Společnost pro trvale udržitelný život a Dům ochránců přírody v Praze-ZO ČSOP uspořádaly 17. června 2025 hybridní diskusní seminář zaměřený na nedávno vládou schválenou Chráněnou krajinnou oblast Soutok. Ta představuje významný krok v ochraně nejrozsáhlejších lužních lesů České republiky, které jsou někdy označovány jako „Moravská Amazonie“. Po více než sedmdesáti letech ochranářských snah vstupuje vládní nařízení již brzy, 1. července 2025 v platnost.
Seminář se zaměřil na historii ochrany unikátních dolnomoravských luhů, na nesnadný proces vyhlašování CHKO a na péči o toto území. A to jak z hlediska státní správy, tak i nevládních organizací, které vznik CHKO výrazně podporovaly.
P. Pešout,zmocněnec ministra pro vyhlášení CHKO Soutok přiblížil průběh předjednávání a vyhlašování CHKO a shrnul historii předmětného území z hlediska hospodaření i ochrany přírody a zmínil i socialistické plány na splavnění řeky Moravy a vybudování kanálu Dunaj-Odra-Labe, který by pro zdejší přírodu měly devastující účinky.
V roce 1992 již bylo vyhlášení CHKO na spadnutí, ale záměr byl odložen s tím, že se počká na platnost nového zákona o ochraně přírody. Tím se nadějný proces zastavil, načež se proti záměru postavil i podnik Státní lesy, který zde zcela nevhodně hospodařil. I přes to si „toto území zachovávalo hodnoty tak mimořádné, že se dostávalo na všechny evropské a světové seznamy přírodních lokalit,“ dodává Pešout.
Dále připomenul vzedmutí významné iniciativy místních obyvatel, kteří v roce 2008 navrhovali dokonce vznik národního parku. Petice obsahovala asi 14 tis. podpisů. V současnosti se proti vzniku CHKO postavily pouze dvě obce, takže tvrzení že většina místních obyvatel je proti záměru, není pravdivé.
M. Vlašíndoplnil příběh vzniku CHKO jako pamětník a aktivní bojovník. Vyčíslil počty zvláště chráněných živočišných druhů a poukázal na to, že “žádné jiné území v ČR nedosahuje tak velké biodiverzity jako toto.” I proto byla v minulosti ochranářská snaha o vyhlášení trilaterálního národního parku, ten však byl realizován jen v Rakousku jako národní park Luhy Dunaje.
Za pohromu pro zdejší lužní lesy označil dokončení soustavy Novomlýnských nádrží v roce 1989 a stanovení manipulačního řádu, který narušil režim životně důležitých každoročních záplav. Prozradil, že to byl on, kdo podal v roce 2014 po šestileté lhůtě, kdy měla ČR zajistit pro území odpovídající ochranný statut, stížnost k Evropské komisi a následně i k evropskému ombudsmanovi. Teprve poté, kdy hrozilo úřední řízení ze strany EU a pokuty, se ledy pohnuly. „Dědictví Soutoku je jako hrad Trosky. Částečně rozkradené, částečně zničené, částečně ztracené. Ale pořád je to dědictví,“ řekl.
D. Tomanse podíval na danou problematiku z perspektivy občana regionu a občanské iniciativy, která na podporu vzniku CHKO vznikla. „Úspěch vnímám v tom, že se propojila státní ochrana přírody, neziskové organizace, místní lidé a odborníci a že došlo k ideální konstelaci mezi ministerstvy zemědělství a životního prostředí.“
F. Šálek, vystudovaný místní lesník a zastupitel města Břeclavi, vzpomenul jak v letech 2009 až 2011 rozjeli s Hnutím Duha kampaň za vyhlášení CHKO. Tehdy byla ovšem spolupráce s MŽP tristní, podotýká. O to víc pak oceňuje následnou spolupráci s P. Pešoutem. A atmosféru té doby v regionu hodnotí slovy: „Ta komunikace s místními lidmi byla asi to nejdůležitější, co pomohlo CHKO vyhlásit.“
Vlastní diskuze se zaměřila na funkci budovaného klapkového jezu, který má zajistit režim záplav. Nebude je řídit příroda, ale člověk. Podle M. Vlašína to nikdy nemůže fungovat. P. Pešout výhrady uznává, ale věří, že se správně nastaveným manipulačním řádem se podaří vhodné „povodňování“ zajistit.
A pokud jde o existenci obor, tak pro ty již existující se z hlediska režimu CHKO nic nemění. Nicméně rozsah zaplavování bude ještě nutné domluvit.
Došlo i na výměnu názorů na kontrolní evropskou funkci v případě ohrožení významných přírodních hodnot, kterou tak úspěšně využil M. Vlašín. Moderátor v této souvislosti připomněl nespokojenost slovenských environmentalistů, kteří u současné Evropské komise nenachází v této roli dostatečné zastání.
Moderátor na závěr označil stěží uvěřitelnou úspěšnou anabázi ochrany přírody na území „Soutok“ jako poselství. Poselství, která nás zavazuje k pokračující ochraně zdejší jedinečné přírody.
Na semináři vystoupili:
Ing. Pavel Pešout,ředitel Sekce ochrany přírody a krajiny, zástupce ředitele AOPK ČR
RNDr. Mojmír Vlašín, Ekologický institut Veronika, soudní znalec v oboru ochrana přírody
Mgr. Dalimil Toman, programový ředitel Hnutí Brontosaurus, předseda Hnutí Brontosaurus Podluží
Ing. et Ing. Filip Šálek, zastupitel Břeclavi, předseda spolku Lužánek, z. s.
Moderoval a přípravu semináře zajistil Pavel Šremer , místopředseda STUŽ
Záznam z besedy a prezentace
| Úvod | |
| Pešout | Pešout prezentace |
| Vlašín | Vlašín prezentace |
| Toman | |
| Šálek | |
| Závěrečná diskuse |