V článku „Méně aut, více zeleně, lepší výstavbu, přejí si Pražané v námitkách k novému územnímu plánu", uveřejněnému na www-stránkách OS Arnika 14. 4. 2009, je tolik nepřesností, zkreslení a dokonce lží, že to nelze nechat bez povšimnutí.

1. První zavádějící údaj je obsažen už v nadpisu článku a v jeho prvním odstavci. Ačkoliv celý text je reakcí na veřejné projednání Zásad územního rozvoje (kraje) hl. města Prahy, uvádí se tam, že jde o námitky k novému územnímu plánu (obce). Územní plán je ovšem jiná kategorie územně plánovací dokumentace, s jiným účelem, jiným obsahem co do konkrétnosti a přesnosti územní identifikace jevů a jiným měřítkem, který projednáván nebyl, neboť se teprve zpracovává koncept, který má být dokončen až 31. 8. 2009. Námitky a připomínky se tedy k němu nemohly vztahovat.

2. V článku se tvrdí, že ZÚR hl. m. Prahy jsou připraveny natolik špatně, že odporují zákonům. Toto tvrzení však není doloženo jediným konkrétním dokladem rozporu se zákony. ZÚR hl. m. Prahy jsou přitom důsledně a přesně zpracovány v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavebním zákonem) i se zákony č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění a č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění.

3. Ve 2. odstavci článku se tvrdí, že Magistrát projednávání ZÚR hl. m. Prahy „téměř tajil", že neproběhla žádná informační kampaň, „jak je při podobně významných akcích obvyklé". Přitom oznámení o připravovaném veřejném projednání ZÚR bylo spolu s nimi zveřejněno řádně 30 dnů předem na úředních deskách MHMP, na všech MČ, Středočeského kraje a sousedních obcí, na webových stránkách Magistrátu i ÚRM a v novinách Metro, bezplatně rozdávaných po celé Praze, dále v Informačním systému SEA MŽP (Cenia) spolu s informací, kde všude lze ještě před veřejným projednáním do této dokumentace nahlédnout. Požadavky stavebního zákona i zákona o EIA/SEA tak byly beze zbytku naplněny.

4. Třetí odstavec konstatuje, že nejvíce občanů žádá vyškrtnutí nové vzletové a přistávací dráhy na letišti Ruzyně. Tato dráha je v ZÚR hl. m. Prahy zakotvena v souladu s ustanovením § 31, odst. 4 stavebního zákona, který uvádí, že „Politika územního rozvoje je závazná pro pořizování a vydávání zásad územního rozvoje, územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území". Stejný požadavek obsahuje § 41, odst. 4 SZ pro uvedení ZÚR do souladu s PÚR, vydanou až po jejich schválení, což se bude nepochybně týkat i PÚR 2008. Novou VPD obsahuje jak vládou schválená PÚR z roku 2006, tak nový návrh z roku 2008. ZÚR hl. m. Prahy tedy nemohou tento záměr neobsahovat. Tato námitka měla být uplatněna již k Politice územního rozvoje, nikoliv k ZÚR. Pokud uplatněna byla a nebylo jí vyhověno, je zřejmé, že převážil jiný veřejný zájem, než ochrana životního prostředí záměrem dotčených obyvatel. Paralelní dráha odstraňuje provozními vlastnostmi deficit kapacity dráhového systému oproti kapacitě odbavovacích hal a umožňuje vyřadit z pravidelného provozu jinou dráhu, která svými vlivy zasahuje podstatně lidnatější části hlavního města a okolních obcí, činí provoz letiště bezpečnějším a řízení letového provozu jednodušším. Hlavní město Praha uplatnilo vůči návrhu PÚR 2008 připomínku týkající se stanovení horního limitu kapacity letiště, která spolu se zpřísněnými požadavky na emise hluku i škodlivin letadel může splnit stejný účel a je reálnější.

5. Dalším napadeným záměrem ve třetím odstavci článku je severozápadní část silničního okruhu kolem Prahy, vedená tunelem přes MČ Suchdol. Tento záměr ovšem nenavrhují nově ZÚR hl. m. Prahy, ale je převzat ze schválených a platných územních plánů jak Prahy, tak Velkého územního celku Pražského regionu, nemluvě o faktu, že silniční okruh kolem Prahy je obsažen i v PÚR 2006 a návrhu PÚR 2008 jako podmínka vyvedení tranzitní dopravy z hlavního města a tím i důležité opatření k ochraně životního prostředí a veřejného zdraví jeho obyvatel v podstatně lidnatějších částech města, než je Suchdol. Podmínku MŽP ze stanoviska k EIA této části okruhu, že souhlas s variantou J (vedení přes Suchdol) je podmíněn průkazem nerealizovatelnosti varianty Ss, považuje hl. m. Praha za splněnou schválením ÚPN VÚC Pražského regionu, vč. kladných stanovisek MMR a MŽP, který variantu Ss ani jiné vedení severněji od varianty J neobsahuje. Pro Prahu i sousední obce Středočeského kraje je nepřijatelné, aby okruh v této části byl přerušen. Na tom nic nemění fakt, že jsem v roce 2002 jako pracovník MŽP podporoval severní variantu vedení okruhu a dodnes jsem osobně jako soukromá osoba přesvědčen, že to tehdy a i dnes by to bylo (v kombinaci s nízkovodním dalším mostem mezi Podbabou a Trójou) lepší řešení. Pokud se o tom však nepodařilo ani za tolik let přesvědčit ani orgány dopravy, ani volené funkcionáře hlavního města Prahy a Středočeského kraje, takže rozhodli jinak, nezbývá mi než si demokraticky přiznat, že jsem tuto bitvu prohrál a jako loajální zaměstnanec města to respektovat ve své práci pro ně.

6. Vůbec není zřejmé, o co se opírají další ve třetím odstavci uváděné „námitky", jako jsou požadavky na ochranu zeleně, zřizování nových parků, zklidnění SJM, zlepšení podmínek pro pěší, ochranu Dívčích hradů ad., neboť ZÚR hl. m. Prahy všechny tyto požadavky splňují, resp. nejsou s nimi v rozporu, takže je zřejmé, že námitky reagují spíše na dosavadní nepříznivý vývoj v území, než na skutečný obsah ZÚR.

7. Ve čtvrtém odstavci je obsaženo tvrzení Michaely Valentové, že hrozbou pro další vývoj Prahy je bezvládí. Za situace, kdy zrušením změny Z 1000/00 stávajícího územního plánu byl zpochybněn právní stav celého platného ÚPn SÚ, je tato obava opodstatněná. Ke zlepšení ovšem nepřispěje, pokud jsou zpochybňovány i ZÚR, které reagují na nedostatky stávajícího ÚPn SÚ a mohly některé chybějící regulační funkce do doby vydání nového ÚP převzít. To by se zde ovšem nesměly jedním dechem opakovat nepravdy, že ZÚR obsahují mnohé záměry, jejichž umístění jsou v rozporu se zákonem. Ani zde není jmenována jediná konkrétní akce k doložení tohoto tvrzení, která by byla v ZÚR nově navrhována. Obecné tvrzení, že město podléhá tlaku na zástavbu volných ploch, likvidaci zeleně a podporuje nárůst automobilové dopravy je v přímém rozporu se skutečným obsahem ZÚR, i když bohužel odpovídá dosavadní praxi v prosazování změn v území oproti územnímu plánu a mnohých stavebních úřadů. To se však v ZÚR naopak navrhuje zastavit.

8. V šestém odstavci je kritizován způsob zpracování Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Jednak je kritizován fakt, že ZÚR nejsou zpracovány ve více variantách, ačkoliv je zcela zřejmé a v textu VVURÚ také konstatované, že ZÚR hl. m. Prahy, na rozdíl od jiných krajů ČR, kde lze varianty spatřovat např. v rozvoji krajské metropole nebo naopak sídel v jejím zázemí, ve variantách vedení koridorů dopravní a technické infrastruktury ap., žádné smysluplné varianty rozvoje, kromě různých temp a pořadí využití rozvojových a transformačních ploch (které však musí být tak jako tak v ZÚR obsaženy a vyhodnoceny, což se v průběhu prací na ÚAP a ZÚR skutečně provedlo), na správním území hlavního města formulovat neumožňují. ZÚR tím, že ze zákona nejsou zpracovávány dvojfázově (koncept, návrh) ani v návrhu varianty dost dobře obsahovat nemohou. V jejich textu i ve VVURÚ je však zakotven požadavek na zpracování a vyhodnocení vlivů dílčích variant konceptu územního plánu u těch záměrů, kde to má smysl. Rozvoj velkoměsta o 1,2 mil. obyvatel ani žádné skutečně zásadní koncepční varianty neumožňuje, a už vůbec ne v horizontech předpokládané periodicity zpráv o uplatňování ZÚR, příp. jejich aktualizace dle stavebního zákona (dle § 42 SZ již po 2-4 letech!).

9. V témže odstavci je jako příklad neobjektivního hodnocení vlivů na udržitelný rozvoj použit již zmíněný příklad rozšíření dráhového systému letiště Ruzyně. Přitom skutečné hodnocení obsažené ve VVURÚ je velmi zdrženlivé i při mírně převažujícím kladném hodnocení případného ekonomického přínosu, u kritérií v sociálním pilíři uvádí záporné hodnocení (u vytváření podmínek pro rozvoj bydlení) a u environmentálního pilíře záporná hodnocení zjevně převažují, ačkoliv výstavba a zprovoznění paralelní dráhy má v jiných a lidnatějších částech Prahy, než odkud pocházejí kritické hlasy, vliv naopak pozitivní. Rozšíření letiště Ruzyně je v komentáři k tabulkovému hodnocení výslovně uváděno jako problematický a v kontextu s ostatním obsahem ZÚR nejvíce kontroverzní záměr. Protože však jde o záměr nenavrhovaný ZÚR, ale převzatý do nich povinně z PÚR 2006, nepromítá se to logicky do návrhu stanoviska MŽP, které má hodnotit jen „originální přínos" ZÚR. Četl snad právní expert Centra pro podporu občanů sdružení Arnika Lukáš Matějka jiný dokument, nebo nerozumí ani legislativním, ani věcným souvislostem či psanému slovu, vysvětlivkám k tabulkám na str. 16 VVURÚ, nebo je to jen kritika „za každou cenu", motivovaná nějakými jinými zájmy?

10. Článek tvrdí, že vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území hodnotí kladně zástavbu Trojmezí, ač ZÚR (a dokonce i pracovní znění konceptu ÚP) zachovávají toto území nezastavěné. Považují je za žádoucí prodloužení jednoho ze „zelených klínů" přírody do zastavěného území organizmu Prahy, které by mělo být chráněno. Také prý hodnotí kladně těžbu štěrkopísku na soutoku Vltavy s Berounkou a další kontroverzní záměry, ačkoliv ZÚR nic takového nenavrhují, protože o tom je dávno rozhodnuto a ZÚR navrhují jen následné využití území po těžbě pro rekreační účely. K čemu jsou takové lži, to se můžeme jen dohadovat.

11. Za pozitivním hodnocením systému dvou okruhů a propojujících radiál silničního a městského okruhu si naopak stojím. Jestli je na nich co kritizovat, pak je to zpoždění výstavby vnějšího - mimoměstského okruhu za výstavbou onoho okruhu vnitřního, což má za následek jeho přetížení, tím také jeho prostorové předimenzování a nemožnost přistoupit k radikální regulaci vjezdu IAD do vnitřní Prahy, které do dobudování okruhů a záchytných parkovišť s možností přestupů na MHD není možné, ač by bylo dávno žádoucí.

12. Na zpracování a předání připomínek měla veřejnost více času, než stanoví zákon, neboť termín pro předání nekončil veřejným projednáním, ale byla tolerována lhůta o několik dnů delší. Není tedy pravdou, že by veřejnost byla na svých zákonných právech co do délky času na prostudování ZÚR a podání vyjádření pořizovatelem zkrácena. To bohužel nelze říci o místě konání veřejného projednání, které skutečně svou kapacitou neumožnilo důstojnou účast zájemců. Je také pravdou, že pořizovatel - OÚP MHMP pro jednání s veřejností pouze splnil požadavky stavebního zákona a nepřistoupil k jakémukoliv nadstandardnímu typu komunikace nad tento minimální přikázaný standard. Z toho ovšem nelze vinit URM jako zpracovatele ZÚR a VVURÚ a vůbec to nelze označit jako nezákonné.

13. Ve lhůtě uplatněné připomínky a námitky musí pořizovatel vyhodnotit a reagovat na ně s návrhem vypořádání v materiálech pro orgány města. Z výčtu zásadních námitek, uvedených v článku, je zjevné, že některé směřují proti záměrům již rozhodnutým a v ZÚR povinně převzatým, některé se netýkají ZÚR jako celoměstské koncepce, ale dílčích nebo lokálních problémů a jiné se „dobývají do otevřených dveří", protože ZÚR takový zájem samy ošetřují v souladu s uplatněnou připomínkou či námitkou nebo naopak kritizovaný záměr neobsahují.

 

Zásady územního rozvoje hlavního města Prahy (jako kraje) jsou dokumentem, obsahujícím mnohé klíčové zásady a regulativy, formulované ve prospěch životního prostředí a veřejného zdraví obyvatel města. Tým zhotovitelů ZÚR hl. m. Prahy na ÚRM pod vedením Ing. arch. Aleny Hořejší nelze podezřívat, že by v technické zaslepenosti navrhoval pro Prahu územní rozvoj škodlivý z hledisek environmentálních, sociálních nebo ekonomických - naopak. Jedná se o lidi múzicky založené a s výraznou ekologickou citlivostí, což nelze říci o mnohých architektech ve službách developerských a investorských subjektů.
Pokud se ZÚR podaří z nepochopení nebo z anarchického odporu ke všemu, co pražská radnice a její odborné útvary připravují, „smést ze stolu", nejen že to ochraně životního prostředí města neprospěje, ale reálně hrozí, že zpracovatelé navazujícího konceptu územního plánu tím ztratí oporu v mnohých ustanoveních ZÚR, která měla k této ochraně přispět a hlavně zavázat k tomu i zastupitele, radní a stavební úřady na ÚMČ. Tam jsou skutečné příčiny minulého i dnešního neuspokojivého vývoje ve městě, nikoliv v územně-plánovací dokumentaci, zpracovávané ÚRM.
Bylo by žádoucí, aby si to uvědomili všichni, kterým leží osud hlavního města Prahy na srdci. Proti negativně působícím záměrům je jedině účinné vystupovat tehdy a tam, kdy a kde vznikají, nikoliv až tehdy, kdy je o nich dávno rozhodnuto a jsou už jen povinně a logicky přebírány dalšími dokumenty. Bylo by rovněž prozíravé, kdyby se kritici různých posuzovaných dokumentů seznámili pořádně s okolnostmi jejich vzniku, včetně příslušné legislativy, nadřazenými koncepcemi a plány, kdyby dokázali rozlišit, co lze a co nelze řešit na tom kterém stupni územně plánovací dokumentace, té které míře obecnosti a předepsaného měřítka. A hlavně aby argumentovali věcně korektně a nehledali nepřítele u svých potencionálních spojenců. Je to totiž nejlepší cesta, jak je otrávit a posléze ztratit. Je-li požadavkem veřejnosti a environmentálních hnutí vůči projektantům a veřejné správě zlepšení a korektnost komunikace, platí to i naopak. Pletením si příčin a následků, polopravdami, zkreslováním skutečnosti, neprofesionalitou a ostouzením zhotovitelů územně plánovací dokumentace se zlepšení dosáhnout nedá.


V Praze dne 4. května 2009