Lidé se budou moci 10. ledna vyjádřit k návrhu územního plánu Ústeckého kraje, který ve dvou variantách řeší budoucí těžbu hnědého uhlí. První počítá se zachováním limitů těžby uhlí v lokalitě ČSA společnosti Mostecká uhelná (MUS), druhá s jejich prolomením. Veřejného projednávání se zúčastní i zástupci Hospodářské a sociální rady Ústeckého kraje, připomínky zašlou na krajský úřad, řekla dnes ČTK místopředsedkyně ústecké tripartity Helena Veverková.

Připomínky lze zasílat do 9. února, o definitivní podobě územního plánu rozhodnou krajští zastupitelé. Zpracovatelé návrhu doporučili schválit první variantu.

Ta počítá se zachováním územních ekologických limitů těžby v lokalitě lomu ČSA a s prolomením limitů při stanovení ochranného pásma do vzdálenosti 1000 metrů v lokalitě Doly Bílina, jež patří těžební firmě Severočeské doly (SD). Druhá varianta umožňuje rozšíření těžby za limity v obou lokalitách, v Dolech Bílina by ochranné pásmo zahrnovalo území jen do vzdálenosti 500 metrů.

"Přikláníme se k druhé variantě. Ta totiž není v rozporu s loni schválenou energetickou koncepcí státu, která nadále počítá s hnědým uhlím jako strategickou surovinou a předpokládá objemy těžby reálné jen v případě zrušení limitů. Delší ochranné pásmo v Dolech Bílina, navrhované v první variantě, by navíc neumožnilo postavit plánovaný nový tepelný zdroj v Ledvicích," uvedla Veverková.

Prolomení limitů by ohrozilo existenci Horního Jiřetína a sousedních Černic na Mostecku poblíž lomu ČSA. Jejich obyvatelé vyjádřili v únorovém referendu nesouhlas s pokračováním těžby uhlí. Za záchranu svých domovů hlasovala většina ze 1430 oprávněných voličů. Podle mluvčí MUS ale už firmu řada z nich kontaktovala s nabídkou na odprodej svého domu. Ve směru případného rozšíření těžby v Dolech Bílina nejsou žádné osídlené lokality.

Usnesení o územních ekologických limitech přijala vláda v roce 1991. O jejich dalším osudu má již brzy rozhodnout kabinet premiéra Jiřího Paroubka. Petici za zachování limitů podepsaly tisíce lidí z obcí a měst po celé zemi. Proti rozšiřování těžby uhlí se postavil i ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL), exprezident Václav Havel či litoměřický biskup Pavel Posád.

Pro pokračování těžby ale podle Paroubka hovoří rostoucí ceny nerostných surovin, význam uhlí jako strategické energetické suroviny v dalších deseti až 15 letech poroste. Zachování limitů těžby by navíc podle premiéra ohrozilo několik tisíc pracovních míst v regionu, který vykazuje dlouhodobě nejvyšší míru nezaměstnanosti v zemi. Odpůrci pokračování těžby však hovoří jen asi o 800 havířích z lomu ČSA, kteří by přišli o práci.

Ani zrušení vládního usnesení o limitech podle premiéra ale neznamená, že se bude za jejich hranicemi těžit. "Po případném zrušení limitů vládou se k problematice musí vyjádřit zastupitelé Ústeckého kraje a zejména obyvatelé těžbou ohrožených obcí. S nimi se MUS musí dohodnout," řekl Paroubek už dříve.