Prezident Slovenské republiky jmenoval 10. dubna 2006 doc. RNDr. Mikuláše Hubu, CSc., předsedu slovenské STUŽ a čestného místopředsedu české STUŽ vysokoškolským profesorem pro odbor fyzická geografie a geoekologie. Laudatio k jeho jmenování nám napsal Vlado Ira:
Mikuláš Huba pochází z rodu, který dal Slovensku řadu vynikajících osobností – vědců a umělců. Vystudoval na Univerzitě Komenského v Bratislavě geografii a od konce studií pracuje jako vědecký pracovník na Geografickém ústavu SAV, kde se v rámci geografického výzkumu soustavně zabývá environmentální problematikou a otázkami udržitelného rozvoje. Roky působí jako pedagog na Univerzitě Komenského v Bratislavě a přednášel i na mnohých domácích, ale i zahraničních univerzitách v Evropě a USA.
Během své vědecko-pedagogické praxe byl a je členem mnoha domácích a mezinárodních grémií. Za svou vědeckou práci získal mnoho ocenění (např. Cena SAV za vedeckú a popularizačnú činnosť – 1987, Cena Nadace LANZA za nejlepší příspěvek publikovaný v roce 1996 v evropském odborném časopise – 1996), Ocenění UNDP, REC a MŽP SR za tvořivý přínos a podporu aktivit orientovaných na implementaci trvale udržitelného rozvoje na Slovensku – 2001). Oceněním jeho odbornosti byly i Eisenhower Exchange Fellowship (1997) a Fulbrightovo stipendium (2000).
Seznam jím publikovaných prací obsahuje 188 položek (kromě příspěvku populárně-vědeckého apod. charakteru). Z toho 6 má charakter vědeckých monografií, resp. kapitol ve vědeckých monografiích a 32 charakter odborných monografií, resp. kapitol v odborných monografiích. Více než šedesát původních vědeckých a přibližně stejné množství odborných prací bylo publikováno v recenzovaných časopisech a sbornících. Z toho 52 vyšlo v zahraničí, včetně renomovaných vydavatelství jako John Wiley and Sons a Routledge. Kromě toho publikoval více než 800 populárně-vědeckých, publicistických a popularizačních příspěvků.
Z publikační činnosti Mikuláše Huby lze vzpomenout několik knih, resp. kapitol v monografiích, na kterých se autorsky, případně spoluautorsky podílel:
HUBA, M. (1997). Slovak Republic. In. Klärer, J., Moldan, B. (eds). The Environmental Challenge for Central European Economies in Transition. John Wiley and Sons, Chichester * New York * Weinheim * Brisbane * Singapore * Toronto, 231-270.
TŘEBICKÝ, V., NOVÁK, J., IRA, V., HUBA, M., STODULSKI, W., ERI, V. (2003). Road to Sustainability – Economic, Social and Environmental Dimension of Sustainability in Visegrad Countries. Institut for Environmental Policy, Praha, 272 p.
MAZÚR, E., DRDOŠ, J., BUČKO, J., HUBA, M., OŤAHEĽ, J., OČOVSKÝ, Š., TARÁBEK, K. (1985). Krajinná syntéza oblasti Tatranskej Lomnice, Veda, Bratislava, p. 106.
HUBA, M., IRA, V. (2000). Stratégia trvalo udržateľného rozvoja vo vybraných regiónoch. STUŽ/SR, Bratislava, p. 192.
HANUŠIN, J., HUBA, M., IRA, V., KLINEC, I., PODOBA, J., SZŐLLŐS, J. (2000). Výkladový slovník termínov z trvalej udržateľnosti. STUŽ/SR, Bratislava, p. 158.
HUBA, M. (2003). Princípy a kritéria udržateľného rozvoja. In: Kozová, M., Bedrna, Z. (eds.) Krajinnoekologické metódy v regionálnom environmentálnom hodnotení. Univerzita Komenského, Bratislava, 60-68.
MOLDAN, B., HUBA, M., KÁRA, J., MLČOCH, S., VAVROUŠEK, J.(1993): Konference OSN o životním prostředí a rozvoji. Management Press, Praha, p. 260. NOVÁČEK, P., HUBA, M. (l994). Ohrožená planeta. PU Olomouc, STUŽ, Olomouc, p. 203.*
NOVÁČEK, P., HUBA, M.(eds.).(1995). Šok z prosperity - čítanka z glo¬bální problematiky II, PF UP Olomouc, p. 235. *
NOVÁČEK, P., HUBA, M. (eds.). (1996). Šok z prosperity – záverečná čítanka z globální problematiky. Vydavatelství UP Olomouc, p. 280. *
NOVÁČEK, P., HUBA, M., MEDERLY, P. (1998). Ohrožená planeta na prahu 21. století. UP, Olomouc, p. 217. *
HANUŠIN, J., HUBA, M., SZÉKELY, V. (2000). O kriteriálnych rámcoch trvalej udržateľnosti (s dôrazom na plánovanie, budovanie a prevádzkovanie veľkých priehrad na Slovensku). STUŽ/SR, Bratislava, p.88.
HUBA, M., IRA, V., MAČÁKOVÁ, S., ŠVIHLOVÁ, D., ZÁBORSKÁ, Z. (2000). Indikátory trvalo udržateľného rozvoja miest. ETP, STUŽ, Košice, p. 99.
HUBA, M., HUDEK, V., CHRENKO, M., IRA, V., KOVÁČ, M., KOZOVÁ, M., MEDERLY, P.(ed.), ŠVIHLOVÁ, D., TOMA, P., VILINOVIČ, K. (2001): Trvalo udržateľný rozvoj - výzva pre Slovensko. REC Slovensko, Bratislava, 127 p.
HUBA, M. (2001): Slovensko desať rokov po Riu. STUŽ/SR, Bratislava, 125 p.
Kromě vědecké a pedagogické práce se věnoval i práci v nevládním sektoru. Od poloviny sedmdesátých let působil Mikuláš Huba ve Slovenském zväzu ochrancov prírody a krajiny (SZOPK). Byl aktivním předsedou sekce ochrany lidové architektury a spolu s kolegy se mu podařilo zachránit řadu památek slovenského lidového stavitelství (např. mlýny v Kvačianské dolině a dřevěnou vesničku Vlkolínec u Ružoberku, která se pak stala světovým kulturním dědictvím UNESCO. M. Huba byl spoluautorem návrhu národního parku Podunajsko a iniciátorem významné kolektivní publikace „Bratislava – nahlas“, která za totality přesně formulovala problémy (ne)udržitelnosti hlavního města Slovenska. V roce 1990 se stal nezávislým poslancem Slovenské národní rady a do konce volebního období 1992 byl předsedou Výboru životního prostředí a ochrany přírody SNR. Z titulu této funkce se aktivně zúčastnil i práce Federálního výboru pro životní prostředí a světového summitu v Rio de Janeiro. Na podzim roku 1992 byl při založení federální Společnost pro trvale udržitelný život (STUŽ) a po rozdělení republiky se stal předsedou STUŽ v SR, v jejímž čele stojí dodnes. V rámci STUŽ se podílí na mnohých významných domácích a zahraničních aktivitách a projektech zaměřených na udržitelný způsob života.
Mikuláš Huba je výraznou osobností, která v sobě spojuje vědeckou erudici, pedagogické schopnosti se zásadovým charakterem, nadšením, obětavostí a přátelskými postoji.
Bratislava, 7.4.2006
Vladimír Ira
Mikuláš Huba pochází z rodu, který dal Slovensku řadu vynikajících osobností – vědců a umělců. Vystudoval na Univerzitě Komenského v Bratislavě geografii a od konce studií pracuje jako vědecký pracovník na Geografickém ústavu SAV, kde se v rámci geografického výzkumu soustavně zabývá environmentální problematikou a otázkami udržitelného rozvoje. Roky působí jako pedagog na Univerzitě Komenského v Bratislavě a přednášel i na mnohých domácích, ale i zahraničních univerzitách v Evropě a USA.
Během své vědecko-pedagogické praxe byl a je členem mnoha domácích a mezinárodních grémií. Za svou vědeckou práci získal mnoho ocenění (např. Cena SAV za vedeckú a popularizačnú činnosť – 1987, Cena Nadace LANZA za nejlepší příspěvek publikovaný v roce 1996 v evropském odborném časopise – 1996), Ocenění UNDP, REC a MŽP SR za tvořivý přínos a podporu aktivit orientovaných na implementaci trvale udržitelného rozvoje na Slovensku – 2001). Oceněním jeho odbornosti byly i Eisenhower Exchange Fellowship (1997) a Fulbrightovo stipendium (2000).
Seznam jím publikovaných prací obsahuje 188 položek (kromě příspěvku populárně-vědeckého apod. charakteru). Z toho 6 má charakter vědeckých monografií, resp. kapitol ve vědeckých monografiích a 32 charakter odborných monografií, resp. kapitol v odborných monografiích. Více než šedesát původních vědeckých a přibližně stejné množství odborných prací bylo publikováno v recenzovaných časopisech a sbornících. Z toho 52 vyšlo v zahraničí, včetně renomovaných vydavatelství jako John Wiley and Sons a Routledge. Kromě toho publikoval více než 800 populárně-vědeckých, publicistických a popularizačních příspěvků.
Z publikační činnosti Mikuláše Huby lze vzpomenout několik knih, resp. kapitol v monografiích, na kterých se autorsky, případně spoluautorsky podílel:
Kromě vědecké a pedagogické práce se věnoval i práci v nevládním sektoru. Od poloviny sedmdesátých let působil Mikuláš Huba ve Slovenském zväzu ochrancov prírody a krajiny (SZOPK). Byl aktivním předsedou sekce ochrany lidové architektury a spolu s kolegy se mu podařilo zachránit řadu památek slovenského lidového stavitelství (např. mlýny v Kvačianské dolině a dřevěnou vesničku Vlkolínec u Ružoberku, která se pak stala světovým kulturním dědictvím UNESCO. M. Huba byl spoluautorem návrhu národního parku Podunajsko a iniciátorem významné kolektivní publikace „Bratislava – nahlas“, která za totality přesně formulovala problémy (ne)udržitelnosti hlavního města Slovenska. V roce 1990 se stal nezávislým poslancem Slovenské národní rady a do konce volebního období 1992 byl předsedou Výboru životního prostředí a ochrany přírody SNR. Z titulu této funkce se aktivně zúčastnil i práce Federálního výboru pro životní prostředí a světového summitu v Rio de Janeiro. Na podzim roku 1992 byl při založení federální Společnost pro trvale udržitelný život (STUŽ) a po rozdělení republiky se stal předsedou STUŽ v SR, v jejímž čele stojí dodnes. V rámci STUŽ se podílí na mnohých významných domácích a zahraničních aktivitách a projektech zaměřených na udržitelný způsob života.
Mikuláš Huba je výraznou osobností, která v sobě spojuje vědeckou erudici, pedagogické schopnosti se zásadovým charakterem, nadšením, obětavostí a přátelskými postoji.
Bratislava, 7.4.2006
Vladimír Ira