Text usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. května 2007 o zastavení úbytku biologické rozmanitosti do roku 2010 (2006/2233(INI))

Evropský parlament,

- s ohledem na sdělení Komise "Zastavení ztráty biologické rozmanitosti do roku 2010 a v dalších letech: zachování ekosystémových služeb v zájmu dobrých životních podmínek pro lidstvo" (KOM(2006)0216),

- s ohledem na své usnesení ze dne 20. října 1998 ke sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o strategii ochrany biologické rozmanitosti Evropského společenství(1),

- s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2002 ke sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o akčních plánech pro biologickou rozmanitost v oblasti zachování přírodních zdrojů, zemědělství, rybolovu a rozvojové a hospodářské spolupráce(2),

- s ohledem na své stanovisko ze dne 25. června 1993 k návrhu Komise na přijetí rozhodnutí Rady týkajícího se uzavření Úmluvy o biologické rozmanitosti(3),

- s ohledem na směrnici Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků (směrnice o ptácích)(4) a na usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. ledna 2001 o provádění směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (směrnice o přírodních stanovištích)(5) ,

- s ohledem na svůj postoj ze dne 31. května 2001 k návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví šestý akční program Společenství pro životní prostředí (2001–2010)(6) ,

- s ohledem na Hodnocení strategie udržitelného rozvoje EU (EUSDS) – aktualizovaná strategie(7) ,

- s ohledem na výsledky osmého jednání konference stran (COP 8) Úmluvy o biologické rozmanitosti a třetího zasedání stran (MOP 3) Cartagenského protokolu o biologické bezpečnosti,

- s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

- s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanoviska Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a Výboru pro rybolov (A6-0089/2007),

A. vzhledem k tomu, že současné znepokojivé tempo ztráty biologické rozmanitosti se bude bez rozsáhlých opatření pravděpodobně ještě zvyšovat,

B. vzhledem k tomu, že není k dispozici dostatek odpovídajících ukazatelů pro účinné měření míry, do které jsou při provádění různých politik plněny požadavky na biologickou rozmanitost, z nichž jako jeden z hlavních můžeme uvést společný index ptactva žijícího na zemědělské půdě,

C. vzhledem k tomu, že biologická rozmanitost hraje zásadní roli pro zachování života a rozličných způsobů obživy, hospodářského a sociálního rozvoje, dobrých životních podmínek pro lidstvo i pro dosažení rozvojových cílů tisíciletí pro rok 2015,

D. vzhledem k tomu, že podle hodnocení ekosystémů na přelomu tisíciletí, které vypracovalo v roce 2005 OSN, došlo od začátku 60. let k poškození 2/3 všech ekosystémů,

E. vzhledem k tomu, že hlavními faktory, které stojí za ztrátou biologické rozmanitosti, jsou změna klimatu, zhoršování životního prostředí, používání metod intenzivního zemědělství a nevhodné hospodaření s lesními a vodními zdroji;

F. vzhledem k tomu, že zemědělství, které využívá biologickou rozmanitost, hraje při hospodaření s ní a jejím udržování zásadní roli a vzhledem k tomu, že společná zemědělská politika (SZP) musí v budoucnu podporovat modely trvale udržitelné produkce, které kromě toho, že budou životaschopné z ekonomického hlediska, umožní působit na životní prostředí a zlepšit a obnovit biologickou rozmanitost v případě většího množství druhů, zvířat, rostlin a mikroorganizmů;

G. vzhledem k tomu, že k zastavení ztráty biologické rozmanitosti nejpozději do roku 2010 je naléhavě zapotřebí intenzivního a koordinovaného úsilí,

1. vítá výše uvedené sdělení Komise (KOM(2006)0216) pro jeho koncepční přístup, prioritní cíle pro období 2007–2008 a klíčová podpůrná opatření a spatřuje v něm vhodný výchozí impulz k cílevědomějšímu přístupu k dosažení cíle, kterým je zachování biologické rozmanitosti do roku 2010; podporuje také její rozhodnutí klást důraz na provádění stávající politiky a stávající opatření;

2. vítá Postupimskou iniciativu, kterou dne 17. března 2007 odsouhlasily země G8 spolu s 5 dalšími zeměmi (G8+5) (s Čínou, Indií, Mexikem, Jihoafrickou republikou a Brazílií), s cílem přispět k omezení hromadné ztráty biologické rozmanitosti do roku 2010; vyzývá G8+5, aby začaly schválenou iniciativu neodkladně uplatňovat a poskytly finanční prostředky na ochranu oceánů, na podporu výzkumu a na zlepšení monitorování druhů ohrožených vyhynutím;

3. zdůrazňuje skutečnou hodnotu biologické rozmanitosti a naléhavost její ochrany před dalším znehodnocováním lidskými vlivy a zásahy, včetně mj. hospodářského využívání, změny klimatu a ztráty biotopů;

4. vyslovuje vážné obavy z pokračující ztráty biologické rozmanitosti a s ní spojeným úbytkem ekosystémových služeb;

5. je si vědom toho, že zdravé ekosystémy jsou naprosto nezbytné pro prosperitu a dobré životní podmínky v EU i na celém světě;

6. zdůrazňuje, že změna klimatu a ztráta biologické rozmanitosti spolu úzce souvisejí a jsou stejně významné;

7. opakovaně zdůrazňuje, že je naléhavě potřeba usilovat o splnění závazků týkajících se zastavení ztráty biologické rozmanitosti do roku 2010, které byly přijaty na göteborském zasedání Evropské rady v roce 2001 v rámci strategie udržitelného rozvoje a šestého akčního programu pro životní prostředí; zdůrazňuje, že k zastavení tohoto trendu je naléhavě třeba intenzivního a koordinovaného úsilí, zejména vzhledem k tomu, že na splnění závazků do roku 2010 nezbývá mnoho času; podporuje integrovaný přístup navržený ve sdělení Komise, podle něhož by zastavení úbytku přírodní rozmanitosti mělo tvořit součást všech příslušných politik EU;

8. uznává možný zásadní význam nového konceptu ekosystémových služeb, který razí sdělení Komise jakožto nástroj pro začlenění hospodářské hodnoty biologické rozmanitosti do dalších oblastí politiky, a navrhuje, aby se zachování ekosystémových služeb stalo jedním ze základních cílů všech horizontálních a odvětvových politik EU; varuje však před tím, aby byla hodnota biologické rozmanitosti omezena jen na prospěch, který z ní lidé mohou vytěžit, nebo před vnímáním ztráty biologické rozmanitosti jako čistě hospodářského problému;

9. vítá akční plán EU do roku 2010 a na další léta, který je připojen ke sdělení Komise a uznává, že jde o nezbytný nástroj a poslední možnost, jak přimět aktéry na úrovni Společenství i členských států, aby se shodli na klíčových opatřeních pro splnění závazků do roku 2010; jelikož však na jejich splnění zbývá málo času, naléhavě žádá Komisi, aby vytvořila nezbytné struktury pro okamžité a účinné plnění těchto závazků na úrovni Společenství i členských států;

10. je si vědom toho, že pro dlouhodobé zachování biologické rozmanitosti a udržení ekosystémových služeb nebude tento akční plán stačit; vítá všechny návrhy na zahájení diskuse na úrovni EU o dlouhodobé vizi jako rámci pro dlouhodobou politiku; vyzývá Komisi, aby zahájila proces přípravy dlouhodobé vize EU pro biologickou rozmanitost jako rámce pro další vývoj politiky;

11. vyzývá v této souvislosti Komisi, aby prostudovala a předložila návrhy na praktická opatření s cílem internalizovat náklady spojené se ztrátou biologické rozmanitosti v rámci činností, které mají významný negativní dopad na biologickou rozmanitost;

12. je toho názoru, že procesu ochrany biologické rozmanitosti se musí aktivně účastnit celá společnost EU včetně podnikatelského sektoru a školství;

Oblast politiky 1 – biologická rozmanitost a EU

Nejvýznamnější přírodní stanoviště a druhy (Cíl 1)

13. zdůrazňuje zásadní roli, kterou hraje směrnice o ptácích a směrnice o přírodních stanovištích při ochraně biologické rozmanitosti EU; uznává, že je důležité dokončit síť Natura 2000 (založena podle směrnice o přírodních stanovištích) na souši i na moři, účinně tuto síť řídit a dostatečně financovat, zohledňovat ji při územním plánování a posilovat její koherenci, odolnost a propojení, zejména s ohledem na změnu klimatu;

14. zdůrazňuje význam začlenění zámořských oblastí a území pod svrchovaností členských států mezi oblasti sítě Natura 2000;

15. zdůrazňuje význam dodatečných opatření zaměřených na ohrožené druhy a uznává, že v tomto ohledu je přínosné rozšířit používání akčních plánů zaměřených na konkrétní druhy; zdůrazňuje, že stav ochrany stanovišť a druhů, jejichž ochranu vyžaduje směrnice o přírodních stanovištích, by měly být pravidelně podrobovány vědeckému přezkumu;

16. upozorňuje na potřebu zavést opatření uzpůsobená k podpoře biologické rozmanitosti v nových členských státech a zdůrazňuje, že ekosystémové služby, jako např. udržování krajiny, a hospodářská činnost, jako např. cestovní ruch, jsou vzájemně závislé;

17. poukazuje na to, že podpora metod selektivního rybolovu je prioritou, protože tyto metody přispějí k udržitelnosti v oblasti rybolovu a k zachování biologické rozmanitosti snižováním vedlejších úlovků;

18. zdůrazňuje význam vysoké biologické rozmanitosti v nejvzdálenějších oblastech a za účelem její zachování a udržitelného využití vyzývá k přijetí legislativních opatření;

19. uznává, že i když odchyt živých zvířat a obchod s nimi nadále představuje ohrožení biologické rozmanitosti, existuje v Evropě také řada zoologických zařízení a dalších organizací, které prostřednictvím chovatelských programů a opatření pro zachování ohrožených druhů "in situ" dokládají, že mohou sehrát významnou úlohu při záchraně určitých ohrožených druhů;

20. vítá záměr Komise zavést společnou mořskou politiku založenou na holistickém přístupu k oceánům a upozorňuje, že je nutná environmentální a ekologická ochrana oceánů jako záruka ekonomického rozvoje odvětví, jako je rybolov, cestovní ruch a další;

Širší území venkovských oblastí a široké území mořského prostředí (Cíle 2 a 3)

21. uznává, že klíčovými faktory, které ovlivňují biologickou rozmanitost a ekosystémové služby, je územní plánování a hospodářské využívání divoce žijících druhů (neudržitelný lov zvěře a rybolov); zdůrazňuje zejména, že z důvodu intenzifikace zemědělské výroby i opouštění půdy je ohrožena zemědělská půda a lesy s vysokou přírodní hodnotou; uznává, že z důvodu ekologicky neudržitelného rybolovu včetně nezákonného rybolovu a rybolovu používajícího destruktivní a neselektivní technologie jsou ohroženy rybí populace, necílové druhy a mořská stanoviště;

22. poukazuje na to, že zachování rozmanitosti evropské venkovské krajiny je nezbytné nejen k tomu, aby mohly pokračovat služby poskytované udržitelným zemědělstvím, ale i k tomu, aby nadále docházelo k přenosu genů mezi populacemi volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin;

23. zdůrazňuje význam provádění reformované společné rybářské politiky (SRP) vzhledem k tomu, že zajišťuje udržitelný rozvoj rybolovných zdrojů a odrazuje od nadměrného rybolovu, který ohrožuje život v mořích;

24. vyzývá Komisi, aby vypracovala konkrétní akční program na boj proti nelegálnímu, neoznámenému a neregulovanému rybolovu (IUU), který rozhodujícím způsobem ohrožuje obnovu stavu populací ryb;

25. vítá návrh Evropské unie a členských států zařadit mořské a říční ekosystémy mezi chráněná místa v rámci sítě NATURA 2000 a vyzývá k tomu, aby byl rovněž kladen důraz na oblasti, kde dochází k rozmnožování rybích populací;

26. vyzývá Komisi, aby dále upevnila síť NATURA 2000 tím, že ji rozšíří o deset členských států, které přistoupily k EU v roce 2004, a o Bulharsko a Rumunsko, jelikož po přistoupení posledních dvou jmenovaných zemí k EU je nyní Černé moře součástí vod Společenství;

27. naléhá na členské státy, aby využily všechny možnosti v rámci SZP a SRP k podpoře úkolů spojených se zachováním biologické rozmanitosti na širším území venkovských oblastí a širokém území mořského prostředí (tj. mimo oblasti sítě Natura 2000); vyzývá, aby se zvážilo další zapojení problematiky biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb do SZP a SRP, a zejména stanovily možnosti, které v tomto ohledu poskytuje přezkum rozpočtu v období 2008–2009;

28. vyslovuje své obavy z možných dopadů na biologickou rozmanitost, které jsou spojeny se zanesením exotických druhů a s pravděpodobným únikem geneticky modifikovaných ryb do mořských ekosystémů, a vyzývá Komisi, aby tato nebezpečí dále studovala;

29. naléhavě žádá Komisi, aby podporovala provádění studií týkajících se chovu nových druhů v zajetí, zejména druhů postižených nadměrným odlovem, a reagovala tak na potřeby trhu, které mohou být ohroženy snížením úlovků;

30. je znepokojen zmenšující se rozmanitostí zemědělských zvířat a plodin; vyzývá proto k bezodkladnému provedení směrnice Rady 98/95/ES(8) , která v rámci právní úpravy o obchodu s osivy tvoří základ pro udělování povolení k zachování odrůd ohrožených genetickou erozí jejich využitím in situ a v zemědělských podnicích, ve vnitrostátním právu;

31. zdůrazňuje, že SZP ve spojení s dynamickým rozvojem vedla na jedné straně ke specializaci a intenzifikaci a na druhé straně k marginalizaci a nedostatečnému využití půdy, což v posledních desetiletích přispělo ke značné ztrátě biologické rozmanitosti;

32. poukazuje na velkou bohatost druhů a genetickou rozmanitost zemědělských plodin a zvířat a argumentuje ve prospěch zachování a posílení této rozmanitosti;

33. naléhavě žádá Komisi, aby zrevidovala plány hospodaření s některými druhy ryb a plány jejich obnovy, které jsou často v rozporu se správným monitorováním těchto druhů; naléhavě žádá Komisi, aby použila specifičtější opatření, která by byla slučitelná s rybářskou výzbrojí a výstrojí a metodami používanými v dotyčných biogeografických oblastech;

34. zdůrazňuje význam včasného a účinného provádění rámcové směrnice o vodě(9) s cílem dosáhnout "dobrého ekologického stavu" a "žádného dalšího zhoršování" sladkých vod a doporučení k integrované správě pobřežních zón; naléhavě žádá členské státy, aby využívaly hospodářské nástroje, které ustavují články 5 a 9 rámcové směrnice o vodě s cílem vytvořit pobídky k šetrnému využívání tohoto vzácného zdroje a nabídnout kvalitní finanční základ pro provádění plánů povodí; zdůrazňuje význam zavedení ambiciózní rámcové mořské směrnice zaměřené na dosažení "dobrých environmentálních podmínek" mořského prostředí; považuje za mimořádně významné, že nadcházející mořská strategie si za prvořadý cíl klade udržení biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb;

35. naléhavě žádá Komisi, aby důkladněji ověřovala dodržování právních předpisů Společenství týkajících se boje proti znečišťování a znehodnocování mořských ekosystémů;

36. uznává, že ekosystémům EU nesmírně škodí znečišťující látky, zejména rozptýlené látky způsobující acidifikaci a eutrofizaci včetně čpavku ze zemědělských zdrojů; zdůrazňuje, že je důležité snížit zatížení způsobené těmito znečišťujícími látkami, zejména v oblastech uvnitř a v okolí sítě Natura 2000 a v dalších lokalitách vysoké přírodní hodnoty; poukazuje na příležitost vyřešit tyto otázky při nadcházející revizi směrnice o národních emisních stropech a také včasnou realizací tematické strategie pro kvalitu ovzduší;

37. uznává, že ekosystémy jsou ohroženy určitými pesticidy, látkami zpomalujícími hoření a jinými perzistentními, bioakumulativními a toxickými chemickými látkami; v této souvislosti zdůrazňuje význam účinného provádění směrnice REACH; zdůrazňuje, že je třeba sledovat bioakumulaci takových znečišťujících látek s využitím hlavních predátorů v suchozemském, sladkovodním a mořském prostředí; domnívá se navíc, že by měla být věnována zvláštní pozornost rizikům používání pesticidů, neboť principem těchto látek je, že jsou toxické, a jsou používány v životním prostředí; zdůrazňuje, že evropská právní úprava o pesticidech – návrh nařízení o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (KOM(2006)0388); návrh rámcové směrnice o udržitelném používání pesticidů (KOM(2006)0372); tematická strategie udržitelného využívání pesticidů (KOM(2006)0373) – by měla zajistit, aby se ztráta biologické rozmanitosti v Evropě vlivem používání pesticidů neprohlubovala;

38. poukazuje na to, že podpora chráněných označení původu a chráněných geografických označení má klíčovou úlohu při ochraně regionálních zvláštností, celé kultury venkova, která se s nimi pojí, a souvisejících zemědělských postupů zděděných po předcích, které umožňují zachování venkova a venkovských zemědělských systémů jako přírodních biotopů mnoha volně žijících druhů;

39. poukazuje na to, že v roce 1992 byl dán výchozí impulz k zařazení ochrany biologické rozmanitosti do SZP a že reforma z roku 2003 následně zavedla opatření jako např. podmíněnost plateb či křížovou shodu (tzv. cross-compliance), jednotnou platbu pro zemědělský podnik (oddělení plateb od produkce, tzv. decoupling) a rozvoj venkova, jež jsou prospěšné pro zachování biologické rozmanitosti;

40. navrhuje, aby byla biologická rozmanitost jedním z hlavních principů "kontroly" SZP, která má být provedena v roce 2008, a domnívá se, že je nezbytné tuto kontrolu v roce 2008 využít k hodnocení účinnosti různých opatření týkajících se biodiverzity, zejména opatření v oblasti lesnictví, a k vhodnému řešení nedostatků v této oblasti;

41. upozorňuje na nové nařízení pro rozvoj venkova (plánovací období 2007–2013), které mj. stanovuje financování programu Natura 2000, obsahuje agro-environmentální opatření a opatření k zachování genetických zdrojů v zemědělství a ve prospěch udržitelného lesního hospodaření a zachovává platby v oblastech, které jsou z hlediska přírody znevýhodněné;

42. vyslovuje se ve prospěch podpory (místního / regionálního) partnerství mezi vlastníky a uživateli půdy, organizacemi na ochranu přírody, vládou a odbornými středisky, aby mohly spolupracovat při hledání místních řešení problémů týkajících se biologické rozmanitosti, a to za použití přístupu "zdola nahoru";

43. požaduje, aby bylo pěstování a využívání biomasy k výrobě energie a jako paliva bráno jako příležitost ke zvýšení biologické rozmanitosti v zemědělství; domnívá se, že tento aspekt by mělo zohlednit i financování výzkumu v eedmém rámcovém programu pro výzkum a že by se nemělo připustit, aby pěstování biomasy vedlo ke snížení biologické rozmanitosti, ať už v rámci Evropské unie či mimo ni;

Regionální a územní rozvoj (Cíl 4)

44. uznává, že následkem rozšiřování infrastruktury, průmyslu a bytové výstavby dochází k rostoucí roztříštěnosti ekosystémů; tvrdí, že při pečlivém plánování je možno škody na ekosystémech výrazně snížit a nalézt příležitosti, jak přinést ekosystémům užitek; naléhavě žádá členské státy, aby zajistily, že projekty financované z Fondu soudržnosti a strukturálních fondů nebudou škodit biologické rozmanitosti a ekosystémovým službám, ale budou naopak optimalizovat užitek z hlediska biologické rozmanitosti; naléhavě žádá členské státy, aby při územním plánování na vnitrostátní, regionální a místní úrovni prosazovaly údržbu a obnovu biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb a zajistily náležité zohlednění biologické rozmanitosti v rámci strategického posuzování vlivů na životní prostředí (SEA) a posuzování dopadu na životní prostředí (EIA);

Invazivní cizí druhy a cizí genotypy (Cíl 5)

45. uznává, že jednu z hlavních hrozeb pro biologickou rozmanitost představují invazivní cizí druhy, které se rychle šíří následkem rostoucího pohybu osob a zboží; naléhavě žádá, aby Společenství na tento problém komplexně reagovalo, včetně vyvinutí včasného varovného systému, napravení nedostatků v legislativním rámci a vytvoření strategie EU pro invazivní cizí druhy;

46. zdůrazňuje, že imunitní antikoncepce by mohla sehrát rozhodující úlohu v kontrole invazních nepůvodních druhů savců, a konstatuje, že v této oblasti se nyní provádí důležitý výzkum; naléhavě žádá Komisi, aby vyčlenila finanční prostředky na evropský výzkum imunitní antikoncepce a aby vydala výzvu k předkládání návrhů projektů; konstatuje, že program LIFE + je jedním z existujících rámců, který by mohl být lépe využíván k podpoře akcí proti invazním nepůvodním druhům;

47. vyzývá Komisi, aby přijala opatření, která by vedla k navržení právní úpravy omezující zavádění nepůvodních druhů v Evropské unii a k monitorování plnění úmluvy CITES (Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin);

48. upozorňuje na někdy ničivý dopad exotických organizmů na mořský ekosystém; vyzývá k bezodkladnému přijetí opatření na zabránění přepravy organizmů v balastové vodě a naléhavě žádá členské státy, aby dodržovaly mezinárodní úmluvu Mezinárodní námořní organizace o kontrole a nakládání s balastovou vodou a sedimenty z lodí;

49. vyzývá ES, aby zavedlo účinné kontroly vypouštění balastové vody do vod EU;

50. zdůrazňuje, že je důležité důsledně provádět legislativní rámec EU pro geneticky modifikované organizmy; zdůrazňuje možné riziko průmyslové výroby geneticky modifikovaných plodin pro biologickou rozmanitost a žádá Komisi, aby zhodnotila její dopad na evropské ekosystémy;

51. vyslovuje své obavy z možnosti úniku geneticky modifikovaných ryb do mořských ekosystémů a z pravděpodobného množení s místními rybami, což může narušit biologickou rozmanitost těchto ekosystémů, vyzývá ES, aby zakázalo vstup geneticky modifikovaných ryb určených pro potravinový řetězec EU do EU;

52. vítá oznámený záměr Komise zavést specifické právní předpisy o ekologické certifikaci ryb, a naléhavě Komisi žádá, aby legislativní návrh za tímto účelem předložila v co nejkratším termínu;

Oblast politiky 2 – EU a celosvětová biologická rozmanitost

Mezinárodní správa (Cíl 6)

53. rozhodně podporuje účinné provádění Úmluvy o biologické rozmanitosti a naléhavě žádá EU, aby v tomto ohledu převzala vedoucí úlohu; zdůrazňuje význam provádění pracovních programů Úmluvy o biologické rozmanitosti, které se týkají i chráněných oblastí; zdůrazňuje potřebu dokončit práci na vytvoření mezinárodního režimu pro přístup ke genetickým zdrojům a pro rozdělení zisku, pokud jde o tyto zdroje; domnívá se, že referenční materiály týkající se živočišných druhů a rostlinných odrůd by se měly uchovávat pouze ve státech, které podepsaly Úmluvu o biologické rozmanitosti; zdůrazňuje, že by se měla zlepšit vzájemná podpora a součinnost mezinárodních dohod v oblasti životního prostředí, a navrhuje, aby třetí země, které dostávají dotace z EU, musely respektovat politiky EU týkající se biologické rozmanitosti;

54. uznává ohrožení biologické rozmanitosti ve vodách volného moře; naléhavě žádá, aby byla v rámci Úmluvy OSN o mořském právu vypracována dohoda o ochraně biologické rozmanitosti ve vodách volného moře; naléhavě žádá EU, aby nadále hrála vedoucí úlohu v této záležitosti;

55. považuje za životně důležité, aby byly podporovány dohody a vzájemně sladěné akční plány mezi EU a třetími zeměmi zaměřené na ochranu společných mořských oblastí;

56. poukazuje na ohrožení biologické rozmanitosti, které představuje používání hloubkových vlečných sítí a další neudržitelné metody rybolovu; bere na vědomí nedávné rozhodnutí Valného shromáždění OSN v této věci; naléhavě žádá Komisi, aby co nejrychleji předložila legislativní návrhy týkající se problematiky používání hloubkových vlečných sítí na volném moři; naléhavě žádá Komisi, aby spolupracovala s OSN a příslušnými regionálními organizacemi pro řízení rybolovu tam, kde existují, a přijala a provedla opatření, jež by řídila veškerý rybolov, který se provádí na volném moři, včetně rybolovu, při němž se používá vlečných sítí; naléhavě žádá Komisi, aby podnikla kroky zaměřené na urychlené uplatňování opatření, která by chránila významná hlubokomořská stanoviště ve vodách volného moře před používáním ničivých metod rybolovu včetně hloubkových vlečných sítí;

57. plně podporuje "poselství z Paříže" se závěry z pařížské konference (konané ve dnech 19.–21. září 2006) o biologické rozmanitosti v evropské rozvojové spolupráci; naléhavě žádá Komisi a příslušné členské státy, aby ve spolupráci s místními orgány zajistily odpovídající finanční prostředky pro otázky životního prostředí a biologické rozmanitosti v zámořských zemích a územích EU a lepší přístup místních institucí a nevládních organizací k evropským programům;

58. lituje toho, že ve dvoustranných a vícestranných obchodních dohodách je aspektům biologické rozmanitosti věnována malá pozornost; obhajuje začlenění dimenze biologické rozmanitosti do mezinárodního obchodu a do celosvětového úsilí o změnu neudržitelných výrobních a spotřebitelských vzorců; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby v rámci probíhajících jednání ve Světové obchodní organizaci upřednostnily uznání neobchodních zájmů;

Vnější pomoc (Cíl 7)

59. sdílí vážnou obavu, kterou vyjadřuje zpráva Účetního dvora o začlenění životního prostředí do rozvojové spolupráce a závěry přezkoumání politiky biologické rozmanitosti EU (2004) týkající se nízké úrovně provádění akčního plánu pro hospodářskou a rozvojovou spolupráci v oblasti biologické rozmanitosti; vítá výzvu Konsenzu EU o rozvoji k vyčlenění většího množství prostředků na biologickou rozmanitost a k širšímu začlenění biologické rozmanitosti do rozvojové spolupráce;

60. zdůrazňuje, že navzdory tomuto úsilí je množství vyčleněných prostředků na biologickou rozmanitost v programech vnější pomoci Společenství a členských států značně omezeno; vítá nedávné čtvrté doplnění Světového fondu životního prostředí, lituje však, že toto doplnění reálně nezvyšuje prostředky pro biologickou rozmanitost; zdůrazňuje, že je nezbytně nutné použít omezené vyčleněné prostředky na nejdůležitější otázky biologické rozmanitosti ve třetích zemích;

61. zdůrazňuje zásadní význam účinného začlenění problémů biologické rozmanitosti do programů vnější pomoci Společenství a členských států (včetně rozpočtových podpůrných opatření) s cílem zajistit, aby tyto problémy neuškodily biologické rozmanitosti a ekosystémovým službám; v této souvislosti zdůrazňuje význam vytváření prostoru pro začlenění problémů biologické rozmanitosti do národních strategií rozvoje v přijímajících zemích (včetně strategií pro omezení chudoby);

62. vyjadřuje velké znepokojení nad tím, že navzdory úsilí politiky existuje ve skutečnosti vysoké riziko, že příští strategické dokumenty pro jednotlivé země a regiony budou i nadále přehlížet potřeby biologické rozmanitosti a že v tomto ohledu nedojde k proaktivnějšímu přístupu Komise k přijímajícím zemím;

Obchod (Cíl 8)

63. uznává, že obchod EU zanechává na biologické rozmanitosti a ekosystémových službách ve třetích zemích "ekologickou stopu"; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby identifikovaly hlavní dopady obchodu na biologickou rozmanitost a ekosystémové služby, zejména posouzením vlivů na udržitelný rozvoj; zdůrazňuje, že je nutné zavést opatření pro snížení ekologického dopadu globalizace v rámci mnohostranných, regionálních a dvoustranných smluv o volném obchodu; zdůrazňuje, že evropské politiky nesmějí vést k omezení biologické rozmanitosti ve třetích zemích;

64. vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že se do EU dováží zboží, mj. dřevo, palmový olej a sójové boby, jehož odbyt vede k ničení tropických lesů; vyjadřuje obavu nad skutečností, že rostoucí poptávka po biopalivech může zvýšit negativní tlaky na tropické lesy; vyzývá Komisi a členské státy k zahájení okamžité iniciativy s cílem přijmout opatření, která by zabránila negativním vlivům takového obchodu na tropické lesy nebo je minimalizovala, včetně dvoustranných dohod v rámci programu prosazování práva, správy a obchodu v oblasti lesnictví (FLEGT); naléhavě žádá Komisi, aby co nejrychleji předložila analýzu možností přijmout další právní předpisy, které by omezily dovoz nezákonně těženého dřeva;

65. vyzývá členské státy, aby zvýšily úsilí v boji proti nezákonnému obchodování s druhy uvedenými v úmluvě CITES, a vyzývá členské státy a Komisi k navržení koordinované reakce a akcí na podporu vymáhání úmluvy CITES;

66. vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že dohody o partnerství v odvětví rybolovu v minulosti zvýšily negativní tlaky na populace ryb, necílené druhy a mořská stanoviště ve vodách třetích zemí; zdůrazňuje, že je naprosto nezbytné zajistit, aby dohody o partnerství v oblasti rybolovu zaručily zachování populací ryb na takové úrovni, která podporuje maximální udržitelný výnos a minimalizuje dopad na necílené druhy a mořská stanoviště; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby zajistily, že rybářské flotily EU budou tyto dohody dodržovat;

Oblast politiky 3 – biologická rozmanitost a změna klimatu

Změna klimatu (Cíl 9)

67. je si vědom, že již nastalo období nevyhnutelné změny klimatu, která bude mít významný dopad na ekosystémy v EU a na celém světě; zdůrazňuje, že změna klimatu citelně ovlivní lidskou společnost a hospodářství ve formě změny ekosystému; uznává, že změny ekosystémů a dopad na druhy jsou už vidět; zdůrazňuje proto zásadní význam ekosystémového přístupu k přizpůsobení se změně klimatu, zejména pokud jde o politiky, které se týkají využití půdy, vody a moří; žádá EU, aby nadále rozhodným způsobem vedla mezinárodní úsilí o snížení globálních emisí skleníkových plynů;

68. zdůrazňuje, že je důležité zajistit náležité posouzení opatření ke snížení následků změny klimatu, jako je vývoj obnovitelných zdrojů energie, z hlediska jejich potenciálních negativních vlivů na biologickou rozmanitost, a že je třeba vyhnout se takovým vlivům nebo je minimalizovat, zejména pokud jde o farmy větrných elektráren, vodní energii a biopaliva;

69. uznává, že změna klimatu způsobí další silné tlaky na ekosystémy EU; zdůrazňuje zásadní význam sítě velkých, souvislých chráněných oblastí (především oblastí sítě Natura 2000) a zdravého rozsáhlého životního prostředí pro posílení odolnosti ekosystémů vůči změně klimatu; zdůrazňuje proto potřebu snížit "konvenční" tlaky na ekosystémy (roztříštěnost, nadměrné využívání, znečištění, cizí invazivní druhy); zdůrazňuje nutnost zavést dodatečná opatření přímo zaměřená na další tlaky způsobené změnou klimatu a také nutnost urychleného posouzení přírodních stanovišť a druhů, které změna klimatu nejvíce ohrožuje;

Oblast politiky 4 – vědomostní základna

Vědomosti (Cíl 10)

70. uvědomuje si obrovský problém, který představuje nutnost rozumět biologické rozmanitosti; vyjadřuje vážné znepokojení nad tím, že úroveň prostředků věnovaných na výzkum v oblasti biologické rozmanitosti a ekosystémů je s ohledem na zásadní význam této problematiky pro naši prosperitu a dobré životní podmínky velmi nízká; naléhavě žádá, aby ze zvýšily finanční prostředky na výzkum v oblasti biologické rozmanitosti ve Společenství (RP7) a národních výzkumných programech;

71. uznává nutnost vytvoření účinnějších mechanizmů, které by způsobily, že faktická základna týkající se biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb vyvine tlak na politiku na úrovni Společenství, členských států a na mezinárodní úrovni; podporuje návrh na zavedení nového mechanizmu EU pro nezávislé, autoritativní poradenství pro tento účel, který by zohledňoval stávající ustanovení; vyzývá Komisi, aby vypracovala studie a posouzení dopadu výroby energie z obnovitelných zdrojů na biologickou rozmanitost a na změny biologické rozmanitosti v městských oblastech, včetně pozitivního i negativního dopadu výskytu nových druhů v městských oblastech;

72. je znepokojen úbytkem mnoha druhů ryb a tím, že vědecké zprávy Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) jsou při stanovování celkového přípustného odlovu zohledňovány jen částečně, pokud vůbec; uznává, že vědecké zprávy nejsou politickým diktátem, domnívá se však, že pro nevyhovění vědeckým doporučením musejí existovat pádné důvody a dobré argumenty; domnívá se, že v takovém případě musí Komise a Rada rovněž předložit argumenty, které doloží, že v EU je skutečně dodržována zásada maximálního udržitelného výnosu (MSY – Maximum Sustainable Yield);

73. vyzývá Komisi k financování studií mořských ekosystémů, zejména v oblastech s bohatou biologickou rozmanitostí a intenzívní rybolovnou činností;

Podpůrná opatření

Financování

74. vyjadřuje vážné znepokojení nad finančními překážkami pro podporu sítě Natura 2000 a dalších kroků v oblasti biologické rozmanitosti v akčním plánu EU do roku 2010 a na další léta, které vznikly v důsledku rozhodnutí o finančním rámci;

75. zdůrazňuje odpovědnost členských států za využití všech příležitostí v rámci SZP, SRP, Fondu soudržnosti a strukturálních fondů, finančního nástroje pro životní prostředí Life+ a sedmého rámcového programu a za přidělení vnitrostátních zdrojů; důrazně žádá, aby byly při přezkumu rozpočtu v období 2008–09, kdy by se měla zhodnotit přiměřenost a dostupnost finančních prostředků pro biologickou rozmanitost, zejména pokud jde o síť Natura 2000, více zohledněny finanční potřeby;

76. je zklamán tím, že Rada nepřijala návrh Komise podporovaný Parlamentem poskytnout na politiku rozvoje venkova v rámci finančního výhledu na období 2007–2013 o 20 miliard EUR více, tím spíše, že tyto finanční prostředky mohly být konkrétně použity na další rozšíření a prohloubení opatření k podpoře biologické rozmanitosti;

77. lituje toho, že financování, které je k dispozici z Evropského fondu pro rozvoj venkova, má žalostný nedostatek prostředků, které by byly nutné k dosažení žádoucího vlivu na správu sítě Natura 2000 z hlediska zemědělství a lesnictví, přičemž nedostatečná je zejména podpora navržená ke zlepšování znalostí a monitorování;

78. upozorňuje na to, že je potřeba poskytnout finanční kompenzace místním společenstvím, jejichž příjmy byly nepříznivě ovlivněny konkrétními činnostmi, jejichž cílem je ochrana mořského prostředí;

79. upozorňuje na možnosti uplatňování zásady "znečišťovatel platí", které nabízí směrnice o odpovědnosti za životní prostředí(10) , a naléhavě žádá členské státy, aby těchto možností využívaly k financování opatření, která jim pomohou lépe dosáhnout cílů v oblasti životního prostředí, včetně cílů uvedených ve směrnicích o stanovištích a ptácích;

Posílení rozhodování

80. vítá návrh na diskuzi EU o dlouhodobější vizi týkající se biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb, která by tvořila rámec pro politiku; zdůrazňuje, že tato diskuze by měla být výslovně spojena s diskuzí o budoucnosti Evropy; naléhavě žádá, aby tato diskuze byla co nejkomplexnější a zejména aby se odehrávala v regionech; důrazně žádá, aby se evropské hodnoty týkající se přírody (v rámci EU i na celém světě) staly nedílnou součástí navrhovaného prohlášení o evropských hodnotách za německého předsednictví;

81. uznává vysokou úroveň posouzení dopadu politiky, která se týkají iniciativ politiky životního prostředí Společenství; lituje, že environmentální rozměr v posouzeních dopadu politiky, která se týkají politických iniciativ v ostatních odvětvích, je často malý; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby prověřily všechny nové politické iniciativy v souvislosti s potenciálními závažnými škodami na biologické rozmanitosti a aby zajistily, že v případech, kdy budou zjištěny takové potenciální škody, dojde během procesu posuzování dopadu k patřičnému zohlednění biologické rozmanitosti včetně vlivů na ekosystémové služby;

82. zdůrazňuje význam vzájemné doplňkovosti mezi opatřeními na úrovni Společenství a členských států; uznává jedinečnou hodnotu akčního plánu EU do roku 2010 a v dalších letech jako nástroje pro zvyšování vzájemné doplňkovosti; naléhavě proto žádá členské státy, aby svá opatření přizpůsobily opatřením akčního plánu; naléhavě žádá členské státy, aby toto přizpůsobení rozšířily na regionální a místní úroveň;

83. zdůrazňuje význam úplného a důsledného provádění a vymáhání směrnic o stanovištích a ptácích; trvá na tom, aby Komise a členské státy tomuto úkolu věnovaly dostatečné prostředky a pozornost;

84. zdůrazňuje význam územního plánování ve vztahu k biologické rozmanitosti a ekosystémovým službám; naléhavě žádá členské státy, aby posílily přístupy a metody na regionální a místní úrovni s cílem udržet biologickou rozmanitost a ekosystémové služby, mimo jiné pomocí dodatečného využití sítě Natura 2000, opatření pro plánování správy povodí řek a rozvoje venkova, a na moři pomocí uplatňování ekosystémového přístupu, jak je uvedeno ve směrnici o mořské strategii;

85. naléhavě žádá Komisi, aby vyvinula tlak na ty, kteří jsou odpovědni za řadu zpoždění ve zřizování regionálních poradních rad pro rybolov, jež mají zásadní význam z hlediska zlepšení monitorování a ochrany rybolovných zdrojů;

Partnerství

86. vítá výzvu k posílení partnerství mezi zastánci zájmů biologické rozmanitosti a hlavních zúčastněných stran; zdůrazňuje význam partnerství s hlavními majiteli a uživateli půdních, vodních a mořských zdrojů; podporuje zejména partnerství s lovci, rybáři, zemědělci a lesníky a se zástupci obchodního a finančního sektoru; uznává významnou roli, kterou v tomto ohledu hraje iniciativa Odpočítávání do roku 2010;

Osvěta, informovanost a účast

87. zdůrazňuje, že je důležité, aby veřejnost lépe porozuměla, jaký význam má biologická rozmanitost a ekosystémy pro prosperitu a dobré životní podmínky; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby výrazně posílily vzdělávací a informační programy a kampaně pro širokou veřejnost, aby vytvořily politickou poptávku po jednání a aby posílily aktivní účast široké veřejnosti na ochranných opatřeních; v této souvislosti zdůrazňuje význam přístupu k informacím a právní ochraně;

88. podotýká, že mnoho lidí si vytvořilo citové pouto ke krajině a jejím historickým charakteristickým rysům vytvořeným člověkem a oceňují její krásu; lituje, že velkoplošné zemědělství narušilo biologickou rozmanitost a krásu krajiny; domnívá se, že obnova krajiny, například živých plotů mezi loukami, by byla ze strany široké veřejnosti kladně přijata a napomohla by i obnovení biologické rozmanitosti;

89. konstatuje, že evropské zoologické zahrady a akvária navštěvuje ročně více než 100 milionů lidí, a uznává, že tyto instituce mohou sehrát významnou úlohu při zlepšování povědomí veřejnosti o problematice životním prostředí;

90. naléhavě žádá Komisi, aby zahájila kampaně ke zvýšení informovanosti veřejnosti o problémech spojených s ochranou rybolovných zdrojů a s nimi spojených ekosystémů;

Monitorování, vyhodnocení a přezkum

91. zdůrazňuje význam ukazatelů určených k informování veřejnosti a rozhodovacích orgánů o dosaženém pokroku; vítá navržený soubor hlavních ukazatelů biologické rozmanitosti; naléhavě žádá, aby byl přijat a zachován ukazatel biologické rozmanitosti jako strukturální ukazatel a ukazatel udržitelného rozvoje;

92. zdůrazňuje zásadní význam posilování dlouhodobých monitorovacích kapacit a metod na podporu souboru ukazatelů a pro poskytování širších zdrojů informací o stavu biologické rozmanitosti, tlacích na biologickou rozmanitost a účinnosti politické reakce; zdůrazňuje nutnost tyto informace zpřístupnit široké veřejnosti pomocí společného informačního systému;

93. podporuje stávající projekty, podle nichž se pracuje na vývoji objektivních ukazatelů pro sledování a hodnocení biologické rozmanitosti, a vyzývá Komisi, aby zajistila dodržování závazků, které Evropská unie převzala v rámci Úmluvy o biologické rozmanitosti, tedy udržitelné využívání a zachování biologické rozmanitosti a spravedlivé a rovné využívání výhod, které z ní plynou, aby stanovila za cíl, že referenční materiály týkající se živočišných druhů a rostlinných odrůd budou uchovávány pouze ve státech, které podepsaly Úmluvu o biologické rozmanitosti, a aby sladila dostupné informace a využila stávající sítě;

94. vítá návrh Komise předložit Radě a Parlamentu hodnocení v polovině období (do konce roku 2008) a závěrečné hodnocení (do konce roku 2010 a 2013) pokroku při plnění cílů akčního plánu EU do roku 2010 a na další léta; zdůrazňuje, že závěry těchto hodnocení by měly plnit informativní funkci pro přezkumné procesy politik a rozpočtů, včetně přezkumu rozpočtu v období 2008–2009 a přezkoumání politik a rozpočtů v období po roce 2013; naléhavě žádá Komisi, aby předložila komplexní dlouhodobou strategii o biologické rozmanitosti po roce 2010;

95. domnívá se, že stávající požadavky na předkládání zpráv by měly být racionalizovány a zjednodušeny a že v budoucnosti by předkládání zpráv nemělo vést ke zvýšené administrativní zátěži;

96. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 341, 9.11.1998, s. 41.

(2) Úř. věst. C 47 E, 27.2.2003, s. 575.

(3) Úř. věst. C 194, 19.7.1993, s. 401.

(4) Úř. věst. L 103, 25.4.1979, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2006/105/ES (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 368).

(5) Úř. věst. C 262, 18.9.2001, s. 132.

(6) Úř. věst. C 47 E, 21.2.2002, s. 113.

(7) Dokument Rady 10117/06, 9.6.2006.

(8) Směrnice Rady 98/95/ES ze dne 14. prosince 1998, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS, 70/457/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin, pokud se týká konsolidace vnitřního trhu, geneticky modifikovaných rostlinných odrůd a genetických zdrojů rostlin (Úř. věst L 25, 1.2.1999, s. 1).

(9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1). Směrnice naposledy pozměněná rozhodnutím č. 2455/2001/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2001, s. 1).

(10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí (Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 56). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2006/21/ES (Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 15).