by mohlo vést ke zvýšení výskytu rakoviny kůže."

Podle expertů Světové zdravotní organizace (WHO) se zvyšuje počet případů onemocnění zhoubným melanomem, který vzniká i v důsledku nadměrného slunění. Každoročně je ve světě zjištěno přes 130 tisíc případů, přičemž zhruba polovinu pacientů na tuto nemoc umírá. V České republice je melanom odhalen zhruba u 1500 lidí ročně.

Melanom je zhoubný nádor vznikající z pigmentových buněk obsahujících barvivo melanin. Vyskytuje se zejména na kůži, ale může se objevit i na sliznicích či v oku, a při jeho vzniku se uplatňuje ultrafialové (UV) záření. Riziko vzniku melanomu ovlivňuje tzv. fototyp (více jsou ohroženi lidé s přirozeně světlou pletí) a jeho zvýšený výskyt se dává do souvislosti s narušením ozónové vrstvy země, ale i s vlnou popularity solárií od 90. let. Melanom se většinou se projevuje jako tmavá pigmentová skvrna, která má nestejnoměrnou barvu, nepravidelné okraje a která může svědit nebo krvácet. Postupně se zvětšuje do šířky a později i do výšky a hloubky. Při včasném rozpoznání a odstranění melanomu je léčba úspěšná, ve vyšších stádiích nemoci se prognóza zhoršuje.

Varování Evropské komise se opírá o stanovisko vědeckého výboru EU pro spotřební zboží. Evropská komise hodlá pracovat na stanovení limitů pro umělé "opalování" a obrací se na členské země s doporučením, aby jako první krok doplnily pokyny pro uživatele o varování, která by předešla nevhodnému používání. Účinky UV záření na lidské zdraví dosud nejsou plně prozkoumány a Evropská komise připustila, že úplné vyhodnocení role solárií při vzniku rakoviny kůže si ještě vyžádá několik let.

Stanovisko vědeckého výboru pro spotřební zboží k biologickým účinkům ultrafialového záření podstatných pro zdravotní účinky solárií

Znečišťující emise z dopravy mají nadále škodlivý vliv na lidské zdraví a podkopávají snahy o dosažení cílů, stanovených Kyotským protokolem, říká nová zpráva Evropské environmentální Agentury (EEA).

V březnu byla představena nová zpráva EEA „Doprava a životní prostředí 2005: tváří v tvář dilematu“, která ukazuje, že stále více zboží i cestujících je dopravováno napříč Evropou. Zatímco emise skleníkových plynů z jiných sektorů klesají, emise z dopravy narostly v evropských zemích mezi léty 1990 – 2003 o 22 %.

Obrovský nárůst skleníkových plynů z dopravy – 130 % (bez započtení letecké a námořní dopravy) – zaznamenalo, díky ekonomickému růstu, Irsko. Na druhou stranu Německo zaznamenalo jen 5% nárůst.

Největší byl nárůst letecké dopravy (96 % v letech 1990 – 2002), zatímco poměr objemů silniční a železniční dopravy zůstal nezměněný. Relativní odklon křivek objemu dopravy zboží a ekonomického růstu byl zaznamenán pouze v nových členských zemích EU. Relativní odklon křivek objemu osobní dopravy od křivky ekonomického růstu byl dosažen v posledních šesti letech v souhrnu evropských zemí, ne však pro všechny státy a pro všechny roky.

„Doprava, zvláště silniční doprava, je postupně čistější díky stále přísnějším emisním standardům a zlepšení technologií. Nárůst objemu dopravy však neguje tento příznivý trend. Jsme vázáni chováním obyvatel, které jde v krátkodobé perspektivě těžko změnit. Je třeba prosazovat dlouhodobé koncepce, které by vedly ke změnám tohoto chování“, říká prof. Jacqueline McGlade, výkonná ředitelka EEA.

Doprava není jedinou příčinou špatné kvality ovzduší. Expozice obyvatel emisím z dopravy však může mít závažné důsledky na zdraví obyvatel. Navíc je doprava podstatným zdrojem emisí jemných a ultrajemných částic ve městech a je čím dál tím jasnější, že tyto částice mají závažný vliv na lidské zdraví.

Zpráva EEA předpokládá, že i v budoucnu nebude schopno mnoho evropských měst dodržet limity kvality ovzduší. Ozonové epizody, při kterých díky interakcím znečišťujících látek se slunečním zářením vzniká přízemní ozón (O3), jsou stále častější a ozónové limity stanovené pro rok 2010 jsou již dnes velmi často překračovány. Přitom vliv na zdraví je závažný: odhaduje se, že až 370 000 obyvatel v Evropě zemře ročně díky znečištění ovzduší.

Výzkum alternativních paliv je důležitý, avšak využití tzv. biopaliv v měřítku podstatném pro redukci skleníkových plynů, není v dohledných letech reálné. Mezitím bude doprava dále negativně působit na životní prostředí Evropy, říká zpráva EEA.

Plný text zprávy je dostupný na stránkách EEA.

Evropská komise musela 3. dubna zahájit řízení proti osmi zemím, které, navzdory povinnosti přijmout opatření nezbytná pro provedení právních předpisů Společenství o elektřině z obnovitelných zdrojů do vnitrostátního práva do října 2003, tento termín nesplnily. Zelená kniha o evropské strategii pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii uvádí zvýšení využívání energie z obnovitelných zdrojů jako nejvyšší prioritu.

„Evropa by měla plně využít potenciál, který obnovitelné zdroje energie nabízejí. Tohoto cíle lze dosáhnout pouze dlouhodobým odhodláním vyvíjet a nasazovat obnovitelné zdroje energie a aktivním zapojením všech členských států do podpory využívání zelené energie,“ uvedl Andris Piebalgs, komisař zodpovědný za energetiku.

Z členských států, které dosud nedosáhly souladu s právními předpisy Společenství o podpoře elektřiny z obnovitelných zdrojů v Evropě, čtyři (Itálie, Polsko, Česká republika a Spojené království) nepodaly Komisi zprávu o pokroku ve využívání elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie a pět (Itálie, Lotyšsko, Kypr, Řecko a Irsko) nepřijalo dostatečná opatření k zajištění odpovídající podpory obnovitelných zdrojů energie. Právní předpis o energii z obnovitelných zdrojů[1] vyžaduje, aby členské státy přijaly právní a správní předpisy a opatření – rovný přístup do distribuční soustavy a záruku původu – k rozšíření využívání elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Komise tedy zahájila první fázi řízení o porušení Smlouvy a rozeslala výzvy. Dotyčné členské státy následně mohou během dvou měsíců zaslat Komisi své vyjádření. Komise pak může rozhodnout o zahájení druhé fáze řízení a dotčeným členským státům zaslat odůvodněné stanovisko založené na obdrženém vyjádření. Poslední fází by bylo podání žaloby na dotčené státy u Evropského soudního dvora.

Cílem uvedené směrnice je podporovat využívání elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie. Směrnice jako cíl stanoví, že do roku 2010 by měl podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě elektřiny v Evropě dosáhnout 21 %. Současný podíl přitom činí 14 %. Členské státy jsou povinny stanovit státní cíle a zavést vhodná opatření k dosažení celoevropského cíle.

__________
[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/77/ES ze dne 27. září 2001 o podpoře elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektřinou (Úř. věst. L 283, 27.10.2001, s. 33).
Evropský komisař pro životní prostředí Stavros Dimas na velké mezinárodní konferenci ve Vídni pořádané v rámci rakouského předsednictví EU otevřeně kritizoval Evropskou agenturu pro bezpečnost potravin (EFSA) za špatné hodnocení rizik geneticky modifikovaných plodin a potravin z nich vyrobených. Podle zprávy agentury REUTERS Dimas uvedl, že se EFSA příliš spoléhá na data poskytnutá přímo průmyslem genových manipulací. Podle přímých účastníků konference se eurokomisař Dimas vyslovil překvapivě silně a může jít o signál plánované změny v politice EU v oblasti GMO.

Dimas se ve Vídni připojil ke kritice, kterou počátkem března vyjádřili ministři životního prostředí členských států EU na zasedání evropské Rady. Na podzim 2005 se podobně kriticky vyjádřila aliance evropských zdravotníků, ochránců životního prostředí a práv spotřebitelů. Ta vyzvala EFSA už 6. října 2005, aby při hodnocení GMO ochranu zdraví a životního prostředí upřednostnila před komerčními zájmy, aby zvýšila transparentnost svých rozhodovacích procesů a přehodnotit složení vědeckých panelů tak, aby byla zachována jejich nestrannost a nezávislost na průmyslu.

Stanovisko EFSA je vyžadováno zákonem, jakmile je jakákoli členská země EU požádána firmou o schválení (autorizaci) nového GMO pro teritorium EU. EFSA byla založena v roce 2002 a svá hodnocení rizika obvykle provádí na základě dat poskytnutých přímo GMO průmyslem. Právě to se stalo terčem kritiky nevládních organizací, ale také řady členských států EU během zasedání Rady ministrů životního prostředí, kteří obviňují EFSA z nedostatků nezávislých studií pro posouzení rizik GMO. EFSA však odmítá, že by byla ovlivněna komerčními nebo jinými zájmy.

Na dvoudenní vídeňské konference vystoupil komisař Dimas s příspěvkem nazvaným "Koexistence geneticky modifikovaných, konvenčních a bio-plodin: Svoboda volby". V něm mimo jiné naznačil, že schválení nových žádostí o autorizaci GMO by měly předcházet studie dlouhodobějších vlivů GMO.

"Není těžké vidět, že GMO mají v EU více odpůrců než přátel. Nízká míra akceptace GMO znamená, že není pravděpodobné zvýšení poptávky spotřebitelů po GMO a v důsledku toho budou farmáři v Evropě pokračovat ve pěstování konvenčních a organických plodin ... pokud tyto plodiny zůstanou v zemědělském systému dominantní, nemůžeme také ignorovat fakt, že potřeba opatření pro koexistenci by se mohla stát zbytečnou." konstatoval Dimas.

"Žádosti o pěstování GMO přinášejí celou sérií nových potenciálních rizik pro životní prostředí, zejména potenciální dlouhodobější vlivy, které by mohly ovlivnit biodiverzitu. EFSA nemůže poskytnout vědecké stanovisko k dlouhodobým účinkům GMO. Je také otázka zda GMO-společnosti poskytují Evropské komisi správné informace. Žádná nová GM odrůda zatím nebyl schválena v novém regulačním rámci. A je nezbytné, abychom jejich potenciální rizika zhodnotili před případným chválením jejich pěstování", uvedl podle REUTERS na tiskové konferenci eurokomisař Dimas.

Celý projev eurokomisaře Dimase je v angličtině dostupný ZDE: Co-existence of genetically modified, conventional and organic crops: Freedom of choice

Jana Zemanová, Marie Matúšů - Česku hrozí, že ho zavalí, podobně jako Portugalsko, odpadky z bohatších zemí. V Bruselu se teď rodí nová směrnice, která má hlavně starým členským zemím umožnit, aby se zcela legálně zbavovaly svého komunálního odpadu jeho vývozem k sousedům. Tomu se snaží zabránit ministr životního prostředí Libor Ambrozek spolu s kolegy z Polska, Maďarska, Slovenska, ale i například Dánka či zmíněného Portugalska.

Jak Radiožurnálu řekl Ambrozkův tajemník Daniel Vondrouš, směrnice má být hotova v červnu, kdy ji bude schvalovat rada ministrů. Pokud projde, přestane platit stávající zákon, díky kterému se od loňska podařilo zamítnout žádosti o legální dovoz 100 tisíc tun odpadků do tuzemských spaloven.

I tak se ho ale dostalo do republiky načerno asi 15 tisíc tun a s jeho odstraněním jsou velké problémy. "Postoj Česka je jasný, chceme prosadit, aby se odpad nejenom likvidoval, ale i využíval tam, kde vznikl," říká tajemník Vondrouš.

"Pak nám jde o to, aby definice energetického využívání odpadu ve vztahu ke spalovnám zůstala na stejné úrovni, jako je teď. To znamená, aby spalovny byly odstraňováním odpadu a nikoliv jeho využitím," dodává Vondrouš.

Podle ekologa a konzultanta Společnosti pro trvale udržitelný život Miroslava Šuty je důležité, aby dovoz odpadů do Česka nebyl legální. V opačném případě by jako houby po dešti vyrostly nové spalovny a celníci by byli bezmocní, nemohli by kamiony vracet zpět.

"Když dnes celníci na hranicích najdou kamion, kde je směs odpadů, tak je jasné, že ta směs není pro využití pro recyklaci, a hned ten kamion pošlou zpátky. Kdežto, když se zlegalizuje dovoz odpadů do spaloven, tak ti celníci můžou jenom sklapnout podpatky a říct, ano vy vezete odpadky do spalovny do Prahy. Samozřejmě, že nebudou každý ten kamion eskortovat. Jestli ten kamion dojede do Prahy a nebo na nejbližší polní cestu, kde to vysype, tomu už nebudeme moci zabránit," vysvětluje Šuta.

Evropské ekologické organizace vyzvaly ministry životního prostředí, kteří začnou ve čtvrtek (9.3.) v Bruselu jednat o návrhu nové směrnice, aby nepřipustili legalizaci dovozu odpadků ze zahraničí do spaloven, a zabránili tak hrozbě ekodumpingu.

Evropská komise v prosinci předložila návrh směrnice, podle které by se spalovny mohly formálně prohlásit za zařízení k energetickému využívání odpadu (tedy za elektrárny nebo teplárny) s tím, že odstraňování odpadků je pouze vedlejší efekt [1]. To by jim umožnilo odpad ze zahraničí dovážet legálně.

Pokud bude návrh směrnice schválen, české úřady by už nemohly nijak bránit dovozu odpadků z Německa, Rakouska či dalších zemí do republiky. Celníci by na hranicích nemohli zjistit, zda odpad směřuje na nelegální skládku nebo skutečně do českých spaloven. Ale i tam by pálení zahraničních odpadů znečišťovalo ovzduší a měnily se ve škváru a toxický popílek, které by zůstávaly u nás. Navíc by masivní dovoz odpadů vedl k nárůstu provoz kamionů na českých silnicích.

Ekologické organizace jsou přesvědčeny, že každý stát by se měl postarat o své odpady.

Libor Ambrozek oznámil, že proti návrhu směrnice bude v Bruselu vystupovat. V úterý večer se k vládní pozici ostře formulovaným stanoviskem přidal také výbor pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny. Kritické stanovisko vůči návrhu Evropské komise zaujala také největší evropská asociace ekologických organizací EEB (European Environmental Bureau), která odeslala dopis všem mínistrům životního prostředí členských států EU s výzvou, aby odvrátili hrozbu ekologického dumpingu, které v současnosti čelí České republika.

Nevládní ekologické organizace návrhu Evropské komise také vytýkají, že postrádá konkrétní cíle a opatření, jež by pomohla prevenci vzniku odpadu a podpořila recyklaci. Chybí například motivace výrobců k dodávkám trvanlivějšího a snadno recyklovatelného zboží.

Ivo Kropáček, odpadový expert Hnutí DUHA, řekl:
„Pokud by prošel návrh směrnice, mohou české úřady zapomenout na hledání viníků a udělování pokut. Masivní převážení německých či rakouských odpadků přes hranice bude naprosto legální a republika ztratí jakoukoli možnost se mu bránit. Dovozy do spaloven by přitom několikanásobně překračovaly objem všech doposud nalezených nelegálních skládek. Ministři životního prostředí v Bruselu musí návrh zvrátit a hlavně – musí se proti němu postavit čeští poslanci Evropského parlamentu.“ Miroslav Šuta, odborný konzultant Společností pro trvale udržitelný život (STUŽ) v oblasti ekologických a zdravotních rizik, řekl.

 

„Českým nevládním organizacím se podařilo zmobilizovat v EU podporu pro postoj České republiky proti změně odpadové hierarchie a proti návrhu na změnu klasifikace spaloven odpadů na zařízení pro využití odpadů. Poznámky:

Prvními obětmi schvální nové směrnice ve stávající podobě by byli obyvatelé Prahy, Liberce, Brna a česko-německého a česko-rakouského pohraničí, kterým by hrozil nekontrolovatelný dovoz odpadů ze zahraničí. Vzhledem k plánům na výstavbu dalších spaloven komunální odpadů by v budoucnu mohli být ohrožení také obyvatelé Českých Budějovic, Opatovic, Plzně a Ostravy.“

 

[1] Návrhy Rámcové směrnice o odpadech a Tématické strategie pro předcházení vzniku a recyklaci odpadů zveřejnila Evropská komise v prosinci 2005.

Zelená desítka, koalice environmentálních nevládních organizací zaměřená na politiku EU, zveřejnila dnes široký, dynamický program pro udržitelný rozvoj EU. Jedná se o soubor konkrétních návrhů vyzývající politiky a rozhodující činitele Evropské unie, aby přeměnili Strategii udržitelného rozvoje Evropské unie na ambiciózní, ale dosažitelný plán.

Zásadní podmínkou všech klíčových témat je vytvoření souboru měřitelných cílů – od klimatu a energie, k sociálnímu vyloučení a dopravě – a zrovna tak je důležitá lepší implementace existující environmentální legislativy napříč členskými státy. EU. Ostatní priority návrhu zahrnují: 10% přesun daní od zdanění práce ke zdanění aktivit škodících životnímu prostředí, požadavek na snížení spotřeby nových osobních aut na polovinu během následujících deseti let, který Desítka upřednostňuje před konkurenčním návrhem využití biopaliv a dále také požadavek na zajištění lepší koordinace mezi členskými státy směřující k účinné a koherentní strategii pomoci.

Dnešní návrh Zelené desítky je přímou odpovědí na revizi Strategie udržitelného rozvoje, kterou zveřejnila Komise v prosinci 2005. Tuto revizi vidí environmentální organizace jako pozitivní krok vpřed, i když stále lze v ní najít velký prostor ke zlepšení. Zelená desítka chválí Rakouské předsednictví za organizaci debat ke Strategii udržitelného rozvoje EU na všech zasedáních Rad ministrů před přijetím definitivní verze strategie na Evropském summitu v červnu 2006. Rada ministrů životního prostředí začíná diskusi 9. března.

John Hontelez, generální tajemník Evropské environmentální kanceláře, uvedl: „Doufáme, že ministři životního prostředí vtisknou strategii ambiciózní charakter a že následující Rady ministrů budou následovat jejich příklad – a doufáme, že tento proces povede k dobrému výsledku v červnu. Program Zelené desítky se snaží podnítit debatu o tom, jak se EU může stát prosperující a sociálně spravedlivou společností, která respektuje únosné kapacity regionu a světa.“


Program Zelené desítky pro udržitelný rozvoj EU je k dispozici na: http://www.eeb.org/activities/sustainable_development/G10-on-SDS-March2006.pdf

Další informace:
John Hontelez, EEB Secretary General, Tel:  +32 (0)486 512 127 
Jiří Dlouhý, místopředseda Společnosti pro trvale udržitelný život, tel:  603 841 304 
Řecká vláda rozhodla 30. ledna o zákazu 31 variet geneticky modifikované (GM) kukuřice MON 810. Rozhodnutí přišlo zhruba týden po rakouském zákazu GM řepky GT73 a bylo reakcí na rozhodnutí Evropské komise z 10. ledna, kterým Řecku nařídila zrušení předchozího zákazu.

Řecko sice pod nátlakem EU starý zákaz 17 variet GM kukuřice zrušilo, ale okamžitě vydalo zákaz nový, který rozšířilo o dalších 14 variet, jež byly zapsány do Evropského katalogu osiv 30. prosince 2005. Řecko vydání zákazu zdůvodnilo mimo jiné potřebou ochrany životního prostředí.

Zákaz pěstování a dovozu osiva GM kukuřice MON 810 vydalo už v roce 1999 Rakousko, v lednu 2005 Maďarsko a v březnu 2005 i Polsko. Uvedené země zákaz odůvodňují neexistencí řádného monitorovacího plánu, jenž je pro GM plodiny vyžadován platnou evropskou legislativou. Evropským úřadům předložený plán monitoringu GM kukuřice MON 810 však byl podle kritiků 10 let starým monitoringem firmy Monsanto, který ignoroval řadu vědeckých studií publikovaných později. Tyto studie upozornily na řadu možných nežádoucích účinků, včetně vlivu Bt toxinu na ostatní živočišné druhy nebo na jeho akumulaci Bt-toxinu v půdě.

Praha/Plzeň (26. ledna 2006) - Dnes v Bruselu projednávaný návrh Rámcové směrnice o odpadech a Tématické strategie pro předcházení vzniku odpadů a jejich recyklaci považuje Společnost pro trvale udržitelný život (STUŽ) za vážnou hrozbu pro české i evropské životní prostředí (1). Oba dokumenty postrádají jak kontrolovatelné cíle, tak efektivní nástroje pro prevenci vzniku a recyklaci odpadů. Navíc oslabují koordinaci odpadové politiky v rámci EU a směřují i k oslabení principu zodpovědnosti výrobců za odpad. Přijetí návrhů v navržené podobě by nevedlo k proklamovanému politickému cíli - "recyklační společnosti", ale k vlně výstavby gigantických spaloven odpadů a k nekontrolovatelné lavině dovozu odpadů do České republiky a dalších nových členských zemí EU.

"Ilegální dovozy odpadu jsou už nyní v česko-německém pohraničí vážným problémem. Schválení návrhu nové evropské legislativy by bohužel otevřelo dveře k prakticky nekontrolovatelnému legálnímu dovozu stovek tisíců tun odpadů do stávajících nebo plánovaných spaloven odpadů. Vážně ohroženo by tak mohlo být životní prostředí Prahy, Liberce a Brna, kde už německé či rakouské firmy podaly žádosti o spalování dovážených odpadů. Nová legislativa by ale mohla být hrozbou také pro České Budějovice, Opatovice, Plzeň a Ostravu, kde se o výstavbách spaloven komunální odpadů seriózně uvažuje," uvedl MUDr. Miroslav Šuta, odborný konzultant STUŽ pro oblast ekologických a zdravotních rizik.

Zvýhodnění spalování odpadů na úkor recyklace by bylo nejen plýtváním materiálními hodnotami v odpadech obsaženými a rizikem pro životní prostředí, ale ohrozilo by i tisíce existujících pracovních míst v evropském recyklačním průmyslu. Sama Evropská komise přiznává, že kapacity pro recyklaci 10 tisíc tun odpadu mohou vytvořit asi 250 pracovních míst, zatímco jeho spalování jen 30 a skládkování dokonce pouhých deset. Důrazná politika prevence vzniku a recyklace odpadů tak může velmi dobře naplnit všechny tři hlavní složky udržitelného rozvoje - ekologickou, ekonomickou i sociální.

"Ministerstvo životního prostředí ČR by se mělo zcela jednoznačně a velmi tvrdě postavit proti navrhované změně odpadové hierarchie a proti návrhu na překlasifikování spaloven odpadů ze zařízení pro likvidaci odpadů na způsob využití odpadů. Jinak de facto ztratí možnost v rámci společného hospodářského prostoru EU zabránit masovému dovozu odpadů do České republiky", konstatovala ing. Eva Tylová, místopředsedkyně STUŽ.

Pro další informace:
MUDr. Miroslav Šuta

konzultant STUŽ v oblasti ekologických a zdravotních rizik
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
telefon:  608 775 754 

ing. Eva Tylová
místopředsedkyně STUŽ
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
telefon:  776 088 244 

Poznámky pro editory:

(1) Návrhy Rámcové směrnice o odpadech a Tématické strategie pro předcházení vzniku odpadů a jejich recyklaci zveřejnila Evropská komise v prosinci 2005. Zabývala se jimi lednová Rada ministru životního prostředí členských států EU, která také ustanovila speciální pracovní skupinu J1, jejíž druhé zasedání probíhá v Bruselu 26.1.2006. Česká republika podle sdělení MŽP ČR doposud nezaujala k oběma dokumentům pozici a chystá se do 3. února 2006 zaslat své píse

Skupina evropských ekologických a zdravotních organizací ocenila, že výbor Evropského parlamentu (EP) pro životní prostředí (ŽP) projednal návrh na nařízení pro aplikaci "Úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí". Přes tlak lobbystické organizace chemického průmyslu (CEFIC) při projednávání tzv. Aarhuské konvence odmítl parlamentní výbor restrikce, na kterých v prosinci 2004 dohodla Rada ministrů ŽP.

Výbor EP pro ŽP hlasoval ve prospěch toho, aby se přístup k informacím a účast veřejnosti týkal i bankovních aktivit institucí spravujících veřejné finance (např. Evropská investiční banka /EIB - European Investment Bank/). Dále výbor rozhodl, že nevládní organizace mají mít přístup ke spravedlnosti na úrovni Evropské unie i ve věcech ochrany životního prostředí.

Evropské NGO ve svém stanovisku upozornily i na to, že nátlakové sdružení evropského chemického průmyslu CEFIC se na poslední chvíli pokoušelo svou intervencí zvrátit hlasování ve výboru EP a žádalo poslance, aby hlasovali proti právu občanů na informace a proti přístupu občanů ke spravedlnosti ve věcech životního prostředí.

Společné stanovisko vydané 22. listopadu 2005 v Bruselu podpořily CEE Bankwatch Network, Friends of the Earth Europe, European Environmental Bureau, European Public Health Alliance - Environment Network a Transport and Environment. Celé stanovisko v angličtině naleznete níže.

Text Aarhuské konvecne v čestině i angličtině naleznete ZDE: "Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí"

European Parliament vote brings Aarhus Convention application back on track (Brussels, Belgium, 22 November 2005) -- European environmental and health organisations welcomed the position taken today by the European Parliament’s Environment Committee on a Regulation to apply the Aarhus Convention to the EU institutions. The Committee voted for amendments to bring the Regulation in line with the Aarhus Convention’s requirements and rejected the limitations EU Environmental Ministers had agreed upon in December last year.

Environmental and health organisations welcome European Parliament Environment Committee vote in favour of environmental democracy

 

The Committee decided that the Regulation should follow the terms of the Aarhus Convention more closely. For instance, access to information and public participation should also include information related to banking activities, and environmental NGOs should have the right to access to justice on the EU level to defend the environment.

John Hontelez, Secretary General of the European Environmental Bureau, said: ”The European Community ratified the Aarhus Convention a year ago. However, the Council of Ministers refused to accept the consequences of this Convention, which is there to strengthen environmental democracy. Access to justice to defend environmental interests is an essential tool for environmental organisations when public authorities fail to apply their own laws. Aarhus requirements apply in the member states and should also apply to the EU’s institutions. The Environment Committee took the right decision to bring this key element back in the second reading.”

Magda Stoczkiewicz, Policy Co-ordinator of CEE-Bankwatch Network, commented: ”We are delighted that the Environment Committee shares our view that banking should not be exempted from Aarhus. It means that the EU’s house bank, the European Investment Bank, will need to adapt its information policy to the rules of the Regulation. It is a very welcome outcome given the fact that the EIB has been advocating for exemption from this Regulation and it should lead to the first binding law for the EIB to release information to interested citizens and people affected by EIB financed projects.”

The environmental organisations are disappointed about the decision of the rapporteur of the Environment Committee, the Finnish conservative Eija Riitta Korhola to vote against the final result of the votes since most of the amendments she proposed were adopted. She was followed by most PPE-members, but a big majority of the Committee supported the resulting report, for final vote in the EP Plenary in December or January.

A remarkable last minute intervention came from CEFIC, the European umbrella of the chemical industry. In a letter it called upon the members of the Environment Committee to vote against amendments on access to information and access to justice rights for EU citizens.

John Hontelez said: “CEFIC wants to limit the role of environmental NGOs. The Commission, in its original proposal for the Regulation, found a good way to implement also the third pillar of the Aarhus Convention: access to justice. The European Community is a prestigious Party to the Aarhus Convention and it should not give the bad example of partial, arbitrary, application. The Environment Committee’s amendments help prevent this.”

If the EP Plenary follows the Environment Committee, Parliament and Council will have to come to an agreement via a conciliation procedure.

For further information please contact:
John Hontelez, EEB, Tel:  +32 486 512 127 , e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Magda Stoczkiewicz, CEE Bankwatch Network, Tel:  +32 475 867 637 , e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Genon K. Jensen, EPHA Environment Network (EEN),  +32 495 808 732 

Stejnojmenná zpráva sítě ředitelů evropských agentur proživotní prostředí zkoumá v souvislosti se zaměřením Evropské unie na růst a zaměstnanost důkazy o vazbách mezi environmentální regulací a konkurenceschopností.

Zpráva konstatuje, že moderní ekologická legislativa může snížit náklady průmyslu a podnikání, vytvořit trhy pro ekologické zboží a služby, podněcovat inovace, snižovat podnikatelské riziko a zvyšovat důvěru investičních trhů a pojistitelů, přispívat ke konkurenční výhodě a vytvářet konkurenceschopné trhy, vytvářet a udržovat pracovní místa, zlepšovat zdraví pracujících a veřejnosti, chránit přírodní zdroje, na kterých závisí nejen podnikání i život nás všech.

Zpráva dále konstatuje, že v současné době existují významné důkazy o tom, že kvalitní environmentální řízení a regulace nenarušují celkovou onkurenceschopnost a hospodářský rozvoj. Naopak, mohou být prospěšné tím, že vytvářejí tlak, který podněcuje inovace a upozorňuje podniky na neefektivitu zdrojů a nové příležitosti.

Návrh nové chemické politiky (REACH) v hlasování Evropského parlamentu (EP) prošel jasnou většinou, v poměru 407 hlasů PRO a 155 hlasů PROTI. Spotřebitelské, ekologické, ženské a zdravotnické organizace dnes ve společném prohlášení ocenily, že se EP vyslovil pro náhradu nebezpečných chemikálií bezpečnějšími alternativami podporou seriózní procedury autorizace chemikálií. Nevládní organizace zároveň varují, že se parlament vyslovil pro velmi benevolentní podmínky pro registraci chemických látek, což by vedlo k tomu, že u tisíců látek nebudou zpracována jejich základní toxikologická hodnocení.


Nevládní organizace dále upozorňují, že další rozhodnutí o identifikaci a náhradě nebezpečných chemickálií bude mít v ruce Rada ekonomických ministrů členských zemí EU (ČR zastupuje buď Martin Jahn nebo Milan Urban) a že na nich bude záležet, zda politici dají přednost ochraně zdraví všech obyvatel Evropy a jejich životnímu prostředí nebo zájmům velkých výrobců chemikálií.

Společné prohlášení podepsaly následující nevládní organizace a jejich koalice: European Environmental Bureau, European Public Health Alliance - Environment Network, EUROCOOP, Friends of the Earth Europe, Greenpeace, Women in Europe for a Common Future, WWF. Jeho text anglickém originále následuje.

Parliament votes to phase out hazardous chemicals but allows huge knowledge gaps on safety

Strasbourg, 17 November 2005 - Environmental, women’s, health and consumer organisations recognised the important step taken by Parliament today towards replacing hazardous chemicals with safer alternatives but regretted that MEPs exempted thousands of chemicals from the need to provide any health and safety information.

The European Parliament supported the obligation to replace hazardous chemicals with safer alternatives when these are available (the ‘substitution principle’), sending a strong message to ministers of national governments who will next make a decision on REACH. This requirement is essential to end the build-up of harmful chemicals in our bodies and the environment.

The groups warned, however, that the failure to provide basic safety information about chemicals will make it impossible to systematically identify and replace the most hazardous substances, which is the one of the principle aims of REACH. At present we lack basic data on the environmental and health impacts of 90% of substances.

The groups therefore condemned the decision to severely weaken crucial safety testing requirements for all chemicals covered by REACH.

A REACH adopted on this basis will not deliver the health and environment protection the public needs, as it would leave thousands of chemicals without basic toxicity data and so would hamper the identification of harmful chemicals, such as hormone disrupters.

The Council of Ministers has the opportunity to strengthen the legislation - when Competitiveness Ministers meet in Brussels – by ensuring that the legislation will help both identify and replace hazardous chemicals covered by REACH. This is a unique opportunity to protect women, men and children and their environment and it should not be sacrificed for the short-sighted interests of the large chemicals producers.

Evropský parlament bouřlivě debatuje o reformě chemické politiky EU (REACH), když se německým konzervativním politikům nepodařilo prosadit další odklad projedanávání. U této příležitosti se pro REACH v tiskové zprávě vyslovil i ministr LIbor Ambrozek: „Zatímco používání těch nejrizikovější látek – například DDT či PCB – je zakázáno či pečlivě sledováno, o řadě jiných nemáme ani ty nejzákladnější údaje, včetně jejich dopadů na lidské zdraví. Česká republika při jednáních prosazuje povinnost nahrazovat rizikové látky tam, kde je to možné a ekonomicky únosné. Spotřebitelé by měli mít k přístup k úplným informacím o složení výrobku, zejména těm, které znamenají zdravotní riziko. Zároveň by systém měl být administrativně co nejjednodušší, což by snížilo finanční dopady na chemický průmysl."
Na rozdíl od Ambrozka se otevřeně proti REACH staví řada českých europoslanců, např. Vladimír Železný, Miroslav Ouzký (ODS) nebo Jan Zahradil (ODS). Kompromisně se vyjádřila např. Zuzana Roithová (KDU-ČSL) nebo Miloslav Ransdorf (KSČM). Pro "co nejúčinnější legislativu z hlediska ochrany lidského zdraví" se podle ČTK vyslovil třaba JIří Maštálka (KSČM).

Podrobnější informace naleznete například

- v tiskové zprávě ČTK EP projednává důležitý zákon o chemikáliích, hlasování ve čtvrtek

- v tiskové zprávě MŽP ČR Evropský parlament zítra hlasuje o nové chemické politice

- v tiskové zpráve Greenpeace ČR Hlasování v EP: REACH čeká první zkouška

Spotřebitelské, ekologické, ženské a zdravotnické organizace dnes ve společné prohlášení varovaly, že Evropský parlament může svým hlasováním ohrozit původní záměr reformy chemické politiky EU (REACH) na lepší ochranu zdraví lidí a životní prostředí. REACH by podle prohlášení NGO mohl být naopak vážným ohrožením pro zdraví i přírodu, pokud nebude přijata procedura autorizace (povolení) nebezpečných chemikálií v podobě navržené ekologickým výborem Evropského parlamentu a pokud by byla schválena registrace chemikálií v kompromisní podobě navržené poslanci Sacconim a Nassauerem.


Společné porhlášení podepsaly následující nevládní organizace a jejich koalice: European Environmental Bureau, European Public Health Alliance - Environment Network, EUROCOOP, Friends of the Earth Europe, Greenpeace, Women in Europe for a Common Future, WWF. Jeho text anglickém originále následuje.

WHEN ‘REACH’ BECOMES A THREAT

Environmental, health, women's and consumer groups warned today that the Parliament risks turning REACH from a pro-environment and health legislation into just the opposite. If the Sacconi-Nassauer deal on registration is adopted by plenary and, at the same time, the authorisation package agreed in the environment committee is rejected, REACH will not only fail to benefit human health and the environment but would threaten them, the groups said. This will not improve the bad image of the chemicals industry.

AUTHORISATION: weakening existing protection levels - The door will be wide open for the continued and legal use of identified dangerous chemicals if producers are allowed to continue marketing the most hazardous substances by claiming they are ‘adequately controlled’. Unless the authorisation package adopted in the environment committee is supported, an identified carcinogen or reproductive toxin for which safe alternatives are available would be allowed to stay on the market and could be used in consumer products, contrary to existing legislation.

REGISTRATION - The registration package supported by the main political groups would let companies supply only little and low quality safety information on chemical substances:

- Almost no safety data will be required for 70-90% of substances produced in 1-10 tonne volumes per year – beyond, for example, details of boiling point. (Current legislation requires health-relevant information for all new chemicals produced in volumes above 10 kilos a year.)

- Tests for chemicals produced in all volumes above 10 tonnes per year will fall below international (OECD) guidelines for high volume chemicals, which industry has long committed to respect.

- Large chemicals producers will be permitted not to share data with SMEs. Without obtaining basic safety information, there is no way of identifying which chemicals pose a threat to health and the environment, or of banning their use. The NGOs warned the Parliament not to mislead the public by calling a decision that is likely to damage human health and the environment a pro-environment vote.

Evropa je nejvýznamnějším výrobcem chemických látek a největším trhem světovým trhem s nimi. Skandály spojené s chemickým průmyslem v posledních desetiletích (PCB, Bhópál, Seveso, TBT) vedly k postupném zavádění dílčích právních regulací výroby chemických látek a nakládání s nimi. To vedlo k vytvoření roztříštěného, nepřehledného a administrativně náročného právního propletence, který však nevyhovuje zejména proto, že je neefektivní z pohledu ochrany lidského zdraví. Proto se EU odhodlala k jedné z největších a nejpodstatnějších reforem posledních desetiletí, která hodlá nahradit desítky stávajících předpisů jednotným systémem, pro který se užívá zkratka REACH (registrace, evaluace a autorizace chemických látek).

Cílem reformy je zvýšit inovativnost a konkurenceschopnost evropského průmyslu, zajistit dostatek informací o produkovaných chemikáliích a lépe chránit životního prostředí a zdraví lidí před nebezpečnými chemikáliemi. Zda se to podaří, rozhodnou Evropský parlament a Evropská komise, patrně koncem roku 2006.

"Staré" a "nové" chemické látky

Asi 100 tisíc chemických látek, které byly uvedeny na trh do roku 1981, je podle Evropské environmentální agentury v EU evidováno v registru EINECS (European Inventory of Existing Commercial Substances). Zjednodušeně se jim říká “staré” látky na rozdíl od “nových”, jež byly na trh uvedeny a registrovány po roce 1981. U "nových" látek byly zavedena povinnost prověřit účinky na lidské zdraví i životní prostředí, která se vztahovala na každého, kdo vyrobí nebo doveze více než 10 kg "nové" substance.

V současnosti je v EU v prodeji asi 30 - 70 tisíc látek, z nichž u 75% je známo jen málo o jejich toxicitě. Drtivou většinu stávající produkce tvoří “staré” látky, na které se bohužel doposud systém povinného hodnocení zdravotních a ekologických dopadů nevztahoval. Pouze u hrstky "starých" látek byla dokončena studie zdravotních a environmentálních rizik, ale u většiny je stále není známo jen málo o osudu v prostředí a rizicích pro lidské zdraví. Mnohé nebezpečné látky se stále běžně používají, a to i jako součást spotřebního zboží (např. bromované zpomalovače hoření, organické sloučeniny cínu, alkylfenoly, chlorované parafíny, ftaláty). Pokračovaní ve výrobě a používání "starých" látek je dnes bohužel pohodlnější než investovat do vývoje bezpečnějších alternativ, které již povinným testováním projít musejí.

Neúnosnost stávající situace si uvědomují nejen lékaři či toxikologové, ale i politici, ekonomové a moderní průmysloví manažeři. Přítomnost mnoha nebezpečných látek prakticky na jakémkoli místě planety kromě negativních dopadů na zdraví lidí a životní prostředí (a s nimi spojenými ekonomickými ztrátami) také poškozuje kredit chemického průmyslu a potenciál jeho budoucího rozvoje. Ilustrativním příkladem může být horká debata posledních měsíců o odsunu ústecké Spolchemie z centra města.

REACH - návrh nové chemické politiky EU

Nově navržený systém registrace, evaluace a autorizace chemických látek (REACH) by se měl týkat chemikálií vyráběných nebo dovážených do EU jedním subjektem v množství větším než 1 tuna ročně, tedy asi 30 tisíc látek. REACH stanovuje 4 kategorie dle roční produkce (do 10, do 100, do 1000 a nad 1000 tun), pro které jsou odstupňovány nároky na požadované informace i časový harmonogram. Látky dodávané v množství nad 1000 t/rok jedním podnikatelským subjektem bude nutno prověřit do 3 let od vstupu legislativy v platnost. Až 11 let budou mít na registraci subjekty vyrábějící do 1 tuny jednotlivé látky ročně.

Patrně jen třetina z asi 30 tisíc látek, na něž se REACH vztahuje se podrobí povinné registraci (zbytek představují např. polotovary, s nimiž uživatel nepřichází do styku či směsi tvořené registrovanými složkami). Z těchto cca 10 tisíc chemikálií bude asi 80 % pouze registrováno, neboť nepůjde o látky příliš nebezpečné. Zbývajících asi 20 % látek má projít komplexním testováním, které bude povinné pro látky karcinogennní, mutagenní, perzistentní, ovlivňující reprodukci nebo akumulující se v živých organismech. Na základě řádně provedeného zhodnocení účinků (evaluace) bude látkám udělena autorizace, která by mohla specifikovat podmínky bezpečného užití, případné jeho omezení.

Odpovědnost za registraci ponesou sami výrobci, případně dovozci látky. Podmínky pro přezkoumání (evaluaci) však musí vytvořit jednotlivé členské státy prostřednictvím sítě autorizovaných pracovišť. Nově má být zřízena Evropské agentura pro chemické látky, která bude zpracovávat registrační dokumentace od výrobců a dovozců i výsledky evaluace. Agentura provede konečné posouzení látky a návrh rozhodnutí předloží Evropské komisi, která vydá autorizaci pro uvedení látky na trh EU.

REACH zohledňuje možnosti malých a středních firem, které mohou danou substanci registrovat kolektivně a podstatně tak ušetřit náklady. Navíc průmysloví uživatelé chemikálií se budou moci odvolat na registraci provedenou svými dodavateli. Firmy dále budou mít možnost zapojit se do výměny údajů o chemikáliích, využívat dostupnou literaturu i dříve provedené zkoušky, aby se omezily náklady na registrace nebo např. zbytečné opakované testování chemikálií na zvířatech. Výzkum a vývoj nových látek bude možné bez registrace provádět po dobu 5 let, navíc s možností odkladu o dalších 5 let.

Co přinese REACH?

Evropská komise předpokládá, že nová chemická politika (REACH) přinese tyto výsledky:

· odstraní dosavadní diskriminaci “nových” látek vůči “starým”
· bude stimulovat výzkum a rozvoj nových technologií
· zvýší konkurenceschopnost evropského chemického průmyslu v celosvětovém kontextu
· zlepší management chemických látek a zvýší úroveň chemické bezpečnosti v zemích EU
· zvýší úroveň bezpečnosti práce zaměstnanců a sníží náklady ochranu zdraví při prácí
· sníží společenské náklady na léčbu chronických onemocnění spojených z působením chemikálií
· zvýší úroveň ochrany práv spotřebitelů

Podle odhadu Evropské komise by společenský přínos systému REACH měly zdaleka přesáhnout náklady na jeho zavedení. Díky uplatnění REACH by se mělo předejít každý rok až 4300 novým zbytečným případům rakoviny, neboť doposud každý pátý zaměstnanec v EU přichází do kontaktu s karcinogeny. EK očekává úspory na nákladech na ochranu zdraví při práci a na ochranu zdraví spotřebitelů ve výši 18 až 54 miliardy euro v nebližších 30 letech.

Změna odpovědnosti průmyslu a jeho postoje

V souladu s principy fungování EU systém REACH logicky a spravedlivě přenáší část odpovědnosti za chemická rizika na jejich původce, tedy na průmysl. Dosud musejí orgány státního dohledu samy financovat a prokazovat případnou škodlivost určité chemikálie a na základě toho posléze připravují opatření pro omezení nebo zákaz jejího použití. Systém REACH vyžaduje naopak na výrobcích či dovozcích, aby prokázali znalost vlastností a zdravotní rizika produkovaných či importovaných substancí. Ti také musí řádně ošetřit, aby z kontaktu chemikálie s člověkem či životním prostředím nehrozilo nebezpečí.

Primárně odpovědnými budou tedy výrobci a dovozci v sektorech chemického průmyslu. Nová chemická politika se však dotýká i průmyslových uživatelů chemikálií, kteří musí přinejmenším ověřit, zda jimi užívané chemické látky prošly registrací a případnou autorizací. Např. výrobce textilu či nábytku užívající chemikálii přicházející do styku s lidským tělem musí prověřit, zda je jím užívaná chemikálie registrována. Pokud ne, musí tak učinit sám.

Inovace, konkurenceschopnost a předpokládané globální dopady

Ekonomičtí analytikové i Evropská environmentální agentura s odkazem na analýzy zkušeností se zaváděním environmentální regulace během 70. až 90. let v různých částech světa dokazují, že tato opatření podnítila inovaci v průmyslu a vedla k rozvoji nových progresivních technologií. Podobné scénáře jsou přepokládány i po zavedení REACH, což by vedlo do budoucna nejen větší bezpečnosti a prosperitě průmyslu, ale také ke zkvalitnění životního prostředí a ke zlepšení ochrany zdraví obyvatel.

Odhady nákladů ze strany průmyslových podniků a také studie dopadů na podnikání vypracovaná EK bohužel ignorují potenciální pozitivní vlivy systému REACH na inovace a konkurenceschopnost, a to zejména v následujících aspektech:

· Získání nových trhů pro produkty bezpečnější a šetrnější k životnímu prostředí.
· Bezpečnější produkty sníží riziko budoucích právních sporů ohledně zodpovědnosti, které mohou vést k obrovským výdajům (jak tomu bylo např. u azbestu).
· Zvýšení důvěry mezi zákazníky, zaměstnanci, místními komunitami a investory povede ke vzniku pozitivnějšího obchodního prostředí.
· Usnadnění zavedení nových chemických látek na trh podpoří rozvoj a inovace. · Předvídatelnější regulační systém napomůže budoucímu dlouhodobému plánování ze strany průmyslu.
· Větší transparentnost a lepší komunikace v rámci dodavatelského řetězce povede ke vzniku lepších praktických možností a důvěry ze strany uživatelů na konci řetězce a malých a středních podniků.

Zavedení bezpečnějších alternativ ke stávajícím rizikovým látkám budou mít vzhledem k velikosti a významu společného trhu EU nepochybně též globální dopad. To si dobře uvědomují zejména bezprostřední konkurenti evropského chemického průmyslu v USA a v Japonsku, kteří nebudou moci ignorovat nový regulační systém EU. Přitom např. USA nyní na trh EU každoročně exportují chemické látky v hodnotě 17 miliard euro.

Evropská komise zrušila své plány na přípravu direktivy o bioodpadech, ačkoli ideu podporovaly ekologické nevládní organizace, asociace firem podnikajicích v oblasti odpadů a také řada členských zemí EU. Podpůrné dopisy kromě ministrů životního prostředí Španělska, Rakouska a Německa odeslal také Libor Ambrozek.

Společnou tiskovou zprávu EEB, ASSURRE, European Compost Network, FEAD a RREUSE v angličtině ve formátu PDF naleznete ZDE: Stakeholders disappointed that Commission backs down on strategic biowaste legislation

Český ministr ŽP Libor Ambrozek v dopise odeslaném 22. srpna 2005 eurokomisaři Dimasovi uvádí kromě jiného:

"Domnívám se, že tato problematika by měla být regulována na úrovni Společenství směrnicí, která by vhodně doplnila směrnici o skládkování odpadů. Uvítali bychom, kdyby směrnice komplexně upravila nakládání s biodegradabilnimi odpady. Návrh této směrnice by podle mého názoru měla Komise předložit co možná nejdříve a vyjít přitom z již nashromážděných poznatků.

Stakeholders disappointed that Commission backs down on strategic biowaste legislation

Despite numerous calls from EU Member States, the European Parliament and a broad range of stakeholders, the European Commission has recently confirmed its decision to abandon the idea of an independent directive on biowaste. It was expected such a directive would give much needed guidance to help Member States fulfil the targets of the Landfill Directive reducing biodegradable waste landfilling and make waste management investment decisions.

In a recent letter replying to a broad coalition of stakeholders3, European Environment Commissioner Dimas confirmed that the Commission will not go down the route of dedicated legislation on biowaste. Instead it suggests alternative instruments, which only focus on the setting of quality standards – on compost and installations at EU level.

The coalition is deeply worried that this “hands-off” approach may endanger the timely and effective implementation of the Landfill Directive by leaving no guidance to Member States and local authorities as how best to achieve the landfill diversion targets in an integrated way. “The political signal of reducing reliance on landfill with clear diversion targets4 in the Landfill Directive was a necessary first step”, said a spokesperson of the coalition. “However, it is essential that the Commission provides Member States with strategic guidance as regards which management options to consider when implementing national strategies for the diversion of biodegradables. The compostable biowaste fraction of biodegradable waste is the biggest household waste fraction, which accounts for 30% to 45% of municipal solid waste across Europe. Setting harmonised recycling targets at EU level will therefore send an important political signal in a critical time period when Member States and local authorities are taking long-term decisions on future waste management policy direction and investments”.

By proposing an approach based solely on compost and installation standards, the Commission is reversing the strategic approach to waste policy taken up to now. Actively steering EU waste management by setting clear goals for priority waste stream management is the basis for creating secure environments for investment and innovation in recycling across Europe. A good example is the Packaging and Packaging Waste Directive. Compost and other biological treatment standards alone will not provide adequate upstream guidance for the whole sector of the biological treatment of waste and organic matter recycling. “The Commission is wrong in believing that sustainable management of biowaste would take place without EU guidance”, continued the coalition spokesperson. “Biowaste is a valuable resource and it is economically and environmentally unjustified to abandon EU legislation in this area”.

The coalition is supported in its concerns by a number of EU Member States5 and now encourages other Member States, Members of the European Parliament and other actors to call on the Commission to respect the demands of the 6EAP, the European Parliament and the Council – and put biowaste legislation back onto the EU political agenda.

 

Zatímco Evropská komise povolila dovoz geneticky modifikované (GM) řepky, Austrálie už několik měsíců prožívá vážnou krizi způsobenou kontaminací GM řepkou, která se vymyká kontrole.

Australské problémy s GM řepkoou Řepka se v Austrálii pěstuje na milionech hektarů a má pro zemi značný hospodářský význam, podstatná část úrody je totiž určena na vývoz. Genetická kontaminace řepky je už ohlášená ze 4 států australské federace - Nového jižního Walesu, Jižní Austrálie, Viktorie a Západní Austrálie. Vláda Nového Jižního Walesu (NJW) se proto rozhodla zakázat jakékoli pěstování GMO (zatím do března 2008) a přikázala zlikvidovat milióny sazenic řepky. Podle vyjádření ministra Iana Macdonalda muselo být zlikvidováno 9 polních odrůdových pokusů s řepkou pro podezření z genetické kontaminace. Vážné znepokojení nad neschopností nebo neochotou firem obchodujících s GMO zabránit genetické kontaminaci vyjádřil i jeho kolega Kim Chance, ministr zemědělství vlády Západní Austrálie. Australští farmáři žádají, aby firmy ovládající obchod s GMO byly volány k odpovědnosti za a byly nuceny zemědělcům vyplácet kompenzace za kontaminaci GMO.

Příčinou genetické kontaminace může být osivo špatně označené či nedopatřením kontaminované, ale také zkřížené opylení (tzv. cross pollination ) mezi konveční a geneticky manipulovanou rostlinou řepky. Podle profesora Tima Reevese z komise pro genovou technologii, která nad pokusy v Novém Jižním Walesu dohlížela, bylo minimálně na jednom z polí nalezeno až 20% (!) rostlin řepky tolerantní ke glyfosátu, což je vlastnost vnášená do řepky metodami genetické manipulace.

Tyto GM plodiny zavedla do praxe firma Monsanto, aby udržela odbyt svého herbicidu Roundup, kterému končila patentová ochrana. Farmáři, kteří si koupí osivo GM plodiny vyvinuté Monsantem jako odolné vůči herbicidu, zároveň podepisují závazek používat jen postřik této firmy. Farmáři si také nesmí ponechat semena z vlastní úrody k použití jako osivo v následujícím roce. Musí si každý rok koupit nové osivo (a nový herbicid), jinak jim o armády právníků Monsanta hrozí léta vláčení po soudech jako se to stalo jejich kanadskému kolegovi Percy Schmeiserovi.

EU otevřela dveře pro GM řepku

Zatímco Austrálie s obtížemi likviduje zamoření GM řepkou, Evropská unie mu nedávno otevřela dveře. Evropské komise od počátku září 2005 povolila dovoz osiva GM řepky GT73 vyráběné firmou Monsanto. Autorizace byla vydána na 10 let a údajně obsahuje "soubor doporučených pravidel, jak má společnost Monsanto jednat, dojde-li k náhodnému úniku osiva". Podle mezinárodní ekologické organizace Přátelé Země, ale Evropská komise nedokázala specifikovat opatření, která by genetické kontaminaci zabránila a hrozí, že dojde k opakovaná skandálů s genetickou kontaminací, ke kterým došlo v Kanadě a Austrálii. Přátelé Země proto vyzývají vlády jednotlivých členských států EU, aby podobně jako v Austrálii v rámci svých pravomocí GM řepku firmy Monsanto zakázaly.

Smutnou vizitkou pro demokracii v EU je informace Přátel Země, že na setkání ministrů životního prostředí 13 z 25 členských států hlasovalo proti povolení GM řepky v EU (ministr Ambrozek se za Česko hlasování zdržel), a přesto Evropská komise názor ministrů většiny členských států ignorovala a povolení agrochemická firmě Monsanto vydala.

Monsanto kvůli GMO masově korumpovalo indonéské úředníky

Rozhodnutí Evropské komise vzbuzuje obavy i vzhledem k odhaleným korupčním skandálům mezi evropskými komisaři v minulosti. Přitom Monsanto je známo svými nevybíravými metodami prosazování GMO. Letos byla firma americkými úřady potrestána pokutu ve výši 1,5 miliónu dolarů za systematické uplácení indonéských úřadů při povolování GMO. Celkem se jednalo se o ilegální nebo problematické platby nejméně pro 140 současných nebo bývalých indonéských vládních úředníků a členů jejich rodin. Úplatky vykázalo Monsanto jako "konzultační poplatky" a dopustilo se tak podle amerického ministerstva spravedlnosti porušení amerických zákonů (Forreign Corrupt Practice Act). Někteří akcionáři Monsanta jsou situací ve firmě natolik znepokojeni, že žádají o změny pravidel pro top management firmy.

Monsanto čelí v Indonésii silnému odporu farmářů proti plánům na zavedení pěstování GM bavlníku a firma se pokusila tyto problémy "vyřešit" úplatkem významnému úředníkovi indonéského ministerstva životního prostředí, aby při rozhodování o GM bavlníku ignoroval výsledky jedné z nepohodlných studií. V roce 2002 tehdejší hlavní manažer Monsanta přikázal indonéské konzultační firmě vyplatit úplatek ve výši 50.000 dolarů. Následně během vyšetřování korupce Monsanto připustilo, že nešlo o ojedinělý případ a že v letech 1997 až 2002 zaplatilo okolo 700 tisíc dolarů mnoha dalším úředníkům. Vedení Monsanta přiznalo za "nežádoucí činnost" plnou odpovědnost a souhlasilo s provedením tříleté hloubkové kontroly svých obchodních praktik americkými úřady.

Největší evropská federace nevladních ekologických organizací (European Environmental Bureau - EEB) vyjádřila dnes v tiskové zprávě obavy z vážných nedostatků v připravovaném návrhu Tématické strategie pro recyklaci a prevenci vzniku odpadů (Thematic Strategy for Waste Prevention and Recycling).

Commission plans to bin credible recycling policy

Brussels (25/10/2005) – Last Thursday 20 October the European Commission launched an inter-Commission-service consultation ahead of finalising the Thematic Strategy for Waste Prevention and Recycling by end November. The EEB, Europe's largest federation of environmental citizens' organisations, is concerned that as it stands the Strategy would propose an approach that leads to clear deregulation and loss of environmental ambition level for EU waste management policies – in particular concerning the key objective of moving towards resource efficiency and a (resource) recycling society.

The combination of abandoning the existing approach of waste stream recycling targets and substituting it with tools such as ‘lifecycle thinking’ to be carried out via plans at national or regional level or ‘recycled product standards’, is the same as stopping all attempts to actively steer waste management across the EU up the waste hierarchy towards more recycling and less dumping and burning.

“We do not see how the Commission will be able to follow 25, or probably many more, simultaneous lifecycle assessment processes on whether to dump, burn or recycle individual types of waste. The Commission already admits that it does not have the possibility to assess the Waste Management Plans it receives – so how will they assess such complex processes as individual national, regional or local ‘lifecycle thinking’ assessments?” asks John Hontelez, Secretary General of the EEB. “This process is not enforceable and the conclusion can only be that we are shifting waste policy from enforceable tools and policy approaches that can be clearly monitored – such as harmonised EU recycling targets on priority waste streams – to unenforceable ‘soft tools’ like so-called local assessments of best lifecycle options”.

The Commission, in response to the simplification focus of the new industrial policy launched on 5 October, claims the main driver for the simplification of waste legislation will be the Thematic Strategy on Waste Prevention and Recycling . However, according to the EEB’s EU Policy Director Stefan Scheuer, “the foreseen approach is virtually unenforceable and will therefore greatly complicate – rather than simplify – the implementation of a common EU waste policy. We call on the Commission to adopt a coherent and constructive approach to ‘better regulation’, which deserves this name. EU waste policy should therefore retain enforceable tools and implementable objectives such as harmonised EU recycling targets”.

To add to these concerns the draft Strategy would not only abandon the active policy to steer waste towards recycling, it would also simultaneously promote incineration – proposing to reverse a European Court of Justice case by reclassifying Municipal Solid Waste incineration as recovery, purely on the basis of energy efficiency. There would be no consideration of wider environmental concerns regarding the greater resource and energy savings that can often be achieved by recycling, or criteria such as preventing dispersion of hazardous substances.

For further information please contact:
Melissa Shinn, EEB Waste Policy Officer, tel:  +32 2 289 1308 
Gemma Parkes, Press & Publications Officer, tel:  +32 2 289 1309 

Note to editors:

Our concerns that the Strategy implies a shift towards national and local assessments is based primarily on the direct dismissal of further waste stream legislation (in preference for material stream focus) – on page 17 of inter-service consultation draft Commission Communication Taking sustainable use of resources forward: A Thematic Strategy on the prevention and recycling of waste. This is proposed despite the Impact assessment background report submitted by EPEC which clearly emphasises the benefits of such legislation and its targets (page 38 EPEC report) and despite a general rejection of the material approach by almost all stakeholders (page 161 EPEC report) – available at http://europa.eu.int/comm/environment/waste/pdf/epec_report_05.pdf

However, our concerns are also based on our observations of the approach proposed for the management of biowaste. This is the only waste stream (of the two waste streams identified in the 6EAP as candidates for recycling legislation – and therefore potential application of recycling targets) that is addressed directly by the Strategy package. It is therefore the first waste stream that has been assessed and evaluated with this new proposed Commission waste policy approach, thereby illustrating the de facto results of such an approach (see page 18 of inter-service consultation draft Commission Communication Taking sustainable use of resources forward: A Thematic Strategy on the prevention and recycling of waste).

Evropské organizace zdravotníků, ochránců životního prostředí a práv spotřebitelů společně vyzvaly 6.10 2005 Evropskou agenturu pro bezpečnost potravin (EFSA), aby ochranu zdraví a životního prostředí upřednostnila před komerčními zájmy.

Podle společného prohlášení EUROCOOP, European Environmental Bureau (EEB), Přátel Země, European Public Health Alliance a Greenpeace by EFSA měla podstatně změnit svou práci i své procedury. Výrazně kriticky se tyto organizace staví zejména k práci EFSA v oblasti geneticky modifikovaných organismů (GMO). EFSA by měla mimo jiné zvýšit transparentnosti svých rozhodovacích procesů a přehodnotit složení vědeckých panelů tak, aby byla zachována jejich nestrannost a nezávislost na průmyslu.

Společná výzva NGO adresovaná EPSA je k dispozici ve formátu PDF ZDE: The EFSA stakeholders challenge – working with civil society

Zároveň s touto výzvou zveřejnila organizace Greenpeace studii, která poukazuje na chyby EFSA při schvalování geneticky modifikované kukuřice BT-11 švýcarské společnosti Syngenta, při níž podle Greenpeace agentura nedodržela unijní pravidla pro hodnocení rizik GMO. Zpráva je k dispozici ve formátu PDF ZDE: Report - Bt11 maize: a scientific analysis and critique of the EFSA authorisation

Detailní studie Přítel Země analyzující chyby v práci EFSA, která byla vydáná v listopadu 2004, je pro zájemce k dispozici ve formátu PDF ZDE: Throwing caution to the wind

Ve dnech 21. až 25. září proběhla v holandském Apeldoornu výroční konference EEB a také setkání velkých evropských ochranářských organizací.

Konference tentokrát proběhla souběžně s dalšími třema velkými akcemi - setkáními Europarc, Eurosite a ECNC. Hlavním tématem konference byla společná strategie ochrany biodiverzity, přírody a krajiny v Evropě pro 21. století. Tato strategie byla vyjádřena v Apeldoornské výzvě.

Na vlastní výroční konferenci EEB byl schválen program organizace na příští rok, rozpčet atd. V této oblasti nedošlo k žádným výrazným změnám proti minulým rokům.

Změna naopak nastala ve funkci prezidenta EEB. Dosavadní prezident Ralph Hallo do dalšího období nekandidoval a tak byla osoba nového prezidenta nejasná až do poslední chvíle. Nakonec byl zvolen Mikael Karlsson ze Švédska, navržený českou delegací.

Českou republiku bude po příští dva roky ve výboru zastupovat Eva Kružíková z Ústavu pro ekopolitiku, Slovensko místopředseda slovenské STUŽky Vladimír Ira.

Evropská unie zahájila přípravu strategie eliminace rtuti, která má zahrnovat snížení emisí rtuti do prostředí, řešení problému dlouhodobých přebytků rtuti, ochranu lidí a podporu mezinárodních akcí týkajících se rtuti. Připravovaná strategie by se měla bezprostředně dotýkat také sektoru nakládání s odpady.

Přípravě strategie předcházela zpráva Evropská komise (EK) z roku 2002 o rtuti z chlorového průmyslu, který plánuje postupné vyřazení zastaralé technologie výroby chlóru amalgámovou elektrolýzou solanky, při níž se uvolňuje 12 až 15 tisíc tun rtuti. Evropská rada si proto vyžádala od EK předložení strategie s opatřeními na ochranu a životní prostředí a lidského zdraví před vlivy rtuti, která by vycházela z hodnocení životního cyklu výroby, užití a emisích rtuti, včetně nakládání s odpady.

Zatímco ve vysokých dávkách je rtuť schopna člověka zabít, vystavení nízkým dávkám může způsobit vážné poškození nervového systému. V přírodě se kovová rtuť přeměňuje na ještě toxičtější methylrtuť, která snadno proniká placentární i mozkovou bariérou a která může narušit vývoj nervového systému dítěte již v těle matky. Proto je za významný problém považována konzumace potravin obsahujících methylrtuť ženami v produktivním věku a dětmi.

Pro většinu obyvatel rozvinutých zemích je největším zdrojem rtuti vdechování par rtuti uvolňujících se ze zubních výplní (amalgamových plomb). V přímořských oblastech je však hlavní cestou expozice potrava obsahující methylrtuť, která se hromadí ve vodních ekosystémech. Většina lidí ve střední a severní Evropě je podle dostupných dat methylrtuti vystavena v přijatelné míře, ale expozice středomořských rybářských komunit či arktického obyvatelstva bezpečností limity mnohdy i dramaticky přesahuje.

STRATEGIE A NAVRHOVANÁ OPATŘENÍ

Cílem připravované evropské strategie je snížit emise rtuti a její vstup do oběhu redukcí nabídky i poptávky, řešit přebytky a společenské zásoby (v používaných výrobách a uskladněných výrobcích atd).

Návrh strategie zahrnuje využití IPPC, možné zpřísnění emisních limitů pro velké zdroje znečištění, zpracování studie o možnostech snížení emisí rtuti ze spalování uhlí v malém rozsahu atd. Jelikož některé země EU považují amalgámy v zubních výplních (včetně následné kremace lidských těl) za významných zdroj úniků rtuti, během roku 2005 bude přezkoumána účinnost stávající právní úpravy nakládání s odpady ze zubních amalgamů.

Celosvětově se spotřebuje asi tři tisíce tun rtuti ročně, z toho 15 "starých" členských zemí EU spotřebovává asi jednu desetinu. Většina spotřeby v globálním měřítku připadá na těžbu zlata, průmyslovou výrobu chlóru a baterií (viz tab. 1). Hlavním světovým dodavatelem rtuti je firma MAYASA, jež je v rukou španělského státu a která na základě dohody se sdružením evropských výrobců chlóru EUROCHLOR nakupuje od roku 2001 rtuť z likvidovaných amalgámových elektrolýz. Vzhledem k významným negativním ekologickým a zdravotním rizikům tohoto využití rtuti doporučuje analýza přijetí zákazu vývozu rtuti ze zemí EU od roku 2011. Tento zákaz exportu by měl mimo jiné přispět k zastavení zpětného uvádění přebytků rtuti na trh.

Nejvýznamnějším evropským spotřebitelem rtuti je dnes chlórový průmysl. Výroba chlóru amalgamovou elektrolýzou solanky však není ve smyslu směrnice IPPC považována za nejlepší dostupnou technologii (referenční dokument o nejlepších dostupných technologiích, BAT, v chlorovém průmyslu, prosinec 2001, http://eippcb.jrc.es.

Sdružení EUROCHLOR proto ohlásilo plán na postupnou likvidaci těchto zastaralých provozů. Použití rtuti v bateriích pak omezuje směrnice 91/157/EHS ze dne 18. března 1991 o bateriích a akumulátorech obsahujících určité nebezpečné látky. V EU bude patrně v dohledné době hlavním použitím rtuti zubní lékařství. Proto si Evropská komise vyžádala stanovisko Vědeckého výboru pro zdravotní a environmentální rizika k vhodnosti zavedení regulačních opatření v této oblasti.

Jelikož doposud v EU neregulovanou oblast významného využití rtuti představují kontrolní a měřicí přístroje (např. teploměry, barometry), chystá EK ještě letos navrhnout změnu směrnice 76/796/EHS (směrnice o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se omezení uvádění na trh a používání některých nebezpečných látek a přípravků), která by upravila obchodování s těmito přístroji. Přezkoumány mají být i další výrobky a aplikace rtuti, které by v dohledné době mohly být upraveny právě projednávanou reformou chemické politiky EU - REACH (viz Odpady 1 a 4/2005).

PŘEBYTKY A ZÁSOBY RTUTI

V EU se největší zásoby rtuti nacházejí v provozech výroby chlóru amalgamovou elektrolýzou, jejichž postupná likvidace povedení k uvolnění tisíců tun rtuti, kterou bude třeba uskladnit či zlikvidovat. Španělská vláda navrhuje uložit veškeré evropské zbytky rtuti stažené z oběhu v areálu bývalého rumělkového dole ve městě Almaden, který spravuje státem vlastněná důlní společnost MAYASA. Švédsko plánuje stabilizaci a ukládání rtuti v hlubinných skalních masivech. Německo zvažuje možnost skladování kovové rtuti v bývalých solných dolech.

České republika zatím nezaujala jednoznačné stanovisko, ačkoli se nás tento problém bezprostředně dotýká vzhledem ke stovkám tun rtuti v amalgamových elektrolýzách Spolany a Spolchemie. Dalšími stovkami tun rtuti jsou bohužel kontaminovány zeminy v areálech obou chemiček. Výsledkem připravované sanace starých zátěží v obou podnicích budou další desítky až stovky tun rtuti, jejichž osud by měl být odpovědně řešen.

Dosavadní akce EU emise rtuti podstatně snížily. Stále však i v uvnitř EU existují velké rezervy, zejména při nakládání s odpady, ale i v energetickém, hutním a cementářském průmyslu a ve výrobě chlóru.

Evropská komise zvažuje také ustavení speciálních programů na financování výzkumných a pilotních projektů pro snižování emisí rtuti ze spalování uhlí, zejména pro země s velkou mírou využívání fosilních paliv (např. Čína, Indie, Rusko).

Dne 13. dubna schválil Evropský parlament ve 2. čtení dohodu o obsahu síry v palivu pro námořní lodě. Nová směrnice bude omezovat obsah síry na 1,5 % pro lodě v Severním a Baltickém moři a pro trajekty v rámci celé Evropy.

Nová direktiva ovšem povede ke snížení emisí síry o méně, než 10 %, ačkoliv Evropský parlament (EP) původně požadoval snížení o 80 %. Podle Kerstin Mayer, odbornice EEB na problematiku znečištění ovzduší je to ztracená šance pro čistší vzduch v Evropě. "Emise z lodí mohou být sníženy daleko více při nízkých nákladech. Znečištěné ovzduší způsobuje škody na životním prostředí i na zdraví v celé EU. Je nezodpovědné, že evropské vlády blokují iniciativy směřující k náročnější směrnici.", říká Kerstin Mayer. "Znečištění ovzduší z lodí rostlo plynule během posledních 15 let a nová direktiva tento trend nezastaví. I při dodržování nové směrnice překročí do roku 2020 emise síry z lodí emise z pevninských zařízení."

Více informací viz:
Znečištění ovzduší z lodí (prosinec 2004): http://www.eeb.org/activities/air/ship-briefing-nov04-(1).pdf
Stránka EEB věnovaná znečištění z lodní dopravy: http://www.eeb.org/activities/air/shipping/Index.htm
 

Evropská komise zveřejnila stav plnění environmentální legislativy za první čtvrtletí roku 2005 - sedmi státům hrozí žaloba u Evropského soudu.

Lucembursko, Polsko a Malta dostali první varování pro nedodání národních zpráv o emisích skleníkových plynů. Polsko a Malta jsou první z nových členských zemí, kterým hrozí žaloba pro neplnění legislativy.

Irsku hrozí hned tři žaloby - v prvním případě říká Komise, že Dublin ignoruje rozhodnutí Evropského soudního dvora (ESD) z roku 2004 o neúplném splnění rozhodnutí EU o vyloučení látek ohrožujících ozónovou vrstvu. Tato skutečnost umožňuje Irsko pokutovat. Dublin také čelí bezprostřední hrozbě soudního řízení pro další dvě porušení evropských zákonu - nedostatečné čištění odpadních vod v rozporu se směrnicí o čištění municipálních odpadních vod a pro nedostatečnou implementaci směrnice EIA.

Španělsko je napadáno pro ignorování rozhodnutí ESD z roku 2003, které říká, že pět španělských skládek odpadu je provozováno v rozporu s rámcovou směrnicí o odpadech. V druhém případě je k ESD dávána žaloba na Španělsko pro neprovedení přiměřené procedury EIA plánů na výstavbu letiště v blízkosti ptačí oblasti.

Také Německo neprovedlo patřičným způsobem proceduru EIA pro elektrárnu, spalující odpadní dřevo. Řecko porušilo rámcovou směrnici o odpadech a směrnici o skládkách v případě dvou skládek na ostrově Kréta. Oba státy dostanou poslední varování, které předchází podání žaloby k ESD.

Další podrobnosti viz http://europa.eu.int/comm,
tisková zpráva o Lucembursku, Polsku a Maltě http://europa.eu.int/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/05/416,
o Irsku a Německu http://europa.eu.int/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/05/411,
o Španělsku http://europa.eu.int/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/05/417
a o Řecku http://europa.eu.int/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/05/418.
 

Společnost pro trvale udržitelný život
Zpravodaj STUŽ
ISSN 1802-3053


Creative Commons License