Již jsme zvyklí na to, že když napíše nějký článek pan redaktor Brezina, jeho hlavním motivem je nenávist vůči ekologických nevládním organizacím a všem, kteří se jakkoliv zabývají ochranou přírody. Nejinak tomu je v článku Ekovyděračství. Běžné „podnikání", který vyšel v Lidových novinách 12. 10. 2010.
Nejsem právník, ale když si čtu znění §356 nového Trestního řádu - připadá mi, že Brezinovy formulace znění tohoto paragrafu velmi přesně naplňují. Naopak je velmi diskutabilní, zda to, co údajně udělal pan Studnička (zatím nebyl odsouzen), může být definováno jako vydírání - tedy dle §175 nového Trestního řádu. Spíše se by se mohlo jednat o paragrafy "Úplatkářství" (to by ale v novinovém článku tak hezky neznělo, protože to dělá v České republice skoro každý, jak ukazují různé průzkumy), ale i zde zdaleka není věc tak jasná, jak by se na první pohled zdálo, protože podle těchto paragrafů musí být úplatek přijat v souvislosti "s obstaráváním věcí obecného zájmu", což se zajisté nestalo ve zmiňovaném případě. Pokud se věc stala tak, jak líčí pan Brezina - jedná se z hlediska ekologických nevládních organizací zajisté o velmi neetické jednání, ale z právního hlediska se velmi pravděpodobně jedná o "spekulaci", která trestním činem není. Takže počkejme na jednání soudu, jak si s touto kauzou poradí.
V další části článku se pan Brezina zabývá Nadačním fondem Hundai. V této části článku si pan Brezina skutečnost také velmi přizpůsobil, jak je se snaží vysvětlit ve svém prohlášení správní rada tohoto fondu.
-------
V úterním vydání Lidových novin v rubrice Úhel pohledu vyšel článek s názvem Ekovyděračství. Běžné "podnikání". Smyslem ekologických organizací je podle jeho autora bohatnout na zdržování staveb. Jako jeden z příkladů tohoto spiknutí ekologických organizací proti investorům, je uveden vznik Nadačního fondu Hyundai. Právě na tomto příkladu pak autor konstruuje svou teorii spiknutí, ve které se ekologická hnutí pokouší ovládnout celý svět.
Pohledy na svět se mohou lišit, problém ovšem nastává v momentě, když někdo v zápalu víry ve svou pravdu zamění fakta za nepravdivá tvrzení, tak jak se to stalo právě v tomto případě. Potom bohužel nezbývá nic jiného než vrátit dotyčného nohama na zem a podívat se na to, jak se věci skutečně mají.
Autor článku barvitě popisuje, jak si koalice ekologických organizací najala právnickou kancelář a společně žalobami "zpracovaly" automobilku Hyundai, aby z ní vzápětí vymáčkly dvacet milionů, které teď propírají přes komunitní projekty.
Na tomto příběhu je pravdivá částka 20 milionů korun, což je hodnota vkladu společnosti Hyundai do Nadačního fondu Hyundai. Ten byl zřízen na základě Deklarace porozumění z roku 2006, kterou uzavřela společnost Hyundai, Moravskoslezský kraj, občanské iniciativy a český stát za účelem zmírnění dopadů stavby na místní obyvatele a přírodu. Deklarace obsahuje celou řadu závazků, a to všech stran této deklarace.
Dvacet milionů z Nadačního fondu Hyundai nyní rozděluje čtyřčlenná správní rada, v níž zasedá zástupce Hyundai i kraje. Nadační fond k dnešnímu dni rozdělil vice než 8 milionů Kč na 42 různých komunitních projektů, které obdrželo 35 subjektů. Žádná ze stran Deklarace z fondu nečerpá ani nečerpala, ostatně všechny podpořené projekty a výše podpory jsou zveřejněny na internetových stránkách nadace. Představa toho, že by bylo možné těchto 20 milionů -- slovy autora -- "protlačit na soukromá konta" je skutečně absurdní. Aby něco takového bylo možné, musela by existovat rozsáhlá síť nevládních organizací zapojená do celé akce, která by vykonávala fiktivní činnost, posílala peníze na soukromá konta "někoho" a to vše pod dohledem Moravskoslezského kraje a automobilky Hyundai.
Realita nakonec mnohem méně připomíná mafiánskou romantiku, zato v ní Nadační fond Hyundai ve spolupráci s občanskými sdruženími umožňuje např. rozvoj vzdělávání, podporuje péči o kulturu a tradice, pečuje o rozvoj dětí a podporuje zapojení občanů do veřejného dění.
za správní radu Nadačního fondu Hyundai Filip Gregor
-----
Co říct na závěr - myslím si, že by se pan Brezina měl zabývat hlavními tématy časopisu Maxim - tedy sexem, zábavou a sportem a pokud chce psát o problematice životního prostředí, měl by dodržovat alespoň základy novinářské etiky a věnovat pár minut vyhedání alespoň základních faktů z oblasti o které chce psát.