Společnost pro trvale udržitelný život

Aktuality STUŽ

Aktuality STUŽ je emailový zpravodaj, který vychází přibližně jednou za 2 týdny a přináší aktuality pro členy a příznivce STUŽ. Přihlaste se k jeho odběru vyplněním jednoduchého formuláře zde.

Archiv doposud vydaných Aktualit STUŽ.

Staňte se členem STUŽ

Není nic jednoduššího, než se přihlásit.

Informace o podmínkách členství

On-line přihláška za člena STUŽ

 

STUŽ na sociálních sítích

Sledujte nás také na sociálních sítích - tam najdete aktuální informace a zajímavosti

Facebook

Twitter

Společnost pro trvale udržitelný život navazuje na své stanovisko č. 81 ze dne 5.1.1999 vydané k pracovní verzi návrhu rozvoje dopravních sítí (RDS) z prosince 1998, které tímto doplňuje ve vztahu k návrhu RDS, který byl v období duben-květen veřejně projednáván dle §14 zákona č. 244/1992 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí.

Rozvoj dopravní infrastruktury je v Dopravní politice ČR chápán jako její nedílná součást. Dopravní cesty a zařízení i dopravní procesy na ně navazující však mají kromě pozitivních přínosů i negativní účinky na životní prostředí. Otázka, jakými způsoby a kterými směry má pokračovat další rozvoj dopravy a její infrastruktury, je společným tématem Dopravní politiky ČR i Státní politiky životního prostředí, které byly schváleny vládou v červnu 1998 a v březnu 1999. Proto konečný návrh RDS, který bude rovněž předložen vládě ke schválení, musí být v souladu s oběma těmito dokumenty a tím i se strategií udržitelné dopravy. Společným cílem je stabilizace a postupné snižování negativních vlivů dopravní infrastruktury a dopravního provozu na stav životní prostředí.

Důležité je i plnění dalších dílčích závazků ČR vyplývajících z Vídeňské konference EHK OSN o dopravě a životním prostředí (listopad 1997) i z Deklarace zemí Středoevropské iniciativy (červen 1997), v níž se ČR mj. zavázala, že “v určených mezinárodních dopravních koridorech (tj. TEN-TINA) dá prioritu rozvoji železnice a kombinované dopravy” (tj. před silniční dopravou). Na našem území se to týká přeshraničních úseků na Ústí n.L. - Drážďany (koridor IV.) a na Ostravu - Katowice (koridor IV.). V obou případech je u železnice zabezpečována do roku 2010 jen modernizace stávajících tratí, které zdaleka nesplňují vysokorychlostní parametry železničních magistrál. Proto zde není možné připustit přednostní výstavbu nejvyššího typu silniční infrastruktury - dálnice a je třeba zvolit jiné řešení.

Pokud jde o závazky ČR z dohod EHK OSN pro železniční, silniční a vodní mezinárodní trasy (tj. AGC, AGR a AGN), je nezbytné, aby tyto dílčí závazky byly přizpůsobeny novým potřebám a skutečným možnostem ČR (viz též stanovisko STUŽ č. 81). Opakovaný názor MDS o tom, že mají zůstat beze změny, je z mnoha důvodů neudržitelný. Proto doporučujeme, aby jedním z výsledků projednání RDS ve vládě byl i požadavek na aktualizaci uvedených dohod ve vztahu k ČR.

Koncepce RDS - podobně jako takové dokumenty v sousedních státech - musí vyváženě odrážet národní zájem ČR, kterým je jak zpřístupnění území ČR, tak jeho ochrana před zavlečením nežádoucí tranzitní silniční dopravy (z hlediska veřejného zájmu ekonomicky nevýhodné a nešetrné k životnímu prostředí) následkem nadměrných parametrů nových tras. Udržitelným a efektivním způsobem dálkové dopravy je v našich podmínkách železnice a kombinovaná doprava železnice-silnice, popř. také voda-silnice. Tyto způsoby je nutné více preferovat i v návrhu RDS. Pro silniční dopravu, která má nezastupitelnou úlohu v přepravě na střední a krátké vzdálenosti (pro plošnou obsluhu území) je dominantní modernizovat stávající silniční síť v nižších rychlostních parametrech a pro mezinárodní směry je veřejným zájmem modernizace či výstavba jen v minimálních parametrech, které vyplývají z dohody AGR, tedy nikoli výstavba dálnic.

Další výstavba dálnic je proto opodstatněná jen v návaznosti na stávající úseky pro dosažení homogenity trasy a do míst, kde se významně dělí dopravní zatížení. Kromě rozsahu dálnic je vhodné proti návrhu sítě z roku 1993 redukovat také rozsah rychlostních silnic, obojí ve prospěch modernizace silnic I., popř. i II. třídy (v některých úsecích dle potřeby i se čtyřpruhovým profilem), která může daleko efektivněji a rychleji řešit negativní účinky silniční dopravy na životní prostředí než nákladná výstavba dálnic. Výstavbu nových tras s rychlostními parametry je zřejmě možné zdůvodnit jen v několika málo nejdůležitějších směrech.

Proto STUŽ v zásadě podporuje alternativní návrh rozvoje rychlostního silničního skeletu zpracovaný Českým a Slovenským dopravním klubem (ČSDK) Brno v dubnu 1998 s následujícími odchylkami a zdůvodněním:

  • dálnici D1 buď vybudovat jen do Hulína na křižovatku s I/55 nebo ji ukončit již u Vyškova a trasu do Hulína budovat postupně jako silnici R,
  • u spojení Praha - Č.Budějovice R4+I/20 uvažovat do r. 2010 čtyřpruhový profil Nová Hospoda - Písek a u Č.Budějovic nové propojení od II/105 na I/3 a dále R3 východním obchvatem města na stávající I/3 u Boršova n.Vlt., po roce 2010 modernizaci celého úseku R4-R3 na R20 (kromě úseku v Písku),
  • pro hlavní spojení do Saska buď vybudovat dálnici D8 za Lovosice, ale až po roce 2010 (po výstavbě vysokorychlostní železnice) a s dlouhým tunelem v CHKO České středohoří, nebo modernizovat silnici I/7 na R7 do Postoloprt a odtud na hranice Saska vybudovat R28 mimo CHKO; trasu E55 v každém případě co nejdříve přechodně přenést na I/7 kolem Chomutova,
  • dálnici D11 buď vybudovat jen k Hradci Králové na křižovatku Sedlice s R35 nebo úsek Libice n.C. - Sedlice vybudovat jako silnici R s částečným využitím I/11, pokračování do Polska do r. 2010 řešit modernizací I/11+I/33 (k Jaroměři na R35+R33, v úseku Jaroměř hranice Polska lokálními obchvaty) a po roce 2010 (v návaznosti na postup v Polsku) vybudovat R37 Jaroměř - Královec,
  • modernizace I/44 Mohelnice - Postřelmov není nutná na parametry R,
  • dálnici D47 Hulín - Lipník a Bělotín - Ostrava centrum buď ze sítě vypustit nebo pro ni zabezpečit územní ochranu, do r. 2010 vybudovat úsek Ostrava centrum - Hrušov (-Bohumín) společně s tzv. Prodlouženou Místeckou jako obchvat I/58 a po roce 2010 úsek (Hrušov-) Bohumín - hranice Polska v závislosti na intenzitě dopravy a postupu výstavby v Polsku.

Ostatní nejmenované úseky D a R doporučujeme vypustit ze sítě rychlostních silnic a dálnic podle návrhu ČSDK s tím, že kapacitní a environmentální závady budou v těchto úsecích soustavně řešeny podobně jako v ostatní síti i včetně zdůvodněných čtyřpruhových úseků. Redukcí rychlostní sítě budou odstraněny navrhované rychlostní parametry i povinné mimoúrovňové křižovatky (ve prospěch okružních) z duplicitních nebo méně významných úseků celkové délky cca 800 km. To umožní za předpokladu stejných investičních výdajů řešit i větší počet závad silniční sítě z hlediska životního prostředí. Proto nemůžeme souhlasit se závěrem zpracovatele posudku v tom, že by posuzovaná varianta Z, vycházející z návrhu ČSDK, měla menší pozitivní přínos pro zdraví obyvatel než varianty X a Y, zachovávající původní rozsah rychlostní sítě.

Variantu Z s respektováním původních záměrů alternativního návrhu ČSDK a s výše uvedenými odchylkami doporučujeme zapracovat do výsledného návrhu RDS.

Jménem Společnosti pro trvale udržitelný život

Pavel Šremer, prom. biol., předseda STUŽ

V Praze, dne 28. května 1999

Společnost pro trvale udržitelný život
Zpravodaj STUŽ
ISSN 1802-3053


Creative Commons License