Stanovisko STUŽ k možnostem záchrany lesů v Krušných horách s využitím závěrů konference pořádané na toto téma pobočkou STUŽ v Chomutově dne 6. listopadu 1997
Navzdory poklesu emisí oxidů síry z velkých zdrojů spalujících fosilní paliva se v posledních letech potvrzují obavy z pokračujícího hynutí lesů v Krušných horách. Imisní poškozování lesů vede k tomu, že produkční funkce lesních porostů je a dlouhodobě bude oslabena, na extrémních lokalitách pak zcela vyřazena. Současně však nesmí být vyřazeny mimoprodukční funkce lesních pozemků, především jejich funkce krajinotvorná a vodohospodářská.
Nezbývá než opustit přežívající paušální pohled na krušnohorské lesy jako na lesy hospodářské, jež musí být v zákonných termínech obnovovány. Z hledisek ekonomických, ekologických i sociálních je třeba lesy obhospodařovat vysloveně diferencovaně, za maximálního respektování aktuálních a očekávaných stanovištních poměrů, zejména půdních, a soustředit prostředky na obnovu lesa do poloh, kde jsou relativně příznivé podmínky přežívaní dřevin. Zřejmě nezbude než se smířit s existencí střednědobě nezalesnitelných ploch, kde budou nelesní společenstva plnit alespoň funkci půdoochrannou a zčásti vodohospodářskou. Ve spolupráci s orgány ochrany přírody bude žádoucí vytypovat spontánně se vyvíjející ekosystémy hodnotné z hlediska biologické rozmanitosti, které by měly být trvale zachovány jako významné krajinné prvky.
Dalším předpokladem je vymezení veřejných zájmů na mimoprodukčních funkcích konkrétních lokalit, které musí být zakotveny v oblastním plánu rozvoje lesů přírodní lesní oblasti Krušné hory a promítnuty do prováděcích projektů, lesních hospodářských plánů a osnov, a to včetně finančního zabezpečení. Proto se přimlouváme také za změnu dosavadního způsobu náhrady škod na lesích tak, aby platby znečišťovatelů byly shromažďovány na ČIŽP a rozdělovány v poměru vzniklých škod adresně poškozeným vlastníkům lesů.
Oblastní plán rozvoje lesů je zde strategickou koncepcí s dalekosáhlými a dlouhodobými důsledky pro životní prostředí v nejširším slova smyslu, zejména pro životní prostředí místních obyvatel. Proto by měl zahrnovat i sociální aspekty, popř. za cenu novelizace příslušné legislativy. Na realizaci ekonomicko-ekologicky optimalizačních záměrů musí být zainteresovány jak orgány státní správy lesního hospodářství, vlastníci lesů, znečišťovatelé, obce a občanská sdružení, tak orgány životního prostředí a ochrany přírody.
Protože další vývoj dosud nedokážeme spolehlivě předpovídat, je nutné probíhající změny pečlivě monitorovat co do škodlivých činitelů a jejich interakcí a podporovat mezinárodně koordinovaný výzkum, zaměřený na prevenci dalšího poškozování a vzniku ekologické újmy ve smyslu zákona č. 17/1992 Sb. o životním prostředí, a na aktivní podporu zotavování lesních porostů a celých ekosystémů.
Nejde pouze o záchranu lesů na české straně Krušných hor, ale o problém uchování trvale využitelné a obyvatelné krajiny po obou stranách státní hranice. Proto je záhodno tuto problematiku řešit i prostřednictvím euroregionu. Nezbytnou podmínkou úspěchu lesnických řešení zůstává snižování emisí v celém středoevropském prostoru.
prom. biol. Pavel Šremer RNDr. ing. Eliška Nováková, DrSc. PaedDr. Jiří Roth
předseda STUŽ odborný garant předseda STUŽ Chomutov
ing. Igor Míchal, CSc. PhDr. Ivan Rynda
místopředseda STUŽ člen předsednictva