Hned 2. 1. uspořádala STUŽ zajímavou a hojně navštívenou diskusi. Podrobnosti najdete v tomto článku.

Praha - 2. 1. 2007 – Podle Zprávy o stavu životního prostředí, kterou schválila v prosinci  Poslanecká sněmovna, se významným problémem znečištění ovzduší stává prašný aerosol. Poslední měření prováděné na území České republiky ukazují, že zhruba třetina území České republiky je zatížena nadlimitními koncentracemi těchto malých prachových částic. V této jedné třetině území žije asi 66 procent obyvatel. Nejvíce je postiženo Ostravsko, velká města vč. Prahy, ale i části Středočeského, Ústeckého a Jihomoravského kraje (Znečištění ovzduší na území ČR v roce 2005, ČHMÚ, ÚOČO, 2006).

Problematika znečištění ovzduší prachem byla námětem besedy, kterou 2.1.2007 uspořádala Společnost pro trvale udržitelný život v prostorách Domu vědeckotechnických společností na Novotného lávce v Praze. Hlavní zájem byl soustředěn na význam jemných prachových částic, které jsou vdechovány a pronikají do nejzazších částí dýchacích cest. Jejich prostřednictvím mohou vstupovat do lidského organismu na ně vázané agens, které uplatňují vliv podle svého složení. Nebezpečnost těchto částic je způsobena především tím, že jsou na ně zachyceny nebezpečné chemické látky jako např. polycyklické aromatické uhlovodíky, těžké kovy a další nebezpečné látky, které poškozují organismus.

Na besedě zazněly výsledky některých posledních českých výzkumů vlivu prachu na  vývoj a zdraví dětí a reprodukční zdraví obyvatel Prahy, Teplic a Prachatic, které přednesl Dr. Radim Šrám, a z publikací WHO, týkajících se vztahů koncentrací znečištění jemnými částicemi prachu a zdravotního stavu, statisticky zjištěného na velkých populačních skupinách ve Spojených státech, v evropských městech i v rozvojových zemích, s projevy v celkové úmrtnosti a úmrtnosti na nemoci oběhové, srdeční a dýchací (např. Fact Sheet EURO/04/05, WHO, Europe), jak uvedla MUDr. Eva Rychlíková.

Z přednesených příspěvků vyplynulo, že zvýšená koncentrace prachových částic způsobuje řadu onemocnění. Z krátkodobých účinků jsou významné především vyšší nemocnost dětí i dospělých na respirační choroby, nepříznivé účinky na kardiovaskulární systém s vyšším rizikem  úmrtnosti. Dlouhodobé účinky jsou zejména snížení plicních funkcí u dětí i dospělých, růst onemocnění dolních cest dýchacích, zpomalený růst vč. zrání kostí, snížení předpokládané délky dožití.

Zdrojem prachových částic je především doprava a lokální vytápění. Příspěvek průmyslových stacionárních zdrojů se až na výjimky podařilo za posledních 15 let výrazně snížit. To se však nedaří u automobilové dopravy, která naopak výrazně narůstá. Příspěvek z lokálního vytápění, který se podařilo dočasně snížit přechodem od tuhých paliv na paliva ekologicky příznivější, se v posledních letech opět zvyšuje. Promítlo se tak zvýšení cen těchto paliv a návrat řady domácností k pálení nekvalitního uhlí či dokonce odpadu.

Zástupci Ministerstva životního prostředí informovali o výsledcích měření monitorovacího systému Českého hydrometeorologického ústavu. Měření prachových částic o velikosti 10 mikrometrů (označované PM10 ), které  probíhá na 137 monitorovacích stanicích, ukázalo časté překročení imisních limitů pro tuto frakci. Na 93 stanicích byl překročen 24 hodinový imisní limit (50 mikrogramů/m3) a na 31 stanicích roční imisní limit (40 mikrogramů/m3). Česká republika tak neplní požadavky dané Evropskou legislativou, která se navíc má ještě zpřísnit. Od roku 2014 EU plánuje zavést limity pro  jemné prachové o velikosti 2,5 mikrometrů, tzv. PM2.5,  které jsou zdraví ještě škodlivější než PM10, neboť se nezachycují na sliznicích a chloupcích v dýchacích cestách, dostávají se hlouběji do a pronikají snáze do krevního oběhu. Limit má být  dle EU 25 mikrogramů/m3, ale tento limit podle zdravotních průzkumů zdaleka není optimální.

MUDr. Miroslav Šuta, odborník STUŽ na toxické látky k tomu říká: „Evropská komise navrhla limit pro jemný prašný aerosol ve výši 25 mikrogramů/m3, ačkoli vážná zdravotní rizika představuje jemný polétavý prach už přibližně při polovičních hodnotách - od 12 mikrogramů/m3. Evropská komise tak vědomě ignorovala výsledky rozsáhlého vědeckého výzkumného programu (CAFE - Čistý vzduch pro Evropu), který doporučil stanovení limitu mezi 12 a 20 mikrogramy/m3. Problém znečištění ovzduší prachem je velice závažný proto, že má bezprostřední dopad na zdraví obyvatel, a odborníci odhadují, že znečištění ovzduší způsobuje ročně předčasnou smrt asi 370 tisíc Evropanů  a 8-10 tisíc Čechů. Každý obyvatel EU ztrácí v průměru asi 10 měsíců života právě proto, že vdechuje znečištěný vzduch."

Zvláště znepokojivý je trend, kdy koncentrace prašného aerosolu v ovzduší každoročně stoupají a přes přijatá opatření se tento nárůst nedaří zastavit. Je tedy otázkou, nakolik jsou tato opatření účinná.

„Prakticky všechny pražské monitorovací stanice vykazovaly v období 1999 - 2003 nárůst koncentrací  PM10  a PM2.5. V Praze je jeho hlavním zdrojem doprava, stacionární průmyslové zdroje se podařilo omezit,  stejně jako změnit vytápění domácností tuhými palivy na pro životní prostředí příznivější způsoby.  Za této situace jsou absurdní návrhy obsažené v Integrovaném krajském programu snižování emisí znečišťujících látek, který připravil Magistrát hl. m. Prahy. Ten totiž chce znečištění ovzduší snižovat především tím, že vybuduje kapacitní komunikační systém, který zavede do širšího centra Prahy ještě více automobilů,“

 říká Ing. Eva Tylová, místopředsedkyně STUŽ a zastupitelka hl.m. Prahy za Stranu zelených.

.

Ing. Eva Tylová, místopředsedkyně Společnosti pro trvale udržitelný život

Kontakt:www.stuz.cz, tel. 776088244, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.