Společnost pro trvale udržitelný život

Aktuálnímu problému dezinformací se věnoval hybridní diskusní seminář pořádaný Centrem pro otázky životního prostředí UK ve spolupráci s Informačním centrem OSN v Praze a Společností pro trvale udržitelný život (STUŽ). Uskutečnil se v úterý 6. května 2025 v pražském IC OSN.

Zneužití informací či jejich náhrada dezinformacemi je současnou hrozbou pro demokracii, ohrožuje instituce státu a práva, narušuje zapojení veřejnosti a také autoritu vědy. Dezinformace dle definice slouží propagandě, jsou šířeny za účelem klamání lidí. Lež ovšem nesporně přináší výhody a pravda dnes ztrácí na popularitě. V informačně přebujelém prostředí je také stále těžší se nad skutečnostmi kriticky zamýšlet. Přesto je otázkou, proč se část lidí nechává klamat docela ochotně? Jak pěstovat obranné mechanismy proti dezinformacím – v sousedství velmoci založené na propagandě žijeme už více než 100 let a do budoucna se to nezlepší? Tyto a další otázky diskutovali zvaní hosté: biochemik, profesor Jan Konvalinka, sociolog Vojtěch Pecka, pedagog a publicista Bohumil Kartous, bezpečnostní analytička Kristína Šefčíková a zástupce organizace Fakta o klimatu Michal Berg. K jednoznačnému závěru diskutující nedošli: žijeme v období velkých změn informačního prostředí, jež souvisejí s nástupem internetu, a jejich důsledky zatím ani neumíme dohlédnout. Jsme v situaci, kdy se každý může „svobodně“ vyjádřit a být slyšen ostatními, a této svobodě se meze zatím téměř nekladou. Co tedy s tím – budou vyvinuty nějaké regulační mechanismy podobné například editorským postupům uplatňovaným v tištěných médiích, nebo se najde jiná cesta, jak informační prostředí kultivovat?

Úvodem besedy moderátorka Jana Dlouhá nabídla definice základnách pojmů jako je informace, dezinformace a misinformoce a také propaganda. Zároveň vyjádřila podiv nad tím, že lidé jsou ochotni dezinformacím naslouchat navzdory poznání, který jim umožňuje zavedený vzdělávací systém.

Jan Konvalinka vycházel z podtitulu svého příspěvku „Jak přinášet špatné zprávy v čase dezinformací“ a ze svých zkušeností s dezinformacemi a hoaxy týkajícími se AIDS a covidu.

„Na covid zemřelo na 50 tisíc lidí a mnoho z nich zabily desinformace..“ Ze selhání obvinil jak politické, tak i odborné elity. Odborníky neschopné nadhledu, neschopné vidět mimo svůj obor. Zmínil se rovněž o tzv. měkkých dezinformacích, které fakta jakoby nerozporují, jen naznačují pochybnosti a předstírají, že něco vědí.

Jako bizardní paradox uvedl, že v důsledku končící éry hierarchických předávání informací a jejich kontroly „máme dnes nejvíc věřících plochozemců od středověku.“ Jeho hlavní obavy se však týkaly přežití demokracie. Vyjádřil to i slovy „my tuto válku zatím prohráváme”.

Vojtěch Pecka se zaměřuje na dezinformace v souvislosti s klimatickou krizí. Zkoumá opakující se „zombie argumenty“ a otázku důvěryhodnosti argumentů. Upozornil, že člověk vystavený dlouhodobé expozici dezinformacím ztrácí schopnosti rozlišit věrohodné informace od těch nevěrohodných.

Bohumil Kartous uvedl tři roviny, ve který dezinformace působí: rovina psychologická pracuje s emocemi, snaží se získat naši pozornost; rovina sociálně-psychologická nás začleňuje do bubliny stejně naladěných; a pak je tu i fenomén, jenž se týká generační proměny a retrotopie. Řešení vidí v regulaci technologií přinášejících onu informační smršť a v zavedení ověřené digitální identity.

Kristína Šefčíková se věnuje výzkumu komunikace. Ve svém příspěvku přiblížila výsledky letošního sociologického výzkum zaměřeného na respondenty ovlivněné tzv. alternativní scénou. Ti na ní oceňují upřímnost a vyváženost a to, že není cenzurována. Naopak mainstreamu vytýkají omezenost a to, že je kontrolován. Tyto respondenty neodradí ani případně zneužití peněz influencerem takovéto scény. Disponují velkým sebevědomím a přesvědčením, že jsou vůči manipulaci odolní. Přednášející doporučuje zvyšovat mezi lidmi povědomí o novinářském standardu, o fungování a financování medií. Upozorňování na nepravdivý obsah totiž nefunguje.

Michal Berg se v rámci své činnosti snaží v komunikaci s osobami z nevědecké sféry problém klimatické změny zjednodušit, být srozumitelný. Vychází také ze tří komunikačních kontextů. Fórum je prostředí frontálního šíření informací (zde dezinformace prosperují); dialog vyžaduje respekt, bezpečný prostor a čas; a vyjednávání je již prakticky orientované. Doporučuje tedy volit pro komunikaci vhodný přístup.

Závěrečná diskuse se soustředila na to, jak čelit měnící se atmosféře ve společnosti, kdy i naši známí věří a šíří neověřené informace a profesionální moderování diskuze považují za cenzuru. Podle B. Kartouse stojí za inspiraci státy Skandinávie a Pobaltí s jejich vysokou mírou důvěry ve stát a zavedené instituce. „Naděje existuje. Pokud bychom ji ztratili, ztratili bychom i možnost ovlivnit svoji budoucnost“ řekl na závěr semináře.

Záznamy a prezentace jednotlivých panelistů:

Kompletní videozáznam ve vysoké kvalitě .