Na základě návrhu Koncepce reformy MA21 (ke dni 2. 3. 2025) a diskusního hybridního semináře, uskutečněného dne 4.března 2025 naší Společností pro trvale udržitelný život (STUŽ) ve spolupráci s Informačním centrem OSN v Praze (záznam semináře je na odkazu https://bit.ly/stuz2503tz ), uplatňujeme tyto připomínky a doporučení:
V prvé řadě je třeba ocenit, že byl splněn slib ze semináře STUŽ před rokem a došlo k vypracování návrhu nové koncepce MA 21. Protože tehdy byly největším limitem úspory, nová koncepce hledá možnosti financování a zároveň zatraktivnění pro municipality.
Je škoda, že nebylo postupováno v souladu se strategickým plánováním, tj. nejprve provedením důkladné analýzy dosavadních úspěchů a neúspěchů MA 21 v České republice. Ač jsme doporučovali již před rokem provést shrnutí zkušeností zemí Evropy s rozvojem MA 21, ani k tomu nedošlo. Přitom existují bohaté zkušenosti např. organizace ICLEI – místní samosprávy pro udržitelnost, zvláště její evropské odnože, nebo Referenčního rámce pro udržitelná města – evropská vize, Evropské platformy udržitelných měst, jejíž Aalborgské podmínky odrážejí 30 let směřování k udržitelným městům a obcím, od Aalborgské charty (1994) a Aalborgských závazků (2004). Podmínky se zabývají sdílenou správou, integrovaným financováním a soudržným přechodem. Místní samosprávy přijaly Aalborgské podmínky na 10. evropské konferenci o udržitelných městech a obcích, která se uskutečnila v Aalborgu ve dnech 1.–3. října 2024. Dříve se těchto konferencí zúčastňovala tajemnice PS MA 21 RVUR, po jejím odchodu do důchodu však byla přerušena kontinuita sledování evropského vývoje spolupráce evropských udržitelných měst.
Nebyla provedena ani analýza potřeb – jak mezi municipalitami, realizujícími MA 21, tak dalšími. Je zajisté správné, že se návrh soustřeďuje na benefity, a nikoliv na striktní přístup.
Navržené možnosti by však bylo potřebné daleko více rozpracovat a v prvé řadě zjistit, zda jsou reálné. Nové pojetí je inspirováno ESG. To má však několik limitací. První problém je v tom, že agenda ESG byla vyvinuta pro podniky. Obce a města však mají oproti podnikům daleko širší škálu úkolů. Bylo by potřebné dopracovat nebo rozšířit ze staré koncepce MA 21 některé další tématiky, které nabyly na důležitosti – např. ochranu klimatu nebo ochranu biodiverzity, včetně ekosystémů. (Ve staré koncepci MA 21 v ČR byla tato témata: Správa věcí veřejných, územní rozvoj, životní prostředí, udržitelná spotřeba a výroba, doprava a mobilita, zdraví, místní ekonomika a podnikání, vzdělávání a výchova, kultura a volný čas, sociální prostředí, globální odpovědnost).
Zatím v nové koncepci např. chybí, dle diskuse na našem semináři, vzdělávání, kultura, územní rozvoj (včetně hodnocení vlivů na životní prostředí u všech rozvojových koncepcí i územních plánů), globální zodpovědnost, biodiverzita a ekosystémy/ekosystémové služby, problematika vody a dětí a mládeže a dalších sociálních skupin.
Bylo by potřebné inspirovat se Paktem pro budoucnost OSN, včetně Deklarace o budoucích generacích a Globálního digitálního kompaktu.
Upozorňujeme, že např. ICLEI EUROPE uvádí tato témata, kterými se zabývají udržitelná evropská města:
- Biodiverzita a řešení založená na přírodě;
- Zastavěné prostředí, kultura a dědictví;
- Oběhové hospodářství;
- Klimaticky neutrální města;
- Inovace v oblasti správy věcí veřejných;
- Zelená digitální transformace;
- Spravedlnost, rovnost a demokracie;
- Odolnost a přizpůsobení se klimatu;
- Udržitelné a inovativní veřejné zakázky;
- Udržitelné energetické systémy;
- Udržitelné potravinové systémy;
- Udržitelná mobilita.
Studie politických principů a cílů pro rozvoj iniciativy měst a obcí ČR v agendě ochrany klimatu a rozvoje kvality života (Martin Bursík a Ivan Gabal, leden 2025) upozorňuje, že: „Ambicí nového programu by mělo být motivovat samosprávy obcí a měst, aby vypracovaly komplexní plány rozvoje, ve kterých budou adresovat aktuální témata ochrany klimatu, dekarbonizace, udržitelné dopravy, cirkulární ekonomiky, ochrany životního prostředí, vzdělávání, sociálních služeb, podpory kultury a zaměří se na vlastní transparentnost a etické řízení a otevřenost zajišťující účast občanů na rozhodování.“
Chápeme, že důraz na ESG je motivován snahou zabezpečit municipalitám finanční prostředky na investice. K tomu je však potřebné jednat včas s bankami, neboť nynější ESG, určené pro firmy je administrativně velmi náročné, a přitom odbourání administrativní náročnosti je jeden z cílů nové koncepce MA 21, kterým se chce odlišit od dosavadní MA 21. Upozorňujeme, že nyní navrhla Evropská komise, právě z důvodu administrativní náročnosti ESG povinnost reportování ESG jen pro největší podniky s více než tisícem zaměstnanců.
Doporučujeme vyjednání s finančními institucemi nové náplně ESG pro municipality, podložené zdůvodněním odlišnosti práce veřejné správy od podnikové sféry.
Dále je v koncepci zmiňována taxonomie. Opět by bylo potřebné včasné jednání s bankami o možnostech pro municipality.
Doporučujeme včas zorganizovat školení o ESG a taxonomii, pokud se podaří vyjednat s bankami jejich úpravu na podmínky činnosti místních správ.
Urychleně by mělo být vyjednáno financování z fondu výnosů obchodování s povolenkami systému EU ETS II, aby to nebyla jen teoretická možnost.
Bylo by potřebné taktéž včas vyjednat, aby i další fondy zařadily takové programy, které budou mít podmínku integrovaného přístupu k udržitelnému rozvoji, kde by tak byly zvýhodněny municipality, snažící se o MA 21, aniž by to úplně omezovalo přístup municipalit mimo agendu MA 21 (k zajištění podmínky nediskriminace).
Pokud nová koncepce chce zachovat pro municipality směřování k trvale udržitelnému rozvoji, nelze to uskutečnit tím, že se ponechá volná možnost výběru jen některých cílů. Bude potřebné, aby si města a obce ve strategickém plánu stanovily cíle ve všech předepsaných tématech, byť pro malé obce zjednodušených, přičemž samozřejmě mohou některé stanovit jako prioritní, avšak měly by určit dlouhodobý harmonogram plnění jednotlivých cílů.
Daleko více bude potřebné na podmínky obcí a měst rozpracování dalších cílů SDGs, tedy Agendy 2030 a zvláště pak jejich implementace v ČR v aktualizovaném Strategickém rámci Česká republika 2030. Spoléhání na sebehodnocení nestačí, bude potřebné dořešit kontrolní mechanismy – zda to budou též kraje, rozvojové agentury v krajích, nebo jiná organizace (pak je potřebné to včas mít vyjednané). K sledování pokroku na cestě k udržitelnosti slouží zásadním způsobem indikátory. Proto nesouhlasíme s jejich redukcí u měst (u malých obcí už byly v metodice pro malé obce podstatným způsobem zredukovány), naopak by mělo být jejich používání dopracováno o indikátory k novým cílům ochrany klimatu, biodiverzity/ekosystémových služeb, odolnosti měst a obcí apod.
Doporučujeme připravit s adekvátními resorty meziresortní koordinační skupinu, ve které budou i zástupci Bankovní asociace a dalších finančních institucí, včetně odpovídajících fondů, zástupci municipalit a nevládních organizací tedy šířeji pojatou koordinační skupinu a s většími pravomocemi, než současná pracovní skupina MA 21 Rady vlády pro udržitelný rozvoj. Měla by zajišťovat spolupráci mezi resorty na integrovaných řešeních. Takto široce pojatá skupina by měla mít i řídící výbor k zajištění akceschopnosti a rychlé koordinace.
Začlenění prevence ve zdravotnictví by mělo být vypracováno ve spolupráci s Národní sítí zdravých měst, která se touto problematikou zabývá dlouhodobě a sdružuje mnoho měst, které se zároveň inspirují agendou MA 21, jak jim to ostatně předepisuje Světová zdravotnická organizace (WHO).
Na důležitosti nabývá řešení odolnosti, resilience měst a obcí – nejen z hlediska odolnosti na klimatickou změnu, povodně a další přírodní události a havárie, ale i v bezpečnostní oblasti, jejíž význam velmi narůstá.
V otázce názvu nové agendy navrhujeme uskutečnit dotazníkovou akci mezi municipalitami – jak realizujícími stávající MA 21, tak stojícími zatím mimo tuto agendu. Z výsledku bude patrné, zda je vůle po změně názvu na Místní agenda 2050, Místní agenda pro budoucnost, příp. jiné přejmenování.
Na závěr zdůrazňujeme nutnost dopracování nové koncepce s daleko širším počtem témat pro základní část agendy MA 21 a urychleného vyjednání investičních příležitostí pro municipality v investiční části MA 21.