Na konci roku 1993 stojíme těsně před druhou vlnou kuponové privatizace, která se vztahuje i na 25 státních podniků lesního hospodářství (podle aktualizovaného seznamu nabízených podniků v druhé vlně kuponové privatizace , uveřejněného 3.12.1993 tento státní lesní majetek nezahrnuje ani lesní půdu, ani lesní porosty a je nabízen na základě privatizačních projektů shromážděných v regionech. Je však předložen poslanecký návrh novely zákona o pozemkovém fondu (č.569/1991 Sb. ve znění zákona č. 546/1992 Sb.), který má umožnit okamžité vydávání lesů ve vlastnictví státu jako náhradu za nedobytné nároky v zemědělaství. Tento návrh je v příkrém rozporu s projednávanými zásadami státní lesnické politiky a jeho uskutečněním by narostla množství ekonomicky nesamostatných lesních majetků vyžadujících pro udržení v přijatelném stavu státní dotace, došlo by ke zklamání nových vlastníků a zbytečnému zatěžování státního rozpočtu.

Podle zásad státní lesnické politiky projednaných českou vládou koncem srpna tr. určí vláda míru a způsob privatizace státních lesů i oblastí, v nichž lesní půda ani porosty nebudou privatizovány. Podmínkou privatizace části státního lesního majetku mělo být ukončení restitučního procesu, při čemž oprávněné osoby mají (podle zák. 183/1993 Sb.) možnost uplatnit nárok na vydání nemovitostí do poloviny roku 1996. Je tedy dosud prostor pro uplatnění veřejného zájmu na zlepšování vybraných lesů jako významné složky životního prostředí.

Ministři zemědělství Kubát i Lux zatím odmítali jakékoliv návrhy na korekce uplatněných postupů transformace lesního hospodářství tak, aby se uplatnil veřejný zájem na zlepšování stavu lesů. Při podnikatelské privatizaci lesních podniků kuponovou metodou proto doporučujeme u vybraných podniků, kde hrozí konflikt zájmů vlastníka se zájmy společnosti na podpoře "mimoprodukčních" funkcí lesů, zajistit veřejný zájem na zlepšování stavu lesů tím, že si v nich správa lesů zajistí většinový podíl nebo alespoň "kontrolní balík" akcií, a to nejméně ve výši 35 % .Tím bude možno reálně zajišťovat alespoň u vybraných podniků ty pěstební i jiné pracovní činnosti, které by tyto podniky jinak (při snaze o maximalizaci krátkodobých zisků) mohly zanedbávat, ačkoliv jsou pro nezbytné dlouhodobě orientované zlepšování stavu lesa rozhodující.

Toto opatření navrhujeme jako nouzové vzhledem k možnému ohrožení veřejného zájmu a nebezpečí z prodlení. Lze je uskutečnit při plném respektování platných předpisů operativní dohodou tří ministrů, a to ministra pro správu národního majetku a jeho privatizaci, ministra zemědělství a ministra životního prostředí.

Navrhované opatření je naléhavé uplatnit beze zbytku především na lesy výrazného mimoprodukčního určení, které zaujímají podle dostupných bilancí téměř 15 % lesního fondu České republiky. Považujeme však za samozřejmé, že "kontrolní balík " akcií v držení orgánu státní správy bude vložen především na privatizované lesní podniky působící na 21,6 % lesního fondu České republiky, spadajícího do chráněných krajinných oblastí. Zde by měli podnikatelé v lesním hospodářství oželet část potenciálních okamžitých zisků ve prospěch tvorby krajiny pro budoucí generace.

Na operativním vymezení dalších lesních oblastí, na jejichž území převyšují mimoprodukční funkce lesa svým významem ekonomickou hodnotu produkce dřeva a kde by měl stát garantovat vlastníkům lesů "vícenákladové" rozvíjení jejich mimoprodukčních funkcí, je lesnická skupina STUŽ připravena se podílet .

Nesouhlasíme s tím, aby v novele lesního zákona byla začleněna částečná novela zákona o ochraně přírody č. 114/1992 Sb. Novelizace jakéhokoliv zákona může být v právním státě uskutečněna jako výsledek komplexní diskuse nad stávajícím zněním a nad jeho uplatňováním v praxi, nikoliv postupnými změnami "nepohodlných" ustanovení v navazujících právních normách.

K průběhu transformace lesního hospodářství zaujímáme toto stanovisko:

Dosavadní výsledek nápadně připomíná zbytečnou dělbou pracovních činností v lese organizaci státních lesů po roce 1950, kdy byli lesníci rozděleni do pěstební (zanedbávané) a monopolní těžební (upřednostňované) složky. Zatím u nás nevzniklo potřebné konkurenční prostředí pro výkon činností v lese, ani nedošlo ke zvýšení efektivnosti provozu. Současná paralelní organizace Českých lesů a lesních akciových společností však již stačila prokázat i ekonomickou neschopnost účinně stimulovat snahu o zlepšování stavu lesa. Tento přístup ve spojení s možným přechodem lesů do vlastnictví akciových společností přináší podle našeho přesvědčení reálnou hrozbu jejich další devastace.

Za cílové řešení transformace lesního hospodářství považujeme správní obvody střední velikosti, kde samostatný lesní hospodář obhospodařuje 2,5 až 5 tisíc ha lesa (dnes obvyklé správní obvody 15 až 20 tisíc ha činí požadavek intensivní péče o les zcela iluzorním). Samostatný lesní hospodář by pak spravoval lesy bez dělby pracovních operací a objednával by si je u různých podnikatelů, aniž by mu hrozil diktát ze strany monopolního vykonavatele prací v lese, např. ze strany nově založených lesních akciových společností. Mohl by tak intenzivně pečovat o les a nést osobně komplexní zodpovědnost jak vůči majiteli lesa, ať jím bude kdokoliv, tak i vůči orgánům státní správy.

Středně velké lesní majetky s jedním odborným lesním hospodářem by jistě dokázaly úspěšně konkurovat zbylým státním lesům jak svými hospodářskými výsledky, tak úrovní péče o mimoprodukční funkce lesa - podobně jako je tomu v celé řadě soukromých, obecních i církevních lesů u našich nejbližších sousedů.

Konstatujeme s politováním, že polistopadový vývoj lesního hospodářství se zatím od tohoto cílového stavu spíše vzdaluje.

 

Za Společnost pro trvale udržitelný život:

 

Igor Míchal

vedoucí pracovní skupiny

 

Josef Vavroušek

předseda

  

V Praze dne 7. prosince 1993