Českolipská pobočka STUŽ

Aktuality STUŽ

Aktuality STUŽ je emailový zpravodaj, který vychází přibližně jednou za 2 týdny a přináší aktuality pro členy a příznivce STUŽ. Přihlaste se k jeho odběru vyplněním jednoduchého formuláře zde.

Archiv doposud vydaných Aktualit STUŽ.

Staňte se členem STUŽ

Není nic jednoduššího, než se přihlásit.

Informace o podmánkách členství

On-line přihláška za člena STUŽ

 

STUŽ na sociálních sítích

Sledujte nás také na sociálních sítích - tam najdete aktuální informace a zajímavosti

Facebook

Twitter

Částečně jsme činnost pobočky zmínili už ve Zpravodaji  STUŽ 1/2009, v příspěvku „Masarykovská drobná práce v boji o zeleň". Popsali jsme v něm na konkrétním případu, že i oficiální správní orgány, které leckdy (už zase!) nejsou mírně řečeno nadšeny, když  do záležitostí ochrany životního prostředí mluví občané, se z nezbytí s tímto faktem smiřují a nezřídka i jejich stanoviska a požadavky zahrnují do podmínek realizace záměrů, s nimiž přicházejí podnikatelské subjekty. 

Jindy podobně reagují i samotné firmy. V loňské výroční zprávě pobočky jsme zmiňovali záměr zdejších Provodínských písků a.s. zvýšit těžbu sklářské a slévárenské suroviny nad       1  milión tun ročně a s tím spojené dosti závažné zásahy i do krajinného rázu části  Máchova kraje. Snad jedním z nejvážnějších mělo být přemostění železniční trati v Srní, aby po něm a po nově postavené cestě  firma mohla převážet vytěženou surovinu do několik kilometrů vzdálené úpravny v Provodíně. Jde o oblast tzv. Jestřebské rovinky, typicky  ploché krajiny s chudými borovými lesy a vystupujícími pískovcovými bloky, v níž by most působil jako pěst na oko. Ostatně jeden takový byl již před lety postaven u  zdejšího nádraží (firma jej ovšem nemůže využít, protože by překračovala řadu hygienických limitů v zastavěné části obce), takže existuje naprosto reálná představa, o jak velký zásah by šlo. Opakovaně jsme na to upozorňovali a navrhovali alternativní řešení, např. využití železniční vlečky pily, která těsně sousedí s těžebním prostorem. Nejnověji jsme se dozvěděli, že firma od záměru stavět most velmi pravděpodobně ustoupí, protože  získala souhlas  Českých  drah ke zřízení klasického přejezdu. Jistě v tom mohly sehrát svou roli i ekonomické důvody, stejně tak ale obavy  z dalších námitek STUŽ,  přinejmenším z prodloužení celého povolovacího procesu a v důsledku toho možných ekonomických ztrát. V minulosti se totiž již podařilo dosáhnout alespoň dílčího ovlivnění záměrů firmy (např. omezení  povoleného maximálního rozsahu odlesňované plochy při otevírání nového těžebního ložiska), typicky ovšem až na základě odvolání ke krajskému úřadu.

 

Nejnověji se pobočka poměrně rozsáhle vyjadřovala ke konceptu nového územního plánu České Lípy, přičemž napadla zejména jeho dopravní část, neuvěřitelně zastaralou a doslova odbytou zpracovatelem,  kterému zjevně činila problémy i orientace ve městě (projevovalo se to například komolením názvů městských čtvrtí). Pro příklad lze uvést, že nakreslila vedení části městského rychlostního okruhu po samé hranici městského parku a přes přilehlé sportovní hřiště a dále čtvrtí, v níž se nachází několik škol a školských zařízení. Šlo o nepatrně pozměněnou trasu, jíž se tehdejší vedení města snažilo prosadit začátkem osmdesátých let minulého století (před 30 lety!) a s níž dokonce i tehdy narazilo, takže se jí nakonec muselo vzdát. Navrhované dopravní řešení by ještě zvýšilo fragmentaci města, například by vytvořilo bariéru na dosud celkem bezproblémovém přístupu od vlakového nádraží, a dokonce by zlikvidovalo téměř polovinu trasy jedné z cyklostezek,  vybudované v České Lípě před několika roky. Tato část konceptu vzbudila i kritiku občanů  na veřejném projednávání,  na místní poměry dokonce až nezvykle silnou. Připomínky STUŽ zveřejnil také zdejší tisk. Vedení města se ke kritice vlastně nevyjádřilo,  úředníci koncept  hájili, kritika byla dokonce anonymně napadena v diskusi na internetovém serveru regionálních novin. Vše vypadalo, že koncept  bude přes veškerou kritiku schválen s obvyklým chlácholením, že přece nejde o jeho konečnou podobu, že vše bude vyřešeno v další fázi zpracování územního plánu (dokonce ani EIA posuzující koncept neshledala větší nedostatky!). Nyní jsme se však dozvěděli (zatím neoficiálně), že krajský úřad vyslovil ke konceptu podobné připomínky jako STUŽ a že nedostatky v něm pokládá za natolik závažné, že bude požadovat jeho přepracování.

 

Pobočka STUŽ rovněž iniciovala intervenci ve věci připravovaného regionálního jízdního řádu Českých drah Libereckého kraje na rok 2010, protože existovalo podezření, že by mohl být na jedné z tratí zastaven provoz, jak se bohužel běžně děje v sousedním Ústeckém kraji, kde je omezování železniční dopravy součástí oficiální dopravní politiky pod heslem „autobusy jsou levnější"! Naštěstí se podezření neprokázalo, nebo vedení kraje v důsledku poslanecké intervence od svého záměru upustilo.

 

Jeden z členů pobočky se účastnil také letní šumavské akce Hnutí Duha, podílel se na provozování infostánku u pramenů Vltavy. S Hnutím Duha, zejména s místní skupinou v České Lípě, pobočka spolupracuje dlouhodobě, některé akce v minulosti obě občanská sdružení pořádala společně, například cyklojízdy ke Dnům bez aut či ke Dni Země. 

 

Přes uvedené záležitosti je ovšem stále těžištěm angažmá pobočky boj za zachování a pokud možno i rozšiřování zeleně ve městě, případně v blízkém regionu - dle toho, co aktivní členové pobočky časově stihnou. Do poloviny listopadu letošního roku se pobočka účastnila 36 řízení o povolení pokácet zeleň, převážně stromovou, které jsou již uzavřená.  Dalších 17 v současnosti běží a je předpoklad, že budou dokončena do konce roku. Z dlouholeté zkušenosti lze odhadnout, že kolem deseti dalších ještě může být do konce kalendářního roku zahájeno, takže celková bilance pobočky v této oblasti může být  zhruba šedesát řízení.  Počet stromů povolených k pokácení ovšem je cca desetinásobný. V jediném případě bylo žádáno o skácení cca 300 stromů, v dalším třeba o padesát, nejčastěji pak o 2-5 stromů v jedné žádosti (v jednom řízení).

 

Jde o dosti namáhavou a časově náročnou činnost, zejména proto, že je třeba na místě shlédnout a ohodnotit dřeviny, o jejichž  kácení je žádáno, někdy je nutná i opakovaná návštěva, zejména u nepřístupných soukromých pozemků, pokud se nepodaří žadatele  zastihnout hned napoprvé. Navíc někteří žadatelé bydlí či mají pozemky s posuzovanými stromy v  přidružených obcích, vzdálených i několik kilometrů.

 

Úspěšnost pobočky v této činnosti je střídavá, bohužel,   často dost záleží na osobě žadatele. Pokud žadatel patří k místní elitě, je zřetelně vyšší pravděpodobnost, že mu bude kácení povoleno, byť máme leckdy značné pochyby o odůvodněnosti takového povolení. Rovněž hodně záleží na druhu stromu. Z katastru města pravděpodobně postupem času zcela vymizí topoly, a to i kdysi oblíbená štíhlá forma „Italica", protože zdejší odbor životního prostředí razí zásadu, že do města nepatří, a povolení ke kácení dává, i když jde o stromy zdravé a perspektivní třeba na dalších deset let.

 

Na druhém místě ohrožených je pak bříza. Ve městě se o ní běžně rozhoduje dle  zásady lidové dendrologie, inspirované nejspíše lesnickým podáním, že jde o strom „plevelný, o „nálet". Přitom se zcela opomíjí, že mimolesní zeleň a žádosti o její kácení se posuzují na základě zákona 114/1992 Sb., který tyto pojmy vůbec nezná. Proto můžeme pokládat za zcela nevídané a za doslova bezprecedentní  jedno rozhodnutí zdejšího odboru životního prostředí, čelícího tlaku pobočky, snažící se zabránit pokácení krásné zdravé břízy, posledního zbývajícího stromu na  pozemku,  značně navíc zatíženém   blízkou frekventovanou dopravou. Nařídil totiž na pozemku náhradní výsadbu - břízy!

 

Pobočka zůstává stabilní, co se týče personálního obsazení, má 10 členů, tedy stejně jako v roce 2008.

Společnost pro trvale udržitelný život
Zpravodaj STUŽ
ISSN 1802-3053


Creative Commons License