Společnost pro trvale udržitelný život

Aktuality STUŽ

Aktuality STUŽ je emailový zpravodaj, který vychází přibližně jednou za 2 týdny a přináší aktuality pro členy a příznivce STUŽ. Přihlaste se k jeho odběru vyplněním jednoduchého formuláře zde.

Archiv doposud vydaných Aktualit STUŽ.

Staňte se členem STUŽ

Není nic jednoduššího, než se přihlásit.

Informace o podmínkách členství

On-line přihláška za člena STUŽ

 

STUŽ na sociálních sítích

Sledujte nás také na sociálních sítích - tam najdete aktuální informace a zajímavosti

Facebook

Twitter

V České republice není zatím legislativně kodifikováno integrované plánování. Pokud se některá města či některé obce v ČR o vytvoření integrovaných plánů rozvoje u nás pokoušejí, napodobují příklady z jiných zemí, kde se takový princip již uplatňuje a nepřesahuje to zatím stádium „pilotních projektů".

 

Český právní řád zdědil po předchozím režimu duální plánovací systém veřejné správy, vycházející z tehdejšího rozdělení rozvojových dokumentů pro správní celky krajů a obcí na „oblastní" plánování (plánování či programování sociálně ekonomického rozvoje) a „územní" plánování (plánování funkčního využití a prostorového uspořádání území). Koordinace záměrů a snah řídících subjektů v obou těchto subsystémech a kompatibilita v nich přijímaných rozvojových dokumentů odvisely do roku 1989 a závisí dodnes zcela na sociální inteligenci, odpovědnosti a odborné erudici zpracovatelů a schvalujících orgánů.

 

Nelze však říci, že by se pro vzájemnou provázanost, kompatibilitu a koordinaci záměrů v obou těchto plánovacích subsystémech ani po roce 1989 v legislativě nic neudělalo. Požadavek na vyhodnocení, zda záměry obsažené v plánech a programech sociálně ekonomického rozvoje státu, krajů, měst a obcí či jejich sdružení („mikroregionů") jsou v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací (dále jen „ÚPD"), se objevil v závazné osnově pro zpracování takových plánů a programů podle zákona č. 248/2000 Sb.,    o podpoře regionálního rozvoje, v platném znění a naopak. Nejdříve jen v zákonech o posuzování vlivů na životní prostředí č. 244/1992 Sb. a později č. 100/2001 Sb., a pak i v novém zákonu č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon") se objevil požadavek vyhodnocovat politiku územního rozvoje státu i ÚPD krajů (zásady územního rozvoje) a obcí (územní plány) z hlediska vlivů navrhovaného řešení na udržitelný rozvoj území. Součástí takového vyhodnocení musí dnes být podle přílohy stavebního zákona povinně i zhodnocení, zda navrhované řešení je v souladu s jinými koncepčními rozvojovými dokumenty EU, ČR i příslušného samosprávného celku (státu, kraje, obce) k sociálně-ekonomickému rozvoji, k ochraně životního prostředí a veřejného zdraví, a zda zajišťuje vyváženost mezi sociálním, ekonomickým a environmentálním pilířem dlouhodobé udržitelnosti vývoje řešeného území a podmínek života tamní občanské komunity.

 

Nový stavební zákon a jeho prováděcí vyhlášky však učinily pro cílenější a odpovědnější přístup k tvorbě politiky územního rozvoje (dále jen „PÚR") coby rámcové koncepce na úrovni státu, pro ÚPD na úrovni krajů a obcí a pro zahrnutí aspektů dlouhodobé udržitelnosti vývoje v nich daleko více. Založil povinnost orgánů územního plánování zjišťovat a periodicky aktualizovat bohatou sadu charakteristických údajů o území v podobě měřitelných ukazatelů v územně-technické, sociální, ekonomické a environmentální oblasti, tzv. „územně-analytické podklady" (dále jen ÚAP), umožňující monitorování vývoje těchto ukazatelů v čase a odhalování dlouhodobějších tendenci ve vývoji území a populace, v hospodářství, v podmínkách života. Nahradil tím dřívější zdlouhavou a subjektivní úvodní etapu „průzkumů a rozborů" při pořizování změn nebo nové územně plánovací dokumentace. Umožnil tím také odvodit si od sledované sady jevů, jak je určuje vyhl. č. 500/2006 Sb. a její přílohy, i snadnější konstrukci indikátorů dlouhodobé udržitelnosti vývoje v řešeném území. Umožnil tím také rozlišit, které problémy v území je možné řešit nástroji a kompetentními orgány územního plánování a stavebního řádu a které je nutno řešit jinými nástroji, v kompetenci jiných orgánů veřejné správy. Povinnou součástí ÚAP je analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území (SWOT-analýza), a také disparit a nerovnováh v pilířích dlouhodobé udržitelnosti vývoje a mezi nimi. Z nich pak vyplývá závěrečná kapitola o problémech k řešení v ÚPD, příp. v jiných subsystémech veřejné správy.

 

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu spolu se svými prováděcími vyhláškami šly v precizaci postupů, dříve do určité míry intuitivních a závislých hlavně na odborné erudici a zkušenosti pracovníků, ještě dál. Vyžaduje, aby prvotní sadu i následné periodické aktualizace údajů v ÚAP získal příslušný orgán územního plánování od toho správce dat, který za informatiku pro příslušný obor odpovídá a aby tento subjekt také protokolárně potvrdil jejich správnost a úplnost. Pokud je není možno od takového subjektu získat, musí být v ÚAP uvedeno, jak a kým byly nahrazeny. Zpřísnil také podmínky součinnosti jiných správních orgánů v procesu pořizování a schvalování územně plánovací dokumentace a v územním řízení. Založil totiž povinnost dotčených správních orgánů vyjadřovat se ve stanovených lhůtách, jinak je považováno stanovisko dotčeného orgánu za souhlasné a na později uplatněné není brán zřetel. Vyjádření uplatněná v rámci kompetencí dotčeného správního orgánu a opřená o konkrétní ustanovení zvláštního předpisu, podle něhož dotčený správní orgán hájí veřejný zájem, musejí být považována pořizovatelem ÚPD a územně-správním orgánem, který vydává územní rozhodnutí a stavební povolení, za závazná. Procesní pravidla pro pořizování a schvalování ÚPD umožňují vyjadřovat se dotčeným správním orgánům i veřejnosti podle stavebního zákona k návrhům zadání ÚPD, ke konceptům ÚPD, obsahujícím vyhodnocení vlivů navrhovaných řešení případně i ve variantách, k návrhu a k předkládacím dokumentům pro schválení. Podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí se mohou vyjadřovat k oznámení (zadání) ÚPD a k vyhodnocení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví (dále jen „SEA"), které tvoří součást vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (dále jen „VVURÚ"), pořízeného podle stavebního zákona. Právě v tomto vyhodnocení se obligatorně zkoumá mimo jiné i soulad s jinými nadřazenými nebo pro stejné území zpracovanými jinými koncepcemi, včetně strategií, koncepčních materiálů a programových dokumentů přijatých pro ochranu životního prostředí, jeho složek a veřejného zdraví na Evropské, celostátní či regionální úrovni.

 

Příklad hlavního města Prahy

(Postup pořizování hlavních strategických dokumentů hlavního města Prahy)

 

Hlavní město Praha mělo k datu vstupu ČR do EU 1. 5. 2004 (a současně nabytí účinnosti zákona č. 93/2004 Sb., kterým byla povinnost vyhodnocovat vlivy na životní prostředí z celostátních koncepcí a územních plánů velkých územních celků rozšířena i na koncepce a územní plány obcí), schválený Územní plán sídelního útvaru hlavního města Prahy (dále jen „ÚPn SÚ HMP") z roku 1999 a Strategický plán hlavního města Prahy z roku 2000. Vyhodnocení vlivů na životní prostředí tyto plány nepodléhaly a nebyla zpracována ani jako „nadstandard", který si pořizovaly některá města a obce ČR dobrovolně, pokud na základě takových dokumentů žádaly o příspěvky z tzv. „předvstupních fondů EU" v rámci programů SAPARD, ISPA a PHARE, kde se soulad se SEA posouzenou ÚPD vyžadoval. Posouzeno nebylo ani prvních 5 vln změn územního plánu, zadaných a pořízených před tímto rozhodným datem. První skupina změn, která vyžadovala posouzení SEA, byla tzv. „6. vlna změn ÚPn SÚ HMP", jejíž zadání bylo první schválené po tomto datu v roce 2004.

 

V roce 2004 byly v souvislosti se vstupem ČR do EU rovněž zahájeny práce na Aktualizaci Strategického plánu hlavního města Prahy (dále jen „ASPn HMP"), pro niž se již předpokládalo pořízení vyhodnocení SEA v souladu se zákonem č. 93/2004 Sb., jímž byl novelizován zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (dále jen „zákon o EIA/SEA").

 

S nabytím účinnosti nového stavebního zákona k 1. 1. 2007 se podmínky pro územně plánovací činnost v ČR a tím i v Praze výrazně změnily. Zákon ukládal pořídit krajům a obcím do 3 let ÚAP, do 5 let nové ÚPD, nebo původní schválené podle starého zákona č. 50/1976 Sb., ve znění četných pozdějších novel, uvést do souladu s novým zákonem a jeho prováděcími vyhláškami. Praha je současně krajem i obcí; proto musí zpracovat jak ZÚR, tak nový ÚPn HMP. Tyto předem nereálné termíny byly sice v roce 2008 novelou stavebního zákona posunuty, ale Rada a Zastupitelstvo hlavního města Prahy uložilo tehdy bez ohledu na zjevnou nereálnost ředitelce odboru územního plánu Magistrátu hlavního města Prahy (dále jen „OÚP MHMP") a tím i Útvaru rozvoje hlavního města Prahy (dále jen „URM") pořídit ÚAP, Zásady územního rozvoje hlavního města Prahy jako kraje (dále jen „ZÚR HMP") i ÚPn HMP tak, aby logicky navazovaly a přesto aby územní plán mohlo schvalovat v polovině roku 2010 ještě stávající Zastupitelstvo. Tak původní zákonný termín pro zpracování v největším a nejsložitějším městě ČR ještě o půl roku zkrátilo. Také u ZÚR HMP a konceptu nového ÚPn HMP se přitom počítalo s tím, že součástí bude VVURÚ. S nabytím účinnosti nového stavebního zákona musela být původní zakázka pouze na vyhodnocení SEA 6. vlny změn ÚPn SÚ HMP rozšířena na VVURÚ, tedy nejen vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, ale i na podmínky ekonomického a sociálního rozvoje a jejich vyváženost.

 

Pokus vytvořit na přechodnou dobu do pořízení a vydání nového ÚPn HMP úplné znění ÚPn SÚ HMP ve znění pozdějších změn v podobě tzv. „změny Z 1000/00", která měla obsahovat všechny předchozí schválené změny, dočasně ztroskotal. Stalo se tak na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, že změna Z 1000/00, přestože obsahovala hlavně dříve schválené změny, nepodléhající vyhodnocení SEA, měla být vzhledem k zadání po 1. 5. 2004 sama posouzena alespoň ve zjišťovacím řízení k oznámení. Mimo jiné i proto, že v zadání byl i požadavek „upřesnit zákresy těch záměrů, pro které již v době zpracování existovala podrobnější a přesnější dokumentace", což samozřejmě znamenalo i změnu obsahu dokumentace, nikoliv jen formy, jak byla původně zamýšlena. V současnosti tedy platí stále ÚPn SÚ HMP ve znění změn schválených před změnou Z 1000/00 v předchozích 5 vlnách změn nebo samostatně, ale už je v 10/2009 projednáno „opravené vydání" této změny, které vytýkáné nedostatky původního opatření obecné povahy odstraňuje, takže snad začne od listopadu znovu platit.

 

ASPn HMP byla v roce 2008 dokončena a vč. SEA projednána v souladu s požadavky zákona o EIA/SEA a v prosinci roku 2008 byla schválena. Byla a je považována za jeden z důležitých dílčích podkladů pro práce na ZÚR HMP a na konceptu nového ÚPn HMP.

 

Vyhrazený časový interval necelého 4,5 roku na pořízení ÚAP, ZÚR HMP i ÚPn HMP vedl k přijetí harmonogramu pořízení těchto dokumentů tak, že jejich zpracování a schvalování na sebe časově nenavazují tak, jak předpokládá stavební zákon, tedy že zahájení prací na další ÚPD nastane až po zpracování a schválení fáze předchozí. Část prací se překrývá, aniž by ale byla porušena logika věcné propojenosti a návaznosti. Umožnil to fakt, že jak práce na ASPn HMP, tak na ÚAP, ZÚR (vč. VVURÚ) a na konceptu ÚPn HMP, zajišťuje do značné míry tentýž tvůrčí tým ÚRM. Pro ASPn HMP a ZÚR HMP zpracoval obě VVURÚ tým pracovníků URM pod mým vedením, pouze VVURÚ konceptu ÚPn HMP, které vzhledem k měřítku plánu a podrobné regulaci funkčního i prostorového uspořádání území je nejsložitější a nejobsažnější, bylo zadáno externímu zhotoviteli.

 

ÚAP byly zpracovány ve 2 na sebe navazujících etapách. Nejdříve (do konce roku 2007) v rozsahu a míře podrobnosti odpovídající potřebě práce na úrovni kraje, což umožnilo zahájit práce na ZÚR HMP, teprve následně (do května 2008) pak v rozsahu a podrobnosti potřebné pro práci na úrovni Prahy jako obce a jejích městských částí. ÚAP se naštěstí neschvalují.

 

Již v průběhu prací na ÚAP byly zahájeny práce také na ZÚR HMP a metodou „ex ante" současně na VVURÚ pro ně. Tyto práce byly dokončeny a veřejné projednání proběhlo v létě 2008, přičemž časově navazovalo i dokončení a projednání  ASPn HMP (vč. SEA).  

 

Ještě před dokončením prací na ZÚR HMP a jejich VVURÚ byly pak zahájeny práce na tzv. 1. čtení konceptu nového ÚPn HMP, které skončily v lednu 2009. 1. čtení konceptu bylo projednáno v únoru - březnu jednotlivě s MČ Prahy a na tomto základě vzniklo k 31. 8. 2009 tzv. 2. (a poslední) čtení konceptu, na které bylo souběžně zadáno metodou ex ante a externí firmou zpracováno VVURÚ. Vyhotovení a veřejné projednání 2. čtení konceptu, upraveného dle akceptovaných připomínek MČ vč. VVURÚ proběhne do konce roku 2009, zahájení prací na návrhu na jaře 2010 a dokončení se předpokládá ještě v roce 2010. Nikoliv ovšem do voleb, takže schvalovat (vydávat) bude nový ÚP už nově zvolené Zastupitelstvo hl. m. Prahy. 

Uplatnění principů dlouhodobé udržitelnosti rozvoje a provázanosti strategických dokumentů

Jedním z důležitých atributů procesu pořízení, zpracování, projednání a schvalování zde uváděných strategických rozvojových dokumentů, které si hlavní město prosadilo, je důsledné použití metody „ex ante" pro zpracování VVURÚ a v tom i SEA jak u 6. vlny změn původního ÚPn SÚ HMP, tak i u ZÚR HMP a u konceptu nového ÚPn HMP. To umožnilo účast pracovníků SEA - týmu a zhotovitelů sociálně - ekonomických částí VVURÚ při pracovních a koordinačních poradách týmů zhotovitelů ÚAP, ZÚR i konceptu ÚPn HMP, uplatňovat při nich podněty a připomínky a předcházet nedostatkům, které by se později projevily rušivě v obsahu nebo v časovém průběhu zpracování těchto dokumentů.

 

Dalším důležitým atributem prací na všech těchto dokumentech bylo sdílení společné informační základny o území, jevech v něm, o obyvatelstvu, jeho složení, aktivitách i o životním prostředí ve zpracovaných ÚAP. Společně využitelné tak byly pro další práci zejména závěrečné kapitoly, obsahující na základě SWOT-analýzy v tzv. „Rozboru udržitelnosti rozvoje" výčet nerovnováh mezi pilíři udržitelného rozvoje, jednak verbální výčet problémů k řešení, vč. jejich územní identifikace (lokalizace je ilustrována i v doprovodných mapových podkladech - problémových mapách) a rozlišení, zda jsou řešitelné nástroji územního plánování či nikoliv.

 

Výčet problémů k řešení v ÚPD, vyplývající z ÚAP a řešitelných nástroji územního plánování, je uveden znovu v kapitole 4 textové zprávy k ZÚR HMP s tím, že na některé z nich reaguje už řešení navržené v  ZÚR HMP jako kraje, řešení jiných odkazuje na podrobnost ÚPn HMP nebo dokonce urbanistických studií či regulačních plánů pro menší řešené území městských částí nebo jejich dílčích přestavbových (transformačních) nebo rozvojových ploch. Důležitou součástí textové části ZÚR HMP je zhodnocení souladu navrhovaného řešení s PÚR, schválenou vládou ČR jako celostátní koncepce v roce 2008.

 

Z VVURÚ pro ZÚR HMP, zejména z částí C, E a F a z jeho tabulkové přílohy 1 je patrné, že toto vyhodnocení se rovněž vztahuje k obsahu ÚAP, ale i k referenčním cílům z jiných koncepcí rozvoje na národní, regionální a lokální úrovni, zejména ke Strategickému plánu hlavního města Prahy a k jeho Aktualizaci, ale i k Strategii udržitelného rozvoje ČR, k Národnímu programu zdraví pro všechny a dalším koncepcím, vztahujícím se ke všem třem pilířům dlouhodobé udržitelnosti. ZÚR HMP byly projednány postupně s městskými částmi a obcemi na území Prahy jako kraje, je vypracován upravený návrh po vypořádání jejich připomínek, získána jsou stanoviska MMR i MŽP a čistopis je v současnosti připravován ke schválení.

 

Koncept nového ÚPn HMP je po jednání s MČ a podnětech ze ZHMP zpracován u několika desítek dílčích lokalit ve 2 variantách. I to přispívá k naplnění principů udržitelnosti ve všech třech jejich pilířích a ke komunikaci zúčastnivších se subjektů, jakož i k demokratické volbě, co bude obsahem návrhu a pak čistopisu po schválení.  Návrh pak obsahuje mimo jiné v textové části také přehled, jak byly splněny úkoly ze ZÚR HMP, směřující do ÚPn nebo do podrobnější ÚPD, takže je zřejmé, že kontinuita a provázanost všech těchto dokumentů nadále pokračuje. Je tak zajištěna i komplementárnost dalších nástrojů regulace funkčního využití a prostorového uspořádání území hlavního města Prahy ve veřejném zájmu, jako jsou současně zpracovávaný „Plán péče o historické jádro hlavního města Prahy" (jako památky zapsané na seznam světového kulturního dědictví) - zkráceně tzv. „Management Planu Pražské památkové rezervace", souběžně zpracovaná a ZHMP již schválena Prognóza, koncepce a strategie ochrany přírody a krajiny hlavního města Prahy (vč. dokončené SEA, obojí pořizoval URM) a další specializované oborové dokumenty, pořizované jinými útvary města.

 

Jak jsem již uvedl, VVURÚ pro koncept ÚP hl. m. Prahy zpracovala externí firma - EKOLA group spol. s r. o. Praha. Je zpracována v souladu s rozdílným měřítkem, rozdílnou mírou obecnosti, resp. konkrétnosti a dělbou účelů mezi ZÚR a ÚP daleko podrobněji, než VVURÚ pro ZÚR hl. m. Prahy. Teprve porovnání všech těchto dokumentů ilustruje v celé komplexnosti záměr Hl. m. Prahy jako zadavatele důsledně odlišit, co která dokumentace má a může řešit, jak přispěje k harmonickému rozvoji Prahy jako kraje v širším územním kontextu Středočeského kraje a celé ČR a jak na úrovni města a jeho jednotlivých částí. Na tom nic nemění fakt, že tyto rozdílné úkoly a celkovou hierarcii zájmů řešených v jednotlivých stupních ÚPD bohužel často nechápe veřejnost a bohužel někdy ani MŽP.

 

Zpracovatelé ÚAP, vlastních ÚPD a jejich VVURÚ se shodli, že největším problémem Prahy a jejího dalšího harmonického rozvoje je na prvním místě neuspokojivá a za potřebami zaostávající dopravní infrastruktura a dopravní obsluha a na druhém enormní tlak na zastavování volných ploch zeleně ve městě i v jeho okolí. Na tyto problémy se pak ZÚR hl. m. Prahy a koncept nového ÚP Prahy zaměřují především. Vytvářejí prostorové a funkční předpoklady pro zlepšení fungování MHD a PID, založené především na kolejových druzích dopravy (metro, tramvaje, větší zapojení železnice), na budování parkovišť systému P+R, na dobudování nadřazeného systému silniční dopravy tvořeného dvěma okruhy a soustavou propojovacích radiál a tím vytvoření podmínek pro progresivní regulaci vjezdu motorových vozidel do centra města, což už je ovšem mimo kompetence územního plánování. Závazné regulativy pak chrání stávající zeleň, přikazují povinné procento zeleně na pozemcích u nové výstavby a plán navrhuje vytvoření celoměstského systému zeleně, tvořeného zeleným pásem kolem města a zelenými klíny, zasahujícími od okrajů hluboko do organismu města a navázanými na zeleň v sousedním Středočeském kraji. V deficitních segmentech města je navrhována nová zeleň dokonce i na úkor orné půdy. VVURÚ prokazuje, že tento urbanistický koncept výrazně zlepšuje životní prostředí v centrální části města a podél některých stávajících přetížených komunikací v hustě obydlených částech města, aniž by v nových objízdných trasách vytvářel nové, technickými prostředky neřešitelné problémy v hlukové nebo imisní situaci znečištění ovzduší.

 

Všechny tyto dokumenty jsou projednávány s dotčenými správními orgány a s veřejností a nakonec projednávány a schvalovány v Radě a Zastupitelstvu hlavního města Prahy, které spolu s gesčními odbory, které je vedení samosprávy předkládají, ručí za to, že nejsou vzájemně v rozporu a naopak synergickými a kumulativními účinky dále potencují harmonický sociálně-ekonomický a environmentální vývoj v hlavním městě Praze.

You have no rights to post comments

Společnost pro trvale udržitelný život
Zpravodaj STUŽ
ISSN 1802-3053


Creative Commons License