Záměr na výstavbu Rekreačního parku Rajchéřov patří od roku 1994 k nejsledovanějším záležitostem české ekologické politiky. Z celostátního hlediska zdánlivě nejde o věc mimořádnou. Ve své podstatě je to však precedentní kauza. Tento případ je ukázkou bezohlednosti zahraničního investora i domácích vlastníků pozemků vůči přírodě i veřejnému mínění. Předmětná kauza je obrazem prodejnosti některých českých ekologických expertů. Tento příklad však přináší i doklad účinnosti tlaku spojených sil nevládních organizací, občanských sdružení, vědeckých ústavů i vysokých škol proti aroganci moci založené na kultu peněz.

Lokalita Rajchéřov leží v jižní části Přírodního parku Česká Kanada v okrese Jindřichův Hradec, v bývalém hraničním pásmu s Rakouskem. Záměr nizozemského investora zde směřuje k vybudování rekreačního centra pro 2 000 návštěvníků uprostřed mimořádně cenné mozaiky ekosystémů, zahrnujících biotopy mj. 69 zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin, v hydrologicky citlivé pramenné oblasti na evropském rozvodí Labe - Dunaj, v krajině, jíž řada desetiletí uzavřenosti dovolila znovuvytvořit ve středoevropských poměrech pozoruhodnou druhotnou ekologickou rovnováhu. Dotčené území zahrnuje i přírodní rezervaci Hadí vrch a spadá do připravované Chráněné krajinné oblasti Javořická vrchovina.

Umístění rekreačního parku právě a jen do lokality Rajchéřov je dáno především vlastnickým vztahem několika českých vlastníků k pozemkům zde ležícím, ale i neochotou investora hledat optimální územní i koncepční varianty pro realizaci záměru rozvoje cestovního ruchu v tomto regionu. Realizace záměru v dané podobě znamená vybudování autonomního sídla bez jakékoliv logické návaznosti na sídelní, dopravní a další infrastrukturu této příhraniční oblasti.

Příslib zvýšení zaměstnanosti v regionu se po porovnání profesních nároků investora s profesní strukturou zde dostupné pracovní síly ukazuje jako převážně falešný. I v případě, že koncentrace služeb v parku vytvoří určité pracovní příležitosti pro místní obyvatele, současně zřejmě negativně ovlivní rozvoj drobného podnikání v regionu jako celku. Realizace záměru tohoto rozsahu a v tomto místě do budoucna velmi pravděpodobně sníží přitažlivost lokality a okolí pro šetrné formy rozptýleného turistického podnikání. Zatímco ekonomický a sociální efekt celého záměru se jeví být značně problematický, narušení zasažených ekosystémů, roztříštění struktury krajiny a vzniklá ekologická újma jsou riziky velmi pravděpodobnými a budoucími destrukcemi sotva napravitelnými.

Proti realizaci záměru vznikl od samého počátku spontánní odpor, který vyústil ve zcela mimořádné seskupení více než 40 organizací v Asociaci Rajchéřov. Petiční archy k vyhlášení CHKO Javořická vrchovina a proti výstavbě Rekreačního parku Rajchéřov podepsalo více než 10 000 signatářů z celé České republiky. Průzkum veřejného mínění v obcích s lokalitou bezprostředně sousedících ukázal, že 57% zdejších obyvatel je proti realizaci záměru Rekreačního parku v Rajchéřově a jen 26% by jeho výstavbu podporovalo.

Záměr byl dvakrát (v nepříliš pozměněné podobě) podroben proceduře posouzení vlivu na životní prostředí ("EIA"). Poprvé investor svůj záměr před vydáním stanoviska Okresního úřadu stáhl. Podruhé jej navrhl s určitým posunem v lokalizaci, ve své podstatě však záměr nezměnil. Ani druhá verze záměru nesnižuje vysokou míru ohrožení právem chráněných druhů rostlin a živočichů soustředěných v dané lokalitě - to bylo východiskem negativního vyjádření odboru ochrany přírody MŽP ČR i České inspekce životního prostředí. Posudek ke druhé "EIA" dokumentaci vyústil v negativní závěr a Okresní úřad vydal na jeho základě záporné stanovisko k realizaci záměru.

Společnost pro trvale udržitelný rozvoj se znepokojením sleduje snahy politicky ovlivnit další řízení ve věci tohoto kontroverzního záměru orgány státní správy. Pozoruhodná (současně však i zavrženíhodná) je masivní podpora přednosty Okresního úřadu v Jindřichově Hradci, kterou tomuto záměru jako nejvyšší představitel regionální státní správy a priori vyslovuje po jeho projednání některými místními politickými orgány. V očích veřejnosti tak vystavuje své podřízené do pozice podjatých úředníků ještě dříve, než jakékoliv správní řízení v této věci bylo vůbec zahájeno.

V současné době je v pravomoci ministerstva životního prostředí, zda bude ochotno udělit výjimku ze zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny a obětovat nejen zdejší chráněné druhy organismů, ale především mimořádně hodnotný krajinný ráz této oblasti, která je přímo předurčena pro citlivé soužití člověka s přírodou.

Rekreační park typu Rajchéřov rozhodně není plodem úsilí najít harmonii hodnot přírody a rozvoje společnosti. Byl by spíše turistickým ghetem, nesmyslnou koncentrací rekreačních aktivit přírodu - mimořádnou atraktivitu tohoto regionu - ničící, zdejšímu regionu však podstatný užitek nepřinášející. Bylo by protismyslné, kdyby území dlouho připravované Chráněné krajinné oblasti Javořická vrchovina bylo takto předem degradováno.

Je paradoxem, že jsou to především holandští turisté, kteří u nás nyní vyhledávají "měkkou" turistiku - turistiku přírodu spíše vychutnávající než exploatující, turistiku, jež si přírodu odnáší spíše jako zážitek, než jako trofej, turistiku s přírodou spíše splývající, než nad ní vítězící.

Podstata trvalé udržitelnosti spočívá v hledání a nacházení souladu zaručujícího uchování těch nenahraditelných hodnot, které umožní rozvoj regionů v prospěch současných i příštích generací. V cause Rajchéřov však její původci a nositelé nic, co by k trvale udržitelnému rozvoji směřovalo, nehledají a tudíž ani nenacházejí. Při tom záměr, který by dokázal v zájmu rozvoje cestovního ruchu tohoto regionu investovat do stávající struktury osídlení, který by byl založen na rekonstrukci a modernizaci stávající infrastruktury tohoto regionu, by zde byl všemi stranami nepochybně vřele přivítán, neboť by tomuto regionu přinesl ekonomické i kulturní oživení a napomohl by mu vymanit se ze z dnešní sociálně neudržitelné situace.

V úvahu by mohl připadat i upravená původní koncepce rekreačního parku s rozumnou kapacitou, který by byl umístěn v návaznosti na urbanizované území obcí. Citlivým architektonickým a urbanistickým řešením by bylo možno dostatečně minimalizovat dopady na krajinu. Při tom by bylo možno nabídnout okolní neporušenou přírodu spolu se zdejším kulturním dědictvím jako hlavní lákadlo (a hlavní, téměř jediný zdroj příjmů) regionu. Zároveň s vytvořením rekreačních kapacit navazujících na stávající sídelní strukturu by tak bylo možno napomoci vybudování infrastruktury obcí a regionu, podpořit místní podnikatelské aktivity, nabídnout pracovní místa přímo v obcích i přispět k vytvoření rekreačního a kulturního zázemí zdejších obyvatel.

Je velmi varovným signálem, že ve sdělovacích prostředcích již byla deklarována připravenost ministra životního prostředí udělit za jistých podmínek výjimku z podmínek ochrany silně a kriticky ohroženého genofondu a otevřít prostor pro realizaci záměru "Rekreační park Rajchéřov" v původní koncepci. Věrohodnost MŽP ČR jako garanta ochrany veřejného zájmu - zachování kvalitního životního prostředí coby východiska perspektivního rozvoje daného regionu - je citelně zpochybněna. Naopak v politické rovině je investorovi tímto naznačováno, že může doufat v prolomení českým právem daných podmínek ochrany životního prostředí, aniž by musel dokládat, že jeho zájem je "jiným veřejným zájmem, výrazně převažujícím nad zájmy ochrany přírody", aniž by se musel namáhat s hledáním jiných cest řešení.

Členové STUŽ, z nichž mnozí se intenzivně angažovali i v Asociaci Rajchéřov, vyjadřují své rozčarování nad úrovní politické kultury a úcty k právu, jichž jsou svědky v daném případě a vyjadřují svůj zásadní nesouhlas s kroky, které by změkčením platných českých zákonů opětným udílením průkazně nezdůvodněných výjimek potupily jejich kredit v evropském měřítku. Členové STUŽ vyzývají ministerstvo životního prostředí, aby vydáním výjimky v tak závažné věci nepodrývalo základy, na nichž spočívají ochrana přírody i principy vyspělého právního státu.

Členové STUŽ naléhavě vybízejí ministra životního prostředí a ministra pro místní rozvoj vlády ČR, stejně jako příslušné výbory Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu ČR ke společnému hledání trvale udržitelné alternativy rozvoje pro region České Kanady. I STUŽ podporuje úsilí celé Asociace Rajchéřov a ochotně nabízí své síly k nalezení optima pro lidi i přírodu tohoto kraje.

Zpracovatelé stanoviska: RNDr. Milan Macháček, RNDr. Miroslav Martiš, CSc.,

Bc. Tomáš Tichý za součinnosti s řadou dalších členů STUŽ.

Za Společnost pro trvale udržitelný život:

Pavel Šremer, prom.biol., v.r.

předseda STUŽ

V Praze dne 18.6.1997