Pracovníci Centra se ptali 1132 lidí. Účastníci výzkumu odpovídali na otázku, zda souhlasí, či nesouhlasí se zachováním limitů těžby uhlí schválených vládou v roce 1991. Z výsledků ankety vyplývá, že se zachováním limitů rozhodně souhlasí 22 procent dotázaných, spíše souhlasilo 44 procent. Sedm procent odpovědělo, že se zachováním limitů spíše nesouhlasí, pouze jedno procento se jasně vyslovilo pro pokračování těžby.
"Z výsledků výzkumu je jasné, že další obracení severočeské krajiny naruby má jen mizivou podporu veřejnosti. Je to skvělá zpráva pro obyvatele Horního Jiřetína a Černic, jimž se těžaři snaží vsugerovat, že zbytek republiky touží po uhlí, které se nalézá pod jejich domy. Ukazuje se, že je to obráceně," uvedl vedoucí klimatické a energetické kampaně Greenpeace Jan Rovenský.
V případě prolomení limitů by se těžba uhlí mohla posunout na území, jež jsou jimi nyní chráněna. Horní Jiřetín a Černice na Mostecku by byly vymazány z mapy, jejich obyvatelé by se museli stěhovat. Obyvatelé obou obcí se proti rozšíření těžby postavili v referendu před dvěma lety. Proti prolomení limitů jsou i zastupitelé Litvínova, k jehož okraji by se postupující těžba přiblížila.
Naopak další těžbu podporuje vedení společnosti Mostecká uhelná (MUS), která chce rozšířit svůj povrchový lom ČSA. Na jaře začali odboráři firmy objíždět starosty obcí a měst na Mostecku a Chomutovsku s informacemi o důsledku ukončení těžby uhlí. Podle odborového předáka Vlastimila Waice by mohlo do deseti let ztratit práci až 8000 horníků. Těžbu proto podporují i starostové Jirkova, Vysoké Pece a Strupčic na Chomutovsku, mostecký primátor, starostka Louky u Litvínova či poslanec za ČSSD a zastupitel Meziboří na Mostecku Petr Červenka.
Anketa Centra pro výzkum veřejného mínění ale ukázala, že většina Čechů má jiný názor. Podle výzkumu Ústavu pro ekopolitiku z roku 2005 si nepřálo další podporu těžebního průmyslu 60 procent oslovených občanů Ústeckého kraje.