"Nesouhlasíme s tím, aby Česká republika prosazovala tak vysoký limit pro znečištění ovzduší jemným prachem, který by ohrožoval zdraví lidí. Ambrozkovo ministerstvo navíc brání tomu, aby tento limit byl závazný a chce, aby šlo jen o vágní doporučení, z jehož překračování by nevyplynula jakákoli sankce. Tento postoj české politické reprezentace ignoruje stávající stav vědeckého poznání i názory předních českých a evropských odborníků, kteří se zabývají vlivem znečištěného ovzduší na zdraví lidí," uvedl MUDr. Miroslav Šuta, odborný konzultant STUŽ pro ekologická a zdravotní rizika.
Podle údajů Evropské komise zkrátí ovzduší znečištěné prachem a ozónem každému z obyvateli Evropské unie život v průměru o devět měsíců. Lékařští experti odhadují, že na následky vdechování špinavého vzduchu předčasně umírá v EU asi 370 tisíc obyvatel ročně. Ekonomové konstatují, že samotný polétavý prach snižuje evropský hrubý domácí produkt o desítky miliard euro ročně (2). Podle informací ministerstva životního prostředí je platný denní limit pro polétavý prach překračován na 75% měřících stanic v Česku.
"Zástupci STUŽ už několikrát upozornili pracovníky MŽP ČR, že jeho pozice ke znečištění ovzduší jemným prachem je vážnou hrozbou pro zdraví lidí, ale bez úspěchu. Před týdnem jsme dokonce v této věci požádali ministra Ambrozka o naléhavou schůzku, ale zatím jsme nedostali odpověď. Nevládní organizace zdokumentovaly v posledních letech vážné problémy v oblasti odpadů, posuzování vlivů na životní prostředí a sanace starých ekologických zátěží. Všechny tyto úseky spolu s ovzduším přitom spravuje jedna náměstkyně ministra, ing. Ivana Jirásková," uvedl prom. biolog Pavel Šremer, předseda STUŽ.
Společnost pro trvale udržitelný život (STUŽ) je dobrovolná, nevládní, nezisková organizace, která vznikla v roce 1992 z iniciativy bývalého federálního ministra životního prostředí Ing. Josefa Vavrouška. STUŽ sdružuje odborníky zabývající se ekologií a navazujícími vědními disciplínami, technickými obory i uměleckými, lékařskými, výchovnými, publicistickými a jinými činnostmi, které souvisejí s hledáním cest umožňujících přežití člověka a jiných forem života na Zemi. Sídlo STUŽ je v Praze a v krajích působí několik regionálních poboček.
Poznámky pro editory:
1) Jedná se o zasedání expertní pracovní skupiny Rady ministrů životního prostředí EU J1, jež projednává návrh směrnice o kvalitě ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu, který předložila Evropská komise.
2) Baseline Scenarios for the Clean Air for Europe (CAFE) Programme Final Report
Příloha
Co je polétavý prach
Jako polétavý prach jsou označovány tuhé částice unášené vzduchem, které se liší jak svou velikostí, tak chemickým složením i původem. Ukládání částic v dýchacím ústrojí člověka je závislé jednak na jejich velikosti, ale i na způsobu dýchání. Obvykle jsou za polétavý prach považovány částečky menší než 10 mikrometrů a jejich obsah v ovzduší se vyjadřuje jako hodnota PM10. Předpokládá se, že částečky nad 10 mikrometrů jsou při běžném povrchovém dýchání nosem zachycovány na sliznici dutiny nosní. Částečky v rozsahu 5-10 mikrometrů se usazují v jemných dýchacích cestách. S rostoucí hloubkou dýchání roste množství větších částic strhávaných proudem vzduchu do hlubších částí dýchacího ústrojí. Za nejnebezpečnější je považována právě jemná frakce o velikosti do 2,5 mikrometru, která je označována jako PM2,5, která se v plicích dostává nejhlouběji.
Zdravotní vlivy polétavého prachu
Účinky krátkodobého působení:
zvýšení počtu zánětlivých onemocnění plic
nepříznivé účinky na kardiovaskulární systém
zvýšení spotřeby léčiv
zvýšení počtu hospitalizací
zvýšení úmrtnosti
Účinky dlouhodobé působení:
snížení plicních funkcí u dětí i dospělých
růst onemocnění dolních cest dýchacích
zvýšení počtu chronických obstrukčních onemocnění plic
snížení předpokládané délky dožití (převážně v důsledku úmrtnosti na srdečně-cévní a plicní onemocnění)