VODA PRO SOUČASNOST I BUDOUCNOST aneb Jaké jsou perspektivy zásobování pitnou vodouv České republice?
Diskuzní seminářpořádanýSpolečnostípro trvale udržitelný život (STUŽ) v úterý1. října 2024 v prostorách ČSVTS naNovotného lávce na Praze 1 tentokrát otevřel téma zásadní pro existenci a rozvoj naší společnosti: Máme v České republice dostatek zdrojů pitné vody pro naší potřebu? Budeme muset svůj přístup změnit, abychom neodčerpávali zdroje pro budoucí generace? Stačí se tu spoléhat jen na přírodní procesy, jejichž projevy jsou spostupující klimatickou změnoučím dál extremnější? - Otázky pro odborníky, odpovědi pro každého obyvatele této části střední Evropy.
V České republice žijeme ve vodním blahobytu, zaznělo hned od několika panelistů, aby vzápětí dodali, že tak tomu ale nemusí být i v budoucnu. Pitná voda je výrobek z lokální suroviny a spotřebitel ji bere jako samozřejmost. 95.6 % obyvatel je u nás napojeno na veřejný vodovod. Stačí otočit kohoutkem a...
Podle Viléma Žáka činí současná specifická spotřeba v domácnosti 89,4 l na osobu a den. V roce 1989 byl tento údaj 170 l. Již toto srovnání naznačuje jak radikální změnou muselo české vodárenství za posledních 35 let projít. “A tento pokles spotřeby umožnil zachování našeho vodního blahobytu,” komentuje uvedená data ředitel SOVAK. Dodejme, že se tak stalo díky politické změně v listopadu 1989, která vytvořila podmínky pro ukončení kolosálního plýtvání pitnou vodou.
Petr Sýkora uvedl svoji prezentaci citátem Benjamina Franklina: “Vodu neoceníme, dokud nám nevyschne studna a to platí o všem v životě.” Nuže, pro Prahu je tou hlavní “studnou” vodárenská nádrž Švihov, tedy Želivka. Šedesát tři procent pražské pitné vody přitéká právě z tohoto zdroje. Ten je nyní využíván na 40 % své kapacity. A minimálně do roku 2061 je zásobování Prahy a přilehlé aglomerace zajištěno, tvrdí Mark Rieder. A ještě k tomu sebejistě dodává, že “pokud by došla voda na Želivce, nepoteče už nikde”.
Otázka, zda nebudeme v budoucnu trpět žízní je přesto opodstatněná. Jaká jsou tedy rizika a hrozby pokud jde o dostatek pitné vody?
Klimatická změna způsobuje nerovnoměrné rozložení dešťových srážek v čase, jakož i jejich vyšší intenzitu. Ty se pak nestačí vsakovat a odtékají bez využití. Roste teplota vzduchu, vody a tím i výpar. Zaznamenáváme největší intenzity sucha od roku 1804, říká Jiří Jakubínský, který se se svým týmem věnuje tématům dlouhodobého vývoje podnebí a zranitelnosti krajiny.
Klesá i vydatnost pramenů a hladiny podzemních vod. Spoléhat na ně je tedy problematické, domnívá Pavel Punčochář.Tyto zdroje jsou navíc, a to spadá na vrub nezodpovědné lidské activity, ve velkém objemu kontaminovány, uvádí Petr Kubala . A problémem je i zhoršující se kvalita povrchové vody.
Jaké máme tedy možnosti pro zajištění dostatku kvalitní pitné vody?
Josef Fuksa upozorňuje na existenci oblastí bez kapacitních zdrojů vody. Podle něj nás čeká jejich propojení na velké zdroje, které ani klimatická změna neohrozí. I další odborníci upřednostňují jako zdroje pitné vody kapacitní vodárenské nádrže.
Zbyněk Hrkal vidí největší rezervy v recyklaci vody, dále v jejím účinnějším zadržování v přírodě a v šetření vodou. Osobně se dlouhodobě zabývá tzv. umělou infiltrací, technologií schopnou podstatně posílit podzemní vodní zdroje. Bohužel, přestože vhodně lokality jsou vytipovány, o realizaci není zájem. I v této souvislosti přirovnává náš přístup k syndromu vařené žáby, tedy stálého odkládání řešení situace, což může být nakonec i fatální. Jinými slovy to vyjádřil Petr Kubala: Strach o přírodu nás sice spojuje, ale řešení nás zase rozděluje.
Vystoupení na semináři:
- Pavel Šremer, úvod – videozáznam, prezentace
- RNDr. Josef Fuksa, CSc., Výzkumný ústav vodohospodářský TGM, v.v.i; – videozáznam, prezentace;
- RNDr. Pavel Punčochář, CSc., sekce vodního hospodářství Ministerstva zemědělství – videozáznam, prezentace;
- RNDr. Petr Kubala, generální ředitel Povodí Vltavy, s.p. – videozáznam, prezentace;
- Ing. Vilém Žák, ředitel a člen představenstva SOVAK, Sdružení vodovodů a kanalizací ČR – videozáznam, prezentace;
- Ing. Petr Sýkora, Ph.D., technický ředitel Pražských vodovodů a kanalizací, a.s. – videozáznam, prezentace;
- Doc. RNDr. Zbyněk Hrkal, CSc., Ph.D., Výzkumný ústav vodohospodářský TGM, v.v.i. – videozáznam, prezentace;
- RNDr. Jiří Jakubínský, Ph.D., vedoucí oddělení analýz ekosystémových funkcí krajiny, CzechGlobe - Ústav výzkumu globální změny AVČR, v.v.i. – videozáznam, prezentace;
- Mgr. Mark Rieder, ředitel Českého hydrometeorologického ústavu a předseda představenstva Voda Želivka, a.s. a Želivská provozní, a.s. – videozáznam, prezentace;
- Závěrečná diskuse – videozáznam.
Seminář moderoval Pavel Šremer,místopředseda STUŽ