Společnost pro trvale udržitelný život

Aktuality STUŽ

Aktuality STUŽ je emailový zpravodaj, který vychází přibližně jednou za 2 týdny a přináší aktuality pro členy a příznivce STUŽ. Přihlaste se k jeho odběru vyplněním jednoduchého formuláře zde.

Archiv doposud vydaných Aktualit STUŽ.

Staňte se členem STUŽ

Není nic jednoduššího, než se přihlásit.

Informace o podmínkách členství

On-line přihláška za člena STUŽ

 

STUŽ na sociálních sítích

Sledujte nás také na sociálních sítích - tam najdete aktuální informace a zajímavosti

Facebook

Twitter

Český prezident Václav Klaus napsal 11. srpna 2008 dopis předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Miloslavu Vlčkovi dopis zdůvodňující své veto.

Vážený pane předsedo,

využívám své pravomoci dané čl. 50 Ústavy České republiky a vracím Poslanecké sněmovně zákon ze dne 18. července 2008, kterým se mění zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Odůvodnění:

Zákon, který implementuje do našeho právního řádu nařízení Evropského parlamentu o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek - tzv. REACH, považuji za koncepčně chybný, vzhledem k potenciálním a diskutabilním přínosům za neúměrně nákladný a vysoce zatěžující podnikání a soukromý sektor v míře, jakou náš dosavadní právní řád nezná. Souvislost s ochranou zdraví a bezpečí občanů je přitom přinejmenším velmi sporná.

Zákon ruší dosavadní – a dodávám přiměřeně fungující - právní úpravu regulující chemický průmysl a nahrazuje ji novou celoevropskou a centralistickou „chemickou politikou“. Jde o bezprecedentní krok, který převádí veškerý chemický průmysl – a to i těch nejmenších producentů – pod přímou kontrolu evropských byrokratů. Česká republika tak ztrácí významnou část svých kompetencí a tím i kontrolu nad klíčovým průmyslovým odvětvím. Ztrácí ji navíc ve prospěch dalšího nevoleného orgánu EU, „Evropské agentury pro chemické látky.“ Nejde tak jen o nějaké další opatření EU nebo o další z mnoha směrnic. Jde o úplné ovládnutí celého chemického průmyslu.

Zákon zásadním způsobem změní podmínky výroby a obchodování s tímto druhem produktů. Náklady související s povinností zavést opatření vzešlá ze závěrů hodnocení rizik, náklady související s hledáním náhrad za látky, které nebudou moci být dále používány, ale i náklady administrativní jsou na hranici únosnosti pro celé průmyslové odvětví. Dopadnou jak na veřejnou správu, tak především na podnikatelský sektor, v němž nejohroženější skupinou budou v této souvislosti menší a střední podniky, čímž bude ohroženo vnitřní konkurenční prostředí. Přijetí této normy přinese i růst cen chemických výrobků, což vlastně znamená prakticky všech výrobků.

To přispěje i k menší konkurenceschopnosti českého a celoevropského chemického průmyslu oproti producentům z jiných částí světa. Snížení konkurenceschopnosti pak povede i ke snížení zaměstnanosti a ke snaze producentů přemístit své výroby do těch zemí, kde je legislativa výrazně liberálnější. Země, které z těchto důvodů výrobci opustí, přijdou samozřejmě i o výnos daní placených těmito výrobci.

Jako problematické vidím na novele i přesunutí velké části zbylých regulačních a kontrolních pravomocí na Ministerstvo životního prostředí ČR a na Českou inspekci životního prostředí. Pod pláštíkem ochrany životního prostředí dochází k pozvolnému, ale soustavnému přesunu regulačních a kontrolních pravomocí v nejdůležitějších oblastech národního hospodářství pod střechu jednoho ministerstva, které v mnoha směrech již nepodléhá vládě a parlamentu ČR, ale – jako v případě této novely – vzdálené agentuře úředníků v Helsinkách.

Takovéto nařízení nepotřebujeme my, ani celá EU. Neexistuje žádný důvod dále zpřísňovat v této oblasti legislativu. Lidé dnes nejsou nijak nebezpečně ohrožováni chemickými látkami, ochrana životního prostředí je přísná již teď a to nejen v oblasti chemických látek. Hodnocení dopadů tohoto zákona v důvodové zprávě je jednostranné a zlehčuje dopady na český chemický průmysl.

Zákon je mimo jiné příkladem bezdůvodné aplikace tragicky mylného pojetí principu předběžné opatrnosti, který bez ohledu na důsledky blokuje nejrůznější lidské aktivity.

Varovné je i to, že tato rozsáhlá změna legislativy byla v Poslanecké sněmovně i v Senátu přijata prakticky bez diskuse. Ve sněmovně vystoupila jedna poslankyně (s kritickými připomínkami), v horní komoře nevystoupil žádný senátor. Věřím, že mé vrácení tohoto zákona Poslanecké sněmovně k novému projednání je příležitostí k zahájení této doposud chybějící politické diskuse. Výsledkem podle mého přesvědčení musí být svobodnější právní prostředí, regulující lidské chování jen v míře zcela nutné a dokonale zdůvodněné.

Tato evropská směrnice je chybná, její české převyprávění je ještě horší. Proto zákon nemohu podepsat.

S pozdravem

Václav Klaus

V Praze dne 11. srpna 2008

Společnost pro trvale udržitelný život
Zpravodaj STUŽ
ISSN 1802-3053


Creative Commons License