Zamyšlení Články členů To už není jen setrvačnost myšlení zakuklených anarchistů – to je „bezočivost“Včerejší první přednášku k prezentaci konceptu územního plánu hlavního města Prahy, pořádanou Odborem územního plánu Magistrátu hl. m. Prahy jako pořizovatelem ve spolupráci s Útvarem rozvoje hlavního města Prahy jako projektantem a firmou EKOLA-group spol. s r. o. jako posuzovatelem vlivů na udržitelný rozvoj území ve velké zasedací síni Magistrátu hl. m. Prahy na Mariánském náměstí, „obohatili" zástupci nevládní neziskové organizace Arnika o jakýsi happening, jehož hlavním ironickým mottem bylo „poděkování developerů a investorů pražským radním za to, že neumožňují na prvních dvou veřejných představeních konceptu diskusi a tím aktivní účast na tvorbě územního plánu".
Kdyby Arnika nadále nežila jen ze vzpomínek na minulé, někdy skutečně nevstřícné chování vedení města a v zajetí vlastní setrvačné virtuální reality, ale reflektovala skutečný stav věcí, nemohla by si nepovšimnout, že projednávání konceptu nového územního plánu provází naprosto radikální změna chování pražské radnice vůči veřejnosti a naopak velkorysá vstřícnost, daleko přesahující povinné penzum uložené stavebním zákonem.
Tak už zpracování konceptu provázela naprosto nadstandardní vstřícnost vůči městským částem a veřejnosti, když tzv. „1. čtení konceptu" - tedy teprve zčásti rozpracovaný koncept, zobrazující představu Útvaru rozvoje hl. m. Prahy o možném rozvoji hlavního města, bylo rozmnoženo a předáno do všech městských částí a trpělivě projednáváno s jejich představiteli, kteří tak mohli uplatnit vlastní představy a vůli svých obyvatel do konečné podoby konceptu, určeného k veřejnému projednání podle stavebního zákona. Každá městská část dostala 1. čtení konceptu dostatečně předem a měla vyhrazen celý půlden na ústní projednání svých námětů. Některé MČ využily této příležitosti opakovaně - až čtyřikrát. Výsledkem bylo, že ač zadání nepožadovalo koncept ve variantách, několik desítek lokalit je v konceptu obsaženo s variantami řešení, které tak jsou předmětem veřejné diskuse.
Pro prezentaci konceptu územního plánu veřejnosti nejsou určeny jen ony dvě neprávem kritizované přednášky bez možnosti diskuse 9. a 16. 11., ani jen ono jediné veřejné projednání 23. 11. 2009, na kterém diskuse proběhne, ani zveřejnění uživatelsky velmi přívětivé podoby vč. formulářů na připomínky a námitky na webových stránkách Magistrátu a Útvaru rozvoje hlavního města Prahy, jak ukládá stavební zákon.
Zpřístupnění konceptu veřejnosti představuje především naprosto bezprecedentní namnožení a předání konceptu v tištěné i elektronické podobě na všechny městské části a především vystavení celého konceptu po dobu 5 týdnů na dvou informačních střediscích na MHMP v Jungmannově ulici a na URM ve Vyšehradské, kde po celou pracovní dobu drží služby a jsou ochotni pomoci v orientaci a zodpovědět dotazy příchozím pracovníci OÚP MHMP i ÚRM. Tam je těžiště práce s veřejností, neboť tam se každému návštěvníkovi dostane individuální pozornosti a odpovědí na konkrétní dotazy, týkající se jeho zájmů, jak ukazují zkušenosti z prvních dnů jejich fungování. Tam také obdrží formuláře k uplatnění připomínek a námitek a radu, jak je vyplnit, pokud nevyužije elektronické formy. Moje vlastní zkušenost z první služby v informačním středisku ukazuje, že veřejnost této možnosti využívá a oceňuje ji. Také propagace veřejného projednání v tisku, v prostředcích MHD, letáky a vystoupeními představitelů města je masivní a nepřehlédnutelná. Kdo to nevidí, ten nechce vidět a je veden jinými motivacemi, než je reflektování reality a snaha pomoci prosazení veřejných zájmů.
Včerejší přednáška na MHMP ukázala, že i při značné stručnosti vystoupení zpracovatelů konceptu a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území trvá jen výklad celé práce 4 hodiny. Odchod části účastníků už o přestávce, aniž vydrželi do konce výkladu, ukázal, že i bez diskuse je takové představení konceptu k udržení pozornosti příliš dlouhé, natož aby je ještě prodloužila diskuse. Tato první přednáška také prokázala, že i když pořadatelé jako vstřícné gesto vůči veřejnosti zvolilo začátek jednání na 17. hodinu, tedy na pozdní odpoledne, nikterak to nepřimělo veřejnost k nějaké masivnější účasti. Padlo tím oblíbené klišé, tvořící častou výhradu nevládních ekologických hnutí a veřejnosti vůči úřadům, že nevycházejí vstříc pracujícím a studujícím, kteří se nemohou zúčastnit veřejných jednání svolávaných na dopolední nebo časné odpolední hodiny.
Ironicky míněné „poděkování" developerů a investorů pražským radním za omezení účasti veřejnosti na projednání konceptu územního plánu je tedy hloupé. Ne jen proto, že není pravdivé a kdo umí využít příležitostí a času, které MHMP a URM pro aktivní účast poskytuje, ten si své k územnímu plánu může bohatě uplatnit. Je hloupé i proto, že také developeři a investoři v Praze jsou součástí společnosti a mají svá práva se zúčastnit na tvorbě územního plánu, jako každý jiný. Také oni plní část společenské objednávky, jak se Praha bude nadále vyvíjet a nejsou to žádní vyvrhelové nebo veřejní nepřátelé, jak se na ně dívají některé levičácké subjekty, pletoucí si apolitickou správu věcí veřejných s politickou propagandou. Přesto nebo právě proto je koncept územního plánu, ostatně stejně jako Zásady územního rozvoje Prahy jako kraje, neobyčejně citlivý a vstřícný i z hlediska ochrany životního prostředí, což nikdo objektivní a soudný nemůže popřít a což dokumentuje i externí firmou zpracované Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území.
A tak z celé té trapné anarchistické kampaně Arniky proti orgánům veřejné správy města, které se nyní opravdu snaží změnit přístup k veřejnosti, jak to slíbily v aktualizovaném Strategickém plánu hlavního města Prahy, zbývá jen podezření, že těmto lidem nechybí prostor pro účast veřejnosti na konstruktivní spolupráci s řešiteli budoucnosti Prahy, ale spíše prostor pro beztrestné napadání a urážení volených představitelů a úředního aparátu města, městských částí, projektantů a dalších podílníků na tvorbě plánu bez ohledu na změněnou realitu a vysokou vstřícnost města ke svým obyvatelům, nastoupenou s tímto konceptem. A to je, jak říkával na vojně můj velitel roty, když ne zlý úmysl, tak zjevná „bezočivost".