Společnost pro trvale udržitelný život

Aktuality STUŽ

Aktuality STUŽ je emailový zpravodaj, který vychází přibližně jednou za 2 týdny a přináší aktuality pro členy a příznivce STUŽ. Přihlaste se k jeho odběru vyplněním jednoduchého formuláře zde.

Archiv doposud vydaných Aktualit STUŽ.

Staňte se členem STUŽ

Není nic jednoduššího, než se přihlásit.

Informace o podmínkách členství

On-line přihláška za člena STUŽ

 

STUŽ na sociálních sítích

Sledujte nás také na sociálních sítích - tam najdete aktuální informace a zajímavosti

Facebook

Twitter

Málo úspěšný či spíš zjevně neúspěšný boj s narůstajícími klimatickými změnami ve světě, viz zkrachovalá světová konference o klimatických změnách v mexickém Cancúnu, zvyšuje význam tzv. adaptačních opatření, tj. opatření přizpůsobení se na stále razantnější změny klimatu. Když neodpovědně se chovající lidstvo vyvolává se vší patrností stále větší klimatické změny a není s to tento trend zvrátit, musí realizovat množství opatření k přizpůsobení se rychle se měnícímu klimatu. Právem existují pochybnosti, zda to bude stačit.

Málo úspěšný či spíš zjevně neúspěšný boj s narůstajícími klimatickými změnami ve světě, viz zkrachovalá světová konference o klimatických změnách v mexickém Cancúnu, zvyšuje význam tzv. adaptačních opatření, tj. opatření přizpůsobení se na stále razantnější změny klimatu. Když neodpovědně se chovající lidstvo vyvolává se vší patrností stále větší klimatické změny a není s to tento trend zvrátit, musí realizovat množství opatření k přizpůsobení se rychle se měnícímu klimatu. Právem existují pochybnosti, zda to bude stačit. Nejspíš ne. Existuje ale i řada možností rozumného chování lidí, které mohou negativní dopady rostoucích klimatických změn na lidskou společnost citelně zmírnit. Nejznámější je jistě potřeba nestavět nic cenného v záplavových územích a tím zásadně redukovat povodňové škody i potřebu nákladné a málo efektivní protipovodňové ochrany „technickými prostředky.“ Častý přístup občanů, podnikatelů a veřejného sektoru „vysmějeme se povodni“ je jen špičkou ledovce lidské neodpovědnosti.

Malý koloběh vody rozvrácen

Tzv. velký koloběh vody zahrnuje odpařování vody v oceánech, transport vody větrem na pevninu, vypršení vody z mraků na zem a odtok spadlé vody vodními toky zpět do moře. Tzv. malý koloběh vody se liší tím, že část vody spadlé z mraků na zem se do země vsákne, později se ze země odpaří, po té zkondenzuje a po té opět spadne na zem a vsákne se. Kromě deště může mít také podobu sněhu, námrazy, mlhy, rosy. Podstatné je, že čím vícekrát se takto voda na zemi otočí bez odtoku do moře, tím je malý koloběh vody účinnější. Nejúčinnější malý koloběh vody bývá v tropech, přestože tam dochází ke zdaleka největším lijákům. Pokud tam ale člověk nezničí tropické deštné pralesy.

Malý koloběh vody nutně vyžaduje možnost zadržení vody na zemi. Tomu ve střední Evropě slouží v prvé řadě lesy (nejlépe lužní a mimo ně lesy bukové, nejhůře smrkové), mokřady, říční a potoční nivy (podmínkou je prakticky neupravený vodní tok, alespoň mimo intravilány sídel), velkými jímači vody jsou též rašeliniště, přirozené i umělé vodní nádrže ad.

Zdaleka nejmenší malý koloběh vody má půda zastavěná. Zde spadlá voda rychle odtéká do vodotečí, jimi do řek a do moří, takže se na místě spadu dlouho nezdrží. Nízkou schopnost jímat vodu má orná půda, diferencovaně podle druhu a způsobu obhospodařování. Nejhůře jsou na tom pouštní a polopouštní regiony bez půdy. Prakticky všechna voda spadlá z občasných srážek rychle odtéká do vodotečí a při větších srážkách způsobuje ničivé povodně, byť to zní navenek nesmyslně.

Klasický cyklus zkázy malého koloběhu vody v tropech zní: vykácení tropických deštných, na pobřeží mangrovníkových pralesů, jejich nahrazení monokulturou, rychlá degradace půdy, rychlé vysychání krajiny, rychlý růst zranitelnosti krajiny prudkými dešti i suchem, úpadek, hlad... V subtropech výsledkem intenzívního zemědělství ve stepních oblastech bývá často rozšiřování pouští. Zkáza malého vodního koloběhu v zemích tropického a subtropického klimatického pásu dosud přináší mnohem větší ničení životního prostředí v širokém významu slova než narůstající klimatické změny, byť i ty se neúprosně hlásí o slovo.

Narušení malého koloběhu vody v ČR

Mezi širokou veřejností často převládá názor, že problém narušení malého koloběhu vody se ČR netýká. Není tomu tak, byť rozsah jeho narušení nemá tak ničivé dopady jako v mnohých regionech tropů a subtropů.

ČR má upravené velké množství malých i velkých vodních toků. Jejich okolí je tak uměle odvodněno a malý koloběh vody vážně narušen. Odvodněn je asi jeden milión hektarů zemědělské půdy. Důsledkem je mimo jiné vážné narušení malého koloběhu vody. Na zemědělské a zejména orné půdě byla rozorána kdejaká protierozní mez, vykácena kdejaká rozptýlená zeleň, remízek. Výsledkem je vysoká eroze půdy, vážné narušení malého koloběhu vody aj.

Podíl zemědělské půdy na ploše ČR 53,8 % je vysoký. Ještě závažnější je 72,1 % zornění, což je i přes určité snížení velmi mnoho. Připočítáme-li značné hutnění zejména orné půdy těžkou zemědělskou technikou, po deštích vídáme velmi často na polích stát vodu, která se není s to vsáknout. Mimo deště pak vídáme půdu rozpukanou suchem.

ČR má solidní, asi 33 % lesnatost. Rozložení lesů je ale značně nerovnoměrné. Zdaleka největší deficit lesů je ve velkých městech a průmyslových aglomeracích. Snímky pořízené termokamerou jsou neúprosné. Zatímco ve smíšených lesích je i za letních veder příjemný chládek, městské a průmyslové čtvrti sálají jako rozpálená pec.

V rámci lesů dominuje smrk ztepilý (52-53 %), navíc převážně v monokulturách, které jímají vodu nejhůř. Ve smrkových lesích po větších deštích často nacházíte příkopy plné vody, o množství dlouho se držících kaluží nemluvě. Posílení smíšených a zejména listnatých lesů by posílilo nedostatečný malý koloběh vody v ČR.

Četné vodovody způsobují radikální úbytek lesních pramenů a studánek.

Ač nemálo vodních ploch v ČR přibylo, snižuje se výskyt mlh. Malý koloběh vody je totiž vážně narušen. Horizontální srážky nejlépe zachycují stromy, ale ty se nad velkými lány polí, podobně na loukách, prakticky nevyskytují. Radikálně jich ubylo i na březích mnoha řek.

Narušený malý koloběh vody zhoršuje následky klimatických změn

Sotva překvapí, že postihne-li ČR větší sucho, budou jeho následky podstatně horší, než kdyby nebyl vážně narušen malý koloběh vody. Postihne-li ČR velká intenzívní srážka, bude povodeň podstatně větší a ničivější než by byla, kdyby nebyl vážně narušen malý koloběh vody. Zda obrovská ničivost velkých povodní posledních 15 v ČR je především důsledkem vysokého zastavění záplavových území (zde zcela určitě ano), globálních klimatických změn, vážně narušeného malého koloběhu vody nebo špatné protipovodňové ochrany, je na diskusi. Platí asi tolik: globální klimatické změny jsou velkým neštěstím. Vážně narušený malý koloběh vody je též velkým neštěstím. Souběh globálních klimatických změn a vážného narušení malého koloběhu vody je, obrazně řečeno, trojnásobným velkým neštěstím. Zatím má ČR všechny předpoklady pro třetí možnost. Nemusí tomu tak ale být. Chce to ale zcela jinou politiku, důrazným prosazováním revitalizací (nikoliv úprav!!!) vodních toků počínaje.

Tato úvaha vyšla v periodiku Naše pravda 13/2011

 

Komentáře   

-2 #2 Jirka Dlouhý 2018-12-28 21:03
Co se týče výskytu mlh, našel jsem jednu práci - https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/161625/ a ta v obecné rovině tuto teorii nepotvrzuje
#1 Tomáš Kvitek 2018-12-28 20:46
Vypadá to jako pravda, ale budu vám věřit až po predlozeni důkazů
1. Snizovani vyskytu mlh- dokladujte.
2.Dokladujte na meterologickych a hydrologickych datech rozdily mezi smrkovymi porosty a listnatymi.
3. Dokladujte ze se voda nevsakuje.
Tk

You have no rights to post comments

Společnost pro trvale udržitelný život
Zpravodaj STUŽ
ISSN 1802-3053


Creative Commons License