k Dokumentaci o hodnocení vlivů stavby Modernizace mletí cementu v závodě Králův Dvůr na životní prostředí

Předložená dokumentace o hodnocení vlivů stavby ’ Modernizace mletí cementu v závodě Králův Dvůr na životní prostředí‘ vykazuje metodické i faktické nedostatky, které svou podstatou diskreditují roli procedury posuzování vlivů na životní prostředí při rozhodování o posuzovaném záměru a ve svém důsledku znevažují i pozitivní přínosy realizace uvažovaného záměru.

Zásadní výhrada se vztahuje ke skutečnosti, že proceduře posuzování podle zákona ČNR č.244/1992 Sb., je podroben jen a právě jen jeden z řady technologických článků, nelogicky vytržený z celého řetězce rekonstrukce závodu, a to ještě bez jakékoliv návaznosti na těžební aktivity ve Velkolomu Čertovy schody jež jsou s provozem neoddělitelně spjaty. Sotva lze rozpoznat důvody, které vedly investora k takto separovanému hodnocení technologie mletí cementu (odděleně od hodnocení vlivů ostatních technologických uzlů rekonstrukce cementárny) na životní prostředí. Vyvolává však podezření z pokusu o uplatnění salámové taktiky prosazování investic, důvěrně známé z posuzování vlivů velkých liniových staveb, kde posouzením
a schválením jednoho úseku např. dálnice je předurčena často celá trasa této dálnice, a hodnocení environmentálních důsledků zbývajících úseků se stává spíše formalitou nebo zdrojem konfliktů
s dalšími účastníky “EIA procedury”.

Ve výčtu variant jsou uváděny pouze varianta navrhovaná a varianty prolongace současného stavu, není uvážena varianta zrušení závodu. Ani popsané varianty nejsou dále z hlediska vstupů, výstupů a vlivů srovnávány a hodnoceny - zpracovatelé dokumentace se převážně omezují na konstataci, že rekonstrukcí závodu se stav zlepší. Vzhledem k absenci řady konkrétních údajů
o současných a výhledových zařízeních mlýnů, vzduchotechniky apod. (např. o jejich hlučnosti) nelze porovnat klady nebo zápory současného a výhledového stavu (“nulové aktivní” a “optimální” varianty).

V předložené dokumentaci je pojednáván pouze současný stav a pak konečný stav po rekonstrukci - chybí zhodnocení přechodného období, kdy v různé míře přetrvávají současné provozy a postupně nastupují nové. Nutno vyhodnotit v souvislostech po sobě jdoucích etap “výstavba - útlum - nástup” a to jak ve vstupech, výstupech a vlivech, zejména pak z hlediska možnosti havárií (zde je pravděpodobnost rizik zvýšena). Likvidace stávajících provozů je pojednávána jen letmo, bez konkrétnějších specifikací, celková likvidace závodu není posouzena vůbec.

Celá dokumentace je zatížena řadou nesprávných, nepřesných a zavádějících tvrzení, jež ve svém důsledku podstatně snižují korektnost a věrohodnost celého posouzení vlivů modernizace mletí cementu v závodě Králův Dvůr na životní prostředí. Již výchozí údaje o výrobní kapacitě nevyvolávají důvěru: i při jen 253 pracovních dnech v roce a jen průměrné, nikoliv špičkové výrobní kapacitě závodu (3 420 t místo 4 300 t denně), vychází roční produkce na 865 kt a nikoliv na udávaných maximálně 700 kt. V této souvislosti není uvedeno, změní-li se rychlost těžby ložiska surovin.

Problematická je i pasáž týkající se automobilové dopravy - v profilu s intenzitou dopravy nad 10000 vozidel denně (výjezd z Berouna na dálnici) si sotva lze představit výsledek pro NOx na úrovni 201 µ g.m-3 (zejména při započítání efektu dopravních špiček - z dokumentace nelze vyčíst, zda se vypočtená maxima týkají špiček či průměrů).

K posouzení vlivů provozu imisemi v současnosti a po rekonstrukci chybí údaje o podílu tuhých částic do 0,1 µ m, které jsou z hlediska fyziologického působení na organismy nejpodstatnější. Imise jsou v dalším textu zaměňovány za depozice. V případě kontaminace půdy není zřejmé, jde-li o změnu půdní reakce (pH) nebo o intoxikaci půd rizikovými prvky (kadmium, olovo ...). Chybí porovnání předpokládané depozice tuhých látek z provozu cementárny s kyselým spadem z dešťových srážek, a to zejména u půd s nižším pH (možný vliv na acidofilní flóru). Pro hodnocení půdních podmínek jsou užity jen skupiny půd, aniž jsou lokalizovány. Při hodnocení vlivů provozu na půdy v okolí jsou naprosto zanedbány bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ).

Hrubě chybné jsou pasáže o vlivech provozu na vody a vodní ekosystémy - stanovení změny kvality vody sčítáním dvou koncentrací (resp. dvou hodnot BSK5) mísících se tekutin je naprostou ignorancí základních fyzikálněchemických poznatků. Není udáváno pH vypouštěné odpadní vody. Vůbec není uvážen vliv provozu na vodní ekosystémy (přičemž jsou překračovány limity znečištění vody v tocích).

Značně zmatečné jsou i pasáže týkající se ekologické stability. Chybí návaznost na platný nadregionální a regionální územní systém ekologické stability. Deklarace “vysokého koeficientu ekologické stability s ohledem na značnou zástavbu” je naprosto zmatečná (zastavěné plochy mají stabilitu 0, ornou půdu, jež má hodnotu 1, nelze slučovat se zahradami, jež mají hodnotu 2 - 3).

Z hlediska požadovaného obsahu dokumentace naprosto chybějí některé kapitoly, hodnotící např. vlivy realizace záměru na krajinný ráz, vztah realizace záměru k únosnému zatížení krajiny a
k dalšímu rozvoji zájmového území.

Vzhledem k úrovni předložené dokumentace, především však z důvodu naprosto neodůvodněného posuzování vlivů na životní prostředí jednoho a jen jednoho technologického celku, vytrženého z kontextu celkové rekonstrukce technologie výroby cementu a organicky navazujících aktivit proto vyzýváme příslušný orgán, aby přerušil proceduru posuzování vlivů daného záměru a uložil dokumentaci dopracovat do metodicky i fakticky korektní podoby.

 

V Praze dne 21. července 1998.

 

 

Pavel Šremer, prom. biol., předseda STUŽ

Ing. Ivan Dejmal, Ing. Igor Míchal, místopředsedové STUŽ