Společnost pro trvale udržitelný život

Aktuality STUŽ

Aktuality STUŽ je emailový zpravodaj, který vychází přibližně jednou za 2 týdny a přináší aktuality pro členy a příznivce STUŽ. Přihlaste se k jeho odběru vyplněním jednoduchého formuláře zde.

Archiv doposud vydaných Aktualit STUŽ.

Staňte se členem STUŽ

Není nic jednoduššího, než se přihlásit.

Informace o podmínkách členství

On-line přihláška za člena STUŽ

 

STUŽ na sociálních sítích

Sledujte nás také na sociálních sítích - tam najdete aktuální informace a zajímavosti

Facebook

Twitter

Beseda STUŽ 2411Diskuzní seminář s mezinárodní účastípořádanýSpolečností pro trvale udržitelný život (STUŽ)v úterý 12. listopadu 2024 v prostorách ČSVTS na Novotného lávce na Praze 1 se tentokrát věnoval záměru zálohování nápojových obalů. A to v situaci, kdy vládní návrh nového zákona čeká ještě zřejmě napínavé projednávání v parlamentu. Jaké jsouklady a zápory zálohování? Jaké jsou argumenty zastánců a odpůrců? A co by nová pravidla přinesla občanům a našemu životnímu prostředí? (V závěrečné části článku najdete i odkazy na videozáznamy vystoupení jednotlivých panelistů a na jejich prezentace)

Úvod do problematiky zálohování nápojových obalů obstaral z pohledu cirkulární ekonomiky Petr Novotný. Pro oblast komunálního odpadu uvedl následující čísla: 49% tvoří směsný odpad, skládkuje se 46,9; % tohoto odpadu. Česko tedy aspiruje na nelichotivý titul skládková velmoc. Pokud je o třídění PET lahví, tak to dosahuje 73%, ale jen 49% je skutečně zrecyklováno. K plechovkám se vztahuje údaj 26% sesbíraných a 26% zrecyklováných. Po zavedení zálohování počítá s 95 procentním vytříděním, recyklací i využitím k výrobě nových nápojových obalů.

David Surý to vidí jasně: Bez zálohování stanoveného cíle, kterým je 90% vytřídění PET obalů a plechovek od nápojů, nedosáhneme. Nezajistí to ani zvýšená osvěta. A kritici zálohování s vlastním plánem nepřicházejí.

Kristýna Havligerová vyzdvihla ekonomický přínos zavedeného zálohování, a to ve výši půl miliardy korun. I další fakta mluví pro tento systém: “Jsme ostrůvek nezálohování ve střední Evropě. Zálohování oceňují Slováci a v Česku jej podporuje 76% občanů.” Připravený návrh zákona počítá s povinným zapojením prodejen od 50 m2 prodejní plochy a s kompenzací pro obce, které doposud ze separovaného odpadu na svém území získávají určité finance. Vlastní záloha je stanovena ve výši 4,- Kč za jeden obal.

Miloš Kužvart je opačného názoru. Má totiž za to, že investiční náklady spojené se zavedením systému zálohování, uvádí částku přes tři miliardy korun, promítne nápojový průmysl do ceny svých produktů.

Ladislav Hegyi sice připustil, že na Slovensku po zavedení zálohování stoupla cena nápojů v plechových obalech, ale jinak jej hodnotí pozitivně. Zdůraznil, že i když se tu jedná jen o malou část z celkového množství odpadu, toto opatření přispívá ke snížení uhlíkové stopy, tedy v jeho prospěch hovoří i pozitivní přínos v boji s klimatickou změnou.

Dan Jiránek posuzuje danou problematiku z pozice obcí a měst, které investovaly mnohaleté úsilí na výchovu lidí k určitému chování a nakládání s odpady. Změna pro ně představuje obavy z rozkolísání systému, navíc nemají záruku, jak dlouho nová pravidla vydrží.

Michal Kiča seznámil přítomné s procesem zavedení zálohování na Slovensku. To nyní patří mezi patnáct evropských států, kde se zálohuje. Sytém vznikl na podkladě stručného zákona, který řadu parametrů ani neurčuje. Proběhl výběr správce zálohovacího systému a zájem obyvatel byl, záloha činí 15 centů na jeden nápojový obal, od počátku velký. Akceptují jej i obce. Menší prodejny na něž se povinnost zapojení do systému nevztahuje, jsou k němu ekonomicky motivovány. Zavedení zálohování, u něhož k návratnost nákladů došlo bezmála po roce, hodnotí tedy jako správný krok. Navíc funguje bez větších problémů.

V závěru demonstrovala moderátorka diskuze Eva Tylová na několika příkladech z hlavního města, proč se Praze povinné zálohování, jak jej prosazuje ve své novele vláda, vyplatí. M.j. zmínila úspory na úrovni desítek milionů korun za sníženou frekvenci vysypávání odpadkový košů, vývozů žlutých kontejnerů, a také za podstatné zmírnění problému zvaného odborně littering, tedy odhazování a ponechávání odpadu tam, kam nepatří.

Vystoupení na semináři:

  • Úvod videozáznam
  • Ing. Petr Novotný– senior konzultant, Institut cirkulární ekonomiky– videozáznamprezentace
  • Mgr. David Surý– vrchní ředitel, Ministerstvo životního prostředí – videozáznam
  • Ing. Kristýna Havligerová– manažerka vnějších vztahů, Iniciativa pro zálohování – videozáznamprezentace
  • RNDr. Miloš Kužvart– výkonný ředitel, Česká asociace oběhového hospodářství – videozáznam
  • Ing. Ladislav Hegyi– poradce europoslance, slovenského politika Martina Hojsíka, pro environmentální politiku – videozáznam
  • Ing. Dan Jiránek– ředitel sekce pro projekty a inovativní přístupy, Svaz měst a obcí ČR – videozáznam
  • JUDr. Michal Kiča– bývalý státní tajemník Ministerstva životního prostředí Slovenska – videozáznam
  • Diskuse videozáznamprezentace Evy Tylové
  • Seminář moderovala Ing. Eva Tylová

You have no rights to post comments

Společnost pro trvale udržitelný život
Zpravodaj STUŽ
ISSN 1802-3053


Creative Commons License