Stanovisko předsednictva STUŽ

Společnost pro trvale udržitelný život (STUŽ) konstatuje, že následky červencové extrémní povodně v severovýchodní ČR významně negativně ovlivnila  lidská činnost, takže se zvýšil rozsah škod.

Příčiny jsou podle našeho názoru zejména tyto:

1) Neexistující účinný varovný systém pro povodňová  nebezpečí a z toho plynoucí pozdní či žádné varování obyvatel, obcí, podniků a institucí ohrožených povodní. Nedostatečná připravenost předpovědních systémů pro pohyb  povodně a její šíření (vč. navazujících preventivních akcí)  - dokladem je chaotické stěhování řídícího povodňového  štábu.

2) Zásadní zanedbání aktualizace preventivních opatření,  zejména připravenosti civilní obrany, armády, policie  a absolutní nezajištěnost nebo redukce hmotných  a finančních rezerv státu po
r. 1989.

3) Nepřipravenost na poskytnutí rychlé a účinné pomoci  postiženým obyvatelům ze strany státní správy.

4) Zjevná nepřipravenost odpovědných institucí (Povodí a.s.) pro akce za povodní, které by výrazně snížily rozsah  škod (uplatnění detailních místních znalostí) a jejich nedostatečná spolupráce s povodňovými štáby a místními  zastupitelstvy.

5) Neuvážená rozsáhlá výstavba v záplavových územích.

6) Poškození krajiny zemědělskou velkovýrobou, zejména  rozoráváním mezí a scelování zemědělské půdy na svazích při  zapojení těžké techniky a necitlivá regulace koryt vodních  toků a díky tomu nepřiměřená eroze.

7) Zanedbání trvalé péče o protipovodňová, zejména  technická zařízení opatření v údolních nivách řek včetně  nedostatečné údržby koryt vodních toků.

Po zevrubném vyhodnocení průběhu a následků povodní je naléhavě nutné zahájit systematickou protipovodňovou ochranu s využitím moderních  modelových prostředků pro predikci účinných efektů  zamýšlených opatření. STUŽ má za to, že je nutné z povodně  vyvodit zejména následující závěry:

1) Urychleně přehodnotit stávající vodohospodářské programy  protipovodňové ochrany a zaměřit je na trvalé obnovení  členitosti krajiny se zvláštní pozorností na přirozený  charakter vodních toků a ekologickou stability údolní nivy.

2) Zvážit výstavbu dalších hydrotechnických opatření tak,  aby preferovaly přirozené suché poldry, tj. lužní lesy,  umělé suché poldry, a chránit nivy řek. Zásahy do trasy  koryt vodních toků volit tak, aby odpovídaly přirozenému  toku s výjimkou případů nezbytné ochrany zřetelně určených  objektů a sídel (zástavby), pro něž nelze volit přesun.  Nenapřimovat povodní renaturalizovaná koryta vodních toků  s výjimkou případů, kdy jsou ohrožena sídla či komunikace.  Při obnově funkce toků a protipovodňových opatření  maximálně využít kombinací technických a ekologických  přístupů.

3) Přehodnotit konstrukci povodňových hrází tak, aby  umožnily manipulaci za povodně (vypouštění vody do krajiny)  a zejména dbát o řádnou údržbu koryt vodních toků. Zajistit  zpracování detailních protipovodňových plánů a v nich  cíleně označit objekty k destrukci včetně staveb  vodohospodářských, jež by mohly významně zhoršit průběh  velké povodně.

4) Přehodnotit manipulační řády stávajících údolních nádrží (včetně hlavního účelu a funkce vodních děl) tak, aby byly  schopny zachytit a rozložit přívalové vlny.

5) Uzákonit zákaz výstavby v záplavových územích a striktně  dodržet průchozí prostor v inundačním území. Výstavbu  a zejména obnovu orientovat zásadně mimo ohrožená záplavová  území vč. zapojení pojišťovatelských rizik při nedodržení  charakteru staveb. Prosadit u majitelů nemovitostí  v ohrožených oblastech finanční i fyzický podíl na  protipovodňové ochraně.

6) Zajistit zaústění kanalizačních sběračů "zpětnou  klapkou", aby nemohlo dojít k rozlití vody v obcích zpětným  rázem vody v kanalizačních sítích.

7) Vybudovat jednotnou komplexní protihavarijní službu pro rychlé varování obyvatel, obcí, podniků i institucí.  Vytvoření akceschopného havarijního systému včetně zabezpečení materiálních a finančních rezerv, který bude schopen účinného okamžitého nasazení za povodní či dalších  katastrof. Základem je dokonalý informační spojovací systém a připravená hierarchie odpovědnosti. Systém existující  v ČSSR do r. 1989 lze brát jako minimum,

8) Zajistit komunikační trasy trvalou údržbou včetně jejich odvodňovacího, spojovacího a energetického systému.

9) Veřejně označit a potrestat ty, kteří se snažili povodeň  zneužít k protispolečenským činnostem nebo přispěli ke  zhoršení jejich následků.

10) Zásadně posílit pomoc územím zdevastovaným povodní  a zefektivnit mechanismy jejího poskytování.

11) Doplnit stávající protipovodňovou legislativu ČR  v novém zákoně o vodách a navazujících předpisech  a uplatnit akcent na uvedené skutečnosti. Přijmout kvalitní  zákon o jednotné havarijní službě, resp. o integrovaném záchranném systému.

 a) Chybějící integrovanou péči o vody realizovat koordinovaně v ucelených povodích (Povodí,a.s. + SMS + další podřídit vodohospodářskému  orgánu "regionů" - okresy nestačí).

 b) Zvýšení kvality státní správy v úrovni okresů/regionů, zejména kompetentních vodohospodářských orgánů „regionů“.

12) Zajistit komplexní a detailní zhodnocení průběhu  i následků povodně, která dosud nebylo provedeno. Výsledek  zveřejnit a zamezit tak především opakovaní řady chyb,  které zhoršily průběh povodně.

 

            prom. biol. Pavel Šremer                                                        Ing. Igor Míchal, CSc.

                  předseda STUŽ                                                                místopředseda STUŽ

Ing. Jan Zeman, CSc.  

odborný garant

V Praze dne 9. 3. 1998